EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32009D0364

2009/364/ES: Rozhodnutí Komise ze dne 8. října 2008 o opatření C 33/07 (ex N 339/06 a N 729/06), které Německo zamýšlí provést prostřednictvím společnosti IBG Beteiligungsgesellschaft Sachsen-Anhalt mbH (oznámeno pod číslem K(2008) 5581) (Text s významem pro EHP)

OJ L 111, 5.5.2009, p. 23–30 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

In force

ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2009/364/oj

5.5.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 111/23


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 8. října 2008

o opatření C 33/07 (ex N 339/06 a N 729/06), které Německo zamýšlí provést prostřednictvím společnosti IBG Beteiligungsgesellschaft Sachsen-Anhalt mbH

(oznámeno pod číslem K(2008) 5581)

(Pouze německé znění je závazné)

(Text s významem pro EHP)

(2009/364/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, zejména na čl. 88 odst. 2 pododst. 1 této smlouvy,

s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru, zejména na čl. 62 odst. 1 písm. a) této dohody,

poté, co vyzvala zúčastněné strany k podání připomínek v souladu s výše uvedenými ustanoveními (1),

s ohledem na tyto připomínky,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   POSTUP

(1)

Dopisem ze dne 30. května 2006, který Komise zaevidovala téhož dne, německé orgány Komisi oznámily podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES první část opatření, které bylo zaevidováno jako státní podpora č. N 339/2006.

(2)

Dopisem ze dne 22. června 2006 si Komise vyžádala další informace. Německé orgány odpověděly dopisem ze dne 13. července 2006. Dopisem ze dne 31. srpna 2006 Komise požádala o doplňující informace, které německé orgány poskytly dopisem ze dne 22. září 2006. Dne 11. října 2006 si Komise vyžádala další informace, které německé orgány předaly dopisem ze dne 6. listopadu 2006.

(3)

Dopisem ze dne 9. listopadu 2006, který Komise zaevidovala téhož dne, oznámily německé orgány druhou část opatření, které bylo Komisí zaevidováno jako státní podpora č. N 729/2006. Jelikož se předmět obou oznámení (N 339/2006 a N 729/2006) překrýval, navrhla Komise v dopise ze dne 6. prosince 2006 obě věci spojit a mít za to, že se veškerá korespondence týká obou případů, a požádala o doplňkové informace k oběma případům. Německé orgány odpověděly dopisem ze dne 23. ledna 2007.

(4)

Dne 28. února 2007 si Komise vyžádala další informace. Po prodloužení lhůty odpověděly německé orgány dopisem ze dne 11. dubna 2007. Dne 4. května 2007 požádala Komise o dodatečné informace. Po prodloužení lhůty odpověděly německé orgány dopisem ze dne 29. června 2007.

(5)

Dopisem ze dne 30. srpna 2007 informovala Komise německé orgány o svém rozhodnutí zahájit s ohledem na tuto podporu řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES (dále jen „rozhodnutí o zahájení“). Rozhodnutí o zahájení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie  (2). Komise německé orgány a zúčastněné strany vyzvala, aby předložily své připomínky.

(6)

Německé orgány předložily připomínky k rozhodnutí o zahájení dopisem ze dne 19. října 2007. Po prodloužení lhůty obdržela Komise dopisem ze dne 10. prosince 2007 připomínky třetí strany, a to společnosti IBG Beteiligungsgesellschaft Sachsen-Anhalt mbH (dále jen „fond IBG“), Tyto připomínky Komise předala německým orgánům dopisem ze dne 21. ledna 2008. Německé orgány na ně odpověděly dopisem ze dne 14. února 2008.

(7)

Komise si dopisem ze dne 18. dubna 2008 a e-maily ze dne 28. dubna 2008 a 11. června 2008 vyžádala další informace. Německo předalo dodatečné informace dopisem ze dne 5. června 2008 a e-mailem ze dne 13. června 2008.

