Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52005AE0532

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Rady – Evropský rybářský fond KOM(2004) 497 v konečném znění – 2004/0169 (CNS)

OJ C 267, 27.10.2005, p. 50–57 (ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, NL, PL, PT, SK, SL, FI, SV)

27.10.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 267/50


Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Rady – Evropský rybářský fond

KOM(2004) 497 v konečném znění – 2004/0169 (CNS)

(2005/C 267/08)

Dne 1. prosince 2004 se Rada rozhodla v souladu s článkem 37 Smlouvy o založení Evropského společenství prokonzultovat s Evropským hospodářským a sociálním výborem věc výše uvedenou.

Specializovaná sekce „Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí“, která odpovídala za vypracování stanoviska Výboru v této věci, schválila své stanovisko dne 18. dubna 2005. Zpravodajem byl pan Sarró Iparraguirre.

Na svém 417. plenárním zasedání ve dnech 11. a 12. května 2005 (zasedání ze dne 11. května) přijal Evropský hospodářský a sociální výbor toto stanovisko počtem 84 hlasů pro, 1 hlas proti a 5 členů se zdrželo hlasování.

1.   Úvod

1.1

1. ledna 2003 vstoupila v platnost reforma společné rybářské politiky (CFP). Klade si za cíl „trvalé využívání živých rybných zdrojů a akvakultury v rámci trvale udržitelného rozvoje, s odpovídajícím zřetelem na životní prostředí, hospodářské a sociální aspekty.“

1.1.1

Do tohoto data přijala Rada Evropské unie dne 20. prosince 2002 Nařízení Rady (ES) 2371/2002 o ochraně a trvalém využívání rybných zdrojů v rámci společné rybářské politiky (1).

1.2

Část II Smlouvy o založení Evropského společenství, zejména článek 37, tvoří právní základ pro činnost Společenství v oblasti společné rybářské politiky. Od samého začátku obsahovala veškerá tato činnost významnou strukturální složku, která za posledních 20 let přispěla k modernizaci celého sektoru rybolovu.

1.3

Při plnění konkrétních cílů společné rybářské politiky musí Společenství zajistit dlouhodobou budoucnost rybolovných činností v souladu s udržitelným využíváním zdrojů a omezením dopadu na životní prostředí, což znamená provést základní strukturální úpravy pro dosažení rovnováhy mezi zdroji a rybolovnou kapacitou.

1.4

Tyto strukturální úpravy způsobují v rybářském sektoru velké změny. Bude nutné podniknout kroky k zachování lidského kapitálu v rybářském průmyslu, umožnit mu přístup k veškerým novým znalostem, nutným pro přispění k trvalému využívání rybných zdrojů a rozvoji akvakultury, a rovněž ochraňovat socioekonomické vazby v pobřežních oblastech přijetím doprovodných opatření pro obnovu oblastí ovlivněných restrukturalizací sektoru rybolovu.

1.5

Společná rybářská politika a finanční podpora strukturální reformy této politiky byly zahrnuty do víceletých orientačních programů (Multi-annual Guidance Programmes – MAGP) až do 31. prosince 2002 a pak do Finančního nástroje pro orientaci rybolovu (FNOR; Financial Instrument for Fisheries Guidance – FIFG), který bude probíhat až do prosince 2006.

1.5.1

Navrhované nařízení značně zjednodušuje tento stávající regulační systém. Nahrazuje či upravuje současná nařízení (ES) č. 1260/1999 (2), (ES) č. 1263/1999 (3), (ES) č. 2792/1999 (4) a (ES) č. 366/2001 (5).

2.   Obecné připomínky

2.1

S ohledem na výše zmíněná fakta se EHSV domnívá, že navrhované nařízení o Evropském rybářském fondu (EFF) je nutné, protože navazuje na Finanční nástroj pro orientaci rybolovu (FNOR), jež za současného stavu Nařízení (ES) přestává platit k 31.12.2006 a nařízení vytvoří nový systém finanční podpory na období od 1.1.2007 do 31.12.2013.

2.2

Dalo by se říci, že navrhované nařízení prokáže Evropskému rybářskému fondu dvojí službu. Za prvé jako finanční nástroj, tvořící nedílnou součást společné rybářské politiky (SRP), má za cíl doprovázet opatření zaměřená na řízení zdrojů a pomáhat přizpůsobit výrobní struktury a tím zajistit trvalé využívání rybných zdrojů a vytvořit udržitelné podmínky nutné z hlediska hospodářského, environmentálního a sociálního. Za druhé je výrazem solidarity s obcemi a oblastmi provozujícími rybářské aktivity.

2.3

EHSV se domnívá, že Evropský rybářský fond musí rovněž patřičně trvat na dosažení hospodářské soudržnosti a jmenovitě na podpoře růstu a strukturální adaptace v nejméně rozvinutých regionech, založených na harmonickém, vyrovnaném a trvalém rozvoji hospodářských aktivit, zaměstnání a lidských zdrojů, jakož i na ochraně a snaze o zlepšení životního prostředí.

