Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52012AE1880

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Obnovitelná energie: významný činitel na evropském trhu s energií COM(2012) 271 final

OJ C 44, 15.2.2013, p. 133–139 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

15.2.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 44/133


Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Obnovitelná energie: významný činitel na evropském trhu s energií

COM(2012) 271 final

2013/C 44/24

Zpravodajka: paní SIRKEINEN

Dne 6. června 2012 se Evropská komise, v souladu s článkem 304 Smlouvy o fungování Evropské unie, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Obnovitelná energie: významný činitel na evropském trhu s energií

COM(2012) 271 final.

Specializovaná sekce Doprava, energetika, infrastruktura a informační společnost, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 26. listopadu 2012.

Na 485. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 12. a 13. prosince 2012 (jednání dne 13. prosince), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 163 hlasy pro, 30 hlasů bylo proti a 26 členů se zdrželo hlasování.

1.   Závěry a doporučení

1.1

EHSV vítá sdělení, které otevírá nezbytnou diskusi o obnově politik využívání obnovitelných zdrojů energie a doplňkových politik.

1.2

Výbor má vážné obavy, co se týče rostoucích cen pro uživatele energie, včetně vysokých nákladů mnoha vnitrostátních režimů podpory. Tento vývoj se setkává se stále vyšším odporem. Výbor vyzývá Komisi, aby vypracovala studii o současném a očekávaném vývoji nákladů v celé oblasti energetiky. Výbor podporuje cíl udržet náklady na co nejnižší úrovni, popř. je snížit, a zajistit, aby se technologie výroby energie z obnovitelných zdrojů staly konkurenceschopnými a v konečném důsledku tržně orientovanými.

1.3

Výbor se domnívá, že požadavky účinnosti a vnitřního trhu by nejlépe splnil systém společných celounijních režimů podpory uzpůsobených pro každou technologii. Tyto režimy by měly být časově omezené (dokud se technologie nestanou konkurenceschopnými), neměly by poskytovat nadměrné náhrady a měly by zajistit podporu šitou na míru místním řešením malého rozsahu. Nicméně dokud nebude vnitřní trh s energií řádně fungovat, měly by být režimy podpory uzpůsobeny pro každou cenovou oblast nebo členský stát.

1.4

Namísto soustředění výrazného úsilí na centralizovaný model by větší důraz měl být kladen na stimulaci rozvoje decentralizovaných, místních řešení. Ta mohou a měla by vycházet z toho, co je lokálně prospěšné. Předpisy, podpůrná opatření a přístup k sítím musí být jasné, jednoduché a spolehlivé, aby se mohli snadněji zapojit malí (samo)výrobci.

1.5

Technologie výroby energie z obnovitelných zdrojů nabízejí velké příležitosti, stejně jako další technologie snižování emisí skleníkových plynů: čisté uhlí, skladování elektřiny, reakce na poptávku, využívání uhlíku, jaderné štěpení, jaderná fúze, snižování emisí jiných skleníkových plynů, např. metanu atd. Vývoj je v mnoha případech evidentně slibný a je třeba ho povzbudit. Podporovat by se měly zejména demonstrace a zavádění nových technologií.

1.6

EHSV doporučuje Komisi, aby zaměřila svoji budoucí činnost po roce 2020 na politiku dekarbonizace. Tato politika by mohla nakonec upustit od cílů pro obnovitelnou energii a namísto toho se zakládat na jasném cíli snížení emisí skleníkových plynů, který by byl v souladu s dlouhodobými potřebami snížit emise skleníkových plynů, a ceně uhlíku, která by byla tak vysoká, aby přiměla příslušné subjekty přijímat lepší opatření v oblasti účinnosti a přispívat k VaV a investicím, ale ne příliš vysoká pro spotřebitele a konkurenceschopnost průmyslu. Kromě toho jsou zapotřebí cílená opatření, která budou hnací silou vývoje technologií výroby energie z obnovitelných zdrojů a investic do těchto technologií, jež v konečném výsledku způsobí skutečnou změnu. Tato opatření by ideálně měla být společná pro celou EU a přizpůsobená pro každou technologii.

