18.12.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 391/1

—

vítá návrh na rozvoj námořní strategie pro oblast Atlantského oceánu a vypracování atlantického akčního plánu 2014–2020;

—

zdůrazňuje, že souhlas Výboru s atlantickou strategií je podmíněn tím, že bude mít širší záběr, do něhož plně začlení územní rozměr, bude rozvíjet jasné vazby mezi pevninou a mořem a přispěje k dosahování dalších klíčových unijních cílů, a žádá proto Evropskou komisi, aby strategii přejmenovala na „Integrovanou strategii pro oblast Atlantského oceánu“;

—

uznává, že projekty v rámci atlantického akčního plánu budou muset využívat stávající zdroje financování – na úrovni EU (prostředky v rámci společného strategického rámce i mimo něj) a další prostředky na vnitrostátní, regionální a místní úrovni a soukromého sektoru;

—

nesouhlasí s navrhovaným zrušením Atlantického fóra po přijetí akčního plánu a navrhuje, aby Atlantické fórum fungovalo až do roku 2020 a dohlíželo na provádění plánu, přezkoumávalo pokrok a stimulovalo plnění cílů strategie;

—

upozorňuje, že správní struktura musí maximalizovat přínosy jednotlivých zúčastněných stran a potenciálních aktérů atlantické strategie, a při přípravě, provádění, hodnocení a přezkumu akčního plánu požaduje uplatňování přístupu založeného na víceúrovňové správě.

Zpravodaj

pan Paul O’DONOGHUE (IE/ALDE), zastupitel hrabství Kerry a člen správního úřadu regionu South West

Odkaz

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Rozvoj námořní strategie pro oblast Atlantského oceánu – COM(2011) 782 final

1.

vítá návrh na rozvoj námořní strategie pro oblast Atlantského oceánu a vypracování atlantického akčního plánu 2014–2020;

2.

domnívá se, že oblast Atlantského oceánu dodnes trpí nedostatkem společné strategické vize svého budoucího rozvoje, a je toho názoru, že tento návrh je skutečnou příležitostí k vytyčení takové vize, v jejímž středu musí být územní soudržnost a prosperita;

3.

podporuje důvody pro evropskou strategii, jelikož výzvy a příležitosti oblasti Atlantského oceánu jdou nad rámec státních hranic a vyžadují globálnější, integrovanější přístup; v souvislosti s tím zdůrazňuje, že strategie také musí vykazovat skutečnou přidanou hodnotu, pokud jde o plnění a provádění;

4.

chápe, že pro Evropskou komisi je tento návrh „strategií pro oblast jednotlivého moře“ v rámci integrované námořní politiky (oproti „makroregionální strategii“); avšak zdůrazňuje, že souhlas Výboru s atlantickou strategií je podmíněn tím, že bude mít širší záběr , do něhož plně začlení územní rozměr, bude rozvíjet jasné vazby mezi pevninou a mořem a přispěje k dosahování dalších klíčových unijních cílů;

5.

žádá proto Evropskou komisi, aby strategii přejmenovala na „Integrovanou strategii pro oblast Atlantského oceánu“, a domnívá se, že dále by se takovéto strategie měly vypracovat i pro další mořské oblasti Evropy a stavět přitom na zkušenostech z oblasti Atlantského oceánu (např. pro oblast Severního moře);

6.

uznává specifické požadavky nejvzdálenějších regionů v Atlantském oceánu a má za to, že strategie může poskytnout příležitosti k posílení účinnosti a souladu mezi rámci politik EU v těchto regionech;

7.

požaduje, aby se atlantická strategie a její akční plán cíleně zaměřovaly na pracovní místa, udržitelný růst a investice a zároveň přispívaly ke zlepšení mořského prostředí;

8.

