EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52005IE0375

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru na téma Politika cestovního ruchu v rozšířené EU

OJ C 255, 14.10.2005, p. 14–21 (ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, NL, PL, PT, SK, SL, FI, SV)

14.10.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 255/14


Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru na téma Politika cestovního ruchu v rozšířené EU

(2005/C 255/02)

Dne 1. července 2004 se Evropský hospodářský a sociální výbor rozhodl připravit v souladu s článkem 29 odst. 2 svého Jednacího řádu stanovisko z iniciativy na téma Politika cestovního ruchu v rozšířené EU.

Specializovaná sekce „Jednotný trh, výroba a spotřeba“, které bylo uloženo připravit příslušné podklady pro Výbor, přijala své stanovisko dne 16. března 2005. Zpravodajem byl pan Mendoza.

Během svého 416. plenárního zasedání konaného dne 6. a 7. dubna 2005 (jednání ze dne 6. dubna) přijal Evropský hospodářský a sociální výbor toto stanovisko, přičemž 83 členů hlasovalo pro, 4 proti a 5 se zdrželo hlasování.

1.   Úvod

1.1

V rámci svého úsilí o finalizaci stanoviska a předložení návrhů týkajících se odvětví cestovního ruchu, EHSV připravuje tento návrh, jenž by měl zohlednit novou situaci v rozšířené EU, a to jak v její stávající podobě, tak i s ohledem na její možný další vývoj v nadcházejících letech.

1.2

EHSV již připravil stanoviska k celé řadě témat týkajících se cestovního ruchu, ale toto stanovisko je první analýzou dopadu cestovního ruchu a jeho perspektiv v novém evropském kontextu. Co však je nejdůležitější, poprvé byly do přípravy stanoviska zapojeni členové z nových členských států.

1.3

Nechceme sice zpochybňovat nebo ignorovat předchozí stanoviska, ale není jasné, jaké hrozby či příležitosti tyto nové perspektivy přinášejí, a to jak pro celou Evropu, tak i pro jednotlivé země, ať už se jedná o země, jež byly členy EU ještě před rozšířením nebo o nové členské státy.

1.4

Při přípravě tohoto stanoviska jsme se snažili o maximální otevřenost vůči informacím, námětům a návrhům ze strany nových členských států, při současném začlenění názorů, které Výbor vyjádřil již dříve. Během slyšení v Katovicích, v Polsku, vyslechl Výbor četné závažné příspěvky starých i nových členských států EU. Všechny považují cestovní ruch za zdroj hospodářských i kulturních přínosů a za odvětví, které přispívá k budování Evropy občanů a tedy k evropské integraci. Tento aspekt je o to důležitější a nepostradatelnější, že i nadále probíhá proces rozšíření, který vyžaduje intenzivnější úsilí o to, aby se Evropa přiblížila svým občanům a aby bylo i nadále posilováno vzájemné porozumění mezi různými kulturami a národy. V blízké budoucnosti se ještě zrychlí tempo evropské intergrace, neboť tento proces má klíčový význam pro nové členské státy. Osoby, které cestují jako turisté, jsou nepochybně předvojem evropské intergrace.

1.5

Cílem tohoto stanoviska není pokoušet se o podrobný popis stávající situace či perspektiv cestovního ruchu v jednotlivých zemích. Toto stanovisko je zaměřeno na prozkoumání společných prvků budoucí Evropské politiky cestovního ruchu a na nalezení a navržení opatření, která pomohou zajistit, aby se cestovní ruch stal významnou hnací silou pro hospodářský a sociální vývoj všech zemí a aby zároveň naplnil požadavky udržitelnosti.

1.6

Evropská ústava je novým faktorem, který musí být zohledněn v jakékoliv analýze vztahů mezi jednotlivými členskými státy a vztahů mezi těmito státy a evropskými institucemi. Toto stanovisko se pokouší zjistit, jaký dopad má rozšíření na cestovní ruch jako takový a jak nový rámec vytvořený Smlouvou o ústavě pro Evropu může pomoci tomuto odvětví, které výrazně přispívá k dalšímu rozvoji v Evropě a po celém světě, nebo jak jej tento nový rámec naopak může zbrzdit. Krátce řečeno, cílem tohoto materiálu je provést analýzu faktorů, které by mohly mít určující význam pro Evropskou politiku cestovního ruchu.

1.7

Právě ve vztazích mezi jednotlivými evropskými národy, mezi občany toho politického, hospodářského a sociálního celku, jímž Evropa je, můžeme najít jeden z nejlepších způsobů, jimiž cestovní ruch může přispívat k lepšímu porozumění mezi všemi národy a tudíž také k výstavbě, soudržnosti a konsolidaci nové Evropy.

1.8

Musíme si uvědomit, že cestovní ruch momentálně prochází obtížným obdobím, a to v důsledku celé řady faktorů, včetně mezinárodního terorismu a z něj plynoucí potřeby nastolit rovnováhu mezi bezpečností a svobodou, světové hospodářské krize a jejího dopadu na ochotu lidí k cestování, přinejmenším co se týče cestování na větší vzdálenosti. Cestovní ruch je jedním z nástrojů pro dosažení světového míru a tuto úlohu může hrát i v budoucnosti.

1.9

Cestovní ruch v globálním a zejména evropském měřítku musí být založen na rozvíjení skutečných kulturních hodnot jak vysílajících tak i přijímajících zemí a musí se také podílet na utváření těchto hodnot. Výměna informací o různých zvyklostech a kulturách, vzájemný respekt a úcta k rozmanitosti jednotlivých lokalit co do jejich životního prostředí, dědictví a sociálních charakteristik, může a musí přispět k vytvoření sjednocené Evropy a světa, v němž se jednotlivé státy navzájem podporují a respektují.

