EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32021R2115

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013

PE/64/2021/REV/1

OJ L 435, 6.12.2021, p. 1–186 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

In force: This act has been changed. Current consolidated version: 22/04/2022

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/2115/oj

6.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 435/1


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/2115

ze dne 2. prosince 2021,

kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 42 a čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na akt o přistoupení z roku 1979, a zejména na odstavec 6 protokolu č. 4 o bavlně připojeného k tomuto aktu,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Účetního dvora (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (3),

v souladu s řádným legislativním postupem (4),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Sdělení Komise ze dne 29. listopadu 2017 nazvané „Budoucnost potravinářství a zemědělství“ stanoví výzvy, cíle a směry pro budoucí společnou zemědělskou politiku (dále jen „SZP“) po roce 2020. Mezi tyto cíle patří, aby byla SZP více zaměřena na výsledky a tržně orientována, aby se urychlila modernizace a udržitelnost včetně hospodářské, sociální, environmentální a klimatické udržitelnosti zemědělských, lesnických a venkovských oblastí a přispělo se ke snížení administrativní zátěže pro příjemce v souvislosti s právními předpisy Unie.

(2)

Za účelem řešení globálního rozměru a důsledků SZP by Komise měla zajistit soudržnost s vnějšími politikami a nástroji Unie, zejména v oblasti rozvojové spolupráce a obchodu. Závazek Unie týkající se soudržnosti politik v oblasti rozvoje vyžaduje zohlednění rozvojových cílů a zásad při koncipování politik.

(3)

Vzhledem k tomu, že SZP musí zlepšit svou reakci na výzvy a příležitosti, které se objevují na mezinárodní, unijní, celostátní, regionální a místní úrovni i na úrovni zemědělských podniků, je nutné zjednodušit správu a řízení SZP, zlepšit způsob, jakým tato politika naplňuje cíle Unie, a výrazně snížit administrativní zátěž. SZP by měla být založena na dosahování výkonnosti („model provádění“). Unie by proto měla stanovit základní parametry této politiky, jako jsou cíle SZP a její základní požadavky, přičemž členské státy by měly nést větší odpovědnost, pokud jde o způsob, jakým daných cílů dosáhnout. Díky posílené subsidiaritě je možné lépe zohlednit místní podmínky a potřeby a specifickou povahu zemědělské činnosti, která vyplývá ze sociální struktury v zemědělství a ze strukturálních a přírodních rozdílů mezi jednotlivými zemědělskými oblastmi, a uzpůsobit podporu s cílem maximalizovat příspěvek k dosažení cílů Unie.

(4)

Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Uvedená pravidla jsou stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (5) (dále jen „finanční nařízení“) a určují zejména postup pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění, jakož i kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU zahrnují rovněž obecný režim podmíněnosti pro ochranu rozpočtu Unie.

(5)

Pravidla týkající se opatření propojujících účinnost fondů Unie s řádnou správou ekonomických záležitostí, územního rozvoje a zviditelňování podpory z fondů Unie stanovená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (6) by se měla vztahovat rovněž na podporu rozvoje venkova podle tohoto nařízení, aby byla v souvislosti s těmito aspekty zajištěna soudržnost s dotčenými fondy Unie.

(6)

Synergie mezi EZFRV a programem Horizont Evropa, který byl zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 (7), by měly podněcovat k tomu, aby EZFRV co nejlépe využíval výsledků výzkumu a inovací, zejména výsledků vyplývajících z projektů financovaných na základě programu Horizont Evropa a evropského inovačního partnerství pro „zemědělskou produktivitu a udržitelnost“ (dále jen „EIP“), jež vedou k inovacím v odvětví zemědělství a ve venkovských oblastech.

(7)

S ohledem na význam řešení dramatické ztráty biologické rozmanitosti by podpora poskytovaná podle tohoto nařízení měla přispívat k začleňování opatření v oblasti biologické rozmanitosti do politik Unie a k dosažení celkové ambice poskytnout 7,5 % ročních výdajů v rámci víceletého finančního rámce na cíle v oblasti biologické rozmanitosti v roce 2024 a 10 % ročních výdajů v rámci víceletého finančního rámce na cíle v oblasti biologické rozmanitosti v letech 2026 a 2027.

(8)

Členským státům by měla být poskytnuta flexibilita specifikovat některé definice a podmínky v jejich strategických plánech SZP. Za účelem zajištění rovných podmínek však musí být na unijní úrovni stanoven určitý rámec představující nezbytné společné prvky, jež je třeba do uvedených definic a podmínek („rámcové definice“) zahrnout.

(9)

S cílem posílit úlohu zemědělství při poskytování veřejných statků je nezbytné stanovit vhodnou rámcovou definici zemědělské činnosti. S cílem dále zajistit, aby Unie dokázala dodržovat své mezinárodní závazky ohledně vnitrostátní podpory stanovené v Dohodě WTO o zemědělství, a obzvláště to, aby základní podpora příjmu pro udržitelnost a související typy intervencí byly i nadále oznamovány jako zelená skupina podpor (tzv. green box), která nemá žádné nebo má nanejvýše minimální účinky na produkci spočívající v narušení obchodu, by rámcová definice „zemědělské činnosti“ měla zahrnovat produkci zemědělských produktů i údržbu zemědělské plochy, přičemž zemědělci by měli mít možnost výběru mezi oběma těmito druhy činností. S cílem přizpůsobit se místním podmínkám by měly členské státy ve svých strategických plánech SZP stanovit samotnou definici „zemědělské činnosti“ a příslušné podmínky.

(10)

Za účelem udržení základního celounijního prvku zajišťujícího srovnatelnost rozhodnutí členských států, avšak bez omezování členských států při dosahování cílů Unie, by měla být stanovena rámcová definice „zemědělské plochy“. Související rámcové definice „orné půdy“, „trvalých kultur“ a „trvalých travních porostů“ by měly být stanoveny natolik široce, aby umožňovaly členským státům dále specifikovat definice podle místních podmínek.

(11)

Rámcová definice „orné půdy“ by měla být stanovena takovým způsobem, který členským státům umožní pokrýt různé formy produkce a který vyžaduje zahrnutí úhorů s cílem zajistit, aby byly intervence ze své povahy odděleny od produkce.

(12)

Rámcová definice „trvalých kultur“ by měla zahrnovat plochy skutečně využívané k produkci i plochy, jež k produkci využívané nejsou, jakož i školky a rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích, které si budou definovat členské státy.

(13)

Rámcová definice „trvalých travních porostů“ by měla být stanovena tak, aby z ní v případě, že i nadále převažují trávy a jiné bylinné pícniny, nebyly vyloučeny jiné druhy, které lze spásat. Měla by rovněž členským státům umožnit, aby specifikovaly další kritéria a zahrnuly jiné druhy než trávu nebo jiné bylinné pícniny, z kterých lze získávat krmivo pro zvířata, bez ohledu na to, zda se využívají pro samotnou produkci, či nikoli. Tato definice by mohla zahrnovat druhy, u kterých lze části rostliny, jako jsou listy, květy, stonky nebo plody, spásat přímo nebo poté, co spadnou na zem. Členské státy by rovněž měly mít možnost rozhodnout, zda omezí půdu, u níž na plochách využívaných jako pastviny nepřevažují nebo se nevyskytují trávy ani jiné bylinné pícniny, a to i omezením na půdu, která je využívána v souladu se zavedenými místními postupy.

(14)

Rámcové definice „zemědělské plochy“ by měly zajistit, aby do nich členské státy zahrnuly agrolesnické systémy, v jejichž rámci se stromy pěstují na zemědělských pozemcích, na kterých se zemědělské činnosti vykonávají s cílem zlepšit udržitelné využívání půdy.

(15)

Za účelem zajištění právní jistoty, že podpora se vyplácí na zemědělskou plochu, kterou má zemědělec k dispozici a kde je vykonávána zemědělská činnost, by se měla stanovit rámcová definice pro výraz „způsobilý hektar“ obsahující základní prvky. Členské státy by měly obzvláště stanovit podmínky určující to, zda je pozemek zemědělci k dispozici. S ohledem na pravděpodobnost občasného a dočasného využívání zemědělské půdy pro činnost, která není striktně vzato zemědělské povahy, a vzhledem k potenciálu některých nezemědělských činností přispět k diverzifikaci příjmu zemědělských podniků by měly členské státy stanovit vhodné podmínky umožňující, aby byly jako způsobilé hektary zahrnuty plochy, které jsou využívány rovněž pro nezemědělské činnosti.

(16)

S ohledem na vysoké ambice SZP v oblasti životního prostředí by způsobilá plocha neměla být redukována v důsledku provádění některých pravidel podmíněnosti a režimů pro klima, životní prostředí a dobré životní podmínky zvířat (dále jen „ekoschémata“) v rámci přímých plateb. Zemědělské plochy by se neměly stát nezpůsobilými pro přímé platby, pokud se na nich pěstují nezemědělské produkty formou paludikultury v rámci unijních nebo vnitrostátních schémat, jež přispívají k dosažení jednoho nebo více cílů Unie souvisejících se životním prostředím nebo klimatem. Zemědělské plochy by dále měly zůstat způsobilé pro přímé platby, pokud podléhají některým požadavkům Unie souvisejícím s ochranou životního prostředí nebo jsou zalesňovány na základě opatření pro rozvoj venkova, včetně ploch zalesňovaných na základě vnitrostátních režimů splňujících příslušné požadavky nebo ploch, na něž se vztahují některé závazky týkající se vynětí půdy z produkce.

(17)

S ohledem na potřebu zjednodušení by členské státy měly mít rovněž možnost rozhodnout, že krajinné prvky, které významně nebrání výkonu zemědělské činnosti na určitém pozemku, zůstanou součástí způsobilé plochy. V případě výpočtu způsobilé plochy trvalých travních porostů by členské státy měly mít možnost použít pro odečtení ploch, jež zabírají nezpůsobilé prvky, zjednodušenou metodiku.

(18)

Co se týče ploch používaných pro produkci konopí, mělo by být za účelem zachování veřejného zdraví a zajištění soudržnosti s jinými legislativními orgány zahrnuto do definice „způsobilého hektaru“ využití odrůd konopných semen s obsahem tetrahydrokanabinolu menším než 0,3 %.

(19)

Za účelem dalšího zlepšování výkonnosti SZP by měla být podpora příjmu zacílena na aktivní zemědělce. Pro zajištění společného přístupu na úrovni Unie by měla být stanovena rámcová definice pojmu „aktivní zemědělec“ obsahující jeho základní prvky. Členské státy by měly ve svých strategických plánech SZP na základě objektivních podmínek určit, kteří zemědělci mají být považováni za aktivní zemědělce. V zájmu snížení administrativní zátěže by členské státy měly mít možnost poskytovat přímé platby menším zemědělcům, kteří rovněž přispívají k životaschopnosti venkovských oblastí, a vytvořit negativní seznam nezemědělských činností, v porovnání s nimiž jsou zemědělské činnosti obvykle okrajové. Negativní seznam by neměl představovat jediný způsob vymezení dané definice, ale měl by být využíván jako doplňkový nástroj, který pomůže určit tyto nezemědělské činnosti, aniž by tím bylo dotčeno, že příslušné osoby musí prokázat, že splňují kritéria definice aktivního zemědělce. Pro zajištění lepšího příjmu, posílení socioekonomické struktury venkovských oblastí nebo plnění souvisejících cílů by definice „aktivního zemědělce“ neměla bránit poskytování podpory vícestranně zaměřeným zemědělcům nebo zemědělcům pracujícím na částečný úvazek, kteří se vedle zemědělství věnují také nezemědělským činnostem.

(20)

S cílem zajistit konzistentnost mezi typy intervencí formou přímých plateb a typy intervencí zaměřených na rozvoj venkova při plnění cíle generační obměny by měla být na unijní úrovni stanovena rámcová definice pojmu „mladý zemědělec“ obsahující základní prvky.

(21)

S cílem zajistit konzistentnost mezi typy intervencí formou přímých plateb a typy intervencí zaměřených na rozvoj venkova při plnění cíle usnadňování rozvoje podnikání ve venkovských oblastech by na unijní úrovni měla být vymezena rámcová definice pojmu „nový zemědělec“ obsahující společné prvky.

(22)

Za účelem naplnění cílů SZP, jak jsou stanoveny v článku 39 Smlouvy o fungování EU, jakož i v zájmu zajištění toho, aby Unie adekvátně řešila nejnovější výzvy, je třeba stanovit soubor obecných cílů zohledňujících směry vytyčené ve sdělení s názvem „Budoucnost potravinářství a zemědělství“. Vzhledem ke skutečnosti, že zemědělství v členských státech představuje odvětví, které je těsně spjato s celým hospodářstvím, je třeba, aby byl na unijní úrovni přesněji definován a členskými státy zahrnut do jejich strategických plánů SZP soubor specifických cílů. Tyto specifické cíle by měly usilovat o rovnováhu mezi jednotlivými rozměry udržitelného rozvoje v souladu s posouzením dopadů a současně převádět obecné cíle SZP do konkrétnějších priorit a zohledňovat relevantní právní předpisy Unie, zejména v oblasti klimatu, energetiky a životního prostředí.

(23)

Inteligentnější, modernizovaná a udržitelnější SZP musí být otevřená výzkumu a inovacím, aby mohla sloužit k plnění požadavku multifunkčnosti unijních systémů zemědělství, lesnictví a potravinářství, přičemž je nutno investovat do technologického rozvoje a digitalizace a zlepšovat zavádění a účinný rozvoj technologií, zejména digitálních technologií, jakož i přístup k nestranným, spolehlivým, relevantním a novým znalostem a jejich intenzivnější sdílení.

(24)

Unie musí podporovat moderní, konkurenceschopné, odolné a diverzifikované odvětví zemědělství, které využívá přínosů vysoce kvalitní produkce a účinného využívání zdrojů a zajišťuje dlouhodobé potravinové zabezpečení jakožto součást konkurenceschopného a produktivního zemědělsko-potravinářského odvětví, přičemž je třeba chránit model rodinných zemědělských podniků.

(25)

Za účelem podpory ekonomicky udržitelného zemědělského příjmu a odolnosti odvětví zemědělství v celé Unii, jejímž účelem je posílení dlouhodobého potravinového zabezpečení, je třeba zlepšit postavení zemědělců v hodnotovém řetězci, a to zejména podporou takových forem spolupráce, které zapojují zemědělce a jsou pro ně přínosné, jakož i podporou krátkých dodavatelských řetězců a zlepšováním transparentnosti trhu.

(26)

Unie musí zlepšit reakci na společenskou poptávku týkající se potravin a zdraví, včetně vysoce kvalitních, bezpečných a výživných potravin vyprodukovaných udržitelným způsobem. Za účelem dosažení pokroku v tomto směru bude třeba prosazovat specifické udržitelné zemědělské postupy, jako je ekologické zemědělství, integrovaná ochrana rostlin, agroekologie, agrolesnictví nebo precizní zemědělství. Obdobně je třeba podněcovat opatření na podporu vyšší úrovně životních podmínek zvířat a iniciativy v oblasti eliminace antimikrobiální rezistence.

(27)

Model provádění by neměl vést k situaci, kdy by existovalo 27 různých vnitrostátních zemědělských politik, čímž by byl ohrožen jednotný ráz SZP a vnitřní trh. Členským státům by však měla být v rámci pevného společného regulačního rámce ponechána určitá míra flexibility. Toto nařízení by proto mělo stanovit cíle Unie a zakotvit typy intervencí, jakož i společné požadavky Unie použitelné pro členské státy, a zajistit tak společnou povahu SZP. Členské státy by měly být odpovědné za to, že tento regulační rámec Unie převedou do podoby režimů podpory použitelných na příjemce, přičemž využijí vyšší míru flexibility. V této souvislosti by členské státy měly jednat v souladu s Listinou základních práv Evropské unie a obecnými zásadami práva Unie a zajistit, aby byl právní rámec pro poskytování podpory Unie příjemcům založen na jejich strategických plánech SZP a aby byl v souladu se zásadami a požadavky stanovenými v tomto nařízení a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 (8). Členské státy by rovněž měly provádět své strategické plány SZP v podobě, v jaké byly schválené Komisí.

(28)

Za účelem rozvoje inteligentního a odolného zemědělského odvětví tvoří přímé platby i nadále zásadní prvek, který má zemědělcům zaručit podporu spravedlivého příjmu. Stejně tak jsou pro zlepšení pozice zemědělců na trhu nezbytné investice do restrukturalizace zemědělských podniků, modernizace, inovací, diverzifikace a zavádění nových postupů a technologií.

(29)

V souvislosti s větší tržní orientací SZP nastíněnou ve sdělení „Budoucnost potravinářství a zemědělství“ mohou působení trhu, změna klimatu a s ní související četnost a závažnost extrémních povětrnostních událostí, jakož i sanitární a fytosanitární krize vést k riziku volatility cen a zvýšeného tlaku na příjmy, zejména na příjmy prvovýrobců. Proto, ačkoli jsou za vytváření strategií svých zemědělských podniků a za zvyšování jejich odolnosti zodpovědní samotní zemědělci, by měl být vytvořen pevný rámec zajišťující náležité řízení rizik.

(30)

Pro budoucnost zemědělství a lesnictví Unie jsou prvořadou prioritou podpora a zlepšení ochrany životního prostředí a opatření v oblasti klimatu a podíl na dosahování unijních cílů v oblasti životního prostředí a klimatu. SZP by měla sehrát úlohu jak při snižování negativních dopadů na životní prostředí a klima, včetně biologické rozmanitosti, tak při zvyšování míry poskytování environmentálních veřejných statků, a to u všech typů zemědělské a lesní půdy (včetně lokalit vysoké přírodní hodnoty) a ve venkovských oblastech obecně. Struktura prvků SZP by proto měla v souvislosti s uvedenými cíli odrážet větší ambice. Měla by zahrnovat prvky, jež podporují nebo jinak podněcují širokou škálu opatření k dosažení cílů v rámci zemědělství, produkce potravin, lesnictví a venkovských oblastí obecně.

(31)

Optimální kombinace druhů opatření pro plnění uvedených cílů bude v každém členském státě odlišná. Současně s potřebou zvýšit úsilí v oblasti přizpůsobování se změně klimatu je v rámci zmírňování této změny důležité snižovat emise skleníkových plynů i zvyšovat míru sekvestrace uhlíku. Výroba a využívání energie podporované prostřednictvím SZP by se měly týkat energie, která vykazuje jasné rysy udržitelnosti, a to i pokud jde o emise skleníkových plynů. Pokud jde o hospodaření s přírodními zdroji, může být snížení závislosti na chemických látkách, jako jsou umělá hnojiva a pesticidy, mimořádně prospěšné, a to i z hlediska ochrany biologické rozmanitosti, přičemž na mnoha místech Unie je zapotřebí zavčas snížit závislost na pesticidech a realizovat opatření zaměřená na zastavení a zvrácení poklesu populací opylovačů.

(32)

Jelikož mnohé venkovské oblasti v Unii trpí strukturálními problémy, např. nedostatkem atraktivních pracovních příležitostí, nedostatkem dovedností, nedostatkem investic v oblasti širokopásmového připojení a konektivity, digitálních a jiných infrastruktur a základních služeb, jakož i odlivem mladých lidí, je v souladu s prohlášením Cork 2.0 „Lepší život ve venkovských oblastech“ nezbytné posílit v těchto oblastech socioekonomickou strukturu, zejména prostřednictvím vytváření pracovních míst a generační obměny, realizace agendy Komise pro zaměstnanost a růst uskutečňované ve venkovských oblastech, prosazování sociálního začleňování, podpory pro mladé lidi, generační obnovy a rozvoje „inteligentních vesnic“ po celém evropském venkově a prostřednictvím příspěvku ke zmírnění jeho vylidňování.

(33)

Jednou ze základních zásad Unie je genderová rovnost a zohledňování genderového hlediska je důležitým nástrojem, který umožňuje začlenit tuto zásadu do SZP. Proto by měl být kladen důraz zejména na prosazování účasti žen na socioekonomickém rozvoji venkovských oblastí se zvláštním zaměřením na zemědělství, přičemž by měla být podporována klíčová úloha žen. Členské státy by měly mít povinnost posoudit situaci žen v oblasti zemědělství a zabývat se ve svých strategických plánech SZP příslušnými výzvami. Genderová rovnost by měla být nedílnou součástí přípravy, provádění a hodnocení intervencí SZP. Členské státy by rovněž měly posílit své kapacity v oblasti začleňování genderového hlediska a shromažďování údajů rozlišených podle pohlaví

(34)

Ve snaze o stabilizaci a diverzifikaci hospodářství venkova je třeba podporovat rozvoj, zakládání a udržení nezemědělských podniků. Jak je uvedeno ve sdělení „Budoucnost potravinářství a zemědělství“, mohou ve venkovských oblastech přispět k růstu a vzniku pracovních míst nové hodnotové řetězce, do kterých je venkov zapojen, například energie z obnovitelných zdrojů, nastupující bioekonomika, oběhové hospodářství a ekoturistika, a to při zachování přírodních zdrojů. V tomto kontextu mohou zásadní roli pro zajištění přístupu k financování a pro podporu rozšiřování kapacity zemědělských hospodářství a podniků hrát finanční nástroje a využívání záruky EU v rámci Programu InvestEU zřízeného nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 (9). Ve venkovských oblastech existuje potenciál pro pracovní příležitosti pro legálně pobývající státní příslušníky třetích zemí, čímž se podpoří jejich sociální a ekonomická integrace, zejména v rámci strategií komunitně vedeného místního rozvoje.

(35)

SZP by měla nadále zajišťovat potravinové zabezpečení, jež by mělo být pojímáno ve smyslu přístupu k dostatečným, bezpečným a výživným potravinám za každých okolností. Nadto by měla napomáhat ke zlepšení reakce zemědělství Unie na novou společenskou poptávku týkající se potravin a zdraví, včetně udržitelné zemědělské produkce, zdravější výživy, dobrých životních podmínek zvířat a snížení potravinového odpadu. SZP by měla i nadále podporovat produkci se specifickými a hodnotnými vlastnostmi a zároveň pomáhat zemědělcům proaktivně přizpůsobovat jejich produkci signálům trhu a poptávce spotřebitelů.

(36)

S ohledem na rozsah reformy, která je nezbytná k dosažení sledovaných cílů a reakci na nastolené obavy, je vhodné stanovit nový právní rámec v jediném nařízení, které se vztahuje na podporu Unie financovanou z Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a nahrazuje stávající úpravu stanovenou v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 (10) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 (11).

(37)

Tímto nařízením by měla být stanovena pravidla, jež se použijí pro unijní podporu financovanou z EZZF a EZFRV a poskytovanou ve formě typů intervencí specifikovaných ve strategických plánech SZP vypracovaných členskými státy a schválených Komisí.

(38)

S cílem zajistit, aby Unie dokázala dodržovat své mezinárodní závazky ohledně vnitrostátní podpory stanovené v Dohodě WTO o zemědělství, měly by některé typy intervencí stanovené v tomto nařízení být i nadále oznamovány jako zelená skupina podpor (tzv. green box), která nemá žádné nebo má nanejvýše minimální účinky na produkci spočívající v narušení obchodu, nebo by měly být oznamovány jako modrá skupina podpor (tzv. „blue box“) poskytovaných v rámci programů omezujících produkci, a je tudíž vyňata ze závazků týkajících se snižování. Ačkoli jsou již ustanovení tohoto nařízení pro takové typy intervencí v souladu s požadavky zelené skupiny podpor, jak jsou stanoveny v příloze 2 Dohody WTO o zemědělství, nebo s požadavky modré skupiny podpor stanovenými v článku 6.5 uvedené dohody, mělo by být zajištěno, aby intervence plánované členskými státy v jejich strategických plánech SZP u těchto typů intervencí byly i nadále v souladu s těmito požadavky. Zejména zvláštní podpora pro bavlnu v tomto nařízení by měla být nadále koncipována tak, aby byla v souladu s ustanoveními modré skupiny podpor.

(39)

Mělo by být zajištěno, aby intervence, včetně podpory příjmu vázané na produkci, byly v souladu s mezinárodními závazky Unie. To zahrnuje požadavky memoranda o porozumění mezi Evropským hospodářským společenstvím a Spojenými státy americkými o olejnatých semenech v rámci GATT (12) ve znění platném po změnách oddělené základní plochy pro olejnatá semena v Unii následujících po změnách ve složení Unie.

(40)

Informace o výkonnosti SZP a posouzení této výkonnosti na základě provádění strategických plánů SZP budou zohledněny v rámci pravidelných posouzení, která provádí Evropská komise a jež se týkají soudržnosti politik ve prospěch udržitelného rozvoje, jež jsou zřízeny na základě Agendy pro udržitelný rozvoj 2030.

(41)

V návaznosti na předchozí systém podmíněnosti realizovaný do roku 2022 se dle nového systému podmíněnosti váže plné čerpání podpory SZP na to, že zemědělci a jiní příjemci dodržují základní standardy v oblasti životního prostředí, změny klimatu, veřejného zdraví, zdraví rostlin a dobrých životních podmínek zvířat. Základní standardy ve zjednodušené podobě zahrnují seznam povinných požadavků na hospodaření a standardy pro dobrý zemědělský a environmentální stav půdy (dále jen „standardy DZES“). Uvedené základní standardy by měly lépe zohledňovat výzvy v oblasti životního prostředí a klimatu a novou strukturu environmentálních prvků SZP, a zajistit tak vyšší úroveň ambicí v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu stanovenou ve sdělení Komise s názvem „Budoucnost potravinářství a zemědělství“ a ve víceletém finančním rámci na roky 2021 až 2027, stanoveném v nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (13).

(42)

Cílem podmíněnosti je přispět k rozvoji udržitelného zemědělství prostřednictvím zvyšování povědomí příjemců o potřebě být v souladu s uvedenými základními standardy. Jejím cílem je rovněž zajistit, aby SZP více naplňovala očekávání společnosti tím, že se zlepší konzistentnost SZP s cíli v oblasti životního prostředí, veřejného zdraví, zdraví rostlin a dobrých životních podmínek zvířat. Podmíněnost by také měla být nedílnou součástí struktury environmentálních prvků SZP jako součást východiska pro ambicióznější závazky týkající se oblasti životního prostředí a klimatu a měla by být důsledně uplatňována po celé Unii. Členské státy by měly zajistit uplatňování přiměřených, účinných a odrazujících sankcí v souladu s nařízením (EU).2021/2116 u zemědělců a jiných příjemců, kteří tyto požadavky nesplňují.

(43)

Cílem rámce standardů DZES je přispět ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, k řešení výzev v oblasti vody, k ochraně a kvalitě půdy a k ochraně a kvalitě biologické rozmanitosti. Rámec je třeba zdokonalit tak, aby zohlednil především postupy stanovené do roku 2022 v rámci ekologizace přímých plateb, zmírňování změny klimatu a potřebu zlepšit udržitelnost zemědělských podniků a jejich příspěvek k biologické rozmanitosti. Uznává se, že každý standard DZES přispívá k dosažení více cílů. Za účelem provádění rámce standardů by měly členské státy stanovit vnitrostátní standard pro každý standard stanovený na úrovni Unie a zohlednit přitom specifické vlastnosti dotčené oblasti včetně půdních a klimatických podmínek, stávající podmínky v zemědělství, zemědělské postupy, velikost a struktury zemědělských podniků, využití půdy a specifika nejvzdálenějších regionů. Členské státy by měly mít možnost stanovit jiné vnitrostátní standardy, které souvisejí s hlavními cíli standardů DZES, aby zlepšily výsledky v oblasti životního prostředí a klimatu dosahované za pomoci rámce standardů DZES. S ohledem na stávající postupy v rámci systému ekologického zemědělství by se ekologickým zemědělcům neměly ukládat žádné další požadavky týkající se střídání plodin. Dále, pokud jde o standardy týkající se střídání plodin a minimálního podílu orné půdy pro účely biologické rozmanitosti, členské státy by měly být s to zvážit určité výjimky s cílem předejít nadměrné zátěži pro menší zemědělské podniky nebo vyloučit některé zemědělské podniky, které již cíl standardů DZES splňují, neboť jimi obhospodařovaná půda je ve značné míře pokryta travnatými porosty, luskovinami nebo ji tvoří plochy ponechané ladem. Výjimka by měla být rovněž poskytnuta, pokud jde o požadavek biologické rozmanitosti spočívající v minimálním podílu orné půdy v případě převážně zalesněných členských států.

(44)

K tomu, aby se povinné požadavky na hospodaření (dále jen „PPH“) uplatňovaly na úrovni zemědělských podniků a zajistilo se rovné zacházení se zemědělci, je třeba, aby je členské státy plně uplatnily. S cílem zajistit konzistentnost pravidel týkajících se podmíněnosti při zvyšování udržitelnosti politiky by měly PPH zahrnovat hlavní právní předpisy Unie týkající se životního prostředí, veřejného zdraví, zdraví rostlin a dobrých životních podmínek zvířat, jak jsou prováděny na vnitrostátní úrovni, z nichž vyplývají pro jednotlivé zemědělce a jiné příjemce přesně stanovené povinnosti, včetně povinností vyplývajících ze směrnice Rady 92/43/EHS (14) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES (15) nebo směrnice Rady 91/676/EHS (16). Za účelem navázání na společné prohlášení Evropského parlamentu a Rady připojené k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 (17) by relevantní ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (18) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES (19) měla být zahrnuta jako PPH do oblasti působnosti podmíněnosti a seznam standardů DZES by měl být odpovídajícím způsobem přizpůsoben.

(45)

S cílem přispět k rozvoji sociálně udržitelného zemědělství prostřednictvím zvyšování povědomí příjemců podpory poskytované v rámci SZP o pracovních a sociálních normách by měl být zaveden nový mechanismus zahrnující sociální aspekty.

(46)

V rámci uvedeného mechanismu by mělo být plné čerpání přímých plateb v rámci SZP a plateb za závazky hospodaření týkající se oblastí životního prostředí, klimatu a jiných oblastí, plateb za přírodní omezení nebo jiná omezení specifická pro určité oblasti a plateb za znevýhodnění specifická pro konkrétní oblasti vyplývající z určitých závazných požadavků provázáno s dodržováním základních standardů, které se týkají pracovních podmínek a podmínek zaměstnávání pro pracovníky v zemědělství a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ze strany zemědělců a jiných příjemců, a to zejména určitých standardů podle směrnice Rady 89/391/EHS (20) a směrnic Evropského parlamentu a Rady 2009/104/ES (21) a (EU) 2019/1152 (22). Komise by měla do roku 2025 posoudit proveditelnost zahrnutí čl. 7 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 492/2011 (23) a v případě potřeby předložit legislativní návrh za tímto účelem.

(47)

Členské státy by měly zajistit uplatňování přiměřených, účinných a odrazujících sankcí v souladu s nařízením (EU) 2021/2116 u zemědělců a jiných příjemců, kteří uvedené standardy nesplňují. Z důvodu zásady nezávislosti soudnictví nelze uložit soudním systémům jiné konkrétní požadavky na to, jak mají být přijímána soudní rozhodnutí a odsouzení, než jsou požadavky stanovené v právních předpisech, o které se taková rozhodnutí či odsouzení opírají.

(48)

Při vytváření mechanismu sociální podmíněnosti je třeba náležitě zohlednit různé vnitrostátní rámce, aby bylo respektováno právo členských států na vymezení základních zásad jejich vnitrostátních sociálních a pracovněprávních systémů. Měla by proto být zohledněna volba členského státu, pokud jde o metody vymáhání, kolektivní vyjednávání a úlohu sociálních partnerů, a to případně i při provádění směrnic v sociální oblasti a v oblasti zaměstnanosti. Měly by být respektovány vnitrostátní modely trhu práce a autonomie sociálních partnerů. Toto nařízení by nemělo ukládat sociálním partnerům ani členským státům žádné povinnosti týkající se vymáhání nebo kontrol v oblastech, za něž jsou podle vnitrostátních modelů trhu práce odpovědní sociální partneři.

(49)

Vzhledem k tomu, že je složité vytvářet na vnitrostátní úrovni systémy, které respektují autonomii a specifičnost vnitrostátních systémů, by měly mít členské státy možnost rozhodnout, že začnou sociální podmíněnost uplatňovat k pozdějšímu datu, nejpozději v každém případě však od 1. ledna 2025.

(50)

Členské státy by měly zajistit, aby existovaly poradenské služby uzpůsobené jednotlivým druhům produkce za účelem vylepšení udržitelného hospodaření a celkové výkonnosti zemědělských a venkovských podniků a zahrnující ekonomický, environmentální a sociální rozměr a za účelem identifikace nezbytných zlepšení týkajících se všech opatření na úrovni zemědělských podniků stanovených ve strategických plánech SZP, včetně digitalizace. Poradenské služby pro zemědělství by měly zemědělcům a dalším příjemcům podpory v rámci SZP pomáhat k většímu povědomí o vztazích mezi řízením zemědělského podniku a obhospodařováním půdy na jedné straně a o některých standardech, požadavcích a informacích, týkajících se mimo jiné ochrany životního prostředí a klimatu, na straně druhé. Seznam těchto standardů, požadavků a informací zahrnuje standardy, které se vztahují na zemědělce a další příjemce v rámci SZP včetně družstev nebo jsou pro ně nezbytné a jsou stanovené ve strategickém plánu SZP, jakož i standardy, které vyplývají z právních předpisů týkajících se vody, udržitelného používání pesticidů, hospodaření s živinami a iniciativ zaměřených na eliminaci antimikrobiální rezistence. Poradenství by mělo být rovněž k dispozici, pokud jde o řízení rizik a podporu inovací za účelem přípravy a realizace nových projektů operačních skupin evropského inovačního partnerství a zároveň by mělo zachycovat a využívat inovativní myšlenky na místní úrovni. Za účelem zvýšení kvality a efektivity poradenství by členské státy měly začlenit do zemědělského znalostního a inovačního systému (AKIS) všechny veřejné a soukromé poradce a poradenské sítě, aby bylo možné poskytovat aktuální vědeckotechnické informace získané prostřednictvím výzkumu a inovací.

(51)

Za účelem podpory agronomické i environmentální výkonnosti zemědělských podniků by měly být s pomocí specializovaného elektronického nástroje pro udržitelnost zemědělských podniků, který dají členské státy jednotlivým zemědělcům k dispozici, poskytovány informace o hospodaření s živinami se zaměřením na dusík a fosfát, tedy na živiny, které mohou být z environmentálního hlediska mimořádně problematické, a vyžadují tudíž zvláštní pozornost. Nástroj pro udržitelnost zemědělských podniků by měl poskytovat podporu rozhodování na úrovni zemědělského podniku. S cílem zajistit rovné podmínky pro všechny zemědělce a v rámci celé Unie by Komise měla být s to poskytovat členským státům podporu při koncipování nástroje pro udržitelnost zemědělských podniků.

(52)

S cílem lépe informovat zemědělce o povinnostech, které mají ve vztahu ke svým pracovníkům, pokud jde o sociální rozměr SZP, a poskytnout jim kvalitnější poradenství ohledně těchto povinností, je třeba, aby poradenské služby pro zemědělství informovaly o požadavcích na písemné poskytování informací podle článku 4 směrnice (EU) 2019/1152 a o normách v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které se vztahují na zemědělské podniky.

(53)

Za účelem zajištění spravedlivějšího rozdělování podpory příjmu by členské státy měly mít možnost snížit částky přímých plateb přesahující určitý limit, nebo stanovit jejich horní mez a rozdíl by měl být buďto použit na přímé platby oddělené od produkce, a to přednostně na doplňkovou redistributivní podporu příjmu pro udržitelnost, nebo by měl být převeden do EZFRV. S cílem předejít negativním účinkům na zaměstnanost by členské státy měly mít možnost zohlednit při používání tohoto mechanismu pracovní sílu.

(54)

Aby se zamezilo nadměrné administrativní zátěži způsobené správou velkého počtu plateb malých částek a aby se zajistil efektivní příspěvek podpory k dosažení cílů SZP, k nimž přímé platby přispívají, měly by členské státy ve svých strategických plánech SZP stanovit požadavky na minimální plochu nebo minimální částku související s podporou pro získání přímých plateb. Pokud se členské státy rozhodnou udělit podporu příjmu na produkci v živočišné výrobě, která má být poskytována na zvíře, měly by vždy stanovit prahovou hodnotu v podobě minimální částky, aby se zamezilo penalizaci zemědělců, kteří jsou pro tuto podporu způsobilí, ale jejichž plocha dané prahové hodnoty nedosahuje. Vzhledem k velmi specifické struktuře zemědělství na menších ostrovech v Egejském moři by Řecko mělo mít možnost rozhodnout, zda je třeba v této oblasti nějakou minimální prahovou hodnotu uplatňovat.

(55)

S ohledem na to, jak významná je účast zemědělců na nástrojích řízení rizik, by členské státy měly mít možnost vyčlenit určité procento přímých plateb na podporu příspěvků pro zemědělce na tyto nástroje.

(56)

S cílem zaručit minimální výši podpory zemědělského příjmu pro všechny aktivní zemědělce a dodržet cíl spočívající v zajištění odpovídající životní úrovně zemědělského obyvatelstva, který je stanoven v čl. 39 odst. 1 písm. b) Smlouvy o fungování EU, by měla být na základě plochy stanovena roční platba oddělená od produkce, a to jako typ intervence s názvem „základní podpora příjmu pro udržitelnost“. Za účelem lepšího zacílení uvedené podpory by mělo být umožněno rozlišování částek těchto plateb podle jednotlivých skupin území na základě socioekonomických nebo agronomických podmínek, nebo jejich snížení s přihlédnutím k jiným intervencím. S cílem předcházet negativním dopadům na příjmy zemědělců by členské státy měly mít možnost uplatňovat základní podporu příjmu pro udržitelnost na základě platebních nároků. V takovém případě by hodnota platebních nároků před jakýmkoli dalším sbližováním měla být úměrná jejich hodnotě stanovené v rámci režimů základních plateb podle nařízení (EU) č. 1307/2013, přičemž je třeba přihlédnout k platbám na zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí. Členské státy by rovněž měly dosáhnout dalšího sbližování, aby se nadále postupně posouvaly od hodnot dosahovaných v minulosti.

(57)

Při poskytování přímých plateb oddělených od produkce na základě systému platebních nároků by členské státy měly i nadále spravovat vnitrostátní rezervu nebo rezervy na každou skupinu území. Takové rezervy by měly být prioritně použity pro mladé zemědělce a nové zemědělce. Za účelem zaručení hladkého fungování systému jsou také nezbytná pravidla týkající se používání a převodu platebních nároků.

(58)

Malé zemědělské podniky zůstávají základním kamenem unijního zemědělství, protože hrají stěžejní úlohu v podpoře zaměstnanosti na venkově a přispívají k územnímu rozvoji. Za účelem prosazování vyváženějšího rozdělování podpory a snižování administrativní zátěže příjemců malých částek by měly mít členské státy možnost navrhnout specifickou intervenci pro malé zemědělce nahrazující ostatní intervence formou přímých plateb. S cílem zajistit lepší zacílení této podpory by měla existovat možnost rozlišení platby. Aby měli malí zemědělci možnost zvolit si systém, který nejlépe vyhovuje jejich potřebám, měla by být účast zemědělců na intervenci volitelná.

(59)

Vzhledem ke všeobecně uznávané nutnosti prosazovat vyváženější rozdělování podpory malým a středně velkým podnikům viditelným a měřitelným způsobem by členské státy měly uplatňovat doplňkovou redistributivní podporu příjmu pro udržitelnost a vyčlenit na takovou podporu alespoň 10 % finančního rámce pro přímé platby. Aby bylo možné tuto doplňkovou podporu lépe zacílit a s ohledem na rozdíly ve struktuře zemědělských podniků po celé Unii, členské státy by měly mít možnost poskytovat na různě velkou hektarovou plochu různé částky doplňkové podpory, jakož i rozlišit podporu podle regionální úrovně nebo podle stejných skupin území, jak jsou stanoveny v jejich strategických plánech SZP pro účely základní podpory příjmu pro udržitelnost.

(60)

Členské státy jsou odpovědné za zajištění cíleného rozdělování přímých plateb a za posílení podpory příjmu pro ty, kteří to potřebují nejvíce. K dosažení uvedeného cíle mohou účinně přispět různé nástroje, jež mají členské státy k dispozici, včetně zastropování a postupného snižování plateb, jakož i intervence, jako jsou doplňková redistributivní podpora příjmu pro udržitelnost a platby pro malé zemědělce. Přehled úsilí členských států v tomto ohledu by měl být uveden v jejich strategických plánech SZP. Členské státy by měly mít možnost, aby se na základě potřeb, pokud jde o spravedlivější rozdělování přímých plateb, včetně potřeb založených na struktuře zemědělských podniků, rozhodly pro uplatňování povinné redistributivní platby a odpovídajícího minimálního procentního podílu nebo pro jiná vhodná opatření, včetně redistributivní platby s nižším procentním podílem.

(61)

Zavádění a rozvoj nových hospodářských činností v odvětví zemědělství jsou pro mladé zemědělce finančně náročné a představují prvek, který je třeba zohlednit při navrhování intervenční strategie pro přidělování přímých plateb a jejich zacílení. Tento rozvoj je zásadní pro konkurenceschopnost zemědělského odvětví v Unii, a proto by mělo být členským státům umožněno zavést doplňkovou podporu příjmu pro mladé zemědělce. Tento typ intervencí by měl poskytovat mladým zemědělcům dodatečnou podporu příjmu po zahájení činnosti. Na základě svých posouzení potřeb by členské státy měly mít možnost rozhodnout o metodě výpočtu platby, buď na hektar, nebo formou jednorázové částky, která by mohla být omezena na maximální počet hektarů. Jelikož by se tato platba měla vztahovat pouze na počáteční období existence podniku, měla by být udělována pouze během maximální doby po předložení žádosti o podporu a krátce po počátečním zahájení činnosti. Pokud délka poskytování platby překročí rok 2027, členské státy by měly zajistit, aby na období po uvedeném roce nevznikla pro příjemce žádná právní očekávání.

(62)

SZP by měla zajistit, aby členské státy zlepšily realizaci environmentálních cílů tím, že budou respektovat místní potřeby a reálnou situaci zemědělců. Členské státy by měly v rámci přímých plateb ve strategickém plánu SZP stanovit ekoschémata, která budou pro zemědělce dobrovolná a jež by měla být plně koordinována s ostatními relevantními intervencemi. Tato ekoschémata by měla být členskými státy určena jako platba poskytovaná buď s cílem poskytnout pobídky k poskytování veřejných statků prostřednictvím zemědělských postupů příznivých pro životní prostředí a klima a odměnit zemědělce za poskytování těchto statků, nebo jako kompenzace za uplatňování těchto postupů. V obou případech by měla cílit na vylepšení výkonnosti SZP týkající se oblasti životního prostředí a klimatu a měla by být následně vnímána tak, že jdou nad rámec povinných požadavků, které jsou stanoveny již v systému podmíněnosti.

