EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32014D0145

Rozhodnutí Rady 2014/145/SZBP ze dne 17. března 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny

Úř. věst. L 78, 17.3.2014, p. 16–21 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

Legal status of the document In force: This act has been changed. Current consolidated version: 14/03/2024

ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2014/145(1)/oj

17.3.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 78/16


ROZHODNUTÍ RADY 2014/145/SZBP

ze dne 17. března 2014

o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 29 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Hlavy států a předsedové vlád členských států Unie dne 6. března 2014 důrazně odsoudili nevyprovokované porušení svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny ze strany Ruské federace a vyzvali Ruskou federaci, aby neprodleně stáhla své ozbrojené síly na jejich základny v souladu s příslušnými dohodami. Vyzvali Ruskou federaci, aby umožnila okamžitý přístup mezinárodních pozorovatelů. Podle hlav států a předsedů vlád je rozhodnutí Nejvyšší rady Autonomní republiky Krym uspořádat referendum o budoucím statusu území v rozporu s ukrajinskou ústavou a tudíž protiprávní.

(2)

Hlavy států a předsedové vlád se rozhodli přijmout opatření, včetně opatření navržených Radou dne 3. března 2014, zejména pozastavit dvoustranné rozhovory s Ruskou federací o vízových otázkách, jakož i rozhovory s Ruskou federací o nové komplexní dohodě, která by nahradila stávající dohodu o partnerství a spolupráci.

(3)

Hlavy států a předsedové vlád zdůraznili, že řešení krize by mělo být nalezeno prostřednictvím jednání mezi vládou Ukrajiny a vládou Ruské federace, a to též na základě možných mnohostranných mechanismů, a nepřinesou-li tato jednání v určitém omezeném časovém rámci výsledky, rozhodne Unie o dalších opatřeních, jako je zákaz cestování, zmrazení majetku a zrušení summitu EU-Rusko.

(4)

Za stávající situace by měla být vůči osobám, které nesou odpovědnost za činnosti, které narušují nebo ohrožují územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny, včetně činností týkajících se budoucího statusu jakékoliv části území, které jsou v rozporu s ukrajinskou ústavou, a vůči osobám, subjektům či orgánům s nimi spojeným uložena omezení cestování a zmrazení majetku.

(5)

K provedení některých opatření je nezbytná další činnost Unie,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1.   Členské státy přijmou opatření nezbytná k tomu, aby fyzickým osobám, které nesou odpovědnost za činnosti, které narušují nebo ohrožují územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny, a fyzickým osobám s nimi spojeným, jak jsou uvedeny v příloze, zabránily ve vstupu na svá území nebo jejich průjezdu přes ně.

2.   Odstavec 1 nezavazuje členské státy k odmítnutí vstupu svých státních příslušníků na své území.

3.   Odstavcem 1 nejsou dotčeny případy, kdy je členský stát vázán povinností podle mezinárodního práva, zejména:

a)

jako hostitelská země mezinárodní mezivládní organizace,

b)

jako hostitelská země mezinárodní konference svolané Organizací spojených národů nebo konané pod její záštitou,

c)

podle mnohostranné dohody o výsadách a imunitách nebo

d)

podle smlouvy o smíru z roku 1929 (Lateránský pakt) uzavřené mezi Svatým stolcem (Vatikánským městským státem) a Itálií.

4.   Odstavec 3 se vztahuje také na případy, kdy je členský stát hostitelskou zemí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

5.   Rada musí být řádně informována o všech případech, kdy členský stát udělí výjimku podle odstavce 3 nebo 4.

6.   Členské státy mohou udělit výjimky z opatření uložených podle odstavce 1, pokud je cesta dotyčné osoby odůvodněna naléhavými humanitárními potřebami nebo účastí na mezivládních zasedáních, včetně zasedání podporovaných nebo pořádaných Unií, nebo zasedání, jejichž hostitelem je členský stát vykonávající předsednictví úřadu OBSE, je-li politický dialog veden tak, že přímo podporuje politické cíle omezujících opatření, včetně podpory územní celistvosti, svrchovanosti a nezávislosti Ukrajiny.