je toho názoru, že vzhledem k své geografické oblasti působnosti by strategie měla zaujmout pragmatický přístup umožňující flexibilitu hranic této oblasti, aby mohly být problémy řešeny bez vytváření umělých omezení, ovšem požaduje jisté přehodnocení geografické působnosti směrem na sever, aby se do ní mohl počítat Island;

9.

obává se, že cenné zkušenosti nabyté při rozvoji stávajících makroregionálních a nadnárodních strategií (1) nejsou v procesu atlantické strategie zohledňovány, zejména v otázkách správy, tvorby politik, komunikace a vlastnictví, cílů a hodnocení;

10.

zdůrazňuje, že Atlantické fórum má obrovskou odpovědnost za zvládání očekávání zúčastněných stran, zajišťování inkluzivního procesu začleňování do přípravy akčního plánu a zavádění provázaných rámců pro programování a realizaci prioritních opatření a projektů;

11.

nesouhlasí s výzvami a příležitostmi, které vytyčila Evropská komise, ale domnívá se, že se akční plán musí zaměřit na dosahování hmatatelných výsledků a řešit výzvy, u nichž k efektivnějším odezvám povede přístup založený na partnerství;

12.

zdůrazňuje, že témata akčního plánu musejí být více sladěna s tématy strategie Evropa 2020 a jejími stěžejními iniciativami, ale také v souladu s tématy společného strategického rámce (SSR) a navrhovaných reforem fondů SSR;

13.

z obecného hlediska schvaluje tematické linie vytyčené Komisí atlantického oblouku (CPMR) (2) takto: 1. přístupnost a doprava v oblasti Atlantského oceánu; 2. hospodářství a námořní odvětví; 3. klima a životní prostředí; 4. výzkum a inovace a 5. atraktivnost oblastí;

14.

zdůrazňuje význam rybolovu, sběru měkkýšů a akvakultury a řetězce zpracování mořských produktů a jejich uvádění na trh v oblasti Atlantského oceánu a počet pracovních míst, která na něm závisejí. Strategie pro růst a zaměstnanost v této oblasti musí bezpodmínečně přispívat k upevnění a posílení tohoto odvětví;

15.

je toho názoru, že akční plán musí řešit potřebu plánovitého přístupu k mořskému prostředí v oblasti Atlantského oceánu; podotýká, že to bude vyžadovat společně dohodnutou koordinaci plánování námořních prostor a postupů správy mořského prostředí v celé oblasti a rovněž lepší koordinaci rámců námořního a územního plánování;

16.

domnívá se, že pobřeží regionů ležících u Atlantského oceánu je velice atraktivní jak pro nové obyvatele, kteří se zde usazují nastálo, tak pro sezónní aktivity, jež jsou spojeny především s vodními sporty, cestovním ruchem a rekreací. Je důležité, aby se tyto regiony připravily na tento příliv obyvatelstva, který může v přímořských oblastech vést k nedostatku půdy a k hospodářským a ekologickým problémům;

17.

zdůrazňuje nutnost zužitkovat úspěchy dřívějších i současných projektů v oblasti Atlantského oceánu financovaných EU, včetně vyhodnocení toho, co bylo dosud financováno a na čem je možné stavět v rámci akčního plánu; zdůrazňuje, že to může mít důsledky na některé programy, včetně nutnosti rozšíření projektů tak, aby generovaly větší a hmatatelnější výsledky;

18.

je zastáncem vnějšího rozměru akčního plánu, aby bylo možné rozvíjet strategické cíle u zúčastněných stran napříč Atlantským oceánem;

19.

uznává, že projekty v rámci atlantického akčního plánu budou muset využívat stávající zdroje financování – na úrovni EU (prostředky v rámci společného strategického rámce i mimo něj) a další prostředky na vnitrostátní, regionální a místní úrovni a soukromého sektoru; poukazuje na to, že to vyvolává řadu otázek ohledně toho, jak přesně bude strategie čerpat prostředky na své plnění , zejména vzhledem k tomu, že příprava akčních plánů probíhá zároveň s programováním různých programů financování EU;