2.4

Výbor se domnívá, že by Komisi měly být předány různé připomínky a doporučení týkající se obsahu navrhovaného nařízení.

3.   Konkrétní připomínky

3.1

Evropský rybářský fond se zakládá na zjednodušeném nástroji sestávajícím z jednoho nařízení a jednoho fondu, v nichž je zahrnuta celá pomoc Společenství.EHSV věří, že jde o správný přístup, protože zcela jistě zlepší účinnost fondu.

3.2

Se zřetelem na tuto účinnost soustředí návrh nařízení operační programy do pěti prioritních cílů a nechává stranou veškeré technické detaily, které by mohly zbrzdit monitorování a realizaci těchto programů. Zkracuje programovací postup, odstraňuje dodatečné programy, detailně uvádějící všechna opatření. Zjednodušuje systém plateb, čímž umožňuje členským státům převzít odpovědnost za provádění rozpočtu Společenství. Až na několik výjimek mají být pravidla stanovující způsobilost definována na národní úrovni.

3.2.1

Jak již bylo řečeno, ze samotného faktu, že navrhované nařízení nahradí či upraví čtyři nařízení v současnosti platná, je možné si udělat představu o přinášeném zjednodušení pro celý řídící systém.

3.2.2

Výbor souhlasí s těmito řídícími předpisy, protože chápe zjednodušení činnosti jako pozitivní krok, za předpokladu, že bude správně aplikována zásada subsidiarity a členským státům tak bude umožněno rozhodovat, na která konkrétní opatření by mělo být soustředěno jejich ekonomické úsilí.

3.2.3

Navrhované nařízení vytyčuje pět prioritních cílů:

a)

Opatření pro adaptaci rybářské flotily Společenství.

b)

Akvakultura, zpracování a marketing rybných a akvakulturních výrobků.

c)

Opatření společného zájmu.

d)

Trvale udržitelný rozvoj pobřežních rybářských oblastí.

e)

Technická pomoc.

3.3

Část I pomoci návrhu nařízení stanoví cíle a obecná pravidla. Ačkoli Výbor vcelku souhlasí se zdůvodněním Komise v části I, přeje si vyslovit následující připomínky:

3.3.1

EHSV má za to, že ve článku 3 by mělo být jasně rozlišováno mezi „rybářem vlastnícím plavidlo“ a „zaměstnaným rybářem“.

3.3.2

Výbor navrhuje přidat ke jmenovaným cílům, na které se soustředí pomoc fondu, dodatečný cíl „zachovat kvalitní pracovní prostředí a zlepšit životní podmínky, bezpečnost a hygienu na pracovišti“.

3.3.3

EHSV souhlasí se zásadami subsidiarity, sdíleného řízení a rovnosti mezi muži a ženami vyjádřenými v návrhu nařízení a klade důraz na nutnost správného aplikování těchto principů, jež umožní členským státům rozhodnout o patřičných konkrétních opatřeních.

3.3.4

Co se týče finančních zdrojů, navrhuje Komise přidělení 4,963 milionů EUR v cenách roku 2004, na období od 2007 do 2013. 0,8 % z tohoto rozpočtu má být věnováno na technickou pomoc přímo řízenou Komisí, která bude určena na sérii zásahů vytyčených v návrhu nařízení.

3.3.4.1

75 % z přidělených položek závazků poskytnutých SRP bude vyhrazeno pro regiony spadající pod cíl konvergence a 25 % ostatním regionům. Jak je uvedeno v příloze č. 1 návrhu nařízení, z tohoto objemu 75 % bude částka 1 702 milionů EUR rozdělena mezi regiony těch nových členských států, jež spadají do cíle konvergence a 2 015 milionů EUR mezi ostatní regiony, jež tam rovněž spadají. Zbývající částka 1 246 milionů EUR bude přidělena ostatním regionům EU. (6)

3.3.4.2

EHSV si klade otázku, zda tento rozpočet postačí na krytí všech závazků stanovených v návrhu nařízení.

3.3.5

Výbor považuje kritéria proporčního rozdělování finančních zdrojů, uvedená v článku 13 návrhu nařízení, za přiměřená, protože se v nich vychází z principu přidělovat volné položky závazků podle velikosti rybářského sektoru členského státu, nutné míry přizpůsobení rybářské činnosti, úrovně zaměstnanosti v sektoru a kontinuity probíhajících opatření Nicméně si EHSV přeje zdůraznit, že „kontinuita probíhajících opatření“ by měla brát v úvahu situaci v členských státech, které dodržují legislativu Společenství, zejména co se týče víceletých orientačních programů.

3.4

Část II „Strategické orientace“ a část III „Programování“ vycházejí z toho, že budou nejprve přijaty strategické orientace Společenství, následně každý členský stát vypracuje národní strategický plán pro svůj sektor rybolovu, v souladu se strategiemi Společenství a poté, v souladu s tímto národním strategickým plánem, operační program na období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013. Tyto operační programy, jež musí odpovídat strategii Společenství, specifickým cílům společné rybářské politiky a dalších společných politik, musí být vypracovány v souladu s orientačními programy, stanovenými v návrhu nařízení a předloženy Komisi ke schválení.

