29.5.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 134/1

(1)

Nařízení Rady (ES) č. 1334/2000 ze dne 22. června 2000, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu zboží a technologií dvojího užití (1), bylo několikrát podstatně změněno. Jelikož je třeba provést další změny, mělo by být proto z důvodu přehlednosti přepracováno.

(2)

Zboží dvojího užití (včetně softwaru a technologií) mělo při vývozu z Evropského společenství podléhat účinné kontrole.

(3)

Účinný společný systém kontrol vývozu zboží dvojího užití je nezbytný proto, aby byl zajištěn soulad s mezinárodními závazky a povinnostmi členských států, zejména pokud jde o nešíření, a Evropské unie (EU).

(4)

Existence společného systému kontrol a harmonizovaných politik prosazování a sledování ve všech členských státech je nezbytným předpokladem pro zavedení volného pohybu zboží dvojího užití uvnitř Společenství.

(5)

K rozhodování o individuálním, souhrnném nebo národním všeobecném vývozním povolení nebo o povolení pro zprostředkovatelské služby, o tranzitech zboží dvojího užití nebo o povolení k přepravě v rámci Společenství zboží dvojího užití uvedeného v příloze IV jsou příslušné vnitrostátní orgány. Vnitrostátní předpisy a rozhodnutí, které mají vliv na vývoz zboží dvojího užití, musí být přijímány v rámci společné obchodní politiky a zejména v rámci nařízení Rady (EHS) č. 2603/69 ze dne 20. prosince 1969, kterým se stanoví společná pravidla pro vývoz (2).

(6)

Rozhodnutí o aktualizaci společného seznamu zboží dvojího užití, které podléhá kontrolám vývozu, musí být v souladu se závazky a povinnostmi, které členské státy přijaly jako členové příslušných mezinárodních režimů nešíření a ujednání o kontrole vývozu nebo ratifikací příslušných mezinárodních smluv.

(7)

Společné seznamy zboží dvojího užití, míst určení a obecných zásad jsou podstatnými prvky účinného režimu kontrol vývozu.

(8)

Přenos softwaru a technologií elektronickými prostředky, faxem nebo telefonem do místa určení mimo Společenství by měl být rovněž kontrolován.

(9)

Zvláštní pozornost je nutno věnovat zpětnému vývozu a konečnému použití.

(10)

Dne 22. září 1998 podepsali zástupci členských států a Evropské komise dodatkové protokoly k příslušným zárukovým dohodám mezi členskými státy, Evropským společenstvím pro atomovou energii a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii, které, kromě jiných opatření, zavazují členské státy k poskytování informací o přepravě vybraných zařízení a nejaderného materiálu.

(11)

Společenství přijalo soubor celních pravidel, která zahrnují nařízení Rady (ES) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (3) (dále jen celní kodex Společenství), a nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 (4), kterým se provádí nařízení (EHS) č. 2913/92 a která mimo jiné obsahují ustanovení o vývozu a zpětném vývozu zboží. Toto nařízení neomezuje pravomoci přiznané podle platného celního kodexu Společenství a jeho prováděcích pravidel.

(12)

Podle článku 30 Smlouvy, v jeho mezích a v očekávání vyššího stupně harmonizace, si členské státy zachovají právo provádět kontroly převodů určitého zboží dvojího užití v rámci Společenství za účelem zabezpečení veřejného pořádku nebo veřejné bezpečnosti. Pokud mají tyto kontroly vliv na účinnost kontrol vývozu ze Společenství, měla by je je Rada pravidelně přezkoumávat.

(13)

Za účelem zajištění řádného uplatňování tohoto nařízení by měl každý členský stát přijmout opatření, kterými by příslušným orgánům svěřil nezbytné pravomoci.

(14)

Hlavy států a předsedové vlád členských států EU přijali v červnu roku 2003 akční plán o nešíření zbraní hromadného ničení (soluňský akční plán). Tento akční plán byl doplněn o strategii EU proti šíření zbraní hromadného ničení přijatou Evropskou radou v prosinci roku 2003. Podle kapitoly III uvedené strategie musí Evropská unie využít všech svých nástrojů k zabránění, odrazení, zastavení a pokud možno odstranění programů šíření, které celosvětově vyvolávají znepokojení. Bod 30.A 4) uvedené kapitoly konkrétně zmiňuje posílení politik a postupů kontrol vývozu.

(15)

V rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1540 přijaté dne 28. dubna 2004 se stanoví, že všechny státy přijmou a posílí účinná opatření k zavedení tuzemských kontrol k zabránění šíření jaderných, chemických nebo biologických zbraní a jejich nosičů, a to i zavedením vhodných kontrol souvisejících materiálů, a za tímto účelem mimo jiné zavedou kontroly tranzitu a zprostředkování. Souvisejícími materiály jsou materiály, vybavení a technologie, na něž se vztahují příslušné mnohostranné smlouvy a ujednání, nebo které jsou uvedeny na vnitrostátních kontrolních seznamech a které by mohly být použity ke konstrukci, vývoji, výrobě nebo použití jaderných, chemických a biologických zbraní a jejich nosičů.

(16)

Toto nařízení zahrnuje zboží, které je přes území Společenství pouze přepravováno, tj. takové zboží, kterému nebylo přiděleno jiné celně schválené určení, než režim vnějšího tranzitu, nebo které je pouze umístěno do svobodného celního pásma nebo do svobodného celního skladu, kde o něm nemusí být veden záznam ve schválené skladové evidenci. Proto by mělo být orgánům členských států umožněno zakázat v jednotlivých případech tranzit zboží dvojího užití, které není zbožím Společenství, existují-li rozumné důvody k podezření, od zpravodajských či jiných zdrojů, že zboží má být nebo by mohlo být použito vcelku nebo zčásti k šíření zbraní hromadného ničení nebo jejich nosičů.

(17)

Měly by se rovněž zavést kontroly poskytování zprostředkovatelských služeb, pokud byl zprostředkovatel informován příslušnými vnitrostátními orgány nebo si je vědom toho, že takové poskytování služeb může vést k výrobě nebo dodávce zbraní hromadného ničení ve třetí zemi.

(18)

Je žádoucí dosáhnout jednotného a konzistentního uplatňování kontrol v celé EU s cílem podpořit EU a mezinárodní bezpečnost a zajistit rovné podmínky pro vývozce v EU. Proto je vhodné v souladu s doporučeními soluňského akčního plánu a s požadavky strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení rozšířit oblast konzultací mezi členskými státy dříve, než udělí vývozní povolení. Výhodami tohoto přístupu by bylo například zajištění toho, aby nebyly vývozem z určitého členského státu ohroženy základní bezpečnostní zájmy jiného členského státu. Větší sladění podmínek, za nichž se provádí vnitrostátní kontroly u zboží dvojího užití, které není uvedeno v tomto nařízení, a harmonizace podmínek použití různých typů povolení, která lze podle tohoto nařízení udělit, by mělo za následek jednotnější a harmonizovanější použití kontrol. Zlepšení definice nehmotných převodů technologií, aby zahrnovala zpřístupnění kontrolovaných technologií osobám nacházejícím se mimo EU, by napomohlo úsilí při podpoře bezpečnosti, stejně jako větší sladění způsobů výměny citlivých informací mezi členskými státy s postupy mezinárodních režimů pro kontrolu vývozu, zejména stanovením možnosti zřídit bezpečný elektronický systém pro sdílení informací mezi členskými státy.

(19)

Každý členský stát by měl stanovit účinné, přiměřené a odrazující sankce za porušení ustanovení tohoto nařízení.

1)

„zbožím dvojího užití“ zboží včetně softwaru a technologií, které lze použít jak pro civilní, tak i vojenské účely a které zahrnuje veškeré zboží, které může být použito jak pro nevýbušné účely, tak i pro jakoukoliv formu podpory výroby jaderných zbraní nebo jiných jaderných výbušných zařízení;

2)

„vývozem“:

3)

„vývozcem“ jakákoliv fyzická nebo právnická osoba nebo partnerství:

Má-li podle smlouvy, na které je vývoz založen, právo nakládat se zbožím dvojího užití osoba usazená mimo Společenství, považuje se vývozce za smluvní stranu usazenou ve Společenství;

4)

„vývozním prohlášením“ právní úkon, kterým projevuje osoba předepsanou formou a způsobem svoji vůli propustit zboží dvojího užití do režimu vývozu;

5)

„zprostředkovatelskými službami“:

Pro účely tohoto nařízení je z této definice vyloučeno poskytování pouze doplňkových služeb. Doplňkovými službami jsou přeprava, finanční služby, pojištění, obnova pojištění nebo obecně propagace a podpora;

6)

„zprostředkovatelem“ jakákoliv fyzická nebo právnická osoba nebo partnerství se sídlem v členském státě Společenství nebo v něm usazené, které poskytují služby uvedené v bodě 2 ze Společenství na území třetí země;

7)

„tranzitem“ doprava zboží dvojího užití, které není zbožím Společenství, které vstupuje do celního území Společenství a je přes něj přepravováno do místa určení mimo Společenství;

8)

„individuálním vývozním povolením“ povolení udělené jednomu konkrétnímu vývozci pro jednoho konečného uživatele nebo příjemce ve třetí zemi a které se vztahuje na jeden nebo více druhů zboží dvojího užití;

9)

„všeobecným vývozním povolením Společenství“ vývozní povolení pro vývozy do některých zemí určení, které je k dispozici všem vývozcům, kteří dodržují podmínky použití uvedené v příloze II;

10)

„souhrnným vývozním povolením“ povolení udělené jednomu konkrétnímu vývozci pro typ nebo kategorii zboží dvojího užití, které může platit pro vývozy určené pro jednoho nebo více určených konečných uživatelů či v jedné nebo více určených třetích zemích;

11)

„národním všeobecným vývozním povolením“ vývozní povolení udělené podle čl. 9 odst. 2 a definované vnitrostátními právními předpisy v souladu s článkem 9 a přílohou IIIc tohoto nařízení;

12)

„celním územím Evropské unie“ území ve smyslu čl. 3 celního kodexu Společenství;

13)

„zboží dvojího užití, které není zbožím Společenství“ zboží, jež má status zboží, které není zbožím Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 8 celního kodexu Společenství.

a)

zařazení mezi zboží, které je uvedeno na seznamu vojenského materiálu, který vedou členské státy;

b)

použití výrobního, zkušebního nebo analytického zařízení a jeho součástí k vývoji, výrobě nebo údržbě zboží uvedeného na výše zmíněném seznamu;

c)

použití jakýchkoliv nehotových výrobků v závodě na výrobu vojenského materiálu uvedeného na výše zmíněném seznamu.

a)

musí vyloučit z oblasti své působnosti zboží uvedené v části 2 přílohy II;

b)

jsou vymezena vnitrostátními právními předpisy nebo praxí. Mohou je používat všichni vývozci se sídlem nebo usazení v členském státě vydávajícím tato povolení, pokud splňují požadavky stanovené v tomto nařízení a v doplňujících vnitrostátních právních předpisech. Vydávají se v souladu s údaji uvedenými v příloze IIIc. Vydávají se v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo praxí.