2.   POPIS OPATŘENÍ

(8)

Fond IBG je státní fond rizikového kapitálu, který zřídila a financuje spolková země Sasko-Anhaltsko. Cílem fondu IBG je poskytovat rizikový kapitál malým a středním podnikům zaměřeným na technologické inovace, které jsou usazeny v Sasku-Anhaltsku a které se nacházejí v počáteční fázi nebo ve fázi rozvoje. Sasko-Anhaltsko je oblastí způsobilou pro podporu ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy o ES (3).

(9)

Od 1. července 2007 spravuje fond IBG správcovská společnost GOODVENT Beteiligungsmanagement GmbH & Co. KG (dále jen „správce fondu“), která byla vybrána formou otevřeného, nediskriminačního nabídkového řízení. Celková výše veřejných financí činí přibližně 130 milionů EUR. Opatření platí do 31. prosince 2013.

(10)

Fond IBG poskytuje tyto investice:

a)

běžné (otevřené) společenství (offene Beteiligungen) až do výše 1,5 milionu EUR na jeden malý nebo střední podnik na období 12 měsíců, přičemž nejméně 30 % prostředků je poskytnuto soukromými nezávislými investory za stejných podmínek jako v případě fondu IBG;

b)

běžné (otevřené) společenství (offene Beteiligungen) až do výše 10 milionů EUR na jeden malý nebo střední podnik, včetně převoditelných opcí, například směnitelných obligací (Wandelanleihen) a opčních obligací (Optionsanleihen), které se uskutečňuje ve stejné výši, za stejných podmínek a se stejným rizikem se soukromými investory;

c)

tiché společenství (stille Beteiligungen) (dále jen „tiché společenství fondu IBG“) až do výše 5 milionů EUR pro podnik, které uskutečňuje fond IBG samostatně, nezávisle na soukromých investorech, a to na období až 10 let;

d)

přeměna již existujícího tichého společenství fondu IBG na běžné společenství, jež se uskutečňuje za rovnocenných podmínek se soukromými investory.

(11)

Pokud jde o běžné společenství a opatření týkající se přeměny, Komise v rozhodnutí o zahájení uvedla, že neexistuje žádná státní podpora ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy ES ve prospěch investorů (4) nebo správy fondu IBG (5). Existenci státní podpory ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy ES pro fond IBG (6) nebo cílové společnosti nebylo možno vyloučit. Komise však dospěla k závěru, že opatření je v souladu s pokyny Společenství pro státní podporu investic rizikového kapitálu do malých a středních podniků (7) (dále jen „pokyny“) a je podle čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES slučitelné se společným trhem.

(12)

V rozhodnutí o zahájení bylo tiché společenství fondu IBG zkoumáno zvlášť, jelikož se podle názoru německých orgánů jednalo o dluhové nástroje slučitelné s trhem, které proto nepředstavují státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES, zatímco Komise vyjádřila pochybnosti, zda lze tiché společenství fondu IBG z ekonomického hlediska klasifikovat jako dluhové nástroje nebo jako nástroje vlastního kapitálu.

3.   DŮVODY PRO ZAHÁJENÍ FORMÁLNÍHO VYŠETŘOVACÍHO ŘÍZENÍ

(13)

Komise zahájila formální vyšetřovací řízení s cílem objasnit, zda je možno z ekonomického hlediska klasifikovat tiché společenství fondu IBG jako dluhové nástroje (podle názoru německých orgánů), nebo jako nástroje vlastního kapitálu. V případě, že by se u tichého společenství fondu IBG skutečně jednalo o dluhové nástroje, bylo pro určení, zda obsahují státní podporu pro cílové společnosti ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES, rozhodující oznámení Komise o metodě stanovování referenčních úrokových sazeb a diskontních sazeb (8) (dále jen „oznámení z roku 1997“), které je nutno použít jako měrnou veličinu pro tržní sazbu (9).

