Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52010IP0156

Evropská investiční banka (EIB) – Výroční zpráva za rok 2008 Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. května 2010 o výroční zprávě Evropské investiční banky za rok 2008 (2009/2166(INI))

OJ C 81E , 15.3.2011, p. 135–142 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

15.3.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 81/135


Čtvrtek 6. května 2010
Evropská investiční banka (EIB) – Výroční zpráva za rok 2008

P7_TA(2010)0156

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. května 2010 o výroční zprávě Evropské investiční banky za rok 2008 (2009/2166(INI))

2011/C 81 E/23

Evropský parlament,

s ohledem na výroční zprávu Evropské investiční banky (EIB) za rok 2008,

s ohledem na články 15, 126, 175, 208–209, 271, 308–309 Smlouvy o fungování Evropské unie a protokol č. 5 o statutu EIB,

s ohledem na článek 287 Smlouvy o fungování EU, který stanoví úlohu Účetního dvora,

s ohledem na své usnesení ze dne 23. dubna 2009 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu sedmého, osmého a devátého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2007 (1) spolu s připomínkami, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí,

s ohledem na výměnu dopisů mezi předsedou Evropského parlamentu panem Pötteringem a panem Maystadtem poté, co bylo přijato dne 23. dubna 2009 usnesení Parlamentu,

s ohledem na své usnesení ze dne 25. března 2009 o výroční zprávě Evropské investiční banky (EIB) a Evropské banky pro obnovu a rozvoj (2) za rok 2007,

s ohledem na své usnesení ze dne 22. dubna 2008 o výroční zprávě Evropské investiční banky za rok 2006 (3),

s ohledem na rozhodnutí Rady 2006/1016/ES ze dne 19. prosince 2006 o poskytnutí záruky Společenství na případné ztráty Evropské investiční banky z úvěrů a úvěrových záruk na projekty mimo Společenství (4),

s ohledem na rozsudek Soudního dvora ze dne 6. listopadu 2008 o právním základu rozhodnutí 2006/1016/ES (5),

s ohledem na politiku zpřístupňování informací (6), kterou EIB uplatňuje, ze dne 28. března 2006,

s ohledem na Operační plán EIB pro období 2009–2011, který schválila správní rada dne 16. prosince 2008,

s ohledem na rozsudek Soudního dvora ze dne 10. července 2003 ve věci vyšetřovacích pravomocí Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) v EIB (7),

s ohledem na třístrannou dohodu uzavřenou mezi Účetním dvorem, EIB a Komisí o způsobech kontroly prováděné Účetním dvorem, které jsou stanoveny v čl. 248 odst. 3 Smlouvy o ES (8), která byla obnovena v červenci 2007,

s ohledem na memorandum o porozumění podepsané dne 27. května 2008 mezi Evropskou komisí a Evropskou investiční bankou a zaměřené na další koordinaci vnějších úvěrových politik Evropské unie,

s ohledem na memorandum o porozumění ze dne 9. července 2008, které podepsali evropský veřejný ochránce práv a Evropská investiční banka a které se týká informací o politikách banky, standardech a postupech a o vyřizování stížností, a to i stížností osob, jež nejsou občany Evropské unie ani v Evropské unii nemají trvalý pobyt,

s ohledem na prozatímní revidovanou politiku EIB ve vztahu k offshore finančním centrům,

s ohledem na výroční zprávu o činnosti oddělení pro vyřizování stížností EIB za rok 2008,

s ohledem na poslední zprávu EIB Parlamentu o uplatňování jeho doporučení,

s ohledem na výroční zprávu za rok 2008, kterou Radě guvernérů předložil Kontrolní výbor EIB,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. října 2008 nazvané „Od finanční krize k vzestupu: evropský akční rámec“ (KOM(2008)0706),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2008 nazvané „Plán evropské hospodářské obnovy“(KOM (2008) 0800),

s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2010 o strategii EU do roku 2020 (9),

s ohledem na článek 48 a čl. 119 odst. 2 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska Výboru pro regionální rozvoj a Hospodářského a měnového výboru (A7-0062/2010),

A.