2.   Politika cestovního ruchu v Evropské unii

2.1   Body pro obecnou diskusi o budoucí politice cestovního ruchu v rozšířené EU

2.1.1

Politika cestovního ruchu v Evropské unii a Evropská ústava: Přestože cestovní ruch jako takový není součástí společných politik EU, některé evropské instituce přicházejí s opatřeními a aktivitami, které s ohledem na to, že jejich povaha překračuje záběr jediného sektoru, mají dopad také na odvětví cestovního ruchu, nebo toto odvětví využívají jako nástroj pro dosažení některého ze základních cílů Evropské unie, např. udržitelného rozvoje, zaměstnanosti a hospodářské a sociální soudržnosti; krátce řečeno, ke zlepšení kvality života evropských občanů.

2.1.2

Část 4 Smlouvy o ústavě pro Evropu nazvaná Cestovní ruch (Článek III-281) vytyčuje její stanovisko k cestovnímu ruchu:

„1.

Unie doplňuje činnost členských států v oblasti cestovního ruchu, zejména podporou konkurenceschopnosti podniků Unie v této oblasti.

Za tímto účelem je činnost Unie zaměřena na:

a)

podporu vytváření příznivého prostředí pro rozvoj podniků v této oblasti;

b)

podporu spolupráce mezi členskými státy, zejména výměnou zkušeností.

2.

Evropský zákon nebo rámcový zákon stanoví zvláštní opatření určená na doplnění opatření, která členské státy provádějí k dosažení cílů uvedených v tomto článku, s vyloučením harmonizace právních předpisů členských států.“

2.1.2.1

Článek I-17 zahrnuje cestovní ruch mezi oblasti podpůrné, koordinační a doplňkové činnosti:

„Unie má pravomoc vyvíjet podpůrnou, koordinační a doplňkovou činnost. Oblasti této činnosti na evropské úrovni jsou:

a)

ochrana a zlepšování lidského zdraví,

b)

průmysl,

c)

kultura,

d)

cestovní ruch,

e)

všeobecné vzdělávání, mládež, sport a odborné vzdělávání,

f)

civilní ochrana,

g)

správní spolupráce.“

2.1.3

Tyto články Smlouvy ukazují, že – ačkoliv je uznáván hospodářský aspekt cestovního ruchu a jeho potenciál generovat prostřednictvím jednotlivých podniků bohatství – neexistuje zatím žádný náznak posunu směrem k evropské harmonizaci tohoto odvětví. Stávajícím cílem je pouze uznání skutečnosti, že toto odvětví má určitou roli, co se týče vzájemného doplňování a koordinování národních politik. Dále je dostatečně zřejmý také úmysl vyloučit jakoukoliv regulační činnost, která by mohla být použita k harmonizaci těchto politik. To podle názoru EHSV nevylučuje, ale spíše zjednodušuje, dohodu o určení hodnot, jimiž je definován evropský model cestovního ruchu.

2.1.3.1

Smlouva snad mohla vytyčit více intervenční modely pro odvětví cestovního ruchu, ale studium a analýza navrhovaného textu ukazuje na jeho všeobecně pozitivní vyznění, které je v souladu se zbytkem ústavního textu. Oddíl Smlouvy věnovaný cestovnímu ruchu nám umožňuje pokračovat ve snaze o naplnění hlavních cílů, jež se týkají role cestovního ruchu a možností dalšího zlepšení v této oblasti. Na tomto základě EHSV bude i v budoucnu pokračovat ve spolupráci s dalšími institucemi a zúčastněnými subjekty z tohoto sektoru.

2.1.4

Cílem tohoto stanoviska není popsat a analyzovat politiky, které v této oblasti byly vyvinuty jednotlivými zeměmi Unie, a porovnat jednotlivé modely: ty, které jsou více či méně integrovány do evropského rámce; ty, které jsou více či méně „nacionalistické“; rozmanitost v evropském cestovním ruchu atd. Jak již bylo řečeno v jednom ze stanovisek Výboru, cestovní ruch začíná na místní a regionální úrovni a z nich se šíří na úroveň národní a mezinárodní. Přínosné a plodné slyšení v Katovicích odhalilo nejen rozmanitost aktivit v oblasti cestovního ruchu v každém ze členských států, ale také celou řadu strategií, které by jednotlivé státy, regiony a místní společenství mohly využít pro podporu svého modelu cestovního ruchu, a to jak v současnosti tak i do budoucna.

2.1.5

Cílem tohoto stanoviska není ani posuzovat jednotlivé modely aktivit, přestože je jasné, že některé z nich jsou otevřenější spolupráci na jakékoliv úrovni, zatímco jiné jsou zaměřeny výlučně na konkurenci na volném trhu.

2.2   Rozšíření a cestovní ruch: dopad rozšíření EU na odvětví cestovního ruchu

2.2.1

Rozšíření Evropské unie je novou situací, která určitě přinese nové příležitosti celé Evropě a každé staré, nové i budoucí členské zemi.

Tuto příležitost je možno vnímat z různých hledisek:

2.2.1.1

Nabídka: Je jasné, že rozšíření velmi zvětšuje již tak širokou škálu evropských produktů cestovního ruchu, a to nejen s ohledem na počet lokalit cestovního ruchu, ale také – a možná ještě podstatněji – co do přidané hodnoty z titulu kulturního bohatství, dědictví a životního prostředí. V tomto kontextu je nutné ještě jednou zmínit slyšení v Katovicích, během něhož se díky prezentacím nejrůznějších iniciativ z oblasti přírodního, kulturního a dokonce industriálního cestovního ruchu jasně projevilo rozšíření stávající škály produktů cestovního ruchu, které s sebou přináší rozšíření o nové členské země. Toto rozšíření bezpochyby posílí konkurenceschopnost tohoto odvětví v Evropě, a to jak interně tak i ve srovnání s dalšími zeměmi v Americe, Asii a jinde na světě. Nové členské státy také usilují o rozšíření své nabídky produktů cestovního ruchu, neboť takové rozšíření považují za klíčový faktor rozvoje svého cestovního ruchu a konečně i celého svého hospodářství. Přestože toto přání dalšího růstu je zcela legitimní a správné, nemělo by se zapomínat, že růst má své meze a že tempo růstu musí být udržitelné, tak, aby byly i do budoucna zachovány sociální a hospodářské hodnoty i hodnoty v oblasti životního prostředí. Zkušenosti jiných členských zemí s rozvojem cestovního ruchu, a to jak úspěšné tak i neúspěšné, by měly posloužit jako vzor pro uvážlivý výběr úspěšného modelu rozvoje nových destinací cestovního ruchu.

