Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32007L0046

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES ze dne 5. září 2007 , kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla (rámcová směrnice) (Text s významem pro EHP)

Úř. věst. L 263, 9.10.2007, p. 1–160 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

Dokument byl zveřejněn v rámci zvláštního vydání (HR)

Legal status of the document No longer in force, Date of end of validity: 31/08/2020; Zrušeno 32018R0858

ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2007/46/oj

9.10.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 263/1


SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2007/46/ES

ze dne 5. září 2007,

kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla

(rámcová směrnice)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice Rady 70/156/EHS ze dne 6. února 1970 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se schvalování typu motorových vozidel a jejich přípojných vozidel (3) byla několikrát podstatným způsobem změněna. Vzhledem k tomu, že musí být provedeny další změny, je třeba ji z důvodu srozumitelnosti přepracovat.

(2)

Systémy schvalování členských států je vhodné za účelem vytvoření a fungování vnitřního trhu Společenství nahradit postupem schvalování Společenství vycházejícím ze zásady plné harmonizace.

(3)

Technické požadavky použitelné na systémy, konstrukční části, samostatné technické celky a vozidla je třeba harmonizovat a specifikovat v regulačních aktech. Tyto regulační akty by měly mít především za cíl zajistit vysokou míru bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, ochrany zdraví, ochrany životního prostředí, energetické účinnosti a ochrany proti neoprávněnému použití.

(4)

Směrnice Rady 92/53/EHS ze dne 18. června 1992, kterou se mění směrnice 70/156/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se schvalování typu motorových vozidel a jejich přípojných vozidel (4), omezila použití postupu Společenství pro celkové schválení typu vozidla na vozidla kategorie M1. Oblast působnosti této směrnice by však pro dotvoření vnitřního trhu a pro zajištění jeho řádného fungování měla pokrývat všechny kategorie vozidel, aby výrobci mohli prostřednictvím postupu Společenství schvalování typu využít výhod vnitřního trhu.

(5)

Aby výrobci mohli tyto nové harmonizované postupy přijmout, je třeba před tím, než se postup Společenství schválení typu vozidla stane povinným pro vozidla náležející do jiných kategorií než M1, jež jsou vyrobena v jednom stupni, poskytnout dostatečnou přípravnou lhůtu. Delší přípravná lhůta je potřeba pro vozidla jiných kategorií než M1, jež vyžadují vícestupňové schválení, protože tento postup se bude vztahovat i na výrobce karoserií, kteří potřebují k tomu, aby bylo možno řádně provést nezbytné postupy, získat v této oblasti dostatek zkušeností. Vzhledem k významu bezpečnosti vozidel kategorie M2 a M3 je však nutné, aby během přechodného období, kdy bude vnitrostátní schválení stále platné proto, aby umožnilo výrobcům získat zkušenosti s ES schválením typu vozidla, uvedená vozidla splňovala technické požadavky harmonizovaných směrnic.

(6)

Výrobcům, kteří vyrábějí vozidla v malých sériích, nebylo dosud plně umožněno využívat výhod vnitřního trhu. Zkušenosti ukázaly, že by se bezpečnost provozu na pozemních komunikacích a ochrana životního prostředí mohly významně zlepšit, kdyby byla vozidla v malých sériích, počínaje kategorií M1, zcela zahrnuta do systému Společenství schválení typu vozidla.

(7)

Aby se zabránilo zneužívání, měl by být zjednodušený postup pro vozidla v malých sériích omezen na případy velmi omezené výroby. Proto je nezbytné pomocí počtu vyrobených vozidel přesněji definovat pojem malých sérií.

(8)

Je důležité stanovit opatření, jež umožní jednotlivé schválení vozidel tak, aby byla v rámci vícestupňového systému schvalování umožněna dostatečná pružnost. Avšak až do vytvoření harmonizovaných a konkrétních předpisů Společenství by mělo být členským státům i nadále umožněno udělovat jednotlivá schválení v souladu s jejich vnitrostátními předpisy.

(9)

Až do použití postupů Společenství schválení typu vozidla u jiných kategorií než M1 by členským státům mělo být umožněno i nadále udělovat celková schválení typu vozidla podle vnitrostátních předpisů a v souladu s tím by měla být stanovena přechodná ustanovení.

(10)

Opatření nezbytná k provedení tohoto rozhodnutí by měla být přijata podle rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (5).

(11)

Společenství rozhodnutím Rady 97/836/ES (6) přistoupilo k Dohodě Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů o přijetí jednotných technických pravidel pro kolová vozidla, zařízení a části, které se mohou montovat nebo užívat na kolových vozidlech, a o podmínkách pro vzájemné uznávání schválení typu udělených na základě těchto pravidel (revidovaná dohoda z roku 1958).

Předpisy Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN), jež Společenství přijímá, a změny předpisů EHK OSN, jež Společenství již přijalo, by se tudíž měly při použití uvedeného rozhodnutí začlenit do postupu Společenství schvalování typu buď jako požadavky na ES schválení typu vozidla, nebo jako alternativy ke stávajícím právním předpisům Společenství. Zejména pokud Společenství rozhodne prostřednictvím rozhodnutí Rady, že se předpis EHK OSN stává součástí postupu ES celkového schválení typu motorového vozidla a že nahrazuje stávající právní předpisy Společenství, měla by být Komise zmocněna provést nezbytné úpravy této směrnice. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky této směrnice nebo ji doplnit o nové jiné než podstatné prvky, měla by být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.

(12)

Ke zlepšení a zjednodušení právní úpravy, a aby se předešlo nutnosti stále aktualizovat stávající právní předpisy Společenství ve věci technických specifikací, mělo by být možné, aby tato směrnice nebo samostatné směrnice a nařízení uváděly odkazy na stávající mezinárodní normy a nařízení, aniž by se opakovaly v právním rámci Společenství.

(13)

Aby se zajistilo, že byl správně proveden postup pro sledování shodnosti výroby, jenž je jedním ze základních kamenů systému Společenství pro schvalování typu, a že řádně funguje, měly by výrobce pravidelně kontrolovat k tomuto účelu určené příslušné orgány nebo technická zkušebna s odpovídající kvalifikací.

(14)

Hlavním cílem právních předpisů o schvalování vozidel je zajistit, aby nová vozidla, konstrukční části a samostatné technické celky uvedené na trh poskytovaly vysokou míru bezpečnosti a ochrany životního prostředí. Dosažení tohoto cíle by nemělo být ztěžováno montáží určitých částí nebo zařízení po uvedení vozidla na trh nebo po uvedení do provozu. Proto by měla být přijata odpovídající opatření k zajištění toho, aby části nebo zařízení, jež je možné montovat do vozidel a jež mohou významně ohrozit fungování systémů s významem pro bezpečnost nebo ochranu životního prostředí, podléhaly před tím, než jsou nabízeny k prodeji, kontrole ze strany schvalovacího orgánu. Tato opatření by měla zahrnovat technické požadavky, jež tyto části a zařízení musí splnit.

(15)

Tato opatření by se měla vztahovat pouze na omezený počet částí a zařízení. Seznam těchto částí a zařízení a následné požadavky by měly být sestaveny po projednání se zúčastněnými subjekty. Při sestavování seznamu by Komise měla konzultovat zúčastněné subjekty na základě zprávy a snažit se o spravedlivou rovnováhu mezi požadavky na zlepšení bezpečnosti silničního provozu a ochranu životního prostředí, jakož i mezi zájmy spotřebitelů, výrobců a distributorů při zachování hospodářské soutěže na trhu s náhradními částmi.

(16)

Seznam částí a zařízení příslušných základních systémů a opatření pro testování a prováděcích opatření by měly být stanoveny podle rozhodnutí 1999/468/ES. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky této směrnice nebo ji doplnit o nové jiné než podstatné prvky, měla by být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a tohoto rozhodnutí.

(17)

Tato směrnice stanoví soubor zvláštních bezpečnostních požadavků ve smyslu čl. 1 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES ze dne 3. prosince 2001 o obecné bezpečnosti výrobků (7), kterým se stanoví zvláštní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost spotřebitelů. Proto je důležité určit ustanovení k zajištění toho, aby výrobce v případě, že vozidlo představuje závažné nebezpečí pro spotřebitele vyplývající z použití této směrnice nebo regulačních aktů uvedených v příloze IV, přijal účinná ochranná opatření, včetně stažení vozidel. Schvalovací orgány by proto měly být schopny posoudit, zda jsou navrhovaná opatření dostatečná nebo ne.

(18)

Aby se zabránilo zneužívání zabezpečovacích zařízení, je důležité, aby výrobci poskytovali vlastníkům vozidel náležité informace. Je vhodné zahrnout ustanovení o této věci do této směrnice.