Členské státy o všech vydaných nebo pozměněných vnitrostátních všeobecných vývozních povoleních neprodleně informují Komisi. Komise tato oznámení zveřejní v řadě C Úředního věstníku Evropské unie;

c)

nemohou být použita, jestliže byl vývozce svými orgány informován, že dotyčné zboží je nebo by mohlo být celé nebo z části určeno k jednomu z použití uvedených v čl. 4 odst. 1 a 3 nebo použití uvedených v čl. 4 odst. 2 v zemi, na níž se vztahuje zbrojní embargo, o němž bylo rozhodnuto společným postojem nebo společnou akcí přijatými Radou nebo rozhodnutím OBSE, nebo zbrojní embargo uložené závaznou rezolucí Rady bezpečnosti OSN, nebo jestliže si je vývozce vědom toho, že zboží je určeno k výše uvedeným použitím.

a)

k udělování vývozních povolení pro zboží dvojího užití;

b)

k rozhodování o zákazu tranzitu zboží dvojího užití, které není zbožím Společenství podle tohoto nařízení.

a)

závazkům a povinnostem, které každý členský stát přijal jako člen příslušných mezinárodních režimů nešíření a ujednání o kontrole vývozu nebo ratifikací příslušných mezinárodních smluv;

b)

svým závazkům vyplývajícím ze sankcí uložených společným postojem nebo společnou akcí přijatými Radou nebo rozhodnutím OBSE nebo závaznou rezolucí Rady bezpečnosti OSN;

c)

aspektům národní zahraniční nebo bezpečnostní politiky, včetně těch, které jsou upraveny společným postojem Rady 2008/944/SZBP ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu (5);

d)

aspektům zamýšleného konečného použití a nebezpečí zneužití.

a)

při udělení povolení nebyly vzaty v úvahu patřičné informace nebo

b)

od doby, kdy bylo povolení uděleno, se značně změnily okolnosti.

a)

podrobnosti o vývozcích zbavených vnitrostátními sankcemi práva na využití národních všeobecných vývozních povolení nebo všeobecných vývozních povolení Společenství;

b)

údaje o citlivých konečných uživatelích, aktérech podílejících se na podezřelých zakázkách, a jsou-li tyto údaje k dispozici, o zvolených trasách.

a)

označení zboží dvojího užití;

b)

množství zboží dvojího užití;

c)

jména a adresy vývozce a příjemce;

d)

konečného použití a konečného uživatele zboží dvojího užití, jsou-li známy.

a)

získávat informace o jakékoliv objednávce nebo operaci týkající se zboží dvojího užití;

b)

zajistit správné uplatňování opatření pro kontrolu vývozu, což může zahrnovat zejména právo na vstup do obchodních prostor osob, které se na vývozu podílejí, nebo zprostředkovatelů podílejících se na poskytování zprostředkovatelských služeb za podmínek stanovených v článku 5.

—

je přepravující osobě známo, že konečné místo určení příslušného zboží je mimo Společenství,

—

vývoz tohoto zboží do takového konečného místa určení je v členském státě, ze kterého má být toto zboží přepraveno, podmíněn povolením podle článků 3, 4 nebo 8 a takový vývoz přímo z jeho území není povolen na základě všeobecného nebo souhrnného povolení,

—

zboží nebude v členském státě, do kterého má být přepraveno, zpracováno nebo opracováno ve smyslu článku 24 celního kodexu Společenství.

—

použití článku 296 Smlouvy o založení Evropského společenství,

—

použití Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii.

Kategorie 0

Kategorie 1

Kategorie 2

Kategorie 3

Kategorie 4

Kategorie 5

Kategorie 6

Kategorie 7

Kategorie 8

Kategorie 9

1.

V případě kontroly zboží, které je vyvinuto nebo upraveno pro vojenské účely, viz příslušný/é Seznam/y kontrol vojenského materiálu, který/é vedou jednotlivé členské státy. Odkazy v této příloze, které znějí „VIZ TÉŽ seznam VOJENSKÉHO MATERIÁLU“, se vztahují na tyto seznamy.

2.

Účel kontrol obsažených v této příloze nesmí být zmařen vývozem jakéhokoliv nekontrolovaného zboží (včetně provozních celků) obsahujícího jednu nebo více kontrolovaných položek, pokud kontrolovaná položka nebo položky tvoří podstatný prvek zboží a může být snadno odstraněna či použita pro jiné účely.

Při posuzování, zda kontrolovaná/é položka/y má/mají být považována/y za podstatný prvek, je nutné přihlížet k faktorům množství, hodnoty a použitého technologického know-how a k jiným zvláštním okolnostem, které by mohly učinit z kontrolované položky nebo kontrolovaných položek podstatný prvek dodávaného zboží.

3.

Zboží specifikované v této příloze zahrnuje jak nové, tak i použité zboží.

a.

běžně dostupný veřejnosti, přičemž:

Položka a. všeobecné poznámky k softwaru se nevztahuje na „software“ uvedený v kategorii 5 – Část 2 („Ochrana informací“)

b.

„veřejně dostupný“.

„Aktivní obrazový prvek“ (6, 8): nejmenší (jednotlivý) prvek pevné matrice, který má fotoelektrickou přenosovou funkci, je-li vystaven světelnému (elektromagnetickému) záření.

„Aktivní systémy řízení letu“ (7): systémy, jejichž funkcí je bránit nežádoucím pohybům „letadla“ a řízených střel nebo strukturálním zátěžím prostřednictvím autonomního zpracování výstupních signálů z více snímačů a následného poskytování nezbytných preventivních příkazů k zajištění automatického řízení.

„Analyzátory signálu“ (3): přístroje schopné měřit a zobrazovat základní vlastnosti jednofrekvenčních složek multifrekvenčních signálů.

„APP“ (4): viz „nastavený nejvyšší výkon“.

„Asymetrický algoritmus“ (5): šifrovací algoritmus, který používá různé matematicky závislé klíče pro šifrování a dešifrování.

„Asymetrický algoritmus“ se běžně používá ve správě klíčů.

„Automatické sledování cíle“ (6): technický postup, který automaticky určuje a jako výstup poskytuje extrapolovanou hodnotu nejpravděpodobnější polohy cíle v reálném čase.

„Bezpečnost informací“ (4, 5): veškeré prostředky a funkce, které zajišťují přístupnost, důvěrnost nebo integritu informací nebo komunikací, s výjimkou prostředků a funkcí, které jsou určeny k ochraně proti selhání funkcí. Patří sem „šifrování“, ‚kryptoanalýza‘ ochrana proti nežádoucím únikům a bezpečnost počítačů.

‚Kryptoanalýza‘: analýza šifrovacího systému nebo jeho vstupů a výstupů prováděná za účelem odvození utajovaných proměnných nebo citlivých dat, včetně srozumitelného textu.

„Bezpilotní vzdušný dopravní prostředek“ („UAV“) (9): jakékoliv letadlo, jež je schopno startu, udržitelného řízeného letu a navigace bez přítomnosti člověka na palubě.

„CE“: viz „výpočetní prvek“.

„Celková číslicová přenosová rychlost“ (5): celkový počet bitů, včetně linkového kódování, doplňkových bitů apod., který za časovou jednotku projde příslušným zařízením v číslicovém přenosovém systému.

Viz též „číslicová přenosová rychlost“.

„Celková proudová hustota“ (3): celkový počet ampérzávitů v cívce (tj. počet závitů násobený maximálním proudem protékajícím každým závitem) dělený celkovým průřezem cívky (sestávající ze supravodivých vláken, kovové matrice, v níž jsou supravodivá vlákna zalita, zalévacího materiálu, chladicích kanálů, atd.).

„CEP“ (kružnice stejné pravděpodobnosti) (7): míra přesnosti vyjádřená jako poloměr kružnice se středem představujícím cíl, do které z určité vzdálenosti dopadne 50 % přepravovaného užitečného nákladu.

„Civilní letadlo“ (1, 7, 9): „letadlo“, které je pod svým vlastním označením uvedeno na seznamech osvědčení letové způsobilosti, které zveřejňují úřady pro civilní letectví, jako „letadlo“ určené pro provoz na obchodních civilních vnitrostátních nebo zahraničních linkách nebo jako „letadlo“ určené pro zákonem povolené civilní soukromé nebo obchodní účely.

Viz též „letadlo“.

„CW laser (kontinuální laser)“ (6): „laser“, který poskytuje nominálně konstantní výstupní energii po dobu delší než 0,25 sekundy.

„Časová konstanta“ (6): doba, která uplyne od aplikace světelného stimulu do okamžiku, kdy přírůstek proudu dosáhne velikosti 1–1/e konečné hodnoty (tj. 63 % konečné hodnoty).

„Číslicová přenosová rychlost“(5): celková rychlost přenosu informací v bitech, jež se přímo přenášejí na libovolné médium.

Viz rovněž „celková číslicová přenosová rychlost“.

„Číslicové řízení“ (2): automatické řízení nějakého procesu vykonávané zařízením, které používá číslicová data, jež jsou obvykle zadávána během provádění operace (viz ISO 2382).

„Číslicový systém automatického řízení motoru s plnou autoritou“, „FADEC“ (7, 9): elektronický řídicí systém pro motory s plynovou turbínou nebo motory s kombinovaným cyklem používající digitální počítač pro řízení proměnných potřebných pro regulaci tahu motoru nebo výkonu na výstupním hřídeli v celém pracovním rozsahu motoru od počátku dodávky paliva až po uzavření přívodu paliva.

„Datové referenční navigační systémy“ („DBRN“) (7): systémy, které využívají různé zdroje dříve naměřených geomapujících údajů, jež jsou integrovány tak, aby za dynamických podmínek poskytovaly přesné navigační informace. Mezi tyto zdroje patří hloubkové mapy, hvězdné mapy, gravitační mapy, magnetické mapy nebo trojrozměrné digitální mapy terénu.

„Deformovatelná zrcadla“ (6): též adaptivní optická zrcadla, která mají:

„Difuzní spojování“ (1, 2, 9): molekulární spojování nejméně dvou různých kovů v tuhém stavu do jednoho kusu s pevností spoje, která je rovna pevnosti spoje nejméně pevného materiálu.

„Digitální počítač“ (4, 5): zařízení, které je schopno ve formě jedné nebo více diskrétních proměnných provádět všechny tyto operace:

Úpravy uloženého sledu instrukcí zahrnují výměnu pevných paměťových zařízení, ale nikoli fyzickou změnu zapojení nebo vzájemného propojení.