2.2.1.2

Poptávka: Nárůst poptávky v oblasti cestovního ruchu spojený s rozšířením byl bezpochyby spuštěn třemi klíčovými faktory. Zaprvé nárůstem počtu občanů EU, kteří chtějí nebo musí cestovat do jiných míst a jiných zemí EU, do kterých pro ně zatím bylo složité se dostat, protože nebyli občany EU a setkávali se při cestování všeobecně s řadou obtíží, či proto, že byli občany EU a setkávali se s řadou obtíží při cestování do zemí mimo EU. Zadruhé, vyšší životní úrovní, jíž bude v nových členských zemích bezpochyby v budoucnu dosaženo a jež zvýší zájem občanů o cestování. Posledním faktorem je budování nové a zlepšování stávající dopravní a komunikační infrastruktury, od něhož se očekává, že přispěje k většímu zájmu o cestování a cestovní ruch, ke zvýšení mobility v pracovním i osobním životě a k celkovému růstu v oblasti cestování a cestovního ruchu.

2.2.1.3

Trh: V důsledku růstu nabídky i poptávky v souvislosti s rozšířením EU dojde ke zvětšení a posílení trhu v oblasti cestovního ruchu. To bude mít bezpochyby pozitivní dopad na veškerou hospodářskou aktivitu v EU, v jejímž rámci cestovní ruch představuje velmi vlivné odvětví. Je obtížné předpovědět, jaký dopad bude mít rozšíření trhu na ceny produktů cestovního ruchu, samotné produkty nebo zisky podniků, ale vše naznačuje, že pozitivní dopady převáží nad těmi negativními. Rozšíření trhu určitě povede k posílení konkurence, ale pokud výhody, které ze silnější konkurence poplynou, mají mít lavinový efekt, musí takové posílení konkurence být založeno na zlepšení konkurenceschopnosti jednotlivých podniků a evropských destinací cestovního ruchu.

2.2.2

Pokud však má nová a velká příležitost, kterou představuje rozšíření, vést k vytvoření silného odvětví, je třeba respektovat celou řadu zásad, podmínek a jednotných pravidel, která zajistí obecnou životaschopnost celého odvětví, jakož i to, aby se odvětví v budoucnu rozvíjelo společensky žádoucím způsobem. Tato kritéria byla stanovena na Lisabonském summitu, kde byla vytyčena strategie sledující tyto cíle: udržitelnost, znalostní společnost, zaměstnanost a společenskou soudržnost.

2.2.2.1

Udržitelnost: V předešlém stanovisku zaměřeném na Společensky udržitelný cestovní ruch pro každého  (1) EHSV, podobně jako jiné mezinárodní a evropské instituce jako např. Komise, Parlament atd., popsal udržitelnost evropského cestovního ruchu jako něco nesmírně cenného pro vyvážený a produktivní dlouhodobý hospodářský rozvoj tohoto odvětví. 100 iniciativ vytyčených v tomto stanovisku představuje konkrétní faktory, které přispívají k dosažení udržitelnosti.

Růst v odvětví cestovního ruchu bude pro nové země pokušením k další expanzi tohoto odvětví. Rozsah a tempo takové expanze je však třeba řídit způsobem, který bude přijatelný z ekonomického a sociálního hlediska i z hlediska životního prostředí. Požadavek na udržitelnost aktivit v cestovním ruchu není snadno splnitelný, neboť se neustále objevují požadavky, které si navzájem protiřečí, a také kritéria udržitelnosti se z pohledu jednotlivých hráčů liší.

2.2.2.2

Znalostní společnost: cestovní ruch může velmi konstruktivně přispět k dosažení cíle Lisabonské strategie, a to s ohledem na samotný charakter této činnosti založené na kulturní výměně, cestování do různých míst a sbližování různých společenských a kulturních zvyklostí a skutečností. Zejména u mladých lidí cestování a život s lidmi z jiných prostředí výrazně stimuluje získávání nových vědomostí, otevřenost, toleranci a zájem o ostatní. Získávání vědomostí není jen záležitostí akademického studia, ale také otázkou sbírání zkušeností; může probíhat za jakýchkoliv okolností, v jakémkoliv věku a cestovní ruch k němu poskytuje ideální příležitost.

Informační a komunikační technologie jsou klíčovými přispěvateli jak k vytváření tak i ke spotřebě produktů cestovního ruchu a rozhodně napomohou k tomu, aby se z cestovního ruchu stalo konkurenceschopné odvětví, které bude dostupné pro všechny.

2.2.2.3

Zaměstnanost: Lisabonská strategie stanovila, že by se Evropa v příštích letech měla chopit vedení při vytváření většího počtu pracovních míst, která by také měla být lepší kvality. Není pochyby, že cestovní ruch, který představuje 5 % evropského HDP a zaměstnanosti – v některých členských zemích dokonce až 10 %, může být zdrojem nových a lepších pracovních míst v rozšířené Evropě. Aby to však bylo udržitelné, musí stará i nově vytvořená pracovní místa v cestovním ruchu splňovat základní požadavky na kvalitu, konkrétní odborné vzdělání, stabilitu a – a to především – na uznání práv pracovníků na částečný úvazek a těch, kteří jsou zaměstnáni na dobu určitou.

