Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52012AE1241

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k zelené knize Na cestě k integrovanému evropskému trhu plateb prováděných kartou, přes internet a pomocí mobilního telefonu COM(2011) 941 final

OJ C 351, 15.11.2012, p. 52–56 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

15.11.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 351/52


Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k zelené knize Na cestě k integrovanému evropskému trhu plateb prováděných kartou, přes internet a pomocí mobilního telefonu

COM(2011) 941 final

2012/C 351/11

Zpravodaj: pan KROPAS

Dne 11. ledna 2012 se Evropská komise, v souladu s článkem 304 Smlouvy o fungování Evropské unie, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

zelené knihy Na cestě k integrovanému evropskému trhu plateb prováděných kartou, přes internet a pomocí mobilního telefonu

COM(2011) 941 final.

Specializovaná sekce Jednotný trh, výroba a spotřeba, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 30. srpna 2012.

Na 483. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 18. a 19. září 2012 (jednání dne 19. září), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 157 hlasy pro, 1 hlas byl proti a 5 členů se zdrželo hlasování.

1.   Závěry a doporučení

1.1

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vítá iniciativu Komise, jejímž účelem je podpořit bezpečné, transparentní a inovativní prostředí pro platby v EU. Účinnější, modernější a bezpečnější platební nástroje jsou výchozím předpokladem pro rozvoj dalších výhod jednotného trhu a posílení celkové konkurenceschopnosti evropské ekonomiky.

1.2

EHSV oceňuje šíři dialogu, již navrhuje Komise. Dialog totiž zahrnuje hlavní záležitosti týkající se současného i očekávaného stavu v oblasti plateb v EU. Pro úplnou představu o situaci je však třeba věnovat i nadále pozornost platbám v hotovosti. I přes svůj postupný pokles je hotovost na některých trzích stále hlavním platebním prostředkem. Existuje stále více vnitrostátních důkazů pro to, že hotovost je v zásadě méně efektivní a že by se mohlo ušetřit značné množství zdrojů, pokud by spotřebitelé přešli na elektronické platby. Některé členské státy učinily v přechodu na bezhotovostní společnost skutečný pokrok. EHSV se nicméně domnívá, že široká veřejnost stále nezná opravdovou cenu hotovosti. Navíc je hotovost považována za podpůrný nástroj šedé ekonomiky. Všechny zúčastněné strany by tedy měly prosazovat platební metody, které se podílejí na omezování šedé ekonomiky, jsou méně nákladné a bezpečnější. V tomto kontextu je třeba zohlednit mnohé výhody pro všechny zúčastněné strany, ale na druhé straně také potřebu, aby měly malé a střední podniky, které nabízejí tyto platební metody svým zákazníkům, přijatelné náklady na tuto službu. Je zapotřebí provádět v členských státech dodatečné iniciativy, které Komise jasně podpoří.

1.3

Platby kartou jsou nejrozšířenějším nástrojem pro bezhotovostní platby v EU i na celém světě. Ekonomická literatura se rostoucí měrou shoduje v tom, že bezhotovostní platby jsou transparentnější z hlediska daňového i ekonomického a také levnější pro společnost jako celek, pohodlnější, bezpečnější a inovativnější. EHSV proto Komisi podporuje v jejím záměru využít pomocí nich výhod větší integrace trhů. Nicméně možnosti jednotného trhu nejsou ještě plně prozkoumány, a to z důvodu historických překážek a malé úrovně normalizace a interoperability, jakož i odlišností a nedostatků v používání veřejných informací, které je možno vyřešit větším využíváním plateb prováděných kartou, přes internet a pomocí mobilního telefonu. Potenciál hospodářské soutěže, inovací a účinnosti proto není plně rozvinut. EHSV žádá, aby se v iniciativách v oblasti trhů co nejdříve navrhla vykonatelná řešení, zejména taková, která by současně podporovala finanční a digitální začleňování.