1.7

Výbor vítá záměr Komise přijmout v blízké budoucnosti kroky pro zlepšení stávajícího rámce pro obnovitelnou energii. Bez prodlení by se měla přijmout opatření na integraci obnovitelné energie do trhu s energií, která budou zahrnovat otázky připojení k síti, vyrovnávání a poplatky za využívání sítě.

2.   Úvod

2.1

Vyšší využívání obnovitelných zdrojů energie je ústředním prvkem současné energetické politiky EU, neboť se očekává, že přispěje ke snížení emisí skleníkových plynů, k zabezpečení dodávek energie i k tvorbě nových pracovních míst. Ve shodě s tím je cíl dosažení 20 % podílu obnovitelné energie, který si EU stanovila na rok 2020, hlavním cílem strategie Evropa 2020.

2.2

EHSV již více než deset let podporuje prostřednictvím řady stanovisek cíl zvýšit využívání obnovitelných zdrojů energie a vyjadřuje své připomínky a doporučení k navrženým přístupům, které zakládá na praktických zkušenostech občanské společnosti (1).

2.3

Rozvoj obnovitelných zdrojů energie je podle Komise slibný a v současné době překračuje očekávaný pokrok k 20 % cíli. S ohledem na energetický plán do roku 2050 je nutné zajistit další kladný vývoj. Rychlý růst výroby energie z obnovitelných zdrojů je podle tohoto plánu jednou z „dobrých voleb“. EHSV předložil stanovisko k tomuto plánu v červenci 2012 a podpořil obecné závěry ohledně obnovitelných zdrojů energie (2).

2.4

Rychlý nárůst využívání obnovitelných zdrojů energie vyvolává otázky nákladů, vlivu trhu s energií a potřeb infrastruktury. Úvahy o možných budoucích přístupech jsou proto aktuální. Investoři již plánují i po roce 2020 a také oni by uvítali jasné signály ohledně budoucích přístupů, aby mohli učinit vysoké investice, jež jsou v této oblasti zapotřebí.

3.   Návrh Komise

3.1

Komise usiluje o další rozvoj obnovitelné energie a podporu inovativních řešení. Komisař pro energetiku se domnívá, že provést to nákladově efektivním způsobem zkrátka znamená vyrábět větrnou a solární energii tam, kde to má z ekonomického hlediska smysl, a obchodovat s ní v Evropě.

3.2

Komise žádá o koordinovanější evropský přístup v oblasti režimů podpory a vyšší obchodování s obnovitelnou energií mezi členskými státy.

3.3

Sdělení se zabývá aktuálními výzvami souvisejícími s následujícími otázkami a možnými volbami přístupu k těmto otázkám:

integrace obnovitelné energie do vnitřního trhu;

otevření trhu s elektřinou a obnovitelné zdroje;

transformace naší infrastruktury;

posílení práv spotřebitelů;

stimulace technologií a inovací;

zajištění udržitelnosti obnovitelné energie.

3.4

Komise vypracuje návrhy politiky v oblasti obnovitelné energie na období po roce 2020. Aby bylo možné zahájit posuzovaní jednotlivých možností, zkoumá Komise v průvodním posouzení dopadů tři možné přístupy na období po roce 2020:

1)

dekarbonizace bez stanovení cílů v oblasti obnovitelné energie, která se opírá cíle v oblasti snížení emisí skleníkových plynů a o trh s uhlíkem;

2)

pokračování současného režimu se závaznými vnitrostátními cíli pro obnovitelnou energii a cíli pro snížení emisí skleníkových plynů a energetickou účinnost;

3)

lepší a harmonizovanější řízení celého našeho energetického odvětví s celoevropským cílem v oblasti energie z obnovitelných zdrojů.

Z porovnání těchto možností zhruba vyplývá, že možnosti 1) a 2) o něco lépe plní kritéria stanovená Komisí než možnost 3). Žádná možnost není bezproblémová, pokud jde o stanovená kritéria.