7.   Členský stát, který hodlá udělit výjimky uvedené v odstavci 6, tuto skutečnost oznámí písemně Radě. Výjimka se pokládá za udělenou, pokud jeden nebo více členů Rady nevznese písemně námitku do dvou pracovních dní od obdržení oznámení o navrhované výjimce. Pokud jeden nebo více členů Rady vznese námitku, může o udělení navrhované výjimky Rada rozhodnout kvalifikovanou většinou.

8.   Pokud členský stát podle odstavců 3, 4, 6 a 7 povolí osobám uvedeným v příloze vstup na své území nebo průjezd přes ně, je povolení omezeno na účel, pro který bylo osobám, jichž se týká, uděleno.

Článek 2

1.   Zmrazují se veškeré finanční prostředky a hospodářské zdroje náležející fyzickým osobám, které nesou odpovědnost za činnosti, které narušují nebo ohrožují územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny, a fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům či orgánům s nimi spojeným, jak jsou uvedeny v příloze, jakož i veškeré finanční prostředky a hospodářské zdroje, které uvedené osoby, subjekty či orgány vlastní, drží či ovládají.

2.   Žádné finanční prostředky ani hospodářské zdroje se nezpřístupní fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům či orgánům uvedeným v příloze, a to přímo ani nepřímo ani v jejich prospěch.

3.   Příslušný orgán členského státu může povolit uvolnění určitých zmrazených finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů nebo zpřístupnění některých finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů za podmínek, které považuje za vhodné, pokud zjistí, že tyto finanční prostředky nebo hospodářské zdroje jsou:

a)

nezbytné pro uspokojení základních potřeb osob uvedených v příloze a na nich závislých rodinných příslušníků, včetně úhrad za potraviny, plateb nájemného nebo splácení hypoték, plateb za léky a lékařskou péči, plateb daní, pojistného a poplatků za veřejné služby;

b)

určené výlučně k úhradě přiměřených profesních odměn a k náhradě výdajů spojených s poskytováním právních služeb;

c)

určené výlučně k úhradě poplatků nebo nákladů na běžné vedení nebo správu zmrazených finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů; nebo

d)

nezbytné pro úhradu mimořádných výdajů, pokud příslušný orgán oznámí nejméně dva týdny před udělením povolení příslušným orgánům ostatních členských států a Komisi důvody, proč se domnívá, že by mělo být konkrétní povolení uděleno.

Dotčený členský stát uvědomí ostatní členské státy a Komisi o každém povolení, které bylo uděleno podle tohoto odstavce.

4.   Odchylně od odstavce 1 mohou příslušné orgány členského státu povolit uvolnění některých zmrazených finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)

finanční prostředky nebo hospodářské zdroje jsou předmětem rozhodčího nálezu, který byl vydán přede dnem zařazení osoby, subjektu či orgánu podle odstavce 1 na seznam uvedený v příloze, nebo předmětem soudního nebo správního rozhodnutí vydaného v Unii nebo soudního rozhodnutí vykonatelného v dotčeném členském státě, a to před tímto dnem nebo po něm;

b)

finanční prostředky nebo hospodářské zdroje budou použity výlučně k uspokojení nároků zajištěných takovým nálezem či rozhodnutím nebo uznaných jako platné takovým nálezem či rozhodnutím, a to v mezích stanovených platnými právními a správními předpisy, kterými se řídí práva osob uplatňujících takové nároky;

c)

nález či rozhodnutí není ve prospěch fyzické nebo právnické osoby, subjektu či orgánů uvedených v příloze; a

d)

uznání nálezu či rozhodnutí není v rozporu s veřejným pořádkem v dotčeném členském státě.

Dotčený členský stát uvědomí ostatní členské státy a Komisi o každém povolení uděleném podle tohoto odstavce.

5.   Odstavec 1 nebrání fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům či orgánům zařazeným na seznam provést platbu vyplývající ze smlouvy, jež byla uzavřena před jejich zařazením na seznam uvedený v příloze, jestliže dotčený členský stát shledá, že tuto platbu přímo ani nepřímo neobdrží fyzická nebo právnická osoba, subjekt či orgán uvedené v odstavci 1.