(19)

Pro výrobce zařízení je rovněž důležité, aby měli přístup k některým informacím, jež může poskytnout pouze výrobce vozidla, totiž k technickým informacím včetně výkresů, jichž je potřeba pro vývoj dílů pro trh s náhradními částmi.

(20)

Stejně tak je důležité, aby výrobci ihned zpřístupňovali informace nezávislým hospodářským subjektům, aby zajistili opravy a údržbu vozidel na plně konkurenčním trhu. Tyto požadavky na informace již byly zakotveny v právních předpisech Společenství, a zejména v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 ze dne 20. června 2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých motorových vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla (8), s tím, že Komise do čtyř let po vstupu uvedeného nařízení v platnost předloží zprávu o fungování systému přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidel a posoudí, zda by bylo vhodné shrnout veškerá ustanovení upravující přístup k těmto informacím do revidované rámcové směrnice o schvalování typu.

(21)

S cílem zjednodušit a urychlit postup by měla být podle rozhodnutí 1999/468/ES přijata opatření provádějící zvláštní směrnice nebo nařízení, jakož i opatření pro přizpůsobení příloh této směrnice a zvláštních směrnic nebo nařízení, zejména rozvoji vědeckých a technických znalostí. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky této směrnice nebo zvláštních směrnic či nařízení nebo je doplnit o nové jiné než podstatné prvky, měla by být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a uvedeného rozhodnutí. Stejný postup by se měl použít pro úpravy nutné pro schvalování typu vozidel určených pro zdravotně postižené osoby.

(22)

Zkušenost ukazuje, že pokud jsou ve stávajících právních předpisech zjištěny nedostatky, může nastat potřeba neprodleně přijmout vhodná opatření s cílem zajistit účastníkům silničního provozu lepší ochranu. V těchto naléhavých případech by měly být podle rozhodnutí 1999/468/ES přijaty nezbytné změny zvláštních směrnic nebo nařízení. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky samostatných směrnic či nařízení nebo je doplnit o nové jiné než podstatné prvky, měla by být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a uvedeného rozhodnutí.

(23)

Jelikož cíle této směrnice, totiž dosažení vnitřního trhu zavedením povinného systému Společenství schvalování typu u všech kategorií vozidel, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být z důvodu rozsahu činnosti lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je pro dosažení tohoto cíle nezbytné.

(24)

Povinnost provést tuto směrnici ve vnitrostátním právu by měla být omezena na ta ustanovení, jež představují v porovnání s předchozími směrnicemi věcnou změnu. Povinnost provést ustanovení, jež nebyla změněna, vyplývá z předchozích směrnic.

(25)

Podle bodu 34 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů (9) jsou členské státy vybízeny k tomu, aby jak pro sebe, tak i v zájmu Společenství sestavily vlastní tabulky, z nichž bude co nejvíce patrné srovnání mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a aby tyto tabulky zveřejnily.

(26)

Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení směrnic ve vnitrostátním právu a pro jejich použitelnost stanovených v části B přílohy XX.

(27)

Požadavky této směrnice jsou v souladu se zásadami zakotvenými v akčním plánu o zjednodušení a zdokonalení právního prostředí.

(28)

Je mimořádně důležité, aby budoucí opatření navrhovaná na základě této směrnice nebo postupy, kterými bude prováděna, splňovaly uvedené zásady, které byly připomenuty ve sdělení Komise o rámci právní úpravy pro konkurenceschopnost automobilového průmyslu ve 21. století,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Tato směrnice stanoví harmonizovaný rámec zahrnující správní ustanovení a obecné technické požadavky pro schvalování všech nových vozidel v její oblasti působnosti a systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla, za účelem usnadnění jejich registrace, prodeje a uvádění do provozu ve Společenství.

Tato směrnice rovněž stanoví ustanovení o prodeji částí a zařízení určených pro vozidla schválená v souladu s touto směrnicí a jejich uvádění do provozu.

Zvláštní technické požadavky na konstrukci a fungování vozidel se stanoví za použití této směrnice v regulačních aktech, jejichž vyčerpávající seznam je uveden v příloze IV.

Článek 2

Oblast působnosti

1.   Tato směrnice se vztahuje na schvalování typu vozidel, jež jsou zkonstruována a vyrobena na jednom nebo více stupních k použití na silnici, a systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků zkonstruovaných a vyrobených pro tato vozidla.

Rovněž se vztahuje na jednotlivá schválení těchto vozidel.

Tato směrnice se rovněž vztahuje na části a zařízení určené pro vozidla, na něž se vztahuje tato směrnice.

2.   Tato směrnice se nevztahuje na schvalování typu nebo jednotlivé schválení těchto vozidel:

a)

zemědělských nebo lesnických traktorů ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/37/ES ze dne 26. května 2003 o schvalování typu zemědělských a lesnických traktorů, jejich přípojných vozidel a výměnných tažených strojů, jakož i jejich systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků (10) a vlečných vozidel zvlášť zkonstruovaných a vyrobených tak, aby jimi byla tažena;

b)

čtyřkolek ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/24/ES ze dne 18. března 2002 o o schvalování typu dvoukolových a tříkolových motorových vozidel (11);

c)

pásových vozidel.

3.   Schválení typu nebo jednotlivé schválení podle této směrnice je možné u těchto vozidel:

a)

vozidla zkonstruovaná nebo vyrobená k použití hlavně na staveništích nebo v lomech, přístavech nebo na letištích;

b)

vozidla zkonstruovaná a vyrobená k použití ozbrojenými složkami, civilní ochranou, požární službou a službami odpovídajícími za udržování veřejného pořádku;

c)

pojízdné stroje,

pokud tato vozidla splňují požadavky této směrnice. Tato možná schválení nemají vliv na použití směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/42/ES ze dne 17. května 2006 o strojních zařízeních (12).

4.   Jednotlivé schválení podle této směrnice je možné u těchto vozidel:

a)

vozidla určená výhradně pro závody na silnicích;

b)

prototypy vozidel používané na silnici na odpovědnost výrobce za účelem provedení zvláštního zkušebního programu, pokud byly k tomuto účelu zvlášť zkonstruovány a vyrobeny.

Článek 3

Definice

Pro účely této směrnice a regulačních aktů uvedených v příloze IV se, není-li v nich stanoveno jinak, rozumí:

1)

„regulačním aktem“ zvláštní směrnice nebo nařízení nebo předpis EHK OSN připojený k revidované dohodě z roku 1958;

2)

„zvláštní směrnicí nebo nařízením“ směrnice nebo nařízení uvedené v části I přílohy IV. Tento pojem zahrnuje rovněž jejich prováděcí akty;

3)

„schválením typu“ postup, kterým členský stát osvědčuje, že určitý typ vozidla, systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku vyhovuje příslušným správním ustanovením a technickým požadavkům;

4)

„vnitrostátním schválením typu“ postup schválení typu stanovený právními předpisy členského státu, přičemž platnost tohoto schválení je omezena na území daného členského státu;

5)

„ES schválením typu“ postup, kterým členský stát osvědčuje, že určitý typ vozidla, systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku vyhovuje příslušným správním ustanovením a technickým požadavkům této směrnice a regulačních aktů uvedených v příloze IV nebo XI;

6)

„jednotlivým schválením“ postup, kterým členský stát osvědčuje, že určité vozidlo, ať již jedinečné či nikoliv, vyhovuje příslušným správním ustanovením a technickým požadavkům;

7)

„vícestupňovým schválením typu“ postup, kterým jeden nebo více členských států osvědčují, že určitý neúplný nebo dokončený typ vozidla vyhovuje, v závislosti na stupni rozpracovanosti, příslušným správním ustanovením a technickým požadavkům této směrnice;

8)

„postupným schválením typu“ postup schválení vozidla sestávající z postupného získávání celého souboru certifikátů ES schválení typu pro systémy, konstrukční části a samostatné technické celky vztahující se k vozidlu, jež vede v závěrečné fázi ke schválení celého vozidla;

9)

„jednorázovým schválením typu“ postup sestávající ze schválení vozidla jako celku v jednom kroku;

10)

„kombinovaným schválením typu“ postup postupného schválení, během něhož se při závěrečné fázi schvalování celého vozidla získá jedno nebo více schválení pro systémy, aniž by bylo nezbytně nutné pro tyto systémy vydat certifikát ES schválení typu;

11)

„motorovým vozidlem“ motorem poháněné vozidlo, jež se pohybuje vlastními prostředky, má alespoň čtyři kola, je úplné, dokončené nebo neúplné a má nejvyšší konstrukční rychlost vyšší než 25 km/h;

12)

„přípojným vozidlem“ jakékoliv vozidlo bez vlastního pohonu na kolech, které je konstruováno a vyrobeno tak, aby bylo taženo motorovým vozidlem;

13)