1.4

Současná právní nejistota ohledně obchodních modelů založených na mezibankovních poplatcích brzdí nárůst plateb prováděných kartou, přes internet a pomocí mobilního telefonu a nahrazování hotovosti. Pro investice a inovace v oblasti platebních systémů má prvořadý význam jasnost. EHSV nabádá Komisi, aby stabilizovala podnikatelské prostředí pro všechny operátory. V souladu s cíli SEPA by neměly existovat rozdíly v poplatcích a jiných požadavcích mezi domácími a přeshraničními transakcemi.

1.5

Co se týče přístupu k informacím týkajícím se dostupnosti finančních prostředků na bankovních účtech je třeba zvážit mnoho aspektů včetně bezpečnosti, ochrany údajů, práv spotřebitelů, hospodářské soutěže a náhrady pro zřizovatele účtů. EHSV poukazuje na to, že subjekty žádající o tento přístup by měly být regulovány a měl by se nad nimi provádět dohled odpovídající jejich rizikovému profilu. Povinnosti a odpovědnosti dotčených subjektů by měly být jasně uvedeny v evropském právním rámci.

1.6

Na mnoha trzích nemusí být spotřebitelé připraveni akceptovat přirážky, a mohli tedy přejít na platby v hotovosti, protože budou mít dojem, že hotovost je bez poplatků. Spotřebitelé by sice počínaje 13. červnem 2014 měli být před nezákonnými přirážkami chráněni prostřednictvím směrnice o právech spotřebitelů, není však jasné, jak bude tato ochrana zaručena v on-line prostředí, v němž probíhá vysoká aktivita.

1.7

Spotřebitelé oceňují e-platby na domácích trzích. Celoevropská řešení vycházející z internetového bankovnictví však váznou, což komplikuje růst objemu elektronického obchodu. EHSV žádá operátory těchto systémů, aby se zabývali otázkami interoperability otevřeným a transparentním způsobem a co nejdříve řešili otázky související s elektronickým obchodem, které se dosud neřešily.

1.8

EHSV žádá Komisi, aby zaručila, že m-platby z rané fáze vývoje těchto plateb budou respektovat zásady otevřeného přístupu k platformám, přenositelnosti aplikací, bezpečnosti a vyloučení zdvojování nákladů pro operátory, kteří je hodlají přijmout.

1.9

EHSV oceňuje pokrok v omezování podvodů u fyzických platebních terminálů, jehož dosáhli účastníci trhu. Největší hrozbu představují v současnosti podvody na internetu. Měla by se zavést dodatečná bezpečnostní opatření, která však nesmí být na úkor pohodlí zákazníků. Bezpečnostní opatření navržená veřejnými orgány by měla být v co nejvyšší míře technologicky neutrální.

1.10

EHSV vítá probíhající úsilí o posílení stávajícího řízení jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA) a podporuje záměr centralizovat „vlastnictví“ SEPA, například pod záštitou Rady SEPA. EHSV však nabádá Komisi a Evropskou centrální banku, aby se co nejdříve zabývaly podrobnostmi, neboť stávající de facto prázdnota brání jeho provedení.

2.   Souvislosti stanoviska

2.1

Dokončení SEPA je jednou z priorit Komise pro dosažení jednotného trhu. Výdobytky normalizace a interoperability podpořené harmonizovaným právním rámcem již operátoři mohou využívat ve formě příkazů k úhradě a inkas systému SEPA, který k 1. únoru 2014 nahradí původní systémy eurozóny.

2.2

Rozsah SEPA je však širší a zahrnuje další pilíře. Jeden z nich je věnován platbám prováděným kartou, které jsou nejdůležitějším platebním nástrojem v Evropské unii i na celém světě. Dalším takovým pilířem jsou e-platby, tedy platby při nákupu přes internet. Tyto platby sice v současnosti představují pouze zlomek všech bezhotovostních plateb, očekává se však jejich nárůst v řádu desítek. Evropská rada pro platební styk (EPC), tj. orgán, který v evropském bankovnictví zajišťuje koordinaci a přijímá rozhodnutí ohledně plateb, rozšířila svoje aktivity v oblasti spolupráce i na e-platby a vyvinula rámec e-plateb SEPA. Radu nedávno požádalo o informace GŘ Komise pro hospodářskou soutěž.

