27.10.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 267/36

1.1

První Informační zpráva o vztazích mezi Indií a EU (CES 947/2000) byla přijata specializovanou sekcí „Vnější vztahy“ v prosinci 2000 jako předehra k prvnímu shromáždění představitelů Indie a EU konaného u kulatého stolu v Dillí v lednu 2001. Členové kulatého stolu zastupující EU jsou vybíráni z EHSV, jeho indičtí členové reprezentují typický vzorek organizované občanské společnosti. (viz příloha 1).

1.2

Kulatý stůl představuje již od svého počátku v roce 2001 významnou instituci pro další rozvoj vztahů mezi Indií a EU. Jeho sedmé zasedání se konalo v červnu 2004 v kašmírském Srinagaru, osmé pak v prosinci 2004 v Londýně. Tam se otevřeně, avšak konstruktivním způsobem, projednávala některá citlivá témata jako např. dětská práce nebo rovnost mezi pohlavími na pracovišti. (viz. část 5: Dosavadní dialog EU a Indie na úrovni občanské společnosti.)

1.3

Toto stanovisko z vlastní iniciativy týkající se vztahů mezi Indií a EU bylo připraveno vzhledem k rostoucímu významu těchto vztahů od roku 2000. Tento význam se jasně odráží v mnoha momentech vývoje roku 2004.

1.4

Toto stanovisko z vlastní iniciativy se proto neomezuje jen na aktualizaci Informační zprávy o vztazích mezi Indií a EU z roku 2000. Zdůrazňuje, že je třeba, aby EHSV plně využil politické podpory na užší spolupráci mezi evropskou a indickou občanskou společností, kterou má jak ze strany institucí EU tak ze strany indické vlády. Proto si toto stanovisko z vlastní iniciativy všímá, jak již EHSV přispěl ke sblížení indické a evropské občanské společnosti ve smysluplném dialogu. Vytyčuje způsoby, jakými může EHSV dále přispět především k přípravě Společného akčního plánu na strategické partnerství mezi EU a Indií, obzvláště prostřednictvím kulatého stolu.

1.5

Jako reakci na skutečnost, že vztahy mezi Indií a EU „vzrostly v posledních letech rapidně rozsahem i intenzitou“, zaslala v červnu 2004 Evropská komise Radě, Parlamentu a EHSV rozsáhlé návrhy na strategické partnerství s Indií. Komise požádala o podepsání Akčního plánu na šestém summitu Indie-EU v roce 2005.

1.6

V srpnu odpověděla Indická vláda příznivě na sdělení Komise. Pro vytvoření návrhu Akčního plánu, který má být přijat na šestém summitu, doporučila sestavení Výboru na ministerské úrovni.

1.7

Rada EU ve svých Závěrech přijatých v říjnu „uvítala důkladné a komplexní“ Doporučení Komise. Plně podpořila všeobecné záměry těchto Závěrů a zavázala se „pracovat společně s Komisí na jejich uskutečnění“.

1.8

V říjnu doporučil Evropský parlament Radě, aby „přijala rozhodnutí, které povýší Indicko-Evropské vztahy na strategické partnerství“, a aby „učinila nezbytné kroky“ k naplnění tohoto rozhodnutí..

1.9

5. summit Indie-EU, který se konal v listopadu v Haagu, vyzval obě strany, aby pro schválení na šestém summitu „společně vypracovaly komplexní Akční plán na strategické partnerství mezi Indií a EU a nové společné politické prohlášení založené na Doporučení Komise, Závěrech Rady a indické odpovědi“.

1.10

V doporučeních pro šestý summit Indie-EU kulatý stůl na svém prosincovém zasedání v Londýně „uznal, že strategické partnerství mezi Indií a EU poskytuje možnosti ke posílení a rozšíření role občanské společnosti v tomto partnerství, a to právě prostřednictvím fóra u kulatého stolu“. Zdůraznil dále, že „občanská společnost musí tvořit nedílnou součást tohoto nového partnerství“ a vyjádřil své „nadšení aktivně přispět ke Společnému akčnímu plánu“.

1.11

Vzhledem k délce studie Evropské komise a odpovědi indické vlády je možné předpokládat, že pro posílení a prohloubení vztahů mezi Indií a EU zbývá udělat ještě mnoho. Faktem ovšem je, že obě strany se již navázaly blízké vztahy, a to podle prohlášení summitu v rámci „partnerství založeném na pevném základě sdílených hodnot a přesvědčení“. Však i tři výše zmíněné dokumenty jasně ukazují, čeho již bylo doposud dosaženo.

1.12

Partnerství mezi Indií a EU se během let vyvinulo z hospodářské a rozvojové spolupráce k dosažení vyšších politických a strategických dimenzí, vzhledem k tomu, že jak Indie tak EU jsou významnými aktéry na celosvětové scéně a mají společný pohled na uspořádání světa založený na multilateralismu. Součástí jejich politického dialogu je nyní pravidelný summit, který se v minulosti konal jednou ročně, výroční schůze na ministerské úrovni (tzv. „trojka“) a od přijetí Společné deklarace Indie a EU o terorismu v roce 2001 také schůze politické pracovní skupiny pro boj proti terorismu, tzv. trojka COTER, které se konají dvakrát do roka. Od roku 2000 je součástí institucionálního aparátu i pracovní skupina pro konzulární záležitosti, zasedání vyšších úředníků EU a Indie konané dvakrát do roka a také zasedání u kulatého stolu, která se konají jednou za půl roku.

