This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 32017D0848
Commission Decision (EU) 2017/848 of 17 May 2017 laying down criteria and methodological standards on good environmental status of marine waters and specifications and standardised methods for monitoring and assessment, and repealing Decision 2010/477/EU (Text with EEA relevance. )
Rozhodnutí Komise (EU) 2017/848 ze dne 17. května 2017, kterým se stanoví kritéria a metodické normy pro dobrý stav prostředí mořských vod a specifikace a standardizované metody pro sledování a posuzování a kterým se ruší rozhodnutí 2010/477/EU (Text s významem pro EHP. )
Rozhodnutí Komise (EU) 2017/848 ze dne 17. května 2017, kterým se stanoví kritéria a metodické normy pro dobrý stav prostředí mořských vod a specifikace a standardizované metody pro sledování a posuzování a kterým se ruší rozhodnutí 2010/477/EU (Text s významem pro EHP. )
C/2017/2901
Úř. věst. L 125, 18.5.2017, p. 43–74
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
In force
|
18.5.2017 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 125/43 |
ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2017/848
ze dne 17. května 2017,
kterým se stanoví kritéria a metodické normy pro dobrý stav prostředí mořských vod a specifikace a standardizované metody pro sledování a posuzování a kterým se ruší rozhodnutí 2010/477/EU
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (1), a zejména na čl. 9 odst. 3 a čl. 11 odst. 4 uvedené směrnice,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Rozhodnutí Komise 2010/477/EU (2) stanovilo kritéria, která mají členské státy používat při určování dobrého stavu prostředí svých mořských vod a kterými se mají řídit při posuzování daného stavu v prvním prováděcím cyklu směrnice 2008/56/ES. |
|
(2) |
V rozhodnutí 2010/477/EU bylo uznáno, že je nutný další vědecký a technický pokrok, který by podpořil vývoj nebo revizi uvedených kritérií týkajících se některých kvalitativních deskriptorů, a že je nutné dále vyvíjet metodické normy v těsné koordinaci se stanovením programů sledování. Navíc se v rozhodnutí stanoví, že by se měla uskutečnit jeho revize včas a co nejdříve po posouzení podle článku 12 směrnice 2008/56/ES s cílem podpořit úspěšnou aktualizaci strategií pro mořské prostředí, které mají být přezkoumány do roku 2018 podle článku 17 směrnice 2008/56/ES. |
|
(3) |
V roce 2012 podaly členské státy na základě počátečního posouzení svých mořských vod provedeného v souladu s čl. 8 odst. 1 směrnice 2008/56/ES zprávu o stavu prostředí svých mořských vod a oznámily Komisi své stanovení dobrého stavu prostředí podle čl. 9 odst. 2 a své environmentální cíle podle čl. 10 odst. 2 směrnice 2008/56/ES. Posouzení uvedených zpráv členských států (3) provedené Komisí podle článku 12 směrnice 2008/56/ES poukázalo na fakt, že pokud mají členské státy dosáhnout dobrého stavu prostředí do roku 2020, je naléhavě zapotřebí vyvinout větší úsilí. Výsledky upozornily na potřebu značného zlepšení kvality a soudržnosti při stanovování dobrého stavu prostředí ze strany členských států. Navíc bylo v posouzení uvedeno, že v jádru provádění směrnice 2008/56/ES musí být spolupráce na regionální úrovni. Také byla zdůrazněna potřeba členských států stavět systematicky na normách pocházejících z právních předpisů Unie nebo v případě, že neexistují, na normách stanovených regionálními úmluvami pro mořské prostředí nebo jinými mezinárodními dohodami. |
|
(4) |
Aby bylo zajištěno, že druhá etapa provádění strategií pro mořské prostředí členských států bude nadále přispívat k dosažení cílů směrnice 2008/56/ES a povede k jednotnějšímu stanovování dobrého stavu prostředí, doporučuje Komise ve své zprávě o první etapě provádění, aby útvary Komise a členské státy spolupracovaly při revidování, posilování a zlepšování rozhodnutí 2010/477/EU s cílem stanovit jasnější, jednodušší, stručnější, soudržnější a srovnatelný soubor kritérií a metodických norem pro dobrý stav prostředí a současně přezkoumaly přílohu III směrnice 2008/56/ES a v případě potřeby ji zrevidovaly a vypracovaly zvláštní pokyny pro zajištění soudržnějšího a jednotnějšího přístupu k posouzením v další etapě provádění. |
|
(5) |
Na základě těchto závěrů započalo v roce 2013 přezkoumání ve chvíli, kdy byl regulativním výborem zřízeným podle čl. 25 odst. 1 směrnice 2008/56/ES schválen plán skládající se z několika etap (technická a vědecká, konzultační a přijímání rozhodnutí). Během tohoto procesu uskutečnila Komise konzultace se všemi zainteresovanými stranami, včetně stran regionálních úmluv pro mořské prostředí. |
|
(6) |
Aby se usnadnily budoucí aktualizace počátečního posouzení mořských vod členských států a určování dobrého stavu jejich prostředí a aby se zajistila větší soudržnost při provádění směrnice 2008/56/ES napříč Unií, je nezbytné kritéria, metodické normy, specifikace a standardizované metody, které budou členské státy používat, ve vztahu k prvkům aktuálně stanoveným v rozhodnutí 2010/477/EU vyjasnit, revidovat nebo zavést. Výsledkem by mělo být snížení počtu kritérií, které mají členské státy sledovat a posuzovat, přičemž na kritéria, která se zachovají, bude uplatněn přístup založený na posouzení rizik, aby členské státy mohly zaměřit své úsilí na hlavní antropogenní zátěže působící na jejich vody. A nakonec by měla být přesněji určena kritéria a jejich použití, včetně stanovení prahových hodnot nebo jejich nastavení, čímž bude určen rozsah, v němž má být měřeno dosažení dobrého stavu prostředí napříč mořskými vodami Unie. |
|
(7) |
V souladu se závazkem učiněným Komisí při přijetí jejího sdělení Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zlepšování právní úpravy k dosažení lepších výsledků – agenda EU (4), by toto rozhodnutí mělo zajistit soudržnost s dalšími právními předpisy Unie. Aby byla zajištěna větší jednotnost a porovnatelnost stanovování dobrého stavu prostředí členskými státy na úrovni Unie a aby nedocházelo ke zbytečnému vzájemnému překrývání, je vhodné zohlednit příslušné stávající normy a metody pro sledování a posuzování stanovené v právních předpisech Unie, včetně směrnice Rady 92/43/EHS (5), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (6), nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 (7), nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 (8), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES (9), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES (10) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (11). |
|
(8) |
U každého kvalitativního deskriptoru uvedeného v příloze I směrnice 2008/56/ES a na základě orientačních seznamů uvedených v příloze III uvedené směrnice je nezbytné určit kritéria, včetně jednotlivých prvků kritérií, popřípadě prahové hodnoty, které mají být použity. Prahové hodnoty mají pomoci členským státům ve stanovení souboru vlastností pro dobrý stav prostředí a pomoci při posuzování, do jaké míry je dosažen dobrý stav prostředí. Dále je nezbytné stanovit metodické normy, včetně geografických měřítek pro posuzování a způsobu, jakým mají být kritéria použita. Tato kritéria a metodické normy mají zajistit jednotnost a umožnit srovnávání mezi mořskými oblastmi nebo podoblastmi při posuzování, do jaké míry byl dosažen dobrý stav prostředí. |
|
(9) |
Aby byla zajištěna srovnatelnost mezi údaji jednotlivých aktualizací uskutečněných členskými státy v návaznosti na přezkumy některých prvků jejich strategií pro mořské prostředí, které byly zaslány podle čl. 17 odst. 3 směrnice 2008/56/ES, měly by být definovány specifikace a standardizované metody pro sledování a posuzování s přihlédnutím ke stávajícím specifikacím a normám na úrovni Unie a mezinárodní úrovni, včetně úrovně oblastí a podoblastí. |
|
(10) |
Při určování souboru vlastností dobrého stavu prostředí podle čl. 9 odst. 1 směrnice 2008/56/ES a při stanovování koordinovaných programů sledování v souladu s článkem 11 uvedené směrnice by členské státy měly používat kritéria, metodické normy, specifikace a standardizované metody pro sledování a posuzování stanovené v tomto rozhodnutí v kombinaci s prvky ekosystému, antropogenními zátěžemi a lidskými činnostmi uvedenými v orientačních seznamech v příloze III uvedené směrnice a s odkazem na počáteční posouzení provedené podle čl. 8 odst. 1 uvedené směrnice. |
|
(11) |
Aby bylo možné určit jasnou souvislost mezi stanovením souboru vlastností pro dobrý stav prostředí a posuzováním pokroku v jeho dosahování, je vhodné uspořádat kritéria a metodické normy na základě kvalitativních deskriptorů stanovených v příloze I směrnice 2008/56/ES s přihlédnutím k orientačním seznamům prvků ekosystémů, antropogenním zátěžím a lidským činnostem stanoveným v příloze III uvedené směrnice. Některé z těchto kritérií a metodických norem souvisí zejména s posuzováním stavu prostředí nebo hlavních zátěží a dopadů podle čl. 8 odst. 1 písm. a) resp. b) směrnice 2008/56/ES. |
|
(12) |
V případech, kdy nejsou stanoveny žádné prahové hodnoty, by měly členské státy prahové hodnoty stanovit s využitím spolupráce na úrovni Unie, oblastí a podoblastí, například odkazy na stávající hodnoty nebo vypracováním nových hodnot v rámci regionálních úmluv pro mořské prostředí. V případech, kdy by měly být prahové hodnoty stanoveny prostřednictvím spolupráce na úrovni Unie (u deskriptorů pro odpad v moři, hluk pod mořskou hladinou a integritu mořského dna), se tak stane v rámci společné strategie provádění vytvořené členskými státy a Komisí pro účely směrnice 2008/56/ES. I když budou tyto prahové hodnoty prostřednictvím spolupráce na úrovni Unie, oblastí a podoblastí stanoveny, stanou se součástí souboru vlastností členských států pro dobrý stav prostředí teprve poté, co budou zaslány Komisi jako součást zpráv členských států podle čl. 17 odst. 3 směrnice 2008/56/ES. Dokud nebudou prostřednictvím spolupráce na úrovni Unie, oblastí a podoblastí tyto prahové hodnoty stanoveny, měly by mít členské státy možnost zástupně používat vnitrostátní prahové hodnoty, hodnoty ve směru vývoje nebo prahové hodnoty založené na zátěžích. |
|
(13) |
Prahové hodnoty by měly ve vhodných případech představovat úroveň kvality, která odráží významnost negativních dopadů u daného kritéria, a měly by být stanoveny ve vztahu k referenčnímu stavu. Prahové hodnoty by měly být v souladu s právními předpisy Unie a měly by být stanoveny ve vhodném geografickém měřítku, aby odrážely rozdílné biotické a abiotické vlastnosti oblastí, podoblastí a subdivizí. To znamená, že i pokud k procesu stanovení prahových hodnot dochází na úrovni Unie, může dojít k nastavení rozdílných prahových hodnot, které budou specifické pro danou oblast, podoblast nebo subdivizi. Prahové hodnoty by také měly být stanoveny na základě zásady předběžné opatrnosti a odrážet možná rizika pro mořské prostředí. Nastavení prahových hodnot by měla zohlednit dynamický charakter mořských ekosystémů a jejich prvků, které se mohou měnit v prostoru a času v závislosti na hydrologických a klimatických změnách, vztazích mezi predátory a kořistí a dalších environmentálních činitelích. Tyto prahové hodnoty by také měly odrážet skutečnost, že se mořské ekosystémy v případě zhoršení jejich stavu mohou obnovit do stavu, který odráží převládající fyziografické, zeměpisné, klimatické a biologické podmínky, namísto do konkrétního stavu z minulosti. |