„Doba přepínání frekvence“ (3, 5): maximální doba (prodleva) potřebná pro přepnutí signálu z jedné zvolené výstupní frekvence na jinou zvolenou výstupní frekvenci tak, aby bylo dosaženo:

„Doba trvání laserového pulsu“ (6) je doba, po kterou „laser“ emituje „laserové“ záření, a která u „pulsních laserů“ odpovídá době, po kterou je emitován jediný puls nebo řada po sobě jdoucích pulsů.

„Doba ustálení“ (3): doba potřebná k tomu, aby výstup dosáhl při přepnutí mezi dvěma libovolnými úrovněmi převodníku své konečné hodnoty s tolerancí jednoho půlbitu.

„Doba zpoždění základního hradla“ (3): hodnota doby zpoždění, která odpovídá základnímu hradlu používanému v „monolitickém integrovaném obvodu“. Pro ‚řadu‘„monolitických integrovaných obvodů“ může být toto zpoždění specifikováno buď jako doba zpoždění pro typické hradlo, nebo jako typická doba zpoždění vztažená na hradlo.

„Doba zpoždění základního hradla“ se nesmí zaměňovat se vstupním a výstupním zpožděním komplexního „monolitického integrovaného obvodu“.

‚Řada‘ se skládá ze všech integrovaných obvodů, u nichž platí jako výrobní metodika a specifikace, s výjimkou příslušných funkcí, toto:

„Dosah přístrojů“ (6): dosah, ve kterém radar poskytuje jednoznačné zobrazení.

„Driftová rychlost“ (gyroskopu) (7): složka indikace gyroskopu, která je funkčně nezávislá na vstupní rotaci. Vyjadřuje se jako úhlová rychlost. (IEEE STD 528–2001).

„Dynamické adaptivní směrování“ (5): automatické přesměrování provozu založené na průběžném snímání a rozboru aktuálních podmínek sítě.

Nezahrnuje případy rozhodnutí o směrování přijímané na základě předem definované informace.

„Dynamické analyzátory signálů“ (3): „analyzátory signálů“, které pro zobrazení Fourierova spektra daného průběhu kmitu včetně informace o fázi a amplitudě používají číslicové vzorkování a transformační techniky.

Viz též „analyzátory signálů“.

„Efektivní gram“ (0, 1) „zvláštního štěpného materiálu“ znamená:

„Ekvivalentní hustota“ (6): hmotnost optiky na jednotku optické plochy promítnuté na optický povrch.

„Elektronická sestava“ (2, 3, 4, 5): soubor elektronických součástek (tj. ‚obvodových prvků‘, ‚diskrétních součástek‘, integrovaných obvodů, atd.) spojených dohromady tak, aby vykonávaly jednu nebo více specifických funkcí; součástky jsou vyměnitelné jako jednotka a běžně schopné rozložení.

‚Obvodový prvek‘: Jeden aktivní nebo pasivní funkční prvek jednoho elektronického obvodu, jako je jedna dioda, jeden tranzistor, jeden odpor, jeden kondenzátor atd.

‚Diskrétní součástka‘: Odděleně dodávaný ‚obvodový prvek‘ s vlastními vnějšími spoji.

„Elektronicky řiditelná sfázovaná anténní soustava“ (5, 6): anténa, která vytváří paprsek pomocí spřažení fází, tj. směr paprsku je řízen komplexem budicích součinitelů vyzařovacích prvků, přičemž směr tohoto paprsku jak pro vysílání, tak pro příjem je možné měnit v azimutu nebo v úhlu výšky nebo v obojím použití elektrického signálu.

„Elementární vlákno“ (1): nejtenčí složka vlákna, obvykle o průměru několika mikrometrů.

„Expertní systémy“ (7): systémy poskytující závěry prostřednictvím aplikace pravidel na data, která jsou uložena nezávisle na „programu“ a mají jednu z těchto schopností:

„Extrakce z taveniny“ (1): proces ‚rychlého tuhnutí‘ a extrakce proužku slitinového produktu prostřednictvím vložení krátkého segmentu chlazeného rotujícího bloku do lázně z roztavené kovové slitiny.

‚Rychlé tuhnutí‘: tuhnutí roztaveného materiálu při rychlostech ochlazování vyšších než 1 000 K/s.

„FADEC“: viz „číslicový systém automatického řízení motoru s plnou autoritou“.

„Frakční šířka pásma“ (3 5): „okamžitá šířka pásma“ dělená středovou frekvencí a vyjádřená v procentech.

„Frekvenční syntetizátor“ (3): jakýkoliv typ zdroje frekvence nebo generátoru signálu, který bez ohledu na použitou techniku poskytuje z jednoho nebo více výstupů několik současných nebo alternativních výstupních frekvencí řízených nebo uspořádaných menším počtem standardních (nebo základních) frekvencí nebo frekvencí od nich odvozených.

„Geograficky rozptýlené“ (6): snímače se považují za geograficky rozptýlené, je-li každé umístění vzdáleno jedno od druhého více než 1 500 m v jakémkoli směru. Mobilní snímače jsou vždy považovány za „geograficky rozptýlené“.

„Gradiometr s vlastní magnetizací“ (6): jednotlivý snímač snímající gradient magnetického pole a příslušná elektronika, jejíž výstup je mírou gradientu magnetického pole.

Viz též „magnetické gradiometry“.

„Hlavní paměť“ (4): primární paměť pro data nebo instrukce, do které má základní jednotka rychlý přístup. Skládá se z vnitřní paměti „digitálního počítače“ a jakéhokoliv jejího hierarchického rozšíření, např. rychlé vyrovnávací paměti nebo rozšířené paměti s nesekvenčním přístupem.

„Hlavní prvek“ (4): (jak je používán v kategorii 4) prvek, jehož hodnota při výměně je větší než 35 % celkové hodnoty systému, jehož je prvkem. Hodnota prvku je cena, kterou za prvek zaplatil výrobce systému nebo ten, kdo systém kompletuje. Celková hodnota je běžná světová prodejní cena pro zákazníky, kteří nejsou s výrobcem spojeni, v místě výroby nebo dodávky.

„Hybridní integrovaný obvod“ (3): jakákoliv kombinace integrovaných obvodů nebo integrovaného obvodu a ‚obvodových prvků‘ nebo ‚diskrétních součástek‘, které jsou spojeny dohromady za účelem uskutečňování jedné nebo více specifických funkcí, se všemi těmito vlastnostmi:

„Hybridní počítač“ (4): zařízení, které je schopno provádět všechny tyto operace:

„Chemický laser“ (6): „laser“, ve kterém se vybuzená složka tvoří v důsledku energie uvolněné z chemické reakce.

„Imunotoxin“ (1): konjugát jednobuněčné specifické monoklonální protilátky s „toxinem“ nebo „podjednotkou toxinu“, který výběrově zasahuje nakažené buňky.

„Integrovaný obvod vrstvového typu“ (3): soustava ‚obvodových prvků‘ a kovových propojení vytvořená napařováním silné nebo tenké vrstvičky na izolační „podložku“.

‚Obvodový prvek‘: Jeden aktivní nebo pasivní funkční prvek jednoho elektronického obvodu, jako je jedna dioda, jeden tranzistor, jeden odpor, jeden kondenzátor atd.

„Interpolace tvaru“ (2): dva nebo více „číslicově řízených“ pohybů pracujících v souladu s instrukcemi, které specifikují další požadovanou polohu a požadované rychlosti posuvu do této polohy. Tyto rychlosti posuvu se mění ve vzájemném vztahu tak, že se vytváří požadovaný obrys (viz ISO/DIS 2806–1980).

„Izolace“ (9): používá se na součásti raketového motoru, tj. na plášť, trysky, přívody, uzávěry pláště, a zahrnuje vulkanizované nebo polotvrzené kompozitní pryžové polotovary ve formě plátů, které obsahují izolační nebo žáruvzdorný materiál. Izolaci lze též použít na obložení či vložky pro odstranění vnitřního pnutí.

„Izolované živé kultury“ (1): živé kultury ve formě vegetačního klidu a v sušených preparátech.

„Izostatické lisy“ (2): zařízení schopná upravit prostřednictvím různých médií (plyn, kapalina, pevné částice atd.) v uzavřené dutině tlak tak, aby se ve všech směrech vytvořil stejný tlak působící na obrobek nebo materiál uvnitř dutiny.

„Izostatické zhutňování za tepla“ (2): proces, při kterém je odlitek při teplotách vyšších než 375 K (102 °C) vystaven prostřednictvím různých médií (plyn, kapalina, pevné částice atd.) v uzavřené dutině tlaku tak, aby se ve všech směrech vytvořila stejná síla za účelem zmenšení nebo odstranění pórovitosti odlitku.

„Jaderný reaktor“ (0): kompletní reaktor, který je schopen pracovat tak, aby udržel řízenou štěpnou řetězovou reakci. Mezi „jaderné rektory“ patří všechny položky, které jsou umístěny uvnitř reaktorové nádoby nebo s ní přímo spojeny, zařízení pro řízení výkonu aktivní zóny a díly, které za běžných okolností obsahují chladicí médium primárního okruhu reaktoru, přicházejí s ním do přímého kontaktu nebo řídí jeho oběh.

„Jednospektrální zobrazovací snímače“ (6): snímače schopné získávat obrazová data z jednoho diskrétního spektrálního pásma.

„Kabílek“ (1): svazek „elementárních vláken“, obvykle přibližně rovnoběžných.

„Kalení“ na chlazenou kovovou desku (1): proces ‚rychlého tuhnutí‘ roztaveného proudu kovu dopadajícího na chlazený blok, při kterém se vytváří vločkám podobný výrobek.

‚Rychlé tuhnutí‘: tuhnutí roztaveného materiálu při rychlostech ochlazování vyšších než 1 000 K/s.

„Kombinovaný otočný stůl“ (2): stůl, který umožňuje otáčet a naklápět obrobek kolem dvou nerovnoběžných os, jež lze současně koordinovat za účelem „interpolace tvaru“.

„Kompozit“ (1 2 6 8 9): „matrice“ a přídavná složka nebo složky sestávající z částic, whiskerů, vláken, které jsou určeny ke zvláštnímu účelu nebo účelům, nebo jakákoliv jejich kombinace.

„Komprese impulsů“ (6): kódování a zpracování dlouhotrvajícího radarového signálového impulsu na krátkodobý impuls při zachování výhod vysoké impulsní energie.

„Koncové efektory“ (2): upínače, ‚aktivní nástrojové jednotky‘ a jakékoli jiné nástroje, které jsou připevněny k upínací desce na konci ramene manipulátoru „robota“.

‚Aktivní nástrojová jednotka‘: zařízení pro aplikaci hnací síly, energie procesu na obrobek nebo snímání obrobku.

