15.5.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 120/13

(1)

Po obdržení informací a posléze stížnosti, že regionální zákon č. 14 ze dne 20. srpna 2003 oblasti Friuli-Venezia Giulia umožňuje poskytnout obchodním komorám v Terstu a Gorizii finanční prostředky k zajištění potřeby pícnin u zemědělských podniků postižených suchem v roce 2003, požádala Komise dopisem ze dne 2. dubna 2004 italské orgány o řadu objasnění.

(2)

Jelikož Komise neobdržela odpověď do konce čtyřtýdenní lhůty poskytnuté italským orgánům k předložení požadovaných informací, zaslala jim dopisem ze dne 26. května 2004 upomínku.

(3)

Dopisem ze dne 10. června 2004, zaevidovaným dne 15. června 2004, předložilo Stálé zastoupení Italské republiky při Evropské unii Komisi dopis italských orgánů, v němž se uvádí, že obchodním komorám v Terstu a Gorizii zaslaly dva dopisy, a to dne 30. září 2003 a 12. března 2004, aby je upozornily na nutnost zveřejnit výzvu k projevení zájmu o podporu podle článku 6 výše uvedeného zákona a zaslat její kopii Komisi.

(4)

Na základě těchto informací Komise dopisem ze dne 28. června 2004 italské orgány požádala, aby jí zaslaly znění obou dotyčných dopisů a výzev k projevení zájmu vyhlášených oběma obchodními komorami. Komise se mimoto dotázala, zda byla podpora poskytnuta, a pokud ano, v jaké výši a jak.

(5)

Dopisem ze dne 27. září 2004, zaevidovaným dne 29. září 2004, zaslalo Stálé zastoupení Italské republiky při Evropské unii Komisi dotyčné texty a informace požadované v dopise ze dne 28. června 2004.

(6)

Jelikož z informací bylo zřejmé, že obchodní komora v Terstu již zveřejnila výzvu k projevení zájmu a jednala na jejím základě a že podpora, kterou by obchodní komory mohly vyplatit nebo vyplatily, nebyla obsažena v obecném režimu podpor těchto komor, který byl Komisí schválen jako státní podpora č. N 241/01, rozhodla se Komise založit spis neoznámené podpory s číslem NN 69/04.

(7)

Dopisem ze dne 12. listopadu 2004 si Komise od italských orgánů vyžádala doplňkové informace o dotyčné podpoře.

(8)

Téhož dne Komise obdržela od italských orgánů dopis s informacemi, které doplňovaly informace požadované v dopise ze dne 28. června 2004 (viz 4. bod odůvodnění).

(9)

Dopisem ze dne 6. ledna 2005, zaevidovaným dne 11. ledna 2005, Stálé zastoupení Italské republiky při Evropské unii předalo Komisi dopis italských orgánů se žádostí o prodloužení lhůty, která jim byla stanovena pro poskytnutí doplňkových informací o dotyčné podpoře, aby mohly dotčený regionální zákon znovu přezkoumat.

(10)

Dopisem ze dne 25. ledna 2005 Komise lhůtu prodloužila o jeden měsíc.

(11)

Dopisem ze dne 21. února 2005 Stálé zastoupení Italské republiky při Evropské unii předalo Komisi dopis italských orgánů, v němž se uvádělo, že obchodní komora v Gorizii plánovanou podporu neprovedla, a ani to nemá v úmyslu (k dopisu bylo připojeno rozhodnutí obchodní komory, které toto potvrzovalo).

(12)

Dopisem ze dne 28. února 2005, zaevidovaným dne 1. března 2005, a ze dne 30. března 2005, zaevidovaným dne 31. března 2005, zaslalo Stálé zastoupení Italské republiky při Evropské unii Komisi doplňkové informace o podpoře, kterou poskytla obchodní komora v Terstu.

(13)

Dopisem ze dne 22. července 2005 (1) Komise Itálii informovala o svém rozhodnutí zahájit řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy s ohledem na podporu na nákup pícnin poskytnutou podle článku 6 regionálního zákona č. 14 ze dne 20. srpna 2003, jíž se týkala výzva k projevení zájmu zveřejněná obchodní komorou v Terstu.