3.4.1

Po schválení Komisí budou operační programy realizovány a mohou být přezkoumány v případě, že by se vyskytly potíže s jejich uplatňováním, významné strategické změny nebo za účelem rozumného řízení.

3.4.2

V každém případě nařízení stanovuje, že nejpozději 30. dubna 2011 má každý členský stát Komisi předložit zprávu o realizaci národního strategického plánu a že nejpozději 31. října 2011 předloží Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů zprávu o realizaci národních strategických plánů a orientačních programů Společenství.

3.4.3

EHSV považuje pořadí navrhovaných strategických orientačních programů za logické: tedy strategické orientační programy Společenství, po nich národní orientační programy a nakonec odpovídající operační orientační programy. Nicméně by Výbor rád vyjádřil své pochyby o tom, zda tři měsíce představují dostatečné období k tomu, aby byl vypracován národní strategický plán vzhledem k jeho rozsahu, obtížím spojeným s účastí nějakého „partnera“ a vzhledem k počtu regionů v některých pobřežních zemích.

3.5

Část IV navrhuje spolufinancování evropským rybářským fondem podle pěti prioritních cílů uvedených v odstavci 3.2.

3.5.1

V prioritním cíli č. 1 „Opatření pro adaptaci rybářské flotily Společenství“ navrhuje Evropská komise v souladu s nařízením (ES) č. 2371/2002 tři hlavní akční linie založené na finančním příspěvku pro tyto oblasti:

a)

Veřejná pomoc majitelům plavidel a posádkám, zahrnutým do národních plánů o přizpůsobení rybářské aktivity, v patřičných případech.

b)

Investice do palubových rybářských plavidel starých 5 či více let, určené na modernizaci nad hlavní palubou za účelem zlepšení bezpečnosti na palubě, pracovních podmínek a kvality výrobku, pod podmínkou že tato modernizace nezvyšuje schopnost plavidla lovit ryby.

c)

Socioekonomické náhrady na podporu správy loďstva, např. podpora praxe, když má rybář více zaměstnání, odborná příprava na jiná zaměstnání a časný odchod do důchodu.

Tato akční linie může také přispět na financování opatření pro odbornou přípravu a pobídek pro mladé námořníky, kteří se poprvé chtějí stát vlastníky rybářských plavidel.

3.5.1.1

První akční linie (odstavec 3.5.1), pro kterou Komise navrhuje finanční přispění, je veřejná pomoc pro vlastníky plavidel a posádky, jichž se týkají národní plány pro přizpůsobení rybářské aktivity, a které tvoří součást následujícího:

plány na obnovu;

opatření pro případ nouze;

dohody s třetími zeměmi o neobnovení rybolovu;

zavedení řídících plánů;

národní plány pro opuštění flotily s maximálním trváním dvou let.

3.5.1.1.1

Návrh nařízení uvádí v článku 24, že období přizpůsobování národní rybářské flotily nesmí přesáhnout dva roky.

3.5.1.1.1.1

Nařízení (ES) č. 2371/2002 stanovuje, že plány na obnovu a řídící plány musí být víceleté.

3.5.1.1.1.2

EHSV se domnívá, že pokud budou plány na přizpůsobení rybářských aktivit omezeny na dva roky, může to vést k závažným problémům v členských státech, protože se jedná o vyvinutí značného úsilí v krátkém časovém úseku přesto, že plány na obnovu mají víceletý charakter. Výbor je toho názoru, že pomoc národním plánům pro přizpůsobení rybářských aktivit, zmíněných v článku 23(a) návrhu nařízení, by měla trvat nejméně čtyři roky.

3.5.1.1.2

V prioritním cíli č. 1 navrhuje Komise, aby národní plány pro přizpůsobení rybářských aktivit zahrnovaly opatření pro trvalé a dočasné přerušení rybářských aktivit.

3.5.1.1.2.1

Návrh nařízení stanovuje, že trvalého odstavení plavidla z rybolovné činnosti může být dosaženo pouze vrakováním plavidla nebo jeho převedením na činnost pro neziskové účely. EHSV má za to, že by mělo být možné uskutečnit toto převedení na alternativní činnost bez ohledu na možný zisk vzhledem k tomu, že Komise sama podporuje převedení na určité ziskové činnosti, například na turistický rybolov. Dále se Výbor domnívá, že by princip převedení mohl rovněž počítat s konečným vývozem rybářských plavidel do třetích zemí a do společných podniků, pod podmínkou že vědecké zprávy prokáží existenci nadbytkových zásob ryb, které umožňují rozvoj trvale udržitelného rybolovu ve vodách třetích zemí.