(14)

V rozhodnutí o zahájení zastávala Komise názor, že by tiché společenství fondu IBG, pokud by bylo klasifikováno jako dluhový nástroj, nepřinášelo podnikům, které jsou příjemci podpory, žádnou výhodu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES, jelikož je podle oznámení z roku 1987 v souladu s trhem. Pokud by se tiché společenství fondu IBG mělo naproti tomu považovat za vlastní kapitál, nebylo by možno vyloučit existenci státní podpory pro cílové společnosti, jelikož by bylo možno mít za to, že opatření odstraňuje selhání trhu rizikového kapitálu.

(15)

K objasnění otázky, zda se v případě tichého společenství fondu IBG jedná o dluhové nástroje nebo nástroje vlastního kapitálu, byla v rozhodnutí o zahájení podle bodu 4.3.3 pokynů zkoumána ekonomická podstata nástrojů a vzat v úvahu stupeň rizika, které investor podstoupí, možné ztráty, jež investor ponese, zda je zaručena převaha odměny závislé na zisku nad pevnou odměnou a jaké pořadí by měl investor v případě úpadku cílové společnosti, jakož i nakládání s daným investičním nástrojem podle použitelných právních, regulatorních, finančních a účetních pravidel.

(16)

Při zkoumání ekonomické povahy tichého společenství fondu IBG určila Komise tyto možné rozdíly mezi běžnými dluhovými nástroji a tichým společenstvím fondu IBG:

a)   Podřízenost: V případě úpadku cílové společnosti má tiché společenství fondu IBG přednost před vlastním kapitálem, je však podřízeno úvěrům a jiným cizím závazkům.

b)   Zajištění: Tiché společenství fondu IBG je částečně zajištěno (nejméně 10 %), ovšem na mnohem nižší úrovni, než se požaduje u financování z vnějších zdrojů.

c)   Splácení: Tiché společenství fondu IBG je spláceno dvakrát ročně, zatímco při běžných dluhových nástrojích je kapitál včetně úroků splácen zpravidla měsíčně.

d)   Práva na informace a kontrolu: Byly zjištěny rozdíly s ohledem na práva na informace a kontrolu, i když běžné úvěrové smlouvy někdy obsahují ujednání o vlastnictví/kontrole.

e)   Právo výpovědi: Zdá se, že při ukončení smlouvy existují určité rozdíly.

f)   Odměna: Vzhledem k existenci jednorázové odměny při odchodu zaměřené na zisk nebylo možno se 100 % jistotou určit, zda pevná odměna tvoří převážnou složku odměny.

(17)

Komise měla proto pochybnosti, zda je možno klasifikovat tiché společenství fondu IBG jako dluhové nástroje, a vyzvala proto zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily.

4.   PŘIPOMÍNKY ZÚČASTNĚNÝCH STRAN

(18)

Podle čl. 20 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (10), obdržela Komise v reakci na oznámení v Úředním věstníku (11) připomínky zúčastněné strany, fondu IBG, který předložil podrobná tvrzení ohledně toho, že tiché společenství IBG fondu je nutno klasifikovat jako dluhové nástroje.

a)   Podřízenost

(19)

Fond IBG objasnil podřízenost tichého společenství. Podřízenost je sjednávána dobrovolně a není stanovena zákonem. V zásadě není neobvyklé, že dluhové nástroje mají různé pořadí. Při financování koupě podniku jsou pohledávky prakticky vždy rozděleny na přednostní a podřízené pohledávky. Fond IBG poukazuje ve svých připomínkách na to, že tiché společenství může být sice podřízeno úvěrům a ostatním cizím závazkům, je však vždy upřednostněno před vlastním kapitálem a každopádně se nikdy nepodílí na ztrátách cílové společnosti.

b)   Zajištění

(20)