(14)

Rozhodnutí Komise o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie  (2). Komise vyzvala zúčastněné strany, aby podaly připomínky k dotyčným opatřením.

(15)

Komise neobdržela od zúčastněných stran žádné připomínky.

(16)

Článek 6 regionálního zákona č. 14 ze dne 20. srpna 2003 oblasti Friuli-Venezia Giulia (dále jen „regionální zákon č. 14“) stanoví, že regionální orgány mohou Obchodní, průmyslové, živnostenské a zemědělské komoře v Terstu poskytnout zvláštní finanční prostředky ve výši 170 000 EUR a Obchodní, průmyslové, živnostenské a zemědělské komoře v Gorizii ve výši 80 000 EUR s cílem uspokojit mimořádné potřeby v souvislosti s krmením zvířat u zemědělských podniků zaměřených na živočišnou výrobu, které byly postiženy suchem v roce 2003 a nacházejí se v oblastech, jež nejsou obsluhovány společnými zavlažovacími zařízeními.

(17)

Výzva k projevení zájmu, kterou zveřejnila obchodní komora v Terstu, umožňuje poskytnout finanční podporu zemědělským podnikům v provincii Terst postiženým suchem v roce 2003, které vzhledem k tomu, že nemohly zavlažovat své pozemky, jež nebyly obsluhovány společnými zavlažovacími zařízeními, utrpěly ztráty v produkci pícnin ve výši nejméně 20 % v znevýhodněných oblastech a 30 % v ostatních oblastech. Tato podpora má podobu podpory na nákup pícnin potřebných ke krmení hospodářských zvířat.

(18)

Podpora je vyplacena při předložení faktur za nákup pícnin v období od 1. května do 20. listopadu 2003 a vztahuje se na množství pícnin potřebné k uspokojení výživových požadavků vypočítaných pro velkou dobytčí jednotku (dále jen „VDJ“) v zemědělském podniku, která patří zemědělci. VDJ zahrnuje skot, ovce, kozy a koňovité chované na porážku nebo používané k práci; v případě jatečných zvířat dotyční zemědělci provozují zemědělskou činnost jako činnost hlavní a jsou zemědělci-vlastníky zaregistrovanými u Istituto nazionale per la previdenza sociale (Národní ústav sociálního zabezpečení) pro zemědělské odvětví. Pojmem „pícnina“ se rozumí jakýkoliv druh suchého sena.

(19)

Podporu je možno vyplatit jakémukoli zemědělskému podniku v provincii Terst, který o to požádá, dokud nebude vyčerpán fond zřízený za tímto účelem.

(20)

Maximální množství pícniny, kterou je možno uhradit na VDJ, činí 1 500 kg. Referenční cena použitá k výpočtu podpory činí 20 EUR bez DPH. Pokud počet žádostí překročí předpokládaný počet, jednotlivá podpora vyplacená pro VDJ se úměrně sníží.

(21)

Pokud přijímající zemědělské podniky požádají o jinou podporu za ztráty způsobené suchem v roce 2003 a obdrží takovouto podporu, výše podpory stanovená ve výzvě k projevení zájmu se odpovídajícím způsobem sníží.

(22)

Komise zahájila řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy, jelikož měla pochybnosti, zda jsou dotyčná opatření podpory slučitelná se společným trhem. Pochybnosti byly vyvolány těmito skutečnostmi:

(23)

Dopisem ze dne 26. září 2005, zaevidovaným dne 27. září 2005, předalo Stálé zastoupení Italské republiky při Evropské unii Komisi připomínky italských orgánů po zahájení řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy s ohledem na dotyčnou podporu.

(24)

Italské orgány mimo jiné uvedly, že region Friuli-Venezia Giulia vyhlásil, že sucho z roku 2003 představuje „nepříznivé povětrnostní podmínky“, a to výnosem č. 0329/Pres., který vydal předseda provincie dne 16. září 2003, bylo potvrzeno meteorologickými údaji shromážděnými regionální meteorologickou observatoří a vztahoval se na ně spis o státní podpoře, která byla oznámena Komisi a kterou Komise schválila (N 262/04).

