EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32009D0046

2009/46/ES: Rozhodnutí Komise ze dne 19. prosince 2008 o vynětí některých služeb v poštovním odvětví ve Švédsku z použití směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (oznámeno pod číslem K(2008) 8409) (Text s významem pro EHP)

OJ L 19, 23.1.2009, p. 50–56 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

In force

ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2009/46(1)/oj

23.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 19/50


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 19. prosince 2008

o vynětí některých služeb v poštovním odvětví ve Švédsku z použití směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb

(oznámeno pod číslem K(2008) 8409)

(Pouze švédské znění je závazné)

(Text s významem pro EHP)

(2009/46/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (1), a zejména na čl. 30 odst. 4 a 6 uvedené směrnice,

s ohledem na žádost předloženou prostřednictvím elektronické pošty podnikem Posten AB Švédsko (dále jen „Švédská pošta“) dne 19. června 2008,

po konzultaci Poradního výboru pro veřejné zakázky,

vzhledem k těmto důvodům:

I.   SKUTEČNOSTI

(1)

Dne 19. června 2008 poslala Švédská pošta Komisi elektronickou poštou žádost podle čl. 30 odst. 5 směrnice 2004/17/ES. Podle čl. 30 odst. 5 prvního pododstavce o ní Komise informovala švédské orgány dopisem ze dne 25. června 2008, na který švédské orgány po žádosti o prodloužení termínu odpověděly prostřednictvím e-mailu dne 2. září 2008. Komise si také elektronickou poštou ze dne 30. července 2008 vyžádala doplňující informace od Švédské pošty, které Švédská pošta předala prostřednictvím elektronické pošty dne 15. srpna 2008.

(2)

Žádost předložená Švédskou poštou se týká některých poštovních služeb, jakož i některých služeb jiných než poštovních ve Švédsku. Služby jsou v žádosti popsány takto:

a)

adresné listovní služby první třídy (mezi spotřebiteli, mezi spotřebitelem a podnikem, mezi podniky a mezi podnikem a spotřebitelem), a to vnitrostátní i mezinárodní; tato kategorie zahrnuje rovněž prioritní distribuci novin a expresní služby;

b)

neprioritní listovní služby, včetně tzv. služeb „e-brev“, distribuce neprioritních novin a adresných reklamních zásilek. E-brev je služba, při které zákazník předkládá materiál na elektronickém médiu a ten je potom prostřednictvím tiskové a obálkové služby převeden na fyzické dopisy, které jsou spojeny s poštovní službou; v rámci této kategorie služeb dochází k dalšímu rozlišení podle skutečnosti, zda se určité typy zásilek odlišně zpracovávají a odlišně oceňují. Je tedy zásadní rozdíl mezi jednotlivými zásilkami a velkými tříděnými zásilkami (nazývanými rovněž předem roztříděné hromadné zásilky). U této poslední kategorie se zásilky navíc rozlišují podle zeměpisné oblasti, ve které je služba nabízena, tj. na velké tříděné zásilky v metropolitních oblastech (2) a velké tříděné zásilky kdekoli ve Švédsku. Velmi důležitým důsledkem tohoto rozlišení je rozdílnost cen v závislosti na tom, kde jsou služby poskytovány, přičemž tyto rozdíly jsou opravdu výrazné (3). Pro účely tohoto rozhodnutí budou proto posuzovány tři různé služby, a to

neprioritní listovní služby obecně, tj. všechny výše popsané neprioritní listovní služby s výjimkou:

velkých tříděných neprioritních zásilek v metropolitních oblastech a

velkých tříděných neprioritních zásilek v jiných než metropolitních oblastech Švédska;

c)

služby v oblasti neadresných reklamních zásilek;

d)

vnitrostátní běžné balíkové služby mezi podniky;

e)

vnitrostátní běžné balíkové služby mezi podnikem a spotřebitelem;

f)

vnitrostátní spotřebitelské běžné balíkové služby (mezi spotřebiteli a mezi spotřebitelem a podnikem);

g)

vnitrostátní expresní a kurýrní balíkové služby;

h)