1.13

Obchod a investice zůstávají základním kamenem vztahu mezi Indií a EU. EU je největším indickým obchodním partnerem a hlavním zdrojem zahraničních investic. Ačkoliv jak obchod tak investice jsou zjevně pod hranicí možností, indičtí a evropští hospodářští činitelé vydali doporučení pro činnost v osmi odvětvích v rámci společné iniciativy pro zvýšení obchodu a investic. Na těchto doporučeních bude založen program na rozvoj obchodu a investic ve výši 13, 4 mil. EUR. EU a Indie prozatím uzavřely dohodu o celní spolupráci, která má zlepšit obchodní toky, a projednávají námořní dohodu na podporu rozvoje činnosti indických a evropských lodních společností.

1.14

Export indické informační technologie do EU vzrostl v roce 2003 na více než 2 mld. EUR a představoval 20 % celkového indického exportu softwaru. Okolo 900 indických a evropských společností a organizací se zúčastnilo evropsko-indického fóra o spolupráci v oblasti informační společnosti, které se konalo v Dillí v březnu 2004. Prozatím byl otevřen dialog o informační společnosti, a to na základě Prohlášení o společné vizi Indie a EU o vývoji informační společnosti a informačních a komunikačních technologií. Toto prohlášení počítá s výzkumem v šesti prioritních oblastech a důkladným dialogem o regulačním rámci pro informační společnost a elektronické komunikace.

1.15

Spolupráce v oblasti vědy a technologie, která začala v polovině 80. let 20. století, se ukázala být jednou z nejperspektivnějších oblastí spolupráce mezi Indií a EU. Dohoda o spolupráci v oblasti vědy a technologie z roku 2001 poskytuje právní rámec umožňující indickým a evropským vědcům zúčastnit se programů druhé strany, ačkoli je Indie „cílovou zemí“ pro spolupráci v mezinárodním rámci šestého Rámcového výzkumného programu EU.

1.16

Indie a EU pracují na návrhu dohody o spolupráci na Evropském satelitním a navigačním programu Galileo. Vzhledem ke schopnostem, které má Indie v činnostech souvisejících se satelity a navigací, bude dohoda podporovat průmyslovou spolupráci v mnoha oblastech vyspělé technologie. Indie a EU mají za sebou dlouhou historii spolupráce na mírovém výzkumu kosmického prostoru prostřednictvím svých kosmických agentur ESA a ISRO. EU již projevila zájem o indickou bezposádkovou průzkumnou misi na Měsíci Chandrayaan-1.

1.17

Existují nové přístupy k rozvojové spolupráci. Indie se s rozvíjející se rozvojovou politikou, ve které je jak příjemcem tak dárcem, stává jejich atypickým účastníkem. Tento posun byl zřejmý během devastace následkem tsunami, která 26. prosince 2004 postihla země omývané Indickým oceánem. Indie odmítla mimořádnou zahraniční pomoc, a naproti tomu sama poskytovala rozsáhlou mimořádnou pomoc Srí Lance. Jako příjemce dnes Indie přijímá rozvojovou pomoc od vybrané skupiny bilaterálních dárců, která po nedávném rozšíření zahrnuje EU, země G-8 a malé bilaterální dárcovské země, které nejsou součástí G-8, ale jejichž pomoc je akceptována, pokud její výše přesahuje 25 mil. USD ročně. EU poskytne Indii v období 2001 – 2006 granty ve výši 225 mil. EUR, jejichž čtyři pětiny jsou určené na snížení chudoby. Rozvojová spolupráce se bude zaměřovat na svazové státy Rádžasthán a Čatisgarh a bude do velké míry věnována na vzdělávací a zdravotní programy.

1.18

EHSV musí účinně reagovat na tento příval politicky významných událostí v období šesti měsíců první poloviny roku 2005. Evropská komise ve svém červnovém sdělení v podstatě navrhla, aby byl kulatý stůl plně začleněn do Indicko-evropského institucionálního aparátu a aby jeho spolupředsedové byli vyzváni k předložení nezávazných politických doporučení pro summit. Rada podpořila návrhy Komise na zvýšení vzájemného porozumění prostřednictvím „zvýšené spolupráce mezi politickými stranami, odborovými svazy, obchodními společnostmi, univerzitami a občanskými společnostmi“. Summit v Haagu schválil „podporu spolupráce mezi politickými stranami, odborovými svazy, obchodními společnostmi, univerzitami a občanskými společnostmi“.

1.19

Toto stanovisko z vlastní iniciativy se také zabývá způsoby, kterými by mohl být kulatý stůl zefektivněn a kterými by mohla být jeho webová stránka Internetové fórum indicko-evropské občanské společnosti využita jednak k tomuto zefektivnění, a dále k zasažení mnohem širšího okruhu indických a evropských organizací občanské společnosti.

2.1

Na londýnském zasedání v prosinci 2004 kulatý stůl přivítal zahájení strategického partnerství mezi Indií a EU a zavázal se přispět k sepsání Společného akčního plánu ještě před šestým summitem Indie-EU konaným v roce 2005. Vyhlásil svůj záměr „předkládat návrhy v oblastech, ve kterých může být občanská společnost skutečným přínosem, především s ohledem na dosažení Rozvojových cílů tisíciletí, podporu trvale udržitelného rozvoje a zvládnutí výzev globalizace“. Kulatý stůl se dále zavázal zjistit, jak může občanská společnost pomoci v uskutečňování Společné deklarace o kulturních vztazích.