|
(14) |
Podle čl. 1 odst. 3 směrnice 2008/56/ES je nutné udržovat celkový dopad lidských činností na úrovni slučitelné s dosažením cíle dobrého stavu prostředí a zajistit, že schopnost mořských ekosystémů reagovat na změny vyvolané lidmi nebude ohrožena. To může případně znamenat, že prahové hodnoty určitých zátěží a jejich dopady na prostředí nemusí být nezbytně ve všech oblastech mořských vod členských států dosaženy pod podmínkou, že to neohrozí dosažení cílů směrnice 2008/56/ES a přitom bude umožněno udržitelné využívání zboží a služeb mořských oblastí. |
|
(15) |
Je nutné stanovit prahové hodnoty, které budou součástí souboru vlastností používaného členskými státy při stanovení dobrého stavu prostředí podle čl. 9 odst. 1 směrnice 2008/56/ES, a rozsah, v němž mají být tyto prahové hodnoty dosaženy. Prahové hodnoty proto samy o sobě nepředstavují stanovení dobrého stavu prostředí ze strany členských států. |
|
(16) |
Členské státy by měly vyjádřit rozsah dosažení dobrého stavu prostředí jako podíl mořských vod, v nichž bylo dosaženo prahových hodnot, nebo jako podíl prvků kritérií (druhy, znečišťující látky atd.), u nichž bylo dosaženo prahových hodnot. Při posuzování dobrého stavu prostředí svých mořských vod podle čl. 17 odst. 2 písm. a) směrnice 2008/56/ES by členské státy měly jakoukoliv změnu stavu vyjádřit jako zlepšení, stabilní stav nebo zhoršení ve srovnání s předchozím vykazovaným obdobím, a to s ohledem na často velmi pomalou reakci mořského prostředí na změny. |
|
(17) |
Pokud nebudou prahové hodnoty stanovené v souladu s tímto rozhodnutím u určitých kritérií splněny, měly by členské státy zvážit přijetí vhodných opatření nebo provedení dalšího výzkumu nebo šetření. |
|
(18) |
Pokud se od členských států vyžaduje, aby spolupracovaly na úrovni oblastí a podoblastí, měly by využívat, je-li to účelné a vhodné, stávající regionální institucionální struktury spolupráce, včetně struktur v rámci regionálních úmluv pro mořské prostředí, jak je stanoveno v článku 6 směrnice 2008/56/ES. Stejně tak by v případě chybějících konkrétních kritérií, metodických norem, včetně norem pro integraci kritérií, specifikací a standardizovaných metod pro sledování a posuzování, je-li to praktické a vhodné, měly členské státy vycházet z norem vypracovaných na mezinárodní úrovni, úrovni oblastí a podoblastí, například z norem dohodnutých v rámci regionálních úmluv pro mořské prostředí nebo dalších mezinárodních mechanismů. Jinak mohou členské státy ve vhodných případech vzájemně spolupracovat na úrovni oblastí a podoblastí. Na podporu provádění směrnice 2008/56/ES mohou navíc členské státy na základě specifik svých mořských vod také zvážit použití dalších prvků, které nebyly stanoveny v tomto rozhodnutí a nebyly ošetřeny na mezinárodní úrovni, úrovni oblastí nebo podoblastí, nebo zvážit použití prvků tohoto rozhodnutí na své brakické vody definované v čl. 2 bodu 6 směrnice 2000/60/ES. |
|
(19) |
Členské státy by měly být dostatečně flexibilní, aby se mohly za stanovených podmínek zaměřit na hlavní zátěže a jejich environmentální dopady na různé prvky ekosystémů v každé oblasti nebo podoblasti s cílem sledovat a posuzovat své mořské vody účelným a účinným způsobem a usnadnit upřednostňování činností, které je třeba provést pro účely dosažení dobrého stavu prostředí. Pro tyto účely by měly členské státy mít zaprvé možnost zvážit, že některá kritéria nemusí být vhodné používat, je-li to odůvodnitelné. Za druhé by členské státy měly mít možnost rozhodnout se nepoužívat určité prvky kritérií nebo zvolit dodatečné prvky nebo se zaměřit na určité matice nebo oblasti mořských vod, pokud to vyplývá z posouzení rizik souvisejících se zátěžemi a jejich dopady. Mělo by se rovněž zavést rozlišení primárních a sekundárních kritérií. Zatímco primární kritéria by měla být použita k zajištění jednotnosti v celé Unii, v případě sekundárních kritérií by se měla povolit určitá flexibilita. O použití sekundárních kritérií by měly v případě potřeby rozhodovat členské státy, aby mohla být doplněna primární kritéria, nebo pokud je v případě určitých kritérií ohroženo dosažení nebo udržení dobrého stavu mořského prostředí. |
|
(20) |
Kritéria včetně prahových hodnot, metodické normy, specifikace a standardizované metody pro sledování a posuzování by měly vycházet z nejlepších dostupných vědeckých poznatků. Na podporu dalšího vývoje některých těchto kritérií, norem, specifikací a metod je však nutný další vědecký a technický pokrok, a jakmile budou k dispozici nové poznatky a znalosti, je nutné jich využít. |
|
(21) |
Rozhodnutí 2010/477/EU by tedy mělo být zrušeno. |
|
(22) |
Opatření stanovená v tomto rozhodnutí jsou v souladu se stanoviskem regulativního výboru, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Předmět
Tato rozhodnutí stanoví:
|
a) |
kritéria a metodické normy, které mají členské státy podle čl. 9 odst. 1 směrnice 2008/56/ES používat při určování souboru vlastností, jaké musí mít mořské vody pro dobrý stav prostředí, na základě příloh I a III a s odkazem na počáteční posouzení provedené podle čl. 8 odst. 1 uvedené směrnice s cílem posoudit rozsah, v jakém je dosahováno dobrého stavu prostředí podle čl. 9 odst. 3 uvedené směrnice; |
|
b) |
specifikace a standardizované metody pro sledování a posuzování, které mají členské státy při stanovení koordinovaných programů sledování podle článku 11 směrnice 2008/56/ES používat v souladu s čl. 11 odst. 4 uvedené směrnice; |
|
c) |
časový rámec pro stanovení prahových hodnot, seznamů prvků kritérií a metodických norem prostřednictvím spolupráce na úrovni Unie, oblastí nebo podoblastí; |
|
d) |
požadavek na oznamování prvků kritérií, prahových hodnot a metodických norem. |
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto rozhodnutí se použijí definice stanovené v článku 3 směrnice 2008/56/ES.
Použijí se rovněž tyto definice:
|
1) |
„podoblastmi“ se rozumí podoblasti uvedené v čl. 4 odst. 2 směrnice 2008/56/ES; |
|
2) |
„subdivizemi“ se rozumí subdivize uvedené v čl. 4 odst. 2 směrnice 2008/56/ES; |
|
3) |
„invazními nepůvodními druhy“ se rozumí „invazní nepůvodní druhy“ ve smyslu čl. 3 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 (12); |
|
4) |
„prvky kritérií“ se rozumí prvky tvořící ekosystém, zejména jeho biologické prvky (druhy, přírodní stanoviště a jejich komunity), nebo aspekty zátěží na mořské prostředí (biologické, fyzické, látky, odpadky a energie), které jsou posuzovány v rámci každého kritéria; |
|
5) |
„prahovou hodnotou“ se rozumí hodnota nebo rozsah hodnot, které umožňují posouzení úrovně kvality dosažené u konkrétního kritéria, čímž přispívají k posouzení rozsahu, v němž je dosahováno dobrého stavu prostředí. |
Článek 3
Použití kritérií, metodických norem, specifikací a standardizovaných metod
1. Členské státy při provádění tohoto rozhodnutí používají primární kritéria a související metodické normy, specifikace a standardizované metody stanovené v příloze. Na základě počátečního posouzení nebo jeho následných aktualizací provedených podle článku 8 a čl. 17 odst. 2 písm. a) směrnice 2008/56/ES se však členské státy mohou v odůvodněných případech rozhodnout, že není vhodné použít jedno nebo více primárních kritérií. V takových případech poskytnou členské státy Komisi odůvodnění v rámci oznámení vypracovaného podle čl. 9 odst. 2 nebo čl. 17 odst. 3 směrnice 2008/56/ES.
V souladu s povinností regionální spolupráce stanovenou v článcích 5 a 6 směrnice 2008/56/ES členský stát předtím, než se rozhodne nepoužívat primární kritérium v souladu s prvním pododstavcem, o tom informuje jiný členský stát, s kterým sdílí stejnou mořskou oblast nebo podoblast.
2. Sekundární kritéria a související metodické normy, specifikace a standardizované metody stanovené v příloze se používají k doplnění primárního kritéria, nebo pokud je v případě konkrétního primárního kritéria ohroženo dosažení nebo udržení dobrého stavu mořského prostředí. Není-li v příloze stanoveno jinak, je použití sekundárního kritéria na zvážení každého členského státu.
3. V případech, kdy toto rozhodnutí nestanoví kritéria, metodické normy, specifikace nebo standardizované metody pro sledování a posuzování, včetně prostorového a časového shromažďování údajů, je-li to praktické a vhodné, vycházejí členské státy z norem vypracovaných na mezinárodní úrovni, úrovni oblastí a podoblastí, například z norem dohodnutých v rámci příslušných regionálních úmluv pro mořské prostředí.
4. Do stanovení seznamů prvků kritérií, metodických norem a specifikací a standardizovaných metod pro sledování a posuzování na úrovni Unie, mezinárodní úrovni a úrovni oblastí a podoblastí mohou členské státy používat seznamy stanovené na vnitrostátní úrovni pod podmínkou, že probíhá regionální spolupráce podle článků 5 a 6 směrnice 2008/56/ES.
Článek 4
Nastavení prahových hodnot prostřednictvím spolupráce na úrovni Unie, oblastí a podoblastí
1. Mají-li členské státy podle tohoto rozhodnutí povinnost stanovit prahové hodnoty prostřednictvím spolupráce na úrovni Unie, oblastí a podoblastí, tyto hodnoty:
|
a) |
jsou součástí souboru vlastností používaných členskými státy při jejich stanovování dobrého stavu prostředí; |
|
b) |
jsou v souladu s právními předpisy Unie; |
|
c) |
případně rozlišují úroveň kvality, která odráží významnost negativních dopadů u kritéria, a jsou stanoveny ve vztahu k referenčnímu stavu; |
|
d) |
jsou stanoveny ve vhodném geografickém měřítku posuzování, aby odrážely rozdílné biotické a abiotické vlastnosti oblastí, podoblastí a subdivizí; |
|
e) |
jsou stanoveny na základě zásady předběžné opatrnosti a odrážejí možná rizika pro mořské prostředí; |
|
f) |
jsou jednotné napříč různými kritérii, pokud se vztahují na stejné prvky ekosystému; |
|
g) |
využívají nejlepší dostupné vědecké poznatky; |
|
h) |
jsou založeny na sledu údajů z delšího časového úseku, pokud jsou dostupné, aby bylo možné určit nejvhodnější hodnotu; |
|
i) |
odrážejí přirozenou dynamiku ekosystémů, včetně vztahů mezi predátory a kořistí a hydrologických a klimatických změn, a zohledňují skutečnost, že se mořské ekosystémy nebo jejich části v případě zhoršení jejich stavu mohou obnovit do stavu, který odráží převládající fyziografické, zeměpisné, klimatické a biologické podmínky, namísto do konkrétního stavu z minulosti; |
|
j) |
je-li to praktické a vhodné, jsou v souladu s příslušnými hodnotami stanovenými v rámci regionálních institucionálních struktur spolupráce, včetně hodnot dohodnutých v rámci regionálních úmluv pro mořské prostředí. |
2. Dokud členské státy nestanoví prahové hodnoty prostřednictvím spolupráce na úrovni Unie, oblastí a podoblastí, jak vyžaduje toto rozhodnutí, mohou při vyjadřování rozsahu dosažení dobrého stavu prostředí používat kteroukoli z následujících hodnot:
|
a) |
vnitrostátní prahové hodnoty pod podmínkou dodržení povinnosti regionální spolupráce stanovené v článcích 5 a 6 směrnice 2008/56/ES; |
|
b) |
hodnoty ve směru vývoje těchto hodnot; |
|
c) |
náhradní prahové hodnoty založené na zátěžích. |
Tyto hodnoty se řídí, pokud možno, zásadami stanovenými v odst. 1 písm. a) až i).