„Konstanta stupnice“ (7) gyroskopického přístroje nebo měřiče zrychlení: poměr změny výstupu ke změně vstupu, který má být změřen. Tato konstanta je obecně vyjádřena jako směrnice přímky, která může být upravena aplikací metody nejmenších čtverců na vstupní a výstupní data získaná cyklickými změnami vstupu v rámci jeho rozsahu.

„Kosmická loď“ (7, 9): aktivní nebo pasivní družice a kosmické sondy.

„Kritická teplota“ (1, 3, 6) specifického „supravodivého“ materiálu (někdy označovaná jako přechodová teplota): teplota, při které tento materiál ztrácí veškerý odpor proti průchodu stejnosměrného elektrického proudu.

„KŠV“ (4): „korigovaný špičkový výkon“.

„Kvantová kryptografie“ (5): soubor postupů pro vytvoření sdíleného klíče pro „kryptografii“ měřením kvantověmechanických vlastností fyzikální soustavy (včetně fyzikálních vlastností, na něž se vztahují zákony kvantové optiky, teorie kvantového pole nebo kvantové elektrodynamiky).

„Laditelnost“ (6): schopnost „laseru“ vytvářet spojitý výstup všech vlnových délek v rozmezí několika „laserových“ přechodů. „Laser“ s volitelnou čarou produkuje diskrétní vlnové délky v jednom „laserovém“ přechodu a za „laditelný“ není považován.

„Laser“ (0, 2, 3, 5, 6, 7, 8, 9): montážní celek ze součástí, které vytvářejí prostorově i časově koherentní světlo, které je zesilováno vynucenou emisí záření.

Viz též:

„Laser s modulací jakosti rezonátoru“ (6): „laser“, ve kterém je energie uchovávána v systému inverzního souboru nebo v optickém rezonátoru a později je vysílána formou impulsu.

„Laser se supervysokým výkonem“ („SHPL“) (6): „laser“, který je schopný dodávat celou výstupní energii nebo její část překračující 1 kJ v průběhu 50 ms nebo který má střední výkon nebo výkon v režimu spojité vlny vyšší než 20 kW.

„Látky k potlačení nepokojů“ (1): látky, které za předpokládaných podmínek použití k potlačení nepokojů u lidí rychle vyvolávají smyslové podráždění nebo ochromující tělesné účinky, které mizí krátce po ukončení expozice.

Technická poznámka:

Slzné plyny jsou podskupinou „látek k potlačení nepokojů“

„Letadlo“ (1, 7, 9): letecký dopravní prostředek s pevnými křídly, otočnými křídly, točivými křídly (helikoptéry), překlopným rotorem nebo překlopnými křídly.

Viz též „civilní letadlo“.

„Linearita“ (2) (obvykle měřená jako nelinearita): maximální kladná nebo záporná odchylka skutečné vlastnosti (průměr hodnot odečtených ve směru nahoru a dolů v rozsahu stupnice) od přímky proložené tak, aby vyrovnávala a minimalizovala maximální odchylky.

„Lokální síť“ (4 5): datový komunikační systém se všemi těmito vlastnostmi:

„Magnetické gradiometry“ (6): přístroje určené pro detekci prostorových změn magnetických polí ze zdrojů nacházejících se mimo přístroj. Skládají se z více „magnetometrů“ a příslušné elektroniky, jejichž výstup je mírou gradientu magnetického pole.

Viz též „gradiometr s vlastní magnetizací“.

„Magnetometry“ (6): přístroje určené pro detekci magnetických polí ze zdrojů, které jsou mimo přístroj. Skládají se z jednoho snímače snímajícího magnetické pole a příslušné elektroniky, jejíž výstup je mírou magnetického pole.

„Materiály odolné vůči UF6“ (0): podle typu odlučovacího procesu měď, korozivzdorná ocel, hliník, oxid hlinitý, slitiny hliníku, nikl nebo slitina obsahující 60 % hmotnostních nebo více niklu a flurované uhlovodíkové polymery odolné vůči UF6.

„Matrice“ (1, 2, 8, 9): spojitá pevná hmota, která vyplňuje prostor mezi částicemi, whiskery nebo vlákny.

„Mechanické legování“ (1): proces legování spočívající ve spojování, drcení a opětném spojování výchozích prášků a prášků legur mechanickým nárazem. Nekovové částice lze do slitiny vmíchat přidáním příslušných prášků.

„Měrná pevnost v tahu“ (0, 1, 9): mezní pevnost v tahu v pascalech (N/m2) dělená měrnou tíhou v N/m3, měřená při teplotě (296 ± 2) K ((23 ± 2) °C) a relativní vlhkosti (50 ± 5) %.

„Měrný modul“ (0, 1, 9): Youngův modul v pascalech (N/m2) dělený měrnou tíhou v N/m3, měřený při teplotě (296 ± 2) K ((23 ± 2) °C) a relativní vlhkosti (50 ± 5) %.

„Měřiče tlaku“ (2): přístroje, které převádějí hodnoty naměřeného tlaku na hodnoty elektrického signálu.

„Mikroorganismy“ (1, 2): bakterie, viry, mykoplasmata, rickettsie, chlamydie nebo houby v přírodním, zahuštěném nebo modifikovaném stavu, buď ve formě „izolovaných živých kultur“, nebo substrátu obsahujícího živý materiál, který byl záměrně naočkován nebo nakažen těmito kulturami.

„Mikropočítačový mikroobvod“ (3): „monolitický integrovaný obvod“ nebo „vícečipový integrovaný obvod“ obsahující aritmetickou logickou jednotku (ALU), který je schopen provádět univerzální příkazy z vnitřní paměti o datech obsažených ve vnitřní paměti.

Vnitřní paměť může být rozšířena pomocí vnější paměti.

„Mikroprocesorový mikroobvod“ (3): „monolitický integrovaný obvod“ nebo „vícečipový integrovaný obvod“ obsahující aritmetickou logickou jednotku (ALU), který je schopen provádět řady univerzálních instrukcí z vnější paměti.

„Mikroprocesorový mikroobvod“ obvykle neobsahuje integrální paměť přístupnou uživateli, avšak paměť na čipu je možno použít pro výkon jeho logické funkce.

Patří sem i soustavy čipů, které jsou konstruovány tak, aby při vzájemném spojení vykonávaly funkci „mikroprocesorového mikroobvodu“.

„Monolitický integrovaný obvod“ (3): kombinace pasivních nebo aktivních ‚obvodových prvků‘ nebo obou těchto prvků, které:

„Naklápěcí vřeteno“ (2): vřeteno určené k upnutí nástroje, které může při obrábění změnit úhlovou polohu své otočné osy vzhledem k některé jiné ose.

„Nastavený nejvyšší výkon“ (4): nastavená nejvyšší rychlost, při níž „digitální počítače“ provádějí 64bitové nebo větší sčítání a násobení s pohyblivou řádovou čárkou, vyjadřuje se ve vážených teraflopech (WT), v jednotkách 1012 nastavených operací s pohyblivou řádovou čárkou za sekundu

Viz kategorie 4, Technická poznámka

„Naváděcí systém“ (7): systém, který integruje postup měření a výpočtu polohy a rychlosti (tj. navigaci) vesmírných prostředků s postupem výpočtu a vysíláním povelů systémům řízení letu vesmírných prostředků za účelem opravy jejich letové dráhy.

„Nejistota měření“ (2): charakteristický parametr, který udává se statistickou jistotou 95 %, v jakém rozsahu kolem výstupní hodnoty leží správná hodnota měřené proměnné. Zahrnuje neopravitelné systematické odchylky, neopravitelnou vůli a náhodné odchylky (viz ISO 10360–2 nebo VDI/VDE 2617).

„Neuronový počítač“ (4): zařízení pro zpracování dat, konstruované nebo přizpůsobené pro napodobování chování jednoho neuronu nebo souboru neuronů, tj. zařízení, pro které je charakteristická schopnost hardwaru modulovat na základě předchozích údajů váhy a počet propojení většího množství strojových součástí.

„Objektový kód“ (9): strojem proveditelná forma vhodného vyjádření jednoho nebo více postupů „zdrojového kódu“ (zdrojového jazyka) přeloženého programovacím systémem.

„Odchylka úhlové polohy“ (2): maximální rozdíl mezi úhlovou polohou a skutečnou, velmi přesně změřenou úhlovou polohou poté, co byl obrobek upnutý na stole vysunut ze své výchozí polohy (viz VDI/VDE 2617, Návrh: ‚otočné stoly pro stroje na měření souřadnic‘).

„Ohnisková pole“ (6): lineární nebo dvourozměrné plošné vrstvy nebo kombinace plošných vrstev jednotlivých detektorových prvků, též s vyhodnocovací elektronikou, které pracují v ohniskové rovině.

Tato definice nezahrnuje sloupce jednotlivých detektorových prvků ani detektory se dvěma, třemi nebo čtyřmi prvky, není-li na úrovni každého prvku provedeno časové zpoždění a integrace.

„Ochuzený uran“ (0): uran, u nějž je obsah izotopu 235 snížen pod úroveň vyskytující se v přírodě.

„Okamžitá šířka pásma“ (3, 5, 7): šířka pásma, ve které výstupní výkon zůstává konstantní s odchylkou 3 dB, aniž by musely být přizpůsobovány jiné funkční parametry.

„Opakovatelnost“ (7): blízkost shody mezi opakovanými měřeními stejné proměnné za stejných provozních podmínek, pokud mezi měřeními dojde ke změnám podmínek nebo zařízení po určitou dobu nepracuje (odkaz: IEEE STD 528–2001 (jedna standardní odchylka sigma)

„Optické přepojování“ (5): směrování nebo přepojování signálů v optické formě bez přeměny na elektrické signály.

„Optické zesílení“ (5): zesilovací technika v optické komunikaci, která zesiluje optické signály generované zvláštním optickým zdrojem bez přeměny na elektrické signály, např. použitím polovodičových optických zesilovačů, luminiscenčních zesilovačů s optickými vlákny.

„Optický integrovaný obvod“ (3): „monolitický integrovaný obvod“ nebo „hybridní integrovaný obvod“, který obsahuje jednu nebo více součástí, které mají fungovat jako fotobuňka, světelný zářič nebo které mají vykonávat jednu či více optických nebo elektrooptických funkcí.

„Optický počítač“ (4): počítač konstruovaný nebo modifikovaný pro použití světla k prezentaci dat a jehož výpočetní logické prvky jsou založeny na přímém propojení optických zařízení.

„Optimalizace letové dráhy“ (7): postup, který minimalizuje odchylky od požadované čtyřrozměrné letové dráhy (v prostoru i čase) s cílem dosáhnout při plnění letového úkolu maximální výkonnosti nebo efektivnosti.