2.2

Kulatý stůl je stejně jako EHSV v dobré pozici přispívat ke strategickému partnerství mezi Indií a EU. Od svého inauguračního zasedání v Dillí v lednu 2001 kulatý stůl (1) projednal mnoho témat, kterými se zabývá sdělení Komise ze 16. června (2) vydal doporučení týkající se těchto témat pro summit Indie-EU. Na svém londýnském zasedání uznal, že vznikající strategické partnerství „poskytuje možnosti na zvýšení a rozšíření role občanské společnosti v tomto partnerství, a to právě prostřednictvím fóra u kulatého stolu“. Kulatý stůl již projednal řadu otázek a následně k nim vydal doporučení. Na svém druhém zasedání v Bruselu v červnu 2001 se zabýval otázkami globalizace, obchodu a investic, WTO, duševního vlastnictví a médií a kultury. Na dalších zasedáních se k těmto tématům nejen vrátil, ale svůj program jednání rozšířil o spolupráci v oblasti výživy a obchodu se zemědělskými produkty, lidských práv na pracovišti, trvale udržitelného rozvoje a cestovního ruchu. Na svém dalším zasedání, kde bude projednávat otázku kulturního a náboženského pluralismu v demokratických společnostech, rozvine předchozí diskusi o kulturních vztazích.

2.3

Na svém londýnském zasedáni se kulatý stůl rozhodl omezit se na oblasti, ke kterým může občanská společnost učinit skutečný přínos, namísto toho, aby se zabýval všemi otázkami vznesenými Evropskou komisí v rámci strategického partnerství. Mohl proto opravdu zvážit svůj přínos v následujících oblastech, které Komise považuje za významné elementy vznikajícího strategického partnerství.

2.3.1

Prevence konfliktu a pokonfliktní obnova: Jak poukázala Komise, toto jsou oblasti, ve kterých hraje Indie významnou roli a to jak v rámci OSN tak bilaterálně, jako např. v Afghánistánu. Z tohoto důvodu navrhla, aby EU a Indie hledaly způsoby formalizace pravidelné spolupráce v těchto oblastech. Komise dále navrhuje, aby obě strany měly společnou záštitu nad konferencí OSN na téma prevence konfliktu a pokonfliktní správa a zahájily dialog o přínosu regionální integrace k prevenci konfliktu.

2.3.2

Migrace: Komise pozoruje, že tváří tvář globalizaci vzrostla mezinárodní migrace. To vedlo jednak ke zvýšení odsunu migrantů, ale také k problémům s ilegální migrací a obchodu s lidmi. Komise se přiklání k obsáhlému dialogu zabývajícímu se nejen legální migrací, zahrnující migraci za prací a pohyb pracovních sil a otázkou víz, ale také bojem proti pašerákům a překupníkům, návratem a opětovnému přijetí ilegálních migrantů a dalšími příbuznými tématy.

2.3.3

Demokracie a lidská práva: Komise se přiklání k rozšíření současného dialogu o témata zrušení trestu smrti, diskriminace na základě pohlaví, dětské práce a pracovního práva, společné sociální odpovědnosti a náboženské svobody. Komise je připravena financovat v Indii projekty v rámci Evropské iniciativy pro demokracii a lidská práva. EHSV cítí, že je třeba zabývat se diskriminací na základě kast.

2.3.4

Environmentální otázky: Indie a EU by měly spolupracovat na podpoře spolupráce v oblasti globálních environmentálních výzev jakými jsou např. konvence OSN o biologické diverzitě a kde by se mohl rozvíjet konstruktivní dialog o Sdílení přístupu a zisku („Access and Benefit Sharing“, ABS). Indie by byla vyzvána k organizaci Indicko-Evropského environmentálního fóra zahrnujícího občanskou společnost a obchod a sloužícího k výměně názorů, know-how a informací z oblasti vědy a techniky. Výbor zastává názor, že kulatý stůl Indie-EU by se měl v blízké budoucnosti zabývat otázkami energetické politiky a energetické bezpečnosti.

2.3.5

Trvale udržitelný rozvoj: Podle Evropské komise je třeba, aby byl podporován formou dialogu o otázkách podpory obchodních toků zboží vyráběného způsobem trvalé udržitelnosti, opatřování etiketami a hodnocení dopadu trvalé udržitelnosti. Komise dále podporuje vyšší využití Centra pro trvale udržitelný obchod a inovaci (STIC).

2.3.6

Rozvojová spolupráce: Indie snížila počet bilaterálních dárců na šest (EU, UK, Německo, USA, Japonsko a Rusko). Země se vlastně stala jak příjemcem tak i poskytovatelem rozvojové pomoci. I přesto Komise chce, aby EU pomohla Indii k dosažení Rozvojových cílů tisíciletí. Sociální a hospodářská soudržnost by se mohla stát prioritou založenou na zkušenostech získaných v rámci podpůrných programů EU v Indii v oblasti základního školství a základní zdravotní péče. Komise je toho názoru, že rozvojová spolupráce EU by se měla ve zvýšené míře zaměřit na pomoc okrajovým skupinám a podporovat propagaci stěžejních konvencí Mezinárodní organizace práce (ILO). EHSV se domnívá, že Indie by měla ratifikovat tři základní konvence ILO, které ještě neratifikovala.

2.3.7

Kulturní spolupráce: Komise chce posílit spolupráci zvláště v oblasti filmu a hudby. V době politických a obchodních summitů by se konal Kulturní týden. Výbor si myslí, že rok 2006, který je rokem pro mezikulturní dialog, by mohl kulatému stolu nabídnout vhodnou příležitost zabývat se také tímto tématem.

2.3.8

Zviditelnění: Komise zastává názor, že indické veřejné mínění musí být informováno nejen o obchodních vztazích EU, ale o všech jejích aspektech. Komise zahájí výzkumný program na identifikaci cílových skupin, klíčových poselství, hlavních nástrojů a jejich nejlepšího umístění. Vyzývá členské státy i Evropský parlament, aby přispívali k činnosti na vyzdvihnutí profilu EU v Indii. Od Dillí se očekává vytvoření vlastní komunikační strategie.