3.5

Na závěr sdělení jsou uvedeny čtyři oblasti, v nichž je třeba do roku 2020 zvýšit úsilí: trh s energií, režimy podpory, mechanismy spolupráce a spolupráce v oblasti energetiky ve Středomoří.

4.   Připomínky EHSV

4.1

EHSV vítá sdělení, které otevírá nezbytnou diskusi o obnově politik využívání obnovitelných zdrojů energie a doplňkových politik. Výbor také v podstatě souhlasí s analýzou stávající situace, výzev a možností, již Komise provedla. Výbor navíc vyjadřuje následující připomínky.

Integrace obnovitelné energie do vnitřního trhu

4.2

Výbor je potěšen, že Komise upozorňuje na prudce rostoucí výdaje a náklady na výrobu energie z obnovitelných zdrojů (a to i přes klesající jednotkové náklady) a na očekávané investiční náklady na výrobu, infrastrukturu/sítě a vyrovnávání energie. Výbor má vážné obavy, co se týče rostoucích cen pro uživatele energie, které mohou mít nepřiměřený dopad na spotřebitele s nízkým příjmem, včetně vysokých nákladů mnoha vnitrostátních režimů podpory. Tento vývoj se setkává se stále vyšším odporem. Ani jednotkové náklady již nemusí nadále klesat současným tempem, až se využije většina nákladově účinných možností. Výbor vyzývá Komisi, aby vypracovala studii o současném a očekávaném vývoji nákladů v celé oblasti energetiky. Výbor podporuje cíl udržet náklady na co nejnižší úrovni, popř. je snížit, a zajistit, aby se technologie výroby energie z obnovitelných zdrojů staly konkurenceschopnými a v konečném důsledku tržně orientovanými.

4.3

Co se týče režimů podpory, Výbor souhlasí, že změny několika vnitrostátních režimů, k nimž došlo během doby trvání těchto režimů, způsobily vážné problémy. Neuspokojivé jsou rovněž krátkodobé přístupy, jimž se nedaří pokrýt dodatečné náklady investorů. Je třeba zaručit předvídatelnost režimů a jejich nákladovou účinnost a povzbudit konkurenceschopnost technologií. Důraz na vystavení vlivu tržních cen je tedy správný. Je potřeba, aby Komise tlačila na reformu režimů podpory, v jejímž důsledku by se zabránilo roztříštěnosti vnitřního trhu a nakonec se postupně zrušily dotace.

4.4

Jediný evropský systém zahrnující všechny technologie výroby energie z obnovitelných zdrojů by byl jen stěží efektivní. Jsou spíše zapotřebí flexibilní systémy uzpůsobené vyspělosti každé technologie a odlišným podmínkám. Výbor se domnívá, že požadavky účinnosti a vnitřního trhu by nejlépe splnil systém společných celounijních režimů uzpůsobených pro každou technologii. Režimy by měly být časově omezené (dokud se technologie nestanou konkurenceschopnými) a neměly by poskytovat nadměrné náhrady. Jsou zapotřebí vhodné režimy pro místní řešení malého rozsahu (viz odstavec 4.11).

4.5

Nicméně dokud v důsledku neuplatňování platných právních předpisů EU a překážek v přenosové infrastruktuře nebude vnitřní trh řádně fungovat a hladiny cen se budou lišit, měly by být režimy podpory uzpůsobeny pro každou cenovou oblast/členský stát, aby se co nejlépe dosáhlo účinnosti a předešlo se nadměrným náhradám.

4.6

Co se týče rozvoje spolupráce a obchodu, Výbor silně podporuje větší spolupráci v energetice mezi členskými státy, tj. skutečnou společnou energetickou politiku EU ve formě evropského energetického společenství. Výbor rovněž podporuje návrhy uvedené v této kapitole sdělení.

Otevření trhu s elektřinou a obnovitelné zdroje

4.7

Výbor souhlasí s komentářem Komise týkajícím se potřeby integrovat obnovitelnou energii do vnitřního trhu s elektřinou a výzev s ní spojených. Signály tržních cen, včetně cen uhlíku v rámci systému obchodování s emisemi, musí být srozumitelné, aby náležitě usměrňovaly investice. Výbor podporuje zásadu, podle níž všichni výrobci energie, včetně výrobců energie z obnovitelných zdrojů, přijmou stejnou odpovědnost, a to i v oblasti vyrovnávání.