vzhledem k tomu, že EIB byla zřízena na základě Římské smlouvy a že jejím hlavním cílem je napomáhat rozvoji společného trhu a snižování rozdílů v rozvoji různých regionů, a to využíváním prostředků z kapitálových trhů a svých vlastních zdrojů,

B.

vzhledem k tomu, že finanční operace EIB v rámci Evropské unie se zaměřují na šest politických priorit: zajištění hospodářské a sociální soudržnosti, přípravu podmínek pro znalostní ekonomiku, rozvoj transevropských dopravních a přístupových sítí, podporu malých a středních podniků, ochranu a zlepšování životního prostředí a zajištění udržitelné, konkurenceschopné a bezpečné energetiky,

C.

vzhledem k tomu, že jsou operace EIB mimo Evropskou unii prováděny především za účelem podpory politik pro vnější činnosti Evropské unie,

D.

vzhledem k tomu, že v souladu s Lisabonskou strategií se EIB rozhodla navýšit svůj upsaný základní kapitál o 67 miliard EUR, tj. ze 165 miliard EUR na 232 miliard EUR, z něhož členské státy splatily 8,2 miliardy EUR,

E.

vzhledem k tomu, že podle svého statutu, po ratifikaci Lisabonské smlouvy, je EIB oprávněna poskytovat půjčky a záruky maximálně do výše 250 % nejen vlastního upsaného kapitálu, ale také rezervních fondů, nerozdělených rezerv a kladného zůstatku účtu zisků a ztrát,

F.

vzhledem k tomu, že se potřeby financování zvýšily v důsledku omezení emise úvěrů, jež bylo zapříčiněno hospodářskou a finanční krizí,

G.

vzhledem k tomu, že EIB klade zvláštní důraz zejména na MSP, udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii a na opatření vedoucí ke zmírnění změny klimatu a investice do konvergenčních regionů EU, jež byly nejvíce postiženy nedávným zpomalením hospodářského růstu,

H.

vzhledem k tomu, že cílů strategie EU do roku 2020 nelze dosáhnout bez odpovídající výše financování a v bodu 35 svého usnesení o strategii EU do roku 2020 vyslovuje Evropský parlament názor, že „Evropská investiční banka a Evropská banka pro obnovu a rozvoj by měly hrát větší úlohu při podpoře investic do infrastruktury, ekologických technologií, inovací a malých a středních podniků“,

I.

vzhledem k tomu, že se objem úvěrových operací EIB v roce 2008 značně zvýšil, přičemž výše půjček v podepsaných smlouvách dosáhla výše 57,6 miliardy EUR a částka uvolněných prostředků činila 48,6 miliardy EUR, tedy o 10 miliard více, než se očekávalo,

J.

vzhledem k tomu, že se hodnota podepsaných projektů zvýšila oproti roku 2007 o 20,5 % a o 25,9 % ve srovnání s rokem 2006. V roce 2008 bylo 89,34 % operací EIB soustředěno do projektů financovaných v členských státech EU, což znamená nárůst o 2,7 procentního bodu oproti roku 2007 a o 2,25 procentního bodu ve srovnání s rokem 2006,

K.

vzhledem k tomu, že v porovnání s rokem 2007 vzrostla hodnota smluv, jež byly podepsány v roce 2008 a týkaly se především projektů ve střední a východní Evropě, o 17 % na 6 905 milionů EUR, což znamená téměř dvojnásobnou hodnotu oproti situaci v roce 2004,

L.

vzhledem k tomu, že EIB poskytla v roce 2008 úvěry jednotlivým geografickým oblastem mimo EU v následující výši: Asii a Latinské Americe 469 milionů EUR, východní Evropě, zemím jižního Kavkazu a Rusku 170 milionů EUR, zemím Středomoří 1 290 milionů EUR, zemím, které jsou kandidáty přistoupení, 3 453 milionů EUR, zemím AKT 561 milionů EUR a Jižní Africe 203 milionů EUR,

Připomínky k výroční zprávě EIB za rok 2008

1.