3. V případě, že prahové hodnoty, včetně hodnot stanovených členským státem v souladu s tímto rozhodnutím, nejsou u určitého kritéria splněny v rozsahu, který členský stát určil jako dobrý stav prostředí podle čl. 9 odst. 1 směrnice 2008/56/ES, členské státy případně zváží, zda není zapotřebí přijmout opatření podle článku 13 uvedené směrnice nebo zda by neměl být proveden další výzkum nebo šetření.
4. Prahové hodnoty stanovené členskými státy v souladu s tímto rozhodnutím je možné s ohledem na vědecký a technický pokrok pravidelně přezkoumávat a v případě potřeby pro přezkumy stanovené v čl. 17 odst. 2 písm. a) směrnice 2008/56/ES včas pozměnit.
Článek 5
Časový rámec
1. Pokud toto rozhodnutí ukládá členským státům stanovit prahové hodnoty, seznamy prvků kritérií nebo metodické normy prostřednictvím spolupráce na úrovni Unie, oblastí a podoblastí, členské státy usilují o splnění této povinnosti ve lhůtě stanovené pro první přezkum svého počátečního posouzení a stanovení dobrého stavu prostředí podle čl. 17 odst. 2 písm. a) směrnice 2008/56/ES (15. července 2018).
2. Pokud členské státy nejsou schopny stanovit prahové hodnoty, seznamy prvků kritérií nebo metodické normy prostřednictvím spolupráce na úrovni Unie, oblastí a podoblastí ve lhůtě stanovené v odstavci 1, stanoví je poté, co nejdříve to bude možné, pod podmínkou, že do 15. října 2018 podají Komisi odůvodnění v oznámení učiněném podle čl. 9 odst. 2 nebo čl. 17 odst. 3 směrnice 2008/56/ES.
Článek 6
Oznámení
Každý členský stát zašle Komisi jako součást oznámení učiněného podle čl. 17 odst. 3 směrnice 2008/56/ES prvky kritérií, prahové hodnoty a metodické normy stanovené prostřednictvím spolupráce na úrovni Unie, oblastí a podoblastí v souladu s tímto rozhodnutím, které se rozhodne používat jako součást svého souboru vlastností při stanovení dobrého stavu prostředí podle čl. 9 odst. 1 směrnice 2008/56/ES.
Článek 7
Zrušení
Rozhodnutí 2010/477/EU se tímto zrušuje.
Odkazy na rozhodnutí 2010/477/EU se považují za odkazy na toto rozhodnutí.
Článek 8
Vstup v platnost
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.
V Bruselu dne 17. května 2017.
Za Komisi
předseda
Jean-Claude JUNCKER
(1) Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19.
(2) Rozhodnutí Komise 2010/477/EU ze dne 1. září 2010 o kritériích a metodických normách pro dobrý stav prostředí mořských vod (Úř. věst. L 232, 2.9.2010, s. 14).
(3) Zpráva Komise Radě a Evropskému parlamentu – První etapa provádění rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí (2008/56/ES) – Posouzení a pokyny Evropské komise (COM(2014)097 final, 20.2.2014).
(4) COM(2015) 215 final.
(5) Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).
(6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).
(7) Nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách (Úř. věst. L 364, 20.12.2006, s. 5).
(8) Nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 ze dne 21. prosince 2006 o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři, o změně nařízení (EHS) č. 2847/93 a o zrušení nařízení (ES) č. 1626/94 (Úř. věst. L 409, 30.12.2006, s. 11).
(9) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ze dne 16. prosince 2008 o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 84).
(10) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7).
(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22).
(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ze dne 22. října 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů (Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 35).
PŘÍLOHA
Kritéria a metodické normy pro dobrý stav prostředí mořských vod týkající se kvalitativních deskriptorů uvedených v příloze I směrnice 2008/56/ES a orientačních seznamů stanovených v příloze III uvedené směrnice a specifikace a standardizované metody pro sledování a posuzování
Tato příloha je strukturována do dvou částí:
|
— |
v části I jsou stanovena kritéria a metodické normy pro stanovení dobrého stavu prostředí podle čl. 9 odst. 3 směrnice 2008/56/ES a specifikace a standardizované metody pro sledování a posuzování podle čl. 11 odst. 4 uvedené směrnice, které mají členské státy používat v souvislosti s posouzením hlavních zátěží a dopadů podle čl. 8 odst. 1 písm. b) směrnice 2008/56/ES, |
|
— |
v části II jsou stanovena kritéria a metodické normy pro stanovení dobrého stavu prostředí podle čl. 9 odst. 3 směrnice 2008/56/ES a specifikace a standardizované metody sledování a posuzování, které mají členské státy používat v souvislosti s posouzením stavu prostředí podle čl. 8 odst. 1 písm. a) směrnice 2008/56/ES. |
ČÁST I
Kritéria, metodické normy, specifikace a standardizované metody pro sledování a posuzování hlavních zátěží a dopadů podle čl. 8 odst. 1 písm. b) směrnice 2008/56/ES
Část I popisuje deskriptory (1) související s příslušnými antropogenními zátěžemi: biologickými zátěžemi (deskriptory 2 a 3), fyzickými zátěžemi (deskriptory 6 a 7) a látkami, odpadem a energií (deskriptory 5, 8, 9, 10 a 11), jak jsou uvedeny v příloze III směrnice 2008/56/ES.
Deskriptor 2
Nepůvodní druhy uvedené do prostředí v důsledku lidské činnosti se vyskytují v množství, jež nepříznivým způsobem neovlivňuje ekosystémy
Příslušná zátěž: vnášení nebo šíření nepůvodních druhů
Kritéria včetně prvků kritérií a metodické normy
|
Prvky kritérií |
Kritéria |
Metodické normy |
||
|
Nově uvedené nepůvodní druhy |
D2C1 – Primární: Počet nepůvodních druhů nově uvedených do volné přírody v důsledku lidské činnosti za posuzovací období (6 let), měřený od referenčního roku uvedeného pro počáteční posouzení podle čl. 8 odst. 1 směrnice 2008/56/ES, je minimalizován a pokud možno snížen na nulu. Členské státy zavedou prostřednictvím spolupráce na úrovni oblastí nebo podoblastí prahovou hodnotu pro počet nově uvedených nepůvodních druhů. |
Rozsah posouzení: Subdivize oblasti nebo podoblasti rozdělené podle potřeby vnitrostátními hranicemi. Použití kritérií: Pro každou posuzovanou oblast se rozsah, v němž bylo dosaženo dobrého stavu prostředí, vyjadřuje takto:
|
||
|
Usídlené nepůvodní druhy, zejména invazní nepůvodní druhy, ke kterým patří příslušné druhy na seznamu invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii přijatém v souladu s čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) č. 1143/2014, a druhy relevantní pro použití v rámci kritéria D2C3. Členské státy stanoví tento seznam prostřednictvím spolupráce na úrovni oblastí a podoblastí. |
D2C2 – Sekundární: Četnost a prostorové rozmístění usídlených nepůvodních druhů, zejména invazních druhů, významně přispívajících k nepříznivým účinkům na konkrétní skupiny druhů nebo na rozšířené typy stanovišť. |
Rozsah posouzení: Stejný, jaký byl použit pro odpovídající skupiny druhů nebo rozšířené typy stanovišť v rámci deskriptorů 1 a 6. Použití kritérií: Kritérium D2C2 (kvantitativní stanovení nepůvodních druhů) se vyjadřuje podle posuzovaného druhu a přispívá k posouzení kritéria D2C3 (nepříznivé účinky nepůvodních druhů). Kritérium D2C3 poskytne poměr podle skupiny druhů a rozsah podle posuzovaného typu stanoviště, které byly nepříznivým způsobem ovlivněny, a tím přispěje k jejich posouzení podle deskriptorů 1 a 6. |
||
|
Skupiny druhů a rozšířené typy stanovišť ohrožené nepůvodními druhy vybrané ze skupin a druhů použitých pro deskriptory 1 a 6. Členské státy stanoví tento seznam prostřednictvím spolupráce na úrovni oblastí a podoblastí. |
D2C3 – Sekundární: Poměr skupiny druhů nebo prostorové rozmístění rozšířených typů stanovišť, které jsou nepříznivým způsobem ovlivněny v důsledku nepůvodních druhů, zejména invazních nepůvodních druhů. Členské státy stanoví prostřednictvím spolupráce na úrovni oblastí a podoblastí prahové hodnoty pro nepříznivé působení na skupiny druhů a rozšířené typy stanovišť v důsledku nepůvodních druhů. |
Specifikace a standardizované metody pro sledování a posuzování
|
1. |
„Nově uvedenými“ nepůvodními druhy se rozumí druhy, o nichž nebylo známo, že by se v předchozím posuzovacím období vyskytovaly v dané oblasti. |
|
2. |
„Usídlenými“ nepůvodními druhy se rozumí druhy, o nichž bylo známo, že se vyskytovaly v dané oblasti v předchozím posuzovacím období. |
|
3. |
U kritéria D2C1: kde není zřejmé, zda je nový výskyt nepůvodních druhů způsoben lidskou činností nebo přirozeným šířením z okolních oblastí, je uvedení do prostředí zahrnuto do D2C1. |
|
4. |
U kritéria D2C2: pokud se výskyt a četnost mění podle ročního období (např. plankton), sledování se provádí ve vhodnou roční dobu. |
|
5. |
Programy sledování jsou pokud možno spojeny s programy pro deskriptory 1, 4, 5 a 6, protože zpravidla používají stejné metody odběru vzorků a je praktičtější sledovat nepůvodní druhy v rámci širšího sledování biodiverzity, vyjma případů, kdy se odběr vzorků musí zaměřit na hlavní vektory a rizikové oblasti nového uvádění druhů. |
Jednotky měření pro kritéria:
|
— |
D2C1: počet druhů na oblast posuzování, které byly v posuzovacím období (6 roků) nově uvedeny do prostředí, |
|
— |
D2C2: četnost (počet jedinců, biomasa v tunách (t) nebo rozsah ve čtverečních kilometrech (km2)) na nepůvodní druh, |
|
— |
D2C3: podíl skupiny druhů (poměr původních druhů k nepůvodním druhům jako počet druhů a/nebo jako jejich četnost ve skupině) nebo prostorový rozsah rozšířeného typu stanoviště (ve čtverečních kilometrech (km2)), které jsou nepříznivým způsobem ovlivněny. |
Deskriptor 3
Úrovně populací všech komerčně využívaných ryb a měkkýšů a korýšů jsou v rámci bezpečných biologických limitů, přičemž rozložení populace podle věku a velikosti svědčí o zdravé skupině.
