Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52012AE0489

Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se vytváří nástroj pro propojení Evropy KOM(2011) 665 v konečném znění – 2011/0302 (COD)

OJ C 143, 22.5.2012, p. 116–119 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

22.5.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 143/116


Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se vytváří nástroj pro propojení Evropy

KOM(2011) 665 v konečném znění – 2011/0302 (COD)

2012/C 143/23

Zpravodaj: pan HENCKS

Dne 17. listopadu 2011 se Rada a dne 13. prosince 2011 Evropský parlament, v souladu s články 172 a 304 Smlouvy o fungování Evropské unie, rozhodly konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se vytváří nástroj pro propojení Evropy

COM(2011) 665 final – 2011/0302 (COD).

Specializovaná sekce Doprava, energetika, infrastruktura a informační společnost, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 3. února 2012.

Na 478. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 22. a 23. února 2012 (jednání dne 22. února), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 123 hlasy pro, 3 členové se zdrželi hlasování.

Toto stanovisko je součástí balíčku 5 stanovisek EHSV ke sdělení o nástroji pro propojení Evropy a hlavních směrech pro tento nástroj, které Evropská komise vydala v říjnu 2011. Do tohoto balíčku patří stanovisko TEN/468 k nástroji pro propojení Evropy (zpravodaj: pan Hencks), stanovisko TEN/469 k hlavním směrům telekomunikačních sítí (zpravodaj: pan Longo), stanovisko TEN/470 k hlavním směrům energetické infrastruktury (zpravodaj: pan Biermann), stanovisko TEN/471 k hlavním směrům pro dopravní síť (zpravodaj: pan Back) a stanovisko TEN/472 k iniciativě pro projektové dluhopisy (zpravodaj: pan Duttine).

1.   Závěry

1.1

EHSV vítá záměr Evropské komise přidělit 50 miliard EUR z příštího víceletého rozpočtu na období 2014–2020 na lepší propojení dopravních, energetických a digitálních komunikačních sítí v EU. Stejně tak souhlasí se zásadou evropských dluhopisů na projekty v oblasti infrastruktury (projektových dluhopisů EU), které mohou mít multiplikační účinek díky mobilizaci veřejného a soukromého kapitálu nezbytného k pokrytí potřebných investic, jež jsou odhadovány na 1 000 miliard EUR.

1.2

Cílené investice do těchto klíčových infrastruktur napomohou k oživení obchodu, růstu, konkurenceschopnosti a tvorby pracovních míst, obzvláště v okamžiku, kdy to Evropa naléhavě potřebuje.

1.3

Vzhledem k tomu, že tradiční financování investic z veřejných prostředků se v období krize jeví jako stále obtížnější, bude využívání finančních nástrojů nového typu v EU v úzké spolupráci s Evropskou investiční bankou – za určitých podmínek – (viz stanovisko TEN/472) doplňkovým a inovačním řešením pro přilákání kapitálu z penzijních fondů, pojišťoven a jiných subjektů kapitálového trhu, které chtějí investovat do dlouhodobých projektů.

1.4

EHSV vítá deklarovaný úmysl Komise nalézt inovační postupy pro mobilizaci větší části soukromých úspor, domnívá se však, že by se tyto postupy neměly zaměřovat pouze na velký kapitál, ale že by měly být koncipovány tak, aby oslovovaly i drobné střadatele.

1.5

Důležitost dostatečných investic do odpovídajících, moderních, flexibilních, udržitelných a přístupných (zejména pro osoby se zdravotním postižením) sítí infrastruktury však nelze poměřovat jen v penězích. Na tyto investice je třeba nahlížet rovněž z hlediska sociální a územní soudržnosti, ochrany životního prostředí a bezpečnosti dodávek.

1.6

Cílů v oblasti propojení sítí infrastruktury bude moci být dosaženo pouze kombinací financování z veřejných prostředků jednotlivých států, regionů a obcí a ze soukromých prostředků s financováním ze zdrojů EU.

1.7

To znamená, že se Komise při výběru projektů, jež mají být spolufinancovány, bude muset přirozeně zaměřovat na jejich vysokou evropskou přidanou hodnotou, ale současně bude muset brát v potaz i potřeby týkající se rozvoje infrastruktur vnitrostátního či regionálního významu.