vítá zveřejnění výroční zprávy EIB za rok 2008 a podněcuje ji k další činnosti se zaměřením na rozvoj evropského hospodářství, na zajištění růstu, stimulaci pracovních míst a podporu meziregionální a sociální soudržnosti;

2.

konstatuje s uspokojením, že EIB rychle reagovala na celosvětovou hospodářskou krizi tím, že samofinancovala zvýšení svého kapitálu a mohla tak zvýšit objem úvěrů na podporu plánu evropské hospodářské obnovy; a vyzývá banku, aby nadále pokračovala ve svých programech zaměřených na zvládnutí finanční krize, a to zejména v těch členských státech, které byly krizí těžce postiženy, a aby dále rozšiřovala své úvěrové operace v těchto zemích; očekává, že finanční prostředky poskytnuté EIB v roce 2009 ve výši 75 000 milionů EUR povedou k pákovému efektu a přinesou investice do reálné ekonomiky v celkové výši přibližně 225 000 milionů EUR;

3.

bere na vědomí, že objem prostředků v nových úvěrových linkách s finančními zprostředkovateli pro MSP se v roce 2008 zvýšil o 42,4 % na 8,1 miliardy EUR; z toho byla částka ve výši 4,7 miliardy EUR uvolněna v posledním čtvrtletí; pro období 2008–2011 bylo přitom vyčleněno na půjčky pro MSP v Evropě 30 miliard EUR;

Důsledky Lisabonské smlouvy

4.

vítá posílení Kontrolního výboru a zvýšení počtu jeho členů ze tří na šest a to, že je pověřen ověřovat, zda jsou činnosti banky v souladu s osvědčenými bankovními postupy, a provádět audit účetní závěrky; upozorňuje na to, že je zapotřebí zajistit, aby členové Kontrolního výboru měli rozsáhlé zkušenosti z oblasti bankovního dohledu; zdůrazňuje však, že kromě posílení Kontrolního výboru musí být podniknuty konkrétní kroky, které zajistí, aby EIB podléhala řádnému bankovnímu dohledu;

5.

žádá EIB a členské státy, aby zvážily možnost, že se Evropská unie (neboť EU má v souladu s Lisabonskou smlouvou právní subjektivitu) stane v bance akcionářem vedle členských států, neboť by z toho vyplynula posílená spolupráce mezi EIB a Komisí;

Bankovní dohled

6.

bere na vědomí, že se EIB v červenci 2009 stala s Evropskou centrální bankou (ECB) účastníkem operací měnové politiky v rámci Eurosystému a že z tohoto statusu vyplývají určité požadavky na podávání zpráv ECB prostřednictvím Lucemburské centrální banky, a to zejména o rámci EIB pro řízení rizika likvidity;

7.

je nicméně přesvědčen o potřebnosti Evropského systému obezřetnostního dohledu, v jehož rámci by EIB podléhala stejným obezřetnostním pravidlům jako subjekty poskytující úvěry a skutečné obezřetnostní kontrole, která by dohlížela na kvalitu finanční situace EIB a zajistila, aby výsledky byly přesně měřeny a aby zaměstnanci dodržovali pravidla správného chování;

8.

z tohoto důvodu podporuje myšlenku, aby se Evropský výbor orgánů bankovního dohledu (CEBS) transformoval v kompetentnější Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) v rámci Evropského orgánu pro finanční dohled; doporučuje, aby všechny finanční instituce a skupiny, které vykonávají svou činnost ve více než jednom členském státě, včetně EIB, spadaly pod pravomoci EBA; žádá Komisi a členské státy, aby učinily všechny nezbytné kroky k tomu, aby tento nový systém orgánů pro finanční dohled mohl začít fungovat co nejdříve;

Rozpočtová kontrola a správa a řízení

9.

oceňuje, že si banka dokázala zachovat své vynikající hodnocení bonity, a to navzdory nestabilitě trhu a nejisté situaci; vítá rovněž skutečnost, že banka zvýšila svůj limit pro financování z 55 miliard EUR na 60 miliard EUR a mohla by získat finanční prostředky ve výši 59,5 miliardy EUR, což je značné zvýšení (o 8,8 %) oproti situaci v roce 2007 (54,7 miliardy EUR);