„vozidlem“ jakékoliv motorové vozidlo nebo jeho přípojné vozidlo podle definic uvedených v bodech 11 a 12;

14)

„vozidlem s hybridním pohonem“ vozidlo alespoň se dvěma různými převodníky energie a se dvěma různými systémy akumulace energie umístěnými ve vozidle a určenými k pohonu vozidla;

15)

„vozidlem s hybridním elektrickým pohonem“ vozidlo s hybridním pohonem, jež využívá pro mechanický pohon energii z obou těchto zdrojů akumulované energie umístěných ve vozidle:

palivo, jež je možné spotřebovat,

zařízení pro akumulaci elektrické energie (např. baterie, kondenzátor, setrvačník/generátor atd.);

16)

„pojízdným strojem“ vozidlo s vlastním pohonem, jež je zvlášť zkonstruováno a vyrobeno k provádění určité práce a jež není vhledem ke svým konstrukčním vlastnostem vhodné k přepravě cestujících ani věcí. Stroj upevněný na podvozku motorového vozidla se za pojízdný stroj nepovažuje;

17)

„typem vozidla“ vozidla určité kategorie, jež se neodlišují alespoň v základních hlediscích uvedených v části B přílohy II. Typ vozidla může zahrnovat varianty a verze vymezené v části B přílohy II;

18)

„základním vozidlem“ vozidlo, jež se využívá v počáteční fázi vícestupňového schválení typu;

19)

„neúplným vozidlem“ vozidlo, jež vyžaduje ještě alespoň jeden stupeň dokončení k tomu, aby splnilo příslušné technické požadavky této směrnice;

20)

„dokončeným vozidlem“ vozidlo, jež prošlo postupem vícestupňového schválení typu a jež splňuje příslušné technické požadavky této směrnice;

21)

„úplným vozidlem“ vozidlo, jež nemusí být pro splnění příslušných technických požadavků této směrnice dokončeno;

22)

„vozidlem z výběhu série“ vozidlo, jež je součástí zásob, které není možno zaregistrovat, prodat nebo uvést do provozu, jelikož vstoupily v platnost nové technické požadavky, podle nichž nebylo schváleno;

23)

„systémem“ sestava zařízení spojených za účelem plnění jedné nebo více specifických funkcí ve vozidle, jež podléhá požadavkům některého regulačního aktu;

24)

„konstrukční částí“ zařízení podléhající požadavkům některého regulačního aktu, jež má být částí vozidla a pro něž lze získat schválení typu nezávisle na vozidle, je-li tato možnost v regulačním aktu výslovně uvedena;

25)

„samostatným technickým celkem“ zařízení podléhající požadavkům některého regulačního aktu, jež má být částí vozidla a pro něž lze získat schválení typu samostatně, ale pouze ve vztahu k jednomu nebo více určeným typům vozidla a je-li tato možnost v regulačním aktu výslovně uvedena;

26)

„původní částí nebo zařízením“ část nebo zařízení, jež jsou vyrobeny podle specifikací a výrobních norem stanovených výrobcem vozidel pro výrobu částí nebo zařízení pro montáž daného vozidla. Patří sem části nebo zařízení, jež jsou vyrobeny na stejné výrobní lince, jako tyto části a zařízení. Neprokáže-li se opak, má se za to, že části jsou původními částmi, pokud jejich výrobce osvědčí, že odpovídají kvalitě konstrukčních částí použitých při montáži dotyčného vozidla a že byly vyrobeny podle specifikací a výrobních norem výrobce vozidla;

27)

„výrobcem“ osoba nebo subjekt, který je schvalovacímu orgánu odpovědný za všechna hlediska schvalování typu nebo postupu schválení a za zajištění shodnosti výroby. Osoba nebo subjekt přitom nemusí být nutně přímo zapojeny do všech stupňů výroby vozidla, systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku, které jsou předmětem postupu schvalování typu;

28)

„zástupcem výrobce“ každá fyzická nebo právnická osoba se sídlem ve Společenství, jež je výrobcem řádně jmenována k jeho zastupování ve vztahu ke schvalovacímu orgánu a k jednání jeho jménem ve věcech, na něž se vztahuje tato směrnice, a pokud se odkazuje na „výrobce“, rozumí se tím buď výrobce, nebo jeho zástupce;

29)

„schvalovacím orgánem“ orgán členského státu příslušný pro všechna hlediska schvalování typu vozidla, systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku nebo pro jednotlivé schválení vozidla, pro postup schválení, pro vydávání a popřípadě odejímání certifikátů schválení, pro působení jako styčné místo pro schvalovací orgány ostatních členských států, pro určování technických zkušeben a pro zajištění, že výrobce plní své povinnosti týkající se shodnosti výroby;

30)

„příslušným orgánem“ v článku 42 schvalovací orgán, určený orgán nebo akreditační organizace jednající jménem jednoho z nich;

31)

„technickou zkušebnou“ organizace nebo subjekt, které byly schvalovacím orgánem členského státu určeny jako zkušební laboratoř k provádění zkoušek nebo jako subjekt posuzující shodu k provádění úvodního posouzení a dalších zkoušek nebo kontrol jménem schvalovacího orgánu, přičemž schvalovací orgán může tyto funkce provádět sám;

32)

„zkušební metodou se simulací“ počítačové simulace včetně výpočtů, které prokazují, zda vozidlo, systém, konstrukční část nebo samostatný technický celek splňují technické požadavky regulačního aktu. Metoda se simulací nevyžaduje pro účely zkoušky fyzické použití vozidla, systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku;

33)

„certifikátem schválení typu“ dokument, jímž schvalovací orgán úředně osvědčuje, že typ vozidla, systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku je schválen;

34)

„certifikátem ES schválení typu“ certifikát uvedený v příloze VI nebo v odpovídající příloze k zvláštní směrnici nebo nařízení, přičemž se za rovnocenný k němu považuje formulář o oznámení uvedený v příslušné příloze k některému z předpisů EHK OSN uvedených v části I nebo části II přílohy IV této směrnice;

35)

„certifikátem o jednotlivém schválení“ dokument, jímž schvalovací orgán úředně osvědčuje, že je určité vozidlo schváleno;

36)

„prohlášením o shodě“ dokument uvedený v příloze IX vydaný výrobcem a osvědčující, že vozidlo náležející do série typu schváleného v souladu s touto směrnicí splňovalo v době výroby požadavky všech regulačních aktů;

37)

„informačním dokumentem“ dokument uvedený v příloze I nebo v příloze III nebo v odpovídající příloze zvláštní směrnice nebo nařízení, jenž předepisuje, jaké informace má žadatel poskytnout, přičemž je možné poskytnout informační dokument jako soubor v elektronické podobě;

38)

„dokumentací výrobce“ úplná dokumentace, včetně informačního dokumentu, souboru, údajů, výkresů, fotografií atd., poskytnutá žadatelem, přičemž je přípustné poskytnout dokumentaci výrobce jako soubor v elektronické podobě;

39)

„schvalovací dokumentací“ dokumentace výrobce se všemi zkušebními protokoly a ostatními dokumenty, které přiložila technická zkušebna nebo schvalovací orgán k dokumentaci výrobce v průběhu výkonu svých funkcí, přičemž je přípustné poskytnout schvalovací dokumentaci jako soubor v elektronické podobě;

40)

„seznamem schvalovací dokumentace“ dokument uvádějící obsah schvalovací dokumentace podle vhodného číslování nebo značení, aby bylo možno jasně identifikovat všechny stránky, přičemž formát tohoto dokumentu musí umožňovat uvádění záznamů o následujících krocích při provádění ES schválení typu, zejména data revizí a aktualizací.

KAPITOLA II

OBECNÉ POVINNOSTI

Článek 4

Povinnosti členských států

1.   Členské státy zajistí, aby výrobci žádající o schválení splnili své povinnosti podle této směrnice.

2.   Členské státy schválí pouze taková vozidla, systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky, jež splňují požadavky této směrnice.

3.   Členské státy provedou registraci nebo povolí prodej nebo uvedení do provozu pouze těch vozidel, konstrukčních částí a samostatných technických celků, jež splňují požadavky této směrnice.

Členské státy nesmějí zakázat, omezit ani bránit registraci, prodeji, uvedení do provozu ani jízdě na silnici vozidel, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků z důvodů týkajících se konstrukčních a funkčních hledisek, na něž se vztahuje tato směrnice, pokud splňují její požadavky.

4.   Členské státy zřídí nebo určí orgány příslušné ve věcech týkajících se schvalování a oznámí Komisi jejich zřízení nebo určení v souladu s článkem 43.

V oznámení o schvalovacích orgánech se uvádí jméno, adresa včetně elektronické adresy a jejich oblast odpovědnosti.