Příslušná zátěž: výlov nebo úmrtnost/zranění volně žijících druhů včetně cílových a necílových druhů
Kritéria včetně prvků kritérií a metodické normy
|
Prvky kritérií |
Kritéria |
Metodické normy |
||||
|
Komerčně využívané druhy ryb, korýšů a měkkýšů. Členské státy stanoví prostřednictvím spolupráce na úrovni oblastí a podoblastí seznam komerčně využívaných druhů ryb, korýšů a měkkýšů podle kritérií stanovených v rámci „specifikací“. |
D3C1 – Primární: Míra úmrtnosti způsobené rybolovem u populací komerčně využívaných druhů je na úrovni nebo pod úrovní, která může přinést maximální udržitelný výnos (MSY). Je třeba konzultovat příslušné vědecké subjekty v souladu s článkem 26 nařízení (EU) č. 1380/2013. |
Rozsah posouzení: Populace jednotlivých druhů jsou v rámci každé oblasti nebo podoblasti posuzovány podle ekologicky relevantních měřítek, které stanovily příslušné vědecké subjekty uvedené v článku 26 nařízení (EU) č. 1380/2013 na základě určených sloučení oblastí Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES), zeměpisných podoblastí Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM) a rybolovných oblastí Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) v biogeografické oblasti Makaronésie. Použití kritérií: Pro každou posuzovanou oblast se rozsah, v němž bylo dosaženo dobrého stavu prostředí, vyjadřuje takto:
Výsledky těchto posuzování populací přispějí také k posuzování v rámci deskriptorů 1 a 6, jsou-li tyto druhy relevantní pro posuzování konkrétních skupin druhů a druhů bentických stanovišť. |
||||
|
D3C2 (2) – Primární: Biomasa reprodukující se populace u populací komerčně využívaných druhů je nad úrovní biomasy schopné přinést maximální udržitelný výnos. Je třeba konzultovat příslušné vědecké subjekty v souladu s článkem 26 nařízení (EU) č. 1380/2013. |
||||||
|
Rozložení jedinců v populacích komerčně využívaných druhů podle věku a velikosti svědčí o zdravé populaci. Sem patří vysoký podíl starých/velkých jedinců a omezené nepříznivé účinky rybolovu na genetickou diverzitu. Členské státy stanoví prostřednictvím spolupráce na úrovni oblastí a podoblastí prahové hodnoty pro jednotlivé populace druhů v souladu s vědeckým doporučením získaným podle článku 26 nařízení (EU) č. 1380/2013. |
Výlov nebo úmrtnost/zranění nekomerčně využívaných druhů (náhodných vedlejších úlovků) v důsledku rybolovných činností jsou řešeny v rámci kritéria D1C1.
Fyzickým poškozením mořského dna včetně účinků na bentická společenstva v důsledku rybolovných činností se zabývají kritéria v rámci deskriptoru 6 (zejména kritéria D6C2 a D6C3) a má být zahrnuto do posuzování typů bentických stanovišť v rámci deskriptorů 1 a 6.
Specifikace a standardizované metody pro sledování a posuzování
|
1. |
Pro uplatnění kritérií v jednotlivých oblastech posuzování stanoví členské státy prostřednictvím spolupráce na úrovni oblastí a podoblastí seznam komerčně využívaných druhů, který se každé šestileté posuzovací období aktualizuje, přičemž se zohledňuje nařízení Rady (ES) č. 199/2008 (4) a následující:
Pro účely tohoto rozhodnutí jsou komerčně využívané druhy, které nejsou v jednotlivých oblastech posuzování původní, ze seznamu vyloučeny, a tedy nepřispívají k dosahování dobrého stavu prostředí u deskriptoru 3. |
|
2. |
Nařízení (ES) č. 199/2008 stanoví pravidla shromažďování a správy biologických, technických, environmentálních a socioekonomických údajů v odvětví rybolovu v rámci víceletých programů, které se použijí pro sledování podle deskriptoru 3. |
|
3. |
Pojmem „populace“ se rozumí pojem „populace“ ve smyslu nařízení (EU) č. 1380/2013. |
|
4. |
U kritérií D3C1 a D3C2 platí následující:
|
|
5. |
Použijí se tyto metody posuzování:
|
Jednotky měření pro kritéria:
|
— |
D3C1: míra úmrtnosti způsobené rybolovem vyjádřená ročně, |
|
— |
D3C2: biomasa v tunách (t) nebo počet jedinců na druh, vyjma případu, kdy jsou použity jiné ukazatele podle bodu 5 písm. b), |
|
— |
D3C3: podle bodu 5 písm. c): u bodu i) první odrážky: poměr (procentní podíl) nebo počet, u bodu i) druhé odrážky: délka v centimetrech (cm) a bodu ii): délka v centimetrech (cm). |
Deskriptor 5
Eutrofizace vzniklá lidskou činností je co nejnižší, zejména její nepříznivé účinky, jako jsou ztráty biologické rozmanitosti, degradace ekosystémů, rozvoj škodlivých řas a nedostatek kyslíku ve vodě u dna.
Příslušné zátěže: vstup živin; vstup organických látek
Kritéria včetně prvků kritérií a metodické normy
|
Prvky kritérií |
Kritéria |
Metodické normy |
||||||||||||||||||
|
Živiny ve vodním sloupci: rozpuštěný anorganický dusík (DIN), celkový dusík (TN), rozpuštěný anorganický fosfor (DIP), celkový fosfor (TP). V pobřežních vodách použití podle směrnice 2000/60/ES. Mimo pobřežní vody mohou členské státy na úrovni oblastí a podoblastí rozhodnout, že nepoužijí jednu nebo několik těchto živin. |
D5C1 – Primární: Koncentrace živin nejsou na úrovních, které naznačují nepříznivé účinky eutrofizace. Prahové hodnoty jsou následující:
|
Rozsah posouzení:
Použití kritérií: Pro každou posuzovanou oblast se rozsah, v němž bylo dosaženo dobrého stavu prostředí, vyjadřuje takto:
Mimo pobřežní vody se použití sekundárních kritérií schvaluje na úrovni oblastí a podoblastí. Výsledky posuzování také přispějí k posuzování pelagických stanovišť v rámci deskriptoru 1, a to následovně:
Výsledky posuzování také přispějí k posuzování bentických stanovišť v rámci deskriptorů 1 a 6, a to následovně:
|
||||||||||||||||||
|
Chlorofyl a ve vodním sloupci |
D5C2 – Primární: Koncentrace chlorofylu a nejsou na úrovních, které naznačují nepříznivé účinky obohacení živinami. Prahové hodnoty jsou následující:
|
|||||||||||||||||||
|
Růst škodlivých řas (např. sinic) ve vodním sloupci |
D5C3 – Sekundární: Počet, prostorový rozsah a doba trvání výskytu škodlivých řas nejsou na úrovních, které naznačují nepříznivé účinky obohacení živinami. Členské státy stanoví prahové hodnoty pro tyto úrovně prostřednictvím spolupráce na úrovni oblastí a podoblastí. |
|||||||||||||||||||
|
Světelná propustnost (průzračnost) vodního sloupce |
D5C4 – Sekundární: Světelná propustnost (průzračnost) vodního sloupce není v důsledku nárůstu množství unášených řas snížena na úroveň, která naznačuje nepříznivé účinky obohacení živinami. Prahové hodnoty jsou následující:
|
|||||||||||||||||||
|
Rozpuštěný kyslík v dolní části vodního sloupce |
D5C5 – Primární (lze nahradit kritériem D5C8): Koncentrace rozpuštěného kyslíku není v důsledku obohacení živinami snížena na úrovně, které naznačují nepříznivé účinky na bentická stanoviště (například na související biotu a mobilní druhy) nebo jiné eutrofizační účinky. Prahové hodnoty jsou následující:
|
|||||||||||||||||||
|
Oportunní makrořasy bentických stanovišť |
D5C6 – Sekundární: Četnost oportunních makrořas není na úrovních, které naznačují nepříznivé účinky obohacení živinami. Prahové hodnoty jsou následující:
|
|||||||||||||||||||
|
Společenství makrofyt (trvalých mořských řas a mořských chaluh, např. chaluh, mořské trávy a Neptunovy trávy) na bentických stanovištích |
D5C7 – Sekundární: Druhové složení a relativní četnost nebo hloubka rozdělení společenství makrofyt dosahují hodnot, které naznačují, že v důsledku obohacení živinami nedochází k nepříznivým účinkům, včetně snížení průzračnosti vody, a to následovně:
|
|||||||||||||||||||
|
Společenství makrofauny bentických stanovišť |
D5C8 – sekundární (vyjma případů, kdy se používá jako náhrada za kritérium D5C5): Druhové složení a relativní četnost společenství makrofauny dosahují hodnot, které naznačují, že nejsou žádné nepříznivé účinky způsobené obohacením živinami a organickými látkami, a to následovně:
|
Specifikace a standardizované metody pro sledování a posuzování
|
1. |
V pobřežních vodách se prvky kritérií vybírají v souladu se směrnicí 2000/60/ES. |
|
2. |
U kritérií D5C2 a D5C3 mohou členské státy navíc používat druhové složení a četnost fytoplanktonu. |
|
3. |
Je-li to proveditelné, shromažďují se informace o drahách šíření (atmosférických, pozemních nebo námořních) živin vstupujících do mořského prostředí. |
|
4. |
Sledování mimo pobřežní vody možná nebude nezbytné z důvodu nízkého rizika, jako například v případech, kdy je prahových hodnot dosaženo v pobřežních vodách, přičemž se zohledňuje vstup živin z atmosférických, mořských (včetně pobřežních vod) a přeshraničních zdrojů. |
|
5. |
Posuzování podle směrnice 2000/60/ES se použijí k posuzování jednotlivých kritérií v pobřežních vodách. |
|
6. |
Hodnoty stanovené v souladu se směrnicí 2000/60/ES odkazují buď na hodnoty stanovené mezikalibrací podle rozhodnutí Komise 2013/480/EU (6), nebo na hodnoty stanovené ve vnitrostátních právních předpisech v souladu s článkem 8 a přílohou V směrnice 2000/60/ES. Tyto hodnoty jsou považovány za „hranici mezi dobrým a středním stavem“ pro ekologické kvalitativní poměry. |
|
7. |
Druhovým složením se rozumí nejnižší taxonomická úroveň vhodná k posuzování. |
Jednotky měření pro kritéria:
|
— |
D5C1: koncentrace živin v mikromolech na litr (μmol/l), |
|
— |
D5C2: koncentrace chlorofylu a (biomasa) v mikrogramech na litr (μg/l), |
|
— |
D5C3: výskyt řas jako počet výskytů, doba trvání ve dnech a prostorový rozsah ve čtverečních kilometrech (km2) za jeden rok, |
|
— |
D5C4: světelná propustnost jako hloubka v metrech (m), |
|
— |
D5C5: koncentrace kyslíku v dolní části vodního sloupce v miligramech na litr (mg/l), |
|
— |
D5C6: ekologický kvalitativní poměr pro četnost makrořas nebo jejich prostorového pokrytí. Rozsah nepříznivých účinků ve čtverečních kilometrech (km2) nebo jako poměr (procentní podíl) oblasti posuzování, |
|
— |
D5C7: ekologický kvalitativní poměr pro posuzování druhového složení a relativní četnosti nebo pro maximální hloubku růstu makrofyt. Rozsah nepříznivých účinků ve čtverečních kilometrech (km2) nebo jako poměr (procentní podíl) oblasti posuzování, |
|
— |
D5C8: ekologický kvalitativní poměr pro posuzování druhového složení a relativní četnosti. Rozsah nepříznivých účinků ve čtverečních kilometrech (km2) nebo jako poměr (procentní podíl) oblasti posuzování. |
Jsou-li k dispozici, členské státy používají jednotky nebo ekologické kvalitativní poměry stanovené směrnicí 2000/60/ES.
Deskriptor 6
Celistvost mořského dna je na takové úrovni, která zaručuje, že struktura a funkce ekosystémů jsou zajištěny a zejména bentické ekosystémy nejsou nepříznivě zasaženy.
