Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52009XC0327(05)

Zveřejnění žádosti podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin

OJ C 73, 27.3.2009, p. 45–49 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

27.3.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 73/45


Zveřejnění žádosti podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin

(2009/C 73/07)

Tímto zveřejněním se uděluje právo podat proti zápisu námitky podle článku 7 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 (1). Komise musí obdržet námitky do 6 měsíců po tomto zveřejnění.

PŘEHLED

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

„ČERNÁ HORA“

č. ES: CZ-PGI-0005-0409-19.10.2004

CHOP ( ) CHZO (X)

Toto shrnutí uvádí hlavní body specifikace produktu určené pro informační účely.

1.   Příslušný orgán členského státu:

Název:

Úřad průmyslového vlastnictví

Adresa:

Antonína Čermáka 2a

160 68 Praha 6-Bubeneč

ČESKÁ REPUBLIKA

Tel.:

+420 220383111

Fax:

+420 224324718

E-mail:

posta@upv.cz

2.   Skupina:

Název:

Pivovar Černá Hora, a. s.

Adresa:

Černá Hora 3/5

679 21 Černá Hora

ČESKÁ REPUBLIKA

Tel.:

+420 516482411

Fax:

+420 516437201

E-mail:

ekonom@pivovarch.cz

Složení:

producenti/zpracovatelé( X ) ostatní ()

Jde o výjimku dle čl. 5 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 510/2006, protože v oblasti existuje jediný výrobce. Požadavky článku 2 Nařízení Komise (ES) č. 1898/2006 jsou splněny.

3.   Druh produktu:

Skupina 2.1: Pivo

4.   Specifikace:

(přehled požadavků podle čl. 4 odst. 2 nařízení (ES) č. 510/2006)

4.1   Název:

„Černá Hora“

4.2   Popis:

Světlé pivo je středně až hluboce prokvašené, zlatožluté až zlatohnědé barvy, dobré pěnivosti s vysokým řízem, středně až silně plné chuti, s čistou chutí po sladu a chmelu a chmelovým aroma. Plnost chuti je především dána přítomností nezkvašeného zbytkového extraktu, charakterizovaného rozdílem mezi zdánlivým a dosažitelným stupněm prokvašení. Je připuštěna velmi slabá intenzita kvasničné či ovocné (esterové) chuti a vůně. Nízká intenzita celkové vůně poukazuje na relativně nízký obsah nežádoucích vedlejších zplodin kvašení. Intenzita hořkosti piva je střední až vyšší, s charakterem drsnosti jemný až mírně drsný, s delším dozníváním.

Tmavé pivo je středně až hluboce prokvašené, narudlé až rudohnědé barvy, s dobrou pěnivostí, příjemné chmelové chuti a vůně. Vykazuje střední říz a charakteristická je silná plnost chuti, způsobená výrazným rozdílem mezi zdánlivým a dosažitelným stupněm prokvašení a nezkvasitelnými složkami surovin. Z vedlejších chutí je přípustná chuť karamelová a nasládlá.

Varianty piva a jejich senzorické charakteristiky:

Světlý ležák je pivo středně až hluboce prokvašené, zlatožluté až zlatohnědé barvy, dobré pěnivosti s vysokým řízem, středně plné chuti, s čistou chutí po sladu a chmelu a chmelovým aroma. Je připuštěna velmi slabá intenzita kvasničné či ovocné (esterové) chuti a vůně. Intenzita hořkosti piva je střední, s charakterem drsnosti jemný, s delším dozníváním.

Světlé výčepní pivo je středně až hluboce prokvašené, zlatožluté až zlatohnědé barvy, dobré pěnivosti s vysokým řízem, plné chuti, s čistou chutí po sladu a chmelovým aroma. Je připuštěna velmi slabá intenzita kvasničné či ovocné (esterové) chuti a vůně. Intenzita hořkosti piva je vyšší, s charakterem drsnosti mírně drsný, s delším dozníváním.

Nefiltrované výčepní pivo se vyznačuje dobrou pěnivostí, zlatožlutou až zlatohnědou barvou, dobrým řízem a plností chuti, s charakteristickou kvasničnou příchutí a vůní. Pivo má výraznou mírně drsnou chmelovou hořkost zanechávající po napití pocit příjemné pozvolna se ztrácející hořkosti bez drsného a svíravého nádechu.

Tmavý ležák je pivo s přídavkem karamelového a barevného sladu, středně prokvašené, granátové až rudohnědé barvy, karamelové až nasládlé chuti s jemnou hořkostí.

Polotmavé výčepní pivo je středně až hluboce prokvašené, narudlé až granátové barvy, vysokého řízu, příjemně chmelové a mírně karamelové vůně a chuti, s dobrou pěnivostí.

Všechny varianty piva Černá Hora jsou piva spodního kvašení a vyznačují se specifickými senzorickými vlastnostmi, zejména jedinečnou vůní a chutí s vysokým řízem.

Světlé pivo – jakostní znaky:

 

Světlý ležák

Světlé výčepní pivo

Nefiltrované výčepní pivo

Původní extrakt mladiny

(% hm.)

