Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52011XC1001(03)

Zveřejnění žádosti podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin

OJ C 289, 1.10.2011, p. 15–18 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

1.10.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 289/15


Zveřejnění žádosti podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin

2011/C 289/10

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 7 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 (1). Komise musí obdržet prohlášení o námitce do šesti měsíců po tomto zveřejnění.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

„VADEHAVSSTUDE“

č. ES: DK-PGI-0005-0770-25.03.2009

CHZO ( X ) CHOP ( )

1.   Název:

„Vadehavsstude“

2.   Členský stát nebo třetí země:

Dánsko

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny:

3.1   Druh výrobku:

Třída 1.1:

Čerstvé maso (a droby)

3.2   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1:

„Vadehavsstude“ je čerstvé maso z mladého skotu chovaného ve vymezené zeměpisné oblasti. Zvířata jsou dánského černostrakatého plemene, rovněž známého jako dánské holštýnské plemeno, nebo se jedná o křížence dánského holštýnského a belgického modrého plemene. Maso „Vadehavsstude“ pochází výhradně z vykastrovaných býků, kteří se narodili ve vymezené zeměpisné oblasti.

Čerstvé maso

:

celá jatečně upravená těla, půlky jatečně upravených těl, čtvrtě a kusy.

Jateční hmotnost

:

200–380 kg

Věk při porážce

:

nejméně 18 a nejvíce 30 měsíců

Tvar

:

Min. 3,50

Barva

:

3–4

Protučnělost

:

3–4

Stupnice pro barvy a protučnělost odpovídá stupnici pro minimální jakost, která se pro hovězí maso požaduje podle společnosti Danish Crown.

3.3   Suroviny:

3.4   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu):

V zimě musí být nejméně polovina krmiva vyprodukována ve vymezené oblasti.

V zimních měsících se krmivo skládá z trávy a z kukuřičné siláže.

Zvířata se musí pást na slaných lukách vymezené zeměpisné oblasti alespoň 4,5 měsíce v roce.

3.5   Specifické kroky při produkci, které se musí uskutečnit v označené zeměpisné oblasti:

Všechna zvířata musí být chována v uvedené zeměpisné oblasti a musí v ní být narozena.

3.6   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd.:

3.7   Zvláštní pravidla pro označování:

Všechna poražená zvířata jsou označena logem „Vadehav Marsk og Mad“. Logo musí být uvedeno na obalu konečného výrobku a vyraženo na poraženém zvířeti tak, aby se zaručila možnost zpětného vysledování.

Image

Image

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti:

Zeměpisná oblast se nachází v oblasti mělčinového (wattového) moře (Vadehavsregion) v jihozápadním Dánsku. Do této oblasti patří tři ostrovy Romø, Mandø a Fanø, jakož i pevninská část – na jihu oblast mělčinového moře hraničí s Německem. Severní hranice této oblasti je totožná se severní hranicí Národního parku wattové moře (Nationalpark Vadehavets). Na východě je oblast ohraničena dálnicí A11.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí:

5.1   Specifičnost zeměpisné oblasti:

Město Ribe bylo založeno okolo roku 710 jako obchodní místo. Archeologické vykopávky odhalily zbytky zboží, jež se zde prodávalo. Mezi produkty, s nimiž se na trhu obchodovalo již velmi brzy, patřil i skot. Zvířata pocházela z vesnic, jež se nacházely na slaných lukách podél mělčinového moře, což svědčí o tom, že místní obyvatelé chovali skot již od doby železné. Prodej dobytka ve městě Ribe pokračoval i v období středověku a dobytek od mělčinového moře byl po řadu staletí nejdůležitějším vývozním artiklem obchodního města Ribe.

Produkce masa „Vadehavsstude“ (hovězí z mělčinového moře) vychází z velmi staré tradice chovu hovězího dobytka na slaných lukách. Zemědělci v této oblasti měli často tvrdý život. Obdělávaná půda se každoročně při bouřích zaplavovala mořskou vodou. Když mořská voda opadla, zůstalo po ní úrodné bahno, které bujně zarůstalo trávou – na takto vzniklých slaných lukách se pak v létě pásl dobytek a získávaly se na nich zásoby na zimu.