6.   Odstavec 2 se nevztahuje na připisování na zmrazené účty:

a)

úroků nebo jiných výnosů z těchto účtů;

b)

plateb splatných podle smluv, dohod nebo závazků, které byly uzavřeny nebo vznikly přede dnem, od nějž se na tyto účty vztahují opatření podle odstavců 1 a 2; nebo

c)

plateb splatných na základě soudního či správního rozhodnutí nebo rozhodčího nálezu, které byly vydány v Unii nebo které jsou v dotčeném členském státě vykonatelné,

pokud se na veškeré takové úroky, jiné výnosy a platby nadále vztahují opatření podle odstavce 1.

Článek 3

1.   Rada na návrh členského státu nebo vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku rozhoduje o sestavení nebo změně seznamu uvedeného v příloze.

2.   Rada sdělí dotčené fyzické nebo právnické osobě, subjektu či orgánu své rozhodnutí podle odstavce 1 včetně důvodů zařazení na seznam, a to buď přímo, je-li známa adresa, nebo zveřejněním oznámení, a tím jim umožní se k záležitosti vyjádřit.

3.   Jsou-li předloženy připomínky nebo nové podstatné důkazy, Rada své rozhodnutí podle odstavce 1 přezkoumá a dotčenou osobu, subjekt či orgán o této skutečnosti informuje.

Článek 4

1.   V příloze jsou uvedeny důvody pro zařazení fyzických nebo právnických osob, subjektů či orgánů podle čl. 1 odst.1 a čl. 2 odst. 1 na seznam.

2.   V příloze jsou rovněž uvedeny případné dostupné informace nezbytné k identifikaci dotčených fyzických nebo právnických osob, subjektů či orgánů. Pokud jde o fyzické osoby, mohou tyto informace zahrnovat jména, včetně přezdívek, datum a místo narození, státní příslušnost, číslo pasu a číslo průkazu totožnosti, pohlaví, adresu, je-li známa, a funkci nebo povolání. Pokud jde o právnické osoby, subjekty či orgány, mohou tyto informace zahrnovat názvy, místo a datum registrace, registrační číslo a místo podnikání.

Článek 5

Pro dosažení co největšího účinku opatření podle čl. 1 odst. 1 a čl. 2 odst.1 podporuje Unie třetí státy v přijímání omezujících opatření podobných těm, která jsou stanovena v tomto rozhodnutí.

Článek 6

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se do 17. září 2014.

Toto rozhodnutí je průběžně přezkoumáváno. Pokud Rada usoudí, že jeho cílů nebylo dosaženo, bude případně prodlouženo či změněno.

V Bruselu dne 17. března 2014.

Za Radu

předsedkyně

C. ASHTON


PŘÍLOHA

Seznam osob, subjektů a orgánů uvedených v článcích 1 a 2

 

Jméno (angl. přepis)

Identifikační údaje

Odůvodnění

Datum zařazení na seznam

1.

Sergey Valeryevich Aksyonov

datum narození 26. 11. 1972

Aksyonov byl Nejvyšší radou Autonomní republiky Krym dne 27. února 2014 za přítomnosti proruských ozbrojenců zvolen „krymským premiérem“. Jeho „zvolení“ bylo dne 1. března 2014 prohlášeno Oleksandrem Turchynovem za protiústavní. Aktivně se zasazoval o uspořádání „referenda“ dne 16. března 2014.

17.3.2014

2.

Vladimir Andreevich Konstantinov

datum narození 19. 3. 1967

Coby předseda Nejvyšší rady Autonomní republiky Krym sehrál Konstantinov důležitou úlohu v rozhodnutích, jež Nejvyšší rada ohledně „referenda“ proti územní celistvosti Ukrajiny přijala, a vyzýval voliče, aby hlasovali ve prospěch nezávislosti Krymu.

17.3.2014

3.

Rustam Ilmirovich Temirgaliev

datum narození 15. 8. 1976

Ve funkci místopředsedy Rady ministrů Autonomní tepubliky Krym sehrál Temirgaliev důležitou úlohu v rozhodnutích, jež přijala Nejvyšší rada ohledně „referenda“ proti územní celistvosti Ukrajiny. Aktivně se zasazoval za připojení Krymu k Ruské federaci.

17.3.2014

4.