mezinárodní balíkové služby (mezi podniky, podnikem a spotřebitelem, spotřebitelem a podnikem a mezi spotřebiteli), tj. služby vztahující se na balíky pocházející z území mimo Švédska a služby vztahující se na balíky, které mají být doručeny mimo území Švédska;

i)

vnitrostátní paletové služby (nazývané rovněž služby v oblasti lehkého zboží, tj. služby vztahující se na zboží o hmotnosti zhruba do 1 000 kg);

j)

filatelistické služby;

k)

externí logistika (Third Party Logistics, Fourth Party Logistics) vymezená jako služby zahrnující dovoz, skladování a distribuci, jakož i řízení, kontrolu a rozvoj toků zboží spotřebitelů;

l)

externí zajišťování interních kancelářských služeb. V žádosti je popsáno takto: „Poštovní služba vyžaduje, aby běžná interní činnost vedení pošty byla řízena externím účastníkem trhu s cílem uvolnit interní zdroje a zvýšit podnikovou efektivnost. Poštovní služba je součástí trhu externího zajišťování interních kancelářských služeb, který zahrnuje řadu jiných služeb. Na tomto trhu působí řada podniků a služby, které poskytují, jsou různé. Služby jsou různým způsobem provázány a někdy zahrnují většinu služeb, jež je možné považovat za součást poštovní služby, zatímco v jiných případech zahrnují pouze některé služby a důraz je potom kladen např. na úklidové služby.“

(3)

V žádosti se dále zmiňuje služba spočívající v poskytování poštovních schránek, žadatel však dochází ke správnému závěru, že jde o doplňkovou službu, která by měla být považována za součást poskytování přístupu k poštovní infrastruktuře. Nemůže proto být předmětem nezávislého rozhodnutí podle článku 30.

(4)

K žádosti jsou připojeny závěry nezávislého vnitrostátního orgánu Konkurrensverket (4) (švédský orgán pro hospodářskou soutěž), jehož hlavní poznámky a závěry jsou tyto: „Konkurrensverket nemá žádné rozhodující námitky proti způsobu, kterým [Švédská pošta] vymezila relevantní trhy. (…) Popis stávající a rostoucí hospodářské soutěže, které je [Švédská pošta] vystavena ze strany nových podniků v poštovním odvětví, je správný, což se týká především hustě obydlených oblastí. (…) Švédsko je však řídce obydlené a má velké zeměpisné oblasti, které nebudou v současné době a pravděpodobně ani v blízké budoucnosti pro nové podniky natolik komerčně zajímavé, aby se v nich usadily [tzn. aby zde poskytovaly poštovní služby]. To znamená, že [Švédská pošta] bude i v budoucnu jediným tržním provozovatelem nebo bude mít alespoň velmi silnou pozici v určitých částech švédského poštovního trhu. (…) Na závěr se Konkurrensverket domnívá, že žádost [Švédské pošty] podle článku 30 směrnice 2004/17/ES splňuje požadavky pro udělení výjimky pro trhy zmíněné [v této směrnici]. (…)“

II.   PRÁVNÍ RÁMEC

(5)

Článek 30 směrnice 2004/17/ES stanoví, že zakázky určené pro umožnění výkonu některé z činností, na něž se směrnice 2004/17/ES vztahuje, se touto směrnicí neřídí, pokud je v členském státě, ve kterém je činnost vykonávána, činnost přímo vystavena hospodářské soutěži na trzích, na které není omezen přístup. Přímé vystavení hospodářské soutěži se posuzuje na základě objektivních kritérií s přihlédnutím ke zvláštním rysům dotčeného odvětví. Přístup na trh se považuje za neomezený, pokud členský stát provedl a uplatňuje příslušné právní předpisy Společenství o otevření daného odvětví či jeho části.