2.3.9

Obchod a investice: Komise ve svém sdělení zdůraznila, že obchod a investice tvoří „základní kámen vztahu mezi Indií a EU“. Několik návrhů tohoto sdělení se tudíž zabývá těmito dvěma tématy a to jak na multilaterální, tak na bilaterální úrovni. Komise chce, aby EU dosáhla většího sblížení s Indií v klíčových otázkách na kole obchodních jednání Rozvojové agendy z Dohá ve WTO. Je také nakloněna bilaterálnímu dialogu o právech k duševnímu vlastnictví (IPR), a to např. za účelem dosažení vzájemného porozumění ohledně Dohody TRIPS.

2.4

V části sdělení věnované posílení B2B spolupráce mezi podniky žádá Komise EU o pomoc při založení kulatého stolu složeného z hlavních obchodních představitelů. Tento návrh získal podporu haagského summitu. Společná iniciativa Indie a EU na podporu obchodu a investic prozatím umožnila přímý dialog mezi podnikateli a politiky. Indické obchodní a průmyslové společnosti již pořádají v době politických summitů také obchodní summit EU-Indie a předkládají závěry hlavních obchodních představitelů svým hlavním politickým představitelům.

2.5

Vzhledem k tomu, že členové kulatého stolu jsou vybíráni také z obchodních a zaměstnavatelských organizací, mohl by kulatý stůl potřebně zvážit, jak se nejlépe zapojit do činností, které společně organizují indické a evropské podnikatelské komunity. I když jasnou úlohou kulatého stolu je posilovat hospodářské partnerství mezi Indií a EU, jak je podporuje Komise, měly by se příspěvky Kulatého stolu ke Společnému akčnímu plánu dle rozhodnutí ze zasedání v Londýně zaměřit na podporu udržitelného rozvoje a řízení globalizace.

2.6

Členové kulatého stolu pocházejí také z akademické obce. Kulatý stůl by proto mohl zvážit svůj přínos k akademickým programům, které Evropská komise již vytvořila nebo k těm, které připravuje a o kterých se zmiňuje ve svém sdělení. K těmto programům patří program evropských studií na univerzitě Jawaharlal Nehru v Dillí. V akademickém roce 2005/2006 by měl být otevřen stipendijní program s rozpočtem 33 mil. EUR. Bude napojen na program EU Erasmus Mundus a bude se zaměřovat na postgraduální studium indických studentů na univerzitách v EU.

3.1.1

Rostoucí význam indické občanské společnosti je zřejmý z rozšiřování všech druhů dobrovolných organizací (v Indii upřednostňovaný termín; název „nevládní organizace“ (NGO) se rozšířil až v posledních 20 letech). Zhruba před 10 lety se jejich počet odhadoval na 50 000 až 100 000 a od té doby téměř jistě vzrostl. Organizace občanské společnosti jsou zapojeny do širokého spektra činností po celé Indii. Patří k nim obchodní a profesní organizace a odbory.

3.1.2

Organizace indické občanské společnosti:

3.1.3

Nevládní organizace i vláda cítí, že především na otázkách vývoje musí pracovat jako partneři. Indická plánovací komise proto již několikrát financovala dobrovolné organizace.Poslední desátý pětiletý plán upozorňuje, že:

„Plány by měly odrážet skutečné požadavky lidí a být ekonomicky a sociálně citlivé k étosu lidí, kterým jsou určeny. Lidé musí mít pocit, že tyto plány vlastní, a musí přispívat k tomuto cíli. Trend, který očekává, že vláda udělá pro lidi vše, musí skončit. Je známo, že programy a plány, na kterých se lidé sami podílejí, jsou mnohem účinnější.“

3.1.4

Plánovací komise má buňku pro dobrovolnou činnost, která představuje její styčný bod s dobrovolným sektorem. Nyní rozhodla o „vytvoření poradních skupin … skládajících se z lidí, kteří pocházejí z různých částí země a kteří vědí, co se v dané oblasti odehrává, co je potřeba změnit a jakým způsobem“ jak uvedla paní Sayeeda Hameed, členka Plánovací komise. (2)

3.1.5

Strana Indický národní kongres vždy podporovala občanskou společnost a koaliční vláda vedená touto stranou bude s velkou pravděpodobností klást větší důležitost na její činnost než její předchůdkyně. Krátce po svém ustavení provedla nová vláda konzultace s organizacemi občanské společnosti, aby získala jejich názor na svůj Společný minimální program (Common Minimum Programme, CMP). Ustavila Národní poradní shromáždění (National Advisory Council, NAC), kterému předsedá paní Sonia Gándhí, předsedkyně strany Indický národní kongres, o kterém je třeba se zmínit v tomto kontextu. Jeden z vedoucích představitelů Kongresu, který je spojen se vznikem NAC, uvedl, že NAC „bude styčným bodem vlády Jednotné pokrokové aliance (United Progressive Alliance, UPA) a občanské společnosti. Do plánování přinese nové myšlení, které jinak není s vládou spojováno“ (3). Od NAC, jejíchž 12 členů bylo jmenováno ministerským předsedou Manmohanem Singhem, se očekává, že bude vystupovat jako jeho poradce v oblasti realizace CMP. Přestože vládními poradci obvykle bývají vysloužilí státní úředníci nebo diplomaté, polovinu členů NAC tvoří pomocní veřejní činitelé z nevládního sektoru (4). Paní Sonia Gándhí by zpočátku chtěla dát přednost zemědělství, školství, zdravotnictví a zaměstnanosti.

