Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52012IE0465

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k zodpovědnému používání sociálních sítí a předcházení souvisejícím problémům (stanovisko z vlastní iniciativy)

OJ C 351, 15.11.2012, p. 31–35 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

15.11.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 351/31


Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k zodpovědnému používání sociálních sítí a předcházení souvisejícím problémům (stanovisko z vlastní iniciativy)

2012/C 351/07

Zpravodaj: pan Bernardo HERNÁNDEZ BATALLER

Dne 19. ledna 2012 se Evropský hospodářský a sociální výbor, v souladu s čl. 29 odst. 2 jednacího řádu, rozhodl vypracovat stanovisko z vlastní iniciativy k tématu

zodpovědné používání sociálních sítí a předcházení souvisejícím problémům.

Specializovaná sekce Doprava, energetika, infrastruktura a informační společnost, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 6. září 2012.

Na 483. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 18. a 19. září 2012 (jednání dne 19. září), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 173 hlasy pro, 1 hlas byl proti a 6 členů se zdrželo hlasování.

1.   Závěry a doporučení

1.1

Vzhledem k dopadu sociálních sítí na jednotlivce a společnost, jakož i k jejich budoucímu vývoji a důsledkům se instituce Unie prioritně zabývají přijímáním nadnárodních závazných i nezávazných opatření, jež by vedly k samoregulaci nebo nejlépe ke společné regulaci, v souladu s Digitální agendou pro Evropu, jejichž cílem je na jednotném dynamickém digitálním trhu podporovat zodpovědné a inteligentní používání sociálních sítí a předcházet problémům souvisejícím s riziky, jež přináší. EHSV se domnívá, že by bylo ideální mít k dispozici vzorové právní předpisy, jež by poskytovaly globální regulaci, ale než toto bude možné, je třeba přijmout řešení na úrovni Unie.

1.2

Pokud by měly být přijaty předpisy vedoucí k samoregulaci nebo společné regulaci, musejí mít vždy dočasný charakter a jejich uplatňování musí být pravidelně přezkoumáváno. Pokud nebudou uplatňovány, musejí být přijaty závazné právní předpisy.

1.3

Konkrétně EHSV vybízí Komisi, aby v rámci osvěty v digitální oblasti uskutečnila kampaně na zvyšování povědomí a vzdělávání primárně zaměřené na nejohroženější skupiny obyvatel za účelem prevence a omezení nežádoucích vlivů nevhodného používání sociálních sítí. Dále by měly být vytvořeny konkrétní vzdělávací projekty pro dohled a zprostředkování rodičů, což by posílilo místa oznamování nezákonného obsahu na internetu (horké linky), aby se zabývaly i nevhodným používáním sociálních sítí.

1.4

Pro zhodnocení těchto iniciativ je též nutné rozšíření osvědčených postupů plnění povinností ze strany poskytovatelů, kontrola reklamy či dohled nad raným přístupem velmi mladých uživatelů, což může celkově přispět k vymýcení zvráceného zaměření sociálních sítí a zároveň upozornit na možné příležitosti a součinnosti sociálních sítí. Vyskytují se rovněž závislosti na sociálních sítích, o nichž je třeba informovat uživatele. Zejména je třeba na ně upozornit rodiče dospívajících dětí, u nichž jsou rizika nejvyšší.

1.5

S ohledem na zásahy do soukromého života v rámci pracovněprávních vztahů a prostřednictvím využívání nových technologií, zejména sociálních sítí, by mělo být posíleno právo na ochranu soukromí tím, že tuto otázku vyřeší sociální partneři v rámci odpovídajících dohod.

1.6

EHSV opakuje (1), že očekává, že bude vydán kodex EU upravující on-line práva, který by jasně a srozumitelně shrnoval současná práva digitálních uživatelů v EU a zabýval se podporou zodpovědného využívání sítí, prevencí souvisejících problémů a vymýcením potenciálně nezákonných či škodlivých praktik, zejména v případech velmi silně kontextualizované reklamy.

2.   Úvod

2.1

Toto stanovisko z vlastní iniciativy má trojí účel:

a)

pokročit na základě předchozích studií, sdělení (Sdělení o společenských sítích a internetu budoucnosti (SEC(2008) 2507) (SEC(2008) 2516) a stanovisek (2);

b)

zhodnotit dohodu o samoregulaci Zásady EU pro bezpečnější sociální sítě (10. února 2009);

c)

navrhnout opatření, jež mají být přijata v rámci Digitální agendy pro Evropu (COM(2010) 245 final/2).