2.3

Nejnovějším pilířem jsou m-platby. EPC přijala ve spolupráci s dalšími operátory koordinované kroky v oblasti m-plateb – připravila technickou dokumentaci pro pokyny k interoperabilitě a několik bílých knih. M-platby jsou stále ještě v raném stádiu vývoje, s jejich budoucím postavením jsou však spojena velká očekávání. Platby kartou, e-platby a m-platby se sice liší ve splatnosti, rozsahu a obchodních modelech, evropské instituce a operátoři na trhu se však shodují v tom, že je zapotřebí dále pokročit v integraci, transparentnosti a konkurenceschopnosti. Existuje riziko, že škody zaznamenané ve stávajících obchodních modelech by se mohly přenést na vznikající prostředí m-plateb.

2.4

Každý občan, podnik nebo úřad veřejné správy se účastní platebního styku, k němuž dochází buď prostřednictvím tradičních prostředků platby (např. hotovosti) nebo moderních platebních služeb (např. e-plateb). Podle statistik Evropské centrální banky (1) bylo v roce 2010 provedeno v Evropské unii 86,4 mld. bezhotovostních platebních transakcí, což představovalo 4,4 % nárůst oproti předchozímu roku. Největší podíl měly platby kartou (33,9 mld., tj. 39 %). Hodnota plateb kartou se vyšplhala na 1,8 bilionu EUR, což představovalo meziroční nárůst o 6,7 %, tedy více než trojnásobně vyšší nárůst než nárůst HDP v eurozóně (1,8 %). Přestože mezi jednotlivými zeměmi existují rozdíly, co se týče používání karet, jsou platby kartou obecně jedním z nejdynamičtějších nástrojů bezhotovostních plateb.

2.5

Průzkum provedený Evropským systémem centrálních bank (2) ukázal, že mezibankovní poplatky nejsou v Evropské unii stanoveny a používány harmonizovaným způsobem. Volba, struktura a úroveň mezibankovních poplatků se mnoha způsoby liší a závisí na řadě možností a aspektů. Mezibankovní poplatek je hlavní složkou transakčních poplatků, které musejí platit obchodníci. Komise i vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž posoudily aspekty mezibankovních poplatků ovlivňující hospodářskou soutěž a přijaly řadu rozhodnutí, z nichž se některá týkala přeshraničních transakcí, jiná byla omezena na vnitrostátní úroveň.

2.6

Co se týče transparentnosti, neproběhly bohužel žádné oficiální průzkumy ani nebyly zveřejněny kompletní vnitrostátní statistiky nebo srovnávací statistiky mezi zeměmi týkající se nákladů spotřebitelů, jako jsou různé poplatky přímo související s různými platebními prostředky, přestože vnitrostátní orgány dohledu mají tyto informace k dispozici, ale většinou je ani částečně nezveřejňují.

2.7

Navzdory probíhajícím soukromým iniciativám v oblasti normalizace přetrvává v určitých oblastech transakcí fragmentace: mezi PPS, který vydává kartu, a zúčtovacím PPS karty, mezi kartou a terminálem a také mezi terminálem a zúčtovacím PPS karty. Tyto soukromé iniciativy jsou však často řízeny rozdílnými obchodními zájmy nebo nemají v této fázi jasný harmonogram provádění, a přinesly tedy jen omezené konkrétní výsledky.

2.8

Výrazné investice a úsilí všech operátorů za účelem přechodu z magnetického proužku na karty chráněné čipem (v souladu s EMV) měly příznivý vliv na snížení podvodů při platbě kartou v přímém styku. Nedávný trend však ukazuje, že největší riziko podvodu se již vyskytuje u karetních transakcí na dálku, přestože mají jen malý podíl na všech transakcích prováděných kartou. Tento problém vzbudil pozornost orgánů dohledu a dozoru, které v roce 2011 pod záštitou Evropské centrální banky spojily své síly v evropském fóru o bezpečnosti malých plateb (SecuRe Pay Forum), aby zvýšily úroveň bezpečnosti a důvěry veřejnosti v elektronické platební služby a nástroje. V roce 2012 fórum dokončí soubor technologicky neutrálních doporučení k bezpečnosti internetových plateb.