3.2.1

Občanská společnost v EU je stejně dynamická jako v ta indická. Funguje v ní mnoho organizací působících jak na lokální a národní úrovni, tak na úrovni EU. Organizovaná občanská společnost v EU má však oproti té indické jednu výhodu, a tou je existence vlastního „vrcholného orgánu“ (v Indii nazývaného „apex body“), kterým je Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) se sídlem v Bruselu. EHSV je navíc nedílnou součástí institucionálního systému ustaveného Římskou smlouvou, kterou bylo v roce 1957 založeno tehdy šestičlenné Evropské hospodářské společenství, dnešní EU s 25 členy (6). EHSV má dnes 317 členů, kteří pocházejí z 25 členských států. Jsou jmenováni Radou ministrů EU na základě návrhu jednotlivých států a patří do jedné z následujících tří skupin: zaměstnavatelé, pracující a zájmové skupiny. Podle Římské smlouvy zastupují členové posledně zmíněné skupiny zemědělce, subjekty malého a středního podnikání, řemeslníky, svobodná povolání, družstva, spotřebitelské organizace, spolky na ochranu životního prostředí, rodinná sdružení, ženská hnutí, vědce a učitele, nevládní organizace (NGO), atd.

3.2.2

EHSV je nepolitický poradní orgán s poradními pravomocemi. Jeho účelem je informovat instituce EU zodpovědné za rozhodování o názorech svých členů. Ve 14 politických oblastech může Rada a Komise přijmout rozhodnutí pouze po konzultaci s EHSV. Mezi tyto oblasti patří zemědělství, volný pohyb osob a služeb, sociální politika, školství, odborná příprava a mládež, veřejné zdraví, ochrana spotřebitele, průmyslová politika, výzkum a technologický rozvoj a životní prostředí. Rada, Komise a Evropský parlament mohou dále konzultovat ESHV v jakýchkoli dalších záležitostech, pokud to považují za vhodné. EHSV může za sebe vydat stanovisko k jakýmkoliv dalším otázkám, které považuje za důležité projednat. Z tohoto důvodu vydává toto „stanovisko z vlastní iniciativy“ k tématu vztahů mezi EU a Indií.

3.2.3

Role EHSV jako prostředníka dialogu s občanskou společností sahá až za hranice Evropské unie. Aktivně se účastní probíhajícího dialogu se zeměmi partnerství Euromed a se zeměmi Afriky, Karibské oblasti a Pacifiku (AKP), se kterými je EU vázána dohodou z Cotonou. Dále je zapojen do dialogu s občanskou společností v zemích Latinské Ameriky, včetně států Mercosuru, a v neposlední řadě také s Indií – prostřednictvím kulatého stolu Indie – EU a s Čínou.

4.1

Úplný výčet dramatických změn odehrávajících se v EU a Indii by obsáhl několik stovek stran. Tato zpráva se zaměřuje na klíčové momenty vývoje, které umožní EHSV účinněji přispívat k posílení vztahů mezi Indií a EU. Klíčové momenty ve vývoji EU představuje její rozšíření na 25 členských států, kroky k vytvoření širší Evropy prostřednictvím Evropské politiky sousedství (European Neighbourhood Policy, ENP) a realizace „Lisabonské strategie“, kterou v březnu 2000 schválila Evropská rada v Lisabonu. Tato strategie klade důraz na trvale udržitelný rozvoj a EU se podle ní má do roku 2010 stát nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou na světě. Dalším významným mezníkem se stala Smlouva o Evropské ústavě, která teď čeká na ratifikaci všemi 25 členskými státy.

4.2

Politická i ekonomická tvář Evropy se dramaticky změnila po rozšíření EU 1. května 2004. Politické následky rozšíření se jeví jako významnější než ty ekonomické a to už jen proto, že proces integrace ekonomik 10 nových členských států začal dostatečně v předstihu před jejich vstupem 1. května 2004. Následkem rozšíření EU vzrostl počet jejích obyvatel z 380 mil. na 455 mil., což dnes představuje 7,3, % světové populace. Hrubý domácí produkt (HDP) vzrostl z 9,3 bilionů EUR na 9,7 bilionů (28,7 % celosvětového HDP). Důsledkem rozšíření naopak poklesl HDP na hlavu z 24 100 EUR na 21 000 EUR a následkem začlenění trhu 10 nových členů do vnitřního trhu EU také poklesl obchod s nečlenskými zeměmi z 2 bilionů EUR na 1,8 bilionů.

4.3

S rozšířením EU se rozšířily také její hranice. EU však začala uskutečňovat politiku, která je zaměřena na vytváření „okruhu přátel“, již před rozšířením. K tomuto záměru vytvořila koncept Evropské politiku sousedství, která se týká šesti východoevropských zemí (Ukrajiny, Moldávie, Gruzie, Arménie, Ázerbajdžánu a Běloruska) a devíti zemí jižního a východního Středomoří (Alžírska, Egypta, Izraele, Jordánska, Libanonu, Libye, Maroka, Sýrie a Tuniska a oblasti Palestinské samosprávy). Rada EU potvrdila v dubnu 2004, že cílem Evropské politiky sousedství bude „podělit se o přínos a výhody rozšířené EU se sousedními zeměmi a přispět tak k větší stabilitě, bezpečnosti a prosperitě EU a jejích sousedů“ (7). Podle Rady v sobě ENP obsahuje „významný stupeň hospodářské integrace a prohlubování politické spolupráce s cílem předcházet výskytu nových dělicích linií mezi rozšířenou EU a jejími sousedy“

4.4

Klíčovým momentem vývoje v Indii byl zcela neočekávaný výsledek květnových všeobecných voleb, po kterých koalice vedená Indickým národním kongresem v čele s ministerským předsedou Manmohanem Singhem nahradila vládní koalici vedenou Indickou lidovou stranou (BJP) v čele s ministerským předsedou Atalem Behari Vajpayeem. Vysoká účast ve všeobecných volbách, úspěšné využití elektronických hlasovacích zařízení po celé zemi a poklidné předání moci v Dillí, to vše i přes pozdvižení na politické scéně vyvolané výsledky elektronických voleb, právem činní z Indie největší světovou demokracii.