4.8

„Platby na kapacitu“ vycházející z požadované úrovně kapacity záložních systémů stanovené vládami, představují problém, neboť jsou odůvodňovány tím, že tržní signály nezaručují nákladovou účinnost těchto zařízení. Pokud bude zapotřebí trhu s kapacitou, měl by tento trh být celoevropský, v první fázi případně regionální nebo alespoň koordinovaný se sousedními státy uvnitř EU.

4.9

Je nutné dále analyzovat a kvantifikovat problém velkoobchodních cen elektřiny, jež tlačí příliš dolů rostoucí podíl větrné a solární elektřiny, která má téměř nulové mezní náklady. V úvahu by se měl vzít opačný efekt obchodování s emisemi. Více elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů by pravděpodobně způsobilo mnohem větší volatilitu cen elektřiny, což by způsobilo další problémy. Malé mezní náklady energie v žádném případě nutně neznamenají nízkou cenu pro uživatele elektřiny, protože uživatel tak jako tak zaplatí za všechny investice a výrobu, včetně přenosu, vyrovnávání a podpory.

Transformace naší infrastruktury

4.10

EHSV uvítal balíček k energetické infrastruktuře (COM(2011) 658) a vydal k němu stanovisko (3) a nyní zdůrazňuje, že je potřeba ho přijmout a provést. Pokud však bude stanoveným cílem „vyrábět větrnou a solární energii tam, kde to má z ekonomického hlediska smysl, a obchodovat s ní v Evropě“, mohly by se investiční náklady na nezbytnou infrastrukturu ukázat jako nepřijatelně vysoké. Náklady a politická rizika může rovněž zvýšit problém s přijetím ze strany veřejnosti.

4.11

Měl by být kladen větší důraz na stimulaci rozvoje decentralizovaných, místních řešení. Ta mohou a měla by vycházet z toho, co je lokálně prospěšné, a pokrývat různé technologie závislé na místních podmínkách, tj. kromě větrné a solární energie i výrobu energie z biomasy (včetně reziduí) a geotermální energii. Předpisy, podpůrná opatření a přístup k sítím musí být jasné, jednoduché a spolehlivé, aby se mohli snadněji zapojit malí (samo)výrobci. Vytvoření lokálních hybridních energetických systémů, které budou propojeny inteligentními sítěmi a budou jednotně řízeny, by umožnilo směřovat k energetické soběstačnosti na místní úrovni. Tento přístup má ovšem také svá omezení, jelikož je zapotřebí zejména vyrovnávací energie pocházející z fosilních paliv, neboť neexistuje žádné opravdové a dostupné řešení pro skladování elektřiny (viz. Friedrich Wagner, Max-Planck-Institut für Plasmaphysik. Features of an electricity supply system based on variable input).

Posílení práv spotřebitele

4.12

Je samozřejmé, že v názorech EHSV na energetiku jsou ústředním bodem zájmy spotřebitelů. Tento přístup byl rozvinut v mnoha předchozích stanoviscích (4). Jedním z problémů zde je kompromis mezi vysokými cenami energie fungujícími jako pobídky pro úspory a rizikem energetické chudoby. Výbor podporuje přístup Komise usilující o posílení postavení spotřebitelů, jelikož bez jejich aktivní účasti nelze dosáhnout dobrých výsledků. Jedním z aspektů, které si zasluhují více pozornosti, je zaručení svobodné volby spotřebitelů v praxi.

4.12.1

Jak Výbor mnohokrát uvedl, klíčem k posílení postavení spotřebitelů je osvěta a vzdělávání. Spotřebitelům by tedy měly být poskytnuty jasné a snadno přístupné informace o jejich vlastním podílu na podpoře výroby energie z obnovitelných zdrojů, jenž se běžně vyjadřuje jako celkové státní výdaje na podporu obnovitelných zdrojů energie na jednoho obyvatele. Tato informace by se v ideálním případě měla uvádět na fakturách za energii.