Příslušné zátěže: fyzické ztráty (z důvodu trvalých změn substrátu nebo morfologie mořského dna a těžby substrátu z mořského dna); fyzické narušení mořského dna (dočasné nebo vratné)
Kritéria včetně prvků kritérií a metodické normy
|
Prvky kritérií |
Kritéria |
Metodické normy |
|
Fyzické ztráty na mořském dně (včetně přílivových oblastí). |
D6C1 – Primární: Prostorový rozsah a rozložení fyzické ztráty (trvalá změna) přírodního mořského dna. |
Rozsah posouzení: Jak se používají k posuzování rozšířených typů bentických stanovišť v rámci deskriptorů 1 a 6. Použití kritérií: Výsledky posuzování kritéria D6C1 (rozložení a odhad rozsahu fyzických ztrát) se použijí k posuzování kritérií D6C4 a D7C1. Výsledky posuzování kritéria D6C2 (rozložení a odhad rozsahu zátěží fyzického narušení) se použijí k posuzování kritéria D6C3. Výsledky posuzování kritéria D6C3 (odhad rozsahu nepříznivých účinků fyzického narušení na typ stanoviště v každé oblasti posuzování) přispějí k posuzování kritéria D6C5. |
|
Fyzické poškození mořského dna (včetně přechodných oblastí). |
D6C2 – Primární: Prostorový rozsah a rozložení zátěže fyzického narušení na mořské dno. |
|
|
Rozšířené typy bentických nebo jiných stanovišť použité v rámci deskriptorů 1 a 6. |
D6C3 – Primární: Prostorový rozsah jednotlivých typů stanovišť, které jsou nepříznivě ovlivněny změnami biotické a abiotické struktury a jejích funkcí (např. změnami druhového složení a relativní četnosti druhů, absencí zvláště citlivých či ohrožených druhů nebo druhů sehrávajících klíčovou úlohu, změnami velikostní struktury druhu), podle fyzického narušení. Členské státy stanoví prahové hodnoty pro nepříznivé účinky fyzického narušení prostřednictvím spolupráce na úrovni oblastí a podoblastí. |
|
|
Kritéria D6C1, D6C2 a D6C3 se týkají jen zátěží „fyzické ztráty“ a „fyzického narušení“ a jejich dopadů, zatímco kritéria D6C4 a D6C5 řeší celkové posuzování deskriptoru 6 společně s posuzováním bentických stanovišť v rámci deskriptoru 1. Kritéria D6C4 a D6C5 jsou uvedena v části II této přílohy. |
||
Specifikace a standardizované metody pro sledování a posuzování
|
1. |
Pokud jde o metody pro sledování:
|
|
2. |
Pokud jde o metody posuzování, údaje se sloučí tak, aby:
|
|
3. |
Fyzickou ztrátou se rozumí trvalá změna mořského dna, která trvala nebo se očekává, že bude trvat po dobu dvou cyklů podávání zpráv (12 let). |
|
4. |
Fyzickým narušením se rozumí změna mořského dna, které se může obnovit do původního stavu, jestliže činnost způsobující toto narušení ustane. |
|
5. |
U kritéria D6C3 je třeba druhové složení chápat tak, že se vztahuje na nejnižší taxonomickou úroveň vhodnou k posuzování. |
Jednotky měření pro kritéria:
|
— |
D6C1: rozsah fyzicky ztracené oblasti posuzování ve čtverečních kilometrech (km2), |
|
— |
D6C2: rozsah fyzicky narušené oblasti posuzování ve čtverečních kilometrech (km2), |
|
— |
D6C3: rozsah jednotlivých nepříznivě ovlivněných typů stanovišť ve čtverečních kilometrech (km2) nebo jako poměr (procentní podíl) celkového přírodního rozsahu stanoviště v oblasti posuzování. |
Deskriptor 7
Trvalá změna hydrografických podmínek nemá nepříznivý dopad na mořské ekosystémy
Příslušné zátěže: fyzická ztráta (z důvodu trvalé změny substrátu nebo morfologie mořského dna nebo těžby substrátu z mořského dna); změny hydrologických podmínek
Kritéria včetně prvků kritérií a metodické normy
|
Prvky kritérií |
Kritéria |
Metodické normy |
|
Hydrografické změny mořského dna a vodního sloupce (včetně přílivových oblastí). |
D7C1 – Sekundární: Prostorový rozsah a rozložení trvalé změny hydrografických podmínek (např. změn působení vln, proudů, slanosti, teploty) na mořské dno a vodní sloupec související zejména s fyzickou ztrátou (7) přírodního mořského dna. |
Rozsah posouzení: Jak se používají k posuzování rozšířených typů bentických stanovišť v rámci deskriptorů 1 a 6. Použití kritérií: Výsledky posuzování kritéria D7C1 (rozložení a odhad rozsahu hydrografických změn) se použijí k posuzování kritéria D7C2. Výsledky posuzování kritéria D7C2 (odhad rozsahu nepříznivých účinků na typ stanoviště v každé oblasti posuzování) přispěje k posuzování kritéria D6C5. |
|
Rozšířené typy bentických nebo jiných stanovišť použité v rámci deskriptorů 1 a 6. |
D7C2 – Sekundární: Prostorový rozsah jednotlivých nepříznivě ovlivněných typů stanovišť (fyzické a hydrografické charakteristiky a související biologická společenství) v důsledku trvalé změny hydrografických podmínek. Členské státy stanoví prahové hodnoty pro nepříznivé účinky trvalých změn hydrografických podmínek prostřednictvím spolupráce na úrovni oblastí a podoblastí. |
Specifikace a standardizované metody pro sledování a posuzování
|
1. |
Pokud jde o metody pro sledování a posuzování:
|
|
2. |
Pokud jde o metody posuzování, údaje se sloučí tak, aby:
|
Jednotky měření pro kritéria:
|
— |
D7C1: rozsah hydrograficky změněné oblasti posuzování ve čtverečních kilometrech (km2), |
|
— |
D7C2: rozsah jednotlivých nepříznivě ovlivněných typů stanovišť ve čtverečních kilometrech (km2), nebo jako poměr (procentní podíl) celkového přírodního rozsahu stanoviště v oblasti posuzování. |
Deskriptor 8
Koncentrace znečišťujících látek nejsou na úrovních, které by vyvolávaly znečišťující účinky
Příslušné zátěže: vstup dalších látek (například syntetických látek, nesyntetických látek, radionuklidů)
Kritéria včetně prvků kritérií a metodické normy
|
Prvky kritérií |
Kritéria |
Metodické normy |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
D8C1 – Primární: Koncentrace znečišťujících látek v pobřežních a teritoriálních vodách nepřesahují tyto prahové hodnoty:
Mimo teritoriální vody koncentrace znečišťujících látek nepřesahují tyto prahové hodnoty:
|
Rozsah posouzení:
Použití kritérií: Pro každou posuzovanou oblast se rozsah, v němž bylo dosaženo dobrého stavu prostředí, vyjadřuje takto:
Použití kritéria D8C2 při celkovém posuzování dobrého stavu prostředí u deskriptoru 8 se dohodne na úrovni oblastí a podoblastí. Výsledky posuzování kritéria D8C2 případně přispějí k posuzování v rámci deskriptorů 1 a 6. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Druhy a stanoviště vystavené riziku znečišťujících látek. Členské státy stanoví prostřednictvím spolupráce na úrovni oblastí a podoblastí seznam druhů a příslušných tkání, které mají být posouzeny, a stanovišť. |
D8C2 – Sekundární: Zdraví druhů a stav stanovišť (například jejich druhové složení a relativní četnost na místech chronického znečištění) nejsou nepříznivě ovlivněny znečišťujícími látkami, včetně kumulativních a synergických účinků. Členské státy stanoví tyto nepříznivé účinky a jejich prahové hodnoty prostřednictvím spolupráce na úrovni oblastí a podoblastí. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Výrazně silné znečištění s přítomností znečišťujících látek vymezených v čl. 2 bodu 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/35/ES (8), včetně ropy a podobných sloučenin. |
D8C3 – Primární: Prostorový rozsah a doba trvání výrazně silného znečištění jsou minimalizovány. |
Rozsah posouzení: úroveň oblasti nebo podoblasti rozdělených v případě potřeby vnitrostátními hranicemi. Použití kritérií: Pro každou posuzovanou oblast se rozsah, v němž bylo dosaženo dobrého stavu prostředí, vyjadřuje takto:
Toto kritérium se použije k zahájení posuzování kritéria D8C4. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Druhy skupin druhů uvedené v tabulce 1 části II a rozšířené typy bentických stanovišť uvedené v tabulce 2 části II. |
D8C4 – Sekundární (má být použito při výskytu výrazně silného znečištění): Nepříznivé účinky výrazně silného znečištění na zdraví druhů a na stav stanovišť (například druhové složení a relativní četnost) jsou minimalizovány, a pokud možno, odstraněny. |
Rozsah posouzení: Jak se používají k posuzování skupin druhů a rozšířených typů bentických stanovišť v rámci deskriptorů 1 a 6. Použití kritérií: V případě, že jsou kumulativní prostorové a časové účinky významné, přispívají výsledky posuzování kritéria D8C4 k posuzování v rámci deskriptorů 1 a 6 tím, že poskytují:
Použití kritéria D8C4 při celkovém posuzování dobrého stavu prostředí u deskriptoru 8 se dohodne na úrovni oblastí a podoblastí. |
Specifikace a standardizované metody pro sledování a posuzování
|
1. |
U prvků kritérií v rámci kritéria D8C1 vychází výběr dalších znečišťujících látek, které mohou vyvolat znečišťující účinky, podle bodu 1 písm. b) a bodu 2 písm. b) z posuzování rizik. U těchto znečišťujících látek jsou matrice a prahové hodnoty použité k posuzování reprezentativními hodnotami pro nejcitlivější druhy a cesty expozice, včetně nebezpečí pro lidské zdraví při expozici přes potravní řetězec. |
|
2. |
Pro účely tohoto rozhodnutí:
|
|
3. |
Znečišťujícími látkami se rozumí jednotlivé látky nebo skupiny látek. Z důvodu jednotnosti při podávání zpráv se seskupení látek schvaluje na úrovni Unie. |
|
4. |
Druhovým složením se rozumí nejnižší taxonomická úroveň vhodná k posuzování. |
Jednotky měření pro kritéria:
|
— |
D8C1: koncentrace znečišťujících látek v mikrogramech na litr (μg/l) pro vodu, v mikrogramech na kilogram (μg/kg) suché hmotnosti pro sediment a v mikrogramech na kilogram (μg/kg) mokré hmotnosti pro biotu, |
|
— |
D8C2: četnost (počet jedinců nebo jiné vhodné jednotky, jak bylo dohodnuto na úrovni oblastí a podoblastí) na postižený druh; rozsah ve čtverečních kilometrech (km2) na jeden postižený rozšířený typ stanoviště, |
|
— |
D8C3: doba trvání ve dnech a prostorový rozsah ve čtverečních kilometrech (km2) výrazně silného znečištění za rok, |
|
— |
D8C4: četnost (počet jedinců nebo jiné vhodné jednotky, jak bylo dohodnuto na úrovni oblastí a podoblastí) na postižený druh; rozsah ve čtverečních kilometrech (km2) na jeden postižený rozšířený typ stanoviště. |
Deskriptor 9
Znečišťující látky v rybách a v jiných potravinách mořského původu nepřekračují úrovně stanovené právními předpisy Unie nebo jinými příslušnými normami
Příslušná zátěž: vstup nebezpečných látek
Kritéria včetně prvků kritérií a metodické normy
|
Prvky kritérií |
Kritéria |
Metodické normy |
||||||
|