4.5

Překvapivé vítězství strany Indického národního kongresu rozvířilo spekulace, že jakákoliv vládní koalice vedená Kongresem nemůže dlouho vydržet a nebo že bude přinucena svými „vnějšími“ podporovateli, především Komunistickou stranou, aby zastavila reformy. Je však třeba si uvědomit, že tyto reformy, které se týkají odbourání dovozních kontrol a otevření kapitálových trhů, byly spuštěny v roce 1991 právě za vlády Kongresu, a že jejich hlavními tvůrci byli nový ministerský předseda Manmohan Singh a nový ministr financí Palaniappan Chidambaram. Ten sám sebe v podstatě považuje za „ministra investicí“ v koalici vedené Kongresem. Jinými slovy organizace občanské společnosti zastupující obchod a finance, jako jsou ty zastoupené u kulatého stolu EU a Indie, s ním budou pracovat na rozvoji znalostních hospodářských odvětví země.

4.6

Vláda však chce, aby její hospodářská strategie měla „lidskou tvář“ a pomohla z chudoby okolo 300 mil. Indům přežívajících s méně než 0,75 EURA (1USD) na den. Proto se snaží dosáhnout meziročního tempa růstu 7 % až 8 %, pomáhat zemědělcům, zlepšit postavení žen a zvýšit výdaje na zdravotnictví a školství.

4.7

Výzvy, které stojí před indickou občanskou společností, by daly příležitost organizacím občanské společnosti v EU ke spolupráci s indickými protějšky a to k jejich vzájemnému prospěchu. Tento proces by se zpočátku uskutečňoval prostřednictvím kulatého stolu, ale mohl by se záhy týkat organizací, se kterými mají evropští a indičtí členové kulatého stolu úzké vztahy a stejně tak i dalších členů EHSV s odbornými znalostmi např. v oblasti rozvoje venkova, zdravotnictví a školství. Taková spolupráce v dané oblasti mezi evropskou a indickou občanskou společností by zaručila, že doporučení kulatého stolu pro výroční summit EU-Indie by byla založena na zkušenostech a tudíž i účelná.

5.1

Pro vytyčení budoucí cesty si musíme nejdříve uvědomit z čeho vycházíme. Výchozím bodem pro posílený dialog o občanské společnosti se tedy musí stát již existující institucionální aparát určený k vedení tohoto dialogu a jeho dosavadní úspěchy. Pro EHSV to znamená zhodnotit dosavadní práci kulatého stolu Indie-EU a dohodnout se na tom, jak nejlépe podporovat jeho cíle, a zároveň mít na paměti s tím spojené momenty vývoje jako je rozhodnutí haagského summitu podporovat spolupráci nejen mezi občanskými společnostmi, ale také mezi politickými stranami, odborovými svazy, organizacemi zaměstnavatelů a univerzitami.

5.2

Zmínili jsme se o otázkách, které projednával kulatý stůl na různých zasedáních od svého počátku v roce 2001, abychom prokázali jeho důvěryhodnost jako klíčového partnera při přípravě Společného akčního plánu. Určitou představu o kontinuitě práce kulatého stolu, okruhu projednávaných témat a atmosféře důvěry, ve které se tato jednání nesla, si můžeme udělat, když se podíváme na výsledek posledních střetnutí.

5.3

Tak například na svém šestém zasedání v Římě předložil kulatý stůl celou řadu doporučení od iniciativ na podporu Společné sociální odpovědnosti (Corporate Social Responsibility, CSR) a zvláštní podpory SME až po racionalizaci předpisů o dočasném pohybu vzdělaných pracovníků z Indie v rámci EU a podporu, kterou prokazuje EU průmyslovým seskupením v několika vybraných odvětvích, která mají vývozní potenciál a podporují rozvoj. Zároveň kulatý stůl jmenoval dva zpravodaje, kteří mají posoudit, jak je možno lépe integrovat perspektivy organizací občanské společnosti do podpory obchodu a trvale udržitelného rozvoje.

5.4

Toto téma bylo předmětem diskuse na sedmém zasedání kulatého stolu, které se konalo v červnu 2004 v Srinagaru. Bylo na něm dohodnuto, že za účelem prohloubení společného pochopení trvale udržitelného rozvoje je třeba, aby praktické příklady z Indie a EU tvořily základ závěrečné zprávy, která bude předložena na 9. zasedání kulatého stolu. Zasedání ve Srinagaru dále projednalo spolupráci Indie a EU v oblasti rozvoje cestovního ruchu a to na základě prezentace EHSV a indických delegátů kulatého stolu. Kulatý stůl se shodl na tom, že organizace občanské společnosti mohou sehrát významnou úlohu při podpoře trvale udržitelné formy cestovního ruchu, která podpoří hospodářský a sociální vývoj a prospěje obyvatelstvu jako celku.

5.5

Na zasedání v Římě, Srinagaru a Londýně bylo projednáno zřízení internetového fóra občanské společnosti, které v březnu 2003 doporučilo zasedání v Bangalore. Tato zasedání zdůraznila potenciál fóra jako stálého diskusního fóra mezi indickými a evropskými členy kulatého stolu a jako nástroje na posílení dialogu mezi organizacemi občanské společnosti všeobecně.

5.6

Římské zasedání také posoudilo hlavní předchozí úspěchy kulatého stolu. Došlo k závěru, že hodnocení těchto úspěchů se nesmí omezit na numerickou analýzu počtu doporučení, která byla uskutečněna, a to v neposlední míře proto, že občanská společnost v EU a Indii nemá oprávnění nebo příkaz část těchto doporučení realizovat. Faktem zůstává, že kulatý stůl skutečně schválil doporučení a společné přístupy k různým tématům, včetně těch, která mohou být považována za citlivá, ne-li kontroverzní. Zdůraznil také specifické formy spolupráce, jako například vytvoření internetového fóra, během svých zasedání zorganizoval slyšení s místními organizacemi občanské společnosti a podpořil ad hoc spolupráci mezi EHSV a Indií, jako například pomoc, kterou poskytla indická delegace EHSV v jeho práci na Všeobecném systému preferencí (Generalised System of Preferences).