(25)

Italské orgány uznávají, že metoda, kterou použila obchodní komora v Terstu k výpočtu ztrát, jež utrpěli zemědělci v provincii Terst, není v souladu s bodem 11.3 pokynů. Uvedly však, že po zahájení řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy obchodní komora v Terstu ověřila prahové hodnoty pro ztráty produkce u každého zemědělského podniku, který obdržel podporu (43 zemědělských podniků), na základě srovnání průměrné produkce pícnin v tříletém období od roku 2000 do roku 2002 (v němž nebyla vyplacena žádná náhrada za ztráty způsobené nepříznivými povětrnostními podmínkami) a množství sklizených pícnin v roce 2003. Podle italských orgánů ze získaných údajů vyplývá, že ztráty byly každopádně vyšší než minimální prahové hodnoty stanovené pro nárok na podporu (20 % v znevýhodněných oblastech a 30 % v ostatních oblastech).

(26)

Italské orgány rovněž dodaly, že vypočítaly podporu, která mohla být vyplacena v souladu s pokyny. Přitom použily údaje uvedené v rozhodnutí regionálního výkonného orgánu č. 1535 ze dne 23. května 2003 o průměrném množství a průměrné ceně pícnin během tří let od roku 2000 do roku 2002. Ze získaných údajů odvodily skutečnou produkci nahlášenou jednotlivými zemědělskými podniky pro rok 2003 vynásobenou průměrnou cenou pro tento rok. Veškeré své výpočty uvedly v tabulce udávající částky vyplacené podpory, částky podpory, jež by bylo možno schválit podle pokynů, a částky podpory de minimis, kterou je možno vyplatit příjemcům podpory podle nařízení Komise (ES) č. 1860/2004 ze dne 6. října 2004 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podporu de minimis v zemědělském odvětví a v odvětví rybolovu (4). Z tabulky lze zjistit, že je-li podpora de minimis kumulována s podporou, kterou lze udělit podle pokynů, pouze dva zemědělci obdrželi podporu, která byla vyšší než způsobené ztráty, a italské orgány se zavázaly získat tuto podporu zpět.

(27)

Co se týká ostatních pochybností, které Komise uvedla při zahájení řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy, italské orgány objasnily, že dotyční příjemci podpory neobdrželi přímou podporu na pícniny, ani žádnou jinou částku v rámci systémů pojištění. Rovněž uvedli, že příjemcům vznikly náklady v souvislosti se sklizní a přepravou pícnin, jelikož bylo vyprodukováno určité množství píce.

(28)

Italské orgány prohlásily, že všichni zemědělci, kteří obdrželi dotyčnou podporu, byli informováni, že s ohledem na dotyčné opatření bylo zahájeno řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy.

(29)

Čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES stanoví, že podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné se společným trhem. Podpora podle regionálního zákona č. 14 odpovídá této definici v tom smyslu, že je poskytnuta místním orgánem, zvýhodňuje určité odvětví výroby (živočišnou výrobu, jelikož podpora na nákup pícnin má umožnit krmení zvířat) a může narušit hospodářskou soutěž a ovlivnit obchod mezi členskými státy vzhledem k postavení Itálie v tomto výrobním odvětví (na Itálii například v roce 2006 připadlo 13,3 % produkce hovězího a telecího masa ve Společenství, což znamená, že je třetím největším producentem hovězího a telecího masa ve Společenství).

(30)

Avšak v případech, na něž se vztahuje čl. 87 odst. 2 a 3 Smlouvy, mohou některá opatření využít výjimky a být považována za slučitelná se společným trhem.

(31)

V daném případě je s přihlédnutím k povaze podpory (podpora, která má vyrovnat ztráty, jež zemědělci utrpěli kvůli nepříznivým povětrnostním podmínkám) jedinou výjimkou, kterou lze použít, výjimka stanovená v čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy, podle níž je možno považovat za slučitelné se společným trhem podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem (výjimka stanovená v čl. 87 odst. 2 písm. b) Smlouvy je použitelná v případě skutečných přírodních pohrom, nikoli srovnatelných událostí; jak je uvedeno v pokynech, Komise vždy zastávala názor, že sucho samo o sobě nelze považovat za přírodní pohromu ve smyslu čl. 87 odst. 2 písm. b) Smlouvy).