(6)

Jelikož Švédsko provedlo a uplatňuje směrnici Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES ze dne 15. prosince 1997 o společných pravidlech pro rozvoj vnitřního trhu poštovních služeb Společenství a zvyšování kvality služby (5), aniž by využilo možnosti vyhradit některé služby podle článku 7 uvedené směrnice, přístup na trh by se v souladu s čl. 30 odst. 3 prvním pododstavcem směrnice 2004/17/ES měl považovat za neomezený. Přímé vystavení hospodářské soutěži na konkrétním trhu by mělo být posouzeno na základě různých kritérií, z nichž žádné není samo o sobě rozhodující.

(7)

Co se týká trhů dotčených tímto rozhodnutím, podíl hlavních účastníků na daném trhu představuje kritérium, které by mělo být vzato v úvahu. Dalším kritériem je stupeň koncentrace na těchto trzích. Jelikož podmínky se u různých činností, jichž se toto rozhodnutí týká, liší, zkoumání situace v oblasti hospodářské soutěže by mělo vzít v úvahu odlišnou situaci na jednotlivých trzích.

(8)

Ačkoliv v určitých případech by bylo možno předpokládat užší definice trhů, přesnou definici relevantního trhu je možno pro účely tohoto rozhodnutí ponechat otevřenou, pokud jde o řadu služeb uvedených v žádosti předložené Švédskou poštou, neboť výsledek analýzy zůstává stejný bez ohledu na to, zda je založen na úzké nebo širší definici.

(9)

Tímto rozhodnutím není dotčeno uplatňování pravidel hospodářské soutěže.

III.   POSOUZENÍ

(10)

Pokud jde o listovní zásilky první třídy, má Švédská pošta podíl na trhu, který byl každým rokem v období 2005–2007 stabilně o něco vyšší než [… %] (6), ať již byl hodnocen z hlediska hodnoty či objemu (7). Podle Švédské pošty se výše tržního podílu nijak výrazně nemění, ani když je posuzována zvlášť pro každý segment, který je možné sledovat (zásilky mezi spotřebiteli, mezi spotřebitelem a podnikem, podnikem a spotřebitelem a mezi podniky, a to vnitrostátní i mezinárodní, dopisy a noviny první třídy, jednotlivé položky a zásilky, tříděné a netříděné zásilky, velké a malé zásilky, v metropolitních oblastech nebo ve zbytku Švédska (…) (8). Otázku, zda jsou všechny tyto segmenty součástí stejného trhu produktů, je proto možné v tomto případě nechat otevřenou. Podle Švédské pošty je však relevantním trhem pro posouzení jejího postavení na trhu širší „trh zpráv“, který kromě adresných listovních zásilek všech kategorií a typů, prioritních a neprioritních novin a časopisů, jakož i adresných reklamních zásilek zahrnuje „všechny elektronické varianty fyzické distribuce poštovních zásilek (…), tedy např. elektronickou poštu, EDI, komunikaci prostřednictvím internetových stránek (s předkládáním informací, prováděním transakcí atd.), podnikové systémy (které generují komunikační a servisní aplikace, např. systémy elektronické fakturace) a telefonní služby (ve formě SMS a MMS)“. Na takto vymezeném trhu má údajně Švédská pošta „omezený podíl na trhu“. Podle Švédské pošty ve skutečnosti existuje konkurenční tlak plynoucí z možnosti, že „tradiční“ listovní služby založené na papírových zásilkách budou nahrazeny elektronickými komunikačními prostředky (např. e-mailem nebo SMS). Pokud jde o tuto náhradu, je nutno zmínit, že podle pravidel ES pro hospodářskou soutěž by se nahraditelnost měla posuzovat mimo jiné na základě vlastností produktu, ceny produktu a překážek spojených s přechodem poptávky na možné náhradní produkty. Zdá se, že vlastnosti papírových zásilek a elektronické komunikace se významně liší z hlediska formy komunikace, času potřebného na komunikaci a preferencí zákazníků. Existují rovněž významné překážky pro přechod z papírové pošty na elektronickou (9). To naznačuje, že elektronická komunikace patří na jiný trh produktů, a proto nemůže představovat přímou konkurenční překážku pro adresné listovní služby první třídy Švédské pošty. Zdá se, že vyšší využívání elektronické pošty by spíše značně omezilo celkový rozsah trhu papírových zásilek, místo aby na něm zavedlo hospodářskou soutěž (10). Přímé vystavení hospodářské soutěži nelze tudíž posoudit, je-li jako referenční trh použit „trh zpráv“. Švédská pošta proto namítla, že relevantním trhem by mohl být „trh adresných fyzických zpráv“, tedy jediný trh zahrnující všechny formy a kategorie dopisů (prioritní a neprioritní, expresní a „běžné“), adresné reklamní zásilky, noviny a časopisy. Na takto vymezeném trhu byla výše podílu Švédské pošty v roce 2007 [… %] z hlediska hodnoty a [… %] z hlediska objemu. Nehledě na skutečnost, že podmínky cenové kalkulace jsou u různých typů dotčených služeb velmi rozdílné, tento vysoký podíl na trhu zahrnuje tržní podíly Švédské pošty pohybující se mezi [… %] a [… %] z hlediska hodnoty a mezi [… %] a [… %] z hlediska objemu, což neodpovídá jedinému trhu. Trh adresných listovních zásilek první třídy by měl proto být posuzován samostatně a podíly Švédské pošty na tomto trhu jsou tak vysoké, že při neexistenci žádných dalších ukazatelů prokazujících opak je nutno učinit závěr, že služby v oblasti adresných listovních zásilek první třídy zkoumané v tomto bodě odůvodnění nejsou ve Švédsku přímo vystaveny hospodářské soutěži. Čl. 30 odst. 1 směrnice 2004/17/ES se proto nevztahuje na zakázky určené pro umožnění výkonu těchto činností ve Švédsku.