Článek 5

Povinnosti výrobců

1.   Výrobce odpovídá schvalovacímu orgánu za všechna hlediska postupu schvalování a za zajištění shodnosti výroby, ať už je výrobce přímo zapojen do všech stupňů výroby vozidla, systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku či nikoliv.

2.   U vícestupňového schválení typu odpovídá každý výrobce za schválení a shodnost výroby systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků montovaných ve stupni dokončení vozidla prováděného výrobcem.

Výrobce, jenž mění konstrukční části nebo systémy, které již byly schváleny na nižších stupních, odpovídá za schválení a shodnost výroby těchto konstrukčních částí a systémů.

3.   Pro účely této směrnice výrobce usazený mimo Společenství jmenuje zástupce usazeného ve Společenství, aby jej zastupoval před schvalovacím orgánem.

KAPITOLA III

POSTUPY ES SCHVÁLENÍ TYPU

Článek 6

Postupy při ES schválení typu vozidel

1.   Výrobce může zvolit jeden z těchto postupů:

a)

postupné schválení typu;

b)

jednorázové schválení typu;

c)

kombinované schválení typu.

2.   Žádost o postupné schválení typu sestává z dokumentace výrobce, jež obsahuje informace požadované podle přílohy III, společně s úplným souborem certifikátů schválení typu požadovaných podle každého z použitelných regulačních aktů uvedených v příloze IV nebo v příloze XI. V případě schválení typu systému nebo samostatného technického celku podle použitelných regulačních aktů má schvalovací orgán přístup k související schvalovací dokumentaci, a to až do okamžiku, kdy je schválení vydáno nebo odmítnuto.

3.   Žádost o jednorázové schválení typu sestává z dokumentace výrobce, jež obsahuje příslušné informace požadované podle přílohy I, v souvislosti s regulačními akty uvedenými v příloze IV nebo příloze XI a případně v části II přílohy III.

4.   U postupu kombinovaného schválení typu může schvalovací orgán zprostit výrobce povinnosti předložit jeden nebo více certifikátů ES schválení typu systému, pokud je dokumentace výrobce doplněna o údaje uvedené v příloze I, jež jsou vyžadovány pro schválení těchto systémů během fáze schvalování vozidla, přičemž se v tom případě každý takto prominutý certifikát ES schválení typu nahradí zkušebním protokolem.

5.   Aniž jsou dotčeny odstavce 2, 3 a 4, poskytují se pro účely vícestupňového schválení typu tyto informace:

a)

v prvním stupni ty části dokumentace výrobce a certifikáty ES schválení typu požadované pro úplné vozidlo, jež jsou důležité pro stav dokončení základního vozidla;

b)

ve druhém a dalších stupních ty části dokumentace výrobce a certifikáty ES schválení typu, které jsou důležité pro stávající stupeň výroby, a kopie certifikátu ES schválení typu vozidla vydaného na předchozím stupni výroby; kromě toho výrobce poskytne veškeré podrobnosti o všech změnách nebo doplňcích, jež na vozidle provedl.

Informace uvedené v písmenech a) nebo b) lze poskytnout postupem kombinovaného schválení typu uvedeným v odstavci 4.

6.   Výrobce podává žádost schvalovacímu orgánu. Pro konkrétní typ vozidla lze podat pouze jednu žádost, a to pouze v jednom členském státě.

Pro každý typ, který má být schválen, se podává samostatná žádost.

7.   Schvalovací orgán může prostřednictvím odůvodněné žádosti požádat výrobce o poskytnutí jakýchkoliv dalších informací potřebných k rozhodnutí o tom, jaké zkoušky jsou vyžadovány, nebo k usnadnění těchto zkoušek.

8.   Výrobce dá schvalovacímu orgánu k dispozici tolik vozidel, kolik je jich potřeba pro uspokojivé provedení postupu schválení typu.

Článek 7

Postup při ES schválení typu systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků

1.   Výrobce podává žádost schvalovacímu orgánu. Pro konkrétní typ systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku lze podat pouze jednu žádost, a to pouze v jednom členském státě. Pro každý typ, který má být schválen, se podává samostatná žádost.

2.   K žádosti se přiloží dokumentace výrobce, jejíž obsah je stanoven ve zvláštních směrnicích nebo nařízeních.

3.   Schvalovací orgán může prostřednictvím odůvodněné žádosti požádat výrobce o poskytnutí jakýchkoliv dalších informací potřebných k rozhodnutí o tom, jaké zkoušky jsou vyžadovány, nebo k usnadnění těchto zkoušek.

4.   Výrobce dá schvalovacímu orgánu k dispozici tolik vozidel, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků, kolik je jich podle příslušných zvláštních směrnic nebo nařízení potřeba k provedení požadovaných zkoušek.

KAPITOLA IV

PROVÁDĚNÍ POSTUPŮ ES SCHVÁLENÍ TYPU

Článek 8

Obecná ustanovení

1.   Členské státy nesmějí udělit ES schválení typu, dokud nezajistí, že jsou řádně a uspokojivě provedeny postupy uvedené v článku 12.

2.   Členské státy udělují ES schválení typu v souladu s články 9 a 10.

3.   Pokud členský stát zjistí, že typ vozidla, systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku představuje, i když splňuje požadovaná ustanovení, závažné nebezpečí pro bezpečnost provozu na pozemních komunikacích nebo vážně poškozuje životní prostředí nebo veřejné zdraví, může odmítnout udělit ES schválení typu. V tom případě neprodleně zašle ostatním členským státům a Komisi podrobnou dokumentaci objasňující důvody svého rozhodnutí a uvádějící důkazy pro svá zjištění.

4.   Certifikáty ES schválení typu se číslují postupem stanoveným v příloze VII.

5.   Schvalovací orgán zašle pro každý typ vozidla, který schválí, schvalovacím orgánům ostatních členských států do dvaceti pracovních dnů kopii certifikátu ES schválení typu vozidla i s přílohami. Tištěnou podobu lze nahradit elektronickým souborem.

6.   Schvalovací orgán neprodleně uvědomí schvalovací orgány ostatních členských států o svém odmítnutí nebo odejmutí jakéhokoliv schválení vozidla, společně s odůvodněním svého rozhodnutí.

7.   Schvalovací orgán zasílá ve tříměsíčních odstupech schvalovacím orgánům ostatních členských států seznam ES schválení typu pro systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky, které během předchozího období udělil, změnil, odmítl udělit nebo odejmul. Tento seznam obsahuje údaje stanovené v příloze XIV.

8.   Pokud tak požaduje jiný členský stát, zašle členský stát, jenž udělil ES schválení typu, do dvaceti pracovních dnů od obdržení této žádosti kopii dotyčného certifikátu ES schválení typu i s přílohami. Tištěnou podobu lze nahradit elektronickým souborem.

Článek 9

Zvláštní ustanovení týkající se vozidel

1.   Členské státy udělí ES schválení pro

a)

typ vozidla, který odpovídá údajům v dokumentaci výrobce a splňuje technické požadavky stanovené v příslušných regulačních aktech uvedených v příloze IV;

b)

typ vozidla zvláštního určení, který odpovídá údajům v dokumentaci výrobce a splňuje technické požadavky stanovené v příslušných regulačních aktech uvedených v příloze XI.

Použijí se postupy uvedené v příloze V.

2.   Členské státy udělí vícestupňové schválení typu pro typ neúplného nebo dokončeného vozidla, který odpovídá údajům v dokumentaci výrobce a splňuje technické požadavky stanovené příslušnými regulačními akty uvedenými v příloze IV nebo v příloze XI, a to s ohledem na stav rozpracovanosti vozidla.

Vícestupňové schvalování typu se použije i na hotová vozidla, která jiný výrobce přestavuje nebo upravuje.

Použijí se postupy uvedené v příloze XVII.

3.   U každého typu vozidla schvalovací orgán

a)

vyplní všechny rubriky certifikátu ES schválení typu, včetně přiloženého listu s výsledky zkoušek, podle vzoru uvedeného v příloze VIII;

b)

sestaví nebo ověří seznam schvalovací dokumentace;

c)

bez zbytečného prodlení vydá vyplněný certifikát i s jeho přílohami žadateli.

4.   V případě ES schválení typu, u nějž byla v souladu s články 20 či 22 nebo přílohou XI stanovena omezení ohledně jeho platnosti nebo bylo upuštěno od dodržení některých ustanovení regulačních aktů, se v certifikátu ES schválení typu tato omezení nebo prominutí uvedou.

5.   Pokud údaje v dokumentaci výrobce uvádějí ustanovení pro vozidla zvláštního určení podle přílohy XI, uvedou se tato ustanovení v certifikátu ES schválení typu.