„Osobní síť“ (5) systém sdělování údajů se všemi uvedenými vlastnostmi:

Technická poznámka:

„Datové zařízení“: vybavení schopné přenášet nebo přijímat sekvence číslicových informací.

„Pásek“ (1): materiál sestávající ze souběžných nebo prostřídaných „elementárních vláken“, „proužků“, „přástů“, „kabílků“ nebo „příze“ atd., obvykle předimpregnovaných pryskyřicí.

‚Proužek‘: svazek „elementárních vláken“ (obvykle více než 200), uspořádaných přibližně rovnoběžně.

„Personalizovaná inteligentní karta“ (5): inteligentní karta nebo elektronicky čitelný osobní doklad (např. elektronický pas) obsahující mikroobvod, který byl naprogramován pro specifické použití a nemůže být uživatelem přeprogramován pro jinou funkci.

„Pevně nastavený“ (5): kódovací nebo kompresní algoritmus, který nemůže přijímat externě dodávané parametry (např. šifrovací nebo klíčovací proměnné) a který uživatel nemůže modifikovat.

„Plné řízení letu“ (7): plně automatické řízení proměnných veličin stavu „letadla“ a letové dráhy, jehož cílem je splnění letového úkolu, odpovídající v reálném čase změněným údajům týkajícím se vnějších podmínek, nebezpečí nebo jiných „letadel“.

„Plynová atomizace“ (1): proces rozprášení roztaveného proudu kovové směsi pomocí vysokotlakého proudu plynu na kapičky o průměru 500 mikrometrů nebo méně.

„Podjednotka toxinu“ (1): strukturně a funkčně vydělitelná jednotka úplného „toxinu“.

„Podložka“ (3): deska základního materiálu s předlohami nebo bez předloh propojení, na které nebo do kterých mohou být umísťovány ‚diskrétní součástky‘ nebo integrované obvody nebo obojí.

‚Diskrétní součástka‘: Odděleně dodávaný „obvodový prvek“ s vlastními vnějšími spoji.

‚Obvodový prvek‘: Jeden aktivní nebo pasivní funkční prvek jednoho elektronického obvodu, jako je jedna dioda, jeden tranzistor, jeden odpor, jeden kondenzátor atd.

„Polotovary z uhlíkových vláken“ (1): soustava vláken, s povlakem nebo bez něj, uspořádaná tak, že vytváří kostru součásti před tím, než je do ní vpravena „matrice“ pro vytváření „kompozitu“.

„Poruchová odolnost“ (Chybová tolerance) (4): schopnost počítačového systému po jakékoli chybě ve funkci kterékoli složky jeho hardwaru nebo softwaru pokračovat v činnosti bez lidského zásahu na úrovni zajišťující kontinuitu činnosti, integritu dat a obnovu činnosti v daném čase.

„Potřebný“ (Všeobecná poznámka k technologii 1–9) – v případě „technologie“ se týká pouze té části „technologie“, která bezprostředně způsobuje dosažení nebo překročení kontrolovaných výkonových úrovní, funkcí nebo vlastností. Tyto „potřebné“„technologie“ mohou být společné pro různé druhy zboží.

„Primární řízení letu“ (7): řízení stability nebo manévru „letadla“, prostřednictvím generátorů síly nebo momentu, tj. aerodynamických řídicích ploch nebo směrování vektoru tahu motoru.

„Profil s měnitelnou geometrií“ (7): použití klapek v odtokových hranách náběžných klapek nebo nosových prvků, jejichž polohu lze ovládat za letu.

„Program“ (2, 6): sled instrukcí pro uskutečňování procesu ve formě proveditelné elektronickým počítačem nebo do této formy převoditelný.

„Protimomentové cirkulační systémy nebo cirkulační systémy směrového řízení“ (7): systémy, které používají vzduch hnaný přes aerodynamické povrchy pro zvýšení nebo řízení sil vyvozovaných těmito povrchy.

„Průměrný výstupní výkon“ (6): celková výstupní energie „laseru“ v joulech dělená „dobou trvání laserového pulsu“ v sekundách.

„Přást“ (1): svazek (obvykle 12 až 120) přibližně rovnoběžných ‚proužků‘.

‚Proužek‘: svazek „elementárních vláken“ (obvykle více než 200), uspořádaných přibližně rovnoběžně.

„Předem separovaný“ (0, 1): upravený použitím jakéhokoliv procesu pro zvýšení koncentrace kontrolovaného izotopu.

„Přenosový laser“ (6): „laser“, ve kterém je generující složka vybuzena prostřednictvím srážky negenerujícího atomu nebo molekuly s generujícím atomem nebo molekulou.

„Přesnost“ (2, 6): (obvykle se měří ve formě nepřesnosti) maximální kladná nebo záporná odchylka udávané hodnoty od přijaté normy nebo skutečné hodnoty měřené veličiny.

„Přiděleno podle ITU“ (3, 5): přidělení frekvenčních pásem podle platného vydání Rádiových předpisů ITU pro primární, povolené a sekundární služby.

Dodatečné a alternativní přidělení není zahrnuto.

„Přímočinné hydraulické lisování“ (2): tvářecí proces využívající tekutinou naplněný pružný vak, který je v přímém kontaktu s obrobkem.

„Přírodní uran“ (0): uran obsahující směs izotopů, která se vyskytuje v přírodě.

„Příze“ (1): svazek zkroucených ‚proužků‘.

‚Proužek‘: svazek „elementárních vláken“ (obvykle více než 200), uspořádaných přibližně rovnoběžně.

„Přizpůsobeno pro případ války“ (1): modifikace nebo výběr (např. změna čistoty, skladovatelnosti, virulence, schopnosti šíření nebo odolnosti proti ultrafialovému záření) určené pro zvýšení efektivnosti působení ztrát na lidech nebo zvířatech, poškozování techniky nebo škod na úrodě či životním prostředí.

„Pulsní laser“ (6): „laser“s „dobou trvání laserového pulsu“ rovnou 0,25 sekundy nebo kratší.

Radar s „rozprostřeným spektrem“ (6): viz „Rozprostřené spektrum radaru“.

„Radiální házení“ (2): radiální posun při jedné otáčce hlavního vřetena měřený v rovině kolmé k ose vřetena v bodě na testované externí nebo interní otočné rovině (viz ISO 230/1 1986, odstavec 5,61).

„Robot“ (2, 8): manipulační mechanismus se spojitou nebo krokovou dráhou pohybu, může používat snímače a má všechny tyto vlastnosti:

výše uvedená definice nezahrnuje tato zařízení:

„Rotační atomizace“ (1): proces rozprášení proudu nebo jímky roztaveného kovu odstředivou silou na kapičky o průměru 500 mikrometrů nebo méně.

„Rozlišovací schopnost“ (2): nejmenší přírůstek údaje měřicího přístroje; na číslicových přístrojích poslední významový bit (viz ANSI B- 89.1.12).

„Rozmělňování“ (1): proces zpracování materiálu na částice drcením nebo mletím.

„Rozprostřené spektrum radaru“ (6): jakákoliv modulační technika pro rozprostření energie pocházející ze signálu s poměrně úzkým frekvenčním rozsahem přes mnohem širší pásmo frekvencí pomocí nahodilého nebo pseudonahodilého kódování.

„Rozprostřené spektrum“ (5): technika, při které se energie v poměrně úzkém pásmu komunikačního kanálu rozprostírá přes mnohem širší energetické spektrum.

„Rychlá přeladitelnost radaru“ (6): jakákoliv technika, která mění v pseudonahodilém sledu nosnou frekvenci impulsního radarového vysílače mezi dvěma impulsy nebo skupinami impulsů o hodnotu rovnající se šířce pásma impulsu nebo větší.

„Rychlá přeladitelnost“ (5) (též frekvenční agilita nebo frekvenční skákání): forma „rozprostřeného spektra“, v níž je přenosová frekvence jednoho komunikačního kanálu měněna náhodným nebo pseudonáhodným sledem diskrétních kroků.

„Řadič komunikačního kanálu“ (4): fyzické rozhraní, které řídí tok synchronních nebo asynchronních číslicových informací. Je to modul, který lze integrovat do počítače nebo telekomunikačního zařízení pro zajištění komunikačního přístupu.

„Řadič přístupu do sítě“ (4): fyzické rozhraní pro distribuovanou přepojovací síť. Používá společné médium, které pracuje se stejnou „číslicovou přenosovou rychlostí“, a pro přenos používá rozhodování (např. rozlišující znak nebo detekci vysílání). Nezávisle na jakýchkoli jiných prostředcích volí pakety nebo skupiny dat (např. IEEE 802), které jsou mu adresovány. Je to modul, který lze integrovat do počítače nebo telekomunikačního zařízení pro zajištění komunikačního přístupu.

„Řízené střely“ (1, 3, 6, 7, 9): kompletní raketové systémy a vzdušné dopravní prostředky bez posádky schopné dopravit nejméně 500 kg užitečného nákladu do vzdálenosti nejméně 300 km.

„Řízení letu polem optických snímačů“ (7): síť dislokovaných optických snímačů, která používá „laserové“ paprsky k poskytování řídicích dat o letu v reálném čase pro zpracování palubním počítačem.

„Řízení výkonu“ (7): změna energie vysílaného signálu výškoměru tak, že přijímaná energie ve výšce „letadla“ je vždy na minimu nezbytném pro určení výšky.

„SHPL“: viz „laser se supervysokým výkonem“.

„Signalizace ve společném kanálu“ (5): signalizační metoda, v níž jeden kanál mezi ústřednami sděluje pomocí značených zpráv signalizační informace týkající se velkého počtu obvodů nebo volání a jiné informace, např. informace používané pro řízení sítě.

Sloučeniny typu III/V (3 6): polykrystalické nebo binární nebo komplexní monokrystalické produkty sestávající z prvků skupin IIIA a VA Mendělejevovy periodické tabulky (např. arsenid galia, arsenid galito-hlinitý, fosfid india).

„Směs chemikálií“ (1): látka v pevné, kapalné nebo plynné formě vyrobená ze dvou nebo více složek, které spolu za podmínek, za kterých je směs uchovávána, nereagují.

„Směsný“ (1): materiál vzniklý promísením termoplastických vláken a vláken výztuže s cílem vytvořit směs vláknové výztuže s „matricí“ ve výsledné vláknité podobě.

„Software“ (všeobecná poznámka k softwaru, všechny kategorie): soubor jednoho nebo více „programů“ nebo ‚mikroprogramů‘, který je zachycen na libovolném hmotném nosiči informací.

‚Mikroprogram‘: sled elementárních instrukcí uchovávaných ve speciální paměti, jejichž provádění je iniciováno zavedením jeho referenční instrukce do rejstříku instrukcí.