2.9

Zelená kniha Komise se zabývá celou řadou problémů souvisejících s platbami. Pokud se tyto problémy budou úspěšně řešit, položí se základ integrovanějších a bezpečnějších platebních služeb poskytovaných jak v tradičních kamenných obchodech, tak v rychle se rozvíjejícím elektronickém prostředí. Při větší hospodářské soutěži, širším výběru a transparentnosti pro spotřebitele, více inovacích, větší bezpečnosti plateb a vyšší důvěře zákazníků bude mít Evropa příležitost dostat se na špičku toho, co by „provádění platby“ mohlo znamenat v 21. století.

2.10

Komise popisuje vizi integrovaného trhu a označuje rozdíly mezi současnou situací a touto vizí a rovněž překážky způsobující tyto rozdíly. Komise definuje pět širších opatření, jejichž cílem je urychlit integraci trhu, a přemítá o tom, jak by mělo řídit jejich provádění. Prví soubor je nejširší, co se týče otázek, a pokrývá fragmentaci trhu, přístup na trh a přeshraniční záležitosti. Zbývající soubory pokrývají transparentní a nákladově efektivní stanovování cen, normalizaci, interoperabilitu a otázky zabezpečení. Na stávající systémy SEPA (SCT, SDD) i na karty, e-platby a m-platby mají být uplatněny pokyny pro řízení.

3.   Poznámky a připomínky

3.1

Stále se čeká na celounijní přístup k dlouholetým a do budoucnosti orientovaným otázkám plateb (kromě příkazů k úhradě a inkas systému SEPA), který je zastřešující pro všechny operátory na jednotném trhu. EHSV vítá zelenou knihu Komise a očekává, že budou provedeny přiměřené navazující činnosti, aby se napravily současné nedostatky. EHSV žádá, aby byly do středu každé platební transakce postaveny zájmy spotřebitelů na dostupnosti bezpečných, účinných, vhodných a rychlých plateb.

3.2

Zelená kniha se zaměřuje na elektronické platby, vynechává však stále dominantní úlohu hotovosti, která představuje 80 % platebních transakcí v Evropě. Vyšší transparentnost nákladů je relevantní stejně tak pro hotovost jako pro elektronické platby a měla by sloužit jako primární odkaz při analýze prostředků bezhotovostních plateb. U veřejnosti stále převládá dojem, že hotovost je zdarma. Pokud by plátci změnili své návyky a používali moderní, méně nákladné platby, mohla by se výrazně zvýšit efektivnost. Existují navíc důkazy toho, že převaha plateb v hotovosti vykazuje pozitivní korelaci s úrovní šedé ekonomiky, jelikož je tyto platby obtížné vysledovat. EHSV proto vyzývá, aby se v souvislosti s přehodnocením pozice hotovosti v moderních ekonomikách prováděly v členských státech dodatečné iniciativy, které Komise jasně podpoří.

3.3

EHSV se domnívá, že dodatečná opatření na zvyšování transparentnosti, zejména ta závazná, by se měla pečlivě zvážit, aby spotřebitelé nebyli zahlceni nadměrným množstvím informací, které by v případě, že budou poskytnuty v nesprávnou dobu (např. ve špičce) a komplikovanou formou, mohly vnést do nákupu zmatek a narušit obchodníkům přijímání plateb.

3.4

Mezinárodní a některé vnitrostátní karetní systémy zakládají své obchodních modely na mezibankovních poplatcích, které jsou v různé míře napadány vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž i Komisí. Tribunál nedávno potvrdil rozhodnutí Komise z roku 2007, jímž bylo společnosti MasterCard zakázáno vybírat přeshraniční mezibankovní poplatek. EHSV poznamenává, že obchodním modelům založeným na mezibankovních poplatcích se dosud nepodařilo naplnit vizi SEPA, tj. žádný rozdíl v poplatcích mezi přeshraničními a vnitrostátními transakcemi. Chyběl navíc samoregulační mechanismus zajišťující pokles úrovně mezibankovních poplatků s rostoucím objemem transakcí a alternativní řešení pro tvorbu cen vztahující se na platby malých částek. EHSV nabádá Komisi, aby stabilizovala dlouhodobé podnikatelské prostředí pro všechny operátory a zvážila přitom zkušenosti jiných regionů (např. Austrálie), které za tímto účelem zavedly regulaci, a zaručila rovné podmínky pro různé obchodní modely systémů platebních karet.