(11)

Pokud jde o neprioritní listovní služby obecně, jak jsou definovány v 2. bodu odůvodnění písm. b) první odrážce tohoto rozhodnutí, měla Švédská pošta v roce 2007 (11) odhadovaný podíl na trhu ve výši [… %] z hlediska hodnoty, přičemž největší konkurent měl na trhu zbývajících [… %]. V této souvislosti by mělo být přihlédnuto k ustálené judikatuře (12), podle které jsou až na výjimečné případy „velké podíly na trhu samy o sobě důkazem existence dominantního postavení. To je situace, kdy podíl na trhu představuje 50 %.“ Vzhledem k vysoké míře koncentrace ([… %]) na tomto trhu a při neexistenci žádných dalších ukazatelů prokazujících opak je nutno učinit závěr, že neprioritní listovní služby obecně nejsou ve Švédsku přímo vystaveny hospodářské soutěži. Čl. 30 odst. 1 směrnice 2004/17/ES se proto nevztahuje na zakázky určené pro umožnění výkonu těchto činností ve Švédsku.

(12)

Pokud jde o velké tříděné neprioritní zásilky jinde ve Švédsku než v metropolitních oblastech, jak jsou definovány ve 2. bodu odůvodnění písm. b) třetí odrážce, v informacích předaných Švédskou poštou se uvádí, že „tržní podíly účastníků trhu, kteří nabízejí velké zásilky mimo metropolitní oblasti, se nehodnotí samostatně, nýbrž pouze jako součást všech ostatních zásilek určených do těchto oblastí. To znamená, že podíly těchto účastníků trhu jsou přibližně stejné jako podíly účastníků poskytujících zásilky první třídy, což znamená, že podíl [Švédské pošty] na trhu [je] přibližně [… %].“ Vzhledem k vysoké míře koncentrace na tomto trhu a při neexistenci žádných dalších ukazatelů prokazujících opak je nutno učinit závěr, že velké tříděné neprioritní zásilky v jiných než metropolitních oblastech Švédska nejsou ve Švédsku (13) přímo vystaveny hospodářské soutěži. Čl. 30 odst. 1 směrnice 2004/17/ES se proto nevztahuje na zakázky určené pro umožnění výkonu těchto činností ve Švédsku.