3.5.1.1.2.2

Výbor trvá na svém názoru, vysloveném ve stanovisku k reformě společné rybářské politiky (7): „EHSV je toho názoru, že společné podniky jsou jedním z možných nástrojů pro přeorientování rybářských flotil a pro spolupráci s třetími zeměmi v rámci politiky pro spolupráci a rozvoj.“

3.5.1.1.2.3

Výbor se pozastavuje nad kritérii, navrženými Evropskou komisí v článku 25 pro stanovení úrovně veřejné pomoci, kterou mají obdržet majitelé lodí v případě, že by se rozhodli vrakovat své plavidlo, a to proto, že Komise zavádí variabilní hodnoty prémií, určovaných podle hodnoty lodi na národním trhu, její pojistné hodnoty, obratu plavidla, jeho věku a tonáži. Výbor zastává názor, že by tato kritéria mohla způsobit problémy v sektoru rybolovu a možná i diskriminaci, v závislosti na tom, jakou hodnotu která země přikládá plavidlům. Výbor tedy vyzývá Komisi, aby hledala alternativní kritéria, jež jsou spravedlivější ke všem členským státům.

3.5.1.1.3

Kromě toho, že fond poskytuje finanční příspěvek na dočasné zastavení rybolovné činnosti v souvislosti s plány pro přizpůsobení rybolovné činnosti, návrh nařízení předkládaný Komisí stanovuje, že ERF může přispět k financování dávek na dočasné pozastavení činnosti rybářům a majitelům plavidel, maximálně na období šesti měsíců, v případě přírodní katastrofy nebo jiných výjimečných okolností, jež nejsou výsledkem opatření pro zachování rybných zdrojů.

3.5.1.1.3.1

EHSV se domnívá, že je toto opatření nezbytné pro nelezení řešení v případě přírodní katastrofy či za jiných výjimečných okolností.

3.5.1.2

Co se týče rybářských plavidel starších pěti let, investice na palubě jsou omezeny na modernizaci zařízení nad hlavní palubou, s cílem zlepšení bezpečnosti na palubě.

3.5.1.2.1

Návrh nařízení vylučuje spolufinancování výměny hlavního motoru plavidla.

3.5.1.2.2

EHSV má za to, že, s výjimkou záchranných a komunikačních systémů, které se normálně nacházejí nad hlavní palubou, se bezpečnost plavidla zakládá především na vybavení, jež se nachází pod hlavní palubou.

3.5.1.2.3

Vzhledem k tomu, že potřeba vyměnit hlavní motor zřetelně ovlivňuje bezpečnost plavidla, a že tato výměna nemusí nutně zvýšit výkon jeho motoru a tedy ani nemusí nutně zvětšit jeho lovnou kapacitu, navrhuje Výbor, aby Komise zvážila možnost zahrnout výměnu hlavního motoru do politiky investic do palubových rybářských plavidel, čistě jako věc bezpečnosti, a to přesto, že nařízení (ES) č. 2371/2002 omezuje modernizaci na vybavení, jež se nachází na hlavní palubě.

3.5.1.2.4

Výbor tím, že takto vyzývá Komisi, má na mysli dlouhodobou údržbu rybářské flotily jako následek realizace reformy společné rybářské politiky.

3.5.1.2.5

Kromě zmíněných investic do bezpečnosti na palubě počítá návrh nařízení také s financováním vybavení, jež umožňuje skladování odpadu z úlovku na palubě, nebo které je součástí určitých pilotních projektů, nebo které redukuje dopad rybolovu na vodní prostředí a mořské dno. EHSV s těmito návrhy souhlasí.

3.5.1.3

Návrh nařízení stanovuje, a Výbor souhlasí, aby toto spolufinancování vybavení bylo zvýšeno o 20 % v případech plavidel, provozujících „pobřežní rybolov v malém měřítku“.

3.5.1.4

Konečně EHSV vítá socioekonomická opatření, která návrh nařízení přináší. Tato opatření mají zásadní důležitost pro rybáře, kteří jsou nuceni opustit sektor rybolovu jako důsledek reformy společné rybářské politiky. Nicméně je Výbor toho názoru, že by tato socioekonomická opatření měla zahrnovat pomoc pro další odbornou přípravu a přeškolování rybářů, kteří v sektoru rybolovu zůstávají. (8)

3.5.1.4.1

Výbor se domnívá, že nejenom rybáři, ale i jejich rybářská sdružení by měla být způsobilá pro získání těchto socioekonomických kompenzací.

3.5.1.4.2

Výbor lituje toho, že mladí námořníci, kteří si přejí stát se poprvé majiteli plavidla, mají nárok pouze na finanční příspěvky pro svou odbornou přípravu na mořský rybolov a ne na konstrukci jejich rybářského plavidla. Tato pomoc by mohla být patřičně omezena, jakož i její rozsah. EHSV vyzývá komisi, aby tuto možnost zvážila.

3.5.1.5

EHSV si je vědom toho, že udělování těchto finančních příspěvků se striktně řídí nařízením (ES) č. 2371/2002. Nicméně si je Výbor rovněž vědom své povinnosti vůči členským státům a následně evropským občanům zajistit socioekonomickou kvalitu návrhů Komise. Musí tedy poukázat na skutečnost, že následkem opatření navrhovaných Komisí se rybáři EU rychle přemístí do jiných typů zaměstnání, rybářská flotila Společenství bude oslabena a následkem toho bude Evropská unie čím dál tím více závislá na dovozu ryb ze třetích zemí.