2.2

Rozvoj digitální společnosti obecně, k němuž došlo v posledních letech, a rostoucí expanze virtuálních komunit konkrétně ukázaly, že je nutné přijmout politiky na podporu zodpovědného používání sociálních sítí a na prevenci rizik a problémů s ním souvisejících.

2.3

Vývoj pokračuje a prostorová dimenze, kterou sociální sítě od začátku mají, vyžaduje neustálou revizi vymezení tohoto pojmu a, v důsledku toho, i revizi přístupu k nim. Je však možné shodnout se na některých jejich základních rysech, aby bylo možno stanovit vhodné oblasti působení.

2.4

V tomto ohledu lze říci, že sociální sítě jsou jakožto způsoby dobrovolné společenské interakce v komplexním kontextu poháněny dynamickými výměnami v otevřeném systému pozitivní zpětné vazby.

2.5

Důsledkem je proměnlivost typů a využívání sociálních sítí, jakož i uživatelských profilů a obsahu – rozvíjející se postupný proces, který zahrnuje přesné stanovení obecných pravidel jejich fungování, proto by bylo vhodné pravidelně zkoumat terén za tímto účelem a rovněž kvůli zjištění, jak se uživatelé stávají členy jedné či více konkrétních sítí. Tato zkoumání by kromě toho sloužila k řízení technicky neutrálních standardů, které by byly přesné v rámci pružného procesu přizpůsobení, jenž je této oblasti vlastní.

2.6

Kroky navrhované v tomto stanovisku dále přispívají k unijnímu cíli inteligentního udržitelného růstu podporujícího začlenění zakotvenému ve strategii Evropa 2020 (COM(2010) 2020). Domníváme se tedy, že fenomén sociálních sítí spojuje znalostní společnost a crowdsourcing, podporu aktivnějších a zodpovědnějších uživatelů a účinný virtuální trh či elán spolupracovat a společenské začlenění.

2.7

K zajištění rychlého, bezpečného, nediskriminačního a nevylučujícího přístupu podporujícího zodpovědné digitální občanství je třeba nejen zlepšit infrastrukturu, nýbrž i zajistit občanům skutečný výkon jejich práv souvisejících s digitálním prostředím (svoboda vyjadřování a informací, ochrana osobních údajů a soukromí, požadavek transparentnosti a fungujících univerzálních internetových a telefonních služeb, jakož i minimální kvalita služeb) (COM(2010) 245 final/2).

2.8

Zásadním prvkem používání sociálních sítí je soukromí. EHSV již přijal stanovisko k návrhu nařízení o ochraně údajů a rozhodně podporuje „právo na zapomnění“ a ochranu soukromí a aby soukromí bylo chráněno automaticky, souhlas by tedy nebylo možné dát implicitně, musel by být vždy výslovný.

2.9

Internetové vyhledávače by měly automaticky nastavit standardy bezpečnosti a soukromí, aby se zamezilo indexaci jejich profilu a zajistila ochrana zvláště citlivých údajů.

2.10

Dále bude třeba lépe spravovat trh v tomto odvětví, a to pokud jde o začlenění poskytovatelů i o dodržování konkrétních závazných opatření souvisejících s jejich praktikami, mimo jiné opatření vztahující se ke kontrole reklamy, využívání dostupných informací či vytváření souvisejících mezer na trhu (např. pojištění pokrývající rizika související s právy uživatelů sociálních sítí).

2.11

V rámci spoluzodpovědnosti však budou muset uživatelé dodržovat tyto pokyny a doporučení prosazovaná příslušnými orgány za účelem inteligentního a zodpovědného používání sociálních sítí (společenská zodpovědnost uživatelů) tak, aby se optimalizovaly dostupné zdroje a posílily výhody šíření informací a transparentnosti v kontextu spolupráce při učení a multikulturním obohacování, a to nad rámec vlastního účelu každé sítě. Přestože zákonnost někdy stojí na klamném tvrzení, že uživatel má být informovaný a uvědomělý, zatímco ve skutečnosti podle statistik nečte podmínky ani jeden z tisíce.