10.

vyzývá EIB, aby učinila všechno pro to, aby si udržela rating AAA, jenž má zásadní význam pro zaručení nejlepších podmínek u poskytovaných půjček;

Mandát pro poskytování úvěrů třetím zemím a investiční facilita

11.

očekává přezkum financování EIB v rámci vnější pomoci v polovině období do 30. dubna 2010 a návrh nového rozhodnutí Komise, které nahradí rozhodnutí č. 633/2009/ES; je toho názoru, že jak přezkum v polovině období, tak i nový návrh Komise by měly zohlednit nejen doporučení řídícího výboru, kterému předsedá pan Michel Camdessus, ale také předešlá doporučení Parlamentu; požaduje především větší konzistentnost při působení EIB mimo EU, a to co se týče jak dostatečného objemu prostředků v průběhu celého období nového mandátu, tak také jejich přidělování jednotlivým geografickým oblastem;

12.

zdůrazňuje skutečnost, že vnější činnost EIB by měla být v souladu s cíli politiky EU, jak je stanoví Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování Evropské unie; zastává názor, že EIB by jako banka řídící se politikou EU měla při poskytování úvěrů udržovat rovnováhu mezi různými regiony v sousedství EU; domnívá se, že pokud jde o regiony, v nichž se činnost EIB může překrývat s jinými regionálními nebo mezinárodními finančními institucemi, které jsou financovány z veřejných zdrojů, je možné, že bude třeba jednoznačného rozdělení působnosti; vítá v tomto ohledu investiční rámec pro západní Balkán; znovu však opakuje, že je třeba revidovat stávající dohodu o spolupráci mezi Komisí, EIB a Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (EBRD) týkající se financování operací ve východních sousedních zemích, Rusku a Střední Asii; vítá proto skutečnost, že odborný řídící výbor souhlasí s doporučeními, která v březnu 2009 schválil Evropský parlament a která se týkala lepšího vzájemného porozumění mezi EIB a EBRD;

13.

připomíná, že v bodě 24 svého usnesení ze dne 22. dubna 2008 (10) o udělení absolutoria za plnění rozpočtu šestého, sedmého, osmého a devátého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2006 navrhuje, aby EIB během udělování absolutoria předkládala svou výroční zprávu přímo Výboru pro rozpočtovou kontrolu a objasnila mu provádění investiční facility; připomíná dále, že zdroje ERF jsou veřejné peníze z kapes daňových poplatníků, nikoli prostředky získané z finančních trhů;

14.

znovu upozorňuje na to, že výroční zpráva EIB o této investiční facilitě obsahuje především finanční informace a velmi málo informací – pokud vůbec nějaké – o výsledcích jednotlivých financovaných programů;

15.

poznamenává, že nadcházející přezkum nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (11), je příležitostí k začlenění projektů a výsledků, jichž dosáhla investiční facilita, do postupu udělování absolutoria; vyzývá Komisi, aby při přípravě návrhu navrhla případné řešení, aby mohlo být tohoto cíle dosaženo;

Transparentnost a boj proti podvodům

16.

s uspokojením konstatuje, že EIB v posledních letech systematicky přijímala opatření v návaznosti na doporučení Parlamentu;

17.

připomíná, že EIB se zavázala provádět každé tři roky formální přezkum politiky zpřístupňování informací veřejnosti (PDP), a vítá skutečnost, že EIB zahájila v květnu 2009 veřejné konzultace o mechanismu banky pro stížnosti, PDP a politice transparentnosti; vyjadřuje politování nad tím, že v roce 2009 nebyl v rozporu s plánem proveden přezkum PDP, a očekává, že EIB uskuteční přezkum těchto tří politik co nejdříve;

18.