3.5.1.6

Když k tomu přičteme, že rybolov je jedním z nejnebezpečnějších zaměstnání v Evropě a ve světě, má nejvyšší počet pracovních úrazů, Výbor znovu vyslovuje svůj názor, obsažený v předchozích stanoviscích (9) k „Zelené knize o budoucnosti společné rybářské politiky“ a ke „sdělení Komise o reformě společné rybářské politiky“, který zní takto: „opatření pro snižování stavu flotil by neměla ztrácet ze zřetele potřebu dále obnovovat a modernizovat flotilu Společenství. Mělo by zde jít o skutečný závazek dosáhnout vysoké úrovně podmínek pro zpracování surového materiálu, zvýšení životního standardu na palubě a zlepšení bezpečnosti posádky.“ EHSV vyzývá Komisi, aby zvážila jeho žádost, jež byla učiněna v důsledku zmíněného stanoviska o reformě společné rybářské politiky, v němž se zdůrazňovalo, že „veřejné příspěvky by nadále měly být přidělovány na obnovu a modernizaci rybářské flotily“ tak dlouho, dokud to zdroje přidělené na rybolov umožní.

3.5.2

Prioritní cíl č. 2 se týká možnosti financovat z fondu „Akvakulturu, zpracování a marketing rybných a akvakulturních výrobků“. Návrh nařízení nejprve jasně vysvětluje, které typy investic do akvakultury, zpracování a marketingu jsou způsobilé, pak v rámci těchto typů investic objasňuje, která opatření jsou způsobilá, a nakonec omezuje či vyhrazuje tuto pomoc na investice do mikropodniků a malých podniků.

3.5.2.1

Jediný důvod, který Komise uvádí na ospravedlnění tohoto omezení je ten, že mikropodniky a malé podniky představují 90 % produkce akvakulturního průmyslu. EHSV je toho názoru, že by na tento cíl měl být jasně uplatněn princip subsidiarity. Jediným omezujícím kritériem pro financování těchto projektů by mělo být zda jsou ekonomicky a obchodně životaschopné. Tím by se zlepšila konkurenceschopnost podniků. Patřičná rozhodnutí by měla být učiněna členskými státy ve fázi sestavování národního strategického plánu a určování svých specifických cílů. Výbor má za to, že spolufinancování evropským rybářským fondem by mělo být zaměřeno na podniky, jež se vykazují efektivností vzhledem k vynaloženým nákladům, zejména na mikropodniky a malé podniky, které mají přísný podnikatelský plán. Pouze tyto podniky dokáží zajistit další existenci hospodářské a sociální sítě, nutné pro zlepšení životních podmínek a zachování životního prostředí. Ačkoli je tedy upřednostňováno spolufinancování mikropodniků a malých podniků, požaduje Výbor, aby i další typy podniků, jejichž efektivnost odpovídá vynaloženým prostředkům, byly považovány za způsobilé.

3.5.2.2

Vzhledem k tomu, ze provozem pomocných rybářských plavidel využívaných pro akvakulturu nedochází ke zhoršení dopadu rybolovu na lovné zdroje ryb, je Výbor toho názoru, že by návrh nařízení měl zahrnout do spolufinancování z fondu také konstrukci nových lodí tohoto typu.

3.5.2.3

EHSV věří, že, v rámci opatření o způsobilosti, by měl návrh nařízení poskytovat možnost přidělení pomoci na financování investic, jejichž účelem je zlepšit biologickou a ekonomickou účinnost současných výrobních systémů, s cílem usnadnit používání nových technologií, jež jsou ohleduplnější k životnímu prostředí a jejichž efektivnost odpovídá vynaloženým prostředkům.

3.5.2.4

Návrh nařízení přináší jednu novinku v oblasti akvakultury, kterou EHSV považuje za velmi důležitou. Jedná se o poskytování vyrovnání, jež podléhá sérii podmínek, za využití akvakulturních výrobních metod, které pomáhají zlepšovat životní prostředí a zachovat přírodu, za účelem splnění cílů Společenství týkajících se rybolovu a životního prostředí.

3.5.2.5

Nicméně se EHSV domnívá, že je prakticky nemožné uplatnit v praxi článek 31(4) návrhu nařízení. Členský stát není schopen, ve stádiu sestavování operačního programu na rok 2006, předpovědět výši ztrát na příjmech, dodatečných nákladů či nutnost poskytnout finanční podporu pro uskutečnění projektů na každý z příštích sedmi roků. EHSV tedy žádá a zrušení článku 31(4).

3.5.2.6

EHSV považuje příspěvky z fondu na opatření pro veřejné zdraví a zdraví zvířat za přiměřené vzhledem k tomu, že počítají s poskytováním náhrad chovatelům měkkýšů a korýšů za dočasné přerušení sběru chovaných měkkýšů v důsledku kontaminace a s financováním odstraňování rizika patologií v akvakultuře.