20.

zdůrazňuje, že aby přinášel akční plán výsledky, musí mezi ním a dostupnými prostředky existovat jasná souběžnost; zdůrazňuje, že se tím zvyšuje nutnost toho, aby strategie zaujala integrovanější územní přístup a potřeba, aby se akční plán přímějším způsobem shodoval s cíli strategie Evropa 2020 a byl slučitelný s právními požadavky různých unijních fondů;

21.

navrhuje, aby se Atlantické fórum spojilo s příslušnými řídícími orgány v daných pěti členských státech, s cílem zajistit, aby národní dohody o partnerství dostatečně odrážely priority atlantické strategie a aby se operační programy a opatření z akčního plánu dostatečně doplňovaly; obává se však, že strategie vybudovaná v rámci oblasti integrované námořní politiky zanechá omezený prostor k synchronizaci s programy financovanými v rámci SSR, s výjimkou Evropského námořního a rybářského fondu;

22.

poukazuje na to, že příprava akčního plánu proto bude muset vyhovovat zásadám a cílům těchto fondů, zejména fondů společného strategického rámce;

23.

nesouhlasí s vyčleněním prostředků na atlantický akční plán v rámci jednotlivých operačních programů , vzhledem k již navrhovanému přísnému tematickému zaměření, které je požadováno po řídících orgánech;

24.

navrhuje nicméně, aby Atlantické fórum spolupracovalo s řídícími orgány v rámci procesu programování, s cílem určit, jakým způsobem by opatření akčního plánu mohla být financována, a to prostřednictvím jasné synchronizace s vybranými tematickými prioritami v rámci dotčených programů a s výběrovými kritérii konkrétního projektu;

25.

poukazuje na potenciál, který mohou některé prvky nařízení o SSR mít při podpoře a provádění klíčových cílů atlantické strategie, zejména přístup financování z více fondů ; podotýká, že dosažení souladu mezi strategií a některými integrovanými přístupy v SSR (jako jsou městská dimenze, integrované územní investice, společné akční plány) má v případě řádného provedení potenciál k tomu, aby se zužitkovala zkušenost a odborné znalosti místních orgánů k dosažení klíčových cílů atlantické strategie;

26.

dále navrhuje, aby povinnou součástí výročních zpráv o provádění příslušných programů bylo posouzení toho, jak programy v rámci SSR přispívají k plnění cílů atlantické strategie a provádění akčního plánu;

27.

je toho názoru, že budoucí programy územní spolupráce budou pro provádění klíčových aspektů atlantické strategie rozhodující, a zdůrazňuje, že v oblasti navrhované strategie v současné době funguje více než 10 programů územní spolupráce (přeshraniční, nadnárodní a meziregionální);

28.

kladně hodnotí pokračování nadnárodního programu v oblasti atlantského oceánu ( Atlantic Area Programme ) s navýšeným objemem finančních prostředků, aby splňoval některé ambice atlantické strategie; podotýká, že Atlantic Area Programme představuje vhodný nástroj ke zveřejňování konkrétních výzev k předkládání strategických iniciativ (stěžejních projektů) v rámci atlantické strategie, jakož i k financování platformy pro provádění (viz odstavce 40–41);

29.

navrhuje, že by Atlantické fórum mělo využít programu INTERACT na podporu osvětových opatření a zapojit stávající řídící orgány pro programy územní spolupráce do rané fáze přípravy atlantického akčního plánu;

30.

zdůrazňuje, že toto zapojení by bylo přínosem:

31.

obává se nedostatečné koherence s ostatními programy EU, a tudíž nedostatečného zajištění cílů atlantické strategie a jejích požadavků na financování jejího akčního plánu v programovém období 2014–2020;

32.