5.7

Vzhledem k tomu, že 60-70 % pracujících obyvatel je formálně nebo neformálně zapojeno do zemědělství, jsou jednání u kulatého stolu Indie-EU týkající se zemědělství a rozvoje venkova omezena z důvodu nepřítomnosti zástupců zemědělců v indické delegaci.

5.8

Setkání u kulatého stolu projednalo mechanismy vztahů mezi zaměstnavateli a zaměstnanci i sociální dialog v Evropské unii. Vzalo na vědomí praxi, která existuje v Unii ohledně partnerů sociálního dialogu, otázky související s určením a reprezentativitou těchto účastníků i různá fóra k tomuto dialogu. Kulatý stůl analyzoval současné postavení zaměstnavatelů a zaměstnanců v Indii, mimo jiné strukturu a složení odborů a vyjednávání o kolektivních smlouvách, právní formu pracovního práva a postoj Indie k návrhům, aby pracovní normy navazovaly na mezinárodní obchod. Při tom bylo zjištěno, že převážná část indických zaměstnanců je činná v takzvaném „neformálním“ sektoru (malé a střední podniky, činnost na volné noze, příležitostná práce) a že je třeba vyvinout úsilí ke zlepšení postavení zaměstnanců. Dále bylo požadováno, aby byly zesíleny snahy o potvrzení základních pracovních norem MOP (International Labour Organisation, Mezinárodní organizace práce) a jejich zavedení do právního systému a praxe.

6.1

Uzrál čas pro exponenciální růst ve vzájemné pomoci a spolupráci mezi organizovanou občanskou společností v EU složené z 25 států a Indii. Summit EU-Indie již uznal, jak důležitá je práce kulatého stolu. Indická vláda učinila řadu rozhodnutí zaměřených na posílení spolupráce s indickou občanskou společností. Evropská komise ve svém sdělení z 16. června požádala, aby byl kulatý stůl „plně začleněn do institucionálního systému“, a jeho dva spolupředsedové budou pozváni na zasedání summitu Indie-EU.

6.2

Indická vláda ve své úvodní odpovědi na sdělení Komise ze 16. června poznamenala, že i přes snahy na „oficiální úrovni udržet tempo změn, kterými Indie a EU procházejí …, je stále třeba posílit úroveň styků na jiných úrovních, včetně těch mezi našimi občanskými společnostmi.“

6.3

Nevyhnutelně vyvstává otázka jakým způsobem se může kulatý stůl stát účinnějším v procesu formování a přijímání rozhodnutí, zvláště pak když má výsostné právo na přímý přístup k nejvyšším politickým autoritám, indickému ministerskému předsedovi a ministerskému předsedovi země předsedající Radě EU a to na jejich výročním summitu. Část 2 tohoto stanoviska z vlastní iniciativy pojednávající o „Způsobech přispívání ke strategickému partnerství mezi Indií a EU“ naznačila, jak může kulatý stůl účinně přispět k přípravě Společného akčního plánu na strategické partnerství. Tato příprava bude probíhat pouze do šestého summitu Indie-EU, od kterého se očekává, že na svém zasedání v druhé polovině roku 2005 akční plán schválí.

6.4

Mnohá z doporučení kulatého stolu pro summity Indie-EU budou obsahovat střednědobé až dlouhodobé závazky. Zkušenost naznačuje, že tato doporučení by se měla vztahovat také na projekty uskutečňované společně organizacemi evropské a indické občanské společnosti. Politická podpora by usnadnila zajištění potřebných fondů a umožnila by organizované indické a evropské občanské společnosti spolupracovat na široké škále projektů. (8)

6.5

Pokud má být kulatý stůl účinný v procesu formování a přijímání rozhodnutí, musí jeho program jednání obsahovat témata, která se projednávají na oficiální úrovni jako například v rámci WTO a obchodních jednání Rozvojové agendy z Dohá. Kulatý stůl by mohl zvýšit svoji efektivitu tím, že bude spolupracovat s obchodním summitem EU-Indie, který organizují dva jeho členové z Federace indických obchodních a průmyslových komor (Federation of Indian Chambers of Commerce and Industry, FICCI) a z Indického svazu průmyslových odvětví (Confederation of Indian Industries, CII). Měl by dále žádat o zapojení do plánovaného kulatého stolu obchodních představitelů, který navrhla Evropská komise.

6.6

Protože mezi členy kulatého stolu jsou také členové akademické obce, mohl by kulatý stůl užitečně přispívat k úspěšnému fungování stipendijního programu pro Indii dotovaného 33 mil. EUR, který Komise zahájila v roce 2005. Samotný EHSV by mohl rozšířit svoje iniciativy týkající se Indie. Jedním z příkladů takové iniciativy je jeho dřívější rozhodnutí požádat indického spolupředsedu kulatého stolu, aby se zúčastnil semináře na téma WTO po Cancúnu.

6.7

Skutečnost, že mezi úředníky a obchodními představiteli dochází ke znásobení komunikačních toků týkající se ekonomických otázek, neznamená, že by kulatý stůl měl omezit jednání týkající se těchto otázek. Právě naopak. Spíše než na jejich ekonomickými aspekty by se však měl zabývat jejich neekonomickými důsledky, zvláště pak těmi sociálními. Kulatý stůl se na svém zasedání ve Srinagaru dohodl, že za součást konceptu trvale udržitelného rozvoje bude považovat nejen ekonomické aspekty rozvojové strategie, ale také její sociální a environmentální aspekty. Outsourcing je dalším tématem, které se nabízí k takovému přístupu. Otázky, které vyvolal outsourcing v EU jsou velmi odlišné do těch, které vyvolal v Indii, ale mají jednu věc společnou. V obou případech je nejtěžší vyřešit sociální otázky. Jinými slovy, když kulatý stůl využije holistický přístup, bude schopen zajistit, aby i neekonomickým aspektům témat považovaných především za témata ekonomická byla přikládána stejná důležitost.