Fond IBG objasnil, že tiché společenství je zajištěno do výše 10 % až 30 % hodnoty zárukami podílníků cílové společnosti. Přesná výše zajištění závisí na konkrétním případě, zejména na hodnotě majetku, který podílníci předtím převedli na společnost, například v podobě vlastního kapitálu nebo práv k duševnímu vlastnictví. Dluhové nástroje mohou mít v závislosti na jednotlivém případě různou formu. V praxi existuje dokonce nulové zajištění (tzv. otevřený úvěr), a neznamená to, že dluhový nástroj je automaticky nástrojem vlastního kapitálu.

c)   Splácení

(21)

Podle údajů fondu IBG jsou způsoby splácení v případě tichého společenství fondu IBG podobné jako u dluhových nástrojů. U běžných úvěrů není kapitál včetně úroků podle likvidity společnosti nutně splácen měsíčně. Pololetní nebo čtvrtletní splácení je stejně obvyklé jako měsíční splátky. Podle občanského zákoníku jsou úroky splatné na konci roku, je však možno sjednat jinou úpravu.

(22)

Co se týká splácení kapitálu, fond IGB odkazuje na občanský zákoník, podle něhož k navrácení dojde při vypovězení úvěrové smlouvy, není-li ve smlouvě stanoveno jinak. Tiché společenství fondu IBG odpovídá ustanovením občanského zákoníku, aniž by obsahovalo jiná smluvní ujednání.

d)   Práva na informace a kontrolu

(23)

Fond IBG uvádí další argumenty s ohledem na podobnost mezi ujednáními týkajícími se informací a vlastnictví/kontroly v případě tichého společenství fondu IBG a ujednáními u dluhových nástrojů. U úvěrových smluv je obvyklé sjednávat ustanovení o vlastnictví/kontrole. Především u bankovních úvěrů a financování projektů a koupě podniku na tom věřitelé trvají. Tyto druhy úvěrů a tiché společenství fondu IBG mají společné to, že mají dlouhou dobu splatnosti a jsou splatné teprve při výpovědi. Jako protiplnění požadují věřitelé poměrně rozsáhlá ujednání, která je opravňují k tomu, aby v případě porušení ujednání ze strany dlužníka úvěrovou smlouvu vypověděli dříve.

(24)

V případě bankovních úvěrů navrhla zastřešující organizace německých soukromých bank, Bundesverband deutscher Banken, zvláštní vzorovou smlouvu s rozsáhlými ujednáními o vlastnictví/kontrole. S ohledem na financování projektů a koupě podniků odkazuje fond IBG na řadu příslušných německých komentářů, v nichž jsou vyložena a uznána rozsáhlá ujednání o kontrole pro věřitele.

e)   Právo výpovědi

(25)

Fond IBG předložil další tvrzení ohledně podobnosti mezi tichým společenstvím fondu IBG a dluhovými nástroji, pokud jde o podmínky vypovězení smlouvy. V případě porušení smlouvy, neplnění sjednaných podmínek, nesprávných údajů nebo změny kontroly může jak cílový podnik, tak i fond IBG smlouvu vypovědět. Pokud se zvláštní terminologie pro ukončení smlouvy v případě tichého společenství fondu IBG liší od běžných úvěrů, je to pouze projevem zvláštností tohoto nástroje v porovnání s běžným úvěrem.

f)   Odměna

(26)

Fond IBG objasnil systém odměn u tichého společenství fondu IBG, u něhož je pevná odměna převažující složkou celkové roční odměny ve výši 13 %. Celková odměna se skládá ze složky s pevnou úrokovou sazbou, která je stanovena na základě hodnocení úvěrového rizika u cílové společnosti a je vyplácena nezávisle na ziskovosti investice, a složky závislé na zisku, která je vyplácena při překročení určité referenční hodnoty pro ziskovost. Složka závislá na zisku je vždy nejméně o 250 základních bodů nižší než složka s pevně stanovenou úrokovou sazbou. Dodatečně k roční odměně ve výši 13 % je vyplácena jednorázová pevná odměna při odchodu, která je vypočtena jako procentní podíl nominální částky tichého společenství a nezávisí na ziskovosti investice.

g)   Účetní a daňové nakládání

(27)

Fond IBG podrobně vyložil, že tiché společenství fondu IBG je podle německého práva (občanského, účetního a daňového práva) a mezinárodních účetních standardů (IFRS, IAS) nutno považovat za typické tiché společenství, a tudíž za dluhový nástroj.