2.2.2.4

Sociální soudržnost: Cestovní ruch je silným motorem pro posílení soudržnosti, umožňuje nám poznávat jiné lidi a místa a tak přispívá ke zhmotnění konceptu občanství v rozšířené Evropě. Pokud chceme sdílet s jinými lidmi nějaké společné cíle, je nutné, abychom ostatní poznali, a právě to cestovní ruch umožňuje. Cestovní ruch prohloubí sociální pokrok v rozšířené Evropě prostřednictvím zlepšování sociální soudržnosti mezi všemi národy v Evropě.

3.   Obecná analýza politiky cestovního ruchu v rozšířené Evropě

3.1

Klíčová otázka, kterou si můžeme položit a kterou bychom si také měli položit je tato: Může být politika cestovního ruchu pokryta obecným rozvojem celkové odvětvové a hospodářské politiky Evropské unie? Víme, že odpověď na tuto otázku musí být a také je kladná, pokud politikou cestovního ruchu rozumíme veškerá kritéria, cíle a nástroje schopné dovést cestovní ruch v Evropě na uspokojivou úroveň konkurenceschopnosti, vytváření bohatství a udržitelnosti. Smlouva o ústavě pro Evropu stanoví, že opatření v tomto odvětví mají podporovat, koordinovat a doplňovat ostatní evropské politiky.

3.2

Aspekty odvětvové politiky aplikovatelné na odvětví cestovního ruchu: mezi aspekty politiky cestovního ruchu, které jsou odvoditelné od obecných odvětvových a hospodářských politik Evropské unie, patří:

3.2.1

Zaměstnanost a sociální politika: Pokud necháme stranou velmi konkrétní znaky pracovních míst v cestovním ruchu, které vyplývají z jeho vysoce sezónní povahy, veškeré politiky EU v oblasti zaměstnanosti se na zaměstnanost v cestovním ruchu dají bez problémů aplikovat. Jakékoliv další iniciativy zaměřené na snížení sezónnosti by měly být nejen vítány, ale měly by být evropskými institucemi také podporovány a zaštiťovány. V této oblasti ještě zbývá mnoho práce, neboť sezónní zaměstnání je v hlavních oblastech cestovního ruchu stále ještě považováno za normální. Plánování školních prázdnin v různých termínech by mohlo pozitivně přispět k prodloužení sezóny.

3.2.2

Kvalita: Stejně tak je třeba na odvětví cestovního ruchu v zájmu zvýšení kvality aplikovat politiky Společenství zaměřené na podporu kvality a zavádění kvalitativních standardů. S ohledem na samotnou povahu cestovního ruchu jako odvětví poskytujícího služby a na jeho hlavní krédo, které spočívá v poskytování osobních služeb, je cestovní ruch vůči této proměnné velmi citlivý. Úsilí všech hráčů v evropském cestovním ruchu o podporu kvality by mělo být podporováno, koordinováno a doplňováno, jak stanoví Smlouva o ústavě pro Evropu.

3.2.3

Výzkum a vývoj: Cestovní ruch je odvětví, které v současnosti prochází zásadní strukturální změnou, jež se týká reklamy a nákupu služeb prostřednictvím internetu. Pozitivní efekt, který tato změna bude mít na cestovní ruch, by měl být studován a podporován. Výzkumem a vývojem v oblasti cestovního ruchu by se měly zabývat všechny instituce, a to na všech úrovních, i podniky.

3.2.4

Ochrana spotřebitelů: Cestovní ruch je hospodářskou aktivitou, v jejímž rámci existuje silná provázanost mezi poskytovateli služeb a spotřebiteli. Obecná politika EU v oblasti ochrany spotřebitelů musí být přímo aplikována na odvětví cestovního ruchu za účelem posílení odpovědnosti podniků i spotřebitelů v tomto odvětví. Prosazování a šíření známek kvality a známek osvědčujících šetrnost k životnímu prostředí v odvětví cestovního ruchu musí být také podporováno a podněcováno.

3.2.5

Ochrana životního prostředí: Veškeré evropské politiky ochrany životního prostředí jsou aplikovatelné na cestovní ruch a jsou pro něj přínosné. Pokud je cestovní ruch v zásadě odvětvím založeným na racionálním využívání přírodních zdrojů, veškeré iniciativy, aktivity a regulace mohou jedině podpořit cestovní ruch současnosti i budoucnosti.

3.2.6

Další politiky EU: Všeobecně vzato – a s ohledem na to, že povaha cestovního ruchu přesahuje záběr jednoho sektoru – je cestovní ruch ovlivňován všemi hospodářskými a průmyslovými politikami EU. Strategický význam cestovního ruchu pro zaměstnanost a sociální soudržnost by však měl být institucionálně uznán; politiky by měly být přiměřeně aplikovány na základě studií a pilotních projektů.

3.2.6.1

Krátce řečeno, politika cestovního ruchu v rozšířené EU, tak, jak bude vytyčena v Evropské ústavě, až tato úmluva nabude účinnosti, by měla být politikou podpory a koordinace a měla by doplňovat všechny ostatní politiky EU, které se nějak týkají cestovního ruchu. Snahy o konkurenceschopnost podniků, udržitelnost v nejširším smyslu tohoto termínu, vytvoření vysoce kvalitní zaměstnanosti, politiky v oblasti infrastruktury atd. by se měly zaměřit na cestovní ruch jako na aktivitu, která je klíčová pro rozvoj celé Unie.

3.2.7

Vztahy k dalším aktivitám: Cestovní ruch funguje jako katalyzátor, který posiluje efekt jiných aktivit, např. sportu, což EHSV analyzoval ve svém stanovisku k tématu Cestovní ruch a sport: budoucí výzvy pro Evropu  (2) .

3.3

Status politiky cestovního ruchu v EU: na otázku, zda je cestovnímu ruchu v Evropě a v politice EU skutečně přisuzována role, důležitost a strategická pozice, kterou si zaslouží jako lidská, hospodářská a společenská aktivita, je možno odpovědět z různých hledisek.