3.5

Co-badging různých značek platebních systémů na stejné plastové kartě nebo na nadcházejících mobilních platformách by neměl poškodit právo spotřebitelů na volbu mezi značkami ani omezit případné pobídky obchodníkům. Co-badging je důležitý pro nové systémy, které vstupují na trh, a následně usnadňuje jak volbu tak hospodářskou soutěž. V některých případech klade jedna značka dodatečné závazné požadavky na transakce prostřednictvím její sítě, i když jsou iniciovány jinou značkou. Podle EHSV je třeba zajistit, aby jedna značka nemohla klást takovéto procesní požadavky.

3.6

EHSV sdílí názor, že klíčovým prvkem vytvoření konkurenčního trhu platebních karet je oddělení funkcí správy systémů od zpracovávání, jelikož vertikální struktura může v konkurenci s nezávislými zpracovateli využívat křížové dotování. Současné uspořádání je navíc méně příznivé pro plánované iniciativy podporující interoperabilitu mezi zpracovateli. Oddělení, v ideálním případě na úrovni podniků, by tedy zvýšilo integraci jednotného trhu a konkurenční procesy na něm.

3.7

Podle stávajícího právního rámce nemají platební instituce a instituce elektronických peněz povolen přístup k platebním systémům stanoveným směrnicí o neodvolatelnosti zúčtování. Tyto systémy jsou v zásadě zaměřeny na platby velkých částek a maloobchodní platby. EHSV nabádá Komisi, aby v případě, že by plánovala nějaké změny stávajícího rámce, zvážila prvek rizika, jejž mohou noví účastníci (tj. platební instituce a instituce elektronických peněz) vnést do stávajících platebních systémů (infrastruktur), např. vzhledem k tomu, že nemají přístup k financování centrální banky.

3.8

Rámec SEPA pro platební karty (SCF) původně vyvinutý EPC by neměl omezit obchodní modely vyvinuté jinými operátory. V ideálním případě bude třeba SCF řádně přezkoumat v rámci struktury řízení SEPA a zohlednit přitom příspěvek všech zúčastněných stran.

3.9

EHSV vyjadřuje obavy v souvislosti s úsilím subjektů, které nejsou regulovány ani se nad nimi neprovádí dohled, o přístup k důvěrným informacím o účtech. Navíc nejsou povinnosti a odpovědnosti dotčených subjektů řádně vyjádřeny v evropském právním rámci a v případě zneužití či podvodu mohou mít pro spotřebitele neočekávané důsledky. Je třeba důkladně analyzovat přístup k informacím o dostupnosti finančních prostředků na bankovních účtech a zvážit přitom aspekty, jako je bezpečnost, ochrana údajů, práva spotřebitelů, hospodářská soutěž a náhrada pro zřizovatele účtů.

3.10

V případě použití karty mají obchodníci možnost použít přirážku ve formě poplatku připočítaného k hodnotě transakce. Tato možnost se v EU uznává od přijetí směrnice o platebních službách, pokud ji členský stát výslovně nezakázal. Předchozí zkušenost s příplatky používanými v určitých případech není přesvědčivá, přinejmenším z krátkodobého hlediska. Např. na počátku roku 2005 reagovali Dánové důrazně na zavedení poplatku z transakcí v domácím systému debetních karet tím, že tyto transakce výrazně omezili. Zároveň vzrostl počet výběrů z bankomatů. Průzkumy provedené na jiných trzích tento trend potvrdily. Spotřebitelé by sice počínaje 13. červnem 2014 měli být před nezákonnými přirážkami chráněni prostřednictvím směrnice o právech spotřebitelů, není však jasné, jak bude tato ochrana zaručena v on-line prostředí, v němž probíhá vysoká aktivita. EHSV je toho názoru, že přirážky jako celoevropský přístup by se neměly podporovat.