5.   PŘIPOMÍNKY NĚMECKA

5.1   Připomínky k rozhodnutí o zahájení

(28)

Podle čl. 20 odst. 2 nařízení (ES) č. 659/1999 obdržela Komise v reakci na oznámení v Úředním věstníku (12) připomínky Německa. Podle názoru německých orgánů je tiché společenství fondu IBG z níže uvedených důvodů typickým tichým společenstvím, a proto je nutno považovat toto společenství za dluhový nástroj:

a)

Tyto investiční nástroje jsou podle občanského, účetního a daňového práva považovány za cizí kapitál.

b)

Práva na informace a kontrolu a ustanovení o ukončení investice jsou podobné jako u dluhových nástrojů.

c)

Podobně jako u dluhových nástrojů je při ukončení společenství nutno plně splatit kapitál včetně úroků.

d)

Složka s pevnou úrokovou sazbou je převažující složkou odměny, což naznačuje, že s tichým společenstvím fondu IBG je nutno nakládat jako s dluhovými nástroji.

e)

Podřízenost tichého společenství fondu IBG úvěrům a ostatním cizím závazkům je nutná, aby se zamezilo okamžité účetní platební neschopnosti kvůli slabému úvěrovému postavení vypůjčovatele.

f)

Je typické, že banky a úvěrové instituce nakládají s mezaninovým kapitálem jako s dluhovým nástrojem i v případě, že není zajištěn.

5.2   Poznámky k připomínkám třetí strany

(29)

Ve svých poznámkách k připomínkám třetí strany německé orgány souhlasily s názorem fondu IBG a zopakovaly závěry ze svých připomínek k rozhodnutí o zahájení řízení. Německé orgány dále zdůraznily, že tiché společenství fondu IBG odpovídá tržním podmínkám a neobsahuje žádnou státní podporu, jelikož je v souladu se sdělením Komise o revizi metody stanovování referenčních a diskontních sazeb (13) (dále jen „sdělení z roku 2008“).

(30)

Při další výměně korespondence s Komisí německé orgány objasnily, že ratingový systém fondu IBG přezkoumaný společností PricewaterhouseCoopers, podle něhož mají cílové společnosti rating mezi „velmi dobré“ (AAA) a „špatné/finanční potíže“ (CCC), přičemž společnosti s ratingem CCC nezískaly žádné financování. Při hodnocení úvěrového rizika cílových společností bylo zohledněno nízké zajištění a pořadí tichého společenství fondu IBG.

(31)

Ratingový systém je základem pro stanovení úrokových sazeb, které jsou přiměřené riziku. Tiché společenství je vždy odměňováno pevnou úrokovou sazbou, která se skládá z IBOR a přiměřené marže. Ta může být v závislosti na ratingu společnosti mezi 100 a 650 základními body. V případě podniků, které nebylo možno zařadit do ratingového systému fondu IBG, činí marže nejméně 400 základních bodů, není však v žádném případě nižší než marže, která by byla použitelná pro mateřskou společnost.

6.   POSOUZENÍ PODPORY

6.1   Zákonnost

(32)

Německé orgány oznámily opatření před jeho provedením, splnily proto svou povinnost podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES. Opatření vstoupí v platnost teprve po schválení Komisí.