(32)

Aby bylo možno použít výše uvedenou výjimku, musí být dotyčná podpora, která je protiprávní podle čl. 1 písm. f) nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy (nyní článek 88) (5), posouzena podle hmotněprávních kritérií stanovených v jakémkoli předpisu platném v den jejího poskytnutí v souladu se sdělením Komise o stanovení použitelných pravidel pro hodnocení nezákonné státní podpory (6).

(33)

V tomto případě jsou pravidly, která se vztahovala na dotyčnou podporu v době jejího poskytnutí, pravidla stanovená v bodě 11.3 pokynů. Podle tohoto bodu:

(34)

Pokud jde o splnění prvních dvou podmínek, Komise podotýká, že italské orgány stanovily existenci sucha na základě odpovídajících meteorologických informací. Co se týká velikosti ztrát způsobených výše uvedenými nepříznivými povětrnostními podmínkami, Komise především poznamenává, že italské orgány samy přiznávají, že metoda použitá k výpočtu ztrát, které utrpěli zemědělci v provincii Terst, není v souladu s bodem 11.3 pokynů. Komise nemůže než toto potvrdit, jelikož výzva k projevení zájmu, kterou zveřejnila obchodní komora v Terstu, stanoví pouze prahovou hodnotu ztrát, při jejímž překročení je možno podporu udělit, neupřesňuje však způsob výpočtu ztrát.

(35)

Podle informací, které italské orgány poskytly po zahájení řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy, by při použití metody stanovené v bodě 11.3 pokynů, tj. v tomto případě srovnání průměrné produkce pícnin v období od roku 2000 do roku 2002 (v němž nebyla vyplacena žádná náhrada za ztráty způsobené nepříznivými povětrnostními podmínkami) a produkce pícnin v roce 2003, byly ztráty vyšší než minimální prahové hodnoty stanovené pro nárok na podporu (20 % v znevýhodněných oblastech a 30 % v ostatních oblastech) u každého jednotlivého zemědělského podniku, který obdržel podporu.

(36)

Co se týká skutečné metody použité k výpočtu podpory (a tudíž splnění třetí z výše uvedených podmínek), Komise poznamenává, že použitá metoda není v souladu s pokyny, jelikož podpora byla vyplacena při předložení faktur za nákup pícnin v období od 1. května do 20. listopadu 2003 pro množství nezbytné k uspokojení běžných výživových požadavků pro každou velkou dobytčí jednotku v zemědělském podniku, zatímco podle pokynů nesmí částka splatné podpory přesáhnout průměrnou úroveň produkce během normálního období vynásobenou průměrnou cenou během téhož období po odečtení produkce v roce, v němž došlo k události, vynásobené průměrnou cenou pro tento rok.

(37)

Z informací poskytnutých italskými orgány po zahájení řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy vyplývá, že metoda výpočtu, kterou použila obchodní komora v Terstu, vedla v řadě případů (12 případů z celkem 43) k vyšší platbě podpory, než by tomu bylo při použití metody výpočtu stanovené v pokynech.

(38)

Vzhledem ke skutečnosti, že metoda výpočtu použitá obchodní komorou v Terstu vedla ve více než 25 % případů k překročení částek podpory, jež lze vyplatit podle bodu 11.3 pokynů, Komise nemůže tuto metodu uznat.

(39)

Co se týká ostatních podmínek stanovených v bodě 11.3 pokynů (a tudíž splnění čtvrté a páté výše uvedené podmínky), Komise bere na vědomí prohlášení italských orgánů, že dotyční příjemci podpory neobdrželi žádnou přímou podporu na pícniny, ani žádnou částku v rámci systémů pojištění a že příjemcům vznikly náklady v souvislosti se sklizní a přepravou pícnin, jelikož byl vyprodukován určitý objem pícnin. To znamená, že dotyčné podmínky nejsou v tomto případě relevantní.

(40)

Na základě výše uvedených skutečností nemůže Komise uznat, že jsou splněny všechny podmínky stanovené v bodě 11.3 pokynů, jelikož (jak je uvedeno v bodě 38) metoda, kterou použila obchodní komora v Terstu k výpočtu podpory, v mnoha případech vedla k překročení částek, jež mohly být vyplaceny bez nadměrné náhrady.