(63)

Ekoschémata by se zpravidla v zájmu zajištění jejich účinnosti měla vztahovat na alespoň dvě oblasti činností se zaměřením na klima, životní prostředí, dobré životní podmínky zvířat a na eliminaci antimikrobiální rezistence. Zatímco kompenzace by měly být založeny na vzniklých nákladech, ušlých příjmech a transakčních nákladech vyplývajících z uplatňovaných zemědělských postupů při zohlednění cílů stanovených v rámci ekoschémat, platby doplňkové k základní podpoře příjmu musí za stejným účelem odrážet úroveň ambicí uplatňovaných postupů. Členské státy by proto měly mít možnost stanovit ekoschémata pro zemědělské postupy uplatňované zemědělci v zemědělských oblastech, zejména pro zemědělské činnosti, ale i pro určité postupy, které jdou nad rámce zemědělských činností. Takové postupy mohou zahrnovat lepší obhospodařování trvalých pastvin a krajinných prvků, zavodňování odvodněných rašelinišť, paludikulturu a ekologické zemědělství.

(64)

Ekologické zemědělství, jak je upraveno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 (24), je zemědělský systém, který má potenciál podstatně přispět k dosažení řady specifických cílů SZP, a to zejména k dosažení specifických cílů v oblasti životního prostředí a klimatu. S ohledem na pozitivní účinky ekologického zemědělství na životní prostředí a klima by měly mít členské státy možnost vzít ekologické zemědělství v potaz zejména při vytváření ekoschémat pro zemědělské postupy a posoudit v této souvislosti výši podpory potřebnou pro zemědělskou půdu obhospodařovanou v rámci schématu ekologického zemědělství.

(65)

Členské státy by měly mít možnost stanovit ekoschémata coby „vstupní režimy“, která jsou jednou z podmínek uložených zemědělcům pro přijetí ambicióznějších závazků v oblasti životního prostředí, klimatu a dobrých životních podmínek zvířat v rámci rozvoje venkova. S cílem zajistit zjednodušení by měly být členské státy s to stanovit vylepšená ekoschémata. Členské státy by měly být rovněž s to stanovit ekoschémata na podporu postupů týkajících se dobrých životních podmínek zvířat a opatření, která eliminují antimikrobiální rezistenci.

(66)

S cílem zajistit rovné podmínky pro zemědělce by měl být stanoven maximální příděl pro podporu příjmu vázanou na produkci v rámci přímých plateb, jež mohou členské státy udělit za účelem zvýšení konkurenceschopnosti, udržitelnosti nebo jakosti v určitých odvětvích a produkcích, které jsou obzvláště důležité ze společenských, ekonomických nebo environmentálních důvodů a potýkají se s určitými obtížemi. Při navrhování takových intervencí by členské státy měly vzít v potaz jejich potenciální dopad na vnitřní trh.

(67)

Jelikož se obecně uznává, že produkce bílkovinných plodin se v Unii potýká se závažnými obtížemi, není třeba, aby v případě intervencí na podporu příjmu vázanou na produkci zacílených na tyto plodiny byly tyto obtíže prokazovány. Členské státy by měly mít možnost použít dodatečnou část svého finančního stropu, který je k dispozici pro přímé platby, k poskytování podpory příjmu vázané na produkci specificky určené na podporu produkce bílkovinných plodin s cílem snížit deficit Unie v této oblasti. Dále by členské státy měly mít možnost podporovat v rámci podpory příjmu vázané na produkci směs luskovin a travin, pokud v takové směsi nadále převažují luskoviny.

(68)

V souladu s cíli stanovenými v protokolu č. 4 o bavlně, který je přílohou aktu o přistoupení z roku 1979, je nezbytné pokračovat v „platbách za specifické plodiny“ na způsobilý hektar určený k pěstování bavlny, jakož i v podpoře mezioborových organizací v regionech produkujících bavlnu. Avšak vzhledem k tomu, že rozpočtový příděl pro bavlnu je fixní a nelze ho využít pro jiné účely, a protože právní základ pro platbu za specifické plodiny je stanoven ve Smlouvách, platba za bavlnu by neměla být součástí intervencí schválených ve strategickém plánu SZP a neměla by podléhat schvalování výkonnosti a přezkumu výkonnosti. V souladu s tím je proto třeba stanovit zvláštní pravidla i odchylky od tohoto nařízení a nařízení (EU) 2021/2116. V zájmu konzistentnosti je namístě tak učinit v tomto nařízení.

(69)

Je třeba, aby typy intervencí v určitých odvětvích přispívaly k dosahování cílů SZP a posilovaly synergii s jinými nástroji SZP. V souladu s modelem provádění by měly být na úrovni Unie stanoveny minimální požadavky týkající se obsahu a cílů takových typů intervencí v určitých odvětvích, a to s cílem zajistit rovné podmínky na vnitřním trhu a zabránit vzniku podmínek nerovné a nekalé soutěže. Členské státy by měly jejich zahrnutí do strategických plánů SZP odůvodnit a zajistit konzistentnost s jinými intervencemi na úrovni odvětví. Obecné typy intervencí, které mají být na úrovni Unie zavedeny, by měly být stanoveny pro odvětví ovoce a zeleniny, vína, včelařských produktů, olivového oleje a stolních oliv a chmele, jakož i pro další odvětví uvedená mezi odvětvími podle čl. 1 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 (25) a odvětví zahrnující produkty, jejichž seznam má být uveden v příloze tohoto nařízení, pro něž je stanovení specifických intervencí považováno za prospěšné pro dosažení některých nebo všech obecných a specifických cílů SZP sledovaných tímto nařízením. S ohledem na deficit Unie v oblasti bílkovinných plodin a na environmentální přínosy jejich produkce by na seznam produktů uvedený v příloze měly být zařazeny zejména luštěniny, přičemž by měla být respektována listina WTO pro EU, pokud jde o olejnatá semena, a o uvedených přínosech by měli být zemědělci informováni mimo jiné prostřednictvím poradenských služeb pro zemědělství.

(70)

Aby se zachovala specifičnost intervencí a usnadnilo naprogramování intervencí v případě produktů včelařství, vína, olivového oleje a stolních oliv, chmele a v dalších odvětvích, jež mají být vymezena v tomto nařízení, jsou zapotřebí vnitrostátní finanční rámce nebo jiná omezení ve formě stropů. Aby nebylo ohroženo dosažení cílů pro tyto typy intervencí v odvětví ovoce a zeleniny, neměla by se v souladu se stávajícím přístupem použít žádná finanční omezení. Pokud by členské státy zavedly ve svých strategických plánech SZP podporu pro typy intervencí v jiných odvětvích, měl by být odpovídající finanční příděl odečten od přídělů pro přímé platby dotčeného členského státu, a t o s cílem zachovat finanční neutralitu. Pokud se členský stát rozhodne nezavádět specifické intervence pro odvětví chmele nebo odvětví olivového oleje a stolních oliv, měly by být související příděly pro uvedený členský stát dány k dispozici jakožto dodatečné příděly pro typy intervencí formou přímých plateb.

(71)

Pro intervence pro rozvoj venkova jsou zásady stanoveny na úrovni Unie, a to obzvláště s ohledem na základní požadavky, aby členské státy uplatňovaly kritéria výběru. Členské státy by však měly mít možnost dle vlastního výhradního uvážení stanovit specifické podmínky vycházející z jejich potřeb. Typy intervencí pro rozvoj venkova zahrnují platby za závazky v oblasti životního prostředí a klimatu a další závazky hospodaření, které by členské státy měly na svých územích podporovat v souladu se svými specifickými celostátními, regionálními nebo místními potřebami. Členské státy by měly poskytnout platby zemědělcům a jiným správcům půdy, kteří dobrovolně přijmou závazky hospodaření přispívající ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a k ochraně a zlepšování životního prostředí včetně kvality a množství vody, kvality ovzduší, vlastností půdy, biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb, včetně dobrovolných závazků v oblastech sítě Natura 2000 a podpory genetické rozmanitosti. Podpora v rámci plateb za závazky hospodaření může být rovněž poskytována ve formě místně řízených, integrovaných nebo kooperativních přístupů a intervencí založených na dosažených výsledcích.

(72)

Podpora na závazky hospodaření může zejména zahrnovat prémie za ekologické zemědělství, za přechod na ekologicky obhospodařované plochy a jejich udržování. Členské státy by měly na základě své hloubkové analýzy odvětví ekologického zemědělství a s ohledem na cíle, kterých chtějí dosáhnout v souvislosti s ekologickou produkcí, posuzovat ekologické zemědělství z hlediska závazků hospodaření v souladu se svými specifickými územními potřebami, přidělovat podporu na zvýšení podílu zemědělské půdy obhospodařované v režimu ekologického zemědělství a zajistit, aby přidělené rozpočty odpovídaly očekávanému růstu ekologické produkce. Podpora na závazky hospodaření by mohla rovněž zahrnovat platby na další typy intervencí na podporu ekologicky příznivých systémů produkce, jako je například agroekologie, ochranné zemědělství a integrovaná produkce; environmentální a klimatické služby poskytované lesy a ochrana lesů; prémie na lesy a zakládání agrolesnických systémů; dobré životní podmínky zvířat; ochrana, udržitelné využívání a rozvoj genetických zdrojů, zejména prostřednictvím tradičních šlechtitelských metod. Členské státy by měly mít možnost na základě svých potřeb vyvinout v rámci tohoto typu intervencí další režimy. Tento typ plateb by měl krýt pouze dodatečné náklady a ušlé příjmy, jež vyplývají ze závazků jdoucích nad rámec povinných standardů a požadavků stanovených v unijním a vnitrostátním právu, jakož i podmíněnosti stanovené ve strategickém plánu SZP. Mělo by být umožněno přijímat závazky související s tímto typem intervencí na předem stanovené jednoleté nebo víceleté období, přičemž takové závazky by mohly v řádně odůvodněných případech přesahovat časový rámec sedmi let.

(73)

Intervence v lesnictví by měly přispívat k provádění sdělení Komise ze dne 16. července 2021 nazvaného „Nová strategie EU v oblasti lesnictví do roku 2030“ a případně k rozšíření využívání agrolesnických systémů. Měly by být založeny na programech lesnictví členských států na celostátní nebo nižší úrovni nebo jejich rovnocenných nástrojích, které by měly navazovat na závazky vyplývající z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 (26) a na závazky, které byly přijaty ministerskými konferencemi o ochraně lesů v Evropě. Intervence by měly vycházet z plánů udržitelného obhospodařování lesů nebo z rovnocenných nástrojů, jež berou náležitě v potaz účinné ukládání a sekvestraci uhlíku z atmosféry a současně zlepšují ochranu biologické rozmanitosti, a mohou zahrnovat rozvoj lesních ploch a udržitelné obhospodařování lesů včetně zalesňování půdy, protipožární ochrany a vytváření a regenerace agrolesnických systémů; ochranu, obnovu a zlepšení lesních zdrojů, a to s ohledem na potřeby spojené s přizpůsobením se; investice k zajištění a zlepšování ochrany a odolnosti lesů a zajištění ekosystémových a klimatických služeb poskytovaných lesy a opatření a investice na podporu energie z obnovitelných zdrojů a bioekonomiky.

(74)

Za účelem zajištění spravedlivého příjmu a odolného zemědělského odvětví na celém území Unie by členské státy měly mít možnost poskytovat podporu zemědělcům v oblastech s přírodními a jinými specifickými omezeními, včetně horských a ostrovních oblastí. Co se týče plateb na oblasti s přírodními nebo jinými specifickými omezeními, mělo by nadále platit vymezení podle článku 32 nařízení (EU) č. 1305/2013.

(75)

Aby SZP přinesla vyšší přidanou hodnotu Unie v oblasti životního prostředí a posílily se její synergie s financováním investic v oblasti přírody a biologické rozmanitosti, je nezbytné zachovat samostatné opatření zaměřené na platby kompenzující příjemcům znevýhodnění související s realizací sítě Natura 2000 zřízené směrnicí 92/43/EHS a s prováděním směrnice 200/60/ES. Zemědělcům a držitelům lesů by tudíž měla být i nadále poskytována podpora s cílem pomoci jim při řešení specifických znevýhodnění, která vyplývají z provádění směrnic 92/43/EHS a 2009/147/ES, a přispívat k účinné správě lokalit sítě Natura 2000. Zemědělcům by rovněž měla být poskytována podpora s cílem pomoci jim při řešení znevýhodnění v oblastech povodí, která vyplývají z provádění směrnice 2000/60/ES. Podpora by měla být spojena se specifickými požadavky popsanými ve strategických plánech SZP, které jdou nad rámec relevantních závazných standardů a požadavků. Členské státy by rovněž měly zajistit, aby v souvislosti s platbami zemědělcům nedocházelo k dvojímu financování s ekoschématy, přičemž by měly umožnit dostatečnou flexibilitu ve strategických plánech SZP s cílem usnadnit komplementaritu mezi různými intervencemi. Kromě toho by členské státy při obecném koncipování svých strategických plánů SZP měly zohlednit zvláštní potřeby oblastí sítě Natura 2000.

(76)

Cílů SZP by se mělo dosahovat také prostřednictvím podpory investic, a to produktivních i neproduktivních, v zemědělských podnicích i mimo ně. Takové investice se mohou – mimo jiné – týkat infrastruktury spojené s rozvojem, modernizací nebo přizpůsobováním zemědělství a lesnictví změně klimatu včetně přístupových cest k zemědělským podnikům a lesní půdě, konsolidace půdy a zlepšování jejích vlastností, agrolesnických postupů a dodávek a úspor energie a vody. Mohou rovněž zahrnovat investice do obnovy zemědělského nebo lesnického potenciálu po přírodních katastrofách, nepříznivých klimatických jevech nebo katastrofických událostech, včetně požárů, bouří, povodní a škod způsobených škodlivými organismy a chorobami. Za účelem lepšího zajištění konzistentnosti strategických plánů SZP s unijními cíli a rovných podmínek ve všech členských státech by měl být součástí tohoto nařízení negativní seznam investičních oblastí. Členské státy by měly dostupné finanční prostředky na investice co nejlépe využívat, a to uvedením podpory investic do souladu s relevantními pravidly Unie v oblasti životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat.

(77)

Mladí zemědělci potřebují zejména modernizovat své zemědělské podniky, aby zajistili jejich dlouhodobou ekonomickou udržitelnost. V prvních letech svého podnikání však rovněž často vykazují nízký obrat. Je proto důležité, aby členské státy usnadňovaly a upřednostňovaly investiční intervence prováděné mladými zemědělci. Za tímto účelem by měly mít členské státy ve svých strategických plánech SZP možnost stanovit vyšší míry podpory a jiné preferenční podmínky pro investice v rámci zemědělských podniků mladých zemědělců. Členské státy by měly mít rovněž možnost poskytovat zvýšenou investiční podporu malým zemědělským podnikům.

(78)

Při poskytování podpory investic by členské státy měly zejména zohlednit průřezový cíl spočívající v modernizaci zemědělských a venkovských oblastí podporou a sdílením znalostí, inovací a digitalizace v zemědělství a ve venkovských oblastech a podněcováním jejich zavádění. Podpora investic do zavádění digitálních technologií v zemědělství, lesnictví a venkovských oblastech, jako jsou investice do přesného zemědělství, inteligentních vesnic, venkovských podniků a infrastruktur informačních a komunikačních technologií, by měla být ve strategických plánech SZP zahrnuta do popisu příspěvku těchto plánů k průřezovému cíli.

(79)

S ohledem na cíl Unie týkající se dobrého stavu vodních útvarů a nutnost zajistit, aby byly investice v souladu s tímto cílem, je důležité stanovit pravidla, pokud jde o podporu modernizace a rozvoje zavlažovací infrastruktury, tak aby využívání vody v zemědělství plnění tohoto cíle neohrožovalo.

(80)

S ohledem na nutnost zaplnit investiční mezery v unijním zemědělském odvětví a zlepšit prioritním skupinám, obzvláště pak mladým zemědělcům a novým zemědělcům s rizikovějším profilem, přístup k financím je třeba, aby bylo podporováno využívání záruk EU v rámci Programu InvestEU a kombinování grantů a finančních nástrojů. Jelikož se využívání finančních nástrojů v jednotlivých členských státech výrazně liší v důsledku rozdílů v přístupu k financím, rozvoji bankovního sektoru, přítomnosti rizikového kapitálu, míře obeznámenosti orgánů veřejné správy a potenciálnímu okruhu příjemců, měly by členské státy ve svých strategických plánech SZP stanovit vhodné cíle, příjemce a preferenční podmínky a další možná pravidla způsobilosti.

(81)

Mladí zemědělci, noví zemědělci a jiní noví účastníci na trhu stále čelí výrazným překážkám, co se týče přístupu k půdě, vysokých cen nebo přístupu k úvěrům. Jejich podniky jsou více ohroženy volatilitou cen u vstupů i u produktů a mají výrazné potřeby, pokud jde o odbornou přípravu v oblasti získávání podnikatelských dovedností a dovedností pro předcházení rizikům a řízení rizik. Je proto velice důležité nadále poskytovat podporu zaměřenou na zakládání nových podniků a nových zemědělských podniků. Členské státy by rovněž měly mít možnost stanovit ve svých strategických plánech SZP preferenční podmínky pro finanční nástroje určené pro mladé zemědělce, nové zemědělce a jiné nové účastníky na trhu. Maximální výše podpory pro zahájení činnosti mladých zemědělců a začínajících podniků na venkově by měla být zvýšena až na částku 100 000 eur, k níž lze získat přístup také prostřednictvím podpory ve formě finančního nástroje nebo v kombinaci s takovou podporou.

(82)

S ohledem na potřebu zajistit vhodné nástroje řízení rizik by podpora poskytovaná v rámci EZFRV na pomoc zemědělcům s řízením rizik spojených s produkcí a s příjmy měla být zachována a rozšířena. Konkrétně by mělo být nadále možné přispívat na pojistné a vzájemné fondy, včetně nástroje ke stabilizaci příjmu, ale podpora by měla být k dispozici rovněž pro jiné nástroje řízení rizik. Dále by všechny druhy nástrojů řízení rizik měly mít takovou působnost, aby pokrývaly rizika spojená s produkcí nebo s příjmy, ale aby je také bylo možné zacílit na zemědělská odvětví nebo územní oblasti, v nichž jsou zapotřebí. Členské státy by měly mít možnost využít procesních zjednodušení, jako je například možnost využít k výpočtu produkce a příjmu zemědělce ukazatele, přičemž je třeba zajistit náležitou reakceschopnost nástrojů na individuální výkonnost zemědělců a zamezit nadměrným kompenzacím ztrát.

(83)

Podpora by měla umožňovat navázání a realizaci spolupráce mezi alespoň dvěma subjekty s cílem dosáhnout cílů SZP. Mělo by být umožněno, aby taková podpora zahrnovala všechny aspekty takové spolupráce, jako jsou zavádění režimů jakosti a s informační a propagační činnosti na podporu režimů jakosti; společná opatření v oblasti životního prostředí a klimatu; prosazování krátkého dodavatelského řetězce a místních trhů; pilotní projekty; projekty operační skupiny v rámci EIP (evropského inovačního partnerství) v rámci projektů místního rozvoje, inteligentní vesnice, nákupní a strojní sdružení; partnerství zemědělských podniků; lesní hospodářské plány; sítě a klastry; sociální zemědělství; komunitou podporované zemědělství; akce v rámci iniciativy LEADER a zřizování seskupení producentů a organizací producentů, jakož i další formy spolupráce považované za nezbytné pro dosažení specifických cílů SZP.

(84)

Je důležité podporovat přípravu spolupráce určitého druhu, zejména pro účely operačních skupin EIP, skupin v rámci iniciativy LEADER a strategií inteligentních vesnic.

(85)

Ve sdělení „Budoucnost potravinářství a zemědělství“ jsou jako průřezový cíl nové SZP uvedeny výměna znalostí a zaměření na inovace. SZP by měla i nadále podporovat interaktivní inovační model, který zlepšuje spolupráci mezi účastníky tak, aby byly co nejlépe využívány komplementární znalosti s ohledem na šíření řešení připravených pro praktické využití. Poradenské služby pro zemědělství by měly být posíleny v rámci AKIS. Strategický plán SZP by měl poskytnout informace o tom, jak budou poradci, výzkumní pracovníci a národní sítě pro SZP vzájemně spolupracovat. Každý členský stát nebo dle potřeby i region by měl za účelem posílení svého AKIS a v souladu se svým strategickým přístupem k AKIS být schopen financovat řadu opatření zaměřených na výměnu znalostí a inovací, jakož i usnadnit zemědělcům vypracování strategií na úrovni zemědělských podniků s cílem zvýšit odolnost jejich podniků za pomoci těch typů intervencí, které jsou uvedeny v tomto nařízení. Kromě toho by každý členský stát měl vypracovat strategii rozvoje digitálních technologií a využívání těchto technologií s cílem ukázat, jak bude digitalizace v zemědělství a venkovských oblastech podpořena.

(86)

EZZF by měl i nadále financovat typy intervencí formou přímých plateb i typy intervencí v určitých odvětvích, přičemž EZFRV by měl i nadále financovat typy intervencí pro rozvoj venkova. Pravidla pro finanční řízení SZP by měla být pro oba fondy a jimi podporované činnosti stanovena samostatně a zohledněna by přitom měla být skutečnost, že nový model provádění poskytuje členským státům větší flexibilitu a subsidiaritu při dosahování jejich cílů. Typy intervencí podle tohoto nařízení by se měly vztahovat na období od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2027.

(87)

Podpora přímých plateb v rámci strategických plánů SZP by se měla poskytovat v rámci vnitrostátních přídělů, které budou stanoveny tímto nařízením. Tyto vnitrostátní příděly by měly odrážet pokračování změn, přičemž se příděly členským státům s nejnižším stupněm podpory na hektar postupně zvyšují, aby se odstranilo 50 % rozdílu vzhledem k 90 % průměru Unie. Za účelem zohlednění mechanismu snížení plateb a použití jeho výsledku v členském státě by mělo být umožněno, aby celkové roční orientační finanční příděly ve strategickém plánu SZP členského státu směly překročit vnitrostátní příděl.

(88)

S cílem usnadnit správu finančních prostředků EZFRV by se měla ve vztahu k veřejným výdajům v členských státech stanovit jednotná sazba příspěvku pro podporu z EZFRV. S cílem zohlednit zvláštní význam nebo povahu určitých typů operací by měly být ve vztahu k nim stanoveny zvláštní sazby příspěvku. Za účelem zmírnění specifických omezení vyplývajících z úrovně rozvoje, odlehlosti nebo ostrovního charakteru by měla být stanovena vhodná sazba příspěvku z EZFRV pro méně rozvinuté regiony, pro nejvzdálenější regiony a menší ostrovy v Egejském moři a pro přechodové regiony.

(89)

Pro kategorizaci regionů a oblastí na úrovni Unie, jež jsou způsobilé k poskytnutí podpory z EZFRV, by se měla stanovit objektivní kritéria. K tomuto účelu by mělo být určování regionů a oblastí na úrovni Unie založeno na společném systému klasifikace regionů stanoveném nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 (27). Nejaktuálnější klasifikace a údaje by se měly využívat pro zajištění odpovídající podpory, a to zejména pro řešení problematiky zaostávajících regionů a meziregionálních nerovností v rámci daného členského státu.

(90)

EZFRV by neměl poskytovat podporu na investice, které by poškozovaly životní prostředí. Z toho důvodu je nutné stanovit v tomto nařízení řadu pravidel pro vyloučení. EZFRV by totiž neměl financovat investice do zavlažování, které nepřispívají k dosažení nebo zachování dobrého stavu souvisejícího vodního útvaru nebo vodních útvarů, a neměl by financovat investice v oblasti zalesňování, které nejsou v souladu s cíli v oblasti životního prostředí a klimatu podle zásad udržitelného obhospodařování lesů.

(91)

Pro zajištění odpovídajícího financování pro některé priority by měla být stanovena pravidla pro minimální a maximální finanční příděly na tyto priority. Členské státy by měly vyčlenit alespoň částku odpovídající 3 % jejich ročního finančního rámce pro přímé platby před jakýmkoli převodem na intervence zaměřené na generační obměnu. Takové intervence mohou zahrnovat zvýšenou podporu příjmu a podporu na zahájení činnosti. S ohledem na význam podpory investic pro mladé zemědělce s cílem dosáhnout dlouhodobé ekonomické udržitelnosti jejich zemědělských podniků a posílit atraktivitu odvětví by se měl určitý podíl výdajů na investiční intervence s vyšší mírou podpory pro mladé zemědělce rovněž započítávat do minimální částky, která má být vyčleněna na příspěvek k dosažení specifického cíle, kterým je získávat a udržet mladé a nové zemědělce a usnadňovat udržitelný rozvoj podnikání ve venkovských oblastech.

(92)

Aby bylo zajištěno, že bude v rámci SZP poskytnuto dostatečné financování na plnění cílů v oblasti životního prostředí, klimatu a dobrých životních podmínek zvířat v souladu s prioritami Unie, měl by být na tyto účely vyčleněn určitý podíl jak podpory z EZFRV, včetně investic, tak přímých plateb. Vzhledem k tomu, že jsou v rámci přímých plateb poprvé zaváděny režimy pro klima, životní prostředí a dobré životní podmínky zvířat, měla by být poskytnuta určitá flexibilita, pokud jde o plánování a provádění, a to zejména v prvních dvou letech, s cílem umožnit členským státům a zemědělcům získat zkušenosti a zajistit hladké a úspěšné provádění, přičemž je třeba zohlednit rovněž míru ambicí v oblasti životního prostředí a klimatu v rámci EZFRV. S cílem respektovat celkové ambice v oblasti životního prostředí a klimatu by tato flexibilita měla být omezena a v určitých mezích by se na ni měla vztahovat kompenzace.

(93)

Přístup k místnímu rozvoji uplatňovaný v rámci iniciativy LEADER prokázal svou účinnost při podpoře rozvoje venkovských oblastí, a to tím, že prostřednictvím svého přístupu zdola nahoru plně zohledňuje víceodvětvové potřeby pro účely endogenního rozvoje venkova. Iniciativa LEADER by proto měla pokračovat i v budoucnu a její uplatňování by mělo být nadále povinné a mělo by být podporováno určitým minimálním přídělem prostředků v rámci EZFRV.

(94)

Vzhledem k významu boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie k provádění Pařížské dohody a cílů udržitelného rozvoje OSN by SZP měla přispívat k začlenění opatření v oblasti klimatu do politik Unie a k dosažení celkového cíle 30 % výdajů v rámci rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu. Očekává se, že akce v rámci SZP přispějí k dosažení cílů v oblasti klimatu 40 % celkového finančního rámce SZP. Relevantní akce by měly být identifikovány během přípravy a provádění strategických plánů SZP a opětovně posouzeny v rámci relevantních procesů hodnocení a přezkumu.

(95)

Jestliže jednotkové částky nejsou založeny na skutečných nákladech nebo na ušlém příjmu, členské státy by měly stanovit odpovídající úroveň podpory na základě svých posouzení potřeb. Vhodná jednotková částka může být i škálou vhodných jednotkových částek a nemusí být nutně jedinou jednotnou či průměrnou jednotkovou částkou. Členské státy by měly mít rovněž možnost stanovit ve svých strategických plánech SZP odůvodněnou maximální nebo minimální jednotkovou částku pro určité intervence, aniž by tím byla dotčena ustanovení týkající se výše plateb pro relevantní intervence.

(96)

Přenos odpovědnosti za posuzování potřeb a dosahování cílů na členské státy jde ruku v ruce se zvýšenou flexibilitou umožňující zavádět kombinaci typů intervencí formou přímých plateb, typů intervencí v určitých odvětvích i typů intervencí pro rozvoj venkova. To by mělo být podpořeno určitou mírou flexibility umožňující upravovat relevantní vnitrostátní příděly finančních prostředků. Jestliže se členský stát domnívá, že objem předem přiděleného finančního rámce je příliš nízký na to, aby existoval prostor pro všechna zamýšlená opatření, je určitý stupeň flexibility opodstatněný, přičemž je třeba zamezit výrazným výkyvům v poměru mezi výší roční přímé podpory příjmu a částkami dostupnými pro víceleté intervence v rámci EZFRV.

(97)

Pro zvýšení přidané hodnoty Unie a zachování funkčního zemědělského vnitřního trhu, jakož i pro dosažení obecných a specifických cílů SZP by členské státy neměly činit rozhodnutí podle tohoto nařízení izolovaně, ale v rámci strukturovaného postupu, který by se měl promítnout do strategického plánu SZP. Pravidla Unie stanovená shora dolů by měla stanovit specifické celounijní cíle SZP, hlavní typy intervencí, výkonnostní rámec a strukturu řízení. Cílem takového rozložení úkolů je zajistit plný soulad mezi investovanými finančními zdroji a dosaženými výsledky.

(98)

S cílem zajistit jasnou strategickou povahu těchto strategických plánů SZP a usnadnit propojení s dalšími politikami Unie, a zejména se zavedenými dlouhodobými vnitrostátními cíli vycházejícími z právních předpisů Unie nebo mezinárodních dohod, které se týkají například změny klimatu, lesů, biologické rozmanitosti a vody, je vhodné, aby pro každý členský stát existoval jediný strategický plán SZP s přihlédnutím k ústavním a institucionálním ustanovením daného členského státu. Strategický plán SZP může v případě potřeby zahrnovat intervence odpovídající potřebám jednotlivých regionů.

(99)

Při vypracování svých strategických plánů SZP by členské státy měly analyzovat svou specifickou situaci a potřeby, stanovit cíle spojené s dosažením cílů SZP a koncipovat intervence, které umožní dosažení těchto cílů, přičemž zároveň by měly být tyto plány přizpůsobeny podle vnitrostátního a specifického regionálního kontextu, včetně nejvzdálenějších regionů. Takový postup by měl podporovat větší subsidiaritu ve společném rámci Unie, přičemž by měl být zajištěn soulad s obecnými zásadami práva Unie a s cíli SZP. Je proto vhodné stanovit pravidla týkající se struktury a obsahu strategických plánů SZP.

(100)

S cílem zajistit, aby stanovení cílů členskými státy a koncepce intervencí byly vhodné a maximalizovaly přínos k dosahování cílů SZP, je nutné, aby strategie obsažené ve strategických plánech SZP vycházely z předchozí analýzy místního kontextu a z posouzení potřeb ve vztahu k cílům SZP. Je rovněž důležité zajistit, aby strategické plány SZP mohly odpovídajícím způsobem zohledňovat změny podmínek, struktur (jak vnitřních, tak vnějších) a tržní situace v členských státech, a aby je tudíž bylo možno v průběhu času v zájmu zohlednění těchto změn upravovat.

(101)

Strategické plány SZP by měly mít za cíl zajistit větší soudržnost všech nástrojů SZP, neboť by se tyto plány měly vztahovat na typy intervencí formou přímých plateb, typy intervencí v určitých odvětvích i typy intervencí pro rozvoj venkova. Měly by rovněž zajistit a prokázat, že rozhodnutí členského státu jsou přiměřená s ohledem na priority a cíle Unie a jsou s nimi v souladu. V tomto ohledu by strategické plány SZP měly zahrnovat přehled a vysvětlení nástrojů zajišťujících spravedlivější rozdělování a účinnější a účelnější zacílení podpory příjmu. Je tudíž vhodné, aby obsahovaly intervenční strategie zaměřené na výsledky a strukturované kolem specifických cílů SZP, včetně kvantifikovaných dílčích cílů v souvislosti s těmito cíli. S cílem umožnit jejich monitorování na ročním základě je vhodné, aby tyto cíle byly založeny na ukazatelích výsledků.

(102)

Intervenční strategie by měla rovněž zdůraznit komplementaritu jak mezi nástroji SZP, tak i s ostatními politikami Unie. Každý strategický plán SZP by zejména měl zohledňovat relevantní právní předpisy v oblasti životního prostředí a klimatu a v rámci analýzy současné situace („analýza SWOT“) by měly být popsány vnitrostátní plány vycházející z těchto právních předpisů. Je vhodné uvést seznam legislativních aktů, na které by měl strategický plán SZP konkrétně odkazovat.

(103)

Vzhledem k tomu, že členským státům by měla být poskytnuta flexibilita, pokud jde o rozhodnutí přenést na základě vnitrostátního rámce část koncipování a provádění jejich strategických plánů SZP na regionální úroveň, a to s cílem usnadnit koordinaci mezi regiony při řešení celostátních výzev, je vhodné, aby byl ve strategických plánech SZP uveden popis interakce mezi celostátními a regionálními intervencemi.

(104)

Jelikož by strategické plány SZP měly Komisi umožňovat nést odpovědnost za řízení rozpočtu Unie a poskytovat členským státům právní jistotu ohledně některých prvků strategického plánu SZP, je vhodné, aby tyto strategické plány SZP obsahovaly konkrétní popis jednotlivých intervencí, včetně podmínek způsobilosti, přidělování rozpočtových prostředků, plánovaných výstupů a jednotkových nákladů. Nezbytný je také finanční plán, který má podávat přehled o veškerých rozpočtových aspektech a pro každou intervenci, spolu s plánem cílů.

(105)

Za účelem zajištění okamžitého zahájení a účinného provádění strategických plánů SZP by podpora z EZZF a EZFRV měla být založena na existenci stabilních podmínek správního rámce. Každý strategický plán SZP by měl tudíž zahrnovat identifikaci všech struktur správy a koordinace strategického plánu SZP, včetně kontrolních systémů a sankcí a struktury pro monitorování a podávání zpráv.

(106)

Vzhledem k tomu, jaký význam má specifický cíl modernizace zemědělských a venkovských oblastí, a s ohledem na jeho průřezový charakter je vhodné, aby členské státy do svých strategických plánů SZP zahrnuly zvláštní popis příspěvku těchto strategických plánů SZP k dosažení uvedeného cíle, včetně jejich příspěvku k digitalizaci.

(107)

Vzhledem k obavám souvisejícím s administrativní zátěží v rámci sdíleného řízení by ve strategickém plánu SZP měla být zvláštní pozornost věnována také zjednodušení.

(108)

Jelikož není vhodné, aby Komise schvalovala informace, které lze považovat za kontextuální nebo za historické nebo které spadají do odpovědnosti členských států, měly by být některé informace předloženy jako přílohy strategického plánu SZP.

(109)

Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (28) je třeba hodnotit unijní fondy na základě informací shromážděných v souladu se stanovenými zvláštními požadavky na monitorování a zároveň zamezit administrativní zátěži, zejména pro členské státy, a nadměrné regulaci. Tyto požadavky mohou případně zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení účinků těchto fondů v praxi.

(110)

Schválení strategických plánů SZP Komisí je zásadním krokem pro to, aby bylo zajištěno, že je politika prováděna v souladu se společnými cíli. V souladu se zásadou subsidiarity by Komise měla členským státům poskytnout vhodné pokyny ohledně prezentace soudržné a ambiciózní logiky intervencí.

(111)

Je také nezbytné stanovit možnost koncipovat a revidovat strategické plány SZP v souladu s podmínkami stanovenými tímto nařízením.

(112)

Za řízení a provádění každého strategického plánu SZP by měl být zodpovědný vnitrostátní řídící orgán, který by měl být pro Komisi hlavním kontaktním místem. Nicméně v případě, že prvky související s politikou rozvoje venkova jsou řešeny na regionální úrovni, by měly mít členské státy možnost zřídit regionální řídící orgány. Řídící orgány by měly mít možnost přenést část svých povinností a ponechat si odpovědnost za účinnost a správnost řízení a zajišťovat soudržnost a konzistentnost strategického plánu SZP a koordinaci vnitrostátního řídícího orgánu s regionálními řídícími orgány. Členské státy by měly zajistit, aby při řízení a provádění svých strategických plánů SZP byly finanční zájmy Unie chráněny v souladu s finančním nařízením a nařízením (EU).2021/2116.

(113)

Odpovědnost za monitorování strategických plánů SZP by měla být sdílena mezi vnitrostátním řídícím orgánem a vnitrostátním monitorovacím výborem zřízeným za tímto účelem. Vnitrostátní monitorovací výbor by měl být odpovědný za monitorování účinnosti provádění strategických plánů SZP. Za tímto účelem je třeba upřesnit jeho povinnosti. Pokud strategický plán SZP obsahuje prvky, které jsou stanoveny regiony, členské státy a dotčené regiony by měly mít možnost zřídit a sestavit regionální monitorovací výbory. V takovém případě by pak měla být vyjasněna pravidla koordinace s vnitrostátním monitorovacím výborem.

(114)

EZFRV by měl prostřednictvím technické pomoci z podnětu Komise podporovat opatření týkající se plnění úkolů uvedených v článku 7 nařízení (EU) 2021/2116. Technickou pomoc lze poskytnout i z podnětu členských států, a to za účelem plnění úkolů nezbytných pro účinnou správu a provádění podpory v souvislosti se strategickým plánem SZP. Posílení technické pomoci z podnětu členských států je k dispozici pouze pro členské státy, jejichž příděl z EZFRV nepřesahuje 1,1 miliardy EUR. Podpora z EZFRV na technickou pomoc by měla zohlednit zvýšení budování správních kapacit, pokud jde o nové systémy správy a kontroly v členských státech.

(115)

V situaci, kdy budou moci členské státy využít mnohem větší flexibility a subsidiarity při koncipování intervencí v zájmu dosažení společných cílů, budou sítě jedním z klíčových nástrojů umožňujících stimulovat a směrovat politiku a podporovat zapojení zúčastněných stran, sdílení znalostí a budování kapacit pro členské státy a další subjekty. Rozsah činností zaměřených na propojování příslušných subjektů bude rozšířen nad rámec problematiky rozvoje venkova tak, aby zahrnoval oba pilíře SZP. Jednotná unijní síť pro SZP by měla zajistit lepší koordinaci mezi činnostmi zaměřenými na propojování příslušných subjektů, které jsou realizovány na unijní, vnitrostátní a regionální úrovni. Evropská síť a národní sítě pro SZP by měly nahradit současnou Evropskou síť pro rozvoj venkova a síť EIP-AGRI na úrovni Unie a celostátní sítě pro venkov. Evropská síť pro SZP by měla v co největší míře přispívat k činnostem národních sítí pro SZP. Tyto sítě by měly poskytnout platformu pro prosazování intenzivnější výměny znalostí za účelem lepšího provádění strategických plánů SZP a zaznamenávání výsledků a přidané hodnoty politiky na unijní úrovni, včetně politiky programu Horizont Evropa a jeho projektů s více aktéry. Se stejným cílem, tj. za účelem zlepšení výměny znalostí a inovací, by EIP s pomocí evropských a vnitrostátních sítí pro SZP měla podporovat realizaci interaktivního inovativního modelu v souladu s metodikou nastíněnou v tomto nařízení.

(116)

Každý strategický plán SZP by měl podléhat pravidelnému monitorování provádění a pokroku při plnění stanovených cílů. Za účelem prokázání pokroku a posouzení dopadu a efektivity naplňování politiky by měl být vytvořen rámec pro výkonnost, monitorování a hodnocení SZP.

(117)

Orientace na trh vyplývající z modelu provádění vyžaduje pevný výkonnostní rámec, a to obzvláště proto, že strategické plány SZP by přispívaly k dosažení širokých všeobecných cílů pro jiné politiky ve sdíleném řízení. Politika založená na výkonnosti vyžaduje každoroční i víceleté posuzování na základě zvolených ukazatelů výstupů, výsledků a dopadu vymezených v rámci pro výkonnost, monitorování a hodnocení. Za tímto účelem by měl být zvolen omezený a cílený soubor ukazatelů způsobem, který co nejpřesněji odráží, zda podpořená intervence přispívá k dosažení stanovených cílů. Mělo by být umožněno, aby se ukazatele týkající se specifických cílů v oblasti životního prostředí a klimatu vztahovaly na intervence přispívající k plnění závazků, jež vycházejí z relevantních legislativních aktů Unie.

(118)

Jako součást rámce pro výkonnost, monitorování a hodnocení by měly členské státy monitorovat dosažený pokrok a každoročně o něm podávat Komisi zprávu. Informace poskytované členskými státy představují základ, z něhož by měla vycházet Komise ve zprávách o pokroku při dosahování specifických cílů během celého programového období strategického plánu SZP, přičemž se k tomuto účelu použije základní soubor ukazatelů.

(119)

Je třeba zavést mechanismy k podnikání kroků na ochranu finančních zájmů Unie v případě, že by se provádění strategického plánu SZP významně odchýlilo od stanovených cílů. Komise by tudíž měla mít možnost vyžádat si od členských států v případě významných a neodůvodněných nedostatků požadovat předložení akčních plánů. Nesplnění plánovaných výsledků by mohlo vést k pozastavení a nakonec i ke snížení čerpání unijních prostředků.

(120)

V souladu se zásadou sdíleného řízení by členské státy měly být v případě, že zajišťují zapojení regionů do koncipování plánů hodnocení a do monitorování a hodnocení regionálních intervencí strategického plánu SZP, odpovědné za vyhodnocování svých strategických plánů SZP, přičemž by v relevantních případech mělo být zajištěno, aby byly do koncipování plánu hodnocení a do monitorování a hodnocení regionálních intervencí uvedených v plánu SZP zapojeny regiony, zatímco Komise by měla odpovídat za syntézu hodnocení ex ante členských států na úrovni Unie a za průběžná hodnocení a hodnocení ex post na úrovni Unie.

(121)

S cílem zajistit komplexní a smysluplné hodnocení SZP na úrovni Unie by měla Komise vycházet z kontextových ukazatelů a ukazatelů dopadu. Tyto ukazatele by měly primárně vycházet ze zavedených zdrojů údajů. Komise a členské státy by měly spolupracovat s cílem zajistit a dále zvýšit spolehlivost údajů potřebných pro kontextové ukazatele a ukazatele dopadu.

(122)

Při posuzování navrhovaných strategických plánů SZP by Komise měla posuzovat konzistentnost těchto plánů a jejich přínos k plnění unijních právních předpisů a závazků v oblasti životního prostředí a klimatu, zejména cílů Unie pro rok 2030 stanovených ve sděleních Komise ze dne 20. května 2020 s názvy „Strategie ‚Od zemědělce ke spotřebiteli‘ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy“ (dále jen „strategie Od zemědělce ke spotřebiteli“) a „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030: Navrácení přírody do našeho života“ (dále jen „strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti“).