3.11

Ekosystém karet charakterizuje malá normalizace a interoperabilita. Poskytovatel terminálu musí např. projít až sedmi certifikačními procesy, aby mohl provozovat činnost na úrovni EU. EHSV vyzývá soukromý sektor, aby spojil síly a dosáhl konkrétních výsledků, a to rovněž v oblasti rámce provádění a ambiciózních lhůt. Pokud však budou tržní řešení přicházet pomalu, měla by Komise přikročit k legislativním návrhům.

3.12

Dostupnost e-plateb je převážně omezena uvnitř státních hranic. EHSV žádá operátory těchto systémů, aby se zabývali otázkami interoperability otevřeným a transparentním způsobem a co nejdříve řešili otázky související s elektronickým obchodem, které se dosud neřešily. Pokud však trh nedosáhne očekávaných výsledků, měla by Komise navrhnout regulační požadavky pro realizovatelnost celoevropských systémů e-plateb.

3.13

EHSV žádá Komisi, aby zaručila, že m-platby z rané fáze vývoje těchto plateb budou respektovat zásady otevřeného přístupu k platformám, přenositelnosti aplikací, bezpečnosti a vyloučení zdvojování nákladů pro operátory, kteří je hodlají přijmout. Úřady pro ochranu údajů by kromě toho měly podporovat operátory při rozvoji uživatelsky příznivých řešení.

3.14

Klíčem k důvěře veřejnosti v platební nástroje je bezpečnost, která by se měla řešit již ve fázi navrhování. Co se týče bezpečnosti, je velmi důležité, aby byli všichni poskytovatelé zapojení do hodnotového řetězce náležitě regulováni a byl nad nimi prováděn dohled. EHSV oceňuje pokrok v omezování podvodů u fyzických platebních terminálů, jehož dosáhli účastníci trhu, poznamenává však, že operátoři jsou vystaveni podvodům v internetovém obchodu. Bezpečnostní opatření by neměla být na úkor pohodlí zákazníků, a pokud jsou navržena veřejnými orgány, měla by být v co nejvyšší míře technologicky neutrální. EHSV v této souvislosti vítá doporučení k bezpečnosti internetových plateb, která vydaly instituce zapojené do fóra SecuRe Pay, a také úsilí těchto institucí o zvýšení úrovně bezpečnosti a důvěry veřejnosti v elektronické platební služby. Příslušné orgány by měly dále monitorovat řádné provádění těchto doporučení.

3.15

K omezování podvodů je však zapotřebí, aby příslušné orgány členských států přijaly dodatečná opatření. EHSV v této souvislosti vítá zřízení nového evropského centra pro boj proti kyberkriminalitě v rámci Europolu, které zahájí činnost 1. ledna 2013, a doufá, že se stane kompetentním střediskem pro boj EU proti podvodníkům. EHSV tuto iniciativu podpořil ve stanovisku z vlastní iniciativy k tématu Boj proti podvodům a padělání bezhotovostních platebních prostředků, které bylo přijato 23. října 2008 (3). EHSV poukazuje na to, že by měla být taktéž zvážena další velmi důležitá opatření uvedená v tomto stanovisku.

3.16

Do plateb je zapojeno mnoho zúčastněných stran a jejich zájmy, i když se někdy mohou lišit, by měly být zohledněny při utváření budoucí situace v oblasti plateb. Nové řízení SEPA by mělo zajistit otevřenost, transparentnost a rovné podmínky v tomto vyvíjejícím se ambiciózním projektu. EHSV vítá probíhající úsilí Komise a Evropské centrální banky o centralizaci „vlastnictví“ SEPA, například pod záštitou Rady SEPA. EHSV však nabádá k urychlení tohoto procesu, jelikož stávající de facto prázdnota brání jeho provedení.

V Bruselu dne 19. září 2012.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Staffan NILSSON


(1)  http://www.ecb.int/press/pr/date/2011/html/pr110912.en.html.

(2)  http://www.ecb.int/pub/pdf/scpops/ecbocp131.pdf?4cce20956bed7b7e5f454a4ea77f7c9b.

(3)  Úř. věst. C 100, 30.4.2009, s. 22.


Top