6.   Pokud se výrobce rozhodne pro postup kombinovaného schválení typu, vyplní schvalovací orgán v části III informačního dokumentu, jehož vzor je uveden v příloze III, odkazy na zkušební protokoly stanovené regulačními akty, pro něž není k dispozici žádný certifikát ES schválení typu.

7.   Pokud se výrobce rozhodne pro jednorázový postup schválení typu, sestaví schvalovací orgán seznam použitelných regulačních aktů, jehož vzor je uveden v dodatku k příloze VI, a přiloží tento seznam k certifikátu ES schválení typu.

Článek 10

Zvláštní ustanovení týkající se systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků

1.   Členské státy udělí ES schválení typu pro systém, který odpovídá údajům v dokumentaci výrobce a splňuje technické požadavky stanovené příslušnou zvláštní směrnicí nebo nařízením, jež jsou uvedeny v příloze IV nebo příloze XI.

2.   Členské státy udělí ES schválení typu pro konstrukční část nebo samostatný technický celek, které odpovídají údajům v dokumentaci výrobce a splňují technické požadavky stanovené příslušnou zvláštní směrnicí nebo nařízením, jež jsou uvedeny v příloze IV.

3.   Pokud se na konstrukční části nebo samostatné technické celky, ať jsou určeny k opravě, servisu nebo údržbě či nikoliv, vztahuje rovněž schválení typu pro systém související s vozidlem, nevyžaduje se žádné další schválení konstrukční části nebo samostatného technického celku, ledaže tak stanoví příslušný regulační akt.

4.   Pokud konstrukční část nebo samostatný technický celek plní svou funkci nebo má specifické vlastnosti pouze ve spojení s jinými částmi vozidla, a proto je možné ověřit shodu s požadavky, pouze pokud konstrukční část nebo samostatný technický celek pracují ve spojení s těmito jinými částmi vozidla, rozsah ES schválení typu konstrukční části nebo samostatného technického celku se odpovídajícím způsobem omezí. V tom případě se v certifikátu ES schválení typu uvedou všechna omezení jeho použití a zvláštní podmínky pro jeho montáž. Pokud jsou taková konstrukční část nebo samostatný technický celek montovány výrobcem vozidla, ověří se dodržení všech použitelných omezení použití nebo podmínek pro montáž během schvalování vozidla.

Článek 11

Zkoušky vyžadované pro ES schválení typu

1.   Dodržení technických předpisů stanovených v této směrnici a v regulačních aktech uvedených v příloze IV se prokazuje vhodnými zkouškami provedenými určenými technickými zkušebnami.

Zkušební postupy, zvláštní vybavení a nástroje nezbytné k provádění těchto zkoušek jsou popsány v každém z regulačních aktů.

2.   Vyžadované zkoušky se provádějí na vozidlech, konstrukčních částech a samostatných technických celcích představujících typ, jenž má být schválen.

Výrobce však může po dohodě se schvalovacím orgánem vybrat vozidlo, systém, konstrukční část nebo samostatný technický celek, který, třebaže nepředstavuje schvalovaný typ, spojuje ve vztahu k požadované úrovni výkonů řadu nejméně příznivých vlastností. K rozhodování během výběru lze využít zkušební metody se simulací.

3.   Jako alternativy ke zkušebním postupům uvedeným v odstavci 1 lze po dohodě se schvalovacím orgánem využít na žádost výrobce zkušební metody se simulací s ohledem na regulační akty uvedené v příloze XVI.

4.   Obecné podmínky, které musí zkušební metody se simulací splňovat, jsou stanoveny v dodatku 1 k příloze XVI.

Pro každý z regulačních aktů uvedených v příloze XVI jsou v dodatku 2 k uvedené příloze stanoveny zvláštní zkušební podmínky a související správní ustanovení.

5.   Komise sestaví seznam regulačních aktů, pro něž jsou přípustné zkušební metody se simulací, jejich zvláštní podmínky a související správní ustanovení. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice včetně jejího doplnění, se stanoví a aktualizují regulativním postupem s kontrolou podle čl. 40 odst. 2.

Článek 12

Opatření pro shodnost výroby

1.   Členský stát, který uděluje ES schválení typu, přijme nezbytná opatření v souladu s přílohou X, aby případně ve spolupráci se schvalovacími orgány ostatních členských států ověřil, že byla přijata dostatečná opatření k zajištění shody vyráběných vozidel, systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků se schváleným typem.

2.   Členský stát, který udělil ES schválení typu, přijme s ohledem na toto schválení nezbytná opatření v souladu s přílohou X, aby případně ve spolupráci se schvalovacími orgány ostatních členských států ověřil, zda jsou opatření uvedená v odstavci 1 nadále dostatečná a zda se vyráběná vozidla, systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky nadále shodují se schváleným typem.

Ověření pro zajištění toho, že se výrobky shodují se schváleným typem, se omezí na postupy stanovené v příloze X a v regulačních aktech, které obsahují zvláštní požadavky. Za tímto účelem může schvalovací orgán členského státu, který udělil ES schválení typu, provést jakékoli kontroly nebo zkoušky předepsané v regulačních aktech uvedených v příloze IV nebo v příloze XI na vzorcích odebraných v zařízeních výrobce, včetně výrobních zařízení.

3.   Pokud členský stát, který udělil ES schválení typu, stanoví, že se opatření uvedená v odstavci 1 nepoužívají, významným způsobem se odchylují od dohodnutých opatření a kontrolních plánů nebo se přestala používat, ačkoliv výroba není přerušena, přijme tento členský stát nezbytná opatření, včetně odejmutí schválení typu, pro zajištění správného provádění postupu týkajícího se shodnosti výroby.

KAPITOLA V

ZMĚNY ES SCHVÁLENÍ TYPU

Článek 13

Obecná ustanovení

1.   Výrobce neprodleně sdělí členskému státu, který udělil ES schválení typu, každou změnu údajů zaznamenaných ve schvalovací dokumentaci. Členský stát rozhodne v souladu s pravidly stanovenými v této kapitole, který postup se má použít. V případě potřeby může členský stát po konzultaci s výrobcem rozhodnout, že je třeba udělit nové ES schválení typu.

2.   Žádost o změnu ES schválení typu se podává výlučně členskému státu, který udělil původní ES schválení typu.

3.   Pokud členský stát shledá, že pro účely provedení změny jsou nezbytné nové kontroly nebo nové zkoušky, vyrozumí o tom výrobce. Postupy uvedené v článcích 14 a 15 se použijí pouze po úspěšném provedení potřebných nových kontrol nebo nových zkoušek.

Článek 14

Zvláštní ustanovení týkající se vozidel

1.   Pokud se změnily údaje zaznamenané ve schvalovací dokumentaci, označí se změna jako „revize“.

V tom případě vydá schvalovací orgán podle potřeby revidované stránky schvalovací dokumentace a na každé revidované stránce zřetelně vyznačí povahu změny a datum jejího nového vydání. Za splnění tohoto požadavku se považuje rovněž vydání konsolidované a aktualizované verze schvalovací dokumentace spolu s podrobným popisem změn.

2.   Revize se označí jako „rozšíření“, pokud vedle odstavce 1

a)

jsou požadovány další kontroly nebo nové zkoušky;

b)

se změní jakékoliv informace o certifikátu ES schválení typu, s výjimkou jeho příloh;

c)

vstoupí v platnost nové požadavky podle některého z regulačních aktů použitelných na schválený typ vozidla.

V tom případě vydá schvalovací orgán revidovaný certifikát ES schválení typu označený číslem rozšíření následujícím po čísle řady již udělených rozšíření.

V certifikátu schválení typu se zřetelně vyznačí důvod rozšíření a datum jeho nového vydání.

3.   Při každém vydání změněných stránek nebo konsolidované a aktualizované verze se odpovídajícím způsobem upraví i seznam schvalovací dokumentace přiložený k certifikátu schválení typu, aby uváděl datum posledního rozšíření nebo revize nebo datum poslední konsolidace aktualizované verze.

4.   Změna schválení typu vozidla se nevyžaduje, pokud nové požadavky uvedené v odst. 2 písm. c) nejsou z technického hlediska pro tento typ vozidla důležité nebo se týkají jiných kategorií vozidel, než do které vozidlo patří.

Článek 15

Zvláštní ustanovení týkající se systémů konstrukčních částí nebo samostatných technických celků

1.   Pokud se změnily údaje zaznamenané ve schvalovací dokumentaci, označí se změna jako „revize“.

V tom případě vydá schvalovací orgán podle potřeby revidované stránky schvalovací dokumentace a na každé revidované stránce zřetelně vyznačí povahu změny a datum jejího nového vydání. Za splnění tohoto požadavku se považuje rovněž vydání konsolidované a aktualizované verze schvalovací dokumentace spolu s podrobným popisem změn.