(13)

Pokud jde o neadresné reklamní zásilky, jimiž se pro účely tohoto rozhodnutí rozumí neadresné doručování zásilek určených jako propagační sdělení, má Švédská pošta odhadovaný podíl na trhu ve výši [… %] z hlediska hodnoty, přičemž největší významný konkurent má [… %] z hlediska hodnoty. Podle Švédské pošty by však relevantním trhem pro hodnocení jejího postavení na trhu měl být širší „trh distribuce reklamy“, který kromě neadresných reklamních zásilek zahrnuje i „jiné distribuční cesty pro reklamu, např. inzerci v novinách, televizi a v rozhlase, venkovní reklamu, inzerci přes internet, sponzorování atd.“. Na takto vymezeném trhu Švédská pošta údajně dosahuje přibližně [… %] (14). Existence jediného širokého trhu zahrnujícího propagaci v různých médiích však již byla zkoumána a odmítnuta v předchozích rozhodnutích Komise (15). Přímé vystavení hospodářské soutěži nelze tudíž posuzovat s odvoláním na „trh distribuce reklamy“. Trh se službami v oblasti neadresných reklamních zásilek je proto potřeba zkoumat samostatně. Vzhledem k vysoké míře koncentrace na tomto trhu, s ohledem na ustálenou judikaturu zmíněnou v 11. bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí a při neexistenci žádných dalších ukazatelů prokazujících opak by měl být učiněn závěr, že služby v oblasti neadresných reklamních zásilek nejsou ve Švédsku přímo vystaveny hospodářské soutěži. Čl. 30 odst. 1 směrnice 2004/17/ES se proto nevztahuje na zakázky určené pro umožnění výkonu těchto činností ve Švédsku.

(14)

Švédská pošta se domnívá, že pro „běžnou distribuci balíků, balíkových zásilek a palet ve vnitrostátní, regionální nebo celosvětové přepravní síti“ existuje jediný trh, který nazývá „trh třídírnami zpracovávaného kusového nákladu“, neboť všechny uvedené zásilky mají společného jmenovatele, a to „třídírny zpracovávající velký objem zboží, které jsou stěžejním prvkem sítě“. Na takto vymezeném trhu má Švédská pošta údajně podíl ve výši [… %]. Ten však zahrnuje velmi rozdílné podíly pohybující se od [… %] z hlediska hodnoty u vnitrostátních expresních balíkových služeb až po [… %] z hlediska hodnoty u vnitrostátních spotřebitelských běžných balíkových služeb. To je neslučitelné s jediným trhem. Vnitrostátní spotřebitelské běžné balíkové služby musí být proto posuzovány nezávisle, neboť uspokojují odlišné potřeby poptávky (univerzální poštovní služba) ve vztahu ke komerčním balíkům, kde je technologický postup poskytování této služby výrazně odlišný. Pokud jde o tyto služby, je postavení Švédské pošty poměrně silné, neboť v období 2005–2007 se její odhadovaný podíl na trhu pohyboval stabilně v rozmezí [… %] z hlediska hodnoty (16). I když se to může v nadcházejících letech po vstupu dvou nových konkurentů v průběhu (koncem) roku 2007 změnit, měl by být učiněn závěr, že zkoumaná kategorie služeb není ve Švédsku přímo vystavena hospodářské soutěži. Čl. 30 odst. 1 směrnice 2004/17/ES se proto nevztahuje na zakázky určené pro umožnění výkonu těchto činností ve Švédsku.

(15)

Podle informací sdělených Švédskou poštou existuje pro externí zajišťování interních kancelářských služeb jediný trh. Jak je uvedeno v 2. bodu odůvodnění písm. l) tohoto rozhodnutí, tento trh zahrnuje různé typy služeb od jedné nebo více služeb v oblasti poštovních zásilek, např. řízení služeb podatelny, po úklidové služby. Konkrétní kombinace služeb závisí na poptávce jednotlivých zákazníků. Nehledě na všechny další úvahy týkající se nemožnosti vzájemné zaměnitelnosti natolik odlišných služeb, jakými jsou např. úklidové služby a služby podatelny, a to jak na straně nabídky, tak i na straně poptávky, nelze předem zjistit, které služby lze spojit, pokud se jeden nebo více zákazníků rozhodne o ně požádat. Rozhodnutí o právním režimu použitelném na externí zajišťování interních kancelářských služeb by tak znamenalo značnou právní nejistotu. Za těchto okolností nelze o externím zajišťování interních kancelářských služeb vymezeném v oznámení Švédské pošty rozhodnout podle článku 30 směrnice 2004/17/ES jako o jedné kategorii služeb.