„Stabilita“ (7): standardní odchylka (1 sigma) kolísání určitého parametru od jeho kalibrované hodnoty měřená za stabilních teplotních podmínek. Stabilita se může vyjádřit jako funkce času.

„Státy, které jsou (nejsou) stranami Úmluvy o zákazu chemických zbraní“ (1): státy, pro které Úmluva o zákazu vývoje, výroby, hromadění, zásob a použití chemických zbraní a jejich ničení vstoupila (nevstoupila) v platnost (viz www.opcw.org).

„Substrátové polotovary“ (6) monolitické slitky s rozměry vhodnými pro výrobu optických prvků, jako jsou zrcadla nebo optická okna.

„Superplastické tváření“ (1, 2): proces tváření kovů za tepla vhodný pro kovy, pro které jsou při konvenční trhací zkoušce za pokojové teploty obvykle charakteristické nízké hodnoty prodloužení na bodu lámavosti (méně než 20 %), umožňující, aby se při zpracování dosáhlo nejméně dvojnásobku těchto hodnot.

„Supravodivý“ materiál (1, 3, 6, 8): materiál, tj. kov, slitina nebo směs, který může ztratit veškerý elektrický odpor, tj. který může dosáhnout nekonečné elektrické vodivosti a přenášet velmi vysoké elektrické proudy bez Jouleova ohřevu.

„Supravodivý“ stav materiálu je pro každý materiál charakterizován „kritickou teplotou“, kritickým magnetickým polem, které je funkcí teploty, a kritickou proudovou hustotou, která je funkcí obou, tj. jak magnetického pole, tak i teploty.

„Symetrický algoritmus“ (5): šifrovací algoritmus, který používá stejný klíč pro šifrování i pro dešifrování.

„Symetrický algoritmus“ se obvykle používá pro zajištění důvěrných dat.

„Systematická chyba“ (gyroskop) (7): průměrná hodnota na výstupu gyroskopu za daný časový interval, která byla naměřena za konkrétních provozních podmínek a která není v korelaci s hodnotou na vstupu nebo s rotací. „Systematická chyba“ se obvykle vyjadřuje ve stupních za hodinu [deg/h]. (IEEE STD 528–2001).

„Systematická chyba“ (měřiče zrychlení) (7): průměrná hodnota na výstupu měřiče zrychlení za daný časový interval, která byla naměřena za konkrétních provozních podmínek a která není v korelaci s hodnotou na vstupu nebo s rotací. „Systematická chyba“ se vyjadřuje v gramech nebo v metrech za sekundu na druhou (g nebo m/s2).(IEEE STD 528–2001). (Mikrogram se rovná 1 × 10–6 g).

„Systémové stopy“ (6): zpracované, korelované (se začleněnými daty cíle z radaru do polohy podle letového plánu) a aktualizované hlášení letové polohy letadla, které je k dispozici dispečerům střediska řízení letového provozu.

„Systolický počítač“ (4): počítač, kde uživatel může dynamicky ovládat tok a modifikaci dat na úrovni matice logických hradel.

„Šifrování“ (5): obor, který zahrnuje principy, prostředky a metody pro přeměnu dat za účelem skrytí jejich informačního obsahu, zabránění jejich nezjistitelné úpravě nebo neoprávněnému použití. „Šifrování“ se omezuje na přeměnu informací použitím jednoho nebo více „tajných parametrů“ (např. šifrovacích proměnných) nebo příslušného klíče.

„Tajný parametr“: konstanta nebo klíč utajovaný před jinými osobami nebo sdílený pouze ve skupině.

„Šířka pásma v reálném čase“ (3) pro „dynamické analyzátory signálů“: nejširší frekvenční rozmezí, které je schopen analyzátor zobrazit nebo uložit, aniž by způsobil jakoukoliv diskontinuitu analýzy vstupních dat. U analyzátorů s více než jedním kanálem se musí pro výpočet použít konfigurace kanálů, která poskytuje největší „šířku pásma v reálném čase“.

„Špičkový výkon“ (6): nejvyšší úroveň výkonu dosažená během „doby trvání laserového pulsu“.

„Tavitelné“ (1): lze je síťovat nebo dále polymerovat (tvrdit) užitím tepla, záření, katalyzátorů apod., nebo mohou být taveny bez pyrolýzy (zuhelnatění).

„Technologie“ (Všeobecná poznámka k technologii, Poznámka k jaderné technologii, všechny kategorie): specifické informace nezbytné pro „vývoj“, „výrobu“ nebo „užití“ zboží. Tyto informace mají formu ‚technických dat‘ nebo ‚technické pomoci‘.

‚Technická pomoc‘ může mít formu pokynů, školení, výcviku, pracovních znalostí a poradenských služeb a může zahrnovat i přenos „technických dat“.

‚Technická data‘ mohou mít formu modrotisků, plánů, diagramů, modelů, formulářů, tabulek, technických výkresů a specifikací, příruček a pokynů psaných nebo zaznamenaných na jiných médiích nebo zařízeních, jako jsou disky, pásky, permanentní paměti (ROM).

„Toxiny“ (1, 2): bakteriální jedy ve formě záměrně izolovaných preparátů nebo směsí, bez ohledu na způsob jejich výroby, jiné než jedy, které kontaminují látky jiných materiálů, jako jsou patologické vzorky, plodiny, potraviny nebo mateřské kultury „mikroorganismů“.

„Trvání impulsu“ (6): trvání laserového impulsu měřeného na úrovních poloviční intenzity plné šířky (Full Width Half Intensity (FWHI)).

„Účastnický stát“ (7, 9): účastnický stát Wassenaarského ujednání. (Viz www.wassenaar.org)

„Úhlová náhodná cesta“: vznik úhlové chyby v čase, který je způsoben bílým šumem při stupni úhlu. (IEEE STD 528–2001)

„Uran obohacený izotopy 235 nebo 233“ (0): uran obsahující izotop 235 nebo 233 nebo oba tyto izotopy v takovém množství, že poměr celkového součtu těchto izotopů k izotopu 238 je větší než poměr izotopu 235 k izotopu 238, vyskytující se v přírodě (izotopický poměr 0,71 procent).

„Užití“ (Všeobecná poznámka k technologii, Poznámka k jaderné technologii, všechny kategorie): provoz, instalace (včetně instalace na místě), údržba (kontrola), běžné a celkové opravy a obnova.

„Uživatelská programovatelnost“ (6): možnost přístupu, která uživateli umožňuje vkládat, měnit nebo nahrazovat „programy“ jiným způsobem než:

„Vakcína“ (1): léčivý přípravek, pro který řídící orgány v zemi výroby nebo použití vydaly licenci, povolení k uvádění na trh nebo povolení k provádění klinických zkoušek a který je určen k vyvolání ochranné imunologické reakce u lidí nebo zvířat a jehož účelem je zabránit nemocem u těch osob nebo zvířat, kterým je podáván.

„Vakuová atomizace“ (1): proces rozprášení proudu roztaveného kovu rychlým uvolněním rozpuštěného plynu pomocí vakua na kapičky o průměru 500 mikrometrů nebo méně.

„Veřejně dostupný“ (Všeobecná poznámka k technologii, Poznámka k jaderné technologii, Všeobecná poznámka k softwaru): „technologie“ nebo „software“, které byly zpřístupněny, aniž by bylo omezeno jejich další šíření (omezení autorskými právy nebrání tomu, aby byly „technologie“ nebo „software“ označovány jako „veřejně dostupné“).

„Vhodný pro kosmické aplikace“ (3, 6): výraz vztahující se k výrobkům, které jsou konstruovány, vyráběny a zkoušeny tak, aby vyhovovaly speciálním, elektrickým a mechanickým požadavkům a požadavkům životního prostředí, a jsou určeny pro použití při vypouštění a rozmísťování kosmických družic nebo letových systémů operujících ve výškách 100 km nebo větších.

„Vícečipový integrovaný obvod“ (3): dva nebo více „monolitických integrovaných obvodů“, které jsou připojeny do jedné společné „podložky“.

„Vícespektrální zobrazovací snímače“ (6): snímače schopné současně nebo postupně získávat obrazová data ze dvou nebo více diskrétních spektrálních pásem. Snímače, které mají více než dvacet diskrétních spektrálních pásem, se někdy označují jako hyperspektrální zobrazovací snímače.

„Vláknité materiály“ (0, 1, 2, 8) zahrnují:

„Vnitřní mezivrstva“ (9): vhodné vazné rozhraní mezi tuhou pohonnou látkou a pláštěm nebo izolující vložkou. Obvykle je to disperze na bázi kapalného polymeru a žáruvzdorných nebo izolačních materiálů, např. polybutadienu (HTPB) plněného uhlíkem nebo jiného polymeru s přidanými vytvrzovacími činidly, nastříkaná nebo nanesená na vnitřní povrch pláště.

„Všechny dostupné kompenzace“ (2): všechna praktická opatření, která má výrobce k dispozici, aby na minimum snížil veškeré systematické chyby seřizování příslušného modelu obráběcího stroje.

„Výbušniny“ (1): látky v pevném, kapalném či plynném stavu nebo směsi látek potřebné k detonaci jakožto primární, nosná, nebo hlavní nálož v hlavicích, při demolici a pro jiná použití.

„Výpočetní prvek“ („CE“) (4): nejmenší výpočetní jednotka, která vytváří aritmetický nebo logický výsledek.

„Výroba“ (Všeobecná poznámka k technologii, Poznámka k jaderné technologii, všechny kategorie): všechny fáze výroby jako např: konstrukce, příprava výroby, výroba, dílčí a konečná montáž, kontrola, zkoušení a zajišťování jakosti.

„Výrobní prostředky“ (7, 9): zařízení a speciálně pro ně vyvinutý software začleněný do zařízení pro „vývoj“ nebo pro jednu či více fází „výroby“.

„Výrobní zařízení“ (1, 7, 9): nástroje, šablony, přípravky, trny, formy, lisovací nástroje, upínací přípravky, seřizovací mechanismy, zkušební zařízení a jiná strojní zařízení a součásti pro ně, avšak pouze ty, které jsou speciálně konstruované nebo upravené pro „vývoj“ nebo pro jednu nebo více fází „výroby“.

„Vyrovnávací systémy“ (6) se skládají z primárního skalárního snímače, jednoho nebo více referenčních snímačů (např. vektorových magnetometrů) společně se softwarem, který umožňuje snížit šum rotace pevného tělesa plošiny.

„Vysoce legované slitiny“ (2, 9): slitiny na bázi niklu, kobaltu nebo železa, jejichž pevnost je vyšší než pevnost jakýchkoli slitin řady AISI 300 při teplotách vyšších než 922 K (649 °C) za tvrdých podmínek okolního prostředí a provozu.

„Výstřednost“ (2): axiální posun při jedné otáčce hlavního vřetena měřený na rovině kolmé k čelu vřetena v bodě vedle obvodu čela vřetena (viz ISO 230/1, 1986, odstavec 5.63).