3.5.2.7

V podobném duchu se Výbor domnívá, že v návrhu nařízení obsažená opatření o způsobilosti pro investice do zpracování a marketingu jsou dostatečná za předpokladu, že nebudou, jak již bylo řečeno, vyhrazena pro mikropodniky a malé podniky.

3.5.2.8

EHSV má za to, že tento prioritní cíl by měl také jasně stanovit finanční pomoc pro rybolov ve vnitrozemí a v kontinentálních vodách, které pro některé členské státy Evropské unie představují klíčové lovné oblasti.

3.5.3

Prioritní cíl č. 3 návrhu nařízení zahrnuje „opatření společného zájmu“. Praví se v něm, že fond může přispět na kolektivní akce omezeného trvání, které jsou realizovány za aktivní podpory samotných operátorů, nebo organizacemi zastupujícími výrobce, nebo jinými organizacemi, které řídící orgán uznává a které pomáhají splnit cíle společné rybářské politiky. Nicméně přesto, že pravidla pro poskytnutí podpory určují, že akce mohou být realizovány „samotnými operátory“, stanovují rovněž, že fond může podpořit kolektivní akce omezeného trvání, „jež by normálně nebyly podpořeny soukromými podniky“. Navíc v příloze č. II návrhu nařízení není zmíněna finanční účast soukromých oprávněných osob na investicích zaměřených jinak než produktivně, zahrnutých do skupiny I, což pokrývá veškeré investice patřící do prioritního cíle 3. Výbor tedy požaduje, aby fond napomáhal kolektivním akcím omezeného trvání, jejichž iniciátory jsou soukromé podniky.

3.5.3.1

Výbor oceňuje fakt, že fond podporuje „kolektivní akce“ navrhované v článku 36 evropského rybářského fondu. Čtyři rozsáhlé akční linie poskytují prostor pro volbu důležitých cílů pro sektor rybolovu a akvakultury.

3.5.3.2

Co se týče „opatření zaměřených na ochranu a rozvoj volně žijících vodních živočichů“ v článku 37, EHSV se obává, že jsou čistě technického charakteru, jako je instalace statických či mobilních zařízení, určených k ochraně a rozvoji volně žijících vodních živočichů, nebo k obnově vnitrozemských vodních cest včetně míst pro tření ryb a migračních tras pro stěhovavé druhy ryb. Vůbec není zmíněna nutnost vědeckého sledování a přímého doplňování populací. EHSV požaduje podporu z fondu zajišťující, že tento typ činnosti bude specificky vyžadovat vědecké monitorování a brát v úvahu nutnost podporovat doplňování populací určitých stěhovavých druhů. Dále pak požaduje, aby zainteresované soukromé subjekty, schopné splnit stanovené cíle, byly zahrnuty do seznamu organizací, jež mohou realizovat tento typ činnosti.

3.5.3.3

Spolufinancování investic do „rybářských přístavů“ je jasně popsáno. EHSV se domnívá, že by k současným pěti vytyčeným akčním liniím měla být přidána další, jejímž cílem bude vytváření a údržba nocleháren pro rybáře EU vracejících se z moře a nemajících bydliště v místě přístavního doku.

3.5.3.4

EHSV souhlasí s přístupem k „podpoře a rozvoji nových trhů“, jelikož pomoc evropského rybářského fondu se soustřeďuje zejména na kolektivní akce zaměřené, mimo jiné, na využití nadbytkových nebo nedostatečně využívaných druhů, zlepšení kvality výrobků, podporu výrobků vytvořených využitím metod se slabým dopadem na životní prostředí a zlepšení image celého sektoru rybolovu cestou kampaní.

3.5.3.5

Co se týče „pilotních projektů“ zmíněných v článku 40, je EHSV názoru, že by bylo dobré přidat odstavec určující podmínky, za jakých by bylo možné v oblasti rybolovu dotovat průzkumné pilotní projekty, pod podmínkou, že jejich cílem je zachování rybných zdrojů a zahrnují selektivnější techniku, jak je stanoveno v nyní platném Finančním nástroji pro orientaci rybolovu (FNOR).

3.5.3.6

EHSV se domnívá, že by Evropská komise měla do tohoto směru zahrnout opatření nutná pro zlepšení vědeckého poradenství, jak navrhuje ve svém sdělení o „Zlepšení vědeckého a technického poradenství pro řízení rybolovu Společenství“ (10). V tomto duchu Výbor věří, že by rovněž měly být dotovány výzkumné mořské plavby, socioekonomické studie o dopadu drastických opatření zaměřených na doplnění populací, vědecká hodnocení sektoru a práce regionálních poradních rad. Vědcům by měly být udělovány finanční příspěvky stejně jako členům rad.

3.5.3.7

Dále se Výbor domnívá, že by mělo být pokračováno v pomoci pro zřizování a fungování organizací výrobců jako v nynějším Finančním nástroji pro orientaci rybolovu.