(16)

Jak je uvedeno v 2. bodu odůvodnění písm. b) tohoto rozhodnutí, ve Švédsku existuje samostatný trh velkých tříděných neprioritních zásilek v metropolitních oblastech. Na tomto trhu dosahoval podíl Švédské pošty v roce 2007 z hlediska hodnoty [… %]. Vzhledem ke stupni koncentrace na tomto trhu, na němž největší konkurent získal v roce 2007 podle odhadů podíl zhruba [… %] z hlediska hodnoty, je nutno tyto činitele brát v úvahu jako projev přímého vystavení hospodářské soutěži.

(17)

Pokud jde o vnitrostátní běžné balíkové služby mezi podniky, podíl Švédské pošty na trhu činil v roce 2007 z hlediska hodnoty [… %]. Vzhledem k tomu, že odhadovaný souhrnný podíl na trhu dvou největších konkurentů s ohledem na vnitrostátní služby činil [… %] a že souhrnný podíl tří největších konkurentů se z hlediska hodnoty pohyboval mezi [… %], není tedy podíl tří největších konkurentů na trhu nevýznamný a vyvozuje se závěr, že tato činnost je přímo vystavena hospodářské soutěži.

(18)

Podíl Švédské pošty na trhu vnitrostátních služeb činil v roce 2007 podle odhadů [… %] z hlediska hodnoty. Avšak odhadovaný podíl největšího konkurenta činil v roce 2007 [… %] z hlediska hodnoty, což je zhruba polovina podílu Švédské pošty; s ohledem na tuto situaci lze soudit, že tento konkurent by byl schopen vyvíjet na Švédskou poštu značný konkurenční tlak. Tyto činitele je proto nutno považovat za projev přímého vystavení hospodářské soutěži.

(19)

Na tomto trhu měla Švédská pošta v roce 2007 podíl [… %] z hlediska hodnoty, zatímco souhrnný podíl dvou největších konkurentů na trhu činil [… %]. Tyto činitele je proto nutno považovat za projev přímého vystavení vnitrostátních expresních a kurýrních balíkových služeb hospodářské soutěži.

(20)

Na trhu mezinárodních balíkových služeb, jak jsou vymezeny v 2. bodu odůvodnění písm. h), měla Švédská pošta v roce 2007 podíl na trhu z hlediska hodnoty [… %], přičemž [… %] podíl jejího největšího konkurenta byl na srovnatelné úrovni a souhrnný [… %] podíl dvou největších konkurentů představoval téměř dvojnásobek podílu Švédské pošty. Tyto činitele je proto nutno považovat za projev přímého vystavení mezinárodních balíkových služeb hospodářské soutěži.

(21)

Na trhu vnitrostátních paletových služeb, jak jsou vymezeny v 2. bodu odůvodnění písm. i), má Švédská pošta podle odhadů podíl [… %]. Podle informací sdělených Švédskou poštou „(…) trhu dominují DHL, Schenker, DSV a [Švédská pošta], přičemž [Švédská pošta] a DSV soupeří o třetí místo. Navíc zde existují místní i celostátní dopravní firmy nabízející přepravu palet. Ve Švédsku působí v odvětví dopravy zhruba 14 000 společností a nelze říci, kolik z nich má ve své nabídce služeb i přepravu palet.“ Tyto činitele je proto nutno považovat za projev přímého vystavení hospodářské soutěži.

(22)

Na trhu externí logistiky, jak je vymezena v 2. bodu odůvodnění písm. k) tohoto rozhodnutí, je podíl Švédské pošty celkem zanedbatelný s ohledem na jeho výši, která nedosahuje [… %], a s ohledem na „velký počet švédských a mezinárodních účastníků trhu, kteří operují na švédském trhu, např. DHL, Schenker, DSV a Green Cargo“. Podle informací předaných Švédskou poštou „navíc existují společnosti, které původně působily v odvětví dopravy a zasilatelství a jež mají svou vlastní celosvětovou síť, např. Maersk a Tradimus“. Tyto činitele je proto nutno považovat za projev přímého vystavení hospodářské soutěži.