Stimulace technologií a inovací

4.13

Technologie výroby energie z obnovitelných zdrojů nabízejí velké příležitosti, stejně jako další technologie snižování emisí skleníkových plynů: čisté uhlí, skladování elektřiny, reakce na poptávku, využívání uhlíku, jaderné štěpení, jaderná fúze, snižování emisí jiných skleníkových plynů, např. metanu atd. Vývoj je v mnoha případech evidentně slibný a je třeba ho povzbudit. Jak již EHSV mnohokrát zdůraznil, je důležité správně navrhnout a zaměřit finanční nástroje ve vztahu k vyspělosti technologií. Podporovat by se měly zejména demonstrace a zavádění nových technologií. K tomuto účelu je třeba vyčlenit zdroje z plánu SET. Je naléhavě nutné jednat, neboť podnikový sektor v USA v poslední době zjevně zvýšil celkový objem investic do VaV v energetice, což může mít důsledky pro evropskou konkurenceschopnost.

4.14

Zdá se, že Komise považuje dostatečné společné financování a závazné cíle za odpovídající hnací sílu inovací a tedy i tvorby pracovních míst. Toto financování a tyto cíle však samy o sobě nezaručují efektivní výsledky. Jsou kromě toho zapotřebí otevřené trhy a fungující hospodářská soutěž, jelikož hospodářská soutěž vede podniky k inovacím a obnově.

Zajištění udržitelnosti obnovitelné energie

4.15

Udržitelnost celého energetického systému je nutným cílem. Týká se všech jeho částí, nejen bioenergie. Environmentální a územní dopady spojené s využíváním různých druhů obnovitelných zdrojů energie se liší. Je zapotřebí stanovit pro obnovitelné zdroje energie kritéria udržitelnosti a finanční podporu z fondů EU poskytovat pouze tehdy, bude-li výroba energie z obnovitelných zdrojů splňovat tato kritéria. Výbor podporuje poselství sdělení týkající se udržitelnosti bioenergie a dodává, že žádný nový návrh by neměl zvýšit administrativní zátěž pro výrobce a uživatele. Požadavky by se v co nejvyšší míře měly zakládat na stávajících souvisejících systémech monitorování a podávání zpráv, jako jsou např. systémy týkající se udržitelného lesnictví používané v mnoha členských státech.

Politika v oblasti obnovitelné energie po roce 2020

4.16

EHSV považuje za nezbytné, aby se zahájila příprava politiky v oblasti obnovitelné energie po roce 2020, jak je uvedeno v odstavci 2.4.

4.17

Komise v posouzení dopadů (které jako takové není bezvadné, jelikož v něm chybí tabulky atp.) nejprve uvádí scénář bez opatření. Tuto možnost Výbor zamítá. Co se týče dalších tří možností pro budoucí rámec politiky, vyjadřuje Výbor v současnosti obavy v souvislosti s následujícími body:

4.17.1

Možnost dekarbonizace bez cílů pro obnovitelnou energii po roce 2020 nemusí zaručit určitý růst využívání zdrojů obnovitelné energie. Tato možnost se však nejlépe hodí pro otevřený trh s energií a přinesla by nákladově nejúčinnější výsledky. Mohla by také posílit systém obchodování s emisemi. Zdá se, že vlivem této možnosti se bude využívání obnovitelných zdrojů energie určitě vyvíjet pozitivně, a to vzhledem k silnému dosavadnímu rozvoji obnovitelných zdrojů energie, stávajícímu a rostoucímu budoucímu VaV a dalším investicím, závazným cílům v oblasti klimatu a budoucím politikám navrženým Komisí.

4.17.2

Pokračování současného systému se závaznými vnitrostátními cíli by bylo efektivní a prospěšné alespoň pro část podniků využívajících obnovitelné zdroje energie. Nezaručilo by však nákladovou účinnost dekarbonizace a ceny stanovené v rámci této možnosti by vážně ohrozily systém obchodování s emisemi. Členské státy by opět musely vytvořit vlastní politiky pro zaručení souladu, což by navzdory veškerému úsilí o posílení spolupráce a obchodu narušilo fungování vnitřního trhu s energií. Závazné cíle sice úspěšně napomohly s nastartováním vývoje technologií výroby energie z obnovitelných zdrojů, to však nemusí být i nadále silným argumentem.