(41)

Podpora, kterou poskytla obchodní komora v Terstu na nákup pícnin v důsledku sucha v roce 2003, proto není způsobilá pro výjimku stanovenou v čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy, co se týká té části, která převyšuje částku, jež by mohla být způsobilá pro tuto výjimku, pokud by byla použita metoda výpočtu podpory stanovená v bodě 11.3 pokynů. Ta část podpory, která nepřekračuje uvedenou částku, však je slučitelná se společným trhem, jelikož splňuje všechny podmínky stanovené v pokynech.

(42)

Podle čl. 14 odst. 1 nařízení (ES) č. 659/1999 platí, že je-li v případech protiprávní podpory přijato záporné rozhodnutí, Komise rozhodne, že dotyčný členský stát učiní všechna nezbytná opatření, aby příjemce podporu navrátil. Itálie proto musí přijmout všechna nezbytná opatření, aby příjemce podporu navrátil. Podle bodu 42 sdělení Komise „Cesta k účinnému provádění rozhodnutí Komise, jimiž se členským státům nařizuje zajistit navrácení protiprávní a neslučitelné podpory“ (7) má Itálie k výkonu ustanovení tohoto rozhodnutí lhůtu v délce čtyř měsíců od jeho vstupu v platnost. Podpora, která má být navrácena, musí zahrnovat úroky vypočítané v souladu s nařízením Komise (ES) č. 794/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 659/1999 (8).

(43)

Má se však za to, že podpora poskytnutá na základě režimu podpor, která v době poskytnutí splňovala podmínky stanovené v nařízení Komise přijatém na základě článku 2 nařízení Rady (ES) č. 994/98 (9) (nařízení de minimis), nepředstavuje státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy.

(44)

Bod 49 sdělení Komise „Cesta k účinnému provádění rozhodnutí Komise, jimiž se členským státům nařizuje zajistit navrácení protiprávní a neslučitelné podpory“ stanoví, že aby mohla být určena přesná částka podpory, která má být navrácena každým jednotlivým příjemcem podle režimu členského státu, může členský stát uplatnit zásadu de minimis použitelnou v okamžiku poskytnutí protiprávní a neslučitelné podpory, která je předmětem rozhodnutí o navrácení.

(45)

V době, kdy obchodní komora v Terstu poskytla podporu, nebyla dosud přijata pravidla Společenství pro podporu de minimis v zemědělském odvětví.

(46)

První takováto pravidla Společenství byla stanovena v nařízení (ES) č. 1860/2004.

(47)

V souladu s nařízením (ES) č. 1860/2004 podpora nepřesahující částku 3 000 EUR poskytnutou příjemci v kterémkoli tříletém období (tj. podpora de minimis poskytnutá jednomu podniku) neovlivňuje obchod mezi členskými státy a nenarušuje nebo nemůže narušit hospodářskou soutěž, nespadá proto do oblasti působnosti čl. 87 odst. 1 Smlouvy.

(48)

Podle článku 5 nařízení (ES) č. 1860/2004 se stejná zásada použije na podpory poskytnuté před vstupem uvedeného nařízení v platnost, splňují-li všechny podmínky stanovené v článku 1 a 3 tohoto nařízení.

(49)

V daném případě se bude mít za to, že jednotlivá podpora nepřesahující částku 3 000 EUR nepředstavuje státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy, pokud v době poskytnutí splňovala podmínky stanovené v článcích 1, 2 a 3 nařízení (ES) č. 1860/2004. Výše uvedené se vztahuje pouze na částky nepřesahující 3 000 EUR, jež byly skutečně vyplaceny na základě dotyčného režimu. Italské orgány nemohou tvrdit, že počet případů navrácení podpory lze snížit tím, že ve 12 případech nadměrné náhrady bude odečtena částka, kterou každý příjemce mohl obdržet podle nařízení (ES) č. 1860/2004, jelikož v případě, že částka podpory poskytnuté podle režimu překročí maximální výši podpory de minimis, nemůže tato podpora využít ustanovení nařízení de minimis ani u té části, která tuto maximální částku nepřesahuje,

a)

celková částka (jistina a úroky), kterou má každý příjemce navrátit;

b)

podrobný popis již přijatých a plánovaných opatření k dosažení souladu s tímto rozhodnutím;

c)

doklady prokazující, že příjemcům bylo nařízeno podporu vrátit.