Deniz Valentinovich Berezovskiy

datum narození 15. 7. 1974

Berezovskiy byl dne 1. března 2014 jmenován velitelem ukrajinského námořnictva a složil přísahu krymským ozbrojeným silám, a tímto svou přísahu porušil. Úřad nejvyššího státního zástupce Ukrajiny proti němu zahájil šetření pro velezradu.

17.3.2014

5.

Aleksei Mikhailovich Chaliy

datum narození 13. 6. 1961

Chaliy se dne 23. února 2014 na základě veřejné aklamace stal „starostou Sevastopolu“ a toto „zvolení“ přijal. Aktivně se zasazoval o to, aby se Sevastopol po referendu dne 16. března 2014 stal samostatným celkem v rámci Ruské federace.

17.3.2014

6.

Pyotr Anatoliyovych Zima

 

Zima byl dne 3. března 2014„premiérem“ Aksyonovem jmenován novým vedoucím představitelem Ukrajinské bezpečnostní služby na Krymu a své jmenování přijal. Ruské zpravodajské službě předal důležité informace, včetně databáze. Mezi těmito informace byly informace o proevropských aktivistech z Majdanu a obráncích lidských práv na Krymu. Sehrál důležitou úlohu při bránění orgánům Ukrajiny v kontrole krymského území.

Dne 11. března 2014 bylo oznámeno utvoření nezávislé Krymské bezpečnostní služby dřívějšími důstojníky někdejší Ukrajinské bezpečnostní služby na Krymu.

17.3.2014

7.

Yuriy Zherebtsov

 

Poradce předsedy Nejvyšší rady Autonomní republiky Krym, jeden z vedoucích organizátorů „referenda“ proti územní celistvosti Ukrajiny plánovaného na 16. března 2014.

17.3.2014

8.

Sergey Pavlovych Tsekov

datum narození 28. 3. 1953

Místopředseda Nejvyšší rady Tsekov inicioval společně se Sergeyem Aksyonovem nezákonné rozpuštění vlády Autonomní republiky Krym. Zapojil do této snahy Vladimira Konstantinova, přičemž mu vyhrožoval odvoláním. Veřejně přiznal, že poslanci krymského parlamentu iniciovali pozvání ruských vojáků, aby převzali kontrolu nad Nejvyšší radou Autonomní republiky Krym. Jako jeden z prvních krymských vedoucích představitelů veřejně žádal o připojení Krymu k Rusku.

17.3.2014

9.

Ozerov, Viktor Alekseevich

datum narození 5. 1. 1958 (Abakan, Khakassia (Chakasie))

Předseda Bezpečnostního a obranného výboru Rady federace Ruské federace

Ozerov dne 1. března 2014 v Radě federace jménem Bezpečnostního a obranného výboru Rady federace veřejně podpořil rozmístění ruských ozbrojených sil na Ukrajině.

17.3.2014

10.

Dzhabarov, Vladimir Michailovich

datum narození 29. 9. 1952

První místopředseda Výboru Rady federace pro mezinárodní záležitosti

Dzhabarov dne 1. března 2014 v Radě federace jménem Výboru Rady federace pro mezinárodní záležitosti veřejně podpořil rozmístění ruských ozbrojených sil na Ukrajině.

17.3.2014

11.

Klishas, Andrei Aleksandrovich

datum narození 9. 11. 1972 (Sverdlovsk)

Předseda Ústavního výboru Rady federace Ruské federace

Klishas dne 1. března 2014 v Radě federace veřejně podpořil rozmístění ruských ozbrojených sil na Ukrajině. Ve veřejných prohlášeních se Klishas snažil ospravedlnit ruský vojenský zásah na Ukrajině tvrzením, že „ukrajinský prezident podporuje výzvu krymských orgánů adresovanou prezidentovi Ruské federace o poskytnutí všezahrnující pomoci na obranu občanů Krymu“.

17.3.2014

12.

Ryzhkov, Nikolai Ivanovich

datum narození 28. 9. 1929 (Duleevka, Donetsk region, Ukrainian SSR (Doněcký region, Ukrajinská SSR))

Člen Výboru Rady federace Ruské federace pro federální záležitosti, regionální politiku a severní oblasti

Ryzhkov dne 1. března 2014 v Radě federace veřejně podpořil rozmístění ruských ozbrojených sil na Ukrajině.