3.5.4

Rozsah pomoci určené pro prioritní cíl č. 4 „trvale udržitelný rozvoj pobřežních rybářských oblastí“. Jako doplněk dalších nástrojů Společenství bude fond poskytovat pomoc trvale udržitelnému rozvoji a zlepšení životních podmínek způsobilým pobřežním rybářským oblastem. Dále se pak vysvětluje, že tato pomoc je součástí celkové strategie, jejímž cílem je podpořit realizaci záměrů společné rybářské politiky, a to především tím, že bude brán ohled na socioekonomické důsledky.

3.5.4.1

Většina opatření v tomto prioritním cíli se zaměřuje na obnovu pobřežních oblastí závislých na rybolovu, v souladu s předpokladem, že jejich rozvoj nemůže být nadále spojován s rybolovem. EHSV je toho názoru, že opatřením pro trvale udržitelný rozvoj těchto oblastí, určeným na podporu alternativní činnosti k rybolovu, by měl předcházet důkladný vědecký rozbor, uskutečněný za spolupráce jak vědců tak zástupců sektoru rybolovu v dotyčné oblasti.

3.5.4.2

Návrh nařízení stanovuje, že každý členský stát zahrne do svého operačního programu seznam oblastí, které mají nárok na podporu z fondu v rámci programu podpory udržitelného rozvoje pobřežních oblastí.

3.5.4.3

Tento přístup je vcelku v souladu s pravidlem subsidiarity, které Komise neustále zdůrazňuje jako základní prvek správného uplatňování návrhu nařízení. Komise nicméně sama toto tvrzení oslabuje prohlášením, že členské státy musí určit své způsobilé oblasti podle různých parametrů, z nichž některé naprosto neodpovídají realitě, zejména parametr požadující, aby oblast měla méně než 100 000 obyvatel. Výbor tedy žádá, aby byl tento požadavek vyškrtnut z parametrů určujících způsobilé oblasti.

3.5.4.4

V této souvislosti se Výbor domnívá, že jakmile Komise stanoví opatření pro určení způsobilosti, bude uplatňování principu subsidiarity věcí zásadní důležitosti. EHSV žádá Komisi, aby v návrhu nařízení udělila členským státům právo sestavit seznam způsobilých pobřežních oblastí podle svých vlastních kritérií.

3.5.4.5

Konečně, tento prioritní cíl stanovuje, že činnost na pomoc trvale udržitelnému rozvoji pobřežních rybolovných oblastí má být prováděna na daném území skupinou místních veřejných nebo soukromých partnerů nazvanou „pobřežní akční skupina“(PAS).

3.5.4.6

Pobřežní akční skupiny budou spravovat pomoc, v souladu s různými operačními pravidly, jež zajistí administrativní a finanční kapacitu, a tak zaručí úspěšné završení plánovaných akcí a jejich úplnou transparentnost.

3.5.4.7

EHSV doporučuje, aby složení pobřežních akčních skupin bylo nejdříve schváleno sociálními partnery.

3.5.5

Předpisy určující pomoc z evropského rybářského fondu jsou zahrnuty do prioritního cíle č. 5 „technická pomoc“. Tento prioritní cíl, na popud Evropské komise a jejím jménem, má financovat opatření prováděná Komisí v oblastech přípravy, monitorování, správní a technické pomoci, hodnocení, auditu a inspekcí evropského rybářského fondu, a tato opatření mohou být navržena členskými státy v jejich operačních programech za stejným účelem.

3.5.5.1

Návrh nařízení omezuje rozpočet určený technické asistenci na 0,8 % z roční částky a podporu členským státům na 5 % částky každého operačního programu.

3.5.5.2

Výbor schvaluje navrhované způsobilé činnosti a omezení dotací.

4.   Obecné připomínky

4.1

Návrh nařízení přináší sadu obecných předpisů o „účinnosti a veřejnosti pomoci“, „finančním přispívání z fondu“, „řízení, monitorování a kontrolách“, „finančním řízení“ a „výboru pro evropský rybářský fond“.

4.1.1

Výbor souhlasí se všemi těmito předpisy, protože zaručují řádné fungování, řízení, monitorování a transparentnost fondu.

5.   Závěry

5.1

Návrh nařízení o evropském rybářském fondu tvoří finanční nástroj, jež bude doprovázet opatření pro řízení zdrojů a přizpůsobí výrobní struktury sektoru tak, aby byly v souladu se společnou rybářskou politikou. Dá se říct, že Evropský hospodářský a sociální výbor v zásadě podporuje návrh předložený Komisí.

5.2

Výbor souhlasí s délkou období pro uplatnění nařízení od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013 s tím, že jej Rada před skončením tohoto období zreviduje.

5.3

Dále se Výbor domnívá, že celkové cíle a obecná pravidla pro podporu jsou zcela přiměřená, ačkoli naléhá na Komisi, aby co nejvíce uplatnila princip subsidiarity tak, že poskytne členským státům pravomoc rozhodovat o konkrétních opatřeních, na která by se mělo soustředit jejich ekonomické úsilí. Výbor také navrhuje přidat ke jmenovaným cílům, na které se soustředí pomoc fondu, dodatečný cíl „zachovat kvalitní pracovní prostředí a zlepšit životní podmínky, bezpečnost a hygienu na pracovišti“.