upozorňuje například na nové „integrované projekty“ v rámci programu LIFE+ (2014–2020), což jsou dlouhodobější projekty pokrývající rozsáhlejší území k lepšímu provádění politiky v oblasti životního prostředí a klimatu, které ovšem neumožňují projekty v mořském prostředí (3); domnívá se, že jde promarněnou příležitost přispět ke splnění klíčových cílů integrované námořní politiky a atlantické strategie;

33.

podobně lituje, že oblast Atlantského oceánu je přehlížena, pokud jde o určování klíčových sítí v rámci transevropských sítí, a žádá, aby byl v prvé řadě využit nástroj pro propojení Evropy k řešení zásadních otázek přístupnosti a okrajovosti (v dopravě, energetice a IKT) v oblasti Atlantského oceánu;

34.

táže se, jakým způsobem navrhuje Atlantické fórum lépe zaměřovat a využívat ostatní dostupné unijní zdroje a zvyšovat čerpání zdrojů k realizaci cílů strategie; kupříkladu podotýká, že akční plán bude muset podporovat výzkumná partnerství napříč oblastí Atlantského oceánu, aby mohl maximalizovat podporu v rámci programu Horizont 2020;

35.

obává se nedostatečného důrazu na získávání finančních prostředků soukromého sektoru a na zapojování soukromého sektoru do plnění cílů strategie obecně; domnívá se, že jde o výzvu, kterou musí Atlantické fórum řešit během fáze konzultací a pomocí komunikačních kampaní šitých na míru;

36.

upozorňuje na to, že současná krize veřejných rozpočtů vyžaduje, aby oblast Atlantského oceánu přilákala mezinárodní investice, a využila tak stávajících příležitostí (v odvětvích, jako jsou mořské obnovitelné zdroje, mořské plody a akvakultura, mořské zdroje, lodní doprava a rozvoj přístavů); podotýká, že propagace oblasti Atlantského oceánu jakožto místa pro investice a obchodní aktivity musí být klíčovým prvkem akčního plánu;

37.

navrhuje, aby Atlantické fórum také spolupracovalo s Evropskou komisí a Evropskou investiční bankou na posouzení potenciálu pro vytvoření specializovaného finančního nástroje na usnadnění přípravy „financovatelných projektů“ kombinací grantů s půjčkami, nástroji vlastního kapitálu a zajištění rizik a rozvojem plynulejšího provádění projektů;

38.

zdůrazňuje, že aby mohla být atlantická strategie úspěšná, musí být pevně zakotvena do politických a administrativních struktur, a podtrhuje, že k tomu je nutností:

39.

upozorňuje, že správní struktura musí maximalizovat přínosy jednotlivých zúčastněných stran a potenciálních aktérů atlantické strategie, a při přípravě, provádění, hodnocení a přezkumu akčního plánu požaduje uplatňování přístupu založeného na víceúrovňové správě;

40.

v souvislosti s tím uznává, že bez silného politického závazku na nejvyšších úrovních na straně členských států ve spojení s vnitrostátními koordinačními procesy napříč příslušnými oblastmi politiky nesplní atlantická strategie očekávání a své cíle; rovněž podotýká, že akční plán nebude úspěšný bez plného zapojení místních a regionálních aktérů a bez jejich ztotožnění se s touto strategií;

41.

nesouhlasí s navrhovaným zrušením Atlantického fóra po přijetí akčního plánu a navrhuje, aby Atlantické fórum fungovalo až do roku 2020 a dohlíželo na provádění plánu (prostřednictvím platformy pro provádění (viz odstavce 27 a 41), přezkoumávalo pokrok a stimulovalo plnění cílů strategie;

42.

navrhuje, aby byl pro atlantickou strategii vyvinut tento model správy: a) Atlantické fórum – poskytující politický dohled na unijní úrovni, jeho součástí je platforma pro provádění – fungující jako kontaktní místo této strategie, dává podnět k opatřením na budování kapacity, poskytuje rady související s koncepcí projektů a podporuje a řídí plnění akčního plánu; b) národní a regionální koordinační místa – jsou podporou koherence opatření politik a podněcují zapojení zúčastněných stran a potenciálních navrhovatelů projektu do provádění atlantické strategie;