(123)

Členské státy by měly mít povinnost prokázat prostřednictvím svých strategických plánů SZP větší celkovou ambici ve srovnání s minulostí, pokud jde o specifické cíle SZP v oblasti životního prostředí a klimatu. Je třeba mít za to, že se tato ambice skládá z řady prvků, týkajících se mimo jiné ukazatelů dopadu, cílů stanovených na základě ukazatelů výsledků, koncepce intervencí, zamýšleného uplatňování systému podmíněnosti a finančního plánování. Členské státy by měly mít povinnost, aby ve svých strategických plánech SZP s odkazem na jednotlivé relevantní prvky vysvětlily, jak požadovanou větší celkovou ambici prokazují. Toto vysvětlení by mělo zahrnovat vnitrostátní příspěvky k dosažení cílů Unie pro rok 2030 stanovených ve strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli“ a ve strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti.

(124)

Komise by měla na začátku prováděcího období vypracovat souhrnnou zprávu o strategických plánech SZP členských států, aby posoudila společné úsilí a kolektivní ambici členských států, pokud jde o řešení specifických cílů SZP, přičemž by měla zohlednit cíle Unie pro rok 2030 stanovené ve strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli“ a ve strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti.

(125)

Komise by měla Evropskému parlamentu a Radě předložit zprávu s cílem posoudit fungování nového modelu provádění ze strany členských států a společný příspěvek intervencí, jež členské státy stanovily ve svých strategických plánech SZP, ke splnění závazků Unie v oblasti životního prostředí a klimatu, zejména těch, jež vyplývají ze Zelené dohody pro Evropu.

(126)

Na podporu pro typy intervencí podle tohoto nařízení by se měly vztahovat články 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování EU. Vzhledem ke specifickým vlastnostem odvětví zemědělství by se uvedená ustanovení Smlouvy o fungování EU neměla vztahovat na typy intervencí formou přímých plateb a na typy intervencí pro rozvoj venkova, které se týkají operací spadajících do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy o fungování EU a které jsou prováděny podle tohoto nařízení a v souladu s ním, nebo na platby prováděné členskými státy a určené na doplňkové vnitrostátní financování typů intervencí na rozvoj venkova, pro které se poskytuje podpora Unie a které spadají do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy o fungování EU.

(127)

S cílem zabránit náhlému a podstatnému snížení podpory v určitých odvětvích v členských státech, které v období 2015–2022 udělily přechodnou vnitrostátní podporu, by měly mít takové členské státy možnost udělovat tuto podporu za určitých podmínek a omezení i nadále. Při zohlednění přechodné povahy této podpory je vhodné pokračovat v jejím postupném ukončování tím, že bude každoročně postupně snižován objem finančních rámců pro jednotlivá odvětví vyčleněných na tuto podporu.

(128)

Osobní údaje shromážděné za účelem uplatnění jakéhokoli ustanovení uvedeného v tomto nařízení by měly být zpracovány způsobem, který odpovídá těmto účelům. Uvedené údaje by také měly být anonymizovány, jsou-li zpracovány za účelem monitorování nebo hodnocení a měly by být chráněny v souladu s právem Unie, jež se týká ochrany osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a volného pohybu těchto údajů, obzvláště pak v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady ( EU) č. 2016/679 (29) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (30). Subjekty údajů by měly být informovány o tomto zpracování, jakož i o svých právech na ochranu údajů.

(129)

Pro účely uplatňování tohoto nařízení a pro účely monitorování, analýzy a správy finančních nároků se od členských států vyžadují oznámení.

(130)

Za účelem doplnění nebo změny některých jiných než podstatných prvků tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci své přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(131)

Za účelem zajištění právní jistoty, ochrany práv zemědělců a zaručení rovných podmínek ve všech členských státech, pokud jde o společné požadavky a ukazatele, by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat některé akty, pokud jde o přijetí společných ukazatelů, jež se týkají výstupu, výsledku, dopadu a okolností v případě řešení technických problémů při jejich uplatňování; a pravidla týkající se poměru u normy DZES 1.

(132)

Za účelem zajištění právní jistoty, ochrany práv zemědělců a zaručení hladkého, soudržného a účinného fungování typů intervencí formou přímých plateb by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat některé akty, pokud jde o pravidla podmiňující poskytnutí plateb používáním certifikovaných osiv určitých odrůd konopí a postup při určování odrůd konopí a ověřování obsahu tetrahydrokanabinolu v těchto odrůdách; pravidla, jež stanoví harmonizovaný základ pro výpočet snížení plateb v rámci stanovení horní meze a postupného snižování plateb; opatření, která mají zamezit tomu, aby byli příjemci podpory příjmu vázané na produkci postiženi strukturální nerovnováhou na trhu v daném odvětví, včetně rozhodnutí, že taková podpora může být i nadále vyplácena až do roku 2027 na základě produkčních jednotek, na něž byla poskytnuta v minulém referenčním období; pravidla a podmínky pro schvalování půdy a povolování odrůd pro účely zvláštní podpory pro bavlnu, pravidla týkající se podmínek pro poskytování této zvláštní podpory a souvisejících požadavků způsobilosti a zemědělských postupů; pravidla týkající se kritérií pro schválení mezioborových organizací a pravidla upravující důsledky, kdy schválená mezioborová organizace nesplňuje tato kritéria, a povinnosti pro producenty.

(133)

S cílem zajistit, aby typy intervencí v určitých odvětvích přispívaly k dosahování cílů SZP a posilovaly synergie s jinými nástroji SZP, a s cílem zajistit rovné podmínky na vnitřním trhu a zamezit nerovné a nekalé soutěži by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o pravidla pro řádné fungování typů intervencí v určitých odvětvích, typ výdajů, které mají být pokryty, a to zejména správní a personální náklady, základ pro výpočet finanční podpory Unie, včetně referenčních období a výpočtu hodnoty produkce uvedené na trh, a o stupeň organizovanosti producentů v některých regionech a o maximální míru finanční podpory Unie pro některé intervence, jejichž cílem je předcházet krizím na trhu a řízení rizik v určitých odvětvích; pravidla pro stanovení stropu výdajů na opětovnou výsadbu sadů, olivových hájů nebo vinic; pravidla, podle kterých mají producenti stáhnout vedlejší produkty vinifikace, a o výjimky z této povinnosti, s cílem zabránit dodatečné administrativní zátěži, pravidla pro dobrovolnou certifikaci lihovarů a pravidla týkající se jiného druhu podpory a minimálních dlouhodobých účinků podpořených investic v některých odvětvích, jakož i pravidla týkající se kombinace financování pro některé intervence v odvětví vína. Zejména za účelem zajištění účinného a účelného využívání finančních prostředků Unie určených pro intervence v odvětví včelařství by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o další požadavky týkající se oznamovací povinnosti a stanovení minimálního příspěvku Unie na výdaje na provedení těchto typů intervencí.

(134)

S cílem zabezpečit právní jistotu a zaručit, aby intervence pro rozvoj venkova plnily své cíle, by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat některé akty, pokud jde o podporu na závazky hospodaření, jež se týkají genetických zdrojů a dobrých životních podmínek zvířat, a podporu na režimy jakosti.

(135)

S cílem zohlednit budoucí změny finančních přídělů členským státům nebo reagovat na problémy, s nimiž se při provádění svých strategických plánů SZP potýkají členské státy, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o příděly členským státům na typy intervencí formou přímých plateb, změnu váhového kritéria, jež se použije na podporu na základě jeho příspěvku k dosahování cílů v oblasti změny klimatu, a pravidla týkající se obsahu strategického plánu SZP.

(136)

S cílem usnadnit přechod od režimů stanovených v nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013 k režimům, které jsou stanoveny v tomto nařízení, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat některé akty, pokud jde o opatření na ochranu veškerých nabytých práv a oprávněných očekávání příjemců.

(137)

S cílem zajistit jednotné podmínky k provedení tohoto nařízení a zabránit nekalé soutěži nebo diskriminaci mezi zemědělci by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o stanovení referenčních ploch pro podporu na olejnatá semena, pravidla pro schvalování půdy a povolování odrůd pro účely zvláštní podpory pro bavlnu a související oznámení, výpočet snížení, pokud plocha způsobilá pro podporu a osetá bavlnou přesáhne základní plochu, finanční podporu Unie pro destilaci vedlejších produktů vinifikace, pravidla, jak mají být prezentovány prvky, které mají být zahrnuty do strategického plánu SZP, jednotné podmínky pro uplatňování požadavků týkajících se informování a propagace ohledně možností, které skýtají strategické plány SZP, stanovení organizační struktury a provoz evropské sítě pro SZP, pravidla týkající se rámce pro výkonnost, monitorování a hodnocení, pravidla pro předkládání obsahu výroční zprávy o výkonnosti, pravidla pro informace zasílané členskými státy pro účely posouzení výkonnosti ze strany Komise, pravidla, pokud jde o potřeby týkající se údajů a synergie mezi možnými zdroji údajů, a pravidla pro provoz systému pro bezpečnou výměnu údajů společného zájmu mezi Komisí a členskými státy. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (31).

(138)

Vzhledem k tomu, že ukazatele pro účely monitorování, hodnocení a předkládání výročních zpráv o výkonnosti jsou již stanoveny v příloze I, přijetí dalších ukazatelů pro monitorování a hodnocení SZP by mělo podléhat dodatečné kontrole ze strany členských států. Rovněž tak dodatečné informace, které členské státy mají poskytovat Komisi pro účely monitorování a hodnocení SZP, by měly být podmíněny kladným stanoviskem Výboru pro společnou zemědělskou politiku. Komise by tak neměla mít možnost stanovit pro členské státy povinnost poskytovat dodatečné ukazatele a informace o provádění SZP pro účely monitorování a hodnocení SZP v případě, že Výbor pro společnou zemědělskou politiku nedosáhne kvalifikované většiny pro návrh Komise nebo proti němu, a nebude proto s to vydat stanovisko.

(139)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci k přijetí prováděcích aktů bez uplatnění nařízení (EU) č. 182/2011, kterými se schvalují strategické plány SZP a jejich změny.

(140)

Komise by měla přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty, pokud to v náležitě odůvodněných případech týkajících se řešení konkrétních problémů a při současném zajištění kontinuity režimu přímých plateb v případě mimořádných okolností vyžadují závažné naléhavé důvody. S cílem vyřešit naléhavé problémy v jednom nebo několika členských státech by mimoto Komise měla při současném zajištění kontinuity systému přímých plateb přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty, pokud v řádně odůvodněných případech mají mimořádné okolnosti dopad na poskytování podpory a ohrožují účinné provádění plateb v rámci režimů podpory uvedených v tomto nařízení.

(141)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013 (32) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 229/2013 (33) by měla zůstat mimo oblast působnosti tohoto nařízení s výjimkou těch jejich ustanovení, na která se výslovně odkazuje.

(142)

Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale vzhledem k rozdílům mezi různými venkovskými oblastmi a omezeným finančním zdrojům členských států jich lze lépe dosáhnout na úrovni Unie prostřednictvím víceleté záruky unijního financování a zaměřením se na jasně identifikované priority, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(143)

Nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013 by proto měla být zrušena.

(144)

V zájmu zajištění hladkého provedení předpokládaných opatření a z důvodu naléhavosti by toto nařízení mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

PŘEDMĚT A OBLAST PŮSOBNOSTI, POUŽITELNÁ USTANOVENÍ A DEFINICE

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Tímto nařízením se stanoví pravidla pro:

a)

obecné a specifické cíle, o něž se usiluje prostřednictvím podpory Unie financované z Evropského zemědělského a záručního fondu (EZZF) a z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) v rámci společné zemědělské politiky (SZP), jakož i související ukazatele;

b)

typy intervencí a společné požadavky, jež mají členské státy uplatňovat při dosahování těchto cílů, jakož i související finanční ujednání;

c)

strategické plány SZP, které mají vypracovat členské státy a v nichž se stanoví cíle, upřesní podmínky týkající se intervencí a přidělí finanční zdroje v souladu se specifickými cíli a zjištěnými potřebami;

d)

koordinaci a správu, jakož i pro monitorování, vykazování a hodnocení.

2.   Toto nařízení se použije na podporu Unie financovanou z EZZF a EZFRV a určenou na intervence uvedené ve strategickém plánu SZP vypracovaném členským státem a schváleném Komisí, který se vztahuje na období od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2027 (dále jen „období strategického plánu SZP “).

Článek 2

Použitelná ustanovení

1.   Na podporu poskytovanou podle tohoto nařízení se použijí nařízení (EU) 2021/2116 a ustanovení přijatá podle uvedeného nařízení.

2.   Na podporu financovanou z EZFRV podle tohoto nařízení se použijí ustanovení hlavy III kapitoly II článku 19 s výjimkou čl. 28 prvního pododstavce písm. c ) a článků 46 a 48 nařízení (EU) 2021/1060.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„zemědělcem“ fyzická nebo právnická osoba či skupina fyzických nebo právnických osob, bez ohledu na právní postavení takové skupiny a jejích členů podle vnitrostátních právních předpisů, jejíž zemědělský podnik se nachází na území spadajícím do územní působnosti Smluv podle článku 52 Smlouvy o Evropské unii ve spojení s články 349 a 355 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a která vykonává zemědělskou činnost, jak ji vymezí členské státy v souladu s čl. 4 odst. 2 tohoto nařízení;

2)

„zemědělským podnikem“ soubor všech jednotek využívaných k zemědělské činnosti a spravovaných zemědělcem, které se nacházejí na území stejného členského státu;

3)

„intervencí“ nástroj podpory spolu se souborem podmínek způsobilosti upřesněných členským státem v jeho strategickém plánu SZP na základě typu intervencí stanovených v tomto nařízení;

4)

„operací“:

a)

projekt, smlouva, akce nebo skupina projektů či akcí vybraných v rámci dotčeného strategického plánu SZP;

b)

v souvislosti s finančními nástroji celkové způsobilé veřejné výdaje poskytnuté na finanční nástroj a následná finanční podpora poskytnutá z tohoto finančního nástroje konečným příjemcům;

5)

„veřejnými výdaji“ jakýkoli příspěvek k financování operací, jehož zdrojem je rozpočet vnitrostátních, regionálních nebo místních orgánů veřejné správy, rozpočet Unie vyčleněný pro EZZF a EZFRV, rozpočet veřejnoprávních subjektů nebo rozpočet sdružení orgánů veřejné správy nebo veřejnoprávních subjektů;

6)

„milníky“ průběžné předem stanovené hodnoty určené členskými státy v rámci jejich intervenčních strategií uvedených v čl. 107 odst. 1 písm. b) pro konkrétní rozpočtový rok, jichž má být dosaženo v určeném okamžiku v průběhu období strategického plánu SZP v zájmu zajištění včasného pokroku ve vztahu k ukazatelům výsledků;

7)

„cíli“ předem stanovené hodnoty určené členskými státy v rámci jejich intervenčních strategií uvedených v čl. 100 odst. 1 písm. b), jichž má být dosaženo na konci období strategického plánu SZP ve vztahu k ukazatelům výsledků ;

8)

„nejvzdálenějšími regiony“ nejvzdálenější regiony podle článku 349 Smlouvy o fungování EU;

9)

pojmem „AKIS“ kombinace organizačních a znalostních toků mezi osobami, organizacemi a institucemi, které užívají a vytváří poznatky pro účely zemědělství a souvisejících oblastí (zemědělský znalostní a inovační systém);

10)

„menšími ostrovy v Egejském moři“ menší ostrovy v Egejském moři ve smyslu čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) č. 229/2013;

11)

„vzájemným fondem“ systém akreditovaný členským státem v souladu s jeho vnitrostátním právem, který umožňuje zemědělcům, kteří jsou jeho členy, aby se pojistili, přičemž uvedeným zemědělcům se z něj poskytuje kompenzace v případě, že utrpěli hospodářské ztráty;

12)

„méně rozvinutými regiony“ méně rozvinuté regiony ve smyslu čl. 108 odst. 2 prvního pododstavce písm. a) nařízení (EU) 2021/1060;

13)

„příjemcem“ v případě typů intervencí pro rozvoj venkova podle článku 69:

a)

veřejnoprávní nebo soukromoprávní subjekt, subjekt s právní subjektivitou či bez ní, fyzická osoba nebo skupina fyzických či právnických osob, které jsou odpovědné za zahájení nebo za zahájení i provádění operací;

b)

v souvislosti s režimy státní podpory podnik, který je příjemcem podpory;

c)

v souvislosti s finančními nástroji subjekt, který spravuje podílový fond, nebo subjekt, který spravuje zvláštní fond, neexistuje-li struktura podílového fondu, nebo řídící orgán uvedený v článku 123 (dále jen „řídící orgán“), je-li tento řídící orgán správcem finančního nástroje;

14)

„mírou podpory“ míra veřejného výdaje na operaci; v souvislosti s finančními nástroji se jí rozumí hrubý grantový ekvivalent podpory vymezený v čl. 2 bodě 20 nařízení Komise (EU) č. 702/2014 (34);

15)

pojmem „LEADER“ komunitně vedený místní rozvoj podle článku 31 nařízení (EU) 2021/1060;

16)

„zprostředkujícím subjektem“ jakýkoli veřejnoprávní nebo soukromoprávní subjekt, včetně regionálních nebo místních subjektů, subjektů regionálního rozvoje či nevládních organizací, za jejichž činnost odpovídá vnitrostátní nebo regionální řídící orgán, nebo které plní povinnosti z pověření takového řídícího orgánu;

17)

„rozpočtovým rokem“ zemědělský rozpočtový rok v souladu s článkem 35 nařízení (EU) 2021/2116.

Článek 4

Definice a podmínky, jež mají být stanoveny ve strategických plánech SZP

1.   Členské státy stanoví ve svých strategických plánech SZP definici „zemědělské činnosti“, „zemědělské plochy“, „způsobilého hektaru“, „aktivního zemědělce“„mladého zemědělce“ a „nového zemědělce“, jakož i relevantní podmínky v souladu s tímto článkem.

2.   „Zemědělská činnost“ se vymezí tak, aby umožňovala přispívat k poskytování soukromých a veřejných statků prostřednictvím jedné nebo obou těchto činností:

a)

produkcí zemědělských produktů, která zahrnuje činnosti, jako je chov zvířat nebo pěstování plodin, a to i prostřednictvím paludikultury, přičemž zemědělskými produkty se rozumějí produkty uvedené v příloze I Smlouvy o fungování EU s výjimkou produktů rybolovu, jakož i bavlna a rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích;

b)

udržováním zemědělských ploch ve stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování plodin bez zvláštní přípravy, která jde nad rámec používání běžných způsobů zemědělské produkce a strojů.

3.   „Zemědělská plocha“ se vymezí tak, aby zahrnovala ornou půdu, trvalé kultury a trvalé travní porosty, včetně případů, kdy na této ploše uvedené prvky tvoří agrolesnický systém. Pojmy „orná půda“, „trvalé kultury“ a „trvalé travní porosty“ členské státy dále upřesní v tomto rámci:

a)

„ornou půdou“ se rozumí půda obdělávaná za účelem produkce plodin nebo plochy, které jsou k dispozici pro produkci plodin, ale jsou ponechány ladem; nadto se po dobu trvání závazku jedná o půdu obdělávanou za účelem produkce plodin nebo o plochy, které jsou k dispozici pro produkci plodin, ale jsou ponechány ladem, a které byly vyňaty z produkce v souladu s článkem 31 nebo článkem 70 nebo se standardem DZES 8 uvedeným v příloze III tohoto nařízení nebo s články 22, 23 nebo 24 nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 (35) nebo s článkem 39 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (36) nebo s článkem 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 (37);

b)

„trvalými kulturami“ se rozumějí kultury jiné než trvalé travní porosty a stálé pastviny, které nejsou pěstované systémem střídání plodin, jsou na dané půdě nejméně pět let a poskytují opakované sklizně, včetně školek a rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích;

c)

„trvalými travními porosty a stálými pastvinami“ (společně dále jen „trvalé travní porosty“) se rozumí půda využívaná k pěstování trav nebo jiných bylinných pícnin na přírodních (přirozený osev) nebo uměle vytvořených (umělý osev) plochách, která nebyla zahrnuta do střídání plodin v zemědělském podniku po dobu pěti a více let, a rozhodnou-li tak členské státy, i půda, která nebyla zorána, nebo jinak obdělána ani opětovně oseta různými druhy trav nebo jinými bylinnými pícninami po dobu pěti a více let. Lze sem zařadit i jiné druhy, jako jsou křoviny nebo stromy, které mohou být spásány, a rozhodnou-li tak členské státy, i jiné druhy, jako jsou křoviny nebo stromy, které produkují krmivo, pokud trávy a jiné bylinné pícniny i nadále převažují.

Členské státy mohou rovněž rozhodnout, že za trvalé travní porosty považují tyto typy půd:

i)

půdu porostlou jakýmkoli z druhů uvedených v tomto písmenu využívanou v souladu se zavedenými místními postupy v případech, kdy na plochách využívaných jako pastviny obvykle nepřevažují nebo se zde nevyskytují trávy a jiné bylinné pícniny;

ii)

půdu porostlou jakýmkoli z druhů uvedených v tomto písmenu v případech, kdy na plochách využívaných jako pastviny nepřevažují nebo se zde nevyskytují trávy a jiné bylinné pícniny.

4.   Pro účely typů intervencí formou přímých plateb se „způsobilý hektar“ vymezí tak, že pokrývá plochy, která má zemědělec k dispozici a které jsou tvořeny:

a)

jakoukoli zemědělskou plochou zemědělského podniku, která je během roku, na nějž je podpora požadována, využívána k zemědělské činnosti, nebo která je v případě, že je využívána i k nezemědělským činnostem, využívána převážně k činnostem zemědělským; je-li to řádně opodstatněno důvody souvisejícími s životním prostředím, biologickou rozmanitostí a klimatem, mohou členské státy rozhodnout, že způsobilé hektary mohou zahrnovat i některé plochy, které jsou k zemědělským činnostem využívány pouze každý druhý rok.

b)

jakoukoli plochou zemědělského podniku, která je:

i)

pokryta krajinnými prvky, na něž se vztahuje povinnost zachování podle standardu DZES 8 uvedeného v příloze III;

ii)

využívána k dosažení minimálního podílu orné půdy vyhrazeného pro neproduktivní plochy a prvky, včetně ploch ponechaných ladem, podle standardu DZES 8 uvedeného v příloze III, nebo;

iii)

po dobu trvání příslušného závazku zemědělce zřízena nebo udržována v důsledku ekoschématu podle článku 31.

Rozhodnou-li tak členské státy, může „způsobilý hektar“ obsahovat i jiné krajinné prvky, pokud nepřevažují a vzhledem k ploše, kterou na zemědělském pozemku zabírají, významně neztěžují výkon zemědělské činnosti. Při uplatňování této zásady mohou členské státy stanovit maximální podíl zemědělského pozemku, na němž se tyto jiné krajinné prvky vyskytují.

Pokud jde o trvalé travní porosty obsahující rozptýlené nezpůsobilé prvky, mohou členské státy rozhodnout, že pro určení plochy považované za způsobilou použijí pevně stanovené redukční koeficienty;

c)

jakoukoli plochou zemědělského podniku, ke které vzniklo právo na platby podle hlavy III kapitoly II oddílu 2 pododdílu 2 tohoto nařízení nebo v režimu základní platby či režimu jednotné platby na plochu stanovených v hlavě III nařízení (EU) č. 1307/2013 a která není „způsobilým hektarem“, jak je vymezen členskými státy na základě písmen a) a b) tohoto odstavce:

i)

v důsledku uplatnění směrnice 92/43/EHS, 2009/147/ES nebo 2000/60/ES na tuto plochu;

ii)

v důsledku intervencí na základě plochy stanovených v tomto nařízení, na něž se vztahuje integrovaný systém uvedený v čl. 65 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2116, jenž umožňuje produkci produktů neuvedených v příloze I SFEU prostřednictvím paludikultury, nebo podle vnitrostátních režimů pro biologickou rozmanitost či snižování emisí skleníkových plynů, jejichž podmínky jsou v souladu s těmito intervencemi na základě plochy, a to pokud tyto intervence a vnitrostátní režimy přispívají k dosažení jednoho či více specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 písm. d), e) a f) tohoto nařízení;

iii)

po dobu trvání závazku zemědělce týkajícího se zalesňování podle článku 31 nařízení (ES) č. 1257/1999 nebo článku 43 nařízení (ES) č. 1698/2005 nebo článku 22 nařízení (EU) č. 1305/2013 nebo článku 70 či článku 73 tohoto nařízení nebo v rámci vnitrostátního režimu, jehož podmínky jsou v souladu s čl. 43 odst. 1, 2 a 3 nařízení (ES) č. 1698/2005 nebo článkem 22 nařízení (EU) č. 1305/2013 nebo s článkem 70 či článkem 73 tohoto nařízení;

iv)

po dobu trvání závazku zemědělce, jehož důsledkem je vynětí půdy z produkce podle článků 22, 23 a 24 nařízení (ES) č. 1257/1999, článku 39 nařízení (ES) č. 1698/2005, článku 28 nařízení (EU) č. 1305/2013 nebo článku 70 tohoto nařízení.

Plochy využívané k produkci konopí je možné považovat za způsobilé hektary pouze tehdy, pokud obsah tetrahydrokanabinolu v použitých odrůdách nepřesahuje 0,3 %;

5.   Pojem „aktivní zemědělec“ se vymezí tak, aby se zajistilo, že podpora je poskytována pouze fyzickým nebo právnickým osobám či skupinám fyzických nebo právnických osob, které vykonávají alespoň minimální úroveň zemědělské činnosti, přičemž z poskytnutí podpory nemusejí být nutně vyloučeni vícestranně zaměření zemědělci ani zemědělci na částečný úvazek.

Při vymezování osoby, která je „aktivním zemědělcem“, použijí členské státy objektivní a nediskriminační kritéria, jako jsou: příjmové testy, vklady práce v zemědělském podniku, předmět podnikání a zápis jejich zemědělských činností v celostátních nebo regionálních rejstřících. Tato kritéria lze zavést v jedné nebo více formách, které si členské státy zvolí, a to i prostřednictvím negativního seznamu, na základě kterého je stanoveno, kdo ze zemědělců nemůže být považován za „aktivního zemědělce“. V případě, že členský stát považuje za „aktivní zemědělce“ ty zemědělce, kteří za předchozí rok neobdrželi přímé platby přesahující určitou částku, nesmí být taková částka vyšší než 5 000 EUR.

6.   Pojem „mladý zemědělec“ se vymezí tak, aby zahrnoval:

a)

horní věkovou hranici mezi 35 a 40 lety;

b)

podmínky, za nichž lze být „vedoucím zemědělského podniku“;

c)

odpovídající odbornou přípravu nebo požadované dovednosti vymezené členskými státy.

7.   Pojem „nový zemědělec“ se vymezí tak, aby tento pojem odkazoval na jiného zemědělce, než je mladý zemědělec, a na zemědělce, který je „vedoucím zemědělského podniku“ poprvé. Členské státy zahrnou další objektivní a nediskriminační požadavky týkající se odpovídající odborné přípravy a dovedností.

8.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 152, kterými se toto nařízení doplňuje za účelem ochrany veřejného zdraví o pravidla podmiňující poskytování plateb používáním certifikovaných osiv některých odrůd konopí a o postup pro určování odrůd konopí, jakož i ověřování obsahu tetrahydrokanabinolu podle odst. 4 druhého pododstavce tohoto článku v těchto odrůdách.

HLAVA II

CÍLE A UKAZATELE

Článek 5

Obecné cíle

V souladu s cíli SZP stanovenými v článku 39 SFEU, s cílem zachovat fungování vnitřního trhu a rovné podmínky mezi zemědělci v Unii a v souladu se zásadou subsidiarity má podpora z EZZF a EZFRV za cíl dále zlepšovat udržitelný rozvoj zemědělství, potravinářství a venkovských oblastí a napomáhá dosažení těchto obecných cílů v hospodářské, environmentální a sociální oblasti, které přispějí k provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030:

a)

podporovat inteligentní, konkurenceschopné, odolné a diverzifikované odvětví zemědělství, které zajistí dlouhodobé potravinové zabezpečení;

b)

podporovat a posilovat ochranu životního prostředí, včetně biologické rozmanitosti, a opatření v oblasti klimatu a přispívat k dosažení cílů Unie v oblasti životního prostředí a klimatu, včetně jejích závazků v rámci Pařížské dohody;

c)

posilovat socioekonomickou strukturu venkovských oblastí.

Článek 6

Specifické cíle

1.   Obecných cílů se dosahuje prostřednictvím těchto specifických cílů:

a)

podporovat ekonomicky udržitelný zemědělský příjem a odolnost odvětví zemědělství v celé Unii s cílem zlepšit dlouhodobé potravinové zabezpečení a zemědělskou rozmanitost, jakož i zajistit hospodářskou udržitelnost zemědělské produkce v Unii;

b)

posilovat tržní orientaci a zvyšovat konkurenceschopnost zemědělských podniků v krátkodobém i dlouhodobém horizontu, včetně většího zaměření na výzkum, technologie a digitalizaci;

c)

zlepšovat postavení zemědělců v hodnotovém řetězci;

d)

přispívat ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, mimo jiné snižováním emisí skleníkových plynů a zvyšováním míry sekvestrace uhlíku, a prosazovat udržitelnou energii;

e)

podporovat udržitelný rozvoj a účinné hospodaření s přírodními zdroji, jako je voda, půda a ovzduší, a to i snížením závislosti na chemických látkách;

f)

přispívat k zastavení úbytku biologické rozmanitosti a k obratu tohoto trendu, posilovat ekosystémové služby a zachovat stanoviště a krajiny;

g)

získávat a udržet mladé zemědělce a nové zemědělce a usnadňovat udržitelný rozvoj podnikání ve venkovských oblastech;

h)

podporovat zaměstnanost, růst, genderovou rovnost, včetně účasti žen v zemědělství, sociální začleňování a místní rozvoj ve venkovských oblastech, včetně oběhového biohospodářství a udržitelného obhospodařování lesů;

i)

zlepšovat reakci zemědělství Unie na společenskou poptávku týkající se potravin a zdraví, včetně vysoce kvalitních, bezpečných a výživných potravin vyprodukovaných udržitelným způsobem, omezit plýtvání potravinami, jakož i zlepšit životní podmínky zvířat a eliminovat antimikrobiální rezistenci.

2.   Cíle stanovené v odstavci 1 doplní a propojí průřezový cíl, kterým je modernizovat zemědělství a venkovské oblasti podporou a sdílením znalostí, inovací a digitalizace v zemědělství a ve venkovských oblastech a podněcováním jejich zavádění ze strany zemědělců lepším přístupem k výzkumu, inovacím, výměně znalostí a odborné přípravě.

3.   Při sledování specifických cílů stanovených v odstavcích 1 a 2 přijmou členské státy s podporou Komise vhodná opatření ke snížení administrativní zátěže a k zajištění zjednodušení při provádění SZP.

Článek 7

Ukazatele

1.   Dosažení cílů podle článku 5 a čl. 6 odst. 1 a 2 se posuzuje na základě společných ukazatelů týkajících se výstupů, výsledků, dopadu a kontextu stanovených v příloze I. Mezi tyto společné ukazatele patří:

a)

ukazatele výstupů, které se týkají realizovaného výstupu podpořených intervencí;

b)

ukazatele výsledků týkající se dotčených specifických cílů podle čl. 6 odst. 1 a 2, které se používají ke stanovení kvantifikovaných milníků a cílů ve vztahu k těmto specifickým cílům ve strategických plánech SZP a k posouzení pokroku při plnění těchto cílů; ukazatele výsledků týkající se cílů v oblasti životního prostředí a klimatu se mohou vztahovat na intervence přispívající k plnění závazků, jež vyplývají z legislativních aktů Unie uvedených v příloze XIII;

c)

ukazatele dopadu, které se týkají cílů stanovených v článku 5 a čl. 6 odst. 1 a 2 a jež se používají v souvislosti se strategickými plány SZP a se SZP ;

d)

kontextové ukazatele podle čl. 115 odst. 2 a uvedené v příloze I.

2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 152 akty v přenesené pravomoci, kterými se mění příloha I za účelem přizpůsobení společných ukazatelů výstupů, výsledků, dopadu a kontextových ukazatelů. Tyto akty v přenesené pravomoci jsou omezeny výhradně na řešení technických problémů, s nimiž se členské státy potýkají v souvislosti s uplatňováním těchto ukazatelů..

HLAVA III

SPOLEČNÉ POŽADAVKY A TYPY INTERVENCÍ

KAPITOLA I

SPOLEČNÉ POŽADAVKY

Oddíl 1

Obecné zásady

Článek 8

Strategický přístup

Členské státy usilují o dosažení cílů stanovených v hlavě II tak, že určí intervence na základě typů intervencí stanovených v kapitolách II, III a IV této hlavy v souladu s jejich posouzením potřeb a se společnými požadavky stanovenými v této kapitole.

Článek 9

Obecné zásady

Členské státy navrhnou intervence ve svých strategických plánech SZP a standardy DZES uvedené v článku 13 v souladu s Listinou základních práv Evropské unie a obecnými zásadami práva Unie.

Členské státy zajistí, aby byly intervence a standardy DZES uvedené v článku 13 stanoveny na základě objektivních a nediskriminačních kritérií, aby byly slučitelné s řádným fungováním vnitřního trhu a nenarušovaly hospodářskou soutěž.

Členské státy stanoví právní rámec, kterým se řídí poskytování podpory Unie zemědělcům a jiným příjemcům v souladu se strategickými plány SZP schválenými Komisí v souladu s články 118 a 119 tohoto nařízení a se zásadami a požadavky stanovenými v tomto nařízení a v nařízení (EU) 2021/2116. Členské státy provádějí strategické plány SZP v podobě schválené Komisí.

Článek 10

Domácí podpora v rámci WTO

Členské státy navrhnou intervence na základě typů intervencí uvedených v příloze II tohoto nařízení, včetně definic a podmínek stanovených v článku 4, tak, aby splňovaly kritéria přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství.

Kritéria odstavců přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství uvedená v příloze II tohoto nařízení, pokud jde o tyto intervence, musí splňovat zejména základní podpora příjmu pro udržitelnost, doplňková redistributivní podpora příjmu pro udržitelnost, doplňková podpora příjmu pro mladé zemědělce a režimy pro klima, životní prostředí a dobré životní podmínky zvířat. V případě jiných intervencí jsou odstavce přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, které jsou uvedeny v příloze II tohoto nařízení, orientační a takové intervence mohou být místo toho v souladu s jinými odstavci přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, je-li to uvedeno a vysvětleno ve strategickém plánu SZP.

Článek 11

Provádění memoranda o porozumění o olejnatých semenech

1.   Pokud členské státy stanoví jiné intervence na základě plochy, než které jsou v souladu s ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, a které zahrnují podporu příjmu vázanou na produkci podle hlavy III kapitoly II oddílu 3 pododdílu 1 tohoto nařízení, a pokud se tyto intervence týkají některých nebo všech olejnatých semen uvedených v příloze memoranda o porozumění mezi Evropským hospodářským společenstvím a Spojenými státy americkými o olejnatých semenech v rámci Všeobecné dohody o clech a obchodu, celková podporovaná plocha vycházející z plánovaných výstupů zahrnutých do strategických plánů SZP dotčených členských států nepřesáhne za účelem dodržení mezinárodních závazků Unie maximální podporovanou plochu stanovenou pro celou Unii.

2.   Nejpozději 8. června 2022 přijme Komise prováděcí akty, kterými stanoví orientační referenční podporovanou plochu pro jednotlivé členské státy vypočtenou na základě podílu jednotlivých členských států na průměrné pěstební ploše v Unii během let 2016 až 2020. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 153 odst. 2.

3.   Každý členský stát, který má v úmyslu poskytovat podporu podle odstavce 1 tohoto článku, uvede v návrhu svého strategického plánu SZP podle čl. 118 odst. 1 odpovídající plánované výstupy v hektarech.

Pokud z oznámení všech plánovaných výstupů členských států vyplyne, že byla překročena maximální podporovaná plocha stanovená pro celou Unii podle odstavce 1 tohoto článku, Komise u každého členského státu, jenž oznámil překročení své referenční plochy, vypočítá redukční koeficient, jenž je úměrný překročení jeho plánovaných výstupů, aby byla zachována maximální podporovaná plocha pro celou Unii. Každý dotčený členský stát je o tomto redukčním koeficientu informován v připomínkách Komise ke strategickému plánu SZP v souladu s čl. 118 odst. 3. Redukční koeficient pro každý členský stát je stanoven v prováděcím rozhodnutí podle čl. 118 odst. 6, kterým Komise schvaluje tento strategický plán SZP.

Členské státy nesmějí svou podporovanou plochu po dni uvedeném v čl. 118 odst. 1 z vlastního podnětu změnit.

4.   Pokud má členský stát v úmyslu zvýšit své plánované výstupy podle odstavce 1 tohoto článku, které jsou stanoveny ve strategickém plánu SZP schváleném Komisí, oznámí Komisi změněné plánované výstupy prostřednictvím žádosti o změnu svého strategického plánu SZP v souladu s článkem 119, a to před 1. lednem roku předcházejícího dotčenému roku podání žádosti.

5.   S cílem zabránit překročení maximální podporované plochy pro celou Unii uvedené v odstavci 1 stanoví Komise podle potřeby redukční koeficienty nebo provede revizi stávajících redukčních koeficientů, byly-li stanoveny v souladu s odst. 3 druhým pododstavcem, u všech členských států, které ve svém strategickém plánu SZP překročily svou referenční podporovanou plochu.

Komise dotčené členské státy o redukčních koeficientech informuje do 31. ledna roku předcházejícího dotčenému roku podání žádosti.

Každý dotčený členský stát předloží odpovídající žádost o změnu svého strategického plánu SZP v souladu s redukčním koeficientem uvedeným ve druhém pododstavci do 31. března roku předcházejícího dotčenému roku podání žádosti. Redukční koeficient pro uvedený členský stát je stanoven v prováděcím rozhodnutí podle čl. 119 odst. 10, kterým Komise schvaluje změnu strategického plánu SZP členským státem.

6.   Pokud jde o olejnatá semena, na něž se vztahuje memorandum o porozumění uvedené v odstavci 1 tohoto článku, členské státy sdělí Komisi celkový počet hektarů, na něž byla skutečně vyplacena podpora, ve výročních zprávách o výkonnosti podle článku 134.

7.   Členské státy ze všech intervencí na základě plochy podle odstavce 1 vyloučí pěstování semen slunečnice cukrářského typu.

Oddíl 2

Podmíněnost

Článek 12

Zásada a oblast působnosti

1.   Členské státy zahrnou do svých strategických plánů SZP systém podmíněnosti, na jehož základě se na zemědělce a další příjemce přímých plateb podle kapitoly II nebo příjemce ročních plateb podle článků 70, 71 a 72 vztahují správní sankce, pokud nedodržují povinné požadavky na hospodaření podle právních předpisů Unie a standardy DZES stanovené ve strategických plánech SZP, jež jsou uvedeny v příloze III, ve vztahu k těmto konkrétním oblastem:

a)

klima a životní prostředí, včetně vody, půdy a biologické rozmanitosti ekosystémů;

b)

veřejné zdraví a zdraví rostlin;

c)

dobré životní podmínky zvířat.

2.   Strategický plán SZP zahrnuje pravidla pro účinný a přiměřený systém správních sankcí. Tato pravidla musí být v souladu zejména s požadavky stanovenými v kapitole IV hlavy IV nařízení (EU) 2021/2116.

3.   Právní akty uvedené v příloze III, které se týkají povinných požadavků na hospodaření, se použijí v platném znění a v případě směrnic ve znění provedeném členskými státy.

4.   Pro účely tohoto oddílu se „povinným požadavkem na hospodaření“ rozumí každý jednotlivý povinný požadavek na hospodaření podle práva Unie, který je uveden v příloze III v rámci daného právního aktu a který se svou podstatou liší od veškerých dalších požadavků v tomtéž aktu.

Článek 13

Povinnosti členských států v souvislosti s dobrým zemědělským a environmentálním stavem

1.   Členské státy zajistí, aby veškerá zemědělská plocha, včetně půdy, která se již nevyužívá pro účely produkce, byla udržována v dobrém zemědělském a environmentálním stavu. Členské státy stanoví na celostátní nebo regionální úrovni minimální standardy pro zemědělce a další příjemce v případě každého standardu DZES uvedeného v příloze III v souladu s hlavním cílem standardů podle uvedené přílohy. Členské státy při stanovování svých standardů v relevantních případech zohlední specifické charakteristiky dotčených oblastí, včetně půdních a klimatických podmínek, stávající způsoby hospodaření, zemědělské postupy, velikost zemědělských podniků a jejich strukturu, využívání půdy a specifika nejvzdálenějších regionů.

2.   Pokud jde o hlavní cíle stanovené v příloze III, mohou členské státy kromě standardů stanovených v uvedené příloze pro tyto hlavní cíle stanovit i další standardy. Tyto další standardy jsou nediskriminační a přiměřené a odpovídají zjištěným potřebám.

Členské státy však nestanoví minimální standardy pro jiné než hlavní cíle stanovené v příloze III.

3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 152 akty v přenesené pravomoci, kterými se toto nařízení doplňuje o pravidla zajišťující rovné podmínky, pokud jde o poměr týkající se standardu DZES 1.

Oddíl 3

Sociální podmíněnost

Článek 14

Zásada a oblast působnosti

1.   Členské státy uvedou ve svých strategických plánech SZP, že se na zemědělce a další příjemce přímých plateb podle kapitoly II nebo ročních plateb podle článků 70, 71 a 72 mají nejpozději od 1. ledna 2025 vztahovat správní sankce, pokud nedodržují požadavky týkající se platných pracovních a zaměstnaneckých podmínek nebo povinnosti zaměstnavatele vyplývající z právních aktů uvedených v příloze IV.

2.   Při zahrnování systému správních sankcí do svých strategických plánů SZP podle odstavce 1 vedou členské státy v souladu se svými institucionálními ustanoveními konzultace s relevantními vnitrostátními sociálními partnery zastupujícími sociální partnery v odvětví zemědělství a plně respektují jejich autonomii, jakož i jejich právo sjednávat a uzavírat kolektivní smlouvy. Uvedeným systémem správních sankcí nejsou dotčena práva ani povinnosti sociálních partnerů, jsou-li v souladu s vnitrostátními právními rámci a rámci pro kolektivní vyjednávání odpovědni za provádění nebo prosazování právních aktů uvedených v příloze IV.

3.   Strategický plán SZP zahrnuje pravidla pro účinný a přiměřený systém správních sankcí. Tato pravidla musí být v souladu s relevantními požadavky stanovenými v kapitole V hlavy IV nařízení (EU) 2021/2116.