6.2   Právní základ pro posouzení podpory

6.2.1   Ekonomická klasifikace tichého společenství IBG fondu

(33)

K objasnění otázky, zda se v případě tichého společenství fondu IBG z ekonomického hlediska jedná o dluhové nástroje nebo nástroje vlastního kapitálu, byly tyto nástroje přezkoumány podle pokynů. Podle bodu 2.2 pokynů jsou nástroje investování do kvazivlastního kapitálu a dluhové investiční nástroje vymezeny takto:

„nástroje investování do kvazivlastního kapitálu“ označují nástroje, u nichž je výnos pro držitele (investora/půjčovatele) založen především na ziscích nebo ztrátách cílové společnosti a jsou nezajištěné v případě neplacení. Tato definice se zakládá na přístupu přednosti obsahu před formou,

„dluhové investiční nástroje“ jsou úvěry a ostatní nástroje financování, které zaručují půjčovateli/investorovi pevnou minimální odměnu a jsou alespoň částečně zajištěny. Tato definice se zakládá na přístupu přednosti obsahu před formou.

(34)

Podle bodu 4.3.3 pokynů „přihlédne Komise k ekonomické podstatě těchto nástrojů a nikoli k jejich názvu nebo kvalifikaci, které jim připisují jejich investoři [a vezme v úvahu zejména] stupeň rizika, které investor podstoupí v podnikání cílové společnosti, možné ztráty, jež investor ponese, převahu odměny závislé na zisku nad pevnou odměnou a pořadí nároků investora v případě úpadku společnosti [a] nakládání s daným investičním nástrojem ve světle převažujících vnitrostátních právních, regulatorních, finančních a účetních pravidel, jsou-li tato pravidla konzistentní a relevantní pro danou kvalifikaci“.

(35)

Po posouzení tvrzení, která předložily německé orgány, a informací poskytnutých třetí stranou (fond IBG) v připomínkách k rozhodnutí o zahájení se vyvozuje tento závěr.

a)   Rizika pro investora

(36)

Podle pokynů byla stanovena výše rizik převzatých fondem IBG a možných ztrát. Přitom bylo zohledněno, že tiché společenství fondu IBG, podobně jako dluhové nástroje, nenese plně riziko odchodu, jak by tomu bylo v případě poskytovatele kapitálu (14). Tiché společenství fondu IBG se v žádném případě nepodílí na ztrátách cílové společnosti, jak by tomu bylo v případě investic do vlastního kapitálu; to je v bodě 4.3.3 pokynů výslovně uvedeno jako kritérium pro rozlišování mezi nástroji investování do vlastního kapitálu a dluhovými nástroji. Podobně jako u dluhových nástrojů musí být podle smluvních ustanovení pro tiché společenství fondu IBG kapitál a úroky včetně složek závislých na zisku spláceny z peněžního toku společnosti. Tiché společenství fondu IBG lze proto (co se týká výše rizik převzatých investorem a možných ztrát) považovat za dluhové finanční nástroje.

b)   Podřízenost

(37)

Podle pokynů bylo nutno zohlednit pořadí pohledávek při úpadku. Tiché společenství fondu IBG je podřízeno úvěrům a ostatním cizím závazkům, má však přednost před vlastním kapitálem a v žádném případě se nepodílí na ztrátách cílové společnosti, což je typickým znakem dluhových nástrojů. Podřízenost nezajištěných či pouze částečně zajištěných dluhů pohledávkám upřednostněných věřitelů je obvyklá. Podřízené tiché společenství fondu IBG je skutečně spojeno s vyšším rizikem než nepodřízené dluhy, to se však odráží v úroku, který je přiměřený riziku. Z těchto důvodů nevede podřízenost ostatním věřitelům sama o sobě ke klasifikaci tichého společenství fondu IBG jako nástrojů investování do kvazivlastního kapitálu.

c)   Zajištění

(38)