5.4

Výbor je toho názoru, že tříměsíční období poskytnuté na sestavení národního strategického plánu je příliš krátké vzhledem k rozsahu tohoto plánu, obtížím spojeným s účastí nějakého „partnera“ a počtem regionů v některých pobřežních zemích.

5.5

Co se týče prioritního cíle č. 1 „opatření pro adaptaci rybářské flotily Společenství“, přijímá fond opatření, jež jsou obsažena v textu schváleném Radou ohledně reformy společné rybářské politiky. Nicméně se Výbor domnívá, že by si Evropská unie měla nadále udržet funkční a konkurenceschopnou rybářskou flotilu jak uvnitř tak vně exkluzivní hospodářské zóny a že za to Komise nese odpovědnost. Výbor tedy žádá Komisi, aby zvážila tyto zlepšovací návrhy pro prioritní cíl č. 1:

Dotace národním plánům pro přizpůsobení rybolovné činnosti by měly být udělovány po dobu nejméně čtyř let.

Pomoc v případě trvalého zastavení rybolovné činnosti by měla být určena nejenom na vrakování plavidla, ale rovněž na jeho převedení na jiné účely, na jeho vývoz do třetí země a na společné podniky.

Aplikování spravedlivějších kritérií pro stanovení míry veřejné pomoci poskytnuté na vrakování.

Z bezpečnostních důvodů zahrnout výměnu hlavního motoru mezi investice do palubových rybářských plavidel, mající nárok na dotace z fondu.

Tato socioekonomická opatření by měla zahrnovat pomoc pro další odbornou přípravu a přeškolování rybářů, kteří v sektoru rybolovu zůstávají. (11)

Udržení funkční rybářské flotily cestou obnovy a modernizace rybářských plavidel tak dlouho, jak to zdroje přidělené na rybolov umožní.

5.6

Co se týče prioritního cíle č. 2 „Akvakultura, zpracování a marketing rybných a akvakulturních výrobků“, má EHSV za to, že by na uplatňování tohoto cíle mělo být použito kritérium subsidiarity, což by dalo členským státům pravomoc rozhodovat o nejvhodnějším použití finančních příspěvků z fondu a možnost upřednostnit investice předkládané mikropodniky a malými podniky. Jediným omezením v této věci by mělo být kritérium, zda jsou prezentované projekty ekonomicky a obchodně životaschopné a zlepšují konkurenceschopnost podniků.

5.7

Co se týče prioritního cíle č. 3 „opatření kolektivního zájmu“, Výbor žádá, aby byly z fondu financovány kolektivní akce omezeného trvání pořádané soukromými podniky a rovněž investice nutné ke zlepšení vědeckého a technického poradenství v řízení rybolovu Společenství.

5.8

Prioritní cíl č. 4 „trvale udržitelný rozvoj pobřežních rybolovných oblastí“ omezuje způsobilé oblasti na ty, jež mají méně než 100 000 obyvatel. Výbor je toho názoru, že tento požadavek by měl být zrušen a místo něj aplikován princip subsidiarity, přiznávající každému členskému státu pravomoc sestavit seznam způsobilých pobřežních oblastí dle svých vlastních kritérií.

5.9

Výbor vítá prioritní cíl č. 5 „technická asistence“ a považuje navrhovanou způsobilou činnost a rozsah dotací za přiměřené.

5.10

EHSV má za to, že tento prioritní cíl by měl také jasně stanovit poskytování finanční pomoci pro rybolov ve vnitrozemí a v kontinentálních vodách, které pro některé členské státy Evropské unie představují klíčové lovné oblasti.Výbor doporučuje, aby v návrhu nařízení Rady, kapitole II, článku 4, bodě e), a ve všech ostatních článcích, bylo slovo „jezerech“ nahrazeno slovy „vnitrozemských vodách“.

5.11

EHSV plně podporuje řízení fondu, kontrolní a monitorovací systém a považuje je za zcela odpovídající a nutné pro efektivnost evropského rybářského fondu.

5.12

Vzhledem ke všem výše zmíněným důvodům podporuje Evropský hospodářský a sociální výbor návrh nařízení předkládaný Komisí, avšak vyzývá Komisi, aby vzala na vědomí komentáře, obsažené v tomto dokumentu.

V Bruselu dne 11. května 2005.

Předsedkyně

Evropského hospodářského a sociálního výboru

Anne-Marie SIGMUND


(1)  Úř. věstník L 358, 31.12.2002

(2)  Úř. věstník L 161, 26.6.1999

(3)  Úř. věstník L 161, 26.6.1999

(4)  Úř. věstník L 337, 30.12.1999

(5)  Úř. věstník L 55, 24.2.2001

(6)  Netýká se české verze.

(7)  Úř. věstník C 85, 8.4.2003.

(8)  Netýká se české verze.

(9)  CESE 1369/2002 (Úř. věstník C 85, 8.4.2004) a CESE 1315/2001 (Úř. věstník C 36, 8.2.2002).

(10)  Úř. věst. C 47 ze dne 27.2.2003.

(11)  Netýká se české verze.


Top