„Vývoj“ (Všeobecná poznámka k technologii, Všeobecná poznámka k jaderné technologii, všechny kategorie): operace spojené se všemi předvýrobními etapami sériové výroby, jako je návrh, vývojová konstrukce, analýzy návrhů, konstrukční koncepce, montáž a zkoušky prototypů, schémata poloprovozní výroby, návrhová data, proces přeměny návrhových dat na výrobek, konfigurační návrh, integrační návrh, vnější úprava.

„Vzájemně propojené radarové snímače“ (6): dva nebo více radarových snímačů vzájemně propojených, které si navzájem vyměňují data v reálném čase.

„Vzdušné dopravní prostředky lehčí než vzduch“ (9): balony a vzducholodě, jež jsou nadnášeny horkým vzduchem nebo jiným plynem lehčím než vzduch, jako je helium nebo vodík.

„Základní vědecký výzkum“ (Všeobecná poznámka k technologii, Poznámka k jaderné technologii): experimentální nebo teoretická práce vynakládaná zásadně za účelem získání nových vědomostí o základních principech jevů nebo pozorovatelných skutečností, která není primárně zaměřena na specifický praktický záměr nebo cíl.

„Zdrojový kód“ (nebo zdrojový jazyk) (4, 6, 7, 9): vhodné vyjádření jednoho nebo více kroků, které mohou být převedeny programovacím systémem do formy proveditelné strojem („objektový kód“ (nebo výchozí jazyk)).

„Zlepšení obrazu“ (4): zpracování obrazů získaných z vnější nosné informace pomocí algoritmů, jako jsou např. časová komprese, filtrace, extrakce, selekce, korelace, konvoluce nebo transformace mezi doménami (např. rychlá Fourierova transformace nebo Walshova transformace). Nepatří sem algoritmy, které používají pouze lineární nebo rotační transformaci jednoho obrazu, jako je posuv, extrakce charakteristických rysů, registrace nebo umělé vybarvení.

„Zpracování signálů“ (3, 4, 5, 6): zpracování externě získaných signálů obsahujících informace pomocí algoritmů, jako jsou např. časová komprese, filtrace, extrakce, selekce, korelace, konvoluce nebo transformace mezi doménami (např. rychlá Fourierova transformace nebo Walshova transformace).

„Zpracování v reálném čase“ (6, 7): zpracování dat počítačovým systémem na požadované uživatelské úrovni, které je závislé na dostupných zdrojích, splňuje garantovanou citlivost a které není závislé na zatížení systému způsobeném vnějšími vlivy.

„Zvlákňování z taveniny“ (1): proces ‚rychlého tuhnutí‘ proudu roztaveného kovu, který naráží na otáčející se chlazený blok, přičemž se vytváří produkt podobný vločce, pásku nebo tyčince.

‚Rychlé tuhnutí‘: tuhnutí roztaveného materiálu při rychlostech ochlazování vyšších než 1 000 K/s.

„Zvláštní štěpný materiál“ (0): plutonium-239, uran-233, „uran obohacený izotopy 235 nebo 233“ a jakýkoliv materiál, který obsahuje výše uvedené látky.

a.

„jaderné reaktory“

b.

kovové nádoby nebo jejich hlavní dílensky zhotovené části, včetně víka reaktorové tlakové nádoby, speciálně konstruované nebo upravené pro pojmutí aktivní zóny „jaderného reaktoru“;

c.

manipulační zařízení speciálně konstruované nebo upravené pro zavážení „jaderného reaktoru“ palivem nebo pro vyjímání paliva z „jaderného reaktoru“;

d.

regulační tyče speciálně konstruované nebo upravené pro řízení štěpného procesu v „jaderném reaktoru“, jejich podpěrné nebo nosné konstrukce, pohonné mechanismy a vodicí trubky tyčí;

e.

tlakové trubky speciálně konstruované nebo upravené pro pojmutí palivových článků a chladicího média primárního okruhu v „jaderném reaktoru“ při pracovním tlaku vyšším než 5,1 MPa;

f.

kovové zirkonium a jeho slitiny ve formě trubek a montážních celků trubek, v nichž je hmotnostní poměr hafnia k zirkoniu nižší než 1: 500, speciálně konstruované nebo upravené pro použití v „jaderném reaktoru“;

g.

chladicí čerpadla speciálně konstruovaná nebo upravená pro oběh chladicího média primárního okruhu „jaderného reaktoru“;

h.

‚vestavby jaderných reaktorů‘ speciálně konstruované nebo upravené pro užití v „jaderném reaktoru“, včetně podpěrných nosníků aktivní zóny, vodicích trubek regulačních tyčí, tepelného stínění, přepážek, roštových desek aktivní zóny a difuzérových desek;

V položce 0A001.h. se ‚vestavbami jaderných reaktorů‘ rozumí jakýkoli hlavní díl uvnitř reaktorové nádoby, který plní jednu nebo více následujících funkcí: nosná konstrukce aktivní zóny, uspořádání paliva, usměrňování toku chladicího média primárního okruhu, radiační odstínění reaktorové nádoby nebo uložení přístrojového vybavení aktivní zóny.

i.

tepelné výměníky (parogenerátory) speciálně konstruované nebo upravené pro užití v primárním chladicím okruhu „jaderného reaktoru“;

j.

přístroje pro detekci a měření toku neutronů, speciálně konstruované nebo upravené pro stanovení úrovně toku neutronů uvnitř aktivní zóny „jaderného reaktoru“.

a.

provozní celky speciálně konstruované pro separaci izotopů „přírodního uranu“, „ochuzeného uranu“ a „zvláštních štěpných materiálů“:

b.

plynové odstředivky a jejich sestavy a součásti, speciálně konstruované nebo upravené pro proces separace odstřeďováním plynů:

V položce 0B001.b se ‚materiálem s vysokým poměrem pevnosti k hustotě‘ rozumí některý z těchto materiálů:

c.

zařízení a součásti, speciálně konstruované nebo upravené pro proces separace plynovou difuzí:

d.

zařízení a součásti, speciálně konstruované nebo upravené pro proces aerodynamické separace:

e.

zařízení a součásti, speciálně konstruované nebo upravené pro proces separace na bázi chemické výměny:

f.

zařízení a součásti, speciálně konstruované nebo upravené pro proces separace na bázi iontové výměny:

g.

zařízení a součásti, speciálně konstruované nebo upravené pro proces izotopické separace atomových par za použití „laseru“ (AVLIS):

h.

zařízení a součásti, speciálně konstruované nebo upravené pro izotopickou separaci molekul za použití laseru (MLIS) nebo chemické reakce vyvolané selektivní aktivací izotopů za použití laseru (CRISLA):

i.

zařízení a součásti, speciálně konstruované nebo upravené pro proces plazmové izotopické separace:

j.

zařízení a součásti, speciálně konstruované nebo upravené pro proces elektromagnetické separace:

a.

dávkovací autoklávy, pece nebo systémy dodávající UF6 do obohacovacího procesu;

b.

desublimátory nebo vymrazovací odlučovače používané pro oddělení UF6 přiváděného z obohacovacího procesu pro následnou přeměnu zahřátím;

c.

produktové a zbytkové stanice zajišťující přepravu UF6 do kontejnerů;

d.

zkapalňovací nebo ztužovací stanice používané pro odvádění UF6 z obohacovacího procesu komprimací, ochlazováním a přeměnou plynného UF6 do kapalné nebo tuhé formy;

e.

potrubní systémy rozdělovačů a sběračů, speciálně konstruované nebo upravené pro manipulaci s UF6 v rámci plynové difuze, odstředivkových nebo aerodynamických kaskád;

f.

g.

hmotnostní spektrometry pro analýzu UF6, včetně iontových zdrojů, speciálně konstruované nebo upravené pro kontinuální odběr vzorků nástřiku, produktu nebo zbytků z proudu plynného UF6, se všemi těmito vlastnostmi:

a.

systémy pro konverzi koncentrátu uranové rudy na UO3,

b.

systémy pro konverzi UO3 na UF6,

c.

systémy pro konverzi UO3 na UO2,

d.

systémy pro konverzi UO2 na UF4,

e.

systémy pro konverzi UF4 na UF6,

f.

systémy pro konverzi UF4 na kovový uran,

g.

systémy pro konverzi UF6 na UO2,

h.

systémy pro konverzi UF6 na UF4,

i.

systémy pro konverzi UO2 na UCl4.

a.

provozní celky pro výrobu těžké vody, deuteria nebo sloučenin deuteria:

b.

zařízení a součásti:

a.

běžně přichází do přímého styku s výrobním tokem jaderných materiálů nebo jej přímo zpracovává či řídí,

b.

utěsňuje jaderný materiál uvnitř ochranného obalu,

c.

kontroluje neporušenost ochranného obalu nebo těsnění

d.

kontroluje konečnou úpravu tuhého paliva.

a.

provozní celky pro přepracování vyhořelých palivových článků „jaderného reaktoru“, včetně zařízení a součástí, které běžně přicházejí do přímého styku s vyhořelým palivem a zpracovacím procesem základního jaderného materiálu a produktů štěpení a které tento proces přímo regulují;

b.

stroje na sekání nebo drcení palivových článků, tj. dálkově ovládaná zařízení pro řezání, sekání, drcení nebo stříhání ozářených palivových kazet, svazků nebo tyčí „jaderného reaktoru“;

c.

rozpouštěcí nádoby zabezpečené pro udržení podkritického stavu (např. nádoby o malém průměru, prstencové nebo deskové nádoby), které jsou speciálně konstruované nebo upravené pro rozpouštění vyhořelého paliva „jaderného reaktoru“, schopné odolávat horkým vysoce korozivním kapalinám a které lze dálkově plnit a obsluhovat;

d.

protiproudé rozpouštědlové extraktory a zařízení pro iontovou výměnu, speciálně konstruované nebo upravené pro použití v provozech na přepracování vyhořelého „přírodního uranu“, „ochuzeného uranu“ nebo „zvláštních štěpných materiálů“;

e.

provozní a skladovací nádoby speciálně konstruované pro bezpečné udržení podkritického stavu a odolávající korozivním účinkům kyseliny dusičné;

Provozní a skladovací nádoby mohou mít tyto parametry:

f.

provozní řídicí a regulační technika speciálně konstruovaná nebo upravená pro sledování nebo řízení přepracování vyhořelého „přírodního uranu“, „ochuzeného uranu“ nebo „zvláštních štěpných materiálů“.

a.

systémy pro konverzi dusičnanu plutonia na oxid,

b.

systémy pro výrobu kovového plutonia.

a.

čtyři gramy nebo méně „přírodního uranu“ nebo „ochuzeného uranu“, pokud jsou obsaženy ve snímačích uvnitř přístrojů;

b.