Dluhový nástroj musí být podle pokynů zajištěn alespoň částečně. Je nutno zohlednit, že tiché společenství fondu IBG je zajištěno do výše 10 % až 30 % své hodnoty zárukami podílníků cílové společnosti. Nižší požadavky na zajištění jsou objasněny tím, že rychle rostoucí malý nebo střední podnik zaměřený na technologie nemá k dispozici dostatečné a kvalitní zajištění. Mimoto se vzhledem k nižšímu pořadí tichého společenství fondu IBG jeví částečné zajištění jako přiměřené. Podřízenost a částečné zajištění tichého společenství fondu IBG se odpovídajícím způsobem projevuje ve výši odměny. Je proto nutno vyvodit závěr, že tiché společenství fondu IBG je v souladu s pokyny částečně zajištěno.

d)   Odměna

(39)

U dluhového nástroje musí být podle pokynů pevná odměna převažující složkou odměny. V případě tichého společenství fondu IBG je složka závislá na zisku vždy nejméně o 250 základních bodů nižší než složka s pevnou úrokovou sazbou. Skutečnost, že se kromě celkové odměny ve výši 13 % vyplácí jednorázová pevná odměna při odchodu, ještě zvyšuje podíl pevné odměny. Proto je v případě tichého společenství fondu IBG složka s pevnou úrokovou sazbou v souladu s pokyny převažující složkou odměny.

e)   Ujednání o vlastnictví/kontrole

(40)

Po ověření obsáhlých informací, které poskytla třetí strana, dospěla Komise k závěru, že se ujednání týkající se informací a vlastnictví/kontroly v případě tichého společenství fondu IBG podobají ujednáním u nezajištěných/částečně zajištěných podřízených dluhových nástrojů, u nichž se zpravidla požaduje intenzivní monitorování a podrobné a okamžité informace o hospodářském vývoji společnosti a pro něž se stanoví zvláštní finanční ukazatele nebo ujednání, jimiž se společnosti musí řídit. Tiché společenství fondu IBG je proto při zohlednění ujednání týkajících se informací a vlastnictví/kontroly nutno považovat za dluhové nástroje.

f)   Právo výpovědi

(41)

V rozhodnutí o zahájení Komise uznala, že se podmínky fondu IBG pro vypovězení smlouvy o tichém společenství jeví jako podobné podmínkám u dluhových nástrojů v tom, že v případě porušení smlouvy, neplnění sjednaných podmínek, nesprávných údajů nebo v případě změny kontroly může být investice ukončena. Komise vzala v úvahu, že rozdíly v terminologii odrážejí pouze zvláštnosti tichého společenství fondu IBG v porovnání s běžnými dluhovými nástroji. Ustanovení o výpovědi se proto v případě tichého společenství fondu IBG v zásadě podobají (nehledě na rozdíly v terminologii) ustanovením u běžných dluhových nástrojů.

g)   Právní, účetní a daňové nakládání

(42)

Komise dospěla k závěru, že tiché společenství fondu IBG (jak prokázaly německé orgány a fond IBG) je v souladu s příslušnými německými právními předpisy (občanské, účetní a daňové právo) a mezinárodními účetními standardy (IAS) typické tiché společenství, považuje se proto za dluhový nástroj.

h)   Závěr

(43)

Po ověření ekonomické povahy tichého společenství fondu IBG a s přihlédnutím k právnímu, účetnímu a daňovému nakládání s těmito nástroji je nutno vyvodit závěr, že tiché společenství fondu IBG lze z ekonomického hlediska klasifikovat jako dluhové nástroje.

6.2.2   Charakter státní podpory tichého společenství fondu IBG

(44)

Komise ověřila tiché společenství fondu IBG na základě článku 87 Smlouvy o ES. Čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES stanoví, že „podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné se společným trhem“. Aby opatření spadalo do oblasti působnosti čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES, musí být splněna čtyři kritéria:

a)

opatření musí zahrnovat využití státních prostředků;

b)

opatření musí narušit nebo může narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňuje příjemce;

c)

výhoda musí být selektivní, tj. musí být omezena na určité podniky nebo určitá odvětví výroby;

d)

opatření musí ovlivnit obchod mezi členskými státy.