1.8

U investic do infrastruktury hrají roli rovněž významné aspekty bezpečnosti EU a jednotlivých států, jež by měly být zohledňovány při přípravě projektů a při iniciování schvalovacího postupu. Jedná se totiž o předpoklad pro fyzické dokončení integrace stále ještě existujících izolovaných oblastí do Unie.

1.9

EU tedy bude muset i nadále nepřetržitě a poměrným způsobem přidělovat členským státům prostředky na potírání sociálních a geografických nerovností v přístupu k infrastrukturám vnitrostátních sítí, a to prostřednictvím evropských strukturálních fondů.

1.10

EHSV vítá návrh zavést centralizované řízení projektů v oblasti propojení transevropských dopravních, energetických a digitálních komunikačních sítí. Využití synergie mezi těmito třemi odvětvími a vylepšení pravidel pro realizaci, zejména racionalizace postupů při udělování povolení u projektů společného zájmu a zkrácení lhůt pro jejich uskutečnění, umožní snížit náklady a zvýšit účinnost projektů.

1.11

EHSV vyzývá členské státy, aby podporovaly iniciativy Komise v této oblasti a aby o nich informovaly kapitálové trhy a jiné investory a vedly je k tomu, aby se aktivně podíleli na jejich úspěšném průběhu.

2.   Úvod

2.1

V návrhu týkajícím se příštího víceletého finančního rámce na období 2014–2020 Komise navrhla konkrétní opatření na podporu evropských integrovaných infrastruktur v odvětví dopravy, energetiky a digitální komunikace.

2.2

V uplynulých deseti letech se výdaje na infrastrukturu v Evropě obecně snížily, třebaže cílené investice v této oblasti jsou důležitým prvkem pro zotavení z hospodářské krize a mají zásadní význam pro hospodářskou budoucnost Evropy.

2.3

Komise navrhla nový nástroj s názvem nástroj pro propojení Evropy, který má podpořit rozvoj výše uvedených infrastruktur a plnění priorit v oblasti růstu stanovených v nové strategii pro jednotný trh.

2.4

Je zjevné – a EHSV to zdůraznil v řadě svých stanovisek –, že nejmodernější, inteligentní, udržitelné a plně propojené sítě silnic, železnic, vodních a letových cest, multimodální dopravní sítě, sítě ropovodů a plynovodů, sítě pro rozvod elektřiny a širokopásmové sítě pro elektronickou komunikaci mají klíčový význam pro integrovaný hospodářský prostor. Chybějící články a překážky bránící propojení evropských sítí vážně narušují dokončení vnitřního trhu, vedou ke vzniku nerovností mezi jednotlivými regiony a činí Evropu závislou na třetích zemích, a to především v odvětví energetiky.

2.5

Cílené investice do těchto klíčových infrastruktur napomohou k oživení obchodu, růstu, konkurenceschopnosti a tvorby pracovních míst, obzvláště v okamžiku, kdy to Evropa naléhavě potřebuje.

2.6

Investice do projektů velkých sítí infrastruktury jsou ale ze své podstaty dlouhodobými záměry, jež vyžadují značné prostředky a u nichž je ekonomická návratnost spojena s velkými riziky (podhodnocení nákladů, přecenění objemu dopravy, rizika související se složitostí finančního režimu), zejména během výstavby a v počáteční fázi provozu těchto sítí.

2.7

Veřejné rozpočty na vnitrostátní, místní či evropské úrovni nebudou samy schopny tyto projekty financovat, proto Komise navrhla nový rozpočtový nástroj, nástroj pro propojení Evropy, a revidované hlavní směry pro dopravu, energetiku a IKT s cílem přilákat další soukromé a veřejné prostředky a současně dodat projektům v oblasti infrastruktury důvěryhodnost a snížit jejich rizikový profil pro soukromé investory.

2.8

Pro tento účel Komise předložila soubor návrhů, jež jsou uvedeny v následujících dokumentech:

návrh nařízení, kterým se vytváří nástroj pro propojení Evropy (stanovisko EHSV: TEN/468);

návrh nařízení, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí (stanovisko EHSV: TEN/472);

návrh nařízení o hlavních směrech pro rozvoj transevropské dopravní sítě (stanovisko EHSV: TEN/471);

návrh nařízení o hlavních směrech transevropské energetické infrastruktury (stanovisko EHSV: TEN/470);

návrh nařízení o hlavních směrech transevropských telekomunikačních sítí (stanovisko EHSV: TEN/469).