3.   Současná dynamika sociálních sítí

3.1

Sociální sítě prošly v uplynulých dvou letech zrychleným rozvojem, což znamenalo enormní nárůst počtu uživatelů. V roce 2010 se hovořilo o tom, že celkový počet uživatelů, většinou mladých, na světě se blíží jedné miliardě, což představuje 23 % nárůst oproti roku 2009. Údaje o koeficientech sociálních sítí podle zemí lze najít v mapách sociálních sítí vypracovaných za tímto účelem.

3.2

Percentuální podíl mladých uživatelů sociálních sítí je daleko vyšší než u jiných věkových kategorií. Podle údajů Eurostatu použily v roce 2010 internet za tímto účelem čtyři pětiny uživatelů ve věku 16 až 24 let, ve srovnání se dvěma pětinami uživatelů ve věku 25 až 54 let a jednou pětinou ve věku 55 až 74 let (viz anketa Komise „Risk and Safety“). EHSV odkazuje na stanovisko o reklamě zaměřené na děti, které v této souvislosti vypracovává.

3.3

Sociální sítě nabízejí uživatelům nejrůznější možnosti. V rámci jedné sociální sítě je možné komunikovat s přáteli a rodinou, kteří jsou daleko, získávat nové přátele, vyměňovat si multimediální informace, posilovat pracovní vztahy, předkládat projekty, dát o sobě vědět společensky i profesionálně, vyjadřovat či hájit určité názory a postoje atd. Tyto možnosti se značně zvýšily v oblastech, jako je např. přenos obrázků, infografiky a videozáznamů v nejnovějších sociálních sítích (Instagram, Pinterest a Tumblr), které již počtem uživatelů předstihly YouTube, LinkedIn a Google+.

3.4

Většina uživatelů však přikládá význam tomu, že mohou okamžitě sdílet obsah s velkým množstvím kontaktů, zejména těch, s nimiž se seznámili mimo společenské sítě (rodina, přátelé, známí), i když společenské sítě sekundárně využívají též k poznávání nových lidí.

3.5

V kontextu nového modelu vztahů lze ocenit pozitivní stránky rozvoje sociálních sítí, zejména jejich přispění k (3):

záruce a výkonu svobody slova v některých společenských a politických kontextech;

vytváření a propojování internetových společenství;

setkávání přátel a příbuzných či shledání po delší době a možnost vzájemné komunikace;

předcházení rizikovým situacím pro nezletilé a možnosti, že mohou prostřednictvím sociálních sítí požádat o pomoc;

podpoře produktů a služeb a nárůstu elektronického obchodu;

stejně tak je záhodno mít na paměti nové zaměření sociálních sítí jakožto prvku usnadňujícího mobilitu.

3.6

Využití sociálních sítí se rozšiřuje a zároveň se stále více rozšiřuje oblast působení v reakci na nejrůznější motivace uživatelů se do sociálních sítí zapojit, jako jsou například rodinné a společenské styky, výměna informací, obchod či hry, zábava a volný čas, osobní a citové vztahy, přístup ke znalostem a učení se, pracovní a profesionální styky, zapojení do občanské společnosti a dobrovolnictví či diskuse o názorech a postojích atd.

3.7

Je třeba mít na paměti, že „internetová fóra se prezentují a jsou vnímána jako odpovídající fórům v reálném světě, v nichž pravidla hry okolí neurčuje uživatel. Při přihlašování je uživatel podroben smluvním pravidlům, o nichž rozhoduje poskytovatel služby, přestože mu jsou prezentována jako zdánlivě náhodná. Dochází však k určité transakci – poskytujeme své osobní údaje. Při registraci do sociální sítě obvykle neověřujeme právní informace, nevíme, jak může být s našimi údaji nakládáno, jak je prostředí nastaveno, kdo může do našich údajů nahlížet a za jakým účelem“(El Derecho Fundamental a la Protección de Datos: Guía del Ciudadano (Základní právo na ochranu údajů: příručka občana). Agencia Española de Protección de Datos (Španělská agentura na ochranu údajů), leden 2011 (https://www.agpd.es/portalwebAGPD/index-ides-idphp.php)).

3.8

Uživatelé sociálních sítí však mají pocit, že jim tyto virtuální prostory patří, že obsah a související informace vytvářejí a kontrolují oni. Pocit hlavní úlohy a svobody, které tyto sociální sítě uživatelům dodávají, jim může v hojném počtu případů zabránit v pochopení, že pravidla hry určují a kontrolují jiní, jež skutečně ovládají médium a veškerý jeho obsah, a zároveň tím pádem navrhují omezení, která se jim hodí (mimo jiné omezení věku uživatele, které mu však nebrání v reálném přístupu).