4.   Právní akty uvedené v příloze IV obsahující ustanovení, na něž se má vztahovat systém správních sankcí uvedený v odstavci 1, se použijí v platném znění a v podobě, v níž je provedly členské státy.

Oddíl 4

Poradenské služby pro zemědělství

Článek 15

Poradenské služby pro zemědělství

1.   Členské státy začlení do svých strategických plánů SZP systém pro zajištění poradenských služeb pro zemědělce a další příjemce podpory poskytované v rámci SZP, pokud jde o obhospodařování půdy a řízení zemědělského podniku („poradenské služby pro zemědělství“). Členské státy mohou vycházet ze stávajících systémů.

2.   Poradenské služby pro zemědělství mají ekonomický, environmentální a společenský rozměr s přihlédnutím ke stávajícím zemědělským postupům a poskytují aktuální vědecko-technické informace získané prostřednictvím projektů výzkumu a inovací, a to i pokud jde o poskytování veřejných statků.

Prostřednictvím uvedených poradenských služeb pro zemědělství je v rámci celého cyklu rozvoje zemědělského podniku nabízena vhodná pomoc týkající se mimo jiné prvního založení podniku, přeorientování produkčních modelů v souladu se spotřebitelskou poptávkou, inovativních postupů, zemědělských technik pro zajištění odolnosti vůči změně klimatu, včetně agrolesnictví a agroekologie, jakož i lepších životních podmínek zvířat a v nezbytných případech i bezpečnostních norem a sociální podpory.

Poradenské služby pro zemědělství se stanou součástí vzájemně propojených služeb zemědělských poradců, výzkumných pracovníků, organizací zemědělců a dalších relevantních zúčastněných stran, které tvoří AKIS.

3.   Členské státy zajistí, aby poskytované poradenství bylo nestranné a aby poradci měli odpovídající kvalifikaci, příslušné odborné vzdělání a nebyli ve střetu zájmů.

4.   Poradenské služby pro zemědělství musí být přizpůsobeny různým druhům produkce a zemědělských podniků a vztahují se alespoň na tyto oblasti:

a)

veškeré požadavky, podmínky a závazky hospodaření vztahující se na zemědělce a další příjemce, které jsou stanoveny ve strategickém plánu SZP, včetně požadavků a standardů v rámci podmíněnosti a podmínek intervencí, jakož i informace o finančních nástrojích a podnikatelských plánech stanovených v rámci strategického plánu SZP;

b)

požadavky stanovené členskými státy pro provádění směrnice 92/43/EHS, směrnice 2000/60/ES, článku 55 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 (38), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES (39), směrnice 2009/128/ES, směrnice 2009/147/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 (40), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 (41) a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 (42);

c)

zemědělské postupy bránící rozvoji antimikrobiální rezistence, jak jsou uvedeny ve sdělení Komise ze dne 29. června 2017 nazvaném „Evropský akční plán „Jedno zdraví“ proti antimikrobiální rezistenci (AMR)“;

d)

prevenci a řízení rizik ;

e)

podporu inovací, zejména pro přípravu a provádění projektů operačních skupin EIP podle čl. 127 odst. 3;

f)

digitální technologie v zemědělství a venkovských oblastech podle čl. 114 písm. b);

g)

udržitelné hospodaření s živinami, včetně používání nástroje pro udržitelnost zemědělských podniků v oblasti živin nejpozději od roku 2024. Tímto nástrojem je jakákoli digitální aplikace, která poskytuje alespoň:

i)

údaje o bilanci hlavních živin na úrovni jednotlivých pozemků;

ii)

údaje o právních požadavcích na živiny;

iii)

údaje o půdě založené na dostupných informacích a analýzách;

iv)

údaje z integrovaného administrativního a kontrolního systému (IACS) relevantní pro hospodaření s živinami;

h)

podmínky zaměstnávání, povinnosti zaměstnavatelů, bezpečnost a ochranu zdraví při práci a sociální podporu v zemědělských komunitách.

KAPITOLA II

TYPY INTERVENCÍ FORMOU PŘÍMÝCH PLATEB

Oddíl 1

Typy intervencí, snížení a minimální požadavky

Článek 16

Typy intervencí formou přímých plateb

1.   Typy intervencí podle této kapitoly mohou mít podobu přímých plateb oddělených od produkce a přímých plateb vázaných na produkci.

2.   Přímé platby oddělené od produkce jsou tyto:

a)

základní podpora příjmu pro udržitelnost;

b)

doplňková redistributivní podpora příjmu pro udržitelnost;

c)

doplňková podpora příjmu pro mladé zemědělce;

d)

režimy pro klima, životní prostředí a dobré životní podmínky zvířat.

3.   Přímé platby vázané na produkci jsou tyto:

a)

podpora příjmu vázaná na produkci;

b)

zvláštní podpora pro bavlnu.

Článek 17

Zastropování a postupné snižování plateb

1.   Členské státy mohou stanovit strop pro částku základní podpory příjmu pro udržitelnost, která má být poskytnuta zemědělci za daný kalendářní rok. Členské státy, které se rozhodnou zastropování zavést, sníží částku přesahující 100 000 EUR o 100 %.

2.   Členské státy mohou snížit částku základní podpory příjmu pro udržitelnost, která má být poskytnuta zemědělci za daný kalendářní rok a která přesahuje 60 000 EUR, a to až o 85 %.

Členské státy mohou stanovit dodatečné tranše přesahující 60 000 EUR a u těchto dodatečných tranší specifikovat procentní podíly snížení. Zajistí, aby snížení pro každou tranši bylo stejné nebo vyšší než v případě předchozí tranše.

3.   Dříve, než členské státy uplatní odstavec 1 nebo 2, mohou od částky základní podpory příjmu pro udržitelnost, která má být zemědělci za daný kalendářní rok poskytnuta, odečíst:

a)

veškeré mzdy související se zemědělskou činností vykázané zemědělcem, včetně daní a sociálních příspěvků na zaměstnanost;

b)

ekvivalent nákladů na pravidelnou a neplacenou práci související se zemědělskou činností vykonávanou osobami, které pracují v dotčeném zemědělském podniku a které nepobírají mzdu nebo kterým je vyplácena odměna nižší než částka, jež je za poskytované služby obvykle vyplácena, ale které jsou odměňovány na základě hospodářského výsledku zemědělského podniku;

c)

složku nákladů práce v rámci smluvních nákladů spojených se zemědělskou činností, které zemědělec vykázal.

Pro výpočet částek uvedených v prvním pododstavci písm. a) použijí členské státy mzdové náklady, které zemědělci skutečně vznikly. V řádně odůvodněných případech mohou zemědělci požádat o použití standardních nákladů, jež určí dotčený členský stát metodou, která bude dále upřesněna v jeho strategickém plánu SZP na základě průměrné standardní mzdy související se zemědělskou činností na vnitrostátní nebo regionální úrovni vynásobené počtem ročních pracovních jednotek vykázaných dotčeným zemědělcem.

Pro výpočet částek uvedených v prvním pododstavci písm. b) použijí členské státy standardní náklady, které určí dotčený členský stát metodou, která bude dále upřesněna v jeho strategickém plánu SZP na základě průměrné standardní mzdy související se zemědělskou činností na vnitrostátní nebo regionální úrovni vynásobené počtem ročních pracovních jednotek vykázaných dotčeným zemědělcem.

4.   V případě právnické osoby či skupiny fyzických nebo právnických osob mohou členské státy uplatnit snížení uvedené v odstavcích 1 a 2 na úrovni členů těchto právnických osob nebo skupin, pokud vnitrostátní právní předpisy stanoví pro jednotlivé členy práva a povinnosti srovnatelné s právy a povinnostmi jednotlivých zemědělců, kteří mají postavení vedoucího podniku, zejména pokud jde o jejich hospodářský, sociální a daňový status, za předpokladu, že přispěli k posílení zemědělských struktur dotčených právnických osob nebo skupin.

5.   Odhadovaný výsledek snížení plateb se použije především jako příspěvek k financování doplňkové redistributivní podpory příjmu pro udržitelnost, pokud je tak stanoveno v příslušném strategickém plánu SZP, a následně k financování dalších intervencí, které jsou součástí přímých plateb oddělených od produkce.

Členské státy mohou celý tento výsledek nebo jeho část použít rovněž k financování typů intervencí v rámci EZFRV uvedených v kapitole IV prostřednictvím převodu. Tento převod do EZFRV je součástí finančních tabulek strategického plánu SZP a v roce 2025 ho lze v souladu s článkem 103 přezkoumat. Nepodléhá maximálním limitům pro převody prostředků z EZZF do EZFRV stanoveným v uvedeném článku.

6.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 152 akty v přenesené pravomoci, kterými se toto nařízení doplňuje o pravidla, jež stanoví harmonizovaný základ pro výpočet snížení plateb stanovených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku, s cílem poskytnout podrobná pravidla pro rozdělení finančních prostředků zemědělcům.

Článek 18

Minimální požadavky

1.   Členské státy stanoví minimální plochu a neposkytnou přímé platby aktivním zemědělcům, jejichž způsobilá plocha zemědělského podniku, na niž o přímé platby žádají, je menší než uvedená minimální plocha.

Případně mohou členské státy stanovit minimální částku přímých plateb, kterou lze zemědělci vyplatit.

2.   Pokud se členský stát rozhodl stanovit minimální plochu v souladu s odst. 1 prvním pododstavcem, stanoví přesto i minimální částku v souladu s odst. 1 druhým pododstavcem pro ty zemědělce, kterým je v živočišné výrobě vyplácena podpora za zvíře ve formě přímých plateb a kteří mají méně hektarů, než je uvedená minimální plocha.

Při stanovování minimální plochy nebo minimální částky usilují členské státy o zajištění toho, aby přímé platby byly aktivním zemědělcům poskytnuty pouze tehdy, pokud:

a)

správa příslušných plateb nezpůsobuje nadměrnou administrativní zátěž a

b)

příslušné částky jsou efektivním příspěvkem k dosažení specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1, k nimž přímé platby přispívají.

3.   Řecko se může rozhodnout, že tento článek nepoužije na menší ostrovy v Egejském moři.

Článek 19

Příspěvek k nástrojům řízení rizik

Odchylně od čl. 44 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2116, může členský stát rozhodnout, že přidělí až 3 % přímých plateb, které mají být zemědělci vyplaceny za příspěvek zemědělce k nástroji řízení rizik.

Členské státy, které se rozhodnou toto ustanovení uplatnit, jej použijí na všechny zemědělce, kteří v daném roce obdrží přímé platby.

Oddíl 2

Přímé platby oddělené od produkce

Pododdíl 1

Obecná ustanovení

Článek 20

Obecné požadavky na získání přímých plateb oddělených od produkce

Členské státy poskytují aktivním zemědělcům přímé platby oddělené od produkce za podmínek stanovených v tomto oddíle a dále upřesněných v jejich strategickém plánu SZP.

Pododdíl 2

Základní podpora příjmu pro udržitelnost

Článek 21

Obecná pravidla

1.   Členské státy poskytují základní podporu příjmu pro udržitelnost („základní podpora příjmu“) za podmínek stanovených v tomto pododdíle a dále upřesněných v jejich strategických plánech SZP.

2.   Členské státy poskytují základní podporu příjmu formou roční platby oddělené od produkce na způsobilý hektar.

3.   Aniž jsou dotčeny články 23 až 27, základní podpora příjmu se poskytuje za každý způsobilý hektar vykázaný aktivním zemědělcem.

Článek 22

Výše podpory na hektar

1.   Pokud se členské státy nerozhodnou, že poskytnou základní podporu příjmu na základě platebních nároků podle článku 23, je podpora vyplácena formou jednotné částky na hektar.

2.   Členské státy se mohou rozhodnout, že částku základní podpory příjmu na hektar rozliší podle různých skupin území s podobnými socioekonomickými nebo agronomickými podmínkami, a to včetně tradičních forem zemědělství stanovených členskými státy, jako je tradiční extenzivní horská pastva. V souladu s čl. 109 odst. 2 písm. d) může být částka základní podpory příjmu na hektar snížena s přihlédnutím k podpoře v rámci jiných intervencí v dotčeném strategickém plánu SZP.

Článek 23

Platební nároky

1.   Členské státy, které uplatnily režim základní platby stanovený v hlavě III kapitole I oddíle 1 nařízení (EU) č. 1307/2013, se mohou rozhodnout, že poskytnou základní podporu příjmu na základě platebních nároků v souladu s články 24 až 27 tohoto nařízení.

2.   Pokud se členské státy, které uplatnily režim základní platby stanovený v hlavě III kapitole I oddíle 1 nařízení (EU) č. 1307/2013, rozhodnou, že již základní podporu příjmu na základě platebních nároků poskytovat nebudou, platební nároky přidělené podle uvedeného nařízení pozbývají platnosti ke dni 31. prosince roku předcházejícího roku, od kterého se má rozhodnutí uplatňovat.

Článek 24

Hodnota platebních nároků a jejich sbližování

1.   Členské státy určí jednotkovou hodnotu platebních nároků před jejich sblížením v souladu s tímto článkem tak, že hodnotu platebních nároků upraví poměrně k jejich hodnotě stanovené v souladu s nařízením (EU) č. 1307/2013 na rok podání žádosti 2022 a související platbě na zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí stanovené v hlavě III kapitole III uvedeného nařízení na rok podání žádosti 2022.

2.   Členské státy se mohou rozhodnout rozlišit hodnotu platebních nároků v souladu s čl. 22 odst. 2.

3.   Každý členský stát stanoví nejpozději do roku podání žádosti 2026 maximální výši hodnoty individuálních platebních nároků pro členský stát nebo pro jednotlivé skupiny území podle čl. 22 odst. 2.

4.   Pokud hodnota platebních nároků určená v souladu s odstavcem 1 není v rámci členského státu nebo v rámci skupiny území podle čl. 22 odst. 2 jednotná, dotčený členský stát zajistí nejpozději do roku podání žádosti 2026 sblížení hodnoty platebních nároků s jednotnou jednotkovou hodnotou.

5.   Pro účely odstavce 4 každý členský stát zajistí, aby nejpozději v roce podání žádosti 2026 měly veškeré platební nároky hodnotu alespoň 85 % plánované průměrné jednotkové částky podle čl. 102 odst. 1 u základní podpory příjmu na rok podání žádosti 2026, která je stanovena v jeho strategickém plánu SZP pro členský stát nebo pro skupinu území podle čl. 22 odst. 2.

6.   Členské státy financují navýšení hodnoty platebních nároků nezbytné k zajištění souladu s odstavci 4 a 5 tohoto článku využitím veškerých možných částek, které budou k dispozici v důsledku uplatnění odstavce 3 tohoto článku, a v případě potřeby prostřednictvím snížení rozdílu jednotkové hodnoty platebních nároků určené v souladu s odstavcem 1 tohoto článku a plánované jednotkové částky podle čl. 102 odst. 1 u základní podpory příjmu na rok podání žádosti 2026, která je stanovena ve strategickém plánu SZP pro členský stát nebo pro skupinu území podle čl. 22 odst. 2.

Členské státy se mohou rozhodnout, že snížení uplatní na všechny platební nároky nebo část platebních nároků o hodnotě určené v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, jež přesahuje plánovanou jednotkovou částku podle čl. 102 odst. 1 u základní podpory příjmu na rok podání žádosti 2026, která je stanovena ve strategickém plánu SZP pro členský stát nebo pro skupinu území podle čl. 22 odst. 2.

7.   Snížení uvedená v odstavci 6 musí být založena na objektivních a nediskriminačních kritériích. Aniž je dotčena minimální hodnota stanovená v souladu s odstavcem 5, mohou tato kritéria zahrnovat stanovení maximální míry snížení, která nesmí být nižší než 30 %.

8.   Členské státy zajistí, aby byla úprava hodnot platebních nároků v souladu s odstavci 3 až 7 zahájena od roku 2023.

Článek 25

Aktivace platebních nároků

1.   Členské státy, které se rozhodly poskytnout podporu příjmu na základě platebních nároků, poskytnou základní podporu příjmu aktivním zemědělcům, kteří jsou držiteli vlastních nebo pronajatých platebních nároků, po aktivaci těchto platebních nároků. Členské státy zajistí, aby za účelem aktivace platebních nároků aktivní zemědělci vykázali způsobilé hektary, k nimž se platební nárok váže.

2.   Členské státy zajistí, aby platební nároky, a to i v případě dědictví nebo předpokládaného dědictví, byly aktivovány pouze v členském státě nebo v rámci skupiny území uvedené v čl. 22 odst. 2, ve kterých byly přiděleny.

3.   Členské státy zajistí, aby aktivované platební nároky poskytovaly právo na platbu na základě částky v nich stanovené.

Článek 26

Rezervy na platební nároky

1.   Každý členský stát, který se rozhodne poskytovat základní podporu příjmu na základě platebních nároků, spravuje vnitrostátní rezervu.

2.   Odchylně od odstavce 1 tohoto článku platí, že pokud se členský stát rozhodne rozlišit základní podporu příjmu v souladu s čl. 22 odst. 2, může se rozhodnout vytvořit rezervu pro jednotlivé skupiny území podle daného článku.

3.   Členské státy zajistí, aby byly platební nároky z rezervy přidělovány pouze aktivním zemědělcům.

4.   Členské státy svou rezervu přednostně využívají k přidělování platebních nároků těmto zemědělcům:

a)

mladým zemědělcům, kteří poprvé založili nový zemědělský podnik;

b)

novým zemědělcům.

5.   Členský stát přidělí platební nároky aktivním zemědělcům, kteří jsou k nim oprávněni na základě konečného rozhodnutí soudu nebo konečného správního aktu příslušného orgánu tohoto členského státu, nebo zvýší hodnotu stávajících platebních nároků těchto zemědělců. Tento členský stát zajistí, aby tito aktivní zemědělci obdrželi platební nároky v takovém počtu a hodnotě, které jsou v uvedeném rozhodnutí nebo aktu stanoveny, a to ke dni, který tento členský stát určí.

6.   Členské státy zajistí, aby byla rezerva doplněna lineárním snížením hodnoty všech platebních nároků, pokud nestačí na pokrytí přidělených platebních nároků v souladu s odstavci 4 a 5.

7.   Členské státy mohou stanovit dodatečná pravidla pro využívání rezervy, včetně dalších kategorií zemědělců, jimž má být rezerva k dispozici, za předpokladu, že se dostalo na prioritní skupiny uvedené v odstavcích 4 a 5, jakož i pro případy, v nichž by byl zahájen proces jejího doplnění. Pokud je rezerva doplněna lineárním snížením hodnoty platebních nároků, uplatní se toto lineární snížení na všechny platební nároky na celostátní úrovni, nebo pokud členské státy uplatní odchylku stanovenou v odstavci 2, na úrovni relevantní skupiny území podle čl. 22 odst. 2.

8.   Členské státy stanoví hodnotu nových platebních nároků přidělených z rezervy na úrovni vnitrostátní průměrné hodnoty platebních nároků v roce přidělení nebo na úrovni průměrné hodnoty platebních nároků pro jednotlivé skupiny území podle čl. 22 odst. 2 v roce přidělení.

9.   Členské státy se mohou rozhodnout, že hodnotu stávajících platebních nároků zvýší až na úroveň vnitrostátní průměrné hodnoty v roce přidělení nebo až na úroveň průměrné hodnoty pro jednotlivé skupiny území podle čl. 22 odst. 2.

Článek 27

Převod platebních nároků

1.   Kromě případů převodu na základě dědictví nebo předpokládaného dědictví jsou platební nároky převáděny pouze na aktivního zemědělce usazeného v témže členském státu.

2.   Pokud se členské státy rozhodnou rozlišit základní podporu příjmu v souladu s čl. 22 odst. 2, jsou platební nároky převáděny pouze v rámci skupiny území, kde byly přiděleny.

Článek 28

Platby pro malé zemědělce

Členské státy mohou poskytovat platbu malým zemědělcům podle vymezení členskými státy formou jednorázové částky nebo částek na hektar nahrazující přímé platby podle tohoto oddílu a oddílu 3 této kapitoly. Členské státy navrhnou ve svém strategickém plánu SZP odpovídající intervenci, která je pro zemědělce volitelná.

Roční platba pro jednotlivé zemědělce nepřesáhne částku 1 250 EUR.

Členské státy se mohou rozhodnout, že stanoví jiné jednorázové částky nebo částky na hektar na základě jiných prahových hodnot týkajících se plochy.

Pododdíl 3

Doplňková podpora příjmu

Článek 29

Doplňková redistributivní podpora příjmu pro udržitelnost

1.   Členské státy poskytují doplňkovou redistributivní podporu příjmu pro udržitelnost („redistributivní podpora příjmu“) za podmínek stanovených v tomto článku a dále upřesněných v jejich strategických plánech SZP.

Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce nebo od článku 98 mohou členské státy potřebu přerozdělení podpory příjmu řešit prostřednictvím jiných nástrojů a intervencí financovaných z EZZF s cílem zajistit spravedlivější rozdělení a účinnější a účelnější zacílení podpory příjmu, a to za předpokladu, že ve svých strategických plánech SZP mohou prokázat, že je tato potřeba řešena dostatečně.

2.   Členské státy zajistí přerozdělení přímých plateb z větších zemědělských podniků na menší nebo střední podniky tím, že zemědělcům, kteří mají nárok na platbu v rámci základní podpory příjmu podle článku 21, poskytují redistributivní podporu příjmu formou roční platby oddělené od produkce na způsobilý hektar.

3.   Členské státy stanoví na celostátní nebo regionální úrovni, kterou může představovat úroveň skupin území podle čl. 22 odst. 2, částku na hektar nebo různé částky za různý počet hektarů, jakož i maximální počet hektarů na zemědělce, na který je redistributivní podpora příjmu vyplácena.

4.   Částka na hektar plánovaná na daný rok podání žádosti nepřesáhne vnitrostátní průměrnou částku přímých plateb na hektar za uvedený rok podání žádosti.

5.   Vnitrostátní průměrná částka přímých plateb na hektar je definována jako poměr vnitrostátního stropu pro přímé platby na daný rok podání žádosti, jak je stanoven v příloze V, a celkových plánovaných výstupů pro základní podporu příjmu na uvedený rok podání žádosti vyjádřených počtem hektarů.

6.   V případě právnické osoby či skupiny fyzických nebo právnických osob mohou členské státy uplatnit maximální počet hektarů uvedený v odstavci 3 na úrovni členů těchto právnických osob nebo skupin, pokud vnitrostátní právní předpisy stanoví pro jednotlivé členy práva a povinnosti srovnatelné s právy a povinnostmi jednotlivých zemědělců, kteří mají postavení vedoucího podniku, zejména pokud jde o jejich hospodářský, sociální a daňový status, za předpokladu, že přispěli k posílení zemědělských struktur dotčených právnických osob nebo skupin.

V případě zemědělců, kteří jsou součástí skupiny přidružených právních subjektů podle vymezení členskými státy, mohou členské státy uplatnit maximální počet hektarů podle odstavce 3 na úrovni dané skupiny za podmínek, které stanoví členské státy.

Článek 30

Doplňková podpora příjmu pro mladé zemědělce

1.   Členské státy mohou poskytovat doplňkovou podporu příjmu pro mladé zemědělce stanovenou v souladu s kritérii uvedenými v čl. 4 odst. 6 za podmínek stanovených v tomto článku a dále upřesněných v jejich strategických plánech SZP.

2.   V rámci povinností získávat mladé zemědělce v souladu s cílem stanoveným v čl. 6 odst. 1 písm. g) a vyčlenit na tento cíl v souladu s čl. 95 přinejmenším částku podle přílohy XII mohou členské státy poskytovat doplňkovou podporu příjmu mladým zemědělcům, kteří poprvé založili nový zemědělský podnik a kteří mají nárok na platbu v rámci základní podpory příjmu podle článku 21.

Členské státy se mohou rozhodnout, že podporu podle tohoto článku budou zemědělcům, kteří obdrželi podporu podle článku 50 nařízení (EU) č. 1307/2013, poskytovat po zbytek období uvedeného v odstavci 5 daného článku.

3.   Doplňková podpora příjmu pro mladé zemědělce se poskytuje na maximální dobu pěti let počínaje prvním rokem podání žádosti o platbu pro mladé zemědělce a za podmínek, které budou stanoveny právním rámcem SZP platným pro období po roce 2027, pokud doba trvání pěti let přesahuje rok 2027. Členské státy zajistí, aby pro období po roce 2027 nevznikla u příjemců žádná právní očekávání.

Tato podpora má podobu buď roční platby oddělené od produkce na způsobilý hektar, nebo jednorázové platby na mladého zemědělce.

Členské státy se mohou rozhodnout, že budou podporu podle tohoto článku poskytovat pouze na maximální počet hektarů na mladého zemědělce.

4.   V případě právnické osoby nebo skupiny fyzických nebo právnických osob, jako je skupina zemědělců, organizace producentů nebo družstva, mohou členské státy použít maximální počet hektarů uvedený v odstavci 3 na úrovni členů těchto právnických osob nebo skupin:

a)

kteří splňují definici pojmu „mladého zemědělce“ a podmínky, jež se uvedeného pojmu týkají, podle vymezení v souladu s článkem 4 odst. 6; a

b)

pokud vnitrostátní právní předpisy umožňují, aby jednotliví členové měli práva a povinnosti srovnatelné s právy a povinnostmi jednotlivých zemědělců, kteří mají postavení vedoucího podniku, zejména pokud jde o jejich hospodářský, sociální a daňový status, za předpokladu, že se podíleli na posílení zemědělských struktur dotčených právnických osob nebo skupin.

Pododdíl 4

Schémata pro klima, životní prostředí a dobré životní podmínky zvířat

Článek 31

Schémata pro klima, životní prostředí a dobré životní podmínky zvířat

1.   Členské státy stanoví a poskytují podporu na dobrovolná schémata pro klima, životní prostředí a dobré životní podmínky zvířat (dále též „ekoschémata“) za podmínek stanovených v tomto článku a dále upřesněných v jejich strategických plánech SZP.

2.   Členské státy podporují podle tohoto článku aktivní zemědělce nebo skupiny aktivních zemědělců, kteří se zaváží dodržovat zemědělské postupy příznivé pro klima, životní prostředí, dobré životní podmínky zvířat a eliminaci antimikrobiální rezistence.

3.   Členské státy stanoví seznam zemědělských postupů příznivých pro klima, životní prostředí, dobré životní podmínky zvířat a eliminaci antimikrobiální rezistence podle odstavce 2. Tyto postupy musejí být navrženy tak, aby splňovaly jeden nebo více ze specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 písm. d), e) a f) a v čl. 6 odst. 1 písm. i), pokud jde o zlepšování životních podmínek zvířat a eliminaci antimikrobiální rezistence.

4.   Každé ekoschéma se v zásadě vztahuje na nejméně dvě z níže uvedených oblastí opatření se zaměřením na klima, životní prostředí, dobré životní podmínky zvířat a eliminaci antimikrobiální rezistence:

a)

zmírňování změny klimatu, včetně snižování emisí skleníkových plynů ze zemědělských postupů, jakož i udržování stávajících úložišť uhlíku a zvyšování sekvestrace uhlíku;

b)

přizpůsobování se změně klimatu, včetně opatření ke zlepšení odolnosti systémů produkce potravin a rozmanitosti zvířat a rostlin v zájmu větší odolnosti vůči chorobám a změně klimatu;

c)

ochrana nebo zlepšení kvality vody a snížení tlaku na vodní zdroje;

d)

prevence degradace půdy, obnova půdy, zlepšení úrodnosti půdy a hospodaření s živinami, jakož i půdní bioty;

e)

ochrana biologické rozmanitosti, zachování nebo obnova stanovišť nebo druhů, včetně udržování a vytváření krajinných prvků nebo neprodukčních oblastí;

f)

udržitelné a omezené používání pesticidů, zejména pesticidů, které představují riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí;

g)

zlepšování životních podmínek zvířat nebo eliminace antimikrobiální rezistence.

5.   Podle tohoto článku poskytují členské státy platby pouze na závazky, které:

a)

jdou nad rámec relevantních povinných požadavků na hospodaření a standardů DZES stanovených podle kapitoly I oddílu 2;

b)

jdou nad rámec relevantních minimálních požadavků, jež se týkají používání hnojiv a přípravků na ochranu rostlin, dobrých životních podmínek zvířat, jakož i dalších relevantních závazných požadavků stanovených vnitrostátním a unijním právem;

c)

jdou nad rámec podmínek stanovených pro údržbu zemědělské plochy v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. b);

d)

liší se od závazků, na které jsou poskytovány platby podle článku 70.

V případě závazků uvedených v prvním pododstavci písm. b), pokud vnitrostátní právní předpisy ukládají nové požadavky, které jdou nad rámec odpovídajících minimálních požadavků stanovených v právu Unie, může být podpora poskytnuta na závazky přispívající ke splnění těchto požadavků po dobu nejvýše 24 měsíců ode dne, kdy se staly pro zemědělský podnik závaznými.

6.   Podle odstavce 5 mohou členské státy při popisu závazků, které má příjemce plateb v rámci ekoschémat uvedených v tomto článku splnit, vycházet z jednoho nebo více požadavků a standardů stanovených podle kapitoly I oddílu 2, pokud povinnosti ekoschémat jdou nad rámec relevantních povinných požadavků na hospodaření a minimálních standardů týkajících se dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy stanovených členskými státy podle kapitoly I oddílu 2.

Aniž je dotčen čl. 87 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2116, má se za to, že aktivní zemědělci nebo skupiny aktivních zemědělců, kteří se účastní ekoschémat zavedených v souladu s prvním pododstavcem, splňují relevantní požadavky a standardy uvedené v příloze III, plní-li závazky v rámci příslušného ekoschématu.

Členské státy, které zavedou ekoschémata v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce, mohou zajistit, aby jejich systémy řízení a kontroly neduplikovaly kontroly, platí-li stejné požadavky a standardy v rámci těchto ekoschémat i v rámci povinností stanovených v příloze III.

7.   Podpora konkrétního ekoschématu má podobu roční platby na všechny způsobilé hektary, na něž se závazky vztahují. Platby se poskytují jako:

a)

doplňkové platby k základní podpoře příjmu stanovené v pododdíle 2; nebo

b)

platby, které aktivním zemědělcům nebo skupinám aktivních zemědělců zcela či částečně kompenzují dodatečně vzniklé náklady a příjmy ušlé v důsledku přijatých závazků, které se vypočítají v souladu s článkem 82 a se zohledněním cílů ekoschémat, přičemž tyto platby mohou pokrývat i transakční náklady.

Odchylně od prvního pododstavce mohou mít platby poskytnuté v souladu s písmenem b) uvedeného odstavce na závazky týkající se dobrých životních podmínek zvířat, závazky týkající se eliminace antimikrobiální rezistence a v řádně odůvodněných případech závazky týkající se zemědělských postupů příznivých pro klima rovněž podobu roční platby na dobytčí jednotky.

8.   Členské státy prokáží, jak zemědělské postupy používané v rámci ekoschémat reagují na potřeby uvedené v článku 108 a jak přispívají ke struktuře environmentálních a klimatických prvků uvedené v čl. 109 odst. 2 písm. a) a k dobrým životním podmínkám zvířat a k eliminaci antimikrobiální rezistence. Používají systém hodnocení nebo bodování nebo jinou vhodnou metodiku k zajištění účinnosti a účelnosti ekoschémat při plnění stanovených cílů. Při stanovování výše plateb pro různé závazky v rámci ekoschémat podle odst. 7 prvního pododstavce písm. a) tohoto článku členské státy zohlední úroveň udržitelnosti a ambice každého ekoschémat na základě objektivních a transparentních kritérií.

9.   Členské státy zajistí, aby intervence v rámci tohoto článku byly v souladu s intervencemi poskytovanými na základě článku 70.

Oddíl 3

Přímé platby vázané na produkci

Pododdíl 1

Podpora příjmu vázaná na produkci

Článek 32

Obecná pravidla

1.   Členské státy mohou poskytovat podporu příjmu vázanou na produkci aktivním zemědělcům za podmínek stanovených v tomto pododdíle a dále upřesněných v jejich strategickém plánu SZP.

2.   Intervence členských států pomáhají podporovaným odvětvím a produkcím nebo jejich specifickým druhům zemědělské činnosti uvedeným v článku 33 řešit obtíže, kterým čelí, a to zlepšováním konkurenceschopnosti, udržitelnosti nebo kvality. V případě bílkovinných plodin nejsou členské státy povinny dokládat vzniklé obtíže.

3.   Podpora příjmu vázaná na produkci má podobu roční platby na hektar nebo zvíře.

Článek 33

Oblast působnosti

Podporu příjmu vázanou na produkci lze udělovat pouze na tato odvětví a produkce nebo jejich specifické druhy zemědělské činnosti, pokud jsou důležité z hospodářských, sociálních nebo environmentálních důvodů:

a)

obiloviny;

b)

olejnatá semena, s výjimkou semen slunečnice cukrářského typu podle čl. 11 odst. 7;

c)

bílkovinné plodiny, včetně luskovin a směsi luskovin a travin, pokud v rámci této směsi nadále převažují luskoviny;

d)

len;

e)

konopí;

f)

rýže;

g)

ořechy;

h)

brambory určené pro výrobu škrobu;

i)

mléko a mléčné výrobky;

j)

osiva;

k)

skopové a kozí maso;

l)

hovězí a telecí maso;

m)

olivový olej a stolní olivy;

n)

bourec morušový;

o)

sušené krmivo;

p)

chmel;

q)

cukrová řepa, cukrová třtina a kořeny čekanky;

r)

ovoce a zelenina;

s)

rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích.

Článek 34

Způsobilost

1.   Členské státy mohou podporu příjmu vázanou na produkci poskytovat formou platby na hektar pouze na plochy, které určily jako způsobilé hektary.

2.   Pokud se podpora příjmu vázaná na produkci týká skotu nebo ovcí a koz, členské státy stanoví jako podmínky způsobilosti pro získání podpory požadavky na identifikaci a evidenci zvířat v souladu s částí IV hlavou I kapitolou 2 oddílem 1 nařízení 2016/429. Aniž jsou však dotčeny další použitelné podmínky způsobilosti, považují se skot nebo ovce a kozy za způsobilé pro podporu za předpokladu, že jsou splněny požadavky na identifikaci a evidenci k určitému dni dotčeného roku podání žádosti, který určí členské státy.

Článek 35

Přenesené pravomoci v případě strukturální nerovnováhy na trhu v daném odvětví

Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 152 akty v přenesené pravomoci, kterým se doplňuje toto nařízení o opatření, která mají zamezit tomu, aby příjemci podpory příjmu vázané na produkci trpěli následky strukturální nerovnováhy na trhu v daném odvětví. Tyto akty v přenesené pravomoci mohou členským státům umožnit rozhodnout, že podporu příjmu vázanou na produkci lze nadále vyplácet až do roku 2027 na základě jednotek produkce, na něž byla tato podpora poskytována v minulém referenčním období.

Pododdíl 2

Zvláštní podpora pro bavlnu

Článek 36

Oblast působnosti

Bulharsko, Řecko, Španělsko a Portugalsko poskytují zvláštní podporu pro bavlnu aktivním zemědělcům pěstujícím bavlnu kódu KN 5201 00 za podmínek stanovených v tomto pododdíle.

Článek 37

Obecná pravidla

1.   Zvláštní podpora pro bavlnu se poskytuje na způsobilý hektar plochy oseté bavlnou. Na plochu lze poskytnout podporu, pouze pokud se tato plocha nachází na zemědělské půdě schválené členským státem pro pěstování bavlny, je oseta odrůdami povolenými členským státem a skutečně sklizena za běžných vegetačních podmínek.

2.   Zvláštní podpora pro bavlnu se vyplácí na bavlnu řádné a uspokojivé obchodní jakosti.

3.   Bulharsko, Řecko, Španělsko a Portugalsko schvalují půdu a povolují odrůdy uvedené v odstavci 1 v souladu s případnými pravidly a podmínkami přijatými podle odstavce 5.

4.   Pokud jde o intervence podle tohoto pododdílu:

a)

způsobilost vzniklých výdajů se určí na základě čl. 37 písm. a) nařízení (EU) 2021/2116;

b)

pro účely čl. 12 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2116 se stanovisko, které mají poskytnout certifikační subjekty, vztahuje na písmena a), b) a d) uvedeného odstavce, jakož i na prohlášení řídícího subjektu.

5.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 152 akty v přenesené pravomoci, kterými se toto nařízení doplňuje o pravidla a podmínky pro schvalování půdy a povolování odrůd pro účely zvláštní podpory pro bavlnu.

6.   Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví pravidla pro postup schvalování půdy a povolování odrůd pro účely zvláštní podpory pro bavlnu a pro oznamování informací producentům v souvislosti s tímto schválením a povolením. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 153 odst. 2.

Článek 38

Základní plochy, stanovené výnosy a referenční částky

1.   Stanoví se tyto vnitrostátní základní plochy:

Bulharsko: 3 342 ha,

Řecko: 250 000 ha,

Španělsko: 48 000 ha,

Portugalsko: 360 ha.

2.   Stanoví se tyto výnosy v referenčním období:

Bulharsko: 1,2 tuny/ha,

Řecko: 3,2 tuny/ha,

Španělsko: 3,5 tuny/ha,

Portugalsko: 2,2 tuny/ha.

3.   Částka zvláštní podpory na způsobilý hektar plochy se vypočte tak, že se výnosy uvedené v odstavci 2 vynásobí těmito referenčními částkami:

Bulharsko: 636,13 EUR,

Řecko: 229,37 EUR,

Španělsko: 354,73 EUR,

Portugalsko: 223,32 EUR.

4.   Pokud plocha, na kterou lze poskytnout podporu, osetá bavlnou přesáhne v daném členském státě a v daném roce základní plochu uvedenou v odstavci 1, sníží se částka uvedená v odstavci 3 pro daný členský stát poměrně k překročení základní plochy.

5.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 152, kterými se toto nařízení doplňuje o pravidla upravující podmínky pro poskytování zvláštní podpory pro bavlnu, požadavky na způsobilost a agronomické postupy.

6.   Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví pravidla pro výpočet snížení podle odstavce 4. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 153 odst. 2.

Článek 39

Schválené mezioborové organizace

1.   Pro účely tohoto pododdílu se „schválenou mezioborovou organizací“ rozumí právní subjekt složený ze zemědělců produkujících bavlnu a nejméně jedné vyzrňovací stanice, který provádí například tyto činnosti:

a)

pomoc v zájmu lepší koordinace způsobu, jakým je bavlna uváděna na trh, zejména prostřednictvím výzkumných studií a průzkumů trhu;

b)

vypracovávání vzorů smluv slučitelných s pravidly Unie;

c)

orientaci produkce na produkty, které jsou lépe přizpůsobeny potřebám trhu a poptávce spotřebitelů, zejména z hlediska jakosti a ochrany spotřebitele;

d)

aktualizaci metod a prostředků zlepšování jakosti produktu;

e)

rozvíjení marketingových strategií na podporu odvětví bavlny prostřednictvím systémů certifikace jakosti.

2.   Členský stát, v němž jsou vyzrňovací stanice usazeny, schválí mezioborové organizace, které splňují jakákoliv kritéria stanovená podle odstavce 3.

3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 152, kterými se toto nařízení doplňuje o pravidla upravující:

a)

kritéria pro schválení mezioborových organizací;

b)

povinnosti pro producenty;

c)

důsledky, kdy schválená mezioborová organizace nesplňuje kritéria podle písmene a).

Článek 40

Poskytování podpory

1.   Zemědělcům se poskytuje zvláštní podpora pro bavlnu na hektary způsobilé podle ustanovení článku 38.

2.   V případě zemědělců, kteří jsou členy schválené mezioborové organizace, se zvláštní podpora pro bavlnu na hektary způsobilé v rámci základní plochy stanovené v čl. 38 odst. 1 zvýší o částku 2 eura.

Článek 41

Odchylky

1.   Články 101 a 102 a hlava VII s výjimkou její kapitoly III se nepoužijí na zvláštní podporu pro bavlnu stanovenou v tomto pododdíle.

2.   Zvláštní podpora pro bavlnu se nezahrne do žádného z oddílů strategického plánu SZP uvedených v článcích 108 až 114, s výjimkou ve vztahu k čl. 112 odst. 2 písm. a), který se týká finančního plánu.

3.   Na intervence uvedené v tomto pododdíle se nepoužije čl. 55 odst. 1 druhý a třetí pododstavec nařízení (EU) 2021/2116.

KAPITOLA III

TYPY INTERVENCÍ V URČITÝCH ODVĚTVÍCH

Oddíl 1

Obecná ustanovení

Článek 42

Oblast působnosti

Tato kapitola stanoví pravidla týkající se typů intervencí :

a)

v odvětví ovoce a zeleniny podle čl. 1 odst. 2 písm. i) nařízení (EU) č. 1308/2013;

b)

v odvětví produktů včelařství podle čl. 1 odst. 2 písm. v) nařízení (EU) č. 1308/2013 (dále jen „odvětví včelařství“);

c)

v odvětví vína podle čl. 1 odst. 2 písm. l) nařízení (EU) č. 1308/2013;

d)

v odvětví chmele podle čl. 1 odst. 2 písm. f) nařízení (EU) č. 1308/2013;

e)

v odvětví olivového oleje a stolních oliv podle čl. 1 odst. 2 písm. g) nařízení (EU) č. 1308/2013;

f)

v ostatních odvětvích stanovených v čl. 1 odst. 2 písm. a) až h), k), m), o) až t) a w) nařízení (EU) č. 1308/2013 a odvětvích zahrnujících produkty uvedené v příloze VI tohoto nařízení.

Článek 43

Povinné a volitelné typy intervencí

1.   Typy intervencí v odvětví ovoce a zeleniny podle čl. 42 písm. a) jsou povinné pro členské státy, ve kterých existují v daném odvětví organizace producentů uznané podle nařízení (EU) č. 1308/2013.

Pokud členský stát bez uznaných organizací producentů v odvětví ovoce a zeleniny v okamžiku předložení svého strategického plánu SZP uzná během období strategického plánu SZP organizaci producentů v tomto odvětví podle nařízení (EU) č. 1308/2013, předloží tento členský stát žádost o změnu svého strategického plánu SZP v souladu s článkem 119 s cílem zahrnout intervence v odvětví ovoce a zeleniny.

2.   Typy intervencí v odvětví včelařství podle čl. 42 písm. b) jsou povinné pro všechny členské státy.

3.   Typy intervencí v odvětví vína podle čl. 42 písm. c) jsou povinné pro členské státy uvedené v příloze VII.

4.   Členské státy se mohou rozhodnout, že ve svých strategických plánech SZP provedou typy intervencí podle čl. 42 písm. d), e) a f).