2.   Revize se označí jako „rozšíření“, pokud vedle odstavce 1

a)

jsou požadovány další kontroly nebo nové zkoušky;

b)

se změnily jakékoliv informace o certifikátu ES schválení typu, s výjimkou jeho příloh;

c)

vstoupí v platnost nové požadavky podle některého z regulačních aktů použitelných na schválený systém, konstrukční část nebo samostatný technický celek.

V tom případě vydá schvalovací orgán revidovaný certifikát ES schválení typu označený číslem rozšíření následujícím po čísle řady již udělených rozšíření. V případě změny na základě použití odst. 2 písm. c) se aktualizuje třetí část čísla schválení.

V certifikátu schválení typu se zřetelně vyznačí důvod rozšíření a datum jeho nového vydání.

3.   Při každém vydání změněných stránek nebo konsolidované a aktualizované verze se odpovídajícím způsobem upraví i seznam schvalovací dokumentace přiložený k certifikátu schválení typu, aby uváděl datum posledního rozšíření nebo revize nebo datum poslední konsolidace aktualizované verze.

Článek 16

Vydání a oznámení změn

1.   V případě rozšíření schvalovací orgán aktualizuje všechny příslušné části certifikátu ES schválení typu, přílohy k němu a seznam schvalovací dokumentace. Aktualizovaný certifikát a jeho přílohy se bez zbytečného prodlení vydají žadateli.

2.   V případě revize vydá schvalovací orgán žadateli bez zbytečného prodlení revidované dokumenty nebo případně konsolidovanou a aktualizovanou verzi, včetně revidovaného seznamu schvalovací dokumentace.

3.   Schvalovací orgán oznámí každou změnu učiněnou v ES schválení typu schvalovacím orgánům ostatních členských států postupy uvedenými v článku 8.

KAPITOLA VI

PLATNOST ES SCHVÁLENÍ TYPU VOZIDLA

Článek 17

Skončení platnosti

1.   Platnost ES schválení typu vozidla končí v těchto případech:

a)

nové požadavky regulačního aktu použitelného na schválené vozidlo se stanou závaznými pro registraci nového vozidla, jeho prodej nebo uvedení do provozu a schválení nelze odpovídajícím způsobem aktualizovat;

b)

výroba schváleného vozidla je s konečnou platností dobrovolně ukončena;

c)

doba platnosti schválení skončí z důvodu zvláštního omezení.

2.   Pokud se stane neplatnou pouze jedna varianta v rámci typu nebo jedna verze v rámci varianty, pozbývají ES schválení typu daného vozidla platnosti pouze pro danou variantu nebo verzi.

3.   Pokud je s konečnou platností ukončena výroba konkrétního typu vozidla, oznámí výrobce tuto skutečnost schvalovacímu orgánu, který udělil ES schválení typu pro dané vozidlo. Po obdržení tohoto oznámení uvědomí dotyčný orgán odpovídajícím způsobem do dvaceti pracovních dnů schvalovací orgány ostatních členských států.

Článek 27 se použije pouze na skončení za okolností uvedených v odst. 1 písm. a) tohoto článku.

4.   Aniž je dotčen odstavec 3, má-li ES schválení typu vozidla pozbýt platnosti, oznámí výrobce tuto skutečnost schvalovacímu orgánu, který udělil ES schválení typu.

Schvalovací orgán bez zbytečného prodlení sdělí všechny důležité informace schvalovacím orgánům ostatních členských států, aby bylo možno případně použít článek 27. V tomto sdělení se uvede zejména datum výroby a identifikační číslo posledního vyrobeného vozidla.

KAPITOLA VII

PROHLÁŠENÍ O SHODĚ A OZNAČENÍ

Článek 18

Prohlášení o shodě

1.   Výrobce jako držitel ES schválení typu vozidla vydává prohlášení o shodě, jímž musí být opatřeno každé vozidlo, ať úplné, neúplné nebo dokončené, jež bylo vyrobeno ve shodě se schváleným typem vozidla.

U neúplného nebo dokončeného vozidla vyplňuje výrobce pouze ty body strany 2 prohlášení o shodě, které byly v probíhajícím stupni schvalování typu doplněny nebo změněny, a popřípadě připojí k tomuto prohlášení veškerá prohlášení o shodě vydaná v předchozím stupni.

2.   Prohlášení o shodě se vystavuje v jednom z úředních jazyků Společenství. Kterýkoliv členský stát může požádat, aby bylo prohlášení o shodě přeloženo do jeho vlastního jazyka či jazyků.

3.   Prohlášení o shodě je upraveno tak, aby se zabránilo jeho padělání. K tomuto účelu se použije papír chráněný barevnými grafickými prostředky nebo vodotiskem v podobě identifikačního označení výrobce.

4.   Prohlášení o shodě se vyplňuje v celém rozsahu a nesmí obsahovat jiná omezení týkající se použití vozidla než ta, jež jsou stanovena v regulačním aktu.

5.   V prohlášení o shodě uvedeném v části I přílohy IX pro vozidla schválená v souladu s čl. 20 odst. 2 se v záhlaví uvede věta „Schválení typu na základě článku 20 (prozatímní schválení) pro úplná a dokončená vozidla“.

6.   V prohlášení o shodě uvedeném v části I přílohy IX pro vozidla, jejichž typ byl schválen v souladu s článkem 22, se v záhlaví uvede věta „Schválení typu pro úplná a dokončená vozidla v malých sériích“ a v těsné blízkosti k ní rok výroby a následně pořadové číslo v rozmezí od 1 do mezní hodnoty uvedené v tabulce v příloze XII, jež označuje pro každý rok výroby zařazení tohoto vozidla do pořadí výroby připadající na tento rok.

7.   Aniž je dotčen odstavec 1, může výrobce předávat údaje nebo informace obsažené v prohlášení o shodě registračnímu orgánu členského státu elektronickými prostředky.

8.   Duplikát prohlášení o shodě smí vydat pouze výrobce. Na přední straně každého duplikátu prohlášení musí být jasně uvedeno označení „duplikát“.

Článek 19

Značka ES schválení typu

1.   Výrobce konstrukční části nebo samostatného technického celku, ať už je částí systému či nikoliv, opatří každou konstrukční část nebo celek vyrobený ve shodě se schváleným typem značkou ES schválení typu požadovanou příslušnou zvláštní směrnicí nebo nařízením.

2.   Pokud není značka ES schválení typu požadována, vyznačí výrobce alespoň svou výrobní nebo obchodní značku a číslo typu nebo identifikační číslo.

3.   Značka ES schválení typu se sestavuje v souladu s dodatkem k příloze VII.

KAPITOLA VIII

NOVÁ TECHNICKÁ ŘEŠENÍ NEBO KONCEPCE NESLUČITELNÉ SE ZVLÁŠTNÍMI SMĚRNICEMI

Článek 20

Výjimky pro nová technická řešení nebo nové koncepce

1.   Členské státy mohou na žádost výrobce udělit ES schválení typu pro typ systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku obsahující technická řešení nebo koncepce, jež jsou neslučitelné s jedním nebo více regulačními akty uvedenými v části I přílohy IV, a to s výhradou povolení Komise uděleného postupem podle čl. 40 odst. 3.

2.   Členský stát může do rozhodnutí, zda je povolení uděleno, udělit typu vozidla, na nějž se vztahuje požadovaná výjimka, prozatímní schválení platné pouze na jeho území, pokud o tom neprodleně uvědomí Komisi a ostatní členské státy prostřednictvím dokumentace obsahující tyto údaje:

a)

důvody, proč daná technická řešení nebo koncepce činí systém, konstrukční část nebo samostatný technický celek neslučitelným s požadavky;

b)

popis dotčené problematiky bezpečnosti a ochrany životního prostředí a přijatých opatření;

c)

popis zkoušek i s jejich výsledky, jež prokazují, že v porovnání s požadavky, z nichž se žádá výjimka, je zajištěna alespoň rovnocenná úroveň bezpečnosti a ochrany životního prostředí.

3.   Ostatní členské státy mohou rozhodnout o přijetí prozatímního schválení uvedeného v odstavci 2 na svém území.

4.   Komise postupem podle čl. 40 odst. 3 rozhodne, zda danému členskému státu povolí udělit ES schválení typu pro tento typ vozidla či nikoliv.

V rozhodnutí se popřípadě rovněž uvede, zda jeho platnost podléhá nějakým omezením, například časovým. Platnost schválení však v žádném případě nesmí být kratší než 36 měsíců.

Pokud Komise rozhodne povolení odmítnout, členský stát ihned vyrozumí držitele prozatímního schválení typu uvedeného v odstavci 2 tohoto článku, že prozatímní schválení bude zrušeno šest měsíců po dni rozhodnutí Komise. Vozidla vyrobená ve shodě s prozatímním schválením před jeho zrušením však mohou být registrována, prodávána nebo uvedena do provozu v kterémkoliv členském státě, jenž prozatímní schválení přijal.