Znečišťující látky uvedené v nařízení (ES) č. 1881/2006. Pro účely tohoto rozhodnutí se mohou členské státy rozhodnout nezohledňovat znečišťující látky uvedené v nařízení (ES) č. 1881/2006, je-li to odůvodněno na základě posuzování rizik. Členské státy mohou posuzovat další znečišťující látky, které nejsou zahrnuty do nařízení (ES) č. 1881/2006. Členské státy stanoví seznam těchto dalších znečišťujících látek prostřednictvím spolupráce na úrovni oblastí a podoblastí. Členské státy stanoví seznam druhů a příslušných tkání, které se mají posuzovat, podle podmínek stanovených ve „specifikacích“. Za účelem stanovení uvedeného seznamu druhů a příslušných tkání mohou spolupracovat na úrovni oblastí a podoblastí. |
D9C1 – Primární: Úroveň znečišťujících látek v poživatelných tkáních (svalovina, játra, jikry, maso či případně jiné měkké části) mořských živočichů (sem patří mimo jiné ryby, korýši, měkkýši, ostnokožci, mořské řasy a jiné mořské rostliny) ulovených nebo vylovených ve volné přírodě (kromě ryb z mořských chovů) nepřekračuje:
|
Rozsah posouzení: Oblast odlovu nebo produkce v souladu s článkem 38 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 (9). Použití kritérií: Pro každou posuzovanou oblast se rozsah, v němž bylo dosaženo dobrého stavu prostředí, vyjadřuje takto:
|
Specifikace a standardizované metody pro sledování a posuzování
|
1. |
Když členské státy stanoví seznam druhů, který má být používán v rámci kritéria D9C1, druhy:
|
|
2. |
Překročení normy stanovené pro znečišťující látku povede k následnému sledování, aby se určilo, zda znečištění v oblasti a u druhů, z nichž byl odebrán vzorek, přetrvává. Sledování pokračuje do doby, než jsou k dispozici dostatečné důkazy, že již neexistuje riziko překročení. |
|
3. |
Pro účely tohoto rozhodnutí se odběr vzorků pro posuzování maximálních úrovní znečišťujících látek provádí v souladu s článkem 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 (10) a s nařízením Komise (EU) č. 589/2014 (11) a nařízením Komise (ES) č. 333/2007 (12). |
|
4. |
Členské státy zajistí, aby časový a zeměpisný rozsah odběru vzorků v rámci každé oblasti a podoblasti stačil k zajištění reprezentativního vzorku stanovených znečišťujících látek v potravinách mořského původu v dané námořní oblasti nebo podoblasti. |
Jednotky měření pro kritéria:
|
— |
D9C1: koncentrace znečišťujících látek v jednotkách stanovených v příloze nařízení (ES) č. 1881/2006. |
Deskriptor 10
Vlastnosti a množství odpadků v moři neškodí pobřežnímu ani mořskému prostředí
Příslušná zátěž: vstup odpadu
Kritéria včetně prvků kritérií a metodické normy
|
Prvky kritérií |
Kritéria |
Metodické normy |
||||
|
Odpad (vyjma mikroodpadu) zařazený do těchto kategorií (13): umělé polymerní materiály, pryž, tkanina/textil, papír/karton, zpracované/opracované dřevo, kovy, sklo/keramika, chemické látky, nedefinované a odpad z potravin. Členské státy mohou definovat další podkategorie. |
D10C1 – Primární: Složení, množství a prostorové rozložení odpadu na pobřeží, v povrchové vrstvě vodního sloupce a na mořském dně jsou na úrovních, které neškodí pobřežnímu ani mořskému prostředí. Členské státy stanoví pro tyto úrovně prahové hodnoty prostřednictvím spolupráce na úrovni Unie, přičemž vezmou v úvahu specifika oblastí a podoblastí. |
Rozsah posouzení: Subdivize oblasti nebo podoblasti rozdělené podle potřeby vnitrostátními hranicemi. Použití kritérií: Pro každé kritérium odděleně a každou posuzovanou oblast se rozsah, v němž bylo dosaženo dobrého stavu prostředí, vyjadřuje takto:
Použití kritérií D10C1, D10C2 a D10C3 při celkovém posuzování dobrého stavu prostředí pro deskriptor 10 se dohodne na úrovni Unie. Výsledky tohoto kritéria přispějí také případně k posuzování v rámci deskriptoru 1. |
||||
|
Mikroodpad (částice < 5 mm) zařazený do kategorií „umělé polymerní materiály“ a „ostatní“. |
D10C2 – Primární: Složení, množství a prostorové rozvržení mikroodpadu na pobřeží, v povrchové vrstvě vodního sloupce a v usazeninách mořského dna jsou na úrovních, které neškodí pobřežnímu ani mořskému prostředí. Členské státy stanoví pro tyto úrovně prahové hodnoty prostřednictvím spolupráce na úrovni Unie, přičemž vezmou v úvahu specifika oblastí a podoblastí. |
|||||
|
Odpad a mikroodpad zařazené do kategorií „umělé polymerní materiály“ a „ostatní“ posuzované u jakéhokoli druhu z následujících skupin: ptáci, savci, plazi, ryby nebo bezobratlí. Členské státy stanoví uvedený seznam druhů, které mají být posuzovány, prostřednictvím spolupráce na úrovni oblastí a podoblastí. |
D10C3 – Sekundární: Množství odpadu a mikroodpadu požitých mořskými živočichy je na úrovni, která neovlivňuje nepříznivě zdraví dotčených druhů. Členské státy stanoví prahové hodnoty pro tyto úrovně prostřednictvím spolupráce na úrovni oblastí a podoblastí. |
|||||
|
Druhy ptáků, savců, plazů, ryb nebo bezobratlých, které jsou ohroženy odpadem. Členské státy stanoví uvedený seznam druhů, které mají být posuzovány, prostřednictvím spolupráce na úrovni oblastí a podoblastí. |
D10C4 – Sekundární: Počet jedinců jednotlivých druhů, které jsou v důsledku odpadu nepříznivě ovlivněny, například zapletením se do sítí, jiným druhem zranění či úmrtností nebo účinky na zdraví. Členské státy stanoví pro nepříznivé účinky odpadu prahové hodnoty prostřednictvím spolupráce na úrovni oblastí a podoblastí. |
Rozsah posouzení: Jak byl použit k posuzování skupiny druhů v rámci deskriptoru 1. Použití kritérií: Pro každou posuzovanou oblast se rozsah, v němž bylo dosaženo dobrého stavu prostředí, vyjadřuje takto:
Použití kritéria D10C4 při celkovém posuzování dobrého stavu prostředí pro deskriptor 10 se dohodne na úrovni Unie. Výsledky tohoto kritéria budou také případně přispívat k posuzování v rámci deskriptoru 1. |
Specifikace a standardizované metody pro sledování a posuzování
|
1. |
U kritéria D10C1: odpad je sledován na pobřeží a může být navíc sledován v povrchové vrstvě vodního sloupce a na mořském dně. Je-li to proveditelné, shromažďují se informace o zdroji a dráze šíření odpadu. |
|
2. |
U kritéria D10C2: mikroodpad se sleduje v povrchové vrstvě vodního sloupce a v usazeninách mořského dna a případně jej lze sledovat také na pobřeží. Je-li to proveditelné, mikroodpad je sledován takovým způsobem, který umožňuje nalézt souvislost s bodovými zdroji daného vstupu (jako například přístavy, rekreační přístavy, čistírny odpadních vod, dešťové odpadní vody). |
|
3. |
U D10C3 a D10C4: sledování se může zakládat na náhodných jevech (např. vyplavení mrtvých zvířat, zvířata zapletená do sítí v chovných koloniích, počet postižených jedinců na průzkum). |
Jednotky měření pro kritéria:
|
— |
D10C1: množství odpadu na kategorii v počtu položek:
|
|
— |
D10C2: množství mikroodpadu na kategorii v počtu položek a hmotností v gramech (g):
|
|
— |
D10C3: množství odpadu/mikroodpadu v gramech (g) a počet položek na jedince pro každý druh v souvislosti s velikostí (hmotnost nebo případně délka) jedinců odebraných jako vzorek, |
|
— |
D10C4: počet postižených jedinců (letální, subletální) na druh. |
Deskriptor 11
Uvádění energie, včetně hluku pod mořskou hladinou je na takové úrovni, která nemá nepříznivé účinky na mořské prostředí
Příslušné zátěže: vstup antropogenního zvuku; vstup jiných forem energie
Kritéria včetně prvků kritérií a metodické normy
|
Prvky kritérií |
Kritéria |
Metodické normy |
||||
|
Antropogenní impulsní zvuk ve vodě |
D11C1 – Primární: Prostorové rozložení, časový rozsah a úroveň antropogenních zdrojů impulsních zvuků nepřesahují úrovně, které mají nepříznivé účinky na populace mořských živočichů. Členské státy stanoví pro tyto úrovně prahové hodnoty prostřednictvím spolupráce na úrovni Unie, přičemž vezmou v úvahu specifika oblastí a podoblastí. |
Rozsah posouzení: Oblast, podoblast nebo subdivize. Použití kritérií: Pro každou posuzovanou oblast se rozsah, v němž bylo dosaženo dobrého stavu prostředí, vyjadřuje takto:
Použití kritérií D11C1 a D11C2 při posuzování dobrého stavu prostředí pro deskriptor 11 se dohodne na úrovni Unie. Výsledky těchto kritérií přispějí také k posuzování v rámci deskriptoru 1. |
||||
|
Antropogenní nepřetržitý nízkofrekvenční zvuk ve vodě |
D11C2 – Primární: Prostorové rozložení, časový rozsah a hladiny antropogenního nepřetržitého nízkofrekvenčního zvuku nepřesahují úrovně, které mají nepříznivé účinky na populace mořských živočichů. Členské státy stanoví pro tyto úrovně prahové hodnoty prostřednictvím spolupráce na úrovni Unie, přičemž vezmou v úvahu specifika oblastí a podoblastí. |
Specifikace a standardizované metody pro sledování a posuzování
|
1. |
U kritéria D11C1 sledování:
|
|
2. |
U kritéria D11C2 sledování: Roční průměr nebo jiná vhodná metrická hodnota dohodnutá na úrovni oblastí a podoblastí druhé mocniny akustického tlaku v obou „1/3-oktánových pásmech“, z nichž jedno bude mít střed na 63 Hz a druhé na 125 Hz, vyjádřené jako úroveň v decibelech v jednotkách dB re 1 μΡa při vhodném prostorovém rozlišení ve vztahu k tlaku. Může se měřit přímo nebo se může odvodit z modelu použitého k interpolaci mezi měřeními nebo extrapolaci z měření. Členské státy se také mohou na úrovni oblastí a podoblastí rozhodnout, že budou sledovat další frekvenční pásma. |
Kritéria týkající se jiných forem vstupu energie (včetně tepelné energie, elektromagnetických polí a světla) a kritéria související s vlivem hluku na životní prostředí se zatím stále vyvíjejí.
Jednotky měření pro kritéria:
|
— |
D11C1: počet dní čtvrtročně (nebo případně měsíčně) se zdroji impulsních zvuků; poměr (procentní podíl) jednotkových oblastí nebo rozsah oblasti posuzování v kilometrech čtverečních (km2) se zdroji impulsních zvuků za rok, |
|
— |
D11C2: roční průměrná (nebo jiná časová metrická hodnota) úroveň nepřetržitého zvuku na jednotkovou oblast; poměr (procentní podíl) nebo rozsah oblasti posuzování v kilometrech čtverečních (km2) s úrovní zvuků přesahující prahové hodnoty. |
ČÁST II
Kritéria a metodické normy, specifikace a standardizované metody pro sledování a posuzování základních rysů a vlastností a současného stavu prostředí mořských vod podle čl. 8 odst. 1 písm. a) směrnice 2008/56/ES
Část II pojednává o deskriptorech spojených s příslušnými prvky ekosystému: skupinami druhů ptáků, savců, plazů, ryb a hlavonožců (deskriptor 1), pelagickými stanovišti (deskriptor 1), bentickými stanovišti (deskriptory 1 a 6) a ekosystémy včetně potravních sítí (deskriptory 1 a 4) uvedenými v příloze III směrnice 2008/56/ES (14).