žádá, aby EIB jednoznačně uvedla ve své nově připravované PDP podmínky pro nezveřejňování informací s cílem stanovit vysoké standardy transparentnosti;

19.

s uspokojením konstatuje, že veřejné konzultace se staly v posledních letech neoddělitelnou součástí politiky transparentnosti EIB, vyzývá však banku, aby věnovala větší pozornost úloze zúčastněných stran tím, že jim poskytne jednoznačné pokyny o jejich případném zapojení do konzultací nebo hodnocení;

20.

vítá skutečnost, že EIB – a zejména vedoucí pracovník pověřený kontrolou souladu postupů a činností banky s platnými předpisy (Chief Compliance Officer) – věnovali zvýšenou pozornost vypracování nového souboru pravidel o ochraně informátorů upozorňujících na nesrovnalosti, jež byla zveřejněna v dubnu 2009 a poskytují všem zaměstnancům EIB a jakékoli jiné osobě poskytující bance službu ochranu v plném rozsahu; upozorňuje však banku na to, že EIB neposkytuje žádnou ochranu proti odvetě předkladatelům stížností ze zemí mimo EU, a žádá EIB, aby prozkoumala možnosti, jak tuto mezeru zaplnit;

21.

podporuje skutečnost, že EIB uplatňuje politiku nulové tolerance vůči podvodům a korupci, a žádá banku, aby ve spolupráci s Komisí urychleně sestavila černou listinu pachatelů podvodů a vypracovala a zavedla vylučovací systém vztahující se na podniky, jež byly EIB a jinými mezinárodními rozvojovými bankami usvědčeny z korupce;

22.

vítá skutečnost, že je PDP přeložena do všech jazyků EU, a vyzývá EIB, aby rovněž poskytla přístup k informacím týkajícím se životního prostředí, mechanismu EIB pro vyřizování stížností a politice transparentnosti EIB ve všech jazycích EU;

Politika vůči offshore finančním centrům (OFC)

23.

vítá skutečnost, že EIB učinila další krok revizí své politiky vůči offshore finančním centrům způsobem, který přesahuje rámec pouhého dodržování stávajícího zákazu financování podnikatelů, jež mají sídlo v daňových rájích;

24.

s uspokojením bere na vědomí revidovanou politiku banky vůči daňovým rájům, která přesahuje rámec pouhého dodržování stávajícího zákazu financování podnikatelů, jež mají sídlo v daňových rájích uvedených na „černé listině“, především novou povinnost stanovenou EIB pro všechny partnery, kteří mají sídlo v daňových rájích, které sice na „černé listině“ nefigurují, avšak podléhají minimální regulaci, aby předtím, než u budoucích úvěrů poskytnutých bankou po 31. březnu 2010 podepíší příslušné smlouvy, přesídlili do země, která daňovým rájem není; tak bude zajištěno, že žádný z dlužníků EIB nebude usazen v minimálně regulovaných daňových rájích;

25.

žádá EIB, aby prověřila, zda se tato nově revidovaná politika vůči OFC vztahuje také na finanční prostředky, které EIB používá k poskytování půjček na projekty; mimoto je toho názoru, že EIB by měla zajistit, aby příjmy, jež generují tyto finanční prostředky, nemohly po dokončení těchto projektů uniknout do daňových rájů;

26.

vyjadřuje své znepokojení nad nedostatkem transparentnosti, pokud jde o způsob, jakým jsou přidělovány a sledovány „globální půjčky“ z hlediska správy daní; připomíná, že EIB by měla zajistit, aby příjemci půjček nevyužívali daňové ráje a neuplatňovali ani jiné nekalé praktiky, například nesprávné oceňování převodů, které mohou vést k daňovým únikům nebo k obcházení daňových povinností; v této souvislosti EIB vyzývá, aby na finančních zprostředkovatelích vyžadovala zveřejnění každého způsobu využití globálních a rámcových půjček, které tito zprostředkovatelé získají, jakož i zveřejnění zprávy o jejich činnosti v každé zemi, v níž působí;

27.

vítá zprávu skupiny EIB o činnosti a podnikové odpovědnosti, která podává informace o činnostech prováděných za účelem dosažení strategických cílů banky, které doplňují a posilují politické cíle EU;

Strategie a cíle

28.

vítá Operační plán EIB (COP) na období 2009–2011, v němž banka výrazně zvýšila své cíle operačních činností oproti hlavním směrům vytyčeným v COP na období 2008–2010;