5.   Tento článek se nepoužije, pokud je systém, konstrukční část nebo samostatný technický celek v souladu s předpisem EHK OSN, k němuž Společenství přistoupilo.

Článek 21

Požadované opatření

1.   Pokud Komise usoudí, že existují řádné důvody pro udělení výjimky podle článku 20, okamžitě přijme nezbytné kroky, aby dotčené zvláštní směrnice nebo nařízení přizpůsobila technickému pokroku. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky těchto zvláštních směrnic nebo nařízení uvedených v části I přílohy IV se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 40 odst. 2.

Pokud se výjimka podle článku 20 týká předpisu EHK OSN, navrhne Komise změnu příslušného předpisu EHK OSN v souladu s postupem použitelným podle revidované dohody z roku 1958.

2.   Okamžitě po změně příslušných regulačních aktů se zruší veškerá omezení vztahující se k výjimkám.

Pokud nebyly přijaty nezbytné kroky k úpravě regulačních aktů, lze na žádost členského státu, který schválení udělil, prodloužit platnost výjimky dalším rozhodnutím přijatým postupem podle čl. 40 odst. 3.

KAPITOLA IX

VOZIDLA VYRÁBĚNÁ V MALÝCH SÉRIÍCH

Článek 22

ES schválení typu malých sérií

1.   Na žádost výrobce a v rámci početních omezení uvedených v části A oddíle 1 přílohy XII udělí členské státy postupem podle čl. 6 odst. 4 ES schválení typu pro typ vozidla, který splňuje alespoň požadavky uvedené v doplňku k části I přílohy IV.

2.   Odstavec 1 se nepoužije na vozidla zvláštního určení.

3.   Certifikáty ES schválení typu se číslují v souladu s přílohou VII.

Článek 23

Vnitrostátní schválení typu malých sérií

1.   U vozidel vyráběných v rámci početních omezení stanovených v části A oddíle 2 přílohy XII mohou členské státy upustit od dodržení jednoho nebo více ustanovení jednoho nebo více regulačních aktů uvedených v příloze IV nebo v příloze XI za předpokladu, že stanoví odpovídající alternativní požadavky.

„Alternativními požadavky“ se rozumějí správní ustanovení a technické požadavky, jež mají za cíl zajistit úroveň bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích a ochrany životního prostředí, jež je v nejvyšší možné míře rovnocenná úrovni stanovené přílohou IV nebo přílohou XI.

2.   Členské státy mohou u vozidel uvedených v odstavci 1 upustit od dodržení jednoho nebo více ustanovení této směrnice.

3.   Od dodržení ustanovení uvedených v odstavcích 1 a 2 lze upustit pouze tehdy, pokud k tomu má členský stát dostatečné důvody.

4.   Pro účely schválení typu vozidel podle tohoto článku přijímají členské státy systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky, jejichž typ je schválen v souladu s regulačními akty uvedenými v příloze IV.

5.   Certifikát schválení typu uvede povahu upuštění udělených podle odstavců 1 a 2.

Certifikát schválení typu, jehož vzor je uveden v příloze VI, nesmí být nadepsán „certifikát ES schválení typu vozidla“. Certifikáty schválení typu se však číslují v souladu s přílohou VII.

6.   Platnost schválení typu je omezena na území členského státu, který schválení udělil. Na žádost výrobce však schvalovací orgán zašle schvalovacím orgánům ostatních členských států určených výrobcem doporučenou zásilkou nebo elektronickou poštou kopii certifikátu schválení typu a jeho příloh.

Tento členský stát rozhodne do 60 dnů od obdržení uvedené kopie, zda schválení typu přijme či nikoliv. Rozhodnutí pak formálně sdělí schvalovacímu orgánu uvedenému v prvním pododstavci.

Členský stát schválení typu neodmítne, ledaže se může odůvodněně domnívat, že technické požadavky, podle nichž bylo vozidlo schváleno, neodpovídají jeho požadavkům.

7.   Na žádost žadatele, jenž si přeje prodat, zaregistrovat nebo uvést do provozu vozidlo v jiném členském státě, poskytne členský stát, který udělil schválení, žadateli kopii certifikátu schválení typu i se schvalovací dokumentací.

Členský stát povolí prodej, registraci nebo uvedení do provozu tohoto vozidla, ledaže se může odůvodněně domnívat, že technické požadavky, podle nichž bylo vozidlo schváleno, neodpovídají jeho požadavkům.

KAPITOLA X

JEDNOTLIVÁ SCHVÁLENÍ

Článek 24

Jednotlivá schválení

1.   U určitého vozidla, ať již jedinečného či nikoliv, mohou členské státy upustit od dodržení jednoho nebo více ustanovení této směrnice nebo od jednoho nebo více regulačních aktů uvedených v příloze IV nebo v příloze XI za předpokladu, že stanoví alternativní požadavky.

Od dodržení ustanovení uvedených v prvním pododstavci lze upustit pouze tehdy, pokud k tomu má členský stát dostatečné důvody.

„Alternativními požadavky“ se rozumějí správní ustanovení a technické požadavky, jež mají za cíl zajistit úroveň bezpečnosti provozu po pozemních komunikacích a ochrany životního prostředí, jež je v nejvyšší možné míře rovnocenná úrovni stanovené přílohou IV nebo přílohou XI.

2.   Členské státy neprovádějí destrukční zkoušky. Využijí všech odpovídajících informací poskytnutých žadatelem, jež prokazují shodu s alternativními požadavky.

3.   Členské státy přijmou místo alternativních požadavků všechna ES schválení typu pro systém, konstrukční části nebo samostatné technické celky.

4.   Žádost o jednotlivé schválení podává výrobce nebo vlastník vozidla nebo osoba jednající jeho jménem, pokud je tato osoba usazena ve Společenství.

5.   Členský stát udělí jednotlivé schválení, pokud vozidlo odpovídá popisu přiloženému k žádosti a splňuje příslušné technické požadavky, a bez zbytečného prodlení vydá certifikát o jednotlivém schválení.

Podoba certifikátu o jednotlivém schválení vychází ze vzoru certifikátu ES schválení typu uvedeného v příloze VI a obsahuje alespoň informace nezbytné pro vyplnění žádosti o registraci podle směrnice Rady 1999/37/ES ze dne 29. dubna 1999 o registračních dokladech vozidel (13). Certifikáty o jednotlivém schválení nesmějí být nadepsány „ES schválení vozidla“.

Certifikát o jednotlivém schválení nese identifikační číslo dotyčného vozidla.

6.   Platnost jednotlivého schválení je omezena na území členského státu, který schválení udělil.

Pokud si žadatel přeje prodat, zaregistrovat nebo uvést do provozu v jiném členském státě vozidlo, pro které bylo uděleno jednotlivé schválení, poskytne mu členský stát, který schválení udělil, na požádání soupis technických požadavků, podle nichž bylo vozidlo schváleno.

Vozidlu, pro něž některý členský stát udělil jednotlivé schválení v souladu s tímto článkem, udělí jiný členský stát povolení k prodeji, registraci nebo uvedení do provozu, ledaže se může odůvodněně domnívat, že technické požadavky, podle nichž bylo vozidlo schváleno, neodpovídají jeho požadavkům.

7.   Členské státy udělí na žádost výrobce nebo vlastníka vozidla jednotlivé schválení pro vozidlo, jež je v souladu s touto směrnicí a regulačními akty uvedenými v příloze IV nebo v příloze XI.

V tom případě členské státy přijmou jednotlivé schválení a povolí prodej, registraci a uvedení vozidla do provozu.

8.   Tento článek se může použít na vozidla, jež získala schválení typu podle této směrnice a na nichž byly před jejich první registrací nebo uvedením do provozu provedeny změny.

Článek 25

Zvláštní ustanovení

1.   Postup uvedený v článku 24 se může použít na konkrétní vozidlo během jednotlivých stupňů výroby podle postupu vícestupňového schvalování typu.

2.   Postupem uvedeným v článku 24 nelze nahradit stupeň meziproduktu v rámci běžného postupu vícestupňového schvalování typu a nelze jej použít pro účely získání schválení vozidla v prvním stupni.

KAPITOLA XI

REGISTRACE, PRODEJ A UVEDENÍ DO PROVOZU

Článek 26

Registrace, prodej a uvedení vozidel do provozu

1.   Aniž jsou dotčeny články 29 a 30, zaregistrují členské státy vozidla a povolí jejich prodej nebo uvedení do provozu pouze tehdy, jsou-li opatřena platným prohlášením o shodě vydaným v souladu s článkem 18.

Pokud jde o neúplná vozidla, členské státy jejich prodej povolí, avšak po dobu, po níž vozidla zůstanou neúplná, mohou odmítnout jejich definitivní registraci a uvedení do provozu.