Téma
Skupiny druhů ptáků, savců, plazů, ryb a hlavonožců (týkající se deskriptoru 1)
Kritéria včetně prvků kritérií a metodické normy
|
Prvky kritérií |
Kritéria |
Metodické normy |
||||||||||||||||
|
Druhy ptáků, savců, plazů a nekomerčně využívaných druhů ryb a hlavonožců, které jsou vystaveny riziku náhodného odlovu v dané oblasti nebo podoblasti. Členské státy stanoví uvedený seznam druhů prostřednictvím spolupráce na úrovni oblastí a podoblastí v souladu s povinnostmi stanovenými v čl. 25 odst. 5 nařízení (EU) č. 1380/2013 pro činnosti v oblasti shromažďování údajů a se zohledněním seznamu druhů uvedeného v tabulce 1D přílohy prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2016/1251 (15). |
D1C1 – Primární: Míra úmrtnosti jednotlivých druhů, která je způsobena náhodným vedlejším odlovem, je pod úrovní, která druhy ohrožuje takovým způsobem, že jejich dlouhodobá životaschopnost je zajištěna. Členské státy stanoví pro míru úmrtnosti jednotlivých druhů, která je způsobena náhodným vedlejším odlovem, prahové hodnoty prostřednictvím spolupráce na úrovni oblastí a podoblastí. |
Rozsah posouzení: Jak bylo použito k posuzování odpovídajících druhů nebo skupin druhů v rámci kritérií D1C2-D1C5. Použití kritérií: Pro každou posuzovanou oblast se rozsah, v němž bylo dosaženo dobrého stavu prostředí, vyjadřuje takto:
Toto kritérium přispěje k posuzování odpovídajících druhů v rámci kritéria D1C2. |
||||||||||||||||
|
Skupiny druhů uvedené v tabulce 1, vyskytují-li se v dané oblasti nebo podoblasti. Členské státy stanoví prostřednictvím spolupráce na úrovni oblastí a podoblastí soubor druhů reprezentujících jednotlivé skupiny druhů vybraných podle kritérií stanovených ve „specifikacích pro výběr druhů a stanovišť“. Sem patří savci a plazi uvedení v příloze II směrnice 92/43/EHS a mohou sem patřit i jakékoli jiné druhy, jako například druhy uvedené v právních předpisech Unie (jiné přílohy směrnice 92/43/EHS, směrnice 2009/147/ES nebo prostřednictvím nařízení (EU) č. 1380/2013) a v mezinárodních dohodách, jako jsou například regionální úmluvy pro mořské prostředí. |
D1C2 – Primární: Četnost populace druhů není nepříznivě ovlivněna antropogenními zátěžemi do takové míry, aby nebyla zajištěna její dlouhodobá životaschopnost. Členské státy stanoví prahové hodnoty pro jednotlivé druhy prostřednictvím spolupráce na úrovni oblastí a podoblastí, přičemž vezmou v úvahu přirozenou variaci velikosti populací a míry úmrtnosti odvozené z kritérií D1C1, D8C4 a D10C4 a další příslušné zátěže. U druhů, na něž se vztahuje směrnice 92/43/EHS, jsou tyto hodnoty v souladu s příznivými referenčními hodnotami populací stanovenými příslušnými členskými státy v rámci směrnice 92/43/EHS. |
Rozsah posouzení: Pro jednotlivé skupiny druhů se použijí ekologicky relevantní stupnice takto:
Použití kritérií: Stav jednotlivých druhů se posuzuje individuálně na základě kritérií vybraných k použití a tato kritéria se pro každou posuzovanou oblast a skupinu druhů použijí k vyjádření rozsahu, v jakém bylo dosaženo dobrého stavu prostředí, a to takto:
|
||||||||||||||||
|
D1C3 – Primární pro komerčně využívané ryby a hlavonožce a sekundární pro jiné druhy: Demografické charakteristiky populace (např. velikost těla nebo věková struktura, poměr počtu jedinců různých pohlaví, plodnost a míra přežití) druhu jsou indikátorem zdravé populace, která není nepříznivě ovlivněna antropogenními zátěžemi. Členské státy stanoví prahové hodnoty pro určené vlastnosti jednotlivých druhů prostřednictvím spolupráce na úrovni oblastí a podoblastí, přičemž vezmou v úvahu nepříznivé účinky na jejich zdraví odvozené z kritérií D8C2, D8C4 a další příslušné zátěže. |
||||||||||||||||||
|
D1C4 – Primární pro druhy, na něž se vztahují přílohy II, IV nebo V směrnice 92/43/EHS a sekundární pro jiné druhy: Rozsah rozšíření druhu a případně vzor tohoto rozšíření odpovídá převládajícím fyziogeografickým, geografickým a klimatickým podmínkám. Členské státy stanoví prostřednictvím spolupráce na úrovni oblastí a podoblastí prahové hodnoty pro jednotlivé druhy. U druhů, na něž se vztahuje směrnice 92/43/EHS, jsou tyto hodnoty v souladu s příznivým referenční rozsahem stanoveným příslušnými členskými státy podle směrnice 92/43/EHS. |
||||||||||||||||||
|
D1C5 – Primární pro druhy, na něž se vztahují přílohy II, IV a V směrnice 92/43/EHS, a sekundární pro jiné druhy: Stanoviště daného druhu se vyznačuje nezbytným rozsahem a podmínkami pro podporu různých fází životního cyklu druhu. |
Prvky kritérií
Tabulka 1
Skupiny druhů (16)
|
Složky ekosystému |
Skupiny druhů |
|
Ptáci |
Býložraví ptáci |
|
Bahenní ptáci |
|
|
Ptáci získávající potravu ze suchozemského povrchu |
|
|
Ptáci získávající potravu z pelagických systémů |
|
|
Ptáci získávající potravu z bentických systémů |
|
|
Savci |
Malí ozubení kytovci |
|
Hluboko se ponořující ozubení kytovci |
|
|
Kosticovci |
|
|
Tuleni |
|
|
Plazi |
Želvy |
|
Ryby |
Pobřežní ryby |
|
Pelagické šelfové ryby |
|
|
Demerzální šelfové ryby |
|
|
Hlubokomořské ryby |
|
|
Hlavonožci |
Pobřežní/šelfoví hlavonožci |
|
Hlubokomořští hlavonožci |
Specifikace a standardizované metody pro sledování a posuzování související s tématem „Skupiny druhů mořských ptáků, savců, plazů, ryb a hlavonožců“
|
1. |
U kritéria D1C1 se údaje poskytují za každý druh na métier pro jednotlivé oblasti ICES nebo zeměpisné podoblasti GFCM nebo oblasti rybolovu FAO v biogeografické oblasti Makaronésie, aby se na příslušné škále pro dotyčné typy umožnilo jejich sloučení a aby se určily konkrétní druhy rybolovu a lovná zařízení, které nejvíce přispívají k náhodným úlovkům jednotlivých druhů. |
|
2. |
Slovo „pobřežní“ je chápáno na základě fyzických, hydrologických a ekologických parametrů a neomezuje se na pobřežní vody podle definice v čl. 2 bodu 7 směrnice 2000/60/ES. |
|
3. |
Kde je to vhodné, lze druhy posuzovat na úrovni populací. |
|
4. |
Kdekoli to je možné, se pro účely tohoto rozhodnutí použijí posuzování podle směrnice 92/43/EHS, směrnice 2009/147/ES a nařízení (EU) č. 1380/2013:
|
|
5. |
Při posuzování druhů v rámci deskriptoru 1 se zohledňuje posuzování nepříznivých účinků pocházejících ze zátěží v rámci kritérií D1C1, D2C3, D3C1, D8C2, D8C4 a D10C4, jakož i posuzování zátěží v rámci kritérií D9C1, D10C3, D11C1 a D11C2. |
Jednotky měření pro kritéria:
|
— |
D1C2: četnost (počet jedinců nebo biomasy v tunách (t)) na druh. |
Téma
Pelagická prostředí (týkající se deskriptoru 1)
Kritéria včetně prvků kritérií a metodické normy
|
Prvky kritérií |
Kritéria |
Metodické normy |
||||
|
Rozšířené typy pelagických stanovišť (proměnlivá slanost (17), pobřežní, šelfové a oceánské/mimošelfové), vyskytují-li se v dané oblasti nebo podoblasti jiné typy stanovišť definované ve druhém odstavci. Členské státy mohou prostřednictvím spolupráce na úrovni oblastí a podoblastí vybrat další typy stanovišť podle kritérií stanovených v rámci „specifikací pro výběr druhů a stanovišť“. |
D1C6 – Primární: Stav daného typu stanoviště, včetně jeho biotické a abiotické struktury a jeho funkcí (např. typické druhové složení a relativní četnost druhů, absence zvláště citlivých či ohrožených druhů nebo druhů sehrávajících klíčovou úlohu, velikostní struktura druhů) není nepříznivě ovlivněn v důsledku antropogenních zátěží. Členské státy stanoví prahové hodnoty pro stav každého typu stanoviště a zajistí slučitelnost se souvisejícími hodnotami stanovenými v rámci deskriptorů 2, 5 a 8 prostřednictvím spolupráce na úrovni oblastí a podoblastí. |
Rozsah posouzení: Subdivize oblasti nebo podoblasti jako v případě posuzování rozšířených typů bentických stanovišť odráží biogeografické rozdíly v druhovém složení daného typu stanoviště. Použití kritérií: Pro každou posuzovanou oblast se rozsah, v němž bylo dosaženo dobrého stavu prostředí, vyjadřuje takto:
|
Specifikace a standardizované metody pro sledování a posuzování související s tématem „Pelagická stanoviště“
|
1. |
Slovo „pobřežní“ je chápáno na základě fyzických, hydrologických a ekologických parametrů a neomezuje se na pobřežní vody podle definice v čl. 2 bodu 7 směrnice 2000/60/ES. |
|
2. |
Při posuzování pelagických stanovišť v rámci deskriptoru 1 se zohlední posuzování nepříznivých účinků pocházejících ze zátěží, včetně zátěží v rámci kritérií D2C3, D5C2, D5C3, D5C4, D7C1, D8C2 a D8C4. |
Jednotky měření pro kritéria:
|
— |
D1C6: rozsah nepříznivě ovlivněného stanoviště ve čtverečních kilometrech (km2) a jako poměr (procentní podíl) celkového rozsahu daného typu stanoviště. |
Téma
Bentická stanoviště (týkající se deskriptorů 1 a 6)
Kritéria včetně prvků kritérií a metodické normy
|
Prvky kritérií |
Kritéria |
Metodické normy |
||||||||||
|
Viz část I této přílohy pro kritéria D6C1, D6C2 a D6C3. |
||||||||||||
|
Rozšířené typy bentických stanovišť uvedené v tabulce 2, vyskytují-li se v dané oblasti nebo podoblasti jiné typy stanovišť definované ve druhém odstavci. Členské státy mohou prostřednictvím spolupráce na úrovni oblastí a podoblastí vybrat podle kritérií stanovených v rámci „specifikací pro výběr druhů a stanovišť“ další typy stanovišť, které mohou zahrnovat typy stanovišť uvedené ve směrnici 92/43/EHS nebo v mezinárodních dohodách, jako jsou regionální úmluvy pro mořské prostředí pro účely:
Pro účely posuzování obou bentických stanovišť v rámci deskriptoru 1 a integrity mořského dna v rámci deskriptoru 6 poslouží jediný soubor typů stanovišť. |
D6C4 – Primární: Rozsah ztrát typu stanoviště vyplývající z antropogenních zátěží nepřesahuje stanovený podíl z přírodního rozsahu typu stanoviště v oblasti posuzování. Členské státy stanoví maximální povolený rozsah ztrát stanovišť jako podíl z celkového přírodního rozsahu typu stanoviště prostřednictvím spolupráce na úrovni Unie, přičemž vezmou v úvahu specifika oblastí a podoblastí. |
Rozsah posouzení: Subdivize oblasti nebo podoblasti odrážející biogeografické rozdíly ve druhovém složení rozšířených typů stanovišť. Použití kritérií: Pro účely posuzování obou bentických stanovišť v rámci deskriptoru 1 a integrity mořského dna v rámci deskriptoru 6 poslouží jediné posuzování na typ stanoviště s využitím kritérií D6C4 a D6C5. Pro každou posuzovanou oblast se rozsah, v němž bylo dosaženo dobrého stavu prostředí, vyjadřuje takto:
|
||||||||||
|
D6C5 – Primární: Rozsah nepříznivých účinků antropogenních zátěží na stav typu stanoviště, včetně změn jeho biotické a abiotické struktury a jeho funkcí (např. jeho typické druhové složení a relativní četnost druhů, absence zvláště citlivých nebo ohrožených druhů nebo druhů sehrávajících klíčovou úlohu, velikostní struktura druhů) nepřesahuje stanovený podíl z přírodního rozsahu typu stanoviště v oblasti posuzování. Členské státy stanoví prahové hodnoty pro nepříznivé účinky na stav každého typu stanoviště a zajistí slučitelnost se souvisejícími hodnotami stanovenými v rámci deskriptorů 2, 5, 6, 7 a 8 prostřednictvím spolupráce na úrovni Unie, přičemž vezmou v úvahu specifika oblastí a podoblastí. Členské státy stanoví maximální povolený rozsah těchto nepříznivých účinků jako podíl z přírodního rozsahu každého typu stanoviště prostřednictvím spolupráce na úrovni Unie, přičemž vezmou v úvahu specifika oblastí a podoblastí. |
||||||||||||
Prvky kritérií
Tabulka 2
Rozšířené typy bentických stanovišť včetně souvisejících biologických společenstev (relevantní pro kritéria v rámci deskriptorů 1 a 6), které odpovídají jednomu nebo více typům stanovišť z klasifikace stanovišť podle Evropského informačního systému o přírodě (European nature information system, EUNIS) (18) . V druzích rozšířených typů stanovišť použitých pro účely směrnice 2008/56/ES a tohoto rozhodnutí se zohlední aktualizace typologie EUNIS.