4.17.3

Možnost spočívající v řízení ze strany EU a ambiciózním celounijním cíli by podle EHSV mohla mít řadu velkých výhod v souladu s koncepcí evropského energetického společenství (5). Tato možnost by měla mít prioritu do té doby, než budou stanoveny cíle pro snížení emisí skleníkových plynů, které budou v souladu s dlouhodobými potřebami snížit emise skleníkových plynů. Rizika vyšších nákladů a problematického přijetí ze strany veřejnosti, na která upozorňuje Komise, se však zdají být odůvodněná. Bylo by pravděpodobně také třeba vybudovat novou, rozsáhlou administrativní strukturu.

4.18

EHSV doporučuje Komisi, aby při budoucím určování orientace politiky po roce 2020 vycházela zejména z první možnosti. Tato politika dekarbonizace by nebyla založena na cílech pro obnovitelnou energii, ale na jasném cíli snížení emisí skleníkových plynů a ceně uhlíku, která by byla tak vysoká, aby přiměla příslušné subjekty přijímat lepší opatření v oblasti účinnosti a přispívat k VaV a investičním činnostem, ale ne příliš vysoká pro spotřebitele a konkurenceschopnost průmyslu. Kromě toho jsou zapotřebí cílená opatření, která budou hnací silou vývoje technologií výroby energie z obnovitelných zdrojů a investic do těchto technologií, jež v konečném výsledku způsobí skutečnou změnu. Tato opatření by ideálně měla být společná pro celou EU a přizpůsobená pro každou technologii.

Další kroky

4.19

Je potřeba již v blízké budoucnosti přijmout kroky pro zlepšení stávajícího rámce pro obnovitelnou energii. Výbor vítá záměry Komise. Bez prodlení by se měla přijmout opatření na integraci obnovitelné energie do trhu s energií, která budou zahrnovat otázky připojení k síti, vyrovnávání a poplatky za využívání sítě.

V Bruselu dne 13. prosince 2012.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Staffan NILSSON


(1)  Úř. věst. C 65, 17.3.2006, s. 105–113.

(2)  Úř. věst. C 229, 31.7.2012, s. 126–132.

(3)  Úř. věst. C 143, 22.5.2012, s. 125–129.

(4)  Úř. věst. C 44, 11.2.2011, s. 53–56; Úř. věst. C 48, 15.2.2011, s. 81–86; Úř. věst. C 68, 6.3.2012, s. 15–20.

(5)  Viz odstavec 4.5 a www.eesc.europa.eu/eec


PŘÍLOHA

ke stanovisku Evropského hospodářského a sociálního výboru

Následující pozměňovací návrhy byly v průběhu diskuse zamítnuty, obdržely však alespoň jednu čtvrtinu odevzdaných hlasů:

Odstavec 1.5

Upravit následovně

„Technologie výroby energie z obnovitelných zdrojů nabízejí velké příležitosti v oblasti, stejně jako další technologie snižování emisí skleníkových plynů: čisté uhlí, skladování elektřiny, reakce na poptávku, využívání uhlíku, jaderné štěpení, jaderná fúze, snižování emisí jiných skleníkových plynů, např. metanu atd. Vývoj je v mnoha případech evidentně slibný a je třeba ho povzbudit. Podporovat by se měly zejména demonstrace a zavádění nových technologií.“

Výsledek hlasování (o odstavcích 1.5 a 4.13 se hlasovalo a byly zamítnuty společně):

hlasů pro

:

68

hlasů proti

:

113

zdrželo se hlasování

:

21

Nový odstavec 4.3

Za odstavec 4.2 vložit nový odstavec následovně

„V souvislosti s rostoucími cenami energie z obnovitelných zdrojů konstatuje EHSV následující:

Zatímco ceny ropy v uplynulých letech postupně rostly, náklady na výrobu energie z obnovitelných zdrojů stále a rychle klesají. To znamená, že brzy budou schopny konkurovat fosilním zdrojům energie, jež jsou zčásti rovněž dotovány.