(45)

V rozhodnutí o zahájení Komise dospěla k závěru, že tiché společenství fondu IBG, pokud ho lze klasifikovat jako dluhové nástroje, je nutno podle oznámení z roku 1997 považovat za dluhové nástroje v souladu s trhem. Nástroj je v souladu s trhem i podle sdělení z roku 2008, jelikož fond IBG ověřuje u každé společnosti úvěrové riziko, včetně podřízenosti při úpadku a výše zajištění, a uplatňuje úrokové sazby, které jsou přiměřené riziku.

(46)

Je proto nutno vyvodit závěr, že tiché společenství fondu IBG nepředstavuje státní podporu pro cílové společnosti ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Opatření, které Německo hodlá provést prostřednictvím společnosti IBG Beteiligungsgesellschaft Sachsen-Anhalt mbH, nepředstavuje s ohledem na tiché společenství státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno Spolkové republice Německo.

V Bruselu dne 8. října 2008.

Za Komisi

Neelie KROES

členka Komise


(1)  Úř. věst. C 246, 20.10.2007, s. 20.

(2)  Viz poznámka pod čarou 1.

(3)  N 459/06 – Pokyny k regionální podpoře na období 2007–2013 – Národní mapa regionální podpory: Německo (Úř. věst. C 295, 5.12.2006, s. 6).

(4)  Komise to odůvodnila tím, že fond IBG a soukromí investoři sdílejí stejná rizika sestupného a vzestupného vývoje, mají stejné výhody a jejich pohledávky mají v případě úpadku cílové společnosti rovnocenné postavení; v případě přeměny na běžné společenství je běžné společenství fondu IBG řádně oceněno, přičemž celková odměna (nominální hodnota, splatné pevné a proměnlivé úroky a odměna při odchodu) je přeměněna na běžné společenství.

(5)  Komise to odůvodnila jmenováním vlastní správcovské společnosti, která byla vybrána na základě otevřeného nabídkového řízení.

(6)  Komise považovala fond IBG za státní podnik, který pravděpodobně může získat kapitál za podmínek, které by nebyly dostupné investorům v tržním hospodářství.

(7)  Úř. věst. C 194, 18.8.2006, s. 2.

(8)  Úř. věst. C 273, 9.9.1997, s. 3.

(9)  Toto odůvodnění bylo uvedeno rovněž v předchozích rozhodnutích Komise: státní podpora N 344/06 – Německo: „SBG“ (Úř. věst. C 157, 10.7.2007, s. 8); státní podpora N 104/05 – Německo: „Fond rizikového kapitálu MIT Hesensko“ (Úř. věst. C 295, 26.11.2005, s. 8); státní podpora N 212/04 – Německo: „Fond rizikového kapitálu ERDF Berlín“ (Úř. věst. C 95, 20.4.2005, s. 8); státní podpora N 213/04 – Německo: „Fond rizikového kapitálu ERDF Šlesvicko-Holštýnsko“ (Úř. věst. C 72, 24.3.2006, s. 2); státní podpora N 266/04 – Německo: „Fond rizikového kapitálu ERDF Durynsko“ (Úř. věst. C 95, 20.4.2005, s. 9); státní podpora N 310/04 – Německo: „Fond rizikového kapitálu ERDF Braniborsko“ (Úř. věst. C 79, 1.4.2006, s. 25).

(10)  Úř. věst. L 83, 27.3.1999, s. 1.

(11)  Viz poznámka pod čarou 1.

(12)  Viz poznámka pod čarou 1.

(13)  Úř. věst. C 14, 19.1.2008, s. 6.

(14)  Poskytovatelé kapitálu obvykle poskytují dlouhodobý kapitál bez nároku na splacení a bez zajištění. Jako protiplnění získávají podíl na vlastním kapitálu a obdrží jeho výnos, pokud na konci investičního období své společenství ukončí.


Top