(23)

Pro účely tohoto rozhodnutí jsou filatelistické služby definovány jako „prodej známek a s nimi souvisejících produktů především sběratelům známek a v omezeném rozsahu osobám kupujícím dárky a suvenýry“. Podle sdělených informací je Švédská pošta největším podnikem, který ve Švédsku nepřetržitě vydává nové známky. Ostatní účastníci trhu, kteří nabízejí nově vydané známky na filatelistickém trhu ve Švédsku, jsou místní a zahraniční, především severoevropští provozovatelé pošt. Trh filatelie však není omezen pouze na známky nabízené provozovateli pošt, nýbrž zahrnuje také prodej známek prostřednictvím dražitelů, obchodníků se známkami a prostřednictvím různých aukčních a prodejních míst na internetu. Podíl Švédské pošty na celkovém trhu filatelistických služeb ve Švédsku, ať už poskytovaných prodejci nebo aukčními domy, je odhadován na [… %]; dražitelé mají společně podíl [… %], obchodníci se známkami společně [… %], prodej přes internet společně [… %] a další provozovatelé pošt ve Švédsku dohromady [… %]. Odhadovaný souhrnný podíl tří největších dražitelů ([… %]) je o něco vyšší než podíl Švédské pošty. Tyto činitele lze proto považovat za projev přímého vystavení filatelistických služeb hospodářské soutěži, bez ohledu na to, je-li posuzovaným trhem celkový trh nebo samostatný trh prodeje známek a trh aukcí známek.

IV.   ZÁVĚRY

(24)

Vzhledem k činitelům zkoumaným ve 2. až 23. bodě odůvodnění lze mít za to, že podmínka přímého vystavení hospodářské soutěži stanovená v čl. 30 odst. 1 směrnice 2004/17/ES je ve Švédsku splněna s ohledem na tyto služby:

a)

velké tříděné neprioritní zásilky v metropolitních oblastech;

b)

vnitrostátní běžné balíkové služby mezi podniky;

c)

vnitrostátní běžné balíkové služby mezi podnikem a spotřebitelem;

d)

vnitrostátní expresní a kurýrní balíkové služby;

e)

vnitrostátní paletové služby (nazývané rovněž služby v oblasti lehkého zboží);

f)

externí logistika;

g)

filatelistické služby a

h)

mezinárodní balíkové služby.

(25)

Jelikož se podmínka neomezeného přístupu na trh považuje za splněnou, směrnice 2004/17/ES by se neměla použít v případě, kdy zadavatelé udělují zakázky určené pro umožnění služeb uvedených v 24. bodu odůvodnění písm. a) až h), které mají být poskytovány ve Švédsku, ani v případě, jsou-li pořádány veřejné soutěže s ohledem na výkon této činnosti ve Švédsku.

(26)

Toto rozhodnutí je založeno na právní a skutkové situaci z června až září 2008, jak je zřejmá z informací předložených Švédskou poštou a Švédským královstvím. Může být revidováno, pokud by v případě zásadních změn právní či skutkové situace došlo k tomu, že by nebyly splněny podmínky pro uplatnění čl. 30 odst. 1 směrnice 2004/17/ES,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Směrnice 2004/17/ES se nevztahuje na zakázky zadané zadavateli, které mají umožnit provozování níže uvedených služeb ve Švédsku:

a)

velké tříděné neprioritní zásilky v metropolitních oblastech;

b)

vnitrostátní běžné balíkové služby mezi podniky;

c)

vnitrostátní běžné balíkové služby mezi podnikem a spotřebitelem;

d)

vnitrostátní expresní a kurýrní balíkové služby;

e)

vnitrostátní paletové služby (nazývané rovněž služby v oblasti lehkého zboží);

f)

externí logistika;

g)

filatelistické služby a

h)

mezinárodní balíkové služby.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno Švédskému království.