11,00-12,99

8,00-10,99

8,00-10,99

Alkohol

(% obj.)

3,8-6,0

3,5-4,5

3,5-4,5

Barva

(j. EBC)

8,0-16,0

7,0-16,0

7,8-16,0

Hořké látky

(j. EBC)

20,0-45,0

16,0-28,0

16,0-28,0

pH

 

4,2-4,9

4,3-4,7

4,3-4,7

Rozdíl zdánlivého a dosažitelného prokvašení

(% rel.)

1,0-10,0

1,0-10,0

1,0-10,0

Polyfenoly

(mg/l)

130,0-230,0

130,0-230,0

130,0-230,0

Tmavé pivo, polotmavé pivo – jakostní znaky:

 

Tmavý ležák

Polotmavé výčepní pivo

Původní extrakt mladiny

(% hm.)

11,00-12,99

8,00-10,99

Alkohol

(% obj.)

3,6-5,7

3,5-4,5

Barva

(j. EBC)

50,0-120,0

16,0-40,0

Hořké látky

(j. EBC)

20,0-45,0

16,0-28,0

pH

 

4,1-4,8

4,3-4,7

Rozdíl zdánlivého a dosažitelného prokvašení

(% rel.)

1,0-10,0

1,0-10,0

Polyfenoly

(mg/l)

130,0-230,0

130,0-230,0

Suroviny:

Ječný slad

Jedná se o slad světlého typu, nazývaný též „českým sladem“, který je vyráběn z jarního dvouřadého ječmene. Tento ječný slad je charakterizován nižším rozluštěním a nižším prokvašením.

Hodnoty kongresní sladiny vyrobené z ječného sladu jsou uvedeny v následující tabulce:

Extrakt v sušině sladu

(% hm.)

min.

80 %

Kolbachovo číslo

(%)

 

37-41 %

Diastatická mohutnost

(j. W.-K.)

min.

220

Dosažitelný stupeň prokvašení

(%)

max.

82 %

Friabilita

(%)

min.

75 %

Chmel

Jedná se o odrůdu Žatecký poloraný červeňák. Tento chmel je zcela specifický a odlišný od jiných odrůd chmele, a to především svým poměrem alfa a beta hořkých kyselin a obsahem beta-farnesenu. Používá se buď sušený chmel nebo chmelové extrakty. (Ponechat původní text, pokud se pro přípravu piva používá nikoli PDO Žatecký chmel, ale odrůda Žatecký poloraný červeňák).

Voda

Pro výrobu piva Černá Hora je používána voda z místních zdrojů. Tato voda je z hlediska tvrdosti hodnocena jako měkká až středně tvrdá.

Pivovarské kvasnice

Pro výrobu piva Černá Hora jsou používány výhradně kmeny kvasinek tzv. spodního kvašení (Saccharomyces cerevisiae subsp. uvarum), které zajišťují rozdíl mezi zdánlivým a dosažitelným prokvašením podle této specifikace.

4.3   Zeměpisná oblast:

Obec Černá Hora v Jihomoravském kraji, Česká republika.

4.4   Důkaz původu:

Žadatel o zápis zeměpisného označení „ČERNÁ HORA“ vede registr dodavatelů surovin a registr odběratelů hotových výrobků. Na každém výrobku jsou uvedeny i povinné údaje o výrobci včetně adresy, což umožňuje vysledovatelnost výrobku.

Celá technologie výroby piva je pod stálou kontrolou. Provádění a výsledky kontrol jsou průběžně zaznamenávány. Rovněž se provádí kontrola kvality všech vstupních surovin pro výrobu piva. Kvalita vody je po stránce mikrobiologické také pravidelně kontrolována. O všech kontrolách se vedou písemné záznamy, které se evidují. Také je vedena evidence použití jednotlivých várek surovin na výrobu jednotlivých várek piva.

Kontrolu dodržování specifikace provádí Státní zemědělská a potravinářská inspekce.

4.5   Metoda produkce:

Pivo Černá Hora vyrábí pouze dvourmutovým dekokčním způsobem. Mladina se vaří zásadně na původní stupňovitost piva. Hlavní kvašení probíhá odděleně od dozrávání piva. Jedná se tedy o klasickou výrobu bez intenzifikovaných postupů.

Výroba piva začíná ve varně. Po smíchání rozemletého sladu s vodou se jen jedna třetina objemu postupně zahřívá. Tím se docílí převedení škrobu a dalších látek extraktu sladu do roztoku a rozštěpení škrobu. Toto rmutování se opakuje dvakrát, každý rmut se povařuje zvlášť. Po odrmutování se odseparují zbytky sladového mláta, čímž se získá první podíl sladiny. Mláto se poté vyluhuje teplou vodou a výluh se smíchá s prvním podílem sladiny. Vzniklá sladina se vaří 80 až 120 minut s diferencovaně dávkovaným chmelem nebo chmelovými produkty a získá se mladina. Každá várka se vaří na původní koncentraci mladiny odpovídající požadované stupňovitosti piva. To znamená, že v průběhu další výroby se již stupňovitost piva neupravuje.