3.3.1

EU, její země, regiony a města jsou destinacemi světového cestovního ruchu: nová situace v Evropě, spolu s přistoupením nových členských zemí, vyústila v existenci velmi široké a rozmanité škály produktů, která je plná kontrastů a umožňuje Evropě, aby se rozvinula v přední zdroj i destinaci cestovního ruchu. Do budoucna se očekává pokračující, i když poněkud skromnější, růst, přičemž očekávané tempo růstu je vyšší než u jiných odvětví. Tato široká škála produktů musí být podpořena politikou kvality, která je základním kamenem konkurenceschopnosti a udržitelnosti; nástrojem pro dosažení a vyjádření takové kvality by mělo být vybudování evropské značky nebo značek kvality v oblasti cestovního ruchu.

3.3.2   Institucionální opatření, která by bylo nutné přijmout za účelem vytvoření celoevropské politiky cestovního ruchu.

3.3.2.1

Je známo, že evropské instituce, včetně Komise a Parlamentu, průběžně pracují na koordinaci opatření, jež se dotýkají cestovního ruchu. Je třeba zmínit iniciativu Evropské fórum cestovního ruchu, která již byla implementována. Toto každoroční setkání svádí dohromady všechny hráče z odvětví cestovního ruchu a má velký vědecký význam – jakož i velký význam pro plánování a politiku spolupráce – pro další zlepšování situace v odvětví cestovním ruchu v Evropě.

3.3.2.2

Tato činnost a další aktivity zaměřené na zvyšování povědomí o evropském cestovním ruchu, a probíhající za spoluúčasti všech hráčů z tohoto odvětví, jsou velmi pozitivním znamením. Závěry Fóra, které proběhlo v roce 2004 v Budapešti, jsou obsaženy v Příloze 1.

3.3.2.3

Na tomto místě je třeba zmínit také iniciativu EHSV představenou ve stanovisku k tématu Politika cestovního ruchu a spolupráce veřejného a soukromého sektoru  (3) a navrhující, aby Komise prověřila možnost vytvoření Evropské rady pro cestovní ruch, a to buď ve střednědobém nebo dlouhodobém horizontu.

3.3.2.4

V této Radě by mohla být zastoupena široká škála zástupců institucí i soukromého sektoru, zejména zástupců sociálních partnerů a organizací občanské společnosti. Rada by analyzovala informace o cestovním ruchu, navrhovala pokyny pro toto odvětví a její práce by navazovala na dohody dosažené v rámci Evropského fóra cestovního ruchu. EHSV bude spolupracovat a bude se aktivně účastnit jejího vytváření.

3.3.2.5

EHSV by rád vyjádřil své odhodlání k další práci na tomto tématu, a to jak samostatně tak i ve spolupráci s Komisí, Evropským parlamentem, Výborem regionů a dalšími institucemi, za účelem posílení profilu a rozvoje evropského cestovního ruchu.

3.3.2.6

V zájmu dalšího pokroku v této oblasti navrhujeme, aby institucionální setkání byla více využívána pro analyzování, koordinaci a podporu uplatňování usnesení Evropských fór cestovního ruchu.

3.4   Charakteristika politiky cestovního ruchu pro rozšířenou EU

3.4.1

Je naším záměrem, aby toto stanovisko bylo konzistentní s předchozím stanoviskem EHSV k tématu Sociálně udržitelný cestovní ruch pro každého  (4), které přizpůsobuje zásady utvářející politiku cestovního ruchu na míru nové situaci v Evropě. V tomto případě není na politiku cestovního ruchu nahlíženo jako na soubor regulatorních pravomocí Unie, nýbrž jako na zásady a hodnoty, jež je třeba vždy zohlednit a promítnout do opatření, která v oblasti cestovního ruchu přijímají veřejné instituce, a to na kterékoliv úrovni, jakož i do podnikatelských aktivit soukromého sektoru. Následující seznam obsahuje prvky, jejichž souhrn určuje systém orientačních hodnot, který může přispět ke zlepšení cestovního ruchu a k zajištění jeho udržitelnosti.

3.4.2

Definice cestovního ruchu musí být i v rozšířené Evropě založena na hodnotách vycházejících z evropské tradice a kultury a musí být i nadále zaměřena na samotné účastníky cestovního ruchu. Nesmí být upuštěno od konceptu účastníka cestovního ruchu jako spotřebitele služeb, jež mají velmi komplexní, rozmanitou a hluboce osobní povahu a skladbu. Není však možno zapomínat ani na zásadně hospodářskou a komerční povahu cestovního ruchu, která vyžaduje, aby v tomto hospodářsky důležitém odvětví, které je významným přispěvatelem k evropskému HDP, byly uplatňovány zásady ziskovosti a konkurenceschopnosti.

3.4.3

Politika cestovního ruchu v rozšířené Evropě by měla být založena na udržitelnosti, a to i v širším slova smyslu – tedy na udržitelnosti jako nástroji hospodářského a sociálního rozvoje i rozvoje ochrany životního prostředí – nicméně za předpokladu, že na tento rozvoj budou aplikována přísnější kritéria. Jedním z nejdůležitějších témat pro diskusi o této problematice jsou hranice růstu. Byly pro oblast cestovního ruchu určeny objektivní a kvantifikovatelné hranice růstu? Byly určeny ekonomické hranice pro tempo dalšího rozvoje destinací cestovního ruchu po celém světě?