3.9

Současně se prosazuje závazek přijímat etické kodexy, které by zachovaly hodnoty vhodného používání sociálních sítí podle zamýšlených cílů, ať již prostřednictvím dobrovolné regulace či spoluregulace v této oblasti za účelem kontroly prováděné činnosti.

3.10

To však nebrání tomu, aby uživatelé sítí byly vystaveni nejrůznějším rizikům spojením s jejich používáním. Některá z těchto rizik jsou stejná jako rizika internetu a jsou podobná i u jiných aplikací; nicméně specifické problémy související se sociálními sítěmi, přestože jsou přítomny u každého používání internetu, jsou u sociálních sítí daleko závažnější v důsledku typických aspektů, jako je nashromáždění údajů o milionech občanů, většinová účast mladých lidí, kteří nebyli předem nijak vyškoleni ohledně inteligentního a zodpovědného používání sociálních sítí ani se jim nedostalo varování o jejich nebezpečí (jak rodiče, tak pracovníci ve vzdělání obecně nemohou na základě vlastních znalostí a zkušeností předat normy týkající se vhodné praxe); dalším aspektem jsou problémy a výzvy doprovázející tak neotřelý a výrazný rozmach sociálních sítí, díky němuž jsou uživatelé internetu téměř pokusnými králíky.

3.11

V této souvislosti je reakcí společenská úzkost způsobená kombinací rychle se měnících technologií a nových prostor pro společenské vyžití nezletilých, které jejich rodiče nezažili. Zároveň se objevuje touha po senzaci, vytváření mýtů a uplatňování chybných reakcí veřejnosti (Zpráva UNICEF „Child Safety Online“ (Bezpečnost dětí online).

3.12

Z nejrůznějších souvisejících rizik lze jmenovat tyto: psychologická traumata z urážek přenášených těmito službami; sexuální obtěžování dětí a mládeže (internetové obtěžování, internetová šikana a grooming – podvodné získávání důvěry dětí); opakované psychické obtěžování, k němuž dochází v organizačním rámci ze strany nadřízených, kolegů nebo podřízených (mobbing);pracovní obtěžování v důsledku vměšování firem do soukromého života zaměstnanců či přehnaného využívání inteligentních telefonických služeb; ukazování fotografií a videí nahých či polonahých adolescentů, které na internetu zveřejnili oni sami nebo třetí osoby (sexting); explicitní inzeráty prostituce či služeb doprovodu (escort); předčasná sexualizace dětí na sociálních sítích, opakované narušování soukromí, cti a osobní důstojnosti; útoky na fyzické a duševní zdraví uživatelů; vyzývání k násilí, rasismu a xenofobii; šíření totalitních ideologií fašistického charakteru či ideologií schvalujících nacismus; sebevraždy mladých údajně v důsledku šíření určitých intimních situací prostřednictvím těchto sítí.

3.13

Právníci varují, že ve všeobecných podmínkách používání velké části těchto sítí je zakotveno postoupení práv k využívání obsahu vytvořeného uživatelem, což je pro většinu uživatelů internetu neznámé.

3.14

K těmto rizikům souvisejícím s využíváním sociálních sítí za nezákonnými či poškozujícími účely zejména ve vztahu k nezletilým se přidávají další rizika vyplývající ze způsobu používání každého uživatele, který může ovlivnit normální vývoj jeho života jak na osobní, tak na rodinné, pracovní či společenské úrovni. Patří sem rovněž riziko spojené s platbou online, jež může děti vybízet k nákupu produktů.

3.15

Kromě toho existuje riziko vytvoření smyšlené totožnosti, podporované faktorem klamu, sebeklamu či fantazie. Dochází však ke snazšímu zaměňování intimního, soukromého a veřejného a podporuje to teatrální a narcisistické vystupování, jež v některých případech až deformuje realitu (Enrique Echeburúa y Paz de Corral). Kromě toho, jak bylo upozorněno, může přílišná virtuální komunikace přispět ke zhoršení kvality mezilidských vztahů nahrazením silných a přímých vztahů vztahy slabšími a často nejistými. V důsledku toho mohou uživatelé pociťovat samotu či dokonce nahrazovat skutečný život životem virtuálním.