5.   Německo může v odvětví chmele provést typy intervencí podle čl. 42 písm. f), pouze pokud se ve svém strategickém plánu SZP rozhodne, že nebude provádět typy intervencí podle čl. 42 písm. d).

6.   Řecko, Francie a Itálie mohou v odvětví olivového oleje a stolních oliv provést typy intervencí podle čl. 42 písm. f), pouze pokud se ve svých strategických plánech SZP rozhodnou, že nebudou provádět typy intervencí podle čl. 42 písm. e).

Článek 44

Formy podpory

1.   V odvětvích uvedených v článku 42 může mít podpora některou z těchto forem:

a)

úhrada skutečně vynaložených způsobilých nákladů příjemce;

b)

jednotkové náklady;

c)

jednorázové částky;

d)

paušální financování.

2.   Částky forem podpory uvedených v odst. 1 písm. b), c) a d) se stanoví jedním z těchto způsobů:

a)

přiměřenou, spravedlivou a ověřitelnou metodou výpočtu založenou na:

i)

statistických údajích, jiných objektivních informacích nebo odborném posudku;

ii)

ověřených údajích příjemců z minulých let; nebo

iii)

použití obvyklých postupů účtování nákladů příjemců;

b)

prostřednictvím návrhů rozpočtů sestavených případ od případu a předem odsouhlasených v případě intervencí v odvětvích vína a včelařství subjektem, který operaci vybral, nebo v případě intervencí v ostatních způsobilých odvětvích subjektem, který schvaluje operační programy a který je uveden v článku 50;

c)

v souladu s pravidly pro uplatňování odpovídajících jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb platných v rámci politik Unie pro podobný typ intervence;

d)

v souladu s pravidly pro uplatňování odpovídajících jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb používaných v rámci režimů podpory financovaných výhradně dotčeným členským státem pro podobný typ intervence.

Článek 45

Přenesené pravomoci pro další požadavky na typy intervencí

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 152, kterými se toto nařízení doplňuje o další požadavky nad rámec těch, jež jsou stanoveny v této kapitole, pokud jde o:

a)

zajištění správného fungování typů intervencí stanovených v této kapitole, a to především zabráněním narušování hospodářské soutěže na vnitřním trhu;

b)

druh výdajů, na které se vztahují intervence uvedené v této kapitole, a to – odchylně od článku 22 nařízení (EU) 2021/2116 – včetně způsobilosti správních nákladů a nákladů na zaměstnance organizací producentů nebo jiných příjemců při provádění těchto intervencí;

c)

základ pro výpočet finanční podpory Unie podle této kapitoly, včetně referenčních období a výpočtu hodnoty produkce uvedené na trh, a pro výpočet stupně organizovanosti producentů pro účely vnitrostátní finanční podpory podle článku 53;

d)

maximální míru finanční podpory Unie pro typy intervencí uvedené v čl. 47 odst. 2 písm. a), c), f), g), h) a i) a pro typy intervencí uvedené v čl. 58 odst. 1 prvním pododstavci písm. c), d) a l), včetně sazeb za obaly a přepravu produktů stažených k bezplatné distribuci a nákladů na zpracování před dodáním za tímto účelem;

e)

pravidla pro stanovení stropu výdajů a pro měření způsobilé plochy pro účely typů intervencí uvedených v čl. 47 odst. 2 písm. d) a v čl. 58 odst. 1 prvním pododstavci písm. a);

f)

pravidla, podle kterých mají producenti stáhnout vedlejší produkty vinifikace, a pravidla pro výjimky z této povinnosti s cílem zabránit dodatečné administrativní zátěži, a pravidla pro dobrovolnou certifikaci lihovarů;

g)

podmínky, které se uplatní na používání forem podpory uvedených v čl. 44 odst. 1;

h)

pravidla týkající se požadavku na minimální dlouhodobé účinky v případě produktivních a neproduktivních investic podpořených intervencemi uvedenými v této kapitole;

i)

pravidla pro kombinování financování pro investice podle čl. 58 odst. 1 prvního pododstavce písm. b) a pro propagaci podle čl. 58 odst. 1 prvního pododstavce písm. k).

Článek 46

Cíle v odvětví ovoce a zeleniny, odvětví chmele, odvětví olivového oleje a stolních oliv a v ostatních odvětvích podle čl. 42 písm. f)

V odvětvích podle čl. 42 písm. a), d), e) a f) se sledují tyto cíle:

a)

plánování a organizace produkce, přizpůsobování produkce poptávce, zejména pokud jde o jakost a množství, optimalizace produkčních nákladů a návratnosti investic, a stabilizace cen producentů; tyto cíle se vztahují ke specifickým cílům stanoveným v čl. 6 odst. 1 písm. a), b), c) a i) ;

b)

soustředění nabídky a uvádění produktů na trh, mimo jiné prostřednictvím přímého prodeje; tyto cíle se vztahují ke specifickým cílům stanoveným v čl. 6 odst. 1 písm. a), b) a c) ;

c)

zlepšení střednědobé a dlouhodobé konkurenceschopnosti, zejména prostřednictvím modernizace; tento cíl se vztahuje ke specifickému cíli stanovenému v čl. 6 odst. 1 písm. c);

d)

výzkum a vývoj udržitelných metod produkce, včetně odolnosti vůči škůdcům a nákazám zvířat, jakož i zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, inovativních postupů a technologií produkce posilujících hospodářskou konkurenceschopnost a podporujících rozvoj trhu; tyto cíle se vztahují ke specifickým cílům stanoveným v čl. 6 odst. 1 písm. a), b), c) a i) ;

e)

podpora, vývoj a zavádění:

i)

metod a technologií produkce šetrných k životnímu prostředí;

ii)

postupů produkce odolných vůči škodlivým organismům a nákazám;

iii)

standardů v oblasti zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat jdoucích nad rámec minimálních požadavků stanovených podle unijního a vnitrostátního práva;

iv)

omezení odpadu a využívání vedlejších produktů a nakládání s nimi způsobem šetrným k životnímu prostředí, včetně jejich opětovného využití a zhodnocení;

v)

ochrany a posílení biologické rozmanitosti, jakož i udržitelného využívání přírodních zdrojů, zejména s ohledem na ochranu vody, půdy a ovzduší.

Tyto cíle se vztahují ke specifickým cílům stanoveným v čl. 6 odst. 1 písm. e), f) a i);

f)

přispívání ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně podle čl. 6 odst. 1 písm. d);

g)

zvyšování obchodní hodnoty a jakosti produktů, včetně zlepšování jakosti produktů a vývoje produktů s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením nebo produktů, na něž se vztahují unijní či vnitrostátní režimy jakosti uznané členskými státy; tyto cíle se vztahují ke specifickému cíli stanovenému v čl. 6 odst. 1 písm. b);

h)

propagace produktů a jejich uvádění na trh ; tyto cíle se vztahují ke specifickým cílům stanoveným v čl. 6 odst. 1 písm. b), c) a i);

i)

zvyšování spotřeby produktů odvětví ovoce a zeleniny v čerstvém i zpracovaném stavu; tento cíl se vztahuje ke specifickému cíli stanovenému v čl. 6 odst. 1 písm. i) ;

j)

předcházení krizím a řízení rizik se zaměřením na zamezení narušení na trzích příslušného odvětví a na zvládání těchto narušení; tyto cíle se vztahují ke specifickým cílům stanoveným v čl. 6 odst. 1 písm. a), b) a c);

k)

zlepšení podmínek zaměstnávání a prosazování povinností zaměstnavatele, jakož i požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví při práci v souladu se směrnicemi 89/391/EHS, 2009/104/ES a (EU) 2019/1152.

Článek 47

Typy intervencí v odvětví ovoce a zeleniny, odvětví chmele, odvětví olivového oleje a stolních oliv a v ostatních odvětvích podle čl. 42 písm. f)

1.   Pro každý cíl zvolený z cílů podle čl. 46 písm. a) až i) a k) si členské státy ve svých strategických plánech SZP zvolí v odvětvích uvedených v čl. 42 písm. a), d), e) a f) jeden nebo více těchto typů intervencí:

a)

investice do hmotných a nehmotných aktiv, výzkumu a experimentálních a inovativních metod produkce a dalších opatření v oblastech, jako jsou:

i)

ochrana půdy, včetně zvyšování obsahu půdního uhlíku a zlepšování struktury půdy, a omezování znečišťujících látek;

ii)

lepší využívání vody a řádné hospodaření s vodou, včetně šetření vodou, ochrany vod a odvodňování;

iii)

předcházení škodám způsobeným nepříznivými klimatickými jevy a podpora vývoje a využívání odrůd, plemen a postupů hospodaření přizpůsobených měnícím se klimatickým podmínkám;

iv)

zvyšování úspory energie, energetické účinnosti a využívání energie z obnovitelných zdrojů;

v)

ekologické obaly, pouze v oblasti výzkumu a experimentální produkce;

vi)

biologická bezpečnost, zdraví zvířat a jejich dobré životní podmínky;

vii)

omezování emisí a odpadů, zlepšování využívání vedlejších produktů, včetně jejich opětovného využití a zhodnocení, jakož i nakládání s odpady;

viii)

zvyšování odolnosti vůči škůdcům a snižování rizik a dopadů používání pesticidů, včetně zavádění technik integrované ochrany před škůdci;

ix)

zlepšování odolnosti vůči nákazám zvířat a omezení používání veterinárních léčivých přípravků, včetně antibiotik;

x)

vytváření a údržba stanovišť příznivých pro biologickou rozmanitost;

xi)

zlepšování jakosti produktů;

xii)

zlepšování genetických zdrojů;

xiii)

zlepšování podmínek zaměstnávání a prosazování povinností zaměstnavatele, jakož i požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví při práci v souladu se směrnicemi 89/391/EHS, 2009/104/ES a (EU) 2019/1152;

b)

poradenské služby a technická pomoc, zejména v souvislosti s udržitelnými metodami ochrany proti škodlivým organismům a tlumení nákaz, udržitelným používáním přípravků na ochranu rostlin a veterinárních léčivých přípravků, přizpůsobováním se změně klimatu a s jejím zmírňováním, podmínkami zaměstnávání, povinnostmi zaměstnavatelů a bezpečností a ochranou zdraví při práci;

c)

odborná příprava, včetně odborného vedení a výměny osvědčených postupů, zejména v souvislosti s udržitelnými metodami ochrany proti škodlivým organismům a tlumení nákaz, udržitelným používáním přípravků na ochranu rostlin a veterinárních léčivých přípravků, přizpůsobováním se změně klimatu a s jejím zmírňováním, jakož i využíváním organizovaných obchodních platforem a komoditních burz na spotovém a na termínovém trhu;

d)

ekologická nebo integrovaná produkce;

e)

opatření ke zlepšování udržitelnosti a efektivnosti přepravy a skladování produktů ;

f)

propagace, komunikace a marketing, včetně opatření a činností zaměřených zejména na zvyšování povědomí spotřebitelů o režimech jakosti Unie a důležitosti zdravého stravování a na diverzifikaci a konsolidaci trhů;

g)

provádění unijních a vnitrostátních režimů jakosti;

h)

zavádění systémů sledovatelnosti a certifikace, zejména monitorování jakosti produktů prodávaných konečným spotřebitelům;

i)

opatření ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se jí.

2.   Pokud jde o cíl uvedený v čl. 46 písm. j), členské státy si ve svých strategických plánech SZP zvolí v odvětvích uvedených v čl. 42 písm. a), d), e) a f) jeden nebo více těchto typů intervencí:

a)

zakládání, plnění a doplňování vzájemných fondů organizacemi producentů a sdruženími organizací producentů uznanými podle nařízení (EU) č. 1308/2013 nebo podle čl. 67 odst. 7 tohoto nařízení;

b)

investice do hmotných a nehmotných aktiv zajišťující účinnější řízení objemů uváděných na trh, a to i pro účely společného skladování;

c)

společné skladování produktů vyprodukovaných organizací producentů nebo jejími členy, v případě potřeby včetně společného zpracování pro usnadnění tohoto skladování;

d)

opětovná výsadba sadů nebo olivových hájů, je-li nezbytná s ohledem na povinné vyklučení ze zdravotních nebo fytosanitárních důvodů na pokyn příslušného orgánu členského státu nebo za účelem přizpůsobování se změně klimatu;

e)

obnova stáda skotu po povinné porážce ze zdravotních důvodů nebo kvůli ztrátám v důsledku přírodních pohrom;

f)

stažení z trhu za účelem bezplatné distribuce nebo pro jiné účely, v případě potřeby včetně zpracování pro usnadnění tohoto stažení;

g)

zelená sklizeň spočívající v úplném sklizení nezralých neobchodovatelných produktů na určité ploše, které nebyly před zelenou sklizní poškozeny, ať již v důsledku klimatických podmínek, napadení chorobou, nebo z jiných důvodů;

h)

nesklízení spočívající v ukončení stávajícího produkčního cyklu na dotčené ploše, na které je daný produkt řádně vyvinut a je řádné a uspokojivé obchodní jakosti, s výjimkou zničení produktů v důsledku klimatického jevu nebo napadení chorobou;

i)

pojištění sklizně a produkce, které přispívá k zabezpečení příjmů producentů v případě ztrát v důsledku přírodních katastrof, nepříznivých klimatických jevů a napadení chorobami nebo škůdci a zároveň zajišťuje, že příjemci přijmou nezbytná opatření k předcházení rizikům;

j)

poskytování odborného vedení jiným organizacím producentů a sdružením organizací producentů uznaným podle nařízení (EU) č. 1308/2013 nebo podle čl. 67 odst. 7 tohoto nařízení nebo jednotlivým producentům;

k)

provádění a správa sanitárních a fytosanitárních požadavků třetích zemí na území Unie za účelem usnadnění přístupu na trhy třetích zemí;

l)

komunikační činnosti zaměřené na zvyšování povědomí a informování spotřebitelů.

Článek 48

Plánování, podávání zpráv a schvalování výkonnosti na úrovni operačního programu

Ustanovení čl. 7 odst. 1 písm. a), článku 102, čl. 111 písm. g) a h), čl. 112 odst. 3 písm. b) a článku 134 se použijí na typy intervencí v odvětvích uvedených v čl. 42 písm. a), d), e) a f) na úrovni operačního programu, a nikoli na úrovni intervence. Plánování, podávání zpráv a schvalování výkonnosti u těchto typů intervencí se rovněž provádí na úrovni operačního programu.

Oddíl 2

Odvětví ovoce a zeleniny

Článek 49

Cíle v odvětví ovoce a zeleniny

V odvětví ovoce a zeleniny podle čl. 42 písm. a) sledují členské státy jeden nebo více cílů stanovených v článku 46. Cíle stanovené v čl. 46 písm. g), h), i) a k) se týkají produktů v čerstvém i zpracovaném stavu, zatímco cíle uvedené v ostatních písmenech daného článku se týkají pouze produktů v čerstvém stavu.

Členské státy zajistí, aby intervence odpovídaly typům intervencí zvoleným v souladu s článkem 47.

Článek 50

Operační programy

1.   Cíle uvedené v článku 46 a intervence v odvětví ovoce a zeleniny stanovené členskými státy v jejich strategických plánech SZP se provádějí prostřednictvím schválených operačních programů organizací producentů nebo sdružení organizací producentů uznaných podle nařízení (EU) č. 1308/2013 nebo obou za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Operační programy jsou nejméně tříleté a nejvýše sedmileté.

3.   Operační programy sledují alespoň cíle uvedené v čl. 46 písm. b), e) a f).

4.   V operačních programech jsou u každého zvoleného cíle popsány intervence vybrané z okruhu intervencí, které si členské státy stanovily ve svých strategických plánech SZP.

5.   Organizace producentů nebo sdružení organizací producentů uznané podle nařízení (EU) č. 1308/2013 předloží operační programy ke schválení členským státům, a v případě jejich schválení je provedou.

6.   Operační programy sdružení organizací producentů se nesmějí vztahovat na stejné intervence jako operační programy členských organizací. Členské státy posuzují operační programy sdružení organizací producentů společně s operačními programy členských organizací.

Za tímto účelem členské státy zajistí, aby:

a)

intervence v rámci operačních programů sdružení organizací producentů byly plně financovány z příspěvků členských organizací tohoto sdružení, aniž je dotčen čl. 51 odst. 1 písm. b), a aby se tyto finanční prostředky čerpaly z provozních fondů těchto členských organizací;

b)

intervence a jim odpovídající finanční příspěvky byly uvedeny v operačním programu jednotlivých členských organizací;

c)

nedocházelo ke zdvojování financování.

7.   Členské státy zajistí u každého operačního programu, aby:

a)

se alespoň 15 % výdajů vztahovalo na intervence související s cíli podle čl. 46 písm. e) a f);

b)

operační program obsahoval tři nebo více opatření souvisejících s cíli uvedenými v čl. 46 písm. e) a f);

c)

se alespoň 2 % výdajů vztahovalo na intervence související s cílem podle čl. 46 písm. d) ; a

d)

výdaje na intervence v rámci typů intervencí podle čl. 47 odst. 2 písm. f), g) a h) nepřesáhly třetinu celkových výdajů.

Pokud se alespoň na 80 % členů organizace producentů vztahuje jeden nebo více stejných agroenvironmentálně-klimatických závazků nebo závazků týkajících se ekologického zemědělství stanovených v kapitole IV, považuje se každý z těchto závazků za jedno z minima tří opatření podle prvního pododstavce písm. b).

8.   Operační programy mohou stanovit opatření navržená k zajištění spravedlivých a bezpečných pracovních podmínek pracovníků v tomto odvětví.

Článek 51

Provozní fondy

1.   Organizace producentů v odvětví ovoce a zeleniny nebo sdružení těchto organizací producentů mohou zřídit provozní fond. Tento fond je financován:

a)

z finančních příspěvků pocházejících od:

i)

členů organizace producentů nebo organizace producentů samotné; nebo

ii)

sdružení organizací producentů prostřednictvím členů tohoto sdružení;

b)

z finanční podpory Unie, kterou lze přidělit organizacím producentů nebo jejich sdružením, pokud tyto organizace nebo sdružení předloží operační program.

2.   Provozní fondy se používají pouze k financování operačních programů, které byly schváleny členskými státy.

Článek 52

Finanční podpora Unie pro odvětví ovoce a zeleniny

1.   Finanční podpora Unie se rovná částce finančních příspěvků podle čl. 51 odst. 1 písm. a), které byly skutečně zaplaceny, a je omezena na 50 % skutečně vynaložených nákladů.

2.   Finanční podpora Unie je omezena na:

a)

4,1 % hodnoty produkce uvedené na trh každou organizací producentů;

b)

4,5 % hodnoty produkce uvedené na trh každým sdružením organizací producentů;

c)

5 % hodnoty produkce uvedené na trh každou nadnárodní organizací producentů nebo nadnárodním sdružením organizací producentů.

Uvedená omezení mohou být zvýšena o 0,5 procentního bodu, pokud se částka přesahující příslušnou procentní hodnotu stanovenou v prvním pododstavci použije pouze pro jednu nebo více intervencí souvisejících s cíli podle čl. 46 písm. d), e), f), h), i) a j). V případě sdružení organizací producentů, včetně nadnárodních sdružení organizací producentů, může tyto intervence provést dané sdružení jménem svých členů.

3.   Na žádost organizace producentů nebo sdružení organizací producentů se omezení ve výši 50 % stanovené v odstavci 1 zvýší u operačního programu nebo části operačního programu na 60 %, pokud je splněna nejméně jedna z těchto podmínek:

a)

nadnárodní organizace producentů provádějí ve dvou čí více členských státech intervence související s cíli podle čl. 46 písm. b), e) a f);

b)

jedna nebo více organizací producentů nebo sdružení organizací producentů jsou zapojeny do intervencí prováděných na mezioborovém základě;

c)

operační program zahrnuje pouze specifickou podporu na produkci ekologických produktů, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2018/848;

d)

operační program je poprvé prováděn organizací producentů nebo sdružením organizací producentů uznanými podle nařízení (EU) č. 1308/2013;

e)

organizace producentů uvádějí na trh v členském státě méně než 20 % produkce ovoce a zeleniny;

f)

organizace producentů působí v jednom z nejvzdálenějších regionů;

g)

operační program zahrnuje intervence související s cíli podle čl. 46, písm. d), e), f), i) a j);

h)

operační program poprvé provádí uznaná organizace producentů, která vznikla sloučením dvou nebo více uznaných organizací producentů.

4.   Omezení ve výši 50 % stanovené v odstavci 1 se zvýší na 80 % v případě výdajů souvisejících s cílem podle čl. 46 písm. d), pokud tyto výdaje pokrývají alespoň 5 % výdajů v rámci operačního programu.

5.   Omezení ve výši 50 % stanovené v odstavci 1 se zvýší na 80 % v případě výdajů souvisejících s cíli podle čl. 46 písm. e) a f), pokud tyto výdaje pokrývají alespoň 20 % výdajů v rámci operačního programu.

6.   Omezení ve výši 50 % stanovené v odstavci 1 se zvýší na 100 % v těchto případech:

a)

stažení ovoce a zeleniny z trhu v množství, které nepřevyšuje 5 % objemu produkce uvedené na trh každou organizací producentů, přičemž se staženými produkty se naloží takto:

i)

bezplatně se rozdělí mezi dobročinné organizace a nadace schválené k tomuto účelu členskými státy pro použití při jejich činnostech spojených s pomocí osobám, kterým vnitrostátní právo přiznává nárok na podporu z veřejných prostředků zejména proto, že se jim nedostává nezbytných prostředků k obživě;

ii)

bezplatně se distribuují mezi nápravná zařízení, školy a státní vzdělávací zařízení, zařízení uvedená v článku 22 nařízení (EU) č. 1308/2013 a dětské prázdninové tábory, jakož i nemocnice a domovy důchodců určené členskými státy, které přijímají všechna nezbytná opatření k tomu, aby takto přidělená množství doplňovala množství běžně nakupovaná těmito zařízeními;

b)

opatření související s poskytováním odborného vedení jiným organizacím producentů uznaným podle nařízení (EU) č. 1308/2013, pokud tyto organizace producentů pocházejí z regionů členských států uvedených v čl. 53 odst. 2 tohoto nařízení, nebo jednotlivým producentům.

Článek 53

Vnitrostátní finanční podpora

1.   V regionech členských států, kde se stupeň organizovanosti producentů v odvětví ovoce a zeleniny pohybuje výrazně pod průměrem Unie, mohou členské státy poskytnout organizacím producentů uznaným podle nařízení (EU) č. 1308/2013 vnitrostátní finanční podporu rovnající se nejvýše 80 % finančních příspěvků uvedených v čl. 51 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení a až 10 % hodnoty produkce uvedené jakoukoli z těchto organizací producentů na trh. Vnitrostátní finanční podpora doplňuje provozní fond.

2.   Stupeň organizovanosti producentů v regionu členského státu se pokládá za stupeň pohybující se výrazně pod průměrem Unie, pokud je průměrný stupeň organizovanosti po dobu tří po sobě následujících let, které předcházejí provádění operačního programu, nižší než 20 %. Stupeň organizovanosti se vypočte jako hodnota produkce ovoce a zeleniny v dotčeném regionu, která byla uvedena na trh organizacemi producentů a sdruženími organizací producentů uznanými podle nařízení (EU) č. 1308/2013, vydělená celkovou hodnotou produkce ovoce a zeleniny v tomto regionu.

3.   Členské státy, které poskytují vnitrostátní finanční podporu v souladu s odstavcem 1, informují Komisi o tom, které regiony splňují kritéria uvedená v odstavci 2 a jaká vnitrostátní finanční podpora je organizacím producentů v těchto regionech poskytována.

Oddíl 3

Odvětví včelařství

Článek 54

Cíle v odvětví včelařství

Členské státy sledují v odvětví včelařství alespoň jeden z relevantních specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1.

Článek 55

Typy intervencí v odvětví včelařství a finanční podpora Unie

1.   Členské státy si ve svých strategických plánech SZP zvolí k jednotlivým zvoleným specifickým cílům stanoveným v čl. 6 odst. 1 jeden nebo více těchto typů intervencí v odvětví včelařství:

a)

poradenské služby, technická pomoc, odborná příprava, informace a výměna osvědčených postupů, mimo jiné prostřednictvím budování sítí, pro včelaře a včelařské organizace;

b)

investice do hmotných a nehmotných aktiv, jakož i jiná opatření zaměřená mimo jiné na:

i)

boj proti škůdcům a nákazám napadajícím úly, zejména varroáze;

ii)

předcházení škodám způsobeným nepříznivými klimatickými jevy a podpora vývoje a využívání postupů hospodaření přizpůsobených měnícím se klimatickým podmínkám;

iii)

obnova včelstev v Unii včetně plemenitby včel;

iv)

racionalizace sezónního přesunu včelstev;

c)

opatření k podpoře laboratoří, které provádějí analýzu včelařských produktů, ztrát včel nebo poklesů produktivity a látek, které jsou pro včely potenciálně toxické;

d)

opatření k zachování nebo zvýšení stávajícího počtu úlů v Unii, včetně plemenitby včel;

e)

spolupráce se subjekty specializovanými na provádění výzkumných programů v oblasti včelařství a včelařských produktů;

f)

propagace, komunikace a marketing, včetně opatření k monitorování trhu a činností zaměřených zejména na zvyšování povědomí spotřebitelů o jakosti včelařských produktů;

g)

opatření ke zlepšení jakosti produktů.

2.   Členské státy ve svých strategických plánech SZP odůvodní svou volbu specifických cílů a typů intervencí. V rámci zvolených typů intervencí členské státy jednotlivé intervence upřesní.

3.   Členské státy stanoví ve svém strategickém plánu SZP finanční prostředky, které na typy intervencí zvolené v tomto strategickém plánu SZP poskytnou.

4.   Členské státy poskytnou finanční prostředky přinejmenším ve stejné výši, jako činí finanční podpora Unie, kterou využívají na základě čl. 88 odst. 2 na podporu typů intervencí uvedených v odstavci 2 tohoto článku.

5.   Celková finanční podpora poskytovaná Unií a členskými státy nepřesáhne výdaje vynaložené příjemcem.

6.   Při vytváření svých strategických plánů SZP členské státy spolupracují se zástupci organizací v oblasti včelařství.

7.   Členské státy každoročně oznamují Komisi počet úlů na svém území.

Článek 56

Další přenesené pravomoci pro typy intervencí v odvětví včelařství

Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 152 akty v přenesené pravomoci, kterými se toto nařízení doplňuje o další požadavky nad rámec těch, jež jsou stanoveny v tomto oddíle, pokud jde o:

a)

povinnost členských států oznamovat každoročně Komisi počet úlů na svém území stanovenou v čl. 55 odst. 7;

b)

definici „úlu“ a metody stanovení počtu úlů;

c)

minimální příspěvek Unie na výdaje spojené s prováděním typů intervencí a jednotlivých intervencí podle článku 55.

Oddíl 4

Odvětví vína

Článek 57

Cíle v odvětví vína

Členské státy uvedené v čl. 88 odst. 1 sledují v odvětví vína jeden nebo více těchto cílů:

a)

zlepšení hospodářské udržitelnosti a konkurenceschopnosti unijních producentů vína; tento cíl se vztahuje ke specifickým cílům stanoveným v čl. 6 odst. 1 písm. a), b), c) a h);

b)

přispívání ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a ke zlepšování udržitelnosti systémů produkce a zmírňování environmentálního dopadu odvětví vína v Unii, mimo jiné prostřednictvím podpory pěstitelů vína při snižování využívání vstupů a zavádění metod a postupů pěstování, které jsou z hlediska životního prostředí udržitelnější; tyto cíle se vztahují ke specifickým cílům stanoveným v čl. 6 odst. 1 písm. d) až f) a i);

c)

zlepšení podmínek zaměstnávání a prosazování povinností zaměstnavatele, jakož i požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví při práci v souladu se směrnicemi 89/391/EHS, 2009/104/ES a (EU) 2019/1152;

d)

zlepšení výkonnosti vinařských podniků Unie a jejich schopnosti přizpůsobovat se požadavkům trhu a zvýšení jejich dlouhodobé konkurenceschopnosti v oblasti produkce výrobků z révy vinné a jejich uvádění na trh, včetně úspor energie, celkové energetické účinnosti a udržitelných procesů; tyto cíle se vztahují ke specifickým cílům stanoveným v čl. 6 odst. 1 písm. a) až e), g) a h) ;

e)

přispívání k obnovení rovnováhy nabídky a poptávky na unijním trhu s vínem, s cílem předcházet krizím na trhu; tento cíl se vztahuje ke specifickému cíli stanovenému v čl. 6 odst. 1 písm. a);

f)

přispívání k zabezpečení příjmů unijních producentů, pokud jim vzniknou ztráty v důsledku přírodních katastrof, nepříznivých klimatických jevů a napadení zvěří, chorobami nebo škůdci; tento cíl se vztahuje ke specifickému cíli stanovenému v čl. 6 odst. 1 písm. a);

g)

zvyšování prodejnosti a konkurenceschopnosti unijních výrobků z révy vinné, zejména vývojem inovativních výrobků, procesů a technologií a dodáváním přidané hodnoty v jakémkoli článku dodavatelského řetězce; uvedený cíl může zahrnovat i předávání znalostí a vztahuje se ke specifickým cílům stanoveným v čl. 6 odst. 1 písm. a), b), c), e) a i) ;

h)

zachování používání vedlejších produktů vinifikace pro průmyslové a energetické účely s cílem zajistit jakost vína Unie a současně i ochranu životního prostředí; tento cíl se vztahuje ke specifickým cílům stanoveným v čl. 6 odst. 1 písm. d) a e);

i)

přispívání ke zvyšování povědomí spotřebitelů o odpovědné spotřebě vína a o unijních režimech jakosti vína; tento cíl se vztahuje ke specifickým cílům stanoveným v čl. 6 odst. 1 písm. b) a i) ;

j)

zvýšení konkurenceschopnosti unijních výrobků z révy vinné ve třetích zemích, včetně otevírání a diverzifikace trhů s vínem; tento cíl se vztahuje ke specifickým cílům stanoveným v čl. 6 odst. 1 písm. b) a h) ;

k)

přispívání ke zvyšování odolnosti producentů vůči výkyvům trhu; tento cíl se vztahuje ke specifickému cíli stanovenému v čl. 6 odst. 1 písm. a).

Článek 58

Typy intervencí v odvětví vína

1.   K jednotlivým cílům zvoleným z cílů stanovených v článku 57 si členské státy uvedené v čl. 88 odst. 1 ve svých strategických plánech SZP zvolí jeden nebo více těchto typů intervencí:

a)

restrukturalizace a přeměna vinic, což je postup spočívající v jedné nebo více následujících činností:

i)

změna odrůdové skladby, rovněž prostřednictvím přeštěpování, a to i za účelem zlepšení jakosti nebo environmentální udržitelnosti, z důvodů přizpůsobení se změně klimatu nebo za účelem posílení genetické rozmanitosti;

ii)

přemístění vinic;

iii)

opětovná výsadba vinic, je-li nezbytná v důsledku povinného vyklučení ze zdravotních nebo fytosanitárních důvodů na pokyn příslušného orgánu členského státu;

iv)

zlepšení technik obhospodařování vinic, zejména zavedení vyspělých systémů udržitelné produkce, včetně omezení používání pesticidů, avšak kromě běžné obnovy vinic spočívající v opětovné výsadbě stejné odrůdy révy vinné v rámci stejného systému pěstování révy vinné po skončení přirozené životnosti révy;

b)

investice do hmotných a nehmotných aktiv v rámci vinařských zemědělských systémů, kromě operací relevantních pro typ intervence podle písmene a), do zařízení na zpracování a infrastruktury vinařského závodu, jakož i do struktur a nástrojů pro uvádění na trh;

c)

zelená sklizeň, kterou se rozumí úplné zničení nebo odstranění nezralých vinných hroznů, čímž se sníží výnos dané plochy na nulu, s výjimkou nesklizení spočívajícího v ponechání vinných hroznů obchodní jakosti na révových keřích na konci běžného produkčního cyklu;

d)

pojištění sklizně proti ztrátám příjmů v důsledku nepříznivých klimatických jevů, které lze přirovnat k přírodním katastrofám, nepříznivých klimatických jevů a škod způsobených napadením zvěří, chorobami rostlin nebo škůdci;

e)

hmotné a nehmotné investice do inovací spočívajících ve vývoji inovativních výrobků, včetně produktů a vedlejších produktů vinifikace, inovativních procesů a technologií sloužících při produkci vinných produktů k digitalizaci těchto procesů a technologií, jakož i jiné investice, které přidávají hodnotu v kterémkoli článku dodavatelského řetězce, a to i za účelem výměny znalostí a přispívání k přizpůsobování se změně klimatu;

f)

poradenské služby, zejména pokud jde o podmínky zaměstnávání, povinnosti zaměstnavatelů a bezpečnost a ochranu zdraví při práci;

g)

destilace vedlejších produktů vinifikace prováděná v souladu s omezeními stanovenými v části II oddíle D přílohy VIII nařízení (EU) č. 1308/2013;

h)

informační opatření týkající se vín Unie prováděná v členských státech na podporu odpovědné konzumace vína nebo za účelem propagace režimů jakosti Unie týkajících se označení původu a zeměpisných označení;

i)

opatření přijatá mezioborovými organizacemi uznanými členskými státy v odvětví vína v souladu s nařízením (EU) č. 1308/2013, jejichž cílem je zlepšit pověst unijních vinic podporou vinařského cestovního ruchu v produkčních regionech;

j)

opatření přijatá mezioborovými organizacemi uznanými členskými státy v odvětví vína v souladu s nařízením (EU) č. 1308/2013, jejichž cílem je zlepšit znalost trhu;

k)

propagace a komunikace prováděná ve třetích zemích sestávající z jedné nebo více těchto činností a opatření v zájmu zlepšování konkurenceschopnosti vinařského odvětví a otevírání, diverzifikace nebo konsolidace trhů:

i)

opatření v oblasti styku s veřejností, propagace či reklamy, která především zdůrazňují vysokou kvalitu produktů Unie, zejména pokud jde o jakost, bezpečnost potravin či životní prostředí;

ii)

účast na akcích, veletrzích nebo výstavách mezinárodního významu;

iii)

informační kampaně zaměřené zejména na režimy jakosti Unie týkající se označení původu, zeměpisných označení a ekologické produkce;

iv)

studie o nových nebo stávajících trzích, které jsou potřebné pro rozšiřování a konsolidaci odbytišť;

v)

studie vyhodnocující výsledky informačních a propagačních operací;

vi)

příprava technické dokumentace, včetně laboratorních zkoušek a posudků, týkající se enologických postupů, fytosanitárních a hygienických pravidel, jakož i dalších požadavků třetích zemí na dovoz produktů odvětví vína, s cílem předcházet omezením přístupu na trhy třetích zemí nebo tento přístup umožnit;

l)

dočasná a klesající podpora na pokrytí správních nákladů na založení vzájemných fondů;

m)

investice do hmotných a nehmotných aktiv, jejichž cílem je posílit udržitelnost produkce vína:

i)

zlepšení využívání vody a hospodaření s ní;

ii)

přechod na ekologickou produkci;

iii)

zavádění integrovaných produkčních technik;

iv)

nákup vybavení pro precizní nebo digitalizované metody produkce;

v)

přispívání k ochraně půdy a zvyšování půdní sekvestrace uhlíku;

vi)

vytváření nebo udržování stanovišť příznivých pro biologickou rozmanitost nebo údržbu krajiny, včetně ochrany jejích historických prvků; nebo

vii)

snižování produkce odpadů a zlepšování nakládání s odpady.

První pododstavec písm. k) se použije pouze na vína s chráněným označením původu nebo s chráněným zeměpisným označením nebo na vína s označením odrůdy révy. Propagační a komunikační operace zaměřené na konsolidaci odbytišť jsou omezeny na dobu nejvýše tří let bez možnosti prodloužení a týkají se pouze režimů jakosti Unie, které se vztahují na označení původu a zeměpisná označení.

2.   Členské státy uvedené v čl. 88 odst. 1 odůvodní ve svých strategických plánech SZP svou volbu cílů a typů intervencí v odvětví vína. V rámci zvolených typů intervencí jednotlivé intervence upřesní.

Členské státy, které zvolily typy intervencí uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. k) tohoto článku, přijmou zvláštní ustanovení pro informační a propagační akce a činnosti, a to zejména pokud jde o jejich maximální délku.

3.   Kromě požadavků stanovených v hlavě V stanoví členské státy uvedené v čl. 88 odst. 1 ve svých strategických plánech SZP harmonogram provádění zvolených typů intervencí, jednotlivé intervence a obecnou finanční tabulku s uvedením zdrojů, které mají být použity, a předpokládané přidělení zdrojů na zvolené typy intervencí a na jednotlivé intervence v souladu s finančními příděly stanovenými v příloze VII.

Článek 59

Finanční podpora Unie pro odvětví vína

1.   Finanční podpora Unie na restrukturalizaci a přeměnu vinic podle čl. 58 odst. 1 prvního pododstavce písm. a) nepřesáhne 50 % skutečných nákladů na restrukturalizaci a přeměnu vinic nebo 75 % skutečných nákladů na restrukturalizaci a přeměnu vinic v méně rozvinutých regionech.

Tato finanční podpora nicméně může u strmých svahů a teras v oblastech se sklonem vyšším než 40 % dosáhnout až 60 % skutečných nákladů na restrukturalizaci a přeměnu vinic nebo až 80 % skutečných nákladů na restrukturalizaci a přeměnu vinic v méně rozvinutých regionech.

Podpora se může poskytovat pouze v podobě náhrady producentům za ztrátu příjmů v důsledku provádění intervence a příspěvku na náklady na restrukturalizaci a přeměnu. Náhrada producentům za ztrátu příjmů v důsledku provádění intervence může pokrýt až 100 % příslušné ztráty a může se poskytovat jednou z těchto forem:

a)

povolení souběžné existence starých a nových vinic po dobu nejvýše tří let;

b)

finanční kompenzace na maximální dobu, která nepřesáhne tři roky.

2.   Finanční podpora Unie na investice podle čl. 58 odst. 1 prvního pododstavce písm. b) nepřesáhne :

a)

50 % způsobilých investičních nákladů v méně rozvinutých regionech;

b)

40 % způsobilých investičních nákladů v jiných než méně rozvinutých regionech;

c)

75 % způsobilých investičních nákladů v nejvzdálenějších regionech;

d)

65 % způsobilých investičních nákladů na menších ostrovech v Egejském moři.

Finanční podpora Unie v maximální výši stanovené v prvním pododstavci se poskytuje pouze mikropodnikům a malým a středním podnikům ve smyslu doporučení Komise 2003/361/ES (43). Může být však poskytnuta všem podnikům v nejvzdálenějších regionech a na menších ostrovech v Egejském moři.

V případě podniků, na něž se nevztahuje čl. 2 odst. 1 přílohy doporučení 2003/361/ES a které mají méně než 750 zaměstnanců nebo jejichž roční obrat je nižší než 200 milionů EUR, se maximální úrovně finanční podpory Unie stanovené v prvním pododstavci tohoto odstavce snižují na polovinu.

Finanční podpora Unie se neposkytne podnikům nacházejícím se v obtížích ve smyslu sdělení Komise nazvaného „Guillemet de début détecté sans guillemet de fin associéPokyny pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci nefinančních podniků v obtížích“ (44).

3.   Finanční podpora Unie na zelenou sklizeň podle čl. 58 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) nepřesáhne 50 % celkových přímých nákladů na zničení nebo odstranění vinných hroznů a ztráty příjmů spojené s tímto zničením nebo odstraněním.

4.   Finanční podpora Unie na intervence podle čl. 58 odst. 1 prvním pododstavci písm. i), j) a m) nepřesáhne 50 % přímých nebo způsobilých nákladů.

5.   Finanční podpora Unie na pojištění sklizně podle čl. 58 odst. 1 prvního pododstavce písm. d) nepřesáhne:

a)

80 % nákladů na pojistné hrazené producenty jako pojištění proti ztrátám způsobeným nepříznivými klimatickými jevy, které mohou být přirovnány k přírodním katastrofám;

b)

50 % nákladů na pojistné hrazené producenty jako pojištění proti:

i)

ztrátám uvedeným v písmeni a) a ztrátám způsobeným jinými nepříznivými klimatickými jevy;

ii)

ztrátám způsobeným napadením zvěří, chorobami rostlin nebo škůdci.

Finanční podporu Unie na pojištění sklizně lze poskytnout v případě, že dotčené platby pojistného plnění neposkytují producentům náhradu vyšší než 100 % utrpěné ztráty příjmů, s přihlédnutím k náhradám, které producenti případně obdrželi z jiných režimů podpory souvisejících s pojištěným rizikem. Pojistné smlouvy ukládají příjemcům povinnost přijmout nezbytná opatření pro předcházení rizikům.

6.   Finanční podpora Unie na inovace podle čl. 58 odst. 1 prvního pododstavce písm. e) nepřesáhne:

a)

50 % způsobilých investičních nákladů v méně rozvinutých regionech;

b)

40 % způsobilých investičních nákladů v jiných než méně rozvinutých regionech;

c)

80 % způsobilých investičních nákladů v nejvzdálenějších regionech;

d)

65 % způsobilých investičních nákladů na menších ostrovech v Egejském moři.

Finanční podpora Unie v maximální výši stanovené v prvním pododstavci se poskytne pouze mikropodnikům a malým a středním podnikům ve smyslu doporučení Komise 2003/361/ES; může však být poskytnuta všem podnikům v nejvzdálenějších regionech a na menších ostrovech v Egejském moři.

V případě podniků, na něž se nevztahuje čl. 2 odst. 1 přílohy doporučení 2003/361/ES a které mají méně než 750 zaměstnanců nebo jejichž roční obrat je nižší než 200 milionů EUR, se maximální úrovně finanční podpory Unie stanovené v prvním pododstavci tohoto odstavce sníží na polovinu.

7.   Finanční podpora Unie na informační opatření a propagaci podle čl. 58 odst. 1 prvního pododstavce písm. h) a k) nepřesáhne 50 % způsobilých výdajů.

Členské státy uvedené v čl. 88 odst. 1 mohou kromě toho poskytnout vnitrostátní platby až do výše 30 % způsobilých výdajů, avšak finanční podpora Unie a platby členských států nesmějí dohromady překročit 80 % způsobilých výdajů.

8.   Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví finanční podporu Unie na destilaci vedlejších produktů vinifikace podle čl. 58 odst. 1 prvního pododstavce písm. g) v souladu se zvláštními pravidly stanovenými v čl. 60 odst. 3. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 153 odst. 2.