29.

zdůrazňuje svou výzvu, aby EIB sehrála důležitou roli při dosahování cílů strategie EU do roku 2020; žádá proto banku, aby zajistila, aby její půjčky přispěly k úsilí o dosažení cílů této strategie;

30.

poukazuje na to, že jedním z ústředních cílů EIB je hospodářská a sociální soudržnost a konvergenci, zejména konvergenční pilíř politiky soudržnosti Evropské unie;

31.

oceňuje, že EIB ke konvergenčnímu cíli přispěla tím, že na konvergenční projekty poskytla 21 miliard EUR, tj. 41 % celkových prostředků EIB určených na úvěry v rámci EU;

32.

vyzdvihuje zvláštní přínos akcí, které se uskutečňují ve spolupráci s Komisí, a přínos přístupu EIB spočívajícího v poskytování dodatečné podpory ke strukturálním fondům, která pomáhá prostředky z fondů lépe využít;

33.

vyzývá k tomu, aby bylo posíleno kombinované využití grantů EU a finančních nástrojů EIB, zejména v regionech, na něž se vztahuje politika soudržnosti a kde získávání vlastních prostředků představuje opravdové problémy, s cílem podpořit soudržnost a zamezit dalšímu poklesu v zemích, které byly postiženy krizí nejsilněji;

34.

požaduje, aby EIB ve své zprávě napříště uváděla podrobné informace o velkých půjčkách, kterými se doplňují granty EFRR poskytované oblastem realizujícím programy s pokročilými technologiemi nebo programy týkající se obnovitelných nebo čistých zdrojů energie;

35.

zdůrazňuje, že EIB hraje během finanční krize významnou úlohu při podpoře malých a středně velkých podniků, a to z toho důvodu, že MSP tvoří 99 % podniků v EU, zaměstnávají více než 100 milionů osob, a jsou tudíž hybnou silou evropského hospodářství;

36.

připouští účinek zabudovaného pákového efektu v tom smyslu, že finanční zprostředkovatelé musí poskytnout další půjčku MSP v nejméně dvojnásobné výši částky, kterou představuje půjčka od EIB, a že nová iniciativa „Půjčky pro MSP“ zlepšuje finanční podmínky pro MSP; mimoto žádá EIB, aby poskytla další podrobnosti o účelném využívání těchto půjček ve své příští zprávě o činnosti, aby se tak zajistilo, že část výnosů, které banky získávají z finančních prostředků poskytnutých EIB, bude patřičným způsobem převedena i na malé a střední podniky, a aby byly poskytnuty informace o původu těchto finančních prostředků;

37.

v této souvislosti poukazuje na to, že na žádost akcionářů EIB bylo na období 2008–2011 vyčleněno 30 miliard EUR na půjčky pro MSP, přičemž polovina z této částky byla uvolněna v letech 2008 a 2009; zdůrazňuje význam velmi přísného dozoru s cílem zajistit, aby finanční partneři nehromadili úvěry EIB za účelem stabilizace svých účetních rozvah;

38.

s ohledem na to, že hospodářská krize ještě neskončila a míra nezaměstnanosti nadále stoupá, vyzývá EIB, aby v rámci své politiky poskytování úvěrů malým a středním podnikům uplatňovala riskantnější přístup, aniž by tím ohrozila své ratingové hodnocení AAA; navrhuje, aby EIB upravila mandát Evropského investičního fondu k rizikovému kapitálu na rok 2006 tak, aby byly lépe zohledněny současné otřesy v ekonomice i nutnost zlepšit přístup malých a středních podniků ke kapitálu potřebnému k riskantním projektům; požaduje, aby byl podíl EIB na programu JASMINE, který v současné době činí 20 milionů EUR, přinejmenším zdvojnásoben;

39.