3.16

Dochází k určitému uvolnění, takže uživatelé sociálních sítí snadno přijímají žádosti o přátelství od neznámých osob, s nimiž navíc ani ne po několikahodinovém rozhovoru rychle sdílejí citlivé, intimní a soukromé informace, jako je bydliště, telefonní číslo, jména rodičů atd., což jsou informace, které se obvykle používají v otázkách pro znovuzískání zapomenutých hesel. Pak lze též odhalit další důvěrné údaje týkající se pracoviště, budoucích plánů, používaného softwaru apod.

3.17

Zkrátka, jak již bylo zmíněno ve studiích na toto téma, uživatelé sociálních sítí přijímají mezi své přátele neznámé osoby pouze na základě pěkné fotografie v profilu a po krátkém rozhovoru na internetu jsou ochotni odhalit veškeré osobní údaje. Vezmeme-li v úvahu, že základem většiny těchto sítí je, že tito „přátelé“ mají neomezený přístup k informacím a údajům o každém členovi, můžeme konstatovat, že jedním z praktických důsledků všeobecného a neomezeného přijímání jakýchkoliv známých či neznámých za přátele je, že vše, co je sdíleno na sociální síti se de facto stává volně přístupnou informací.

3.18

Proto je třeba klást důraz na preventivní informační kampaně v rámci programu Safer Internet (bezpečnější internet) zahrnující rady týkající se interpretace politik používání a soukromí jednotlivých služeb před jejich užitím, vhodnosti zamyslet se před zveřejněním čehokoliv, používání hesel, zhodnocení toho, jaké informace si přejeme zveřejnit a kontroly toho, kdo k nim může mít přístup, seznamu kontaktů, rizika nákazy počítačovými viry. A zejména pokud jde o dostupné prostředky pomoci v případech, kdy by někdo mohl být obětí nějakého nezákonného chování v rámci sociálních sítí. Stejně tak by se měly realizovat iniciativy vzdělávání akademických pracovníků a vydávání vzdělávacích materiálů pro včasné občanské a digitální vzdělávání.

3.19

V této souvislosti je zásadní podpora Komise prostřednictvím programů pro uživatelská sdružení a nevládní organizace, jež jsou skutečně nezávislou třetí stranou vůči veřejným a hospodářským orgánům a fungují na demokratickém základě.

4.   Problémy související s nevhodným používáním sociálních sítí

4.1

Světová zdravotnická organizace odhaduje, že problémy souvisejícími s nadměrným používáním nových technologií trpí čtvrtina osob. Skupinou nejvíce ohroženou tímto druhem závislosti jsou děti a adolescenti, kteří přestože jsou nejzkušenějšími uživateli jsou zároveň nejvíce nezralí.

4.2

Tyto závislosti jsou též označovány jako netoxické, závislosti bez návykové látky či nechemické. Přestože se někteří odborníci domnívají, že by se nemělo hovořit o závislosti v úzkém smyslu slova (označují se různými názvy jako nové závislosti, společenské závislosti, závislosti bez návykové látky či nechemické závislosti), nýbrž o problémech se zneužíváním, špatným používáním či návyku, jiní se domnívají, že tento termín vhodný je, stejně jako se používá například u závislosti na práci, nákupech či sexu.

4.3

Nadměrné používání virtuálních sociálních sítí může vést k izolaci, nízké výkonnosti, nezájmu o jiné oblasti, poruchám chování a ztrátě příjmů, jakož i k sedavosti a obezitě. Zkrátka návyk a jeho potlačení životního stylu v zájmu udržení zvyku tvoří ústřední část závislosti. Závislost na sociálních sítích není charakteristická typem chování, které implikuje, nýbrž formou vztahu, který s ní jedinec naváže (Alonso-Fernández, 1996; Echeburúa y Corral, 2009).

4.4

Důsledky těchto závislostí se soustředí na oblast duševního zdraví, jde o záchvaty úzkosti, deprese, posedlosti, poruchy spánku a osobnosti, které často vedou k týrání, hádkám, dopravním nehodám, potížím v práci či sebepoškozování.

4.5

K tomu všemu je třeba přidat problémy úzce spjaté s fyzickým zdravím uživatelů, fyziologické poruchy jako jsou bolesti za krkem, zánět šlach, syndrom karpálních tunelů a poruchy zraku. Je zanedbáván osobní vzhled, obětují se hodiny spánku a mění se stravovací návyky.