3.   Obsah sdělení o integrovaných evropských infrastrukturách a obsah návrhu nařízení, kterým se vytváří nástroj pro propojení Evropy

3.1

Komise předložila pro období 2014–2020 následující návrhy s cílem urychlit investice do transevropských dopravních, energetických a digitálních komunikačních sítí a navýšit potřebné finanční prostředky jak z veřejného, tak ze soukromého sektoru:

naplánovat potřebné investice do propojení evropských sítí ve výši zhruba 1 000 miliard EUR rozdělených takto:

energetika

elektřina

140 miliard EUR

zemní plyn

70 miliard EUR

CO2

2,5 miliardy EUR

ropa

p.m.

doprava

(silniční, železniční, námořní, vodní a letové cesty)

 

500 miliard EUR,

z toho 250 miliard na hlavní síť

potřebné prostředky budou rozděleny mezi jednotlivé druhy dopravy podle vybraných projektů

širokopásmová komunikace

 

270 miliard EUR

vyčlenit na investiční projekty v oblasti propojení celoevropských sítí částku 50 miliard EUR, z toho 40 miliard z rozpočtu EU a 10 miliard z Fondu soudržnosti na dopravní infrastrukturu. Tyto prostředky budou přiděleny takto:

energetika

9,1 miliardy EUR

doprava

31,7 miliardy EUR

telekomunikace / digitální sítě

9,2 miliardy EUR

spolufinancovat projekty společného zájmu v oblasti propojení transevropských sítí, jež bude vybírat Komise (na návrh členských států). Míra spolufinancování se bude pohybovat od 20 do 75 % způsobilých nákladů, ve výjimečných případech může činit dokonce 80 až 100 % nákladů;

zvýšit potenciál pro přilákání finančních prostředků ze soukromého sektoru zavedením evropských dluhopisů na projekty v oblasti infrastruktury (projektových dluhopisů EU), a snížit tím riziko pro nezávislé investory. Evropské investiční bance tak bude z rozpočtu EU dán k dispozici kapitál určený na pokrytí části rizik, která na sebe bere při spolufinancování způsobilých projektů. Rozpočet EU tedy poskytne určitou záruku, aby mohla EIB financovat příslušné projekty, EIB by ovšem měla převzít zbývající riziko;

Během pilotní fáze (2012–2013) zaměřené na 5 až 10 projektů by prostředky, které EU takto poskytne EIB ve výši maximálně 230 milionů EUR a jež budou plně financovány z nevyužitých prostředků ze stávajících investičních programů, měly podle odhadů Komise mobilizovat další investice ve výši až 4,6 miliard EUR;

maximalizovat synergie mezi programy v odvětví energetiky, dopravy a IKT tak, aby financování reagovalo na jednotnou politickou strategii a projekty byly vybírány podle jasných harmonizovaných kritérií a aby byla zajištěna následná kontrola a monitorování projektů pro dobře cílené a efektivní vynakládání prostředků EU;

zavést opatření ke zjednodušení stávajících pravidel, zejména sladění ukazatelů s cíli strategie Evropa 2020, zkrácení lhůt pro schvalování, centralizované řízení všech tří odvětví, případné zřízení výkonné agentury, společná kritéria pro přidělování, společné roční pracovní programy, vytvoření koordinačního výboru pro tento nástroj a zmocnění Komise k přijímání aktů v přenesené pravomoci.

4.   Obecné připomínky

4.1

EHSV vítá iniciativy, jež podnikla Komise s cílem podpořit a koordinovat investice do strategických projektů, jež mají evropskou přidanou hodnotu, a nabídnout na období 2014-2020 alternativu k tradiční finanční podpoře formou grantů.

4.2

EHSV souhlasí s návrhem zavést nástroj pro financování, centralizované řízení a společné pracovní programy pro projekty v oblasti propojení transevropských dopravních, energetických a digitálních komunikačních sítí. Tyto úkoly bude mít přímo na starosti Komise, případně za pomoci výkonné agentury. Využití synergie mezi těmito třemi odvětvími a vylepšení pravidel pro realizaci, zejména racionalizace postupů při udělování povolení u projektů společného zájmu a zkrácení lhůt pro jejich uskutečnění, umožní snížit náklady a zvýšit účinnost projektů.