17.3.2014

13.

Bushmin, Evgeni Viktorovich

datum narození 4. 10. 1958 (Lopatino, Sergachiisky region, RSFSR (Sergačský region, Ruská sovětská federativní socialistická republika))

Místopředseda Rady federace Ruské federace

Bushmin dne 1. března 2014 v Radě federace veřejně podpořil rozmístění ruských ozbrojených sil na Ukrajině.

17.3.2014

14.

Totoonov, Aleksandr Borisovich

datum narození 3. 3. 1957 (Ordzhonikidze (Ordžonikidze), North Ossetia (Severní Osetie))

Člen Výboru Rady federace Ruské federace pro kulturu, vědu a informace

Totoonov dne 1. března 2014 v Radě federace veřejně podpořil rozmístění ruských ozbrojených sil na Ukrajině.

17.3.2014

15.

Panteleev, Oleg Evgenevich

datum narození 21. 7. 1952 (Zhitnikovskoe, Kurgan region (Kurganský region))

První místopředseda Výboru pro parlamentní záležitosti

Panteleev dne 1. března 2014 v Radě federace veřejně podpořil rozmístění ruských ozbrojených sil na Ukrajině.

17.3.2014

16.

Mironov, Sergei Mikhailovich

datum narození 14. 2. 1953 (Pushkin (Puškino), Leningrad region (Leningradský region))

Člen Rady Státní dumy; vedoucí představitel frakce Spravedlivé Rusko ve Státní dumě Ruské federace

Inicioval návrh zákona umožňující Ruské federaci přijmout, pod záminkou ochrany ruských občanů, do svého uspořádání území cizí země bez souhlasu této země nebo mezinárodní smlouvy.

17.3.2014

17.

Zheleznyak, Sergei Vladimirovich

datum narození 30. 7. 1970 (St Petersburg (Petrohrad) (former Leningrad) (dříve Leningrad))

Místopředseda Státní dumy Ruské federace

Aktivně podporoval použití ruských ozbrojených sil na Ukrajině a připojení Krymu. Osobně vedl demonstrace na podporu použití ruských ozbrojených sil na Ukrajině.

17.3.2014

18.

Slutski, Leonid Eduardovich

datum narození 4. 1. 1968 (Моskva)

Předseda Výboru Státní dumy pro záležitosti Společenství nezávislých států (člen Liberálně-demokratické strany Ruska)

Aktivně podporoval použití ruských ozbrojených sil na Ukrajině a připojení Krymu.

17.3.2014

19.

Vitko, Aleksandr Viktorovich

datum narození 13. 9. 1961 (Vitebsk; Belarusian SSR (Běloruská SSR))

Velitel černomořské flotily, viceadmirál

Zodpovědný za velení ruským ozbrojeným silám při okupaci svrchovaného ukrajinského území.

17.3.2014

20.

Sidorov, Anatoliy Alekseevich

 

Velitel, ruský Západní vojenský okruh, jehož jednotky jsou rozmístěny na Krymu

Velitel pro ruský Západní vojenský okruh, jehož jednotky jsou rozmístěny na Krymu. Je zodpovědný za část ruské vojenské přítomnosti na Krymu, která narušuje svrchovanost Ukrajiny a napomáhala krymským orgánům při zabraňování veřejným demonstracím proti krokům vedoucím k referendu a začlenění do Ruska.

17.3.2014

21.

Galkin, Aleksandr

 

Ruský Jižní vojenský okruh, jehož síly jsou na Krymu; černomořská flotila spadá pod velení Aleksandra Galkina; většina přesunu ozbrojených sil na Krym probíhala přes Jižní vojenský okruh.

Velitel ruského Jižního vojenského okruhu; síly tohoto vojenského okruhu jsou rozmístěny na Krymu. Je zodpovědný za část ruské vojenské přítomnosti na Krymu, která narušuje svrchovanost Ukrajiny a napomáhala krymským orgánům při zabraňování veřejným demonstracím protestujícím proti krokům vedoucím k referendu a začlenění do Ruska. Černomořská flotila kromě toho spadá pod velení ruského Jižního vojenského okruhu.

17.3.2014


Top