4.6

Používání a nadměrné používání internetu souvisí s psychosociálními proměnnými, jako je psychologická zranitelnost, stresující faktory a rodinná a společenská podpora. U mladých lidí existují specifické rizikové faktory související s nadměrným používáním sociálních sítí.

4.7

Než se ze záliby stane závislost, projevují se některé varovné signály (zanedbávání spánku a jiných důležitých činností, stížnosti blízkých související s používáním sítě, neustálé myšlení na síť, opakovaně neúspěšné pokusy o omezení doby připojení, ztráta pojmu o čase apod.), proto může včasná reakce na tyto signály spolu s rozvojem hodnotících a diagnostických nástrojů umožnit včasné odhalení závislosti a její následné léčení.

4.8

Za tímto účelem je zapotřebí též použít veřejné prostředky a preventivní opatření (informační a osvětové kampaně, vzdělávací programy, digitální alfabetizace, asistenční prostředky, sledovatelnost a oznamování rizik atd.) s přednostním zaměřením na zvláštní potřeby nejohroženějších skupin.

4.9

V případě, že jsou dotyční nuceni ukončit připojení, nejsou schopni se připojit nebo je připojení pomalé, dochází k fyzickým a psychickým abstinenčním příznakům – výkyvy nálad, podrážděnost, netrpělivost, neklid, smutek, úzkost (Estévez, Bayón, De la Cruz y Fernández-Liria, 2009; García del Castillo, Terol, Nieto, Lledó, Sánchez, Martín-Aragón, et al., 2008; Yang, Choe, Balty y Lee, 2005).

4.10

V některých případech existují osobnostní rysy či duševní stavy, které snižují psychologickou odolnost vůči závislostem: výbušnost, dysfórie (nenormální duševní stav, který je subjektivně prožíván jako nepříjemný a vyznačuje se častými výkyvy nálad), nesnášenlivost nepříjemných podnětů, ať již fyzických (bolesti, nespavost či únava) či psychických (starosti, obavy či úkoly) a přehnané vyhledávání silných emocí (Estévez, Bayón, De la Cruz y Fernández-Liria, 2009; García del Castillo, Terol, Nieto, Lledó, Sánchez, Martín-Aragón, et al., 2008; Yang, Choe, Balty y Lee, 2005).

4.11

V některých případech je však příčinou závislosti problém osobnosti – např. přehnaná plachost, nízké sebevědomí či odmítnutí vlastní postavy –, případně způsob, jakým se jedinec vypořádává s každodenními starostmi. Riziko závislosti na internetu zvyšují také předchozí poruchy (deprese, ADHD, společenská fóbie či nepřátelskost) (Estévez, Bayón, De la Cruz y Fernández-Liria, 2009; García del Castillo, Terol, Nieto, Lledó, Sánchez, Martín-Aragón, et al., 2008; Yang, Choe, Balty y Lee, 2005).

4.12

V prevenčních strategiích hraje klíčovou úlohu podpora ze strany rodičů i vzdělávacího systému pro zavedení zdravých návyků při používání sociálních sítí. Vhodná je též spolupráce skupin vrstevníků (zkušenějších kamarádů, kteří jsou si vědomi rizik a mohou svým vrstevníkům či mladším pomoci tato rizika rozpoznat a vyhnout se jim), kteří jsou vnímáni jako jejich ochránci na internetu.

4.13

Jedná se tedy o to, posílit prostřednictvím vhodného používání rozličné možnosti sociálních sítí, které zasahují též oblasti velkého společenského dopadu, jako jsou možnosti související se zaměstnáním, spotřebou (Salcedo Aznal Alejandro, „Sociedad de consumo o redes de consumidores? Esbozo para un análisis social del consumidor actual“ (Spotřební společnost, nebo sítě spotřebitelů? Nástin sociální analýzy současného spotřebitele), 2008), jejichž analýza není předmětem tohoto stanoviska. V tomto případě by měly být provedeny reformy, které by zabránily, aby při výkonu pracovního práva na základě využívání nových technologií (mobilních telefonů, emailu, sociálních sítí) docházelo k zásahům do soukromého života. Sociální partneři by měli dosáhnout dohody spočívající na zásadách příslušného doporučení Rady Evropy.

V Bruselu dne 19. září 2012.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Staffan NILSSON


(1)  Úř. věst. C 318, 29.10.2011, s. 9–18.

(2)  Úř. věst. C 128, 18.5.2010, s. 69 až 73.

(3)  Úř. věst. C 128, 18.5.2010, s. 69 až 73.


Top