4.3

EHSV tedy podporuje návrh, aby byly upřednostňovány projekty, jež skýtají evropskou přidanou hodnotu a odpovídají potřebě propojit transevropské sítě se sítěmi infrastruktury jednotlivých členských států. Výbor by ovšem chtěl podotknout, že v zájmu sociální a územní soudržností bude muset EU i nadále nepřetržitě a poměrným způsobem přidělovat členským státům prostředky na odstraňování veškerých sociálně a geograficky podmíněných nerovností v přístupu k infrastrukturám vnitrostátních sítí a pro zajištění bezpečnosti dodávek, a to prostřednictvím evropských strukturálních fondů.

4.4

EHSV zdůrazňuje, že potřebu odpovídajících, moderních, flexibilních, udržitelných a přístupných (zejména pro osoby se zdravotním postižením) sítí infrastruktury nelze poměřovat jen v penězích. Tyto investice jsou nezbytné rovněž z hlediska sociální a územní soudržnosti a ochrany životního prostředí. Tyto aspekty musí Komise zohlednit při výběru projektů, jež mají být spolufinancovány.

4.5

U investic do infrastruktury hrají roli rovněž významné aspekty bezpečnosti EU a jednotlivých států, jež by měly být zohledňovány při přípravě projektů a při iniciování schvalovacího postupu. Jedná se totiž o předpoklad pro fyzické dokončení integrace stále ještě existujících izolovaných oblastí do Unie.

4.6

I když je finanční příspěvek EU ve výši 50 miliard EUR je vysoký, představuje jen malou část potřebných investic vypočítaných Komisí.

4.7

Největší část investic budou muset v každém případě poskytnout členské státy a soukromí investoři. Finanční příspěvek EU má sloužit jako počáteční kapitál určený k povzbuzení členských států a trhu k dalším investicím.

4.8

Rozpočtové problémy a nezbytná konsolidace veřejných financí však většinu členských států vedou k tomu, že zvažují snížení či pozastavení svých investičních programů, což bude mít zajisté negativní dopad na příliv investic ze soukromých zdrojů.

4.9

Cílů v oblasti sítí infrastruktury bude moci být dosaženo pouze kombinací financování z veřejných prostředků jednotlivých států a obcí a ze soukromých prostředků s financováním ze zdrojů EU.

4.10

Investice do infrastruktur budou muset podpořit přechod na nízkouhlíkové hospodářství a nízkouhlíkovou společnost.

4.11

V souladu se závazkem Komise začlenit cíle strategie Evropa 2020, především v oblasti změny klimatu, do programů EU a věnovat minimálně 20 % rozpočtu EU na tyto cíle EHSV schvaluje postup Komise spočívající ve využití rozpočtu EU k investicím a k zajištění multiplikačního účinku, což umožní mobilizaci soukromého kapitálu. Za účelem snížení regulačních rizik a kapitálových nákladů pro nezávislé investory hledající možnosti dlouhodobého investování a vzhledem k tomu, že tradiční financování investic z veřejných prostředků se v období krize jeví jako stále obtížnější, je využívání finančního nástroje nového typu v EU v úzké spolupráci s Evropskou investiční bankou za určitých podmínek (viz stanovisko TEN 472) doplňkovým a inovačním řešením pro přilákání kapitálu z penzijních fondů, pojišťoven a jiných subjektů kapitálového trhu, které chtějí investovat do dlouhodobých projektů.

4.12

EHSV vítá deklarovaný úmysl Komise nalézt inovační postupy pro mobilizaci větší části soukromých úspor, domnívá se však, že by se tyto postupy neměly zaměřovat pouze na velký kapitál, ale že by měly být koncipovány tak, aby oslovovaly i drobné střadatele.

4.13

Za situace, kdy neexistuje jiné možné řešení, nezbývá EHSV než litovat, že některé členské státy jsou v otázce dluhopisů na projekty v oblasti infrastruktury zdrženlivé, nebo proti nim dokonce protestují. Výbor doufá, že pilotní fáze, na niž bude ze stávajícího rozpočtu EU vyčleněno až 230 milionů EUR a jež bude probíhat v období 2012–2013, popíchne kapitálové trhy, penzijní fondy, pojišťovny atd. k dlouhodobým investicím a prokáže opodstatněnost navrhovaných opatření.

V Bruselu dne 22. února 2012.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Staffan NILSSON


Top