připomíná doporučení, která učinil ve svém usnesení ze dne 25. března 2009 o výročních zprávách Evropské investiční banky a Evropské banky pro obnovu a rozvoj za rok 2007 (12), v jehož bodě 8 naléhavě vyzval EIB, „aby lépe sledovala a zprůhlednila povahu a konečné určení svých globálních půjček na podporu malých a středních podniků“; vyzývá EIB, aby dále posilovala transparentnost při poskytování půjček pomocí finančních prostředníků a aby stanovila jednoznačné podmínky financování pro finanční prostředníky a kritéria efektivnosti poskytování půjček;

40.

vyzývá EIB, aby harmonizovala poskytování půjček malým a středním podnikům s přidělováním prostředků ze strukturálních fondů v regionech konvergence a aby zajistila vyváženost podpory poskytované různým typům malých a středních podniků;

41.

naléhavě vyzývá EIB, aby lépe sledovala a více zprůhlednila povahu a konečné určení svých globálních půjček na podporu MSP; navrhuje, aby byla vytvořena hodnotící tabulka zaměřená na multiplikační účinky operací EIB v oblasti úvěrů;

42.

vyzývá EIB, aby do své výroční zprávy začlenila podrobnější analýzu uplatňování finančních nástrojů, které doplňují činnosti strukturálních fondů, vypracovanou na základě harmonizované metodiky; v této souvislosti by měla banka Parlamentu objasnit, jak funguje finanční nástroj pro sdílení rizik, který zřídila spolu s Komisí; je toho názoru, že zvláště důležitá je souhra mezi tímto nástrojem, financovaným ze sedmého rámcového programu pro výzkum, a strukturálními fondy;

43.

konstatuje, že podle výroční zprávy EIB byla v roce 2008 dokončena hodnotící fáze programu JEREMIE (Joint European Resources for Micro to Medium Enterprises); vyjadřuje politování nad tím, že ve zprávě není o tomto hodnocení zmínka;

44.

žádá EIB, aby poskytla ve své příští výroční zprávě další podrobnosti o prvních výsledcích dvou politik z roku 2009: o programu JASMINE (Joint Action to Support Microfinance Institutions in Europe) a o provádění „Mezaninové facility pro růst“;

45.

žádá EIB, aby učinila vše pro to, aby zjednodušila složité a byrokratické předpisy u některých projektů – tam, kde se vyskytují – s cílem zrychlit a zefektivnit projektové financování, a to se zvláštním ohledem na celosvětovou krizi;

46.

zdůrazňuje, že úspěch těchto nových programů pro evropské makroregiony závisí na koordinaci činností prováděných na základě všech politik, které mají teritoriální dopad, a na nalezení dlouhodobého řešení pro financování makroregionů; vyzývá proto banku, aby zvážila možnost financování EIB a EIF pro uvedené účely v rámci nového finančního výhledu, který začíná v roce 2014, jakožto doplnění financování EU;

47.

vyzývá EIB, aby vyvinula veškeré úsilí k tomu, aby se při provádění operací mimo EU vyvarovala zdvojování činností s Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (EBRD); znovu zdůrazňuje svá doporučení obsažená v bodě 28 výše uvedeného usnesení Parlamentu ze dne 25. března 2009 v zájmu dosažení lépe strukturované spolupráce mezi EIB a EBRD v zemích společného působení;

*

* *

48.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské investiční bance a vládám a parlamentům členských států.


(1)  Úř. věst. L 255, 26.9.2009, s. 98.

(2)  Přijaté texty, P6_TA(2009)0185.

(3)  Úř. věst. C 259 E, 29.10.2009, s. 14.

(4)  Úř. věst. L 414, 30.12.2006, s. 95.

(5)  Věc C-155/07, Evropský parlament v. Rada Evropské unie, ve Sbírce rozhodnutí Evropského soudního dvora dosud nezveřejněno.

(6)  Úř. věst. C 332, 30.12.2006, s. 45.

(7)  Věc C-15/00, Komise Evropských společenství v. Evropská investiční banka, Sb. rozh. 2003, I-7281.

(8)  Čl. 287 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(9)  Přijaté texty, P7_TA(2010)0053.

(10)  Úř. věst. L 88, 31.3.2009, s. 253.

(11)  Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

(12)  Přijaté texty, P6_TA(2009)0185.


Top