V dánském časopise o rostlinné výrobě (Tidsskrift for planteavl) vyšel v roce 1968 článek o průzkumech půdy slaných luk (Jordbundsundersøgelser i marsken), v němž se jeho autor Lorens Hansen zabývá půdními vzorky pouze ze slaných luk. V článku se uvádí, že půda slaných luk přirozeně velmi bohatá na draslík, což je dáno způsobem jejich vzniku a tím, že obsahují vysoký podíl jílu. V běžné orné půdě se obsah sodíku určuje pouze zřídka, protože je velmi nízký a nemá dopad na strukturu půdy. Naopak v půdě slaných luk bývá obsah sodíku velmi vysoký, protože když tyto louky vznikaly, usadila se v půdě sůl.

Robustní trávy, jimž se na slaných loukách daří, jsou na jednu stranu bohaté na živiny, na druhou stranu jsou schopné přestát různé druhy počasí. Pastviny v této oblasti jsou jedinečné právě díky drsnému, slanému vlivu mělčinového moře. Když je zaplaví mořská voda, ukládá se do půdy sůl a minerální látky. Před hrázemi lze narazit zejména na tyto rostliny a trávy:

nejblíže u hráze se daří jemné trávě, drobnému jeteli plazivému ze samovýsevu, štírovníku, kokrhel, pryskyřníku a trávničce.

níže pak roste limonka obecná, bařička přímořská a některé druhy hrubých trav a

v nejvzdálenější/nejnižší části výběžku roste zblochanec a slanorožec.

5.2   Specifičnost produktu:

Degustace naslepo ukázala, že maso ze skotu chovaného na slaných lukách je:

jemnější

šťavnatější

slanější chuti

lepší konzistence

aromatičtější

než hovězí maso z konvenčního chovu.

Maso z konvenčního chovu dosáhlo vyššího ohodnocení pouze co do protučnělosti a barvy.

5.3   Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu:

Pro zemědělce, kteří chovají v oblasti mělčinového moře skot, je tamní tvrdé prostředí velmi náročné. Ve starých spisech se podmínky popisují takto: „Oblast se vyznačovala jednou zvláštností: rozlehlými lukami, které poskytovaly obrovské množství trávy vyhládlému dobytku a na nichž se sušilo seno na zimu. Tráva na slaných loukách je velmi zdravá, protože je několikrát do roka zaplaví mořská voda, čímž se do rostlin dostane přírodní sůl a minerály. Mnoho telat se narodilo na statcích ve vnitrozemí a bylo pak posláno na slané louky na výkrm pro pozdější prodej na trzích ve městech (Husum nebo Hamburk). Když se velká telata vezla na slanou louku, byla často zesláblá nebo i nemocná, ale během letního pasení na šťavnatých lukách se z nich stal zdravý, dobře živený dobytek.“

Hovězí maso produkované v oblasti mělčinového moře je po staletí známé jako dobrý produkt vysoké jakosti. Maso se vyznačuje slanou chutí, za kterou vděčí jedinečným podmínkám pro růst trávy v této oblasti. Když oblast zaplaví příliv, ukládají se v půdě sůl a minerální látky. Zvířata na slaných lukách spásají trávu s vysokým obsahem draslíku a sodíku, což příznivě ovlivňuje chuť jejich masa a dodává hovězímu „Vadehavsstude“ jeho jedinečnou jakost a charakteristickou slanou chuť.

Maso „Vadehavsstude“ se prodává jako zvláštní produkt z Národního parku wattové moře (Nationalpark Vadehavet) a tento název používají jak místní výrobci, tak distributoři masa.

Turistické brožurky o wattovém moři a o národním parku uvádějí produkci masa „Vadehavsstude“ jako důležitou charakteristiku této oblasti.

Odkaz na zveřejnění specifikace:

http://www.foedevarestyrelsen.dk/SiteCollectionDocuments/25_PDF_word_filer%20til%20download/06kontor/Maerkning/Oprindelsesmaerkning_af_foedevarer/Varespecifikation%20for%20Vadehavsstude.pdf


(1)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.


Top