V Bruselu dne 19. prosince 2008.

Za Komisi

Charlie McCREEVY

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 1.

(2)  Definované jako oblasti s určitým poštovním směrovacím číslem patřícím větším městům a jejich okolí, např. Stockholm, Göteborg, Malmö a Västerås.

(3)  V průměru 0,40 SEK – pro srovnání, cena za neprioritní dopis do 20 g (jednotlivá zásilka) je 4,0 SEK a cena za neprioritní dopis v rámci velké tříděné zásilky mimo metropolitní oblasti je 2,84 SEK. Ceny za neprioritní dopis v rámci velké tříděné zásilky jsou v metropolitních oblastech v průměru o 16,39 % nižší.

(4)  Poznámka ze dne 28.2.2008, DNR 656/2007.

(5)  Úř. věst. L 15, 21.1.1998, s. 14.

(6)  Důvěrná informace.

(7)  Při hodnocení z hlediska hodnoty představovaly podíly na trhu [… %] v roce 2005, [… %] v roce 2006 a [… %] v roce 2007, přičemž odpovídající podíly na trhu z hlediska objemu v těchto letech představovaly [… %], [… %] a [… %].

(8)  Viz žádost, bod 3.1, C, s. 25–26.

(9)  Například zhruba jedna čtvrtina domácností ve Švédsku nemá připojení na internet. Navíc část švédské populace, která platí své účty přes internet, je podle údajů „mírně nadpoloviční“, což na druhé straně znamená, že téměř polovina tak nečiní.

(10)  Viz také závěry ve stejném smyslu uvedené v 10. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise 2007/564/ES ze dne 6. srpna 2007 o vynětí některých služeb v poštovním odvětví ve Finsku s výjimkou Alandských ostrovů z použití směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (Úř. věst. L 215, 18.8.2007, s. 21).

(11)  2005: [… %], 2006: [… %].

(12)  Viz bod 328 rozsudku Soudu prvního stupně (třetího senátu) ze dne 28. února 2002, Atlantic Container Line AB a ostatní v. Komise Evropských společenství, věc T-395/94, Sb. rozh. 2002, s. II-00875.

(13)  Hustota obyvatelstva nebyla považována za relevantní faktor při zmíněném rozhodnutí 2007/564/ES týkajícího se Finska, jehož hustota obyvatelstva 17,4 obyvatele na km2 k 1.1.2007 je nižší než hustota obyvatel ve Švédsku, kde k 1.1.2007 dosahovala 22,2 obyvatele na km2.

(14)  Včetně svých adresných reklamních zásilek, které však Švédská pošta ve své žádosti považuje za součást trhu s adresnými fyzickými zprávami „při zohlednění mimo jiné rozdělení poštovních služeb uvedeného ve směrnici 2004/17/ES“.

(15)  Viz bod 11 rozhodnutí Komise ze dne 8. dubna 2005 (věc č. IV/M.3648 – GRUNER + JAHR/MPS). Dotčenými médii byla reklama v časopisech, televizi, rozhlase a na internetu. Viz ve stejném smyslu bod 15 rozhodnutí Komise ze dne 24. ledna 2005 (věc č. IV/M.3579 – WPP/GREY), ve kterém se mimo jiné konstatuje, že „spíše se zdá, že různé typy médií se spíše vzájemně doplňují, než že by byly zaměnitelné, neboť různá média mohou různým způsobem oslovovat různé publikum“.

(16)  Podle studie, kterou Švédská pošta poskytla na podporu své žádosti, Švédská pošta „ve skutečnosti nečiní rozdíl mezi těmito dvěma druhy služeb. Nezávisle na tom, zda se jedná o balík mezi spotřebiteli nebo mezi spotřebitelem a podnikem, poskytuje se tato služba pod stejným názvem („Postpaket“). Vzhledem k této snadné zaměnitelnosti na straně dodávky je vhodné tyto služby brát jako jednu službu“. To je rovněž v souladu se stanoviskem přijatým v rozhodnutí 2007/564/ES ohledně Finska.


Top