3.4.3.1

Odpovědět na tyto otázky není jednoduché, ale koncept hranic růstu – nikoliv však hranic rozvoje, pokud se jedná o rozvoj vyvážený a udržitelný – se zřejmě začíná prosazovat. Možná stojí za zmínku příklad oblasti Středozemního moře, kde roste počet destinací cestovního ruchu a tento vývoj ve střednědobém horizontu představuje vážnou hrozbu pro celé odvětví cestovního ruchu a jeho ziskovost. Investiční iniciativy v oblasti cestovního ruchu, za předpokladu dodržení podmínek udržitelného rozvoje a spolupráce se zeměmi jižního Středozemí, je třeba vítat jako nástroje hospodářského a sociálního rozvoje této rozlehlé a prozatím málo rozvinuté oblasti.

3.4.4

Přizpůsobení odvětví cestovního ruchu měnící se situaci za účelem zlepšení konkurenceschopnosti tohoto odvětví: výzkum a vývoj, nové technologie, investice propagace, design, marketing, sítě, vytváření obchodních sdružení atd. je nutným předpokladem úspěchu pro všechny evropské podniky, zejména ty, které hodlají nalézt nějakou mezeru na trhu, který představuje nedávno rozšířená Evropa. Role, kterou hraje internet dnes a kterou zřejmě bude hrát v budoucnu, musí přesvědčit zástupce všech sektorů, že je třeba se do jeho rozvoje zapojit, využít internet ke zlepšení produktivity, pro účely výzkumu a konečně také pro zajištění vyváženějšího rozvoje odvětví cestovního ruchu.

3.4.5

Cestovní ruch a zaměstnanost: pracovní vztahy, odborné vzdělávání a profesní růst, specializace, sociální ochrana, volný pohyb pracovníků, atd. jsou faktory klíčového významu pro utváření politiky cestovního ruchu pro rozšířenou Evropu. Zvláštní pozornost je nutno věnovat vytváření nových profesí v odvětví cestovního ruchu a odbornému vzdělávaní pracovníků v těchto profesích; instituce se do tohoto procesu musí zapojit, aby se zajistilo splnění kritérií na vytváření vysoce kvalitních pracovních příležitostí. Také škála kvalifikací v oblasti cestovního ruchu by měla být rozšiřována a zlepšována.

3.4.6

Cestovní ruch ve vztahu k propagaci evropské kultury a dědictví: zvyklosti, umění, architektura, dějiny, folklór, gastronomie atd. – to vše by mělo ve vhodné evropské politice cestovního ruchu hrát velmi významnou roli. Nové země, které mají bohaté kulturní dědictví, jež může rozšířit škálu produktů cestovního ruchu, budou muset založit rozvoj svého cestovního ruchu na uvedených hodnotách. Zkušenosti, jako např. ty získané díky paradores ve Španělsku, pousadas v Portugalsku a ville e castelli v Itálii, mohou posloužit jako dobré příklady integrace kulturního dědictví a cestovního ruchu podpořené komerční propagací.

3.4.7

Zajištění dostupnosti cestovního ruchu pro všechny je výzvou, před kterou bychom neměli uhýbat. Cestovní ruch je právem každého jednotlivce a to i za předpokladu, že trpí nějakým postižením: je navrhována kampaň na podporu cestovního ruchu v rozšířené Evropě se zaměřením zvláště na děti a mládež a starší osoby a důchodce.

3.4.8

Růst trhu cestovního ruchu v návaznosti na rozšíření musí fungovat jako hnací síla interního cestovního ruchu v Evropě a jako základ obecné propagační politiky.

3.4.8.1

S ohledem na zvláštní význam interního cestovního ruchu a jeho dopad na domácí poptávku a spotřebu v EU, zejména stávající a potenciální význam sociálního cestovního ruchu, EHSV připraví stanovisko k tématu „ Politika sociálního cestovního ruchu pro Evropu“ .

3.4.9

Co se týče odvětví cestovního ruchu, musejí zúčastněné subjekty převzít vedoucí úlohu při analyzování, designu, monitorování a hodnocení politik cestovního ruchu v různých oblastech. Z toho se musí stát všeobecně platný modus operandi, zásada, které se bude držet jakákoliv politika cestovního ruchu. Jednotlivé orgány by se měly dohodnout na strategiích vzájemné spolupráce a metodách účasti.

3.4.10

Zřejmě největší slabinou cestovního ruchu je jeho sezónnost; těžištěm nové politiky cestovního ruchu pro rozšířenou Evropu musí být úsilí o trvalou zaměstnanost a aktivitu. Prostřednictvím pilotních projektů by měly být prozkoumány možnosti kompenzace nedostatečného využívání lidských zdrojů a kapitálu souvisejícího se sezónností. Takový výzkum by měl plně prozkoumat měnící se modely cestovního ruchu a to, jak by se dalo zajistit, aby cestovní ruch i nadále zůstal významným rozvojovým nástrojem.

3.4.11

Rozmanitá situace evropských ostrovů si zasluhuje zvláštní pozornost. Některé z charakteristik, které jim poskytují ty správné podmínky pro rozvoj cestovního ruchu, mohou mít obrovské dopady. Politiky v oblasti komunikace, dopravy a regionálního rozvoje mají vzhledem ke specifickým charakteristikám týkajících se cestovního ruchu pro ostrovy a horské oblasti strategický význam.

3.4.12

Je důležité opět zdůraznit, že v dnešním světě jsou těžištěm rozvoje cestovního ruchu hodnoty jako bezpečnost a prevence. S ohledem na přírodní katastrofy i na katastrofy způsobené lidmi by klíčovým faktorem pro rozvoj cestovního ruchu měla být prevence založená na pravidlech, která zajišťují svobodu cestování a pohybu.

3.4.13

Nemělo by se zapomínat, že politika cestovního ruchu pro rozšířenou Evropu musí efektivně přispívat k tomu, aby cestovní ruch plnil svou potenciální roli katalyzátoru procesu sociální, hospodářské a politické soudržnosti v EU, a to prostřednictvím řady různých činností:

prohlubování vědomostí o zemích, lidech a kulturách,

přispívání k vytvoření evropského modelu vzájemného soužití, míru a pokroku,

zprostředkování pozitivní image Evropy ve světě.