Článek 60

Zvláštní pravidla pro finanční podporu Unie pro odvětví vína

1.   Členské státy uvedené v čl. 88 odst. 1 zajistí, aby finanční podpora Unie na pojištění sklizně nenarušovala hospodářskou soutěž na pojistném trhu.

2.   Členské státy uvedené v čl. 88 odst. 1 vytvoří systém založený na objektivních kritériích, kterým se zajistí, aby zelená sklizeň nevedla k náhradě pro jednotlivé producenty, která by přesahovala mezní hodnotu stanovenou v čl. 59 odst. 3.

3.   Výše podpory Unie na destilaci vedlejších produktů vinifikace podle čl. 58 odst. 1 prvního pododstavce písm. g) se stanoví na procenta objemová a na hektolitr vyrobeného alkoholu. Na objem alkoholu obsaženého ve vedlejších produktech určených k destilaci, který přesáhne 10 % objemových alkoholu ve vyrobeném víně, se neposkytuje žádná finanční podpora Unie.

Členské státy uvedené v čl. 88 odst. 1 zajistí, aby finanční podpora Unie na destilaci vedlejších produktů vinifikace byla vyplácena lihovarům, které zpracovávají vedlejší produkty vinifikace dodané k destilaci na surový alkohol s obsahem alkoholu nejméně 92 % objemových.

Finanční podpora Unie zahrnuje jednorázovou částku určenou k náhradě nákladů na sběr těchto vedlejších produktů vinifikace. Tato částka se z lihovaru převede na producenta, pokud příslušné náklady nese producent.

Členské státy uvedené v čl. 88 odst. 1 zajistí, aby se alkohol získaný destilací vedlejších produktů vinifikace, na kterou byla přidělena finanční podpora Unie, použil výhradně pro průmyslové nebo energetické účely, které nenarušují hospodářskou soutěž.

4.   Členské státy uvedené v čl. 88 odst. 1 ve svých strategických plánech SZP zajistí, aby bylo v souladu s cíli stanovenými v čl. 57 písm. b), d) a h) vyčleněno ke splnění cílů zaměřených na ochranu životního prostředí, přizpůsobování se změně klimatu, zlepšování udržitelnosti produkčních systémů a procesů, snižování environmentálního dopadu odvětví vína v Unii, úspory energie a zvyšování celkové energetické účinnosti v odvětví vína nejméně 5 % výdajů a přijato alespoň jedno opatření.

Oddíl 5

Odvětví chmele

Článek 61

Cíle a typy intervencí v odvětví chmele

1.   Německo sleduje v odvětví chmele jeden nebo více cílů stanovených v čl. 46 písm. a) až h), j) a k).

2.   Německo si ve svém strategickém plánu SZP zvolí jeden nebo více typů intervencí podle článku 47 za účelem sledování zvolených cílů stanovených v odstavci 1 tohoto článku. V rámci zvolených typů intervencí Německo jednotlivé intervence upřesní. Ve svém strategickém plánu SZP Německo odůvodní volbu cílů, typů intervencí a jednotlivých intervencí ke splnění těchto cílů.

3.   Intervence upřesněné Německem se provádějí prostřednictvím schválených operačních programů organizací producentů nebo jejich sdružení, uznaných podle nařízení (EU) č. 1308/2013.

4.   Operační programy uvedené v odstavci 3 splňují podmínky stanovené v čl. 50 odst. 2, 4, 5, 6 a 8.

5.   Německo zajistí, aby finanční podpora Unie poskytovaná každé organizaci producentů nebo každému sdružení organizací producentů podle tohoto článku na typy intervencí uvedené v čl. 47 odst. 2 písm. f), g) a h) nepřekročila v průměru za tři po sobě jdoucí roky jednu třetinu celkové finanční podpory Unie obdržené na jejich operační program za stejné období.

Článek 62

Finanční podpora Unie

1.   V rámci finančního přídělu stanoveného v čl. 88 odst. 3 přidělí Německo organizacím producentů nebo jejich sdružením provádějícím operační programy uvedené v čl. 61 odst. 3 maximální finanční podporu Unie v poměru k počtu hektarů s chmelem, který jednotlivé organizace producentů reprezentují.

2.   V rámci maximálních částek přidělených každé organizaci producentů nebo každému sdružení organizací producentů podle odstavce 1 je finanční podpora Unie na operační programy uvedené v článku 61 omezena na 50 % skutečně vynaložených výdajů na typy intervencí podle uvedeného článku. Zbývající část výdajů nese organizace producentů nebo sdružení využívající finanční podporu Unie.

Finanční podpora Unie se vyplácí na provozní fondy zřízené organizacemi producentů nebo jejich sdruženími uznanými podle nařízení (EU) č. 1308/2013, které operační programy provádějí. Pro tyto účely se obdobně použije článek 51 tohoto nařízení.

3.   Omezení ve výši 50 % stanovené v odstavci 2 se zvýší na 100 %:

a)

v případě typů intervencí souvisejících s jedním či více cíli uvedenými v čl. 46 písm. d), e), f) a h);

b)

v případě intervencí v oblasti společného skladování, poradenských služeb, technické pomoci, odborné přípravy a výměny osvědčených postupů souvisejících jedním či oběma cíli uvedenými v čl. 46 písm. a) a j).

Oddíl 6

Odvětví olivového oleje a stolních oliv

Článek 63

Cíle v odvětví olivového oleje a stolních oliv

Řecko, Francie a Itálie sledují v odvětví olivového oleje a stolních oliv jeden nebo více cílů stanovených v čl. 46 písm. a) až h), j) a k).

Článek 64

Typy intervencí v odvětví olivového oleje a stolních oliv

1.   Ke sledování cílů podle článku 63 si Řecko, Francie a Itálie zvolí ve svých strategických plánech SZP jeden nebo více typů intervencí uvedených v článku 47. V rámci zvolených typů intervencí stanoví jednotlivé intervence.

2.   Intervence stanovené Řeckem, Francií a Itálií se provádějí prostřednictvím schválených operačních programů organizací producentů nebo sdružení organizací producentů uznaných podle nařízení (EU) č. 1308/2013. Pro tyto účely se obdobně použije čl. 50 odst. 2, 4, 5, 6 a 8 a článek 51 tohoto nařízení, aniž je dotčen čl. 65 odst. 3.

Článek 65

Finanční podpora Unie

1.   Finanční podpora Unie na způsobilé náklady nepřesáhne:

a)

75 % skutečně vynaložených nákladů na intervence související s cíli uvedenými v čl. 46 písm. a) až f), h) a k) ;

b)

75 % skutečně vynaložených nákladů na investice do dlouhodobých aktiv a 50 % na jiné intervence související s cílem uvedeným v čl. 46 písm. g);

c)

50 % skutečně vynaložených výdajů na intervence související s cílem uvedeným v čl. 46 písm. j);

d)

75 % skutečně vynaložených výdajů na typy intervencí uvedené v čl. 47 odst. 1 písm. f) a h), pokud je operační program prováděn nejméně ve třech třetích zemích nebo neproducentských členských státech organizacemi producentů nebo sdruženími organizací producentů nejméně ze dvou producentských členských států, nebo 50 %, není-li tato podmínka splněna.

2.   Finanční podpora Unie je omezena na 30 % hodnoty produkce uvedené na trh každou organizací producentů nebo sdružením organizací producentů v letech 2023 a 2024, na 15 % v letech 2025 a 2026 a na 10% počínaje rokem 2027.

3.   Řecko, Francie a Itálie mohou poskytnout doplňkové financování provozních fondů podle článku 51 až do výše 50 % nákladů, které finanční podpora Unie nepokrývá.

4.   Řecko, Francie a Itálie zajistí, aby výdaje na typy intervencí uvedené v čl. 47 odst. 2 písm. f), g) a h) nepřekročila jednu třetinu celkových výdajů v rámci každého z operačních programů stanovených v jejich strategických plánech SZP.

Oddíl 7

Ostatní odvětví

Článek 66

Cíle v ostatních odvětvích

Členské státy si ve svých strategických plánech SZP mohou zvolit odvětví uvedená v čl. 42 písm. f), ve kterých provádějí typy intervencí stanovené v článku 47. U každého odvětví, které si členské státy zvolí, sledují jeden nebo více cílů stanovených v čl. 46 písm. a) až h), j) a k). Členské státy svoji volbu odvětví a cílů odůvodní.

Článek 67

Typy intervencí v jiných odvětvích

1.   U každého odvětví zvoleného podle článku 66 si členské státy zvolí jeden nebo více typů intervencí uvedených v článku 47, které mají být prováděny prostřednictvím schválených operačních programů vypracovaných:

a)

organizacemi producentů a jejich sdruženími uznanými podle nařízení (EU) č. 1308/2013 nebo podle odstavce 7 tohoto článku; nebo

b)

družstvy a prostřednictvím jiných forem spolupráce mezi producenty zřízených z podnětu producentů a jimi ovládaných, které byly příslušným orgánem členského státu určeny jako seskupení producentů, a to pro přechodné období v délce až čtyř let od začátku schváleného operačního programu, které končí nejpozději dne 31. prosince 2027.

2.   Členské státy stanoví kritéria pro určení seskupení producentů a stanoví činnosti a cíle seskupení producentů uvedených v odst. 1 písm. b) tak, aby tato seskupení producentů mohla splnit požadavky na uznání jako organizace producentů podle článků 152 až 154 nebo článku 161 nařízení (EU) č. 1308/2013 nebo podle odstavce 7 tohoto článku.

3.   Seskupení producentů uvedená v odst. 1 písm. b) kromě operačního programu vypracují a předloží i plán uznání s cílem splnit během přechodného období podle uvedeného písmene požadavky stanovené v článcích 152 až 154 nebo článku 161 nařízení (EU) č. 1308/2013 nebo podle odstavce 7 tohoto článku pro uznání jako organizace producentů.

V plánu uznání jsou stanoveny činnosti a cíle pro zajištění pokroku při získávání tohoto uznání.

Podpora poskytnutá seskupení producentů, které není do konce přechodného období uznáno jako organizace producentů, musí být navrácena.

4.   Členské státy svoji volbu typů intervencí uvedených v odstavci 1 odůvodní.

Členské státy, které se rozhodnou provádět druhy intervencí stanovené v tomto oddíle pro produkty uvedené v příloze VI, upřesní pro každé odvětví, které zvolily, seznam produktů, na něž se toto odvětví vztahuje.

5.   Typy intervencí uvedené v čl. 47 odst. 2 písm. c) a f) až i) se nevztahují na bavlnu, semena řepky ani řepky olejky, slunečnicová semena ani sójové boby, jež jsou uvedeny v příloze VI.

6.   Operační programy uvedené v odstavci 1 splňují podmínky stanovené v čl. 50 odst. 2, 4, 5, 6 a 8.

7.   Členské státy, které si zvolí provádění typů intervencí uvedených v čl. 42 písm. f) v odvětví bavlny, uznají organizace producentů a sdružení takových organizací producentů v souladu s požadavky a s využitím postupů, jež jsou stanoveny v čl. 152 odst. 1 a v článcích 153 až 156 nařízení (EU) č. 1308/2013. Seskupení producentů bavlny a sdružení takových seskupení producentů uznaná členskými státy v souladu s protokolem č. 4 k aktu o přistoupení Řecké republiky z roku 1979 před vstupem tohoto nařízení v platnost se pro účely tohoto oddílu považují za organizace producentů nebo případně za sdružení organizací producentů.

8.   Členské státy zajistí, aby výdaje na typy intervencí uvedené v čl. 47 odst. 2 písm. f), g) a h) nepřekračovala jednu třetinu celkových výdajů v rámci každého z operačních programů stanovených v jejich strategických plánech SZP.

Článek 68

Finanční podpora Unie

1.   Finanční podpora Unie je omezena na 50 % skutečně vynaložených výdajů na typy intervencí uvedené v článku 67. Zbývající část výdajů nesou příjemci.

Finanční podpora Unie se vyplácí na provozní fondy zřízené organizacemi producentů nebo jejich sdruženími uznanými podle nařízení (EU) č. 1308/2013 nebo podle čl. 67 odst. 7 tohoto nařízení nebo seskupeními producentů uvedenými v čl. 67 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení. Pro tyto účely se obdobně použijí článek 51 a čl. 52 odst. 1 tohoto nařízení.

2.   Omezení ve výši 50 % stanovené v odstavci 1 se v případě organizací producentů nebo sdružení organizací producentů uznaných podle nařízení (EU) č. 1308/2013 nebo podle čl. 67 odst. 7 tohoto nařízení po dobu prvních pěti let po roce, kdy tyto organizace producentů nebo jejich sdružení byly uznány, zvýší na 60 %.

3.   Finanční podpora Unie je omezena na 6 % hodnoty produkce uvedené na trh:

a)

každou organizací producentů nebo každým sdružením organizací producentů uvedenými v čl. 67 písm. 1 písm. a); nebo

b)

každým seskupením producentů uvedeným v čl. 67 odst. 1 písm. b).

KAPITOLA IV

TYPY INTERVENCÍ PRO ROZVOJ VENKOVA

Oddíl 1

Typy intervencí

Článek 69

Typy intervencí pro rozvoj venkova

Typy intervencí podle této kapitoly spočívají v platbách nebo podpoře, pokud jde o:

a)

závazky v oblasti životního prostředí, klimatu a další závazky hospodaření;

b)

přírodní omezení nebo jiná omezení specifická pro určité oblasti;

c)

znevýhodnění specifická pro určité oblasti vyplývající z určitých závazných požadavků;

d)

investice, včetně investic do zavlažování;

e)

zahájení činnosti mladých zemědělců a nových zemědělců a začínajících podniků na venkově;

f)

nástroje řízení rizik;

g)

spolupráci;

h)

výměnu znalostí a šíření informací.

Článek 70

Závazky hospodaření v oblasti životního prostředí, klimatu a další závazky hospodaření

1.   Ve svých strategických plánech SZP členské státy zařadí mezi intervence agroenvironmentálně-klimatické závazky a mohou do nich začlenit i další závazky hospodaření. Platby na tyto závazky se poskytnou za podmínek stanovených v tomto článku a dále upřesněných ve strategických plánech SZP.

2.   Členské státy poskytnou platby pouze zemědělcům nebo dalším příjemcům, kteří dobrovolně přijmou závazky hospodaření, u nichž se má za to, že přispívají k dosažení jednoho nebo více specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 a 2.

3.   Podle tohoto článku poskytují členské státy platby pouze na závazky, které:

a)

jdou nad rámec relevantních povinných požadavků na hospodaření a standardů DZES stanovených podle kapitoly I oddílu 2;

b)

jdou nad rámec relevantních minimálních požadavků, jež se týkají používání hnojiv a přípravků na ochranu rostlin, nebo dobrých životních podmínek zvířat, jakož i dalších relevantních závazných požadavků stanovených vnitrostátním a unijním právem; tento požadavek se nepoužije na závazky související s agrolesnickými systémy a údržbou zalesněných ploch;

c)

jdou nad rámec podmínek stanovených pro údržbu zemědělské plochy v souladu s čl. 4 odst. 2;

d)

se liší od závazků, na které jsou poskytovány platby podle článku 31.

V případě závazků uvedených v prvním pododstavci písm. b), pokud vnitrostátní právní předpisy ukládají nové požadavky, které jdou nad rámec odpovídajících minimálních požadavků stanovených v právu Unie, může být podpora poskytnuta na závazky přispívající ke splnění těchto požadavků po dobu nejvýše 24 měsíců ode dne, kdy se tyto požadavky stanou pro daný zemědělský podnik závaznými.

4.   Členské státy určí platby, jež mají být poskytnuty na základě dodatečných nákladů vzniklých a příjmů ušlých v důsledku přijatých závazků, a to s přihlédnutím ke stanoveným cílům. Tyto platby se poskytují jednou ročně a mohou krýt také transakční náklady. V řádně odůvodněných případech mohou členské státy poskytnout podporu formou jednorázové platby za jednotku.

5.   Členské státy mohou prosazovat a podporovat kolektivní schémata a platbu na výsledek s cílem motivovat zemědělce nebo další příjemce, aby ve větší míře nebo měřitelným způsobem výrazně zlepšili kvalitu životního prostředí.

6.   Závazky se přijímají na období pěti až sedmi let.

Členské státy nicméně mohou ve svých strategických plánech SZP stanovit:

a)

u určitých druhů závazků období delší, a to i stanovením jejich ročního prodloužení po uplynutí původně stanoveného období, je-li toto delší období nezbytné k dosažení či zachování určitých přínosů pro životní prostředí nebo dobré životní podmínky zvířat;

b)

kratší období v délce nejméně jednoho roku v případě závazků týkajících se dobrých životních podmínek zvířat, závazků v oblasti ochrany, udržitelného využívání a rozvoje genetických zdrojů, přechodu k ekologickému zemědělství, nových závazků, které přímo navazují na závazky plněné během počátečního období, nebo v jiných řádně odůvodněných případech.

7.   Členské státy zajistí, aby pro operace prováděné v rámci typu intervencí uvedeného v tomto článku bylo zavedeno ustanovení o přezkumu s cílem zajistit jejich přizpůsobení v důsledku změn relevantních závazných standardů, požadavků nebo povinností podle odstavce 3, jejichž rámec mají závazky přesáhnout, nebo s cílem zajistit soulad s prvním pododstavcem písm. d) téhož odstavce. Pokud příjemce takovou úpravu nepřijme, závazek skončí a za období, během něhož byl závazek účinný, se nepožaduje vrácení podpory poskytnuté podle tohoto článku.

Členské státy rovněž zajistí, aby pro operace prováděné v rámci typu intervencí uvedeného v tomto článku, které přesahují období strategického plánu SZP, bylo zavedeno ustanovení o přezkumu s cílem umožnit jejich přizpůsobení právnímu rámci, který se použije v následujícím období.

8.   V případech, kdy je podpora podle tohoto článku poskytnuta na agroenvironmentálně-klimatické závazky, závazky týkající se přechodu na postupy a způsoby ekologického zemědělství či zachování těchto postupů a způsobů stanovených v nařízení (EU) 2018/848, stanoví členské státy platbu na hektar. U jiných závazků mohou členské státy použít jiné jednotky než hektary. V řádně odůvodněných případech mohou členské státy poskytnout podporu podle tohoto článku formou jednorázové částky.

9.   Členské státy zajistí, aby osoby provádějící operace v rámci tohoto typu intervencí měly přístup k relevantním znalostem a informacím požadovaným k realizaci takových operací a aby s cílem pomáhat zemědělcům, kteří se zaváží své systémy produkce změnit, byla pro ty, kdo o to požádají, k dispozici vhodná odborná příprava a i přístup k odborným znalostem.

10.   Členské státy zajistí, aby intervence v rámci tohoto článku byly v souladu s intervencemi na základě článku 31.

Článek 71

Přírodní omezení nebo jiná omezení specifická pro určité oblasti

1.   Členské státy mohou poskytnout platby na přírodní omezení nebo jiná omezení specifická pro určité oblasti za podmínek stanovených v tomto článku a dále upřesněných v jejich strategických plánech SZP, aby přispěly k dosažení jednoho nebo více specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 a 2.

2.   Platby podle tohoto článku se poskytují aktivním zemědělcům na plochy vymezené podle článku 32 nařízení (EU) č. 1305/2013.

3.   Členské státy mohou provést doladění v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 32 odst. 3 třetím pododstavci nařízení (EU) č. 1305/2013.

4.   Členské státy mohou podle tohoto článku poskytnout platby pouze za účelem úplné či částečné kompenzace příjemců za dodatečně vzniklé náklady a ušlé příjmy v důsledku přírodních omezení nebo jiných omezení specifických pro dotčenou oblast.

5.   Dodatečně vzniklé náklady a ušlé příjmy uvedené v odstavci 4 se vypočítají ve vztahu k přírodním omezením nebo jiným omezením specifickým pro dotčenou oblast, a to v porovnání s oblastmi, jichž se přírodní omezení nebo jiná omezení specifická pro určité oblasti netýkají.

6.   Platby podle tohoto článku se poskytují jednou ročně na hektar zemědělské plochy.

Článek 72

Znevýhodnění specifická pro konkrétní oblasti vyplývající z určitých závazných požadavků

1.   Členské státy mohou poskytnout platby na znevýhodnění specifická pro konkrétní oblasti vyplývající z provádění směrnic 92/43/EHS, 2009/147/ES nebo 2000/60/ES za podmínek stanovených v tomto článku a dále upřesněných v jejich strategickém plánu SZP, aby přispěly k dosažení jednoho nebo více specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 a 2.

2.   Platby podle tohoto článku se poskytují zemědělcům, držitelům lesů a jejich sdružením, jakož i jiným správcům půdy.

3.   Mezi znevýhodněné oblasti mohou členské státy při jejich určování zahrnout jednu nebo více těchto oblastí:

a)

zemědělské a lesní oblasti v rámci sítě Natura 2000 vymezené podle směrnic 92/43/EHS a 2009/147/ES;

b)

jiné vymezené chráněné přírodní oblasti s environmentálními omezeními platnými pro zemědělské činnosti nebo lesnictví, která přispívají k provádění článku 10 směrnice 92/43/EHS, pokud tyto oblasti v rámci jednoho strategického plánu SZP nepřekročí 5 % oblastí určených v rámci sítě Natura 2000, na které se vztahuje jeho územní působnost;

c)

zemědělské plochy zahrnuté v plánech povodí podle směrnice 2000/60/ES.

4.   Členské státy mohou podle tohoto článku poskytnout platby pouze za účelem úplné či částečné kompenzace příjemců za dodatečně vzniklé náklady a ušlé příjmy v důsledku znevýhodnění specifických pro dotčenou oblast, včetně veškerých transakčních nákladů.

5.   Dodatečné náklady a ušlé příjmy uvedené v odstavci 4 se vypočítají:

a)

ve vztahu k omezením vyplývajícím ze směrnic 92/43/EHS a 2009/147/ES v souvislosti s nevýhodami vyplývajícími z požadavků, které jdou nad rámec příslušných standardů DZES stanovených podle oddílu 2 kapitoly I této hlavy, jakož i podmínek stanovených pro údržbu zemědělské plochy v souladu s čl. 4 odst. 2 tohoto nařízení;

b)

ve vztahu k omezením vyplývajícím ze směrnice 2000/60/ES v souvislosti se znevýhodněními vyplývajícími z požadavků, které jdou nad rámec relevantních povinných požadavků na hospodaření, s výjimkou PPH 1 uvedených v příloze III tohoto nařízení, a standardů DZES stanovených podle oddílu 2 kapitoly 1 této hlavy, jakož i podmínek stanovených pro údržbu zemědělské plochy v souladu s čl. 4 odst. 2 tohoto nařízení.

6.   Platby podle tohoto článku se poskytují jednou ročně na hektar.

Článek 73

Investice

1.   Členské státy mohou poskytnout podporu na investice za podmínek stanovených v tomto článku a dále upřesněných v jejich strategických plánech SZP.

2.   Členské státy mohou poskytnout podporu podle tohoto článku pouze na takové investice do hmotných a nehmotných aktiv, které přispívají k dosažení jednoho nebo více specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 a 2.

Pro podniky přesahující určitou velikost, kterou členské státy určí ve svých strategických plánech SZP, se podpora v odvětví lesnictví podmíní předložením relevantních informací pocházejících z lesního hospodářského plánu nebo rovnocenného nástroje v souladu s udržitelným obhospodařováním lesů vymezeným v Obecných pokynech pro udržitelné obhospodařování lesů v Evropě přijatých v rámci druhé ministerské konference o ochraně lesů v Evropě konané v Helsinkách ve dnech 16. a 17. červena 1993.

3.   Členské státy stanoví seznam nezpůsobilých investic a kategorií výdajů zahrnující alespoň:

a)

nákup zemědělských produkčních práv;

b)

nákup platebních nároků;

c)

nákup pozemků za částku přesahující 10 % celkových způsobilých výdajů na dotčenou operaci, s výjimkou nákupu pozemků za účelem ochrany životního prostředí a zachování půdy bohaté na uhlík nebo nákupu pozemků mladými zemědělci za využití finančních nástrojů; v případě finančních nástrojů se tento strop použije na způsobilé veřejné výdaje vyplacené konečnému příjemci nebo v případě záruk na částku příslušné půjčky;

d)

nákup zvířat a nákup jednoletých rostlin a jejich výsadba, a to za jiným účelem, než:

i)

obnovení zemědělského nebo lesnického potenciálu po přírodní katastrofě, nepříznivých klimatických jevech nebo katastrofické události;

ii)

ochrana hospodářských zvířat před velkými predátory nebo používání v lesnictví namísto strojů;

iii)

chov ohrožených plemen podle definice v čl. 2 bodě 24 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1012 (45) v rámci závazků uvedených v článku 70; nebo

iv)

ochrana rostlinných odrůd ohrožených genetickou erozí v rámci závazků uvedených v článku 70;

e)

úrokové sazby z dlužných částek, kromě grantů udělených v podobě subvencí úrokových sazeb nebo subvencí poplatků za záruky;

f)

investice do rozsáhlé infrastruktury podle vymezení členskými státy v jejich strategických plánech SZP, která není součástí strategií komunitně vedeného místního rozvoje podle článku 32 nařízení (EU) 2021/1060, s výjimkou investic do širokopásmového připojení a preventivních opatření v oblasti ochrany proti povodním nebo ochrany pobřeží, jejichž cílem je zmírnění následků pravděpodobných přírodních katastrof, nepříznivých klimatických jevů nebo katastrofických událostí;

g)

investice do zalesňování, které nejsou v souladu s cíli v oblasti životního prostředí a klimatu podle zásad udržitelného obhospodařování lesů stanovených v celoevropských pokynech pro zalesňování a obnovu lesů.

Písmena a), b), d) a f) prvního pododstavce neplatí, pokud je podpora poskytována prostřednictvím finančních nástrojů.

4.   Členské státy omezí podporu na jednu nebo více sazeb nepřekračujících 65 % způsobilých nákladů.

Maximální míry podpory mohou být zvýšeny takto:

a)

do výše 80 % u těchto investic:

i)

investice spojené s jedním nebo více specifickými cíli stanovenými v čl. 6 odst. 1 písm. d), e) a f), a pokud jde o dobré životní podmínky zvířat, podle čl. 6 odst. 1 písm. i);

ii)

investice mladých zemědělců, kteří splňují podmínky stanovené členskými státy v jejich strategických plánech SZP v souladu s čl. 4 odst. 6;

iii)

investice v nejvzdálenějších regionech nebo na menších ostrovech v Egejském moři;

b)

do výše 85 % u investic malých zemědělských podniků podle vymezení členskými státy;

c)

do výše 100 % u těchto investic:

i)

zalesňování, zavádění a regenerace agrolesnických systémů, konsolidace půdy v lesnictví a neproduktivní investice spojené s jedním nebo více specifickými cíli stanovenými v čl. 6 odst. 1 písm. d), e) a f), včetně neproduktivních investic zaměřených na ochranu hospodářských zvířat a plodin před škodami způsobenými volně žijícími zvířaty;

ii)

investice do základních služeb ve venkovských oblastech a infrastruktury v zemědělství a lesnictví podle vymezení členskými státy;

iii)

investice do obnovy zemědělského nebo lesního potenciálu po přírodních katastrofách, nepříznivých klimatických jevech nebo katastrofických událostech a investice do vhodných preventivních opatření, jakož i investice do zachování zdraví lesů;

iv)

neproduktivní investice podporované prostřednictvím strategií komunitně vedeného místního rozvoje podle článku 32 nařízení (EU) 2021/1060 a projektů operačních skupin EIP podle čl. 127 odst. 3 tohoto nařízení.

5.   V případech, kdy jsou zemědělcům uloženy nové požadavky vyplývající z unijního práva, může být podpora poskytnuta na investice určené ke splnění těchto požadavků nejvýše po dobu 24 měsíců ode dne, kdy se tyto požadavky stanou pro daný zemědělský podnik povinnými.

Článek 74

Investice do zavlažování

1.   Členské státy mohou poskytnout podporu na investice do zavlažování nových a stávajících zavlažovaných ploch, pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 73 a v tomto článku.

2.   Na investice do zavlažování se poskytuje podpora pouze tehdy, zaslal-li dotčený členský stát Komisi plán povodí, jak je stanoveno ve směrnici 2000/60/8ES, a to pro celou oblast, v níž má být investice uskutečněna, jakož i pro jakoukoli jinou oblast, na jejíž životní prostředí může mít daná investice vliv. Opatření, která se uplatňují na základě plánu povodí v souladu s článkem 11 uvedené směrnice a která jsou relevantní pro odvětví zemědělství, musí být upřesněna v příslušném programu opatření.

3.   Musí být zavedeno nebo v rámci investic je třeba zavést měření spotřeby vody umožňující měření spotřeby vody na úrovni investic, které jsou předmětem podpory.

4.   Členské státy mohou poskytnout podporu na investici do vylepšení stávajícího zavlažovacího zařízení nebo prvku zavlažovací infrastruktury pouze v případě, že:

a)

posouzení ex-ante vede k závěru, že daná investice má s ohledem na technické parametry stávajícího zařízení nebo infrastruktury potenciál dosáhnout úspory vody;

b)

pokud má daná investice vliv na útvary podzemních nebo povrchových vod, jejichž stav byl v relevantním plánu povodí označen za méně než dobrý z důvodů souvisejících s množstvím vody, je dosaženo skutečného snížení spotřeby vod, což přispěje k dosažení dobrého stavu uvedených vodních útvarů, jak je stanoveno v čl. 4 odst. 1 směrnice 2000/60/ES.

Členské státy ve svých strategických plánech SZP stanoví jako podmínku způsobilosti v souladu s čl. 111 písm. d) procentní podíly pro potenciální úspory vody a skutečné snížení spotřeby vody. Tyto úspory vody odrážejí potřeby stanovené v plánech povodí vycházejících ze směrnice 2000/60/ES uvedené v příloze XIII tohoto nařízení.

Žádná z podmínek uvedených v tomto odstavci se nevztahuje na investici do stávajícího zařízení, která má vliv pouze na energetickou účinnost, na investici do výstavby nádrží ani na investici do využívání recyklované odpadní vody, která nemá vliv na útvary podzemní či povrchové vody.

5.   Členské státy mohou poskytnout podporu na investice do využívání recyklované odpadní vody jako alternativního zásobování vodou, pouze pokud je poskytování a využívání této vody v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/741 (46).

6.   Členské státy mohou poskytnout podporu na investici, která vede k čistému zvětšení zavlažované plochy a má vliv na daný útvar podzemních nebo povrchových vod, pouze pokud:

a)

stav tohoto vodního útvaru nebyl v příslušném plánu povodí označen za méně než dobrý z důvodů souvisejících s množstvím vody a

b)

z analýzy environmentálního dopadu vyplývá, že investice nebude mít žádný významný nepříznivý dopad na životní prostředí; tuto analýzu dopadu na životní prostředí provede nebo schválí příslušný orgán a může se rovněž týkat skupin podniků.

7.   Členské státy mohou poskytnout podporu na investici do výstavby nebo rozšíření nádrže pro účely zavlažování, pouze pokud to nebude mít významný nepříznivý dopad na životní prostředí.

8.   Členské státy omezí podporu na jednu nebo více sazeb nepřekračujících:

a)

80 % způsobilých nákladů na investice do zavlažování realizované v zemědělském podniku podle odstavce 4;

b)

100 % způsobilých nákladů na investice do zemědělské infrastruktury realizované mimo zemědělský podnik, která se má využívat pro účely zavlažování;

c)

65 % způsobilých nákladů na další investice do zavlažování realizované v zemědělském podniku.

Článek 75

Zahájení činnosti mladých zemědělců a nových zemědělců a začínajících podniků na venkově

1.   Členské státy mohou poskytnout podporu na zahájení činnosti mladých zemědělců a začínajících podniků na venkově, včetně zahájení činnosti nových zemědělců, a to za podmínek stanovených v tomto článku a dále upřesněných v jejich strategických plánech SZP, aby přispěly k dosažení jednoho nebo více specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 a 2.

2.   Členské státy mohou poskytnout podporu podle tohoto článku pouze za účelem pomoci:

a)

při zahájení činnosti mladých zemědělců, kteří splňují podmínky stanovené členskými státy v jejich strategických plánech SZP v souladu s čl. 4 odst. 6;

b)

při zahájení činnosti podniků na venkově spojených se zemědělstvím nebo lesnictvím, včetně zahájení činnosti nových zemědělců, nebo při diverzifikaci příjmů domácností zemědělců i na činnosti nezemědělské povahy;

c)

při zahájení nezemědělské činnosti začínajících podniků ve venkovských oblastech v souvislosti se strategiemi komunitně vedeného místního rozvoje stanovenými v článku 32 nařízení (EU) 2021/1060.

3.   Členské státy stanoví podmínky týkající se předložení a obsahu podnikatelského plánu, který musí předložit příjemci, aby mohli obdržet podporu podle tohoto článku.

4.   Členské státy poskytnou podporu formou jednorázových částek nebo finančních nástrojů nebo kombinace obou způsobů. Podpora je omezena maximální částkou podpory ve výši 100 000 EUR a lze ji diferencovat na základě objektivních kritérií.

Článek 76

Nástroje řízení rizik

1.   Členské státy mohou poskytnout podporu na nástroje řízení rizik za podmínek stanovených v tomto článku a dále upřesněných v jejich strategických plánech SZP.

2.   Podpora podle tohoto článku může být poskytnuta na prosazování nástrojů řízení rizik, které pomáhají aktivním zemědělcům s řízením rizik spojených s produkcí a příjmy v rámci jejich zemědělské činnosti, jež jsou mimo jejich kontrolu, přičemž tyto nástroje přispívají k dosažení jednoho nebo více specifických cílů uvedených v čl. 6 odst. 1 a 2.

3.   Členské státy mohou v souladu se svým posouzením potřeb poskytnout podporu na různé druhy nástrojů řízení rizik, včetně nástrojů ke stabilizaci příjmu, a to zejména na :

a)

finanční příspěvky na pojistné;

b)

finanční příspěvky do vzájemných fondů, a to i na administrativní náklady na jejich založení.

4.   Při poskytování podpory podle odstavce 3 stanoví členské státy tyto podmínky způsobilosti:

a)

druhy a oblast působnosti způsobilých nástrojů řízení rizik;

b)

metodiku výpočtu ztrát a faktory vedoucí k poskytnutí náhrad;

c)

pravidla zakládání a správy vzájemných fondů a v relevantních případech jiných způsobilých nástrojů řízení rizik.

5.   Členské státy zajistí, aby se podpora poskytovala pouze na krytí ztrát přesahujících hranici alespoň 20 % průměrné roční produkce nebo příjmu zemědělce v předchozích třech letech nebo průměru za tříleté období na základě předcházejícího pětiletého období, přičemž se vyloučí nejvyšší a nejnižší hodnota. Odvětvové nástroje řízení rizik provádějí výpočet ztrát buď na úrovni zemědělského podniku, nebo na úrovni činnosti zemědělského podniku v dotčeném odvětví.

Členské státy mohou poskytnout podporu formou financování samostatného provozního kapitálu v rámci finančních nástrojů uvedených v čl. 80 odst. 3 za účelem náhrady za ztráty uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce zemědělcům, kteří se nepodílejí na nástroji řízení rizik.

6.   Členské státy omezí podporu na jednu nebo více sazeb nepřekračujících 70 % způsobilých nákladů.

Tento odstavec se nepoužije na příspěvky uvedené v článku 19.

7.   Členské státy zajistí, aby nedošlo k poskytnutí nadměrných náhrad v důsledku zkombinování intervencí podle tohoto článku s dalšími veřejnými nebo soukromými systémy řízení rizik.

Článek 77

Spolupráce

1.   Členské státy mohou poskytnout podporu na spolupráci za podmínek stanovených v tomto článku a dále upřesněných v jejich strategických plánech SZP, a to za účelem:

a)

přípravy a provádění projektů operačních skupin EIP podle čl. 127 odst. 3;

b)

přípravy a provádění iniciativy LEADER;

c)

propagace a podpory režimů jakosti uznaných Unií nebo členskými státy a jejich využívání zemědělci;

d)

podpory seskupení producentů, organizací producentů nebo mezioborových organizací;

e)

přípravy a provádění strategií inteligentních vesnic podle vymezení členskými státy;

f)

podpory jiných forem spolupráce.

2.   Členské státy mohou poskytnout podporu podle tohoto článku pouze na prosazování nových forem spolupráce, včetně těch stávajících, pokud je zahajována nová činnost. Spolupráce zahrnuje alespoň dva aktéry a přispívá k dosažení jednoho nebo více specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 a 2.

3.   Členské státy mohou podle tohoto článku pokrýt náklady související se všemi aspekty spolupráce.

4.   Členské státy mohou poskytnout podporu podle tohoto článku jako úhrnnou částku pokrývající náklady na spolupráci a náklady na provedené operace, nebo mohou pokrýt pouze náklady na spolupráci a použít fondy z jiných typů intervencí pro rozvoj venkova, nebo z jiných vnitrostátních či unijních nástrojů podpory na pokrytí nákladů provedených operací.

V případech, kdy je podpora vyplacena jako úhrnná částka, členské státy zajistí, aby byla prováděná operace v souladu s relevantními pravidly a požadavky stanovenými v článcích 70 až 76 a 78.

V případě iniciativy LEADER se odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce:

a)

poskytuje podpora vztahující se na všechny náklady způsobilé pro podporu v rámci přípravných akcí podle čl. 34 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2021/1060 a podpora na provádění vybraných strategií podle písmen b) a c) uvedeného odstavce pouze jako úhrnná částka podle tohoto článku; a

b)

členské státy zajistí, aby prováděné operace sestávající z investic byly v souladu s relevantními pravidly a požadavky Unie platnými pro typ intervence týkající se investic, jak jsou stanoveny v článku 73 tohoto nařízení.

5.   Členské státy podle tohoto článku nepodporují spolupráci, jež zahrnuje pouze výzkumné orgány.

6.   V případě spolupráce v kontextu předávání zemědělských podniků, zejména z důvodu generační obměny na úrovni zemědělského podniku, mohou členské státy poskytnout podporu pouze zemědělcům, kteří dosáhli důchodového věku, jak je stanoven dotčeným členským státem v souladu s jeho vnitrostátními právními předpisy, nebo zemědělcům, kteří tohoto věku dosáhnou nejpozději na konci takové operace.

7.   Členské státy omezí podporu na maximální délku sedmi let. Tato podmínka se nepoužije na iniciativu LEADER a v řádně odůvodněných případech na společné akce v oblasti životního prostředí a klimatu, jež jsou nezbytné k dosažení specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 písm. d), e) a f).

8.   Členské státy omezí podporu pro:

a)

informační a propagační opatření týkající se režimů jakosti na jednu nebo více sazeb nepřekračujících 70 % způsobilých nákladů;

b)

zřizování seskupení producentů, organizací producentů nebo mezioborových organizací na 10 % roční hodnoty produkce skupiny nebo organizace uvedené na trh s maximální částkou ve výši 100 000 EUR ročně; tato podpora se postupně snižuje a je omezena na prvních pět let po uznání.

Článek 78

Výměna znalostí a šíření a informací

1.   Členské státy mohou poskytnout podporu na výměnu znalostí a šíření informací za podmínek stanovených v tomto článku a na základě dalších náležitostí uvedených v jejich strategických plánech SZP s cílem přispět k dosažení jednoho nebo více specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 a 2, přičemž se specificky zaměří na ochranu přírody, životního prostředí a klimatu, včetně opatření zaměřených na vzdělávání a zvyšování povědomí v oblasti životního prostředí a na rozvoj podniků na venkově a komunit.

2.   Podpora podle tohoto článku může pokrývat náklady na jakékoli relevantní opatření na prosazování inovací, odborné přípravy a poradenství a jiných forem výměny znalostí a šíření informací, mimo jiné prostřednictvím navrhování a aktualizace plánů a studií za účelem výměny znalostí a šíření informací. Tato opatření přispívají k dosažení jednoho nebo více specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 a 2.

3.   Podporu na poradenské služby lze poskytnout pouze poradenským službám, které jsou v souladu s čl. 15 odst. 3.

4.   Členský stát může v případě zřizování poradenských služeb poskytnout podporu ve formě pevně stanovené částky ve výši maximálně 200 000 EUR. Zajistí, aby tato podpora byla časově omezená.

5.   Členské státy zajistí, aby opatření podporovaná v rámci tohoto typu intervencí vycházela z popisu AKIS poskytnutého v jejich strategických plánech SZP v souladu s čl. 114 písm. a) bodu i) a byla s ním v souladu.

Oddíl 2

Prvky platné pro několik typů intervencí

Článek 79

Výběr operací

1.   Po konzultaci s monitorovacím výborem uvedeným v článku 124 (dále jen „monitorovací výbor“) stanoví vnitrostátní řídící orgán, v relevantních případech regionální řídící orgány nebo určené zprostředkující subjekty, kritéria výběru pro tyto typy intervencí: investice, zahájení činnosti mladých zemědělců, nových zemědělců a začínajících podniků na venkově, spolupráce, výměna znalostí a šíření informací. Tato kritéria výběru musí zajistit rovné zacházení s žadateli, lepší využívání finančních zdrojů a zacílení podpory v souladu s účelem intervencí.

Členské státy mohou rozhodnout, že se kritéria výběru nevztahují na investiční intervence s jasným zaměřením na životní prostředí nebo prováděné v souvislosti s činnostmi zaměřenými na činnosti obnovy.

Odchylně od prvního pododstavce může být v řádně odůvodněných případech a po konzultaci s monitorovacím výborem stanovena jiná metoda výběru.

2.   Odpovědností řídících orgánů nebo určených zprostředkujících subjektů podle odstavce 1 nejsou dotčeny úkoly místních akčních skupin uvedených v článku 33 nařízení (EU) 2021/1060.

3.   Odstavec 1 se nepoužije, je-li podpora poskytnuta ve formě finančních nástrojů.

4.   Členské státy se mohou rozhodnout, že kritéria výběru uvedená v odstavci 1nepoužijí na operace, které získaly certifikaci „pečeť excelence“ na základě programu Horizont 2020 zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 (47), programu Horizont Evropa nebo Programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/783 (48), pokud jsou tyto operace v souladu se strategickým plánem SZP.

5.   Celou operaci nebo její část lze provádět mimo dotčený členský stát, a to i mimo Unii, za předpokladu, že operace přispívá k dosažení cílů strategického plánu SZP.

Článek 80

Specifická pravidla pro finanční nástroje

1.   Podpora ve formě finančních nástrojů uvedených v článku 58 nařízení (EU) 2021/1060 může být poskytována v rámci typů intervencí uvedených v článcích 73 až 78 tohoto nařízení.