|
Složky ekosystému |
Rozšířené typy stanovišť |
Příslušné kódy stanovišť EUNIS (verze 2016) |
|
Bentická stanoviště |
Litorální skály a biogenní útesy |
MA1, MA2 |
|
Litorální sediment |
MA3, MA4, MA5, MA6 |
|
|
Infralitorální skály a biogenní útesy |
MB1, MB2 |
|
|
Infralitorální hrubý sediment |
MB3 |
|
|
Infralitorální smíšený sediment |
MB4 |
|
|
Infralitorální písek |
MB5 |
|
|
Infralitorální bahno |
MB6 |
|
|
Cirkalitorální skály a biogenní útesy |
MC1, MC2 |
|
|
Cirkalitorální hrubý sediment |
MC3 |
|
|
Cirkalitorální smíšený sediment |
MC4 |
|
|
Cirkalitorální písek |
MC5 |
|
|
Cirkalitorální bahno |
MC6 |
|
|
Cirkalitorální skály a biogenní útesy mimo pobřeží |
MD1, MD2 |
|
|
Cirkalitorální hrubý sediment mimo pobřeží |
MD3 |
|
|
Cirkalitorální smíšený sediment mimo pobřeží |
MD4 |
|
|
Cirkalitorální písek mimo pobřeží |
MD5 |
|
|
Cirkalitorální bahno mimo pobřeží |
MD6 |
|
|
Vrchní batyální (19) skály a biogenní útesy |
ME1, ME2 |
|
|
Vrchní batyální sediment |
ME3, ME4, ME5, ME6 |
|
|
Spodní batyální skály a biogenní útesy |
MF1, MF2 |
|
|
Spodní batyální sediment |
MF3, MF4, MF5, MF6 |
|
|
Abysální |
MG1, MG2, MG3, MG4, MG5, MG6 |
Specifikace a standardní metody pro sledování a posuzování související s tématem „Bentická stanoviště“
|
1. |
Stav jednotlivých typů stanovišť se pokud možno posuzuje pomocí posuzování (jako například podtypů rozšířených typů stanovišť) podle směrnice 92/43/EHS a směrnice 2000/60/ES. |
|
2. |
Posuzování kritéria D6C4 využije posuzování provedená v rámci kritéria D6C1. |
|
3. |
Kritéria D6C4 a D6C5 odpovídají kritériím směrnice 92/43/EHS pro „rozsah/oblast s typem stanoviště v rámci území“ a „specifické struktury a funkce“. |
|
4. |
U kritéria D6C5 se vezmou v úvahu posuzování nepříznivých účinků pocházejících ze zátěží, včetně zátěží spadajících pod kritéria D2C3, D3C1, D3C2, D3C3, D5C4, D5C5, D5C6, D5C7, D5C8, D6C3, D7C2, D8C2 a D8C4. |
|
5. |
U D6C5 se druhovým složením rozumí nejnižší taxonomická úroveň vhodná k posuzování. |
Jednotky měření pro kritéria:
|
— |
D6C4: rozsah ztráty stanoviště ve čtverečních kilometrech (km2) a jako poměr (procentní podíl) celkového rozsahu daného typu stanoviště, |
|
— |
D6C5: rozsah nepříznivě ovlivněného stanoviště ve čtverečních kilometrech (km2) a jako poměr (procentní podíl) celkového rozsahu daného typu stanoviště. |
Specifikace pro volbu druhů a stanovišť v rámci témat „Skupiny druhů mořských ptáků, savců, plazů, ryb a hlavonožců“, „Pelagická stanoviště“ a „Bentická stanoviště“
Volba druhů a stanovišť, které se mají přidělit skupinám druhů a rozšířeným typům pelagických a bentických stanovišť, vychází z těchto kritérií:
|
1. |
Vědecká kritéria (ekologická relevance):
|
|
2. |
Další praktická kritéria (která nemají přednost před vědeckými kritérii):
|
Reprezentativní soubor druhů a stanovišť, které mají být posouzeny, je pravděpodobně specifický pro oblast nebo podoblast, ačkoli některé druhy se mohou vyskytovat ve více oblastech nebo podoblastech.
Téma
Ekosystémy, včetně potravních sítí (týkající se deskriptorů 1 a 4)
Kritéria včetně prvků kritérií a metodické normy
|
Prvky kritérií |
Kritéria |
Metodické normy |
|
Trofické společenství ekosystému. Členské státy stanoví prostřednictvím spolupráce na úrovni oblastí a podoblastí seznam trofických společenství ekosystému. |
D4C1 – Primární: Diverzita (druhové složení a relativní četnost druhů) trofického společenství není nepříznivě ovlivněna antropogenními zátěžemi. Členské státy stanoví prahové hodnoty prostřednictvím spolupráce na úrovni oblastí a podoblastí. |
Rozsah posouzení: Úroveň oblastí pro Baltské moře a Černé moře; úroveň podoblastí pro severovýchodní Atlantik a Středozemní moře. Případně lze použít subdivize. Použití kritérií: Pokud hodnoty nespadají do rozsahu prahových hodnot, může být k pochopení příčin selhání započat další výzkum a šetření. |
|
D4C2 – Primární: Bilance celkové četnosti mezi trofickými společenstvími není nepříznivě ovlivněna antropogenními zátěžemi. Členské státy stanoví prahové hodnoty prostřednictvím spolupráce na úrovni oblastí a podoblastí. |
||
|
D4C3 – Sekundární: Velikostní rozložení jedinců napříč trofickým společenstvím není nepříznivě ovlivněno antropogenními zátěžemi. Členské státy stanoví prahové hodnoty prostřednictvím spolupráce na úrovni oblastí a podoblastí. |
||
|
D4C4 – Sekundární (k případnému použití na podporu kritéria D4C2): Produktivita trofických společenství není nepříznivě ovlivněna antropogenní zátěží. Členské státy stanoví prahové hodnoty prostřednictvím spolupráce na úrovni oblastí a podoblastí. |
Specifikace a standardizované metody pro sledování a posuzování
|
1. |
Druhovým složením se rozumí nejnižší taxonomická úroveň vhodná k posuzování. |
|
2. |
U trofických společenství vybraných v rámci prvků kritérií je třeba zohlednit seznam trofických společenství ICES (20) a společenství musí splňovat tyto podmínky:
|
Jednotky měření:
|
— |
D4C2: celková četnost (počet jedinců nebo množství biomasy v tunách (t)) napříč všemi druhy v trofickém společenství. |
(1) Pokud toto rozhodnutí odkazuje na „deskriptor“, odkazuje na příslušné kvalitativní deskriptory pro stanovení dobrého stavu prostředí uvedené pod číslovanými body přílohy I směrnice 2008/56/ES.
(2) D3C2 a D3C3 jsou kritéria vycházející ze stavu komerčně využívaných ryb, korýšů a měkkýšů, ale pro přehlednost jsou uvedeny v části I.
(3) D3C3 možná nebude k dispozici pro použití při revizi počátečního posouzení v roce 2018 a stanovení dobrého stavu prostředí podle čl. 17 odst. 2 písm. a) směrnice 2008/56/ES.
(4) Nařízení Rady (ES) č. 199/2008 ze dne 25. února 2008 o vytvoření rámce Společenství pro shromažďování, správu a využívání údajů v odvětví rybolovu a pro podporu vědeckého poradenství pro společnou rybářskou politiku (Úř. věst. L 60, 5.3.2008, s. 1).
(5) Pro toto posouzení mohou být relevantní pokyny zveřejněné v rámci společné prováděcí strategie pro směrnici 2000/60/ES (např. „č. 13 – Celkový přístup ke klasifikaci ekologického stavu a ekologického potenciálu“ a „č. 23 – Posuzování eutrofizace v souvislosti s evropskými vodními politikami“).
(6) Rozhodnutí Komise 2013/480/EU ze dne 20. září 2013, kterým se podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES stanoví hodnoty pro klasifikace monitorovacích systémů členských států vyplývající z mezikalibračního porovnání a kterým se ruší rozhodnutí 2008/915/ES (Úř. věst. L 266, 8.10.2013, s. 1).
(7) Fyzická ztráta se vykládá podle bodu 3 specifikací v rámci deskriptoru 6.
(8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/35/ES ze dne 7. září 2005 o znečištění z lodí a o zavedení sankcí, včetně trestních sankcí, za protiprávní jednání v oblasti znečišťování (Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 11).
(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 1).
(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1).
(11) Nařízení Komise (EU) č. 589/2014 ze dne 2. června 2014, kterým se stanoví metody odběru vzorků a analýzy pro kontrolu obsahu dioxinů, PCB s dioxinovým efektem a PCB bez dioxinového efektu v některých potravinách a kterým se ruší nařízení (EU) č. 252/2012 (Úř. věst. L 164, 3.6.2014, s. 18).
(12) Nařízení Komise (ES) č. 333/2007 ze dne 28. března 2007, kterým se stanoví metody odběru vzorků a metody analýzy pro úřední kontrolu obsahu olova, kadmia, rtuti, anorganického cínu, 3-MCPD a benzo[a]pyrenu v potravinách (Úř. věst. L 88, 29.3.2007, s. 29).
(13) Jedná se o položky kategorie „úroveň 1 – materiál“ z hlavního seznamu kategorií odpadků z „Pokynů pro sledování odpadků v evropských mořích“ vydaných Společným výzkumným střediskem (Guidance on Monitoring of marine litter in European seas, 2013, ISBN 978-92-79-32709-4). Hlavní seznam uvádí, co obsahují jednotlivé kategorie, jako například že „chemické látky“ označují parafín, vosk, ropu a dehet.
(14) Ke shromáždění příslušných údajů souvisejících s rybolovem v rámci deskriptorů 1, 4 a 6 lze použít nařízení (ES) č. 199/2008.
(15) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/1251 ze dne 12. července 2016, kterým se přijímá víceletý program Unie pro shromažďování, správu a využívání údajů v odvětví rybolovu a akvakultury na období 2017–2019 (Úř. věst. L 207, 1.8.2016, s. 113).
(16) Příslušné údaje související s rybolovem by měly být používány za použití nařízení (ES) č. 199/2008.
(17) Ponecháno pro situace, kdy ústí řek zasahují až za vody označované jako brakické vody podle směrnice 2000/60/ES.
(18) Evans, D. (2016). Revize mořské sekce klasifikace stanovišť EUNIS – Zpráva ze semináře v Evropském tematickém centru pro biologickou rozmanitost konaného ve dnech 12. a 13. května 2016. ETC/BD pracovní dokument č. A/2016.
(19) Pokud hranice mezi vrchní batyální a spodní batyální zónou není v klasifikaci EUNIS konkrétně definována, lze ji stanovit jako specifickou hloubkovou mez.
(20) Doporučení ICES (2015), kniha 1, speciálně vyžádané doporučení ICES, publikováno 20. března 2015.