3.5   Role partnerství veřejného a soukromého sektoru při rozvíjení cestovního ruchu

Je naším záměrem, aby toto stanovisko bylo konzistentní s předchozím stanoviskem EHSV k tématu Politika cestovního ruchu a spolupráce veřejného a soukromého sektoru  (5) a prozkoumalo účinné metody, které by k takové spolupráci vedly.

3.5.1

Co se týče analýzy rozšířené Evropy a cestovního ruchu, je nutné, aby přiměřená koordinace a spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem byla vzata v úvahu nejen na místní a národní úrovni. Taková koordinace a spolupráce může – a zřejmě by měla – tyto meze překračovat. Spolupráce musí být také vektorem pro přenos udržitelných politik a opatření zaměřených na zlepšení úrovně investic a konkurenceschopnosti z jedné země do druhé. Země a sektory společnosti s delší tradicí v oblasti cestovního ruchu mohou nabídnout své zkušenosti zemím, které dnes tvoří rozšířenou Evropu, a prostřednictvím svých konkrétních zkušeností s úspěšnými i neúspěšnými metodami jim mohou pomoci se vyvarovat chyb při vývoji vlastních modelů cestovního ruchu; zkrátka řečeno, mohou spolupracovat na vytváření nového modelu cestovního ruchu, který bude udržitelný ekonomicky, sociálně i z hlediska životního prostředí.

3.5.2

Odborné vzdělávání se musí stát jedním ze základních kamenů zlepšování kvality cestovního ruchu, ale přitom je vhodné, aby jeho obsah odpovídal skutečné poptávce jednotlivých touroperátorů; to by mělo zvýšit účinnost institucionálního úsilí. Spolupráce veřejného a soukromého sektoru v této oblasti může – a měla by – hrát životně důležitou úlohu.

3.5.2.1

EHSV by tímto rád vyjádřil, že by plně podpořil iniciativu orientovanou na vytvoření evropského magisterského studijního programu se zaměřením na cestovní ruch; existence takového programu by pomohla utvářet, rozvíjet a aplikovat evropský model cestovního ruchu, založený na hodnotách Evropské unie jako oblasti vzájemného soužití a hospodářského rozvoje.

3.5.3

Evropská politika cestovního ruchu by měla zajistit podporu sítí touroperátorů a podporu sdružování v podnikatelských asociacích, a to na všech úrovních, tedy na úrovni místní, regionální, národní i evropské.

3.5.4

Role dopravní infrastruktury v rozšířené Evropě je klíčová pro zajištění toho, aby i v budoucnu byl rozvoj cestovního ruchu ve všech zemích založen na konkurenci. Unie musí v této oblasti usilovat o zajištění bezpečného, rychlého a vysoce kvalitního přístupu a intermodality dopravy pro všechny regiony. Přitom je třeba mít na zřeteli skutečnost, že využití infrastruktury pro potřeby cestovního ruchu má dalekosáhlý hospodářský a sociální dopad. V oblasti politik zaměřených na zlepšení interních a externích komunikací je třeba dát zvláštní prioritu zajištění dostupnosti ostrovních částí EU.

3.6   Evropská institucionální spolupráce

3.6.1

Evropská institucionální spolupráce může mít celou řadu různých podob:

3.6.1.1

Pilotní projekty: například Evropský projekt sociálního cestovního ruchu by mohl podstatně přispět k růstu interního cestovního ruchu a k zajištění přístupu k cestovnímu ruchu pro všechny, jakož i napomoci k překonání sezónnosti cestovního ruchu. Projekt by mohl být podpořen zeměmi s podobnými úspěšnými zkušenostmi, společně s Komisí, a mohl by zkoumat dlouhodobou životaschopnost globálního Evropského projektu sociálního cestovního ruchu. Navrhuje se, že by Evropská komise měla analyzovat případný dopad evropského programu sociálního cestovního ruchu na odvětví cestovního ruchu v Evropě.

3.6.1.2

Spolupráce v oblasti výzkumu: například v oblasti výzkumu nových forem cestovního ruchu, zejména cestovního ruchu slučitelného s principem udržitelnosti, které by mohl získat impuls k dalšímu rozvoji díky rozšíření EU. Navrhuje se, aby Komise zvážila provedení průzkumné studie na toto téma, přičemž by se EHSV také zapojil.

3.6.1.3   Spolupráce a výměna s dalšími oblastmi v Evropě a jinde ve světě

Hlavní rysy a podmínky evropského modelu cestovního ruchu jsou popsány v tomto stanovisku a musí být promítnuty do definice jiných mimoevropských produktů cestovního ruchu, zejména proto, aby se těmto produktům zabránilo v nekalé konkurenci a porušování standardů cestovního ruchu. Mezinárodní standardy, kritéria pro správné finanční řízení, lidská práva (zejména práva zaměstnanců a sociální práva) – to vše musí být dodržováno. EHSV navrhuje, aby EU vyvinula evropský model cestovního ruchu ve spolupráci s jinými mezinárodními institucemi: Mezinárodní organizací práce (ILO) a Mezinárodním úřadem sociálního cestovního ruchu (BITS).

3.6.2   Role strukturálních fondů a dalších forem podpory pro cestovní ruch v rozšířené EU

3.6.2.1

Hospodářská solidarita EU je nejpatrněji promítnuta do politiky hospodářské a sociální soudržnosti, která je implementována prostřednictvím strukturálních fondů. Tato politika, která se osvědčila jako účinný nástroj dalšího pokroku, bude do budoucna zvláště relevantní v souvislosti s rozšířením. Proto by akce, které mají pozitivní efekt na rozvoj politik soudržnosti, měly být podpořeny prostřednictvím vypracování politiky cestovního ruchu. Tyto politiky mohou následně posílit aktivitu v oblasti cestovního ruchu ve všech zemích, takže cestovní ruch bude mít na takové akce multiplikační efekt. Přeshraniční opatření mohou pomoci vytvořit produkty cestovního ruchu, které by byly sdíleny různými zeměmi, a to prostřednictvím společných akcí a produktů.