Uvařená mladina se ochladí na zákvasnou teplotu, přidají se pivovarské kvasinky, zásadně spodního kvašení, a probíhá první, tj. hlavní fáze kvašení piva. Toto hlavní kvašení probíhá v klasických otevřených spilkách. Teplota hlavního kvašení nepřesáhne 9,5 °C. Hlavní kvašení trvá 6 až 12 dní, podle stupňovitosti původní mladiny.

Po ukončení hlavního kvašení následuje dokvašování a zrání. Na rozdíl od hlavního kvašení probíhá za nižších teplot, až okolo 0 °C, a za mírného přetlaku v uzavřených tancích. Doba dokvašování se pohybuje od 21 do 60 dnů, a to podle stupňovitosti piva. Během dokvašování se pivo vyčeří, nasytí se kysličníkem uhličitým a jeho chuť se zaokrouhlí. Tím se získá řízné pivo s hustou a pevnou pěnou. V průběhu dozrávání zmizí nápadná chuť a vůně po kvasnicích, hořkost zjemní a vznikne aroma typické pro určitou variantu piva. Po ukončení procesu zrání se pivo filtruje bez předchozí úpravy původní stupňovitosti a stáčí se do sudů, lahví, případně plechovek či cisteren. Připouští se i pivo nefiltrované. Finální výrobek musí splňovat hodnoty jakostních znaků uvedených v tabulkách v sekci 4.2 tohoto přehledu.

4.6   Souvislost:

Pivo, pro které je požadován zápis zeměpisného označení „ČERNÁ HORA“, se na území obce Černá Hora vyrábí nepřetržitě od 13. století. První písemná zpráva o pivovaru v Černé Hoře je z roku 1530.

Od té doby se odvíjí bohatá historie pivovarů a výroby piva v Černé Hoře. Vystřídalo se mnoho majitelů, výroba i kvalita piva Černá Hora se postupně stále zlepšovala. V roce 1949 byl pivovar znárodněn a začleněn postupně v různých národních podnicích. Výroba piva Černá Hora však nepřetržitě pokračovala se zachováváním tradičních metod a postupů výroby. V rámci privatizace se pivovar v r. 1996 osamostatnil.

Záznamy o bohaté historii pivovaru a výrobě piva v Černé Hoře jsou uvedeny v mnoha dokumentech uložených v Moravském zemském archivu v Brně (např. Dominikální fase panství Černá Hora, Josefinský katastr pro obce Černá Hora a Bořitov, Matrika výnosu pozemkového pro obce Černá Hora a Bořitov a další) a dále v archivu Pivovaru Černá Hora, a. s.

S rozvojem pivovaru, se zvyšováním jeho výroby a výstavu piva se úměrně tomu modernizovaly a rozšiřovaly budovy a výrobní zařízení. Tyto změny však měly jen minimální vliv na jedinečnost piva Černá Hora, které lze ve svém základě považovat za nápoj s mnohasetletou tradicí. Snahou všech černohorských sládků vždy bylo uchovat starobylou jedinečnost černohorského piva, která je jen minimálně ovlivněna dobou.

O kvalitě piva Černá Hora a jeho oblíbenosti svědčí mj. mnohá ocenění, která toto pivo získalo na tuzemských i mezinárodních soutěžích a výstavách (např. Táborský palcát, Cena českých sládků, Pivo spanilých jízd, Zlatý pohár Pivex, Česká pivní pečeť a další).

O známosti a oblibě piva Černá Hora svědčí také to, že v obci Černá Hora jsou již deset let, vždy na jaře a na podzim, každoročně pořádány rozsáhlé kulturně-společenské akce spojené s prezentací zde vyráběného piva. V dubnu je to „Vítání jara (APRÝLES)“ a v září „Pivní pouť“. Těchto akcí se pravidelně účastní několik tisíc návštěvníků, a to nejen z okolí obce Černá Hora, ale též z celé České republiky i ze zahraničí.

Pivo z Černé Hory je zmiňováno také v různých encyklopediích, např. Verhoef, Berry: Velká encyklopedie piva, Čestlice, Rebo Productions, 2002; Jackson, Michael: Pivo – průvodce světem piva pro laiky i odborníky, více než 500 klasických piv, Praha, Fortuna Print, 2001. Rovněž o něm bylo napsáno a zveřejněno mnoho článků v celostátních i místních novinách a časopisech. Přímo v Černé Hoře je vydáván občasník „Černohorský máz“, který mj. informuje o úspěších piva Černá Hora na různých soutěžích a výstavách.

O pivu z Černé Hory byla napsána a v roce 1995 vydána kniha s názvem „V ČERNÉ HOŘE PIVA MOŘE – z historie černohorského pivovarnictví“, jejímž autorem je brněnský historik Leoš Vašek.

4.7   Kontrolní subjekt:

Název:

Státní zemědělská a potravinářská inspekce, inspektorát v Brně

Adresa:

Běhounská 10

601 26 Brno

ČESKÁ REPUBLIKA

Tel.:

+420 542424011

Fax:

+420 542426717

E-mail:

epodatelna@szpi.gov.cz

4.8   Označování:


(1)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.


Top