43.

zdůrazňuje, že oblast Atlantského oceánu je komplexním geografickým prostorem s odlišnými charakteristickými rysy, kulturami i výhledy; aby mohla tato strategie uspět, mělo by se více zapracovat na rozšíření a prohloubení míry a charakteru spolupráce napříč oblastí Atlantského oceánu; a očekává, že atlantická strategie: a) poskytne společný referenční bod, který by toto umožnil; ale b) její součástí musí rovněž být opatření na budování kapacit, aby bylo možné podnítit silnější étos spolupráce;

44.

je přesvědčen, že atlantický akční plán bude po svém přijetí vyžadovat informační a komunikační modul : ke zvýšení viditelnosti, na podporu porozumění cílům, k rozšíření účasti (zejména ze strany soukromého sektoru) a časem i na podporu úspěchů strategie;

45.

upozorňuje na potenciální přínos nařízení o ESÚS coby nástroje usnadňujícího provádění strategie;

46.

navrhuje zřízení zvláštní meziútvarové pracovní skupiny k atlantické strategii v rámci Evropské komise, která by zajistila soulad mezi příslušnými oblastmi politik a slučitelnost cílů atlantické strategie s unijními programy a žádostmi o financování; dále podotýká, že vzhledem k horizontálnímu charakteru této strategie by měl této zvláštní pracovní skupině předsedat zástupce generálního sekretariátu;

47.

zdůrazňuje, že je nutné zaujmout naléhavější přístup k procesu přijetí akčního plánu, a navrhuje častější schůze Atlantického fóra (vedoucí a řídící výbory), aby bylo možné stanovit procesní milníky a zajistit včasný postup;

48.

těší se na očekávaný konzultační dokument, který musí být základem pro širší, strukturovanější proces mobilizace a konzultace zúčastněných stran později v roce 2012, a vyzývá Evropskou komisi, aby urychleně rozšířila a prohloubila svoji účast tak, aby si zúčastněné strany, včetně místní a regionální úrovně, dostatečně osvojily odpovědnost za tento akční plán a aby bylo zajištěno, že tento proces bude vykazovat skutečné aspekty postupu zdola nahoru a zaměřenosti na občana;

49.

obává se, že navrhované tematické semináře, na každý stát po jednom, nebudou stačit k zapojení zúčastněných stran a k tomu, aby si tuto strategii osvojily; navrhuje další aktivity atlantické strategie směřující ke společné strategické vizi, k diskuzi o aspektech správy a nastavení cílů a ověřitelných ukazatelů úspěšnosti a k vyjasnění finančních dopadů; dále navrhuje, aby Evropská komise mobilizovala svá národní zastoupení a umožnila širší účast v běhu akčního plánu;

50.

zdůrazňuje, že navrhovaný časový rámec pro přijetí akčního plánu musí být posunut , aby odpovídal příslušným prioritám programu financování 2014–2020;

51.

doporučuje, aby se v rámci procesu atlantické strategie nejprve odsouhlasila strategická vize pro oblast Atlantského oceánu, která bude referencí atlantického akčního plánu 2014–2020; dále se domnívá, že tento akční plán musí:

52.

požaduje, aby atlantická strategie a postup vypracování jejího akčního plánu byly povinně součástí navrhovaného hodnocení přidané hodnoty makroregionálního přístupu v roce 2013, které na žádost Evropské rady provede Evropská komise;

53.

navrhuje, aby byl akční plán přijat Atlantickým fórem, a vyzývá nadcházející irské předsednictví, aby zařadilo přijetí akčního plánu Evropskou radou mezi své priority, s důrazem na plnění, důvěryhodný postup monitorování a průběžného hodnocení a na plánovaný přezkum v polovině období.