3.6.2.2

Za účelem dalšího zkoumání této problematiky Výbor navrhuje Komisi, aby byla uskutečněna studie zaměřená na vliv strukturálních fondů na odvětví cestovního ruchu.

4.   Závěry

4.1

Cestovní ruch je hospodářské odvětví, které má klíčový význam pro účinné budování rozšířené Evropy. Měl by růst při řádném zohlednění principu udržitelnosti v nejširším slova smyslu a měl by účinně přispívat k evropské sociální soudržnosti.

4.2

Nové členské státy vidí cestovní ruch jako velkou příležitost pro hospodářský rozvoj, který jim umožní překlenout propast v oblasti příjmů, jež je dělí od starých členských států Evropské unie. Velká rozmanitost kultur, národního dědictví a přírodního prostředí, kterou s sebou přinášejí, povede k rozšíření škály produktů a také k expanzi poptávky po cestovním ruchu, a to jak u interního, tak u externího cestovního ruchu.

4.3

Rozšíření o další země bude mít velmi pozitivní dopad na budoucnost odvětví cestovního ruchu, zejména v případě, že evropský model cestovního ruchu bude aplikován s řádným důrazem na princip udržitelnosti.

4.4

Jeden z návrhů, které by podle názoru Výboru měl být schválen a předán institucím všech členských států, se týká uskutečnění rozsáhlé vzdělávací a motivující kampaně založené na konceptu cestovního ruchu jako odvětví, které má pro Evropu strategický význam. Tato kampaň by v zásadě byla zaměřena na školáky a jejím cílem by bylo naučit je vnímat hodnotu cestovního ruchu jako lidské činnosti, která s sebou nese poznávání jiných lidí, míst a kultur, což může být životně důležité pro jejich vlastní osobní růst a může je velmi obohatit. Do této kampaně by měly být zapojeny evropské, národní, regionální i místní instituce, jakož i podnikatelské a odborové organizace ze všech odvětví. Kampaň by měla vyzývat školáky, aby poznali nejbližší destinace cestovního ruchu ve svém okolí (město, provincie, region), což by je motivovalo k cestování v rámci jejich země a také k objevování krás zbytku Evropy.

4.5

Vytvoření databáze dobré praxe v oblasti cestovního ruchu, zahrnující jednotlivé destinace a soukromé operátory, např. vlastníky hotelů, a další nabídky atd., by se mohlo stát nástrojem pro výměnu pozitivních zkušeností, ze kterých by nově začleněné země a také ty, které přistoupí v budoucnu, mohly výrazně těžit.

4.6

Také vytváření a podpora různých sítí sdružujících destinace, jež usilují o propagaci nejlepších hodnot udržitelnosti a kvality, zajistí, aby se cestovní ruch rozvíjel na základě kritérií odpovídajících novému modelu evropského cestovního ruchu, poskytujícímu záruku větší kontinuity.

4.7

Těžištěm evropského modelu cestovního ruchu, zaměřeného i nadále na generování udržitelné hospodářské činnosti, by měla být ochrana spotřebitelů. Na odvětví cestovního ruchu by měla být v plném rozsahu aplikována obecná politika ochrany spotřebitelů, zejména s ohledem na to, že v tomto odvětví existuje velmi silná vazba mezi spotřebiteli a poskytovateli služeb.

4.8

Výbor vítá iniciativu Komise zaměřenou na uskutečnění studie zkoumající efekt sportovních akcí na cestovní ruch, a to na základě stanoviska EHSV k tématu „Cestovní ruch a sport: budoucí výzvy pro Evropu“.

4.9

V zájmu nalezení východisek a referenčních bodů pro budoucí opatření na podporu evropského cestovního ruchu EHSV vyzývá Komisi, aby v rozumném časovém horizontu uskutečnila studie zaměřené na cestovní ruch a situaci sociálního cestovního ruchu, jakož i cestovního ruchu zdravotně postižených osob, a to s ohledem na jeho sociální význam a možné pozitivní efekty na aktivitu v cestovním ruchu.

4.10

EHSV by rád znovu zmínil dva konkrétní návrhy, o kterých již v tomto stanovisku bylo pojednáno:

za prvé, vzhledem ke kladnému hodnocení ustavení „skupiny pro cestovní ruch a udržitelnost“ ze strany Komise, ve které EHSV bude zastoupen, pokračovat v úsilí zaměřeném na případné vytvoření Evropské poradní rady pro cestovní ruch a podporovat jednání mezi evropskými institucemi, sociálními partnery a dalšími organizacemi občanské společnosti. Výbor má za to, že obě tyto iniciativy pomohou naplnit cíle stanovené ve Smlouvě o ústavě pro Evropu;

za druhé, vyjádřit ochotu EHSV spolupracovat s dalšími mezinárodními institucemi zaměřenými na odvětví cestovního ruchu, jako např. ILO a BITS

5.

EHSV rozhodl, že vydá a bude šířit toto stanovisko nazvané „Katovické prohlášení o politice cestovního ruchu v rozšířené EU“ a že bude příspěvkem Evropského hospodářského a sociálního výboru ke Světovému dni cestovního ruchu 2005, ustanoveného Světovou organizací cestovního ruchu.

V Bruselu dne 6. dubna 2005.

Předsedkyně

Evropského hospodářského a sociálního výboru

Anne-Marie SIGMUND


(1)  Úř. věstník C 32 ze dne 5. 2. 2004.

(2)  Úř. věst. C 157, 28.6.2005.

(3)  Úř. věstník C 74 ze dne 23. 3. 2005.

(4)  Úř. věstník C 32 ze dne 5. 2. 2004.

(5)  Úř. věstník C 74 ze dne 23. 3. 2005.


Top