2.   Pokud je podpora poskytnuta ve formě finančních nástrojů, použijí se definice výrazů „finanční nástroj“, „finanční produkt“, „konečný příjemce“, „holdingový fond“, „zvláštní fond“, „aktivační účinek“, „multiplikační poměr“, „náklady na správu“ a „poplatky za správu“ uvedené v článku 2 nařízení (EU) 2021/1060 a ustanoveních hlavy V kapitoly II oddílu II uvedeného nařízení.

Kromě toho se použijí odstavce 3, 4 a 5 tohoto článku.

3.   V souladu s čl. 58 odst. 2 nařízení (EU) 2021/1060 může být provozní kapitál, včetně samostatného provozního kapitálu, způsobilým výdajem podle článků 73, 74, 76, 77 a 78 tohoto nařízení, pokud přispívá k dosažení alespoň jednoho specifického cíle, který je pro dotčenou intervenci relevantní. Podpora pro financování samostatného provozního kapitálu podle kteréhokoli z uvedených článků může být poskytnuta, aniž by podléhala požadavku, aby konečný příjemce obdržel podporu na jiné výdaje podle téhož článku.

U činností spadajících do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy o fungování EU nepřesáhne celková částka podpory pro provozní kapitál poskytnutá konečnému příjemci hrubý grantový ekvivalent ve výši 200 000 EUR během jakéhokoli období tří rozpočtových let.

4.   Odchylně od článků 73, 74, 76, 77 a 78 se míry podpory stanovené v uvedených článcích nepoužijí na financování samostatného provozního kapitálu.

5.   Způsobilé výdaje finančního nástroje představují celkovou vyplacenou částku způsobilých veřejných výdajů bez doplňkového vnitrostátního financování uvedeného v čl. 115 odst. 5 nebo v případě záruk vyčleněnou na smlouvy o zárukách prostřednictvím finančního nástroje během období způsobilosti. Tato částka odpovídá:

a)

platbám konečným příjemcům v případě půjček, kapitálových a kvazikapitálových investic;

b)

zdrojům vyčleněným na smlouvy o zárukách bez ohledu na to, zda dosud nejsou splacené nebo zda se již staly splatnými, aby bylo možno uspokojit případně vznesené nároky na úhradu ztrát, které byly vypočteny na základě multiplikačního poměru stanoveného pro příslušné vyplacené nové půjčky či kapitálové investice do konečných příjemců;

c)

platbám konečným příjemcům nebo v jejich prospěch, pokud jsou finanční nástroje kombinovány s dalším unijním příspěvkem do jediné operace finančního nástroje v souladu s čl. 58 odst. 5 nařízení (EU) 2021/1060;

d)

poplatkům za správu a úhradám nákladů na správu vzniklým orgánům provádějícím finanční nástroj.

Je-li finanční nástroj prováděn po několik po sobě jdoucích programových období, může být podpora konečným příjemcům nebo v jejich prospěch, včetně nákladů na správu a poplatků za správu, poskytnuta na základě dohod uzavřených během předchozího programového období, pokud tato podpora splňuje pravidla způsobilosti následujícího programového období. V takových případech se způsobilost výdajů předložených ve výkazech o výdajích určí v souladu s pravidly dotčeného programového období.

Pro účely prvního pododstavce písmene b)se v případě, že subjekt, jenž má prospěch ze záruk, nevyplatil konečným příjemcům plánovanou částku nových půjček, kapitálových nebo kvazikapitálových investic v souladu s multiplikačním poměrem, způsobilé výdaje úměrně sníží. Multiplikační poměr lze přehodnotit, je-li to odůvodněno následnými změnami tržních podmínek. Takové přehodnocení nemá zpětnou působnost.

Pro účely prvního pododstavce písmene d) tohoto odstavce závisí poplatky za správu na výkonnosti. Jsou-li subjekty provádějící holdingový fond vybrány prostřednictvím přímého zadání zakázky podle čl. 59 odst. 3 nařízení (EU) 2021/1060, výše nákladů na správu a poplatků za správu zaplacených těmto subjektům, které lze vykázat jako způsobilé výdaje, podléhá finančnímu limitu ve výši až 5 % celkové částky způsobilých veřejných výdajů vyplacených konečným příjemcům formou půjček nebo vyčleněných na smlouvy o zárukách a až 7 % celkové částky způsobilých veřejných výdajů vyplacených konečným příjemcům v podobě kapitálových a kvazikapitálových investic.

Jsou-li subjekty provádějící zvláštní fond vybrány prostřednictvím přímého zadání zakázky podle čl. 59 odst. 3 nařízení (EU) 2021/1060, výše nákladů na správu a poplatků za správu zaplacených těmto subjektům, které lze vykázat jako způsobilé výdaje, podléhá finančnímu limitu ve výši až 7 % celkové částky způsobilých veřejných výdajů vyplacených konečným příjemcům formou půjček nebo vyčleněných na smlouvy o zárukách a až 15 % celkové částky způsobilých veřejných výdajů vyplacených konečným příjemcům v podobě kapitálových nebo kvazikapitálových investic.

Pro účely prvního pododstavce písmene d), v případě, že jsou subjekty provádějící holdingový fond nebo zvláštní fondy vybrány prostřednictvím nabídkového řízení v souladu s použitelným právem, se částka nákladů na správu a poplatků za správu určí v dohodě o financování a odráží výsledek nabídkového řízení.

Pokud jsou poplatky za zprostředkování nebo jakákoli jejich část účtovány konečným příjemcům, nevykazují se jako způsobilé výdaje.

Článek 81

Použití EZFRV prostřednictvím Programu InvestEU

1.   Členské státy mohou v návrhu strategického plánu SZP podle článku 118 nebo v žádosti o změnu strategického plánu SZP podle článku 119 přidělit částku až do výše 3 % původního celkového přídělu z EZFRV pro strategický plán SZP, kterou se má přispět do Programu InvestEU a která má být poskytnuta prostřednictvím záruky EU a poradenského centra InvestEU. Ve strategickém plánu SZP jsou uvedeny důvody používání Programu InvestEU a jeho příspěvek k dosažení jednoho nebo více specifických cílů uvedených v čl. 6 odst. 1 a 2 a zvolených v rámci strategického plánu SZP.

Částka, kterou se má přispět do Programu InvestEU, se použije v souladu s pravidly stanovenými v nařízení (EU) 2021/523.

2.   Členské státy stanoví celkovou výši příspěvků pro každý rok. V případě žádostí o změnu strategického plánu SZP se tyto částky týkají pouze budoucích let.

3.   Částka uvedená v odstavci 1 se po uzavření dohody o příspěvcích uvedené v čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2021/523 použije k tvorbě rezerv části záruky EU v rámci složky pro členský stát a pro poradenské centrum InvestEU. Rozpočtové závazky Unie týkající se jednotlivých dohod o příspěvcích může v období od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2027 uskutečňovat Komise v ročních splátkách.

4.   Pokud dohoda o příspěvcích podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2021/523 v částce uvedené v odstavci 1 tohoto článku přidělené ve strategickém plánu SZP nebyla uzavřena do čtyř měsíců od přijetí prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se schvaluje uvedený strategický plán SZP v souladu s článkem 118 tohoto nařízení, ve strategickém plánu SZP se opětovně přidělí odpovídající částka poté, co je schválena žádost členského státu o změnu, která je předložena v souladu s článkem 119 tohoto nařízení.

Dohoda o příspěvcích pro částku uvedenou v odstavci 1 tohoto článku vyčleněnou v žádosti o změnu strategického plánu SZP, jež je předložena v souladu s článkem 119 tohoto nařízení, se uzavře souběžně s přijetím prováděcího rozhodnutí Komise, jímž se tato změna strategického plánu SZP schvaluje.

5.   Není-li do devíti měsíců od schválení dohody o příspěvcích uzavřena záruční dohoda uvedená v čl. 10 odst. 4 druhém pododstavci nařízení (EU) 2021/523, dohoda o příspěvcích se ukončí nebo prodlouží po vzájemné dohodě.

Pokud je účast členského státu v Programu InvestEU ukončena, dotčené částky vložené do společného rezervního fondu na tvorbu rezerv se vrátí zpět jako vnitřní účelově vázané příjmy podle čl. 21 odst. 5 finančního nařízení a členský stát podá žádost o změnu svého strategického plánu SZP za účelem využití vrácených částek a částek přidělených na budoucí kalendářní roky podle odstavce 2 tohoto článku.

Ukončení dohody o příspěvcích nebo její změna se uzavírají současně s přijetím prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se schvaluje příslušná změna strategického plánu SZP, a to nejpozději do 31. prosince 2026.

6.   Není-li, v souladu s čl. 10 odst. 4 třetím pododstavcem nařízení (EU) 2021/523, záruční dohoda řádně provedena ve lhůtě schválené v dohodě o příspěvcích, nikoli však delší než čtyři roky od jejího podpisu, dohoda o příspěvcích se pozmění. Členský stát může požadovat, aby se k částkám, kterými se přispělo na záruku EU podle odstavce 1 tohoto článku a které jsou vázány v záruční dohodě, ale nepokrývají příslušné půjčky, kapitálové investice ani jiné rizikové nástroje, přistupovalo v souladu s odstavcem 5 tohoto článku.

7.   Zdroje vytvořené z částek nebo připsatelné částkám, kterými se přispělo na záruku EU, se zpřístupní členskému státu v souladu s čl. 10 odst. 5 písm. a) nařízení (EU) 2021/523 a použijí se na podporu v rámci stejného cíle nebo stejných cílů podle odstavce 1 tohoto článku ve formě finančních nástrojů nebo rozpočtových záruk.

8.   Lhůta pro automatické zrušení závazku stanovená v článku 34 nařízení (EU) 2021/2116 pro částky, které se mají opětovně použít v rámci strategického plánu SZP v souladu s odstavci 4, 5 a 6 tohoto článku, začíná běžet v roce, ve kterém se přijmou odpovídající rozpočtové závazky.

Článek 82

Přiměřenost a přesnost výpočtu plateb

V případech, kdy se platby poskytují na základě dodatečných nákladů a ušlých příjmů v souladu s články 70, 71 a 72, členské státy zajistí, aby byly příslušné výpočty přiměřené a přesné a byly stanoveny předem na základě spravedlivé, nestranné a ověřitelné metody výpočtu. Uvedené výpočty nebo potvrzení jejich přiměřenosti a přesnosti provedou za tímto účelem subjekty, které jsou funkčně nezávislé na orgánech odpovědných za provádění strategického plánu SZP a které mají potřebné odborné znalosti.

Článek 83

Formy grantů

1.   Aniž jsou dotčeny články 70, 71, 72 a 75, granty udělené na základě této kapitoly mohou mít kteroukoliv z těchto forem:

a)

úhrada způsobilých nákladů, které příjemci skutečně vznikly;

b)

jednotkové náklady;

c)

jednorázové částky;

d)

paušální financování.

2.   Částky forem grantů uvedených v odst. 1 písm. b), c) a d) se stanoví jedním z těchto způsobů:

a)

spravedlivou, nestrannou a ověřitelnou metodou výpočtu založenou na:

i)

statistických údajích, jiných objektivních informacích nebo odborném posudku;

ii)

ověřených údajích jednotlivých příjemců z minulých let; nebo

iii)

použití obvyklých postupů účtování nákladů jednotlivých příjemců;

b)

prostřednictvím návrhů rozpočtů sestavených případ od případu a předem schválených subjektem, který operaci vybral;

c)

v souladu s pravidly pro uplatňování odpovídajících jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb používaných v rámci politik Unie pro obdobný druh operace;

d)

v souladu s pravidly pro uplatňování odpovídajících jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb používaných v rámci režimů pro granty financované výhradně dotčeným členským státem na obdobný druh operace.

3.   Členské státy mohou příjemcům poskytnout podmíněné granty, které jsou plně nebo částečně vratné, jak je stanoveno v dokumentu obsahujícím podmínky pro poskytnutí podpory, a v souladu s těmito podmínkami:

a)

vracení zdrojů provádí příjemce v souladu s podmínkami, na nichž se řídící orgán a příjemce dohodnou;

b)

členské státy zdroje vrácené příjemcem opětovně využijí ke stejnému specifickému cíli strategického plánu SZP do 31. prosince 2029, a to ve formě podmíněných grantů, ve formě finančního nástroje nebo v jiné formě podpory; vrácené částky a informace o jejich opětovném použití se zahrnou do poslední výroční zprávy o výkonnosti;

c)

členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby byly dané zdroje vedeny na oddělených účtech nebo pod vhodnými účetními kódy;

d)

zdroje Unie, které jsou příjemci kdykoli vráceny, ale nejsou do 31. prosince 2029 opětovně využity, se vrátí do rozpočtu Unie v souladu s článkem 34 nařízení (EU) 2021/2116.

Článek 84

Přenesené pravomoci pro dodatečné požadavky na typy intervencí pro rozvoj venkova

Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 152 akty v přenesené pravomoci, kterými se toto nařízení doplňuje o dodatečné požadavky k požadavkům stanoveným v této kapitole, jež se týkají podmínek poskytování podpory :

a)

na závazky hospodaření podle článku 70 týkající se genetických zdrojů a dobrých životních podmínek zvířat;

b)

na režimy jakosti podle článku 77, pokud jde o specifičnost konečného produktu, přístup k systému, ověření závazných specifikací produktu, transparentnost systému a sledovatelnost produktů, jakož i uznání dobrovolných systémů certifikace členskými státy.

HLAVA IV

FINANČNÍ USTANOVENÍ

Článek 85

Výdaje z EZZF a EZFRV

1.   Z EZZF jsou financovány typy intervencí týkající se:

a)

přímých plateb podle článku 16;

b)

intervencí v určitých odvětvích podle hlavy III kapitoly III.

2.   Z EZFRV jsou financovány typy intervencí uvedené v hlavě III kapitole IV a technická pomoc z podnětu členských států uvedená v článku 94.

Článek 86

Způsobilost výdajů

1.   Výdaje jsou způsobilé:

a)

pro příspěvek z EZZF počínaje 1. lednem roku následujícího po roce, v němž Komise schválila strategický plán SZP;

b)

pro příspěvek z EZFRV ode dne předložení strategického plánu SZP, avšak nejdříve dne 1. ledna 2023.

2.   Výdaje, které se stanou způsobilými v důsledku změny strategického plánu SZP, jsou způsobilé pro příspěvek z EZZF po schválení této změny Komisí a ode dne nabytí účinnosti změny stanovené dotčeným členským státem v souladu s čl. 119 odst. 8.

3.   Výdaje, které se stanou způsobilými v důsledku změny strategického plánu SZP, jsou způsobilé pro příspěvek z EZFRV ode dne předložení žádosti o změnu Komisi nebo ode dne oznámení změny podle čl. 119 odst. 9.

Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce a od odst. 4 druhého pododstavce může strategický plán SZP stanovit, že v případě mimořádných opatření v důsledku přírodních katastrof, katastrofických událostí nebo nepříznivých klimatických jevů či podstatné a náhlé změny socioekonomických podmínek členského státu nebo regionu jsou výdaje financované z EZFRV spojené se změnami daného strategického plánu SZP způsobilé ode dne, kdy k této události došlo.

4.   Výdaje jsou způsobilé pro příspěvek z EZFRV, pokud příjemci vznikly a byly uhrazeny do 31. prosince 2029. Kromě toho jsou výdaje způsobilé pro příspěvek z EZFRV pouze tehdy, pokud byla příslušná podpora platební agenturou skutečně vyplacena do 31. prosince 2029.

Členské státy stanoví počáteční datum pro způsobilost nákladů vzniklých příjemci. Počáteční datum není dříve než 1. ledna 2023.

Operace nejsou způsobilé k udělení podpory, pokud byly fyzicky dokončeny nebo plně realizovány předtím, než byla žádost o podporu předložena řídícímu orgánu, a to bez ohledu na to, zda byly provedeny všechny související platby.

Pro podporu mohou být nicméně způsobilé operace, které se týkají rané péče o sazenice a péče o mladé vysazené stromky v souladu se zásadami udržitelného obhospodařování lesů a související s dosahováním jednoho nebo více specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 písm. d), e) a f), jak jsou vymezeny členským státem, přestože byly tyto operace fyzicky dokončeny před předložením žádosti o podporu řídícímu orgánu.

5.   Příspěvky v podobě věcného plnění a náklady na odpisy mohou být způsobilé pro podporu z EZFRV za podmínek, které stanoví členské státy.

Článek 87

Finanční příděly na typy intervencí formou přímých plateb

1.   Aniž je dotčen článek 17 nařízení (EU) 2021/2116, celková částka na typy intervencí formou přímých plateb, kterou lze v členském státě na příslušný kalendářní rok přidělit podle hlavy III kapitoly II tohoto nařízení, nepřekročí finanční příděl daného členského státu podle přílohy V.

Aniž je dotčen článek 17 nařízení (EU) 2021/2116, maximální částka, kterou lze v členském státě na příslušný kalendářní rok přidělit podle hlavy III kapitoly II oddílu 3 pododdílu 2 tohoto nařízení a před uplatněním článku 17 tohoto nařízení, nepřekročí finanční příděl daného členského státu podle přílohy VIII.

Pro účely článků 96, 97 a 98stanoví příloha IX finanční příděl členského státu stanovený v příloze V po odečtení částek stanovených v příloze VIII a před jakýmikoli převody podle článku 17.

2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 152 akty v přenesené pravomoci, kterými se mění příděly členských států stanovené v přílohách V a IX tak, aby zohledňovaly změny související s celkovou maximální částkou přímých plateb, které lze přidělit, a to včetně převodů uvedených v článcích 17 a 103, převodů finančních přídělů uvedených v čl. 88 odst. 5 a veškerých odpočtů potřebných k financování typů intervencí v jiných odvětvích uvedených v čl. 88 odst. 6.

Nicméně při úpravě přílohy IX se nezohlední žádné převody podle článku 17.

3.   Částka orientačních finančních přídělů na intervenci podle článku 101 na typy intervencí formou přímých plateb podle článku 16, která bude v členském státě na příslušný kalendářní rok přidělena, může překročit příděl daného členského státu stanovený v příloze V o částku odhadovaného snížení plateb v rámci strategického plánu SZP v souladu s čl. 112 odst. 3 písm. a) druhým pododstavcem.

Článek 88

Finanční příděly na určité typy intervencí v určitých odvětvích

1.   Finanční podpora Unie pro typy intervencí v odvětví vína je členským státům přidělována v souladu s přílohou VII.

2.   Finanční podpora Unie pro typy intervencí v odvětví včelařství je členským státům přidělována v souladu s přílohou X.

3.   Finanční podpora Unie pro typy intervencí v odvětví chmele přidělovaná Německu činí 2 188 000 EUR za rozpočtový rok.

4.   Finanční podpora Unie pro typy intervencí v odvětví olivového oleje a stolních oliv je na rozpočtový rok přidělována takto:

a)

10 666 000 EUR Řecku;

b)

554 000 EUR Francii; a

c)

34 590 000 EUR Itálii.

5.   Dotčené členské státy se mohou ve svých strategických plánech SZP rozhodnout převést celkové finanční příděly podle odstavců 3 a 4 na své příděly určené pro přímé platby. Toto rozhodnutí nelze přehodnotit.

Finanční příděly členských států převedené na příděly určené pro přímé platby nejsou nadále k dispozici pro typy intervencí uvedené v odstavcích 3 a 4.

6.   Členské státy se ve svých strategických plánech SZP mohou rozhodnout, že až 3 % svých přídělů na přímé platby stanovených v příloze V, v relevantních případech po odečtení přídělů pro bavlnu stanovených v příloze VIII, použijí pro typy intervencí v jiných odvětvích uvedených v hlavě III kapitole III oddíle 7.

Členské státy mohou rozhodnout, že procentní podíl uvedený v prvním pododstavci zvýší až na 5 %. V takovém případě se částka odpovídající tomuto zvýšení odečte od maximální hodnoty stanovené v čl. 96 odst. 1, 2 nebo 5 a není nadále k dispozici pro příděl na intervenci v oblasti podpory vázané na produkci uvedené v hlavě III kapitole II oddíle 3 pododdíle 1.

Částka odpovídající procentnímu podílu přídělů členských států určených pro přímé platby uvedená v prvním a druhém pododstavci tohoto odstavce a použitá pro typy intervencí v jiných odvětvích na konkrétní rozpočtový rok se považuje za příděly členských států na rozpočtový rok pro typy intervencí v jiných odvětvích.

7.   Členské státy mohou v roce 2025 v rámci žádosti o změnu svého strategického plánu SZP učiněné v souladu s článkem 119 přehodnotit svá rozhodnutí uvedená v odstavci 6.

8.   Částky stanovené ve schváleném strategickém plánu SZP na základě uplatnění odstavců 6 a 7 jsou pro dotčený členský stát závazné.

Článek 89

Finanční příděly na typy intervencí pro rozvoj venkova

1.   Celková částka podpory Unie pro typy intervencí pro rozvoj venkova podle tohoto nařízení na období od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2027 v souladu s víceletým finančním rámcem na období 2021 až 2027 stanoveným v nařízení (EU, Euratom) 2020/2093 činí 60 544 439 600 EUR v běžných cenách.

2.   Z prostředků uvedených v odstavci 1 je 0,25 % určeno na financování činností technické pomoci z podnětu Komise, jak je uvedeno v článku 7 nařízení (EU) 2021/2116, včetně evropské sítě pro SZP uvedené v čl. 126 odst. 2 tohoto nařízení a EIP podle článku 127 tohoto nařízení. Tyto činnosti se mohou týkat předchozích programových období a následných období strategického plánu SZP.

3.   Roční rozpis částek uvedených v odstavci 1 po odečtení částky uvedené v odstavci 2 podle jednotlivých členských států je uveden v příloze XI.

4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 152 akty v přenesené pravomoci, kterými se mění příloha XI za účelem přezkumu ročního rozpisu podle jednotlivých členských států tak, aby zohledňoval relevantní změny, včetně převodů uvedených v článcích 17 a 103, aby byly provedeny technické úpravy, aniž by se změnily celkové příděly, nebo aby byly zohledněny jakékoli další změny vyplývající z legislativního aktu po přijetí tohoto nařízení.

Článek 90

Příspěvek z EZFRV

Prováděcí rozhodnutí Komise, kterým se schvaluje strategický plán SZP podle čl. 118 odst. 6, stanoví maximální příspěvek z EZFRV na daný plán. Příspěvek z EZFRV se vypočítá na základě výše způsobilých veřejných výdajů bez doplňkového vnitrostátního financování podle čl. 115 odst. 5.

Článek 91

Sazby příspěvku z EZFRV

1.   Strategický plán SZP stanoví na regionální nebo celostátní úrovni jedinou sazbu příspěvku z EZFRV platnou pro všechny intervence.

2.   Odchylně od odstavce 1 činí maximální sazba příspěvku z EZFRV:

a)

85 % způsobilých veřejných výdajů v méně rozvinutých regionech;

b)

80 % způsobilých veřejných výdajů v nejvzdálenějších regionech a na menších ostrovech v Egejském moři;

c)

60 % způsobilých veřejných výdajů v přechodových regionech ve smyslu čl. 108 odst. 2 prvního pododstavce písm. b) nařízení (EU) 2021/1060;

d)

43 % způsobilých veřejných výdajů v ostatních regionech.

3.   Odchylně od odstavců 1 a 2 činí maximální sazba příspěvku z EZFRV, pokud je sazba stanovená ve strategickém plánu SZP v souladu s odstavcem 2 nižší:

a)

65 % způsobilých veřejných výdajů na platby na přírodní omezení nebo jiná omezení specifická pro určité oblasti podle článku 71;

b)

80 % způsobilých veřejných výdajů na platby podle článku 70, na platby podle článku 72, na podporu pro neproduktivní investice podle článku 73, na podporu projektů operačních skupin EIP podle čl. 77 odst. 1 písm. a) a pro iniciativu LEADER podle čl. 77 odst. 1 písm. b;

c)

100 % způsobilých veřejných výdajů v případě operací financovaných z finančních prostředků převedených do EZFRV v souladu s články 17 a 103.

4.   Minimální sazba příspěvku z EZFRV činí 20 % způsobilých veřejných výdajů.

5.   Způsobilé veřejné výdaje uvedené v odstavcích 2, 3 a 4 nezahrnují doplňkové vnitrostátní financování uvedené v čl. 115 odst. 5.

Článek 92

Minimální finanční příděly iniciativy LEADER

1.   Nejméně 5 % z celkového příspěvku z EZFRV na strategický plán SZP podle přílohy XI je vyhrazeno pro iniciativu LEADER.

2.   Celkové výdaje v rámci EZFRV na rozvoj venkova, jiné než výdaje na iniciativu LEADER, jak jsou stanoveny ve finančním plánu v souladu s čl. 112 odst. 2 písm. a), nepřekročí po celé období strategického plánu SZP 95 % celkového příspěvku z EZFRV na strategický plán SZP podle přílohy XI. Tento finanční strop představuje po schválení Komisí v souladu s článkem 118 nebo 119 finanční strop stanovený právem Unie.

Článek 93

Minimální finanční příděly na intervence zaměřené na plnění specifických cílů v oblasti životního prostředí a klimatu

1.   Nejméně 35 % z celkového příspěvku z EZFRV na strategický plán SZP podle přílohy XI je vyhrazeno na intervence zaměřené na plnění specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 písm. d), e) a f) a, pokud jde o dobré životní podmínky zvířat, v čl. 6 odst. 1 písm. i).

2.   Pro účely stanovení příspěvku k procentnímu podílu uvedenému v odstavci 1 zahrnou členské státy výdaje na tyto intervence:

a)

100 % výdajů na závazky hospodaření podle článku 70;

b)

50 % výdajů na přírodní omezení nebo jiná omezení specifická pro určité oblasti podle článku 71;

c)

100 % výdajů na znevýhodnění specifická pro konkrétní oblasti podle článku 72;

d)

100 % výdajů na investice podle článků 73 a 74 související s jedním nebo více specifickými cíli stanovenými v čl. 6 odst. 1 písm. d), e) a f) a, pokud jde o dobré životní podmínky zvířat, v čl. 6 odst. 1 písm. i).

3.   Celkové výdaje v rámci EZFRV na rozvoj venkova, jiné než výdaje na intervence uvedené v odstavci 2 tohoto článku, jak jsou stanoveny ve finančním plánu v souladu s čl. 112 odst. 2 písm. a), nepřekročí po celé období strategického plánu SZP 65 % celkového příspěvku z EZFRV na strategický plán SZP podle přílohy XI. Tento finanční strop představuje po schválení Komisí v souladu s článkem 118 nebo 119 finanční strop stanovený právem Unie.

4.   Tento článek se nepoužije na výdaje pro nejvzdálenější regiony.

Článek 94

Maximální finanční příděly na technickou pomoc

1.   Maximálně 4 % z celkového příspěvku z EZFRV na strategický plán SZP podle přílohy XI lze použít k financování opatření technické pomoci z podnětu členských států podle článku 125.

Příspěvek z EZFRV lze zvýšit na 6 % v případě strategických plánů SZP, u nichž celková částka podpory Unie na rozvoj venkova činí až 1,1 miliardy EUR.

2.   Technická pomoc se proplácí formou paušálního financování v souladu s čl. 125 odst. 1 písm. e) finančního nařízení v rámci průběžných plateb podle článku 32 nařízení (EU) 2021/2116. Uvedená paušální sazba představuje procentní podíl stanovený ve strategickém plánu SZP pro technickou pomoc z celkových vykázaných výdajů.

Článek 95

Minimální finanční příděly na podporu mladých zemědělců

1.   Pro každý členský stát je minimální částka stanovená v příloze XII vyhrazena na příspěvek na dosažení specifického cíle, který je stanoven v čl. 6 odst. 1 písm. g). Na základě analýzy situace z hlediska silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb (dále jen „analýza SWOT“) a identifikace potřeb, které je třeba řešit, se tato částka použije buď na jeden, nebo oba tyto typy intervencí:

a)

doplňková podpora příjmu pro mladé zemědělce podle článku 30;

b)

zahájení činnosti mladých zemědělců podle čl. 75 odst. 2 písm. a).

2.   Kromě typů intervencí uvedených v odstavci 1 tohoto článku mohou členské státy použít minimální částku uvedenou v daném odstavci na investiční intervence pro mladé zemědělce uvedené v článku 73 za podmínky, že se použije vyšší míra podpory v souladu s čl. 73 odst. 4 druhým pododstavcem písm. a) bodem ii). Je-li tato možnost využita, započte se do minimální částky, která má být vyhrazena, maximálně 50 % výdajů na investice uvedené v první větě.

3.   Celkové výdaje na jiné typy intervencí formou přímých plateb, než je doplňková podpora příjmu pro mladé zemědělce podle článku 30, nepřekročí za každý kalendářní rok finanční příděl na přímé platby na příslušný kalendářní rok stanovený v příloze V, snížený o část uvedenou v příloze XII vyhrazenou v rámci doplňkové podpory příjmu pro mladé zemědělce na příslušný kalendářní rok, jak je tento příděl stanoven členskými státy v jejich finančním plánu v souladu s čl. 112 odst. 2 písm. a) a schválen Komisí v souladu s článkem 118 nebo článkem 119. Tento finanční strop představuje finanční strop stanovený právem Unie.

4.   Celkové výdaje v rámci EZFRV na rozvoj venkova, jiné než výdaje na zahájení činnosti mladých zemědělců podle čl. 75 odst. 2 písm. a), nepřekročí po celé období strategického plánu SZP celkový příspěvek z EZFRV na strategický plán SZP stanovený v příloze XI, snížený o část uvedenou v příloze XII vyhrazenou pro zahájení činnosti mladých zemědělců podle čl. 75 odst. 2 písm. a) na celé období strategického plánu SZP, jak je tento příspěvek stanoven členskými státy v jejich finančním plánu v souladu s čl. 112 odst. 2 písm. a) a schválen Komisí v souladu s článkem 118 nebo 119. Tento finanční strop představuje finanční strop stanovený právem Unie.

5.   Pokud se členský stát rozhodne využít možnosti stanovené v odstavci 2 tohoto článku, podíl výdajů na investiční intervence pro mladé zemědělce s vyšší mírou podpory v souladu s čl. 73 odst. 4 druhým pododstavcem písm. a) bodem ii), nepřesahující 50 %, jak jsou stanoveny členskými státy v jejich finančním plánu v souladu s čl. 112 odst. 2 písm. a) a schváleny Komisí v souladu s článkem 118 nebo článkem 119, se započítá za účelem stanovení finančního stropu uvedeného v odstavci 4 tohoto článku.

Článek 96

Maximální finanční příděly na podporu příjmu vázanou na produkci

1.   Orientační finanční příděly na intervence v oblasti podpory příjmu vázané na produkci uvedené v hlavě III kapitole II oddíle 3 pododdíle 1 jsou omezeny na maximálně 13 % z částek stanovených v příloze IX.

2.   Odchylně od odstavce 1 se členské státy, které v souladu s čl. 53 odst. 4 nařízení (EU) č. 1307/2013 použily pro účely dobrovolné podpory vázané na produkci více než 13 % svého ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II uvedeného nařízení, mohou rozhodnout, že pro účely podpory příjmu vázané na produkci použijí více než 13 % částky stanovené v příloze IX tohoto nařízení. Výsledný procentní podíl nepřekročí procentní podíl, který pro dobrovolnou podporu vázanou na produkci pro rok podání žádosti 2018 schválila Komise.

3.   Procentní podíl uvedený v odstavci 1 lze zvýšit maximálně o 2 procentní body za předpokladu, že částka odpovídající procentnímu podílu přesahujícímu 13 % je přidělena na podporu bílkovinných plodin podle hlavy III kapitoly II oddílu 3 pododdílu 1.

4.   Částku uvedenou ve schváleném strategickém plánu SZP na základě uplatnění odstavců 1, 2 a 3 nelze překročit.

5.   Odchylně od odstavců 1 a 2 mohou členské státy rozhodnout, že použijí až 3 miliony EUR ročně na financování podpory příjmu vázané na produkci.

6.   Aniž je dotčen článek 17 nařízení (EU) 2021/2116, maximální částka, kterou lze v členském státě na příslušný kalendářní rok před uplatněním článku 17 tohoto nařízení přidělit podle hlavy III kapitoly II oddílu 3 pododdílu 1 tohoto nařízení, nesmí překročit částky stanovené ve strategickém plánu SZP v souladu s tímto článkem.

Článek 97

Minimální finanční příděly na ekoschémata

1.   Nejméně 25 % přídělů stanovených v příloze IX je vyhrazeno pro každý kalendářní rok v období od roku 2023 do roku 2027 na ekoschémata podle hlavy III kapitoly II oddílu 2 pododdílu 4.

2.   Jestliže částka celkového příspěvku z EZFRV vyhrazená členským státem na intervence v souladu s články 70, 72, 73 a 74, pokud tyto intervence řeší specifické cíle stanovené v čl. 6 odst. 1 písm. d), e) a f) a, pokud jde o dobré životní podmínky zvířat, v čl. 6 odst. 1 písm. i), přesáhne 30 % celkového příspěvku z EZFRV stanoveného v příloze XI na období strategického plánu SZP, mohou členské státy snížit součet částek, které mají být vyhrazeny podle odstavce 1 tohoto článku. Celkové snížení není vyšší než částka, o kterou je překročen procentní podíl uvedený v první větě.

3.   Snížení uvedené v odstavci 2 nesmí vést ke snížení roční částky, která má být vyhrazena na ekoschémata na období strategického plánu SZP podle odstavce 1, o více než 50 %.

4.   Odchylně od odstavce 3 mohou členské státy roční částku, která má být vyhrazena podle odstavce 1, snížit až o 75 %, pokud celková částka plánovaná na intervence podle článku 70 během období strategického plánu SZP představuje více než 150 % součtu částek, které mají být vyhrazeny podle odstavce 1 tohoto článku před uplatněním odstavce 2.

5.   Členské státy mohou v kalendářních letech 2023 a 2024 v souladu s čl. 101 odst. 3 použít částky vyhrazené v souladu s tímto článkem na ekoschémata k tomu, aby v daném roce financovaly jiné intervence podle hlavy III kapitoly II oddílu 2, a to za předpokladu, že byly vyčerpány všechny možnosti využití finančních prostředků na ekoschémata,

a)

až do limitu, který odpovídá 5 % částek stanovených pro dotčený kalendářní rok v příloze IX;

b)

nad limitu, který odpovídá 5 % částek stanovených pro dotčený kalendářní rok v příloze IX, pokud jsou splněny podmínky odstavce 6.

6.   Při uplatňování odst. 5 písm. b) členské státy pozmění své strategické plány SZP v souladu s článkem 119 s cílem:

a)

zvýšit částky vyhrazené v souladu s tímto článkem na ekoschémata na zbývající roky daného období strategického plánu SZP o částku, která je alespoň rovna částce použité k financování jiných intervencí podle hlavy III kapitoly II oddílu 2 v souladu s odst. 5 písm. b) tohoto článku; nebo

b)

zvýšit částky vyhrazené pro intervence podle článků 70, 72, 73 a 74, pokud tyto intervence řeší specifické cíle stanovené v čl. 6 odst. 1 písm. d), e) a f) a, pokud jde o dobré životní podmínky zvířat, v čl. 6 odst. 1 písm. i), o částku, která je alespoň rovna částce použité k financování jiných intervencí podle hlavy III kapitoly II oddílu 2 v souladu s odst. 5 písm. b) tohoto článku. Dodatečné částky vyhrazené pro intervence podle článků 70, 72, 73 a 74 v souladu s tímto odstavcem se nezohlední, pokud členský stát využije možnosti uvedené v odst. 2 tohoto článku.

7.   Pokud členský stát při uplatňování odst. 5 písm. a) použije pro celkové období 2023 až 2024 částku přesahující 2,5 % součtu přídělů stanovených v příloze IX pro roky 2023 a 2024 k financování jiných intervencí, než jsou intervence podle hlavy III kapitoly II oddílu 2, vyrovná členský stát částky přesahující 2,5 % součtu přídělů stanovených v příloze IX na roky 2023 a 2024 a použité k financování jiných intervencí podle hlavy III kapitoly II oddílu 2 v těchto letech změnou strategického plánu SZP v souladu s článkem 119 s cílem:

a)

zvýšit částky vyhrazené v souladu s tímto článkem na ekoschémata na zbývající roky daného období strategického plánu SZP o částku, která je alespoň rovna částkám přesahujícím 2,5 % součtu přídělů stanovených v příloze IX na roky 2023 a 2024; nebo

b)

zvýšit částky vyhrazené pro intervence podle článků 70, 72, 73 a 74, pokud tyto intervence řeší specifické cíle stanovené v čl. 6 odst. 1 písm. d), e) a f) a, pokud jde o dobré životní podmínky zvířat, v čl. 6 odst. 1 písm. i), o částku, která je alespoň rovna částce přesahující 2,5 % součtu přídělů stanovených v příloze IX na roky 2023 a 2024. Dodatečné částky vyhrazené pro intervence podle článků 70, 72, 73 a 74 v souladu s tímto odstavcem se nezohlední, pokud členský stát využije možnosti uvedené v odstavci 2 tohoto článku.

8.   Členské státy mohou v kalendářních letech 2025 a 2026 v souladu s čl. 101 odst. 3 použít částku až do limitu, který odpovídá 2 % částek stanovených v příloze IX na dotčený kalendářní rok, a vyhrazenou v souladu s tímto článkem na ekoschémata k tomu, aby v témže roce financovaly jiné intervence podle hlavy III kapitoly II oddílu 2, a to za předpokladu, že byly vyčerpány všechny možnosti využití finančních prostředků na ekoschémata a jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 9.

9.   Při uplatňování odstavce 8 členské státy změní své strategické plány SZP v souladu s článkem 119 s cílem:

a)

zvýšit částky vyhrazené v souladu s tímto článkem na ekoschémata na zbývající roky daného období strategického plánu SZP o částku, která je alespoň rovna částce použité na financování jiných intervencí podle hlavy III kapitoly II oddílu 2 v souladu s odstavcem 8; nebo

b)

zvýšit částky vyhrazené pro intervence podle článků 70, 72, 73 a 74, pokud tyto intervence řeší specifické cíle stanovené v čl. 6 odst. 1 písm. d), e) a f) a, pokud jde o dobré životní podmínky zvířat, v čl. 6 odst. 1 písm. i), o částku, která je alespoň rovna částce použité na financování jiných intervencí podle hlavy III kapitoly II oddílu 2 v souladu s odstavcem 8 tohoto článku. Dodatečné částky vyhrazené pro intervence podle článků 70, 72, 73 a 74 v souladu s tímto odstavcem se nezohlední, pokud členský stát využije možnosti uvedené v odstavci 2 tohoto článku.

10.   Celkové výdaje na jiné typy intervencí formou přímých plateb, než jsou ekoschémata, nepřekročí počínaje kalendářním rokem 2025 za každý kalendářní rok finanční příděl na přímé platby na příslušný kalendářní rok stanovený v příloze V a snížený o částku odpovídající 23 % částky vyhrazené v příloze IX na ekoschémata v souladu s tímto odstavcem na kalendářní roky 2025 a 2026 a odpovídající 25 % částky vyhrazené v příloze IX na ekoschémata v souladu s tímto odstavcem na kalendářní rok 2027, přičemž se tato částka v relevantních případech upraví o částku vyplývající z uplatnění odstavců 2, 3, 4, 6, 7 a 9 tohoto článku, jak je stanovena členskými státy v jejich finančních plánech v souladu s čl. 112 odst. 2 písm. a) a schválena Komisí v souladu s článkem 118 nebo článkem 119. Tento finanční strop představuje finanční strop stanovený právem Unie.

11.   Pokud členské státy uplatní odstavce 2, 3, 4, 6, 7 a 9 tohoto článku po celé období strategického plánu SZP, nepřekročí celkové výdaje v rámci EZFRV na rozvoj venkova jiné než částky vyhrazené na intervence v souladu s články 70, 72, 73 a 74, pokud tyto intervence řeší specifické cíle stanovené v čl. 6 odst. 1 písm. d), e) a f) a, pokud jde o dobré životní podmínky zvířat, v čl. 6 odst. 1 písm. i), celkový příspěvek z EZFRV na rozvoj venkova na celé období strategického plánu SZP stanovený v příloze XI, snížený o částky vyhrazené na intervence v souladu s články70, 72, 73 a 74, pokud tyto intervence řeší specifické cíle stanovené v čl. 6 odst. 1 písm. d), e) a f) a, pokud jde o dobré životní podmínky zvířat, v čl. 6 odst. 1 písm. i), po uplatnění odstavců 2, 6, 7 a 9 tohoto článku, jak je tento příspěvek stanoven členskými státy v jejich finančních plánech v souladu s čl. 112 odst. 2 písm. a) a schválen Komisí v souladu s článkem 118 nebo článkem 119. Tento finanční strop představuje finanční strop stanovený právem Unie.

Článek 98

Minimální finanční příděly na redistributivní podporu příjmu

1.   Nejméně 10 % přídělů stanovených v příloze IX je každoročně vyhrazeno na redistributivní podporu příjmu podle článku 29.

2.   Celkové výdaje na jiné typy intervencí formou přímých plateb, než je redistributivní podpora příjmu, nepřekročí za každý kalendářní rok finanční příděl na přímé platby na příslušný kalendářní rok stanovený v příloze V, snížený o částku, která odpovídá 10 % finančního přídělu na přímé platby na příslušný kalendářní rok uvedeného v příloze IX, případně upravený po uplatnění čl. 29 odst. 1. druhého pododstavce, jak je tento příděl stanoven členskými státy v jejich finančních plánech v souladu s čl. 112 odst. 2 písm. a) a schválen Komisí v souladu s článkem 118 nebo článkem 119. Tento finanční strop představuje finanční strop stanovený právem Unie.

Článek 99

Dobrovolný příspěvek z přídělu EZFRV na financování akcí v rámci programů LIFE a Erasmus+

Členské státy se ve svých strategických plánech SZP mohou rozhodnout použít určitou část příspěvku z EZFRV ke zvýšení podpory a rozšíření integrovaných strategických projektů na ochranu přírody, které využívají komunity zemědělců, jak stanoví nařízení (EU) 2021/783, a k financování akcí týkajících se nadnárodní vzdělávací mobility osob v oblasti rozvoje zemědělství a venkova se zaměřením na mladé zemědělce a ženy ve venkovských oblastech v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/817 (49).

Článek 100

Sledování výdajů v oblasti klimatu

1.   Na základě informací poskytnutých členskými státy Komise pomocí jednoduché a společné metodiky vyhodnotí přínos politiky k dosažení cílů v oblasti změny klimatu.