„ochuzený uran“ speciálně připravený pro tyto civilní nejaderné aplikace:

c.

slitiny obsahující méně než 5 % thoria;

d.

keramické výrobky obsahující thorium, které byly vyrobeny pro nejaderné užití.

a.

grafitové výrobky o hmotnosti nižší než 1 kg, jiné než speciálně konstruované nebo upravené pro užití v jaderných reaktorech,

b.

grafitový prášek.

a.

ucpávky, těsnění, těsnicí materiály nebo palivové vaky, speciálně konstruované pro „letadla“ nebo pro použití v letadlech nebo kosmonautice, vyrobené z více než 50 % hmotnostních z jakýchkoliv materiálů uvedených v položkách 1C009.b. nebo 1C009.c.;

b.

piezoelektrické polymery a kopolymery, vyrobené z vinylidenfluoridových materiálů uvedených v položce 1C009. a.:

c.

ucpávky, těsnění, ventilová sedla, vaky nebo membrány, které mají všechny tyto vlastnosti:

V položce 1A001.c. se ‚řízenými střelami‘ rozumějí kompletní raketové systémy a systémy bezpilotních vzdušných dopravních prostředků.

a.

skládající se z organické „matrice“ a materiálů uvedených v položkách 1C010.c., 1C010.d. nebo 1C010.e.

b.

skládající se z kovové nebo uhlíkové „matrice“ a čehokoliv z níže uvedeného:

a.

sportovní potřeby,

b.

automobilový průmysl,

c.

průmysl obráběcích strojů,

d.

farmaceutické výrobky.

a.

pece na tepelné zpracování kovů určené pro temperování kovů;

b.

zařízení na výrobu silikonových hrušek.

a.

tloušťku větší než 0,254 mm

b.

jsou potažené nebo laminované uhlíkem, grafitem, kovy nebo magnetickými látkami.

a.

plynové masky, jejich filtry a dekontaminační zařízení, konstruované nebo upravené pro ochranu proti některé z následujících látek a jejich speciálně konstruovaných součástí:

b.

ochranné oděvy, rukavice a obuv, speciálně konstruované nebo upravené pro ochranu proti některé z následujících látek:

c.

radiační, biologické a chemické (NBC) detekční systémy, speciálně konstruované nebo upravené pro detekci nebo identifikaci některé z následujících látek a jejich speciálně konstruované součásti:

d.

elektronické vybavení určené pro automatickou detekci nebo identifikaci přítomnosti zbytků „výbušnin“ a pro využití technik ‚stopové detekce‘ (např. povrchové akustické vlny, iontové mobilní spektrometrie, diferenční mobilní spektrometrie, hmotnostní spektrometrie).

a.

osobní dozimetry radioaktivního záření,

b.

vybavení konstrukčně nebo funkčně omezené na ochranu proti rizikům, která jsou specifická pro bezpečnost domácností a civilní průmysl, jako je hornictví, těžba kamene, zemědělství, farmacie, lékařství, veterinářství, ochrana životního prostředí, odpadové hospodářství nebo potravinářský průmysl.

1.

1A004 zahrnuje vybavení a součásti pro detekci radioaktivních materiálů „přizpůsobených pro případ války“, biologických prostředků „přizpůsobených pro případ války“, bojových chemických látek, ‚simulantů‘ nebo „látek k potlačení nepokojů“ nebo za účelem ochrany proti nim, které byly určeny a které byly úspěšně zkoušeny podle národních norem nebo jejichž účinnost v tomto ohledu byla prokázána jiným způsobem, a to i v případech, kdy se u tohoto vybavení a součástí jedná o využití v civilním průmyslu, jako je hornictví, těžba kamene, zemědělství, farmacie, lékařství, veterinářství, ochrana životního prostředí, odpadové hospodářství nebo potravinářský průmysl.

2.

„Simulant“ je látka nebo materiál, který je používán jako náhrada toxických látek (biologických prostředků nebo chemických látek) při výcviku, výzkumu, zkoušení nebo hodnocení.

a.

dálkově řízené dopravní prostředky;

b.

‚disruptory‘.

a.

výbušné rozbuškové odpalovací systémy konstruované k aktivaci rozněcovačů uvedených v položce 1A007b.;

b.

elektricky řízené rozněcovače:

1.

Místo výrazu rozbuška se někdy používá výraz iniciátor.

2.

Rozbušky zahrnuté do položky 1A007b. používají drobné elektrické vodiče (můstky, můstkové dráty nebo fólie), které se explozivně odpařují, pokud jimi projde rychlý elektrický impuls o vysokém proudu. V nenárazových typech nastartuje výbušný vodič chemickou detonaci dotykem s vysoce výbušnou látkou jako je PETN (pentaerytritol-tetranitrát). V nárazových rozbuškách přirazí výbušné odpařování elektrického vodiče nárazník přes mezeru a dopad nárazu nastartuje chemickou detonaci. Nárazník je v některých typech spouštěn magnetickou silou. Výraz výbušná fólie může označovat jak odpalovací můstek (EB), tak i nárazovou rozbušku.

a.

‚Usměrněné nálože‘, které mají všechny tyto vlastnosti:

b.

Usměrněné táhlé nálože, které splňují následující požadavky a mají speciálně konstruované součástky:

c.

Bleskovice s výbušným jádrem majícím plnění více než 64 g/m;

d.

Řezné nástoje, kromě řezných nástrojů určených v položce 1A008.b, a rozřezávací nástroje (na tzv. severing) s čistou hmotností výbušniny (NEQ) více než 3,5 kg.

a.

vnitřní průměr od 75 mm do 400 mm

b.

jsou vyrobeny z některého „vláknitého materiálu“ uvedeného v položce 1C010.a. nebo 1C010.b. nebo 1C210.a. nebo z uhlíkových prepregů uvedených v položce 1C210.c.

a.

jsou vyrobeny ze síťoviny z fosforového bronzu chemicky upravené ke zvýšení smáčivosti

b.

jsou konstruovány pro použití ve vakuových destilačních kolonách.

a.

‚studená strana‘ větší než 0,09 m2,

b.

hustota vyšší než 3 g/cm3

c.

tloušťka alespoň 100 mm nebo větší.

a.

stroje pro navíjení vláken, jejichž pohyby určující položení, vinutí a navíjení vláken jsou koordinovány a programovány ve třech nebo více osách a které jsou speciálně konstruovány pro výrobu „kompozitních“ struktur nebo laminátů, a to z „vláknitých materiálů“;

b.

stroje pro kladení pásků nebo kabílků, jejichž pohyby určující položení pásků, kabílků nebo fólií, jsou koordinovány a programovány ve dvou nebo více osách a které jsou speciálně konstruovány pro výrobu „kompozitních“ struktur draků letadel nebo ‚řízených střel‘;

V položce 1B001.b. se ‚řízenými střelami‘ rozumějí kompletní raketové systémy a systémy bezpilotních vzdušncý dopravních prostředků.

c.

vícesměrové, vícerozměrové stavy nebo pletařské stavy, včetně adaptérů a modifikačních souprav pro tkaní, proplétání nebo oplétání vláken, za účelem výroby „kompozitních“ struktur;

Technická poznámka:

Pro účely položky 1B001.c. zahrnuje technika splétání též pletení.

Položka 1B001.c nezahrnuje textilní strojní zařízení neupravené pro uvedená konečná užití.

d.

zařízení speciálně konstruovaná nebo upravená pro výrobu výztužných vláken:

e.

zařízení na výrobu impregnovaných vláken (prepregů) uvedených v položce1C010.e. metodou horké taveniny;

f.

zařízení pro nedestruktivní zkoušky, speciálně konstruované pro „kompozitní“ materiály, jak je uvedeno níže:

a.

konstrukcí draků letadel nebo kosmických konstrukcí,

b.

„leteckých“ nebo kosmických motorů

c.

speciálně konstruovaných součástí pro konstrukce uvedené v položce 1B003.a nebo pro motory uvedené v položce 1B003.b.

a.

stroje pro navíjení vláken nebo stroje pro kladení vláken, jejichž pohyby určující položení, vinutí a navíjení vláken jsou koordinovány a programovány ve třech nebo více osách a které jsou speciálně konstruovány pro výrobu kompozitních struktur nebo laminátů z vláknitých materiálů, a jejich koordinační a programovací orgány;

b.

stroje pro kladení pásků, jejichž pohyby určující položení a vrstvení pásků nebo fólií mohou být koordinovány a programovány ve dvou nebo více osách a které jsou speciálně konstruovány pro výrobu kompozitních struktur draků letadel a „řízených střel“;

c.

zařízení konstruovaná nebo upravená pro „výrobu“„vláknitých materiálů“:

d.

zařízení speciálně konstruovaná nebo upravená pro povrchovou úpravu vláken nebo pro výrobu prepregů a předlisků uvedených v položce 9C110.

Položka 1B101.d. zahrnuje válce, napínací zařízení, zařízení pro nanášení povlaků, řezací zařízení a raznice.

a.

„výrobní zařízení“ pro výrobu kovového prášku sloužící pro „výrobu“ sférických nebo atomizovaných materiálů uvedených v položkách 1C011.a., 1C011.b., 1C111.a.1., 1C111.a.2. nebo v Seznamu vojenského materiálu v kontrolovaném prostředí.

b.

speciálně konstruované součásti pro „výrobní zařízení“ uvedená v položkách 1B002 nebo 1B102a.

a.

plazmové generátory (vysokofrekvenční obloukové trysky) sloužící k získání rozprašovaných nebo sférických kovových prášků během procesu v prostředí argon–voda,

b.

elektrovýbušná zařízení sloužící k získání rozprašovaných nebo sférických kovových prášků během procesu v prostředí argon – voda,

c.

zařízení sloužící pro „výrobu“ sférických hliníkových prášků rozprašováním taveniny v inertním prostředí (např. dusík).

a.

„výrobní zařízení“ pro „výrobu“, manipulaci nebo zkoušení při přejímání kapalných pohonných látek nebo složek pohonných látek uvedených v položkách 1C011.a., 1C011.b., 1C111 nebo v Seznamu vojenského materiálu;

b.

„výrobní zařízení“ pro „výrobu“, manipulaci, míchání, tvrzení, lití, lisování, obrábění, protlačování nebo zkoušení při přejímání pevných pohonných látek nebo složek pohonných látek uvedených v položkách 1C011.a., 1C011.b., 1C111 nebo v Seznamu vojenského materiálu.

Položka 1B115.b. nezahrnuje dávkovací mísiče, kontinuální mísiče nebo fluidní elektrické mlýny. Pokud jde o kontrolu dávkovacích mísičů, kontinuálních mísičů a fluidních elektrických mlýnů, viz 1B117, 1B118 a 1B119.