6.8

Tento posun středu zájmu umožní kulatému stolu, aby uspořádal konferenci EU-Indie na téma sociálních otázek. Témata pro tuto konferenci mohu být vybrána z těch, které kulatý stůl již projednal, jako například rovnost mezi pohlavími. Další témata se mohou týkat například sociálních dopadů outsourcingu a emigrace. Důležitost takových konferencí pro vyvážený rozvoj evropské i indické společnosti nemůže být nadsazená.

6.9

Kulatý stůl se bude muset pozorněji zabývat kulturními otázkami. Mohlo by to přispět k naplnění Společné deklarace EU a Indie o kulturních vztazích. Kulatý stůl by se však mohl prospěšně zabývat doporučením pro „dialog civilizací, dialog mezi vírami a kulturami“, které předložili zástupci asijské občanské společnosti na asijsko-evropském zasedání (známější jako summit ASEM) v červnu 2004 v Barceloně (9). Hlavní představitelé ASEMu již otevřeli dialog civilizací, kterého se zúčastnili hlavy států nebo vlád členských zemí EU, ale Indie, protože není členem ASEMu, zastoupena nebyla. Indie ve své odpovědi na sdělení Komise uvedla, že je připravena se zapojit s EU do dialogu o problémech, které představuje náboženský extremismus a fundamentalismus.

6.10

Pro dosažení úspěchu v těchto pokusech bude nutné, aby kulatý stůl zasáhl mnohem více organizací občanské společnosti než kolik může fyzicky pojmout během svých zasedání. Pro tento účel má již k dispozici výborný nástroj – internetové fórum. Otevřením tohoto fóra dalším organizacím občanské společnosti v EU a Indii může kulatý stůl zapojit do svých diskusí i tyto organizace. Jelikož je počet těchto organizací značný, je zpočátku přístup omezen jen na organizace, které členové kulatého stolu znají. Na doplnění výměny názorů v kybernetické prostoru bude kulatý stůl i nadále zvát místní organizace občanské společnosti na svá pravidelná zasedání.

6.11

V období mezi zasedáními kulatého stolu, která se konají dvakrát za rok, slouží internetové fórum svým členům jako pohotový komunikační kanál, především s když uvážíme, že členové jsou roztroušeni po celém subkontinentu. Návrhy zpráv je možné zveřejnit na stránkách fóra, aby k nim ostatní členové mohli přidat komentáře ještě před zasedáním. Diskuse na vlastních zasedáních by se tak obohatily a doporučení pro summity EU-Indie by byla mnohem konkrétnější. Členové kulatého stolu se mohou navzájem informovat o svých aktivitách a lépe se tak poznat, přinejmenším na profesionální úrovni. Počet evropských a indických organizací využívajících fóra roste, a tak ho organizace se stejnými zájmy mohou využít k zahájení bližší spolupráce tak, že na začátku se budou dělit o své zkušenosti, a později mohou přikročit k rozvíjení společných projektů.

6.12

Dvě další otázky, kterými se kulatý stůl zevrubně zabýval, jsou úloha médií v posílení občanské společnosti a kulturní spolupráce. Může proto výrazně přispět (1) ke snahám členských států, Evropského parlamentu a Evropské komise o vyzdvihnutí profilu EU v Indii, zvláště mezi organizacemi občanské společnosti, a (2) k vypracování zvláštní kapitoly o kulturní spolupráci v Akčním plánu na strategické partnerství, a to na základě Společné deklarace Indie a EU o kulturních vztazích ze dne 8. listopadu 2004.

7.1

EU a Indie jsou více než kdy dříve odhodlány rozšířit a prohloubit svoji spolupráci. Za poslední důkaz můžeme považovat rychlost, se kterou Evropská komise a Indická diplomatická mise v EU začaly pracovat na Akčním plánu strategického partnerství mezi Indií a EU. Obě strany chtějí, aby se jejich občanské společnosti podílely na tomto procesu. EHSV již napomáhá sblížení evropské a indické občanské společnosti tím, že se aktivně účastní kulatého stolu Indie-EU, finančně podporuje internetové fórum Indie-EU a vyzývá indického spolupředsedu kulatého stolu, N. N. Vohru, aby se zapojil do činností týkajících se vztahů mezi Indií a EU.

7.2

Poté co EHSV přivítal sdělení Evropské komise týkající se strategického partnerství mezi Indií a EU, musí nyní aktivně přispívat k vypracování odpovídajícího Akčního plánu. Londýnské zasedání kulatého stolu se zavázalo „vytvářet návrhy pro Evropské instituce a indickou vládu v oblastech, do kterých může občanská společnost vnést opravdový přínos, především s ohledem na Rozvojové cíle tisíciletí, podporu trvale udržitelného rozvoje a kontrolu vývoje globalizace.“

7.3

Indická vláda přivítala rozšíření EU. Ve společném tiskovém prohlášení, které bylo vydáno 8. listopadu 2004 po skončení haagského summitu, Indie zdůraznila svůj názor, že „prohloubení a rozšíření EU by mělo přispět k dalšímu posílení našich vztahů“. EHSV, jako poradní orgán zastupující evropskou občanskou společnost, tedy musí zajistit, aby 25 členná EU byla přiměřeně zastoupena u kulatého stolu a aby byl vyzdvihnut profil vztahů mezi Indií a EU v jeho vlastní činnosti. Kulatý stůl Indie-EU se tak může stát vzorem pro vztahy EHSV s ostatními rozvojovými zeměmi a regiony světa.