2.   Přínos, pokud jde o dosažení výdajového cíle, se odhadne uplatněním specifických váhových koeficientů diferencovaných podle toho, zda podpora k dosažení cílů v oblasti změny klimatu přispívá výrazně, nebo mírně. Váhové koeficienty se stanoví takto:

a)

40 % v případě výdajů na základní podporu příjmu a doplňkovou podporu příjmu podle hlavy III kapitoly II oddílu 2 pododdílů 2 a 3;

b)

100 % v případě výdajů na ekoschémata podle hlavy III kapitoly II oddílu 2 pododdílu 4;

c)

100 % v případě výdajů na intervence podle čl. 93 odst. 1, jiných než výdaje na intervence podle písmene d) tohoto odstavce;

d)

40 % v případě výdajů spojených s přírodními omezeními nebo jinými omezeními specifickými pro určité oblasti podle článku 71.

3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 152 akty v přenesené pravomoci po 31. prosinci . 2025, kterými se mění druhý odstavec tohoto článku za účelem změny váhových koeficientů, pokud je taková změna odůvodněná pro účely přesnějšího sledování výdajů na cíle v oblasti životního prostředí a klimatu.

Článek 101

Orientační finanční příděly

1.   Členské státy ve svých strategických plánech SZP stanoví orientační finanční příděl pro každou intervenci a pro každý rok. Tento orientační finanční příděl představuje očekávanou úroveň plateb podle strategického plánu SZP pro intervence na příslušný rozpočtový rok, s výjimkou očekávaných plateb na základě doplňkového vnitrostátního financování podle čl. 115 odst. 5..

2.   Odchylně od odstavce 1 stanoví členské státy ve svých strategických plánech SZP pro typy intervencí v odvětvích uvedených v čl. 42 písm. a), d), e) a f) orientační finanční příděl pro každé odvětví a pro každý rok představující očekávanou úroveň plateb v případě intervencí v tomto odvětví za rozpočtový rok, s výjimkou očekávaných plateb na základě vnitrostátní finanční podpory uvedené v článku 53.

3.   Orientační finanční příděly stanovené členskými státy v souladu s odstavci 1 a 2 nebrání těmto členským státům v tom, aby finanční prostředky z těchto orientačních finančních přídělů použily jako prostředky na jiné intervence, aniž by změnily své strategické plány SZP podle článku 119, s výhradou dodržení tohoto nařízení, a zejména jeho článků 87, 88, 89, 90, 92 až 98 a 102, a nařízení (EU) 2021/2116, a zejména čl. 32 odst. 6 písm. b) uvedeného nařízení, jakož i s výhradou splnění těchto podmínek:

a)

finanční příděly na intervence formou přímých plateb se použijí na jiné intervence formou přímých plateb;

b)

finanční příděly na intervence pro rozvoj venkova se použijí na jiné intervence pro rozvoj venkova;

c)

finanční příděly na intervence v odvětví včelařství a v odvětví vína se použijí pouze na jiné intervence ve stejném odvětví;

d)

finanční příděly na intervence v jiných odvětvích podle čl. 42 písm. f) se použijí na intervence v jiných odvětvích podle uvedeného písmene stanovené ve strategickém plánu SZP, přičemž takovým použitím nejsou dotčeny schválené operační programy.

Pro účely prvního pododstavce písm. a) mohou členské státy, které se rozhodly poskytovat základní podporu příjmu na základě platebních nároků v souladu s článkem 23, lineárně zvýšit nebo snížit částky, které mají být vyplaceny na základě hodnoty nároků aktivovaných v kalendářním roce, a to v mezích minimálních a maximálních plánovaných jednotkových částek stanovených pro intervence v rámci základní podpory příjmu v souladu s čl. 102 odst. 2.

Článek 102

Plánované jednotkové částky a plánované výstupy

1.   Členské státy stanoví jednu či více plánovaných jednotkových částek pro každou intervenci zahrnutou do jejich strategických plánů SZP. Plánovaná jednotková částka může být jednotná nebo průměrná podle toho, jak určí členské státy. „Plánovaná jednotná jednotková částka“ je hodnota, která má být podle očekávání vyplacena za každý související výstup. „Plánovaná průměrná jednotková částka“ je průměrná hodnota jednotlivých jednotkových částek, které mají být podle očekávání vyplaceny za související výstupy.

U intervencí, na něž se vztahuje integrovaný systém uvedený v čl. 65 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2116, se stanoví jednotné jednotkové částky, s výjimkou případů, kdy jednotné jednotkové částky nejsou kvůli způsobu koncipování nebo rozsahu dané intervence možné nebo vhodné. V takovém případě se stanoví průměrné jednotkové částky.

2.   U typů intervencí formou přímých plateb mohou členské státy stanovit pro každou jednotkovou částku plánovanou pro jednotlivé intervence maximální nebo minimální plánované jednotkové částky nebo obě tyto částky.

„Maximální plánovaná jednotková částka“ a „minimální plánovaná jednotková částka“ jsou maximální a minimální jednotkové částky, která mají být podle očekávání vyplaceny za související výstupy.

Při stanovování maximálních nebo minimálních plánovaných jednotkových částek nebo obou mohou členské státy tyto hodnoty odůvodnit nezbytnou flexibilitou pro přerozdělení s cílem zamezit tomu, aby finanční prostředky zůstaly nevyužity.

Realizovaná jednotková částka uvedená v čl. 134 odst. 5 prvním pododstavci písm. c) může být pouze nižší než plánovaná jednotková částka nebo minimální plánovaná jednotková částka, je-li taková částka stanovena, aby se zabránilo překročení finančních přídělů na typy intervencí formou přímých plateb podle čl. 87 odst. 1.

3.   U typů intervencí pro rozvoj venkova mohou členské státy při používání plánovaných průměrných jednotkových částek stanovit maximální plánovanou průměrnou jednotkovou částku.

„Maximální plánovaná průměrná jednotková částka“ je maximální částka, která má být podle očekávání v průměru vyplacena za související výstupy.

4.   Jestliže jsou pro intervenci stanoveny různé jednotkové částky, použijí se odstavce 2 a 3 na každou relevantní jednotkovou částku dané intervence.

5.   Členské státy stanoví každoroční plánované výstupy pro každou intervenci vyčíslené pro každou plánovanou jednotnou nebo průměrnou jednotkovou částku. V rámci intervence mohou být každoroční plánované výstupy poskytnuty na agregované úrovni pro všechny jednotkové částky nebo pro skupinu jednotkových částek.

Článek 103

Flexibilita mezi příděly přímých plateb a příděly z EZFRV

1.   Členský stát se může v rámci návrhu svého strategického plánu SZP podle čl. 118 odst. 1 rozhodnout převést:

a)

až 25 % svého přídělu na přímé platby stanoveného v příloze V, v relevantních případech po odečtení přídělů na bavlnu podle přílohy VIII na kalendářní roky 2023 až 2026, do svého přídělu na EZFRV v rozpočtových letech 2024–2027; nebo

b)

až 25 % svého přídělu na EZFRV v rozpočtových letech 2024–2027 do svého přídělu na přímé platby stanoveného v příloze V na kalendářní roky 2023 až 2026.

2.   Procentní podíl převáděných prostředků z přídělu členského státu na přímé platby do jeho přídělu na EZFRV uvedené v odst. 1 písm. a) lze zvýšit:

a)

až o 15 procentních bodů, pokud členský stát odpovídající navýšení použije na intervence financované z EZFRV zaměřené na plnění specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 písm. d), e) a f) ;

b)

až o 2 procentní body, pokud členský stát odpovídající navýšení použije v souladu s čl. 95 odst. 1 písm. b).

3.   Procentní podíl převáděných prostředků z přídělu členského státu pro EZFRV do jeho přídělu na přímé platby podle odst. 1 písm. b) lze navýšit na 30 % v případě členských států, jejichž přímé platby na hektar jsou nižší než 90 % průměru Unie. Tato podmínka je splněna v případě Bulharska, Estonska, Španělska, Lotyšska, Litvy, Polska, Portugalska, Rumunska, Slovenska, Finska a Švédska.

4.   V rozhodnutích podle odstavce 1 se stanoví procentní podíl uvedený v odstavci 1, 2 a 3, který se může v každém kalendářním roce lišit.

5.   Členské státy mohou v roce 2025 v rámci žádosti o změnu svého strategického plánu SZP podle článku 119 přehodnotit svá rozhodnutí uvedená v odstavci 1.

HLAVA V

STRATEGICKÝ PLÁN SZP

KAPITOLA I

OBECNÉ POŽADAVKY

Článek 104

Strategické plány SZP

1.   Členské státy vypracují strategické plány SZP v souladu s tímto nařízením za účelem provádění podpory Unie financované z EZZF a EZFRV na dosažení specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 a 2.

2.   Každý členský stát vypracuje jediný strategický plán SZP pro celé své území s přihlédnutím ke svým ústavním a institucionálním ustanovením.

Pokud jsou prvky strategického plánu SZP stanoveny na regionální úrovni, zajistí členský stát jejich soudržnost a konzistentnost s prvky strategického plánu SZP stanovenými na celostátní úrovni. Prvky stanovené na regionální úrovni se odpovídajícím způsobem zohlední v relevantních oddílech strategického plánu SZP, jak jsou stanoveny v článku 107.

3.   Na základě analýzy SWOT uvedené v čl. 115 odst. 2 a posouzení potřeb uvedeného v článku 108 stanoví členské státy podle článku 109 ve strategických plánech SZP intervenční strategii, ve které jsou vytyčeny množstevní cíle a milníky pro dosažení specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 a 2. Cíle se stanoví za pomoci společného souboru ukazatelů výsledků uvedených v příloze I.

Pro dosažení těchto cílů stanoví členské státy intervence založené na typech intervencí stanovených v hlavě III.

4.   Každý strategický plán SZP se musí vztahovat na období od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2027.

Článek 105

Vyšší ambice v souvislosti s cíli v oblasti životního prostředí a klimatu

1.   Členské státy usilují o to, aby ve srovnání s celkovým příspěvkem k cíli stanovenému v čl. 110 odst. 2 prvním pododstavci písm. b) nařízení (EU) č. 1306/2013, jehož bylo dosaženo prostřednictvím podpory z EZZF a EZFRV v období 2014 až 2020, byl jejich celkový příspěvek k plnění specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 písm. d), e) a f) dosažený prostřednictvím jejich strategických plánů SZP, a zejména prvků intervenční strategie podle čl. 109 odst. 2 písm. a), větší.

2.   Členské státy ve svých strategických plánech SZP na základě dostupných informací vysvětlí, jak zamýšlejí celkového většího příspěvku uvedeného v odstavci 1 dosáhnout. Toto vysvětlení vychází z relevantních informací, jako jsou prvky uvedené v čl. 107 odst. 1 písm. a) až f) a v čl. 107 odst. 2 písm. b), jakož i očekávaná zlepšení v porovnání s relevantními ukazateli dopadu stanovenými v příloze I.

Článek 106

Procedurální náležitosti

1.   Členské státy vypracují strategické plány SZP na základě transparentních postupů ve vhodných případech ve spolupráci se svými regiony a v souladu se svým institucionálním a právním rámcem.

2.   Orgán členského státu odpovědný za vypracování strategického plánu SZP zajistí, aby:

a)

do přípravy strategického plánu SZP byly ve vhodných případech účinně zapojeny relevantní orgány na regionální úrovni; a

b)

do přípravy aspektů strategického plánu SZP v oblasti životního prostředí a klimatu byly účinně zapojeny veřejné orgány příslušné pro otázky životního prostředí a klimatu.

3.   Každý členský stát zorganizuje partnerství s příslušnými regionálními a místními orgány. Partnerství zahrnuje přinejmenším tyto partnery:

a)

relevantní orgány na regionální a místní úrovni, jakož i další veřejné orgány, včetně orgánů příslušných pro otázky životního prostředí a klimatu;

b)

hospodářské a sociální partnery, včetně zástupců odvětví zemědělství;

c)

relevantní subjekty zastupující občanskou společnost a v relevantních případech subjekty odpovědné za prosazování sociálního začleňování, základních práv, genderové rovnosti a nediskriminace.

Členské státy účinně zapojí tyto partnery do přípravy strategických plánů SZP a konzultují relevantní zúčastněné strany, případně i pokud jde o minimální standardy uvedené v článku 13.

4.   Členské státy, v příslušných případech včetně jejich regionů, a Komise spolupracují s cílem zajistit účinnou koordinaci při provádění strategických plánů SZP a zohlední přitom zásady proporcionality a sdíleného řízení.

5.   Organizace a provádění partnerství probíhá v souladu s aktem v přenesené pravomoci přijatým na základě čl. 5 odst. 3 nařízení (EU) č. 1303/2013.

KAPITOLA II

OBSAH STRATEGICKÉHO PLÁNU SZP

Článek 107

Obsah strategického plánu SZP

1.   Každý strategický plán SZP obsahuje oddíly věnované těmto tématům :

a)

posouzení potřeb;

b)

intervenční strategie;

c)

prvky společné pro několik intervencí;

d)

přímé platby, intervence v určitých odvětvích a intervence pro rozvoj venkova uvedené ve strategii;

e)

plán cílů a finanční plán;

f)

správní a koordinační struktura;

g)

prvky, které zajišťují modernizaci SZP;

h)

pokud jsou prvky strategického plánu SZP stanoveny na regionální úrovni, stručný popis celostátní a regionální struktury členských států, a zejména toho, které prvky jsou stanoveny na celostátní a na regionální úrovni.

2.   Každý strategický plán SZP obsahuje tyto přílohy:

a)

přílohu I – hodnocení ex ante a strategické posouzení vlivů na životní prostředí (SEA) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/EC (50);

b)

přílohu II – analýza SWOT;

c)

přílohu III – konzultace s partnery;

d)

v relevantních případech přílohu IV – zvláštní podpora pro bavlnu;

e)

přílohu V – doplňkové vnitrostátní financování poskytované v rámci strategického plánu SZP;

f)

v relevantních případech přílohu VI – přechodná vnitrostátní podpora.

3.   Podrobná pravidla týkající se obsahu jednotlivých oddílů a příloh strategického plánu SZP uvedených v odstavcích 1 a 2 jsou stanovena v článcích 108 až 115.

Článek 108

Posouzení potřeb

Posouzení potřeb uvedené v čl. 107 odst. 1 písm. a) zahrnuje:

a)

shrnutí analýzy SWOT uvedené v čl. 115 odst. 2;

b)

identifikaci potřeb pro každý specifický cíl stanovený v čl. 6 odst. 1 a 2 na základě důkazů z analýzy SWOT; popsány musí být všechny potřeby vyplývající z analýzy SWOT bez ohledu na to, zda budou řešeny prostřednictvím strategického plánu SZP, či nikoli;

c)

pokud jde o specifický cíl podpory ekonomicky udržitelného zemědělského příjmu a odolnosti stanovený v čl. 6 odst. 1 písm. a), posouzení potřeb v souvislosti se spravedlivějším rozdělením a účinnějším a účelnějším zacílením přímých plateb, v relevantních případech s přihlédnutím ke struktuře jejich zemědělských podniků, a v souvislosti s řízením rizik;

d)

v relevantních případech analýzu potřeb specifických zeměpisných oblastí, jako jsou nejvzdálenější regiony, jakož i horské a ostrovní oblasti;

e)

stanovení prioritních potřeb, včetně řádného odůvodnění učiněných rozhodnutí, jež v relevantních případech zahrnuje i důvody, proč strategický plán SZP určité identifikované potřeby neřeší nebo je řeší jen částečně.

V případě specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 písm. d), e) a f) posouzení potřeb zohlední vnitrostátní plány v oblasti životního prostředí a klimatu vycházející z legislativních aktů uvedených v příloze XIII.

K tomuto posouzení použijí členské státy aktuální a spolehlivé údaje a použijí údaje členěné podle pohlaví, jsou-li takové údaje k dispozici.

Článek 109

Intervenční strategie

1.   Intervenční strategie uvedená v čl. 107 odst. 1 písm. b) pro každý specifický cíl uvedený v čl. 6 odst. 1 a 2, jehož řešení je součástí strategického plánu SZP, stanoví:

a)

cíle a související milníky pro relevantní ukazatele výsledků používané členským státem na základě jeho posouzení potřeb uvedeného v článku 108. Hodnota těchto cílů pro ukazatele musí být opodstatněná na základě tohoto posouzení potřeb. Pokud jde o specifické cíle stanovené v čl. 6 odst. 1 písm. d), e) a f), odvodí se cíle pro ukazatele od prvků vysvětlení uvedeného v odst. 2 písm. a) tohoto článku;

b)

intervence vycházející z typů intervencí stanovených v hlavě III, které musí být koncipovány tak, aby řešily specifickou situaci v dotčené oblasti na základě vhodné intervenční logiky podložené hodnocením ex ante podle článku 139, analýzou SWOT podle čl. 115 odst. 2 a posouzením potřeb podle článku 108;

c)

prvky ukazující, jak intervence umožňují dosáhnout cílů a jak jsou vzájemně soudržné a slučitelné;

d)

prvky prokazující, že přidělení finančních prostředků na intervence ve strategickém plánu SZP je pro dosažení stanovených cílů odůvodněné a přiměřené a je v souladu s finančním plánem podle článku 112.

2.   Intervenční strategie prokáže konzistentnost strategie a komplementaritu intervencí napříč specifickými cíli stanovenými čl. 6 odst. 1 a 2 tím, že poskytne:

a)

přehled struktury environmentálních a klimatických prvků strategického plánu SZP popisující:

i)

pro každý standard DZES uvedený v příloze III způsob, jakým je tento unijní standard prováděn, včetně těchto prvků: shrnutí postupů v zemědělském podniku, územní rozsah, typy zemědělců a jiných příjemců, na něž se daný standard vztahuje, a v nezbytných případech popis toho, jak tento postup přispívá k dosažení hlavního cíle tohoto standardu DZES;

ii)

celkový přínos podmíněnosti k dosažení specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 písm. d), e) a f);

iii)

komplementaritu mezi relevantními základními podmínkami uvedenými v čl. 31 odst. 5 a čl. 70 odst. 3, podmíněností a jednotlivými intervencemi, včetně podpory ekologického zemědělství, zaměřenými na specifické cíle stanovené v čl. 6 odst. 1 písm. d), e) a f);

iv)

způsob, jak dosáhnout většího celkového přínosu stanoveného v článku 105;

v)

jakým způsobem má struktura environmentálních a klimatických prvků strategického plánu SZP přispívat k dosažení dlouhodobých vnitrostátních cílů stanovených v legislativních aktech uvedených v příloze XIII nebo z nich vycházejících a být s těmito cíli v souladu;

b)

pokud jde o specifický cíl stanovený v čl. 6 odst. 1 písm. g), přehled relevantních intervencí a specifických podmínek pro mladé zemědělce stanovených ve strategickém plánu SZP, jako jsou podmínky uvedené v čl. 26 odst. 4 písm. a), článcích 30, 73 a 75 a čl. 77 odst. 6. Členské státy při prezentaci finančního plánu souvisejícího s typy intervencí uvedenými v článku 30, 73 a 75 odkazují především na čl. 95. Přehled také v zájmu zlepšení konzistentnosti mezi unijními a vnitrostátními akcemi v této oblasti obecně vysvětlí interakci s vnitrostátními nástroji;

c)

vysvětlení, jak jsou intervence v rámci podpory příjmu vázané na produkci podle hlavy III kapitoly II oddílu 3 pododdílu 1 v souladu se směrnicí 2000/60/ES;

d)

pokud jde o specifický cíl stanovený v čl. 6 odst. 1 písm. a), přehled toho, jak je řešen cíl spravedlivějšího rozdělení a účinnějšího a účelnějšího zacílení podpory příjmu, která má být podle strategického plánu SZP poskytována zemědělcům, a v relevantních případech včetně informací odůvodňujících využití odchylky stanovené v čl. 29 odst. 1 druhém pododstavci. Tento přehled se v relevantních případech rovněž zaměří na konzistentnost a komplementaritu teritorializace základní podpory příjmu podle čl. 22 odst. 2 s podporou v rámci jiných intervencí, zejména plateb na přírodní omezení nebo jiná omezení specifická pro určité oblasti podle článku 71;

e)

přehled intervencí týkajících se některých odvětví, včetně podpory příjmu vázané na produkci podle hlavy III kapitoly II oddílu 3 pododdílu 1 a intervencí v určitých odvětvích podle hlavy III kapitoly III, zahrnující důvody pro zaměření na dotčená odvětví, seznam intervencí podle jednotlivých odvětví a jejich komplementaritu;

f)

v relevantních případech vysvětlení toho, které z intervencí mají přispět k zajištění uceleného a integrovaného přístupu k řízení rizik;

g)

v relevantních případech popis interakce mezi celostátními a regionálními intervencemi, včetně rozdělení finančních přídělů podle jednotlivých intervencí a fondů;

h)

přehled toho, jak strategický plán SZP přispívá k dosažení specifického cíle spočívajícího ve zlepšení životních podmínek zvířat a eliminaci antimikrobiální rezistence stanoveného v čl. 6 odst. 1 písm. i), včetně základních podmínek a komplementarity mezi podmíněností a jednotlivými intervencemi;

i)

vysvětlení, jak intervence a prvky společné několika intervencím přispívají ke zjednodušení pro konečné příjemce a ke snížení administrativní zátěže.

3.   Jsou-li prvky strategického plánu SZP stanoveny na regionální úrovni, intervenční strategie zajistí jejich soudržnost a konzistentnost těchto prvků s prvky strategického plánu SZP stanovenými na celostátní úrovni.

Článek 110

Prvky společné pro několik intervencí

Oddíl týkající se prvků společných pro několik intervencí podle čl. 107 odst. 1 písm. c) obsahuje:

a)

definice a podmínky předložené členskými státy v souladu s článkem 4, jakož i minimální požadavky na intervence formou přímých plateb podle článku 18;

b)

popis použití „technické pomoci“ podle článků 94 a 125 a popis národních sítí pro SZP podle článku 126;

c)

ve vztahu ke specifickým cílům stanoveným v čl. 6 odst. 1 definici „venkovských oblastí“ použitou ve strategickém plánu SZP, jak ji určí členské státy;

d)

další informace o provádění, zejména:

i)

krátký popis stanovení hodnoty platebních nároků a v příslušných případech popis fungování rezervy;

ii)

v relevantních případech využití odhadovaného výsledku snížení přímých plateb podle článku 17;

iii)

rozhodnutí a jeho odůvodnění, pokud jde o provádění čl. 17 odst. 4, čl. 29 odst. 6 a čl. 30 odst. 4 tohoto nařízení a čl. 17 odst. 1 druhého pododstavce nařízení (EU)2021/2116;

iv)

v relevantních případech rozhodnutí a popis jeho hlavních prvků, pokud jde o provádění článku 19;

v)

přehled koordinace, rozlišení a komplementarity mezi EZFRV a jinými fondy Unie působícími ve venkovských oblastech.

Článek 111

Intervence

Oddíl týkající se jednotlivých intervencí vymezených ve strategii podle čl. 107 odst. 1 písm. d), včetně intervencí stanovených na regionální úrovni, obsahuje:

a)

typ intervence, k němuž daná intervence patří;

b)

územní rozsah;

c)

konkrétní koncepce nebo požadavky dané intervence, které zajišťují její efektivní příspěvek k dosažení specifického cíle nebo specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 a 2; v případě intervencí v oblasti životního prostředí a klimatu musí propojení s požadavky podmíněnosti prokázat, že jsou jednotlivé postupy komplementární a nepřekrývají se;

d)

podmínky způsobilosti;

e)

ukazatele výsledků stanovené v příloze I, k nimž by intervence měla přímo a významně přispět;

f)

v případě každé intervence, která vychází z typů intervencí uvedených v příloze II tohoto nařízení, informaci o tom, jakým způsobem se řídí relevantními ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení, a v případě každé intervence, která z typů intervencí uvedených v příloze II tohoto nařízení nevychází, informaci o tom, zda a případně jakým způsobem se intervence řídí relevantními ustanoveními článku 6.5 nebo přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství;

g)

jeden ukazatel výstupů a každoroční plánované výstupy pro intervenci podle čl. 102 odst. 5;

h)

každoroční plánované jednotné nebo průměrné jednotkové částky uvedené v čl. 102 odst. 1 a v relevantních případech maximální či minimální plánované jednotkové částky podle čl. 102 odst. 2 a 3;

i)

vysvětlení, jak byly stanoveny částky uvedené v písmeni h) tohoto odstavce;

j)

v příslušných případech :

i)

forma a míra podpory;

ii)

metoda výpočtu plánovaných jednotkových částek podpory a její potvrzení v souladu s článkem 82;

k)

roční finanční příděl na danou intervenci podle čl. 101 odst. 1 nebo v případě odvětví uvedených v čl. 42 písm. a), d), e) a f) roční finanční příděl pro relevantní odvětví podle čl. 101 odst. 2, a to v příslušných případech včetně rozpisu částek plánovaných pro granty a částek plánovaných pro finanční nástroje;

l)

informace o tom, zda intervence nespadá do oblasti působnosti článku 42 SFEU a zda se na ni vztahuje posouzení státní podpory.

Písmeno e) prvního pododstavce se nepoužije na intervence v rámci typu intervence v odvětví včelařství podle čl. 55 odst. 1 písm. a), a písmen c) až g), na intervence v rámci typu intervence v odvětví vína podle čl. 58 odst. 1 písm. h) až k) a na informační a propagační opatření pro režimy jakosti v rámci typu intervence pro spolupráci podle článku 77.

Článek 112

Plán cílů a finanční plán

1.   Plán cílů uvedený v čl. 107 odst. 1 písm. e) tvoří souhrnná tabulka, v níž jsou uvedeny cíle a milníky podle čl. 109 odst. 1 písm. a).

2.   Finanční plán uvedený v čl. 107 odst. 1 písm. e) obsahuje přehledovou tabulku, v níž jsou uvedeny:

a)

příděly členských států na typy intervencí formou přímých plateb podle čl. 87 odst. 1, na typy intervencí v odvětví vína podle čl. 88 odst. 1, na typy intervencí v odvětví včelařství podle čl. 88 odst. 2 a na typy intervencí pro rozvoj venkova podle čl. 89 odst. 3, s uvedením ročních a celkových částek vyhrazených členskými státy s cílem splnit požadavky na minimální finanční příděly stanovené v článcích 92 až 98;

b)

převody prostředků podle písmene a) mezi typy intervencí formou přímých plateb a typy intervencí pro rozvoj venkova v souladu s článkem 103 a veškeré odečty přídělů členských států na typy intervencí formou přímých plateb za účelem uvolnění prostředků na typy intervencí v jiných odvětvích uvedených v hlavě III kapitole III oddíle 7 v souladu s čl. 88 odst. 6;

c)

příděly členských států na typy intervencí v odvětví chmele podle čl. 88 odst. 3 a na typy intervencí pro olivový olej a stolní olivy podle čl. 88 odst. 4, a pokud se tyto typy intervencí neprovádějí, pak rozhodnutí zahrnout odpovídající příděly do přídělů členského státu na přímé platby v souladu s čl. 88 odst. 5;

d)

v relevantních případech převod přídělů členských států z EZFRV na podporu v rámci InvestEU v souladu s článkem 81 tohoto nařízení, podle nařízení (EU) 2021/783 nebo podle nařízení (EU) 2021/817 v souladu s čl. 99 tohoto nařízení;

e)

v relevantních případech částky plánované pro nejvzdálenější regiony.

3.   Vedle náležitostí podle odstavce 2 obsahuje podrobný finanční plán pro každý rozpočtový rok následující tabulky v souladu s čl. 111 písm. g) a k) vyjádřené jako prognózy členských států ohledně provádění plateb:

a)

rozpis přídělů členského státu na typy intervencí formou přímých plateb po provedení převodů tak, jak je uvedeno v odst. 2 písm. b) a c), na základě orientačních finančních přídělů podle typu intervence a podle jednotlivých intervencí, přičemž se pro každou intervenci uvedou plánované výstupy, plánované průměrné nebo jednotné jednotkové částky uvedené v čl. 102 odst. 1 a v relevantních případech maximální či minimální plánované jednotkové částky nebo obě tyto částky, jak je uvedeno v čl. 102 odst. 2. V příslušných případech obsahuje rozpis částku rezervy platebních nároků.

Uvede se celkový odhadovaný výsledek snížení plateb podle článku 17.

S ohledem na použití odhadovaného výsledku snížení plateb podle článku 17 a čl. 87 odst. 3 se tyto orientační finanční příděly, související plánované výstupy a odpovídající plánované průměrné nebo jednotné jednotkové částky stanoví před snížením plateb;

b)

rozpis přídělů na typy intervencí podle hlavy III kapitoly III podle jednotlivých intervencí a s uvedením plánovaných výstupů nebo v případě odvětví uvedených v čl. 42 písm. a), d), e) a f) orientační finanční příděl pro jednotlivá odvětví s uvedením plánovaných výstupů vyjádřených jako počet operačních programů podle odvětví;

c)

rozpis přídělů členského státu na rozvoj venkova po provedení převodů do přímých plateb a převodů z přímých plateb, jak je uvedeno v písmeni b), podle typu intervencí a podle jednotlivých intervencí, včetně celkových částek za dané období strategického plánu SZP, přičemž se uvede také příslušná sazba příspěvku z EZFRV rozepsaná v příslušných případech podle intervence a typu regionu. V případě převodu prostředků z přímých plateb se uvedou intervence nebo část intervence, jež jsou z převodu financované. Uvedená tabulka obsahuje rovněž plánované výstupy podle jednotlivých intervencí a plánované průměrné nebo jednotné jednotkové částky uvedené v čl. 102 odst. 1, jakož i v relevantních případech i maximální plánované průměrné jednotkové částky uvedené v čl. 102 odst. 3. V příslušných případech tabulka obsahuje také rozpis grantů a částek plánovaných na finanční nástroje. Uvedou se rovněž částky prostředků na technickou pomoc.

Článek 113

Správní a koordinační struktura

Oddíl týkající se správní a koordinační struktury podle čl. 107 odst. 1 písm. f) obsahuje:

a)

určení všech správních orgánů uvedených v hlavě II kapitole II nařízení (EU) 2021/2116, jakož i vnitrostátního řídícího orgánu a v relevantních případech regionálních řídících orgánů;

b)

určení a úlohu zprostředkujících subjektů podle čl. 123 odst. 4 tohoto nařízení ;

c)

informace o kontrolních systémech a sankcích podle hlavy IV nařízení (EU) 2021/2116, včetně:

i)

integrovaného administrativního a kontrolního systému podle hlavy IV kapitoly II nařízení (EU) 2021/2116;

ii)

systému kontroly a sankcí v oblasti podmíněnosti podle hlavy IV kapitol IV a V nařízení (EU) 2021/2116;

iii)

příslušných kontrolních orgánů odpovědných za kontroly;

d)

přehled struktury monitorování a podávání zpráv.

Článek 114

Modernizace

Oddíl týkající se prvků, které zajišťují modernizaci SZP, podle čl. 107 odst. 1 písm. g) musí zdůraznit prvky strategického plánu SZP, které podporují modernizaci zemědělství a venkovských oblastí a SZP, a obsahovat zejména:

a)

přehled toho, jak strategický plán SZP přispěje k dosažení průřezového cíle stanoveného v čl. 6 odst. 2, zejména prostřednictvím:

i)

popisu organizačního uspořádání AKIS ;

ii)

popisu toho, jak budou poradenské služby uvedené v článku 15, výzkumné sítě a národní sítě pro SZP uvedené v článku 126 spolupracovat za účelem poskytování poradenství, zajišťování toků znalostí a poskytování inovačních služeb a jak jsou do AKIS začleněna opatření podporovaná v rámci intervencí podle článku 78 nebo jiných relevantních intervencí;

b)

popis strategie pro rozvoj digitálních technologií v zemědělství a ve venkovských oblastech a pro využití těchto technologií ke zlepšení účinnosti a účelnosti intervencí na základě strategického plánu SZP.

Článek 115

Přílohy

1.   Příloha I strategického plánu SZP podle čl. 107 odst. 2 písm. a) obsahuje shrnutí hlavních výsledků hodnocení ex ante podle článku 139 a strategického posouzení vlivů na životní prostředí (SEA) podle směrnice 2001/42/ES a informace o tom, jak byly zohledněny, nebo případně odůvodnění, proč zohledněny nebyly, a dále odkaz na kompletní zprávu o hodnocení ex ante a zprávu o strategického posouzení vlivů na životní prostředí.

2.   Příloha II strategického plánu SZP podle čl. 107 odst. 2 písm. b) obsahuje analýzu SWOT aktuální situace v oblasti, jíž se strategický plán SZP týká.

Analýza SWOT vychází z aktuální situace v oblasti, jíž se strategický plán SZP týká, a pro každý specifický cíl podle čl. 6 odst. 1 a 2 obsahuje celkový popis aktuální situace v oblasti, jíž se strategický plán SZP týká, založený na společných kontextových ukazatelích a dalších aktuálních kvantitativních a kvalitativních informacích, jako jsou studie, minulé zprávy o hodnocení, odvětvová analýza a poučení z předchozích zkušeností.

V relevantních případech zahrnuje analýza SWOT analýzu územních aspektů, včetně regionálních specifik, s důrazem na ta území, na něž jsou intervence specificky zaměřeny, a analýzu odvětvových aspektů, konkrétně pro ta odvětví, na něž se vztahují specifické intervence nebo programy.

Kromě toho jsou v popisu v souvislosti s každým obecným a specifickým cílem uvedeným v článku 5 a čl. 6 odst. 1 a 2 konkrétně zdůrazněny:

a)

silné stránky zjištěné v oblasti, jíž se strategický plán SZP týká;

b)

slabé stránky zjištěné v oblasti, jíž se strategický plán SZP týká;

c)

příležitosti zjištěné v oblasti, jíž se strategický plán SZP týká;

d)

hrozby zjištěné v oblasti, jíž se strategický plán SZP týká.

V případě specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 písm. d), e) a f) odkazuje analýza SWOT na vnitrostátní plány vycházející z legislativních aktů uvedených v příloze XIII.

Pokud jde o specifický cíl stanovený v čl. 6 odst. 1 písm. g), obsahuje analýza SWOT krátkou analýzu přístupu k půdě, mobility půdy a restrukturalizace půdy, přístupu k financím a úvěrům a přístupu ke znalostem a poradenství.

V případě průřezového cíle stanoveného v čl. 6 odst. 2 poskytne analýza SWOT rovněž relevantní informace o fungování AKIS a souvisejících struktur.

3.   Příloha III strategického plánu SZP podle čl. 107 odst. 2 písm. c) obsahuje výstupy konzultací s partnery, a zejména s relevantními orgány na regionální a místní úrovni, a stručný popis, jak konzultace probíhaly.

4.   Příloha IV strategického plánu SZP podle čl. 107 odst. 2 písm. d) obsahuje stručný popis zvláštní podpory pro bavlnu a její komplementarity s ostatními intervencemi na základě strategického plánu SZP.

5.   Příloha V strategického plánu SZP podle čl. 107 odst. 2 písm. e) obsahuje:

a)

krátký popis doplňkového vnitrostátního financování na intervence v oblasti rozvoje venkova stanovené v hlavě III kapitole IV, které je poskytováno v rámci strategického plánu SZP, včetně částek na jednotlivé intervence a informací o souladu s požadavky tohoto nařízení;

b)

vysvětlení komplementarity s intervencemi na základě strategického plánu SZP;

c)

informaci o tom, zda doplňkové vnitrostátní financování spadá mimo oblast působnosti článku 42 Smlouvy o fungování EU a zda se na něj vztahuje posouzení státní podpory; a

d)

vnitrostátní finanční podporu v odvětví ovoce a zeleniny uvedenou v článku 53.

6.   Příloha VI strategického plánu SZP podle čl. 107 odst. 2 písm. f) obsahuje tyto informace týkající se přechodné vnitrostátní podpory:

a)

roční odvětvový finanční rámec pro každé odvětví, pro které je poskytována přechodná vnitrostátní podpora;

b)

v relevantních případech maximální jednotkovou míru podpory pro každý rok daného období;

c)

v relevantních případech informace o referenčním období pozměněném v souladu s čl. 147 odst. 2 druhým pododstavcem;

d)

stručný popis komplementarity přechodné vnitrostátní podpory s intervencemi na základě strategického plánu SZP.

Článek 116

Přenesené pravomoci, pokud jde o obsah strategického plánu SZP

Komisi je do 31. prosince 2023 svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 152 akty v přenesené pravomoci, kterými se mění tato kapitola, pokud jde o obsah strategického plánu SZP a jeho příloh. Tyto akty v přenesené pravomoci jsou omezeny výhradně na řešení problémů, jimž členské státy čelí.

Článek 117

Prováděcí pravomoci, pokud jde o obsah strategického plánu SZP

Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví pravidla, jak mají být ve strategických plánech SZP prezentovány prvky popsané v článcích 108 až 115. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 153 odst. 2.

KAPITOLA III

SCHVÁLENÍ A ZMĚNA STRATEGICKÉHO PLÁNU SZP

Článek 118

Schválení strategického plánu SZP

1.   Každý členský stát předloží Komisi nejpozději do 1. ledna 2022 návrh strategického plánu SZP, jehož obsah je vymezen v článku 107.

2.   Komise posoudí návrh strategického plánu SZP z hlediska jeho úplnosti, jeho konzistentnosti a koherentnosti s obecnými zásadami práva Unie, s tímto nařízením a s akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty, které byly podle tohoto nařízení přijaty, a s nařízením (EU) 2021/2116, z hlediska jeho efektivního příspěvku k dosažení specifických cílů podle čl. 6 odst. 1 a 2 a jeho dopadu na řádné fungování vnitřního trhu a narušování hospodářské soutěže a úrovně administrativní zátěže pro příjemce a správu. Posouzení je zaměřeno zejména na vhodnost strategie obsažené ve strategickém plánu SZP, odpovídající specifické cíle, cíle, intervence a přidělování rozpočtových prostředků v zájmu splnění specifických cílů strategického plánu SZP prostřednictvím souboru intervencí navrženého na základě analýzy SWOT a hodnocení ex ante.

3.   V závislosti na výsledcích posouzení uvedeného v odstavci 2 může Komise členskému státu do tří měsíců ode dne předložení strategického plánu SZP sdělit své připomínky.

Členský stát poskytne Komisi veškeré nezbytné dodatečné informace a navrhovaný plán případně upraví.

4.   Komise návrh strategického plánu SZP schválí za předpokladu, že byly předloženy nezbytné informace a že plán je v souladu s článkem 9 a ostatními požadavky stanovenými v tomto nařízení a v nařízení (EU) 2021/2116, jakož i s akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty přijatými na základě uvedených nařízení. Schválení vychází výhradně z aktů, které jsou pro členské státy právně závazné.

5.   Každý strategický plán SZP se schválí nejpozději šest měsíců poté, co jej dotčený členský stát předložil.

Schválení se nevztahuje na informace uvedené v čl. 113 písm. c) a v přílohách I až IV strategického plánu SZP uvedených v čl. 107 odst. 2 písm. a) až d ).

V řádně odůvodněných případech může členský stát požádat Komisi o schválení strategického plánu SZP, který neobsahuje všechny prvky. V takovém případě dotčený členský stát uvede, které části strategického plánu SZP chybějí, a poskytne orientační cíle a finanční plány podle článku 112 pro celý strategický plán SZP, aby byla zjevná celková konzistentnost a soudržnost plánu. Chybějící prvky strategického plánu SZP se Komisi předloží jako změna plánu v souladu s článkem 119 ve lhůtě, která by neměla přesáhnout tři měsíce ode dne schválení strategického plánu SZP.

6.   Komise schválí každý strategický plán SZP prostřednictvím prováděcího rozhodnutí bez použití postupu projednávání ve výboru uvedeného v článku 153.

7.   Strategické plány SZP nabývají právního účinku až poté, co je Komise schválí.

Článek 119

Změna strategického plánu SZP

1.   Členské státy mohou předložit Komisi žádosti o změnu svých strategických plánů SZP.

2.   Žádost o změnu strategického plánu SZP musí být řádně odůvodněna a musí obsahovat zejména předpokládané dopady změn plánu na dosažení specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 a 2. K žádosti se připojí pozměněný plán, případně včetně aktualizovaných příloh.

3.   Komise posoudí konzistentnost změny s tímto nařízením a akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty, které byly přijaty podle tohoto nařízení, a s nařízením (EU) 2021/2116, jakož i její efektivní příspěvek k dosažení specifických cílů.

4.   Komise požadovanou změnu strategického plánu SZP schválí za předpokladu, že byly předloženy nezbytné informace a že pozměněný plán je v souladu s článkem 9 a ostatními požadavky stanovenými v tomto nařízení a v nařízení (EU) 2021/2116, jakož i akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty, které byly přijaty podle uvedených nařízení..

5.   Komise se může k žádosti o změnu strategického plánu SZP vyjádřit do 30 pracovních dní od jejího předložení. Členský stát poskytne Komisi veškeré nezbytné doplňující informace.

6.   Žádost o změnu strategického plánu SZP se schválí nejpozději tři měsíce poté, co ji členský stát předložil.

7.   Žádost o změnu strategického plánu SZP lze předložit jednou za kalendářní rok, s výhradou možných výjimek, které stanoví toto nařízení nebo o nichž Komise rozhodne v souladu s článkem 122. Během období trvání strategického plánu SZP mohou být kromě toho předloženy tři další žádosti o změnu strategického plánu SZP. Tento odstavec se nepoužije na žádosti o změny za účelem předložení chybějících prvků v souladu s čl. 118 odst. 5.

Žádost o změnu strategického plánu SZP týkající se čl. 17 odst. 5, čl. 88 odst. 7 a čl. 103 odst. 5 nebo článku 120 se nezapočítává do limitu stanoveného v prvním pododstavci tohoto odstavce.

8.   Změna strategického plánu SZP týkající se čl. 17 odst. 5, čl. 88 odst. 7 nebo čl. 103 odst. 1 ve vztahu k EZZF nabývá účinku k 1. lednu kalendářního roku následujícího po roce schválení žádosti o změnu Komisí a v návaznosti na odpovídající změnu přídělů v souladu s čl. 87 odst. 2.

Změna strategického plánu SZP týkající se čl. 103 odst. 1 ve vztahu k EZFRV nabývá účinku po schválení žádosti o změnu Komisí a v návaznosti na odpovídající změnu přídělů v souladu s čl. 89 odst. 4.

Změna strategického plánu SZP týkající se EZZF, jiná, než jsou změny uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce, nabývá úči