EHSV upozorňuje na to, že ceny energie z fosilních zdrojů kvůli rýsujícímu se poklesu dostupnosti resp. vyšším nákladům na těžbu pravděpodobně ještě porostou.

Na konferenci Rio+20 letos v červnu se EU zavázala (viz bod 225 závěrečného prohlášení), že „bude postupně rušit škodlivé a neefektivní dotace do fosilních paliv, které vybízejí k nehospodárné spotřebě a brání udržitelnému rozvoji“. Světová banka vyčíslila výši příslušných dotací na 775 mld. USD ročně. Pokud by EU tento slib splnila, byl by současný rozdíl v cenách energie z fosilních a z obnovitelných zdrojů menší, a to i v případě, že by se nedostálo jinému slibu – totiž internalizovat i externí náklady. Výbor vyzývá Komisi, aby provedla a zveřejnila odpovídající propočty.

Německo jakožto členský stát, který v posledních letech prodělal snad nejmohutnější rozvoj v oblasti obnovitelných zdrojů energie, zavedlo úpravu, jež osvobozuje velké spotřebitele energie od určitých nákladů spojených s dodávkami elektřiny z obnovitelných zdrojů. Nemá tak být ohrožena jejich mezinárodní konkurenceschopnost. Seznam společností osvobozených od této „přirážky“ se neustále prodlužuje, takže je tato přirážka rozdělována mezi stále menší podíly elektřiny. Od placení této přirážky jsou dnes již dokonce osvobozena i golfová hřiště, výrobci hranolků a jatka. Jelikož to lze jen stěží vysvětlit mezinárodní konkurenceschopností, plánuje německá spolková vláda v současné době tento seznam opět radikálním způsobem zkrátit, v důsledku čehož klesnou náklady.

Díky dnes již vysokým kapacitám Německa v oblasti výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů (30 000 MW větrného výkonu a zhruba 29 000 MW fotovoltaické energie, při zbývajících přibližně 10 000 MW z jaderných elektráren) jsou především v poledních hodinách ceny na energetických burzách tak nízké jako nikdy. Dodavatelé elektrické energie, kteří tak mohou nakupovat levnou elektřinu, však tyto cenové srážky nepředávají dále konečným spotřebitelům!

Nehledě na rostoucí ceny elektřiny je přijímání tzv. transformace energetiky ze strany německé veřejnosti mimořádně vysoké. To je způsobeno mj. i tím, že mnoho občanů, nově založených energetických družstev či veřejných služeb si dnes vyrábí proud samo, a vydělává tím peníze a vytváří lokální pracovní místa.“

Výsledek hlasování:

hlasů pro

:

69

hlasů proti

:

105

zdrželo se hlasování

:

21

Odstavec 4.13

Upravit následovně

„Technologie výroby energie z obnovitelných zdrojů nabízejí velké příležitosti v oblasti, stejně jako další technologie snižování emisí skleníkových plynů: čisté uhlí, skladování elektřiny, reakce na poptávku, využívání uhlíku, jaderné štěpení, jaderná fúze, snižování emisí jiných skleníkových plynů, např. metanu atd. Vývoj je v mnoha případech evidentně slibný a je třeba ho povzbudit. Jak již EHSV mnohokrát zdůraznil, je důležité správně navrhnout a zaměřit finanční nástroje ve vztahu k vyspělosti technologií. Podporovat by se měly zejména demonstrace a zavádění nových technologií. K tomuto účelu je třeba vyčlenit zdroje z plánu SET. Je naléhavě nutné jednat, neboť podnikový sektor v USA v poslední době zjevně zvýšil celkový objem investic do VaV v energetice, což může mít důsledky pro evropskou konkurenceschopnost.“

Výsledek hlasování (o odstavcích 1.5 a 4.13 se hlasovalo a byly zamítnuty společně):

hlasů pro

:

68

hlasů proti

:

113

zdrželo se hlasování

:

21


Top