2.   Vozidla, jež jsou osvobozena od požadavku na prohlášení o shodě, mohou být registrována, prodávána nebo uváděna do provozu pouze tehdy, pokud splňují příslušné technické požadavky této směrnice.

3.   U vozidel v malých sériích nesmí počet vozidel zaregistrovaných, prodaných nebo uvedených do provozu během jednoho roku překročit počet jednotek uvedených v části A přílohy XII.

Článek 27

Registrace, prodej a uvedení do provozu vozidel z výběhu série

1.   Členské státy mohou v rámci omezení uvedených v části B přílohy XII a pouze po omezenou dobu registrovat a povolovat prodej nebo uvádění do provozu vozidel odpovídajících typu vozidla, jehož ES schválení typu již není platné.

První pododstavec se použije pouze na vozidla na území Společenství, na něž se v době jejich výroby vztahovalo platné ES schválení typu, která však nebyla před tím, než toto ES schválení typu pozbylo platnosti, zaregistrována ani uvedena do provozu.

2.   Možnosti uvedené v odstavci 1 lze využít u úplných vozidel po dobu dvanácti měsíců ode dne, k němuž pozbylo ES schválení typu platnosti, a u dokončených vozidel po dobu osmnácti měsíců od uvedeného dne.

3.   Výrobce, který si přeje využít odstavce 1, podá před uvedením daných vozidel do provozu žádost příslušnému orgánu každého dotyčného členského státu. V žádosti musí být uvedeny všechny technické a ekonomické důvody, jež brání tomu, aby tato vozidla splňovala nové technické požadavky.

Dotyčné členské státy do tří měsíců od obdržení této žádosti rozhodnou, zda a v jakém množství povolí registraci těchto vozidel na svém území.

4.   Odstavce 1, 2 a 3 se obdobně použijí na vozidla, na něž se vztahovalo vnitrostátní schválení typu, která však nebyla zaregistrována nebo uvedena do provozu před tím, než schválení pozbylo v souladu s článkem 45 platnosti z důvodu povinného vynucení postupu ES schválení typu.

5.   Členské státy využijí vhodná opatření pro zajištění toho, aby byl účinně sledován počet vozidel, jež mají být zaregistrována nebo uvedena do provozu v rámci postupu podle tohoto článku.

Článek 28

Prodej a uvedení do provozu konstrukčních částí a samostatných technických celků

1.   Členské státy povolí prodej nebo uvedení do provozu konstrukčních částí nebo samostatných technických celků pouze v případě, že odpovídají požadavkům příslušných regulačních aktů a jsou řádně označeny v souladu s článkem 19.

2.   Odstavec 1 se nepoužije v případě konstrukčních částí nebo samostatných technických celků, jež jsou speciálně vyrobeny nebo zkonstruovány pro nová vozidla, na něž se tato směrnice nevztahuje.

3.   Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy povolit prodej a uvedení do provozu konstrukčních částí a samostatných technických celků, jež byly v souladu s článkem 20 osvobozeny od dodržení jednoho nebo více ustanovení regulačního aktu nebo jsou určeny k montáži na vozidla, na něž se vztahují schválení udělená podle článků 22, 23 nebo 24 a týkající se dané konstrukční části nebo samostatného technického celku.

4.   Odchylně od odstavce 1 a pokud není v regulačním aktu stanoveno jinak, mohou členské státy povolit prodej a uvedení do provozu konstrukčních částí nebo samostatných technických celků, jež jsou určeny k montáži na vozidla, u nichž v době jejich uvedení do provozu nebylo podle této směrnice nebo směrnice 70/156/EHS požadováno ES schválení typu.

KAPITOLA XII

OCHRANNÉ DOLOŽKY

Článek 29

Vozidla, systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky odpovídající této směrnici

1.   Pokud členský stát zjistí, že nová vozidla, systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky, přestože splňují použitelné požadavky nebo jsou řádně označeny, představují závažné nebezpečí pro bezpečnost provozu na pozemních komunikacích nebo vážně poškozují životní prostředí nebo veřejné zdraví, může nejdéle po dobu šesti měsíců odmítnout taková vozidla zaregistrovat nebo povolit na svém území prodej nebo uvedení do provozu takových vozidel, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků.

V tom případě o tom dotčený členský stát ihned uvědomí výrobce, ostatní členské státy a Komisi a uvede důvody, na nichž je rozhodnutí založeno, a zejména to, zda se jedná o důsledek

nedostatků v příslušných regulačních aktech nebo

nesprávného použití příslušných požadavků.

2.   Komise co nejdříve konzultuje dotčené strany, a zejména schvalovací orgán, který udělil schválení typu, s cílem připravit rozhodnutí.

3.   Pokud opatření uvedená v odstavci 1 vyplývají z nedostatků v příslušných regulačních aktech, přijme Komise tato vhodná opatření:

jedná-li se o zvláštní směrnice nebo nařízení uvedené v části I přílohy IV, změní je regulativním postupem s kontrolou podle čl. 40 odst. 2,

jedná-li se o předpisy EHK OSN, navrhne nezbytné změny příslušných předpisů EHK OSN v souladu s postupem použitelným podle revidované dohody z roku 1958.

4.   Pokud opatření uvedená v odstavci 1 vyplývají z nesprávného použití příslušných požadavků, přijme Komise vhodná opatření, aby zajistila dodržování těchto požadavků.

Článek 30

Vozidla, systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky, jež se neshodují se schváleným typem

1.   Pokud členský stát, který udělil ES schválení typu, zjistí, že se nová vozidla, systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky vybavené prohlášením o shodě nebo opatřené značkou schválení typu neshodují s typem, který tento členský stát schválil, přijme nezbytná opatření včetně, je-li to nezbytné, odejmutí schválení typu, aby byla vyráběná vozidla, konstrukční části nebo samostatné technické celky uvedeny ve shodu se schváleným typem. Schvalovací orgán tohoto členského státu uvědomí schvalovací orgány ostatních členských států o přijatých opatřeních.

2.   Pro účely odstavce 1 se odchylky od údajů uvedených v certifikátu ES schválení typu nebo ve schvalovací dokumentaci považují za nedodržení shody se schváleným typem.

Vozidlo se nepovažuje za odchylné od schváleného typu, pokud jsou v příslušných regulačních aktech připuštěny tolerance a vozidlo tyto tolerance splňuje.

3.   Pokud některý členský stát prokáže, že se nová vozidla, konstrukční části nebo samostatné technické celky vybavené prohlášením o shodě nebo opatřené značkou schválení typu neshodují se schváleným typem, může požádat členský stát, který ES schválení typu udělil, aby ověřil, zda se jednotlivá vyráběná vozidla, systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky i nadále shodují se schváleným typem. Po obdržení takové žádosti dotyčný členský stát přijme co nejdříve a v každém případě do šesti měsíců ode dne podání žádosti nezbytná opatření.

4.   Schvalovací orgán požádá členský stát, který udělil schválení typu pro systém, konstrukční část, samostatný technický celek nebo neúplné vozidlo, aby přijal nezbytná opatření k zajištění toho, aby byla vyráběná vozidla opět uvedena v soulad se schváleným typem,

a)

u ES schválení typu vozidla, kdy neshoda vozidla vyplývá výlučně z neshody systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku;

b)

u vícestupňového schválení typu, kdy neshoda dokončeného vozidla vyplývá výlučně z neshody systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku, jež tvoří část neúplného vozidla, nebo z neshody samotného neúplného vozidla.

Po obdržení takové žádosti přijme dotyčný členský stát co nejdříve a v každém případě do šesti měsíců ode dne podání žádosti nezbytné opatření, v případě potřeby společně s členským státem, který žádost podal. Je-li zjištěno nedodržení shody, přijme schvalovací orgán členského státu, který udělil ES schválení typu pro systém, konstrukční část nebo samostatný technický celek nebo neúplné vozidlo, opatření uvedená v odstavci 1.

5.   Schvalovací orgány se vzájemně informují do dvaceti pracovních dnů o každém odejmutí ES schválení typu a o jeho důvodech.

6.   Pokud členský stát, který udělil ES schválení typu, popírá, že by došlo k nedodržení shody, o němž jej uvědomil jiný členský stát, usilují dotyčné členské státy o urovnání sporu. Komise je průběžně informována a v případě potřeby uspořádá vhodná jednání s cílem dosáhnout urovnání sporu.

Článek 31

Prodej a uvádění do provozu částí nebo zařízení, jež mohou představovat významné nebezpečí pro správné fungování základních systémů

1.   Členské státy umožní prodej, nabídku k prodeji nebo uvedení do provozu částí nebo zařízení, jež mohou představovat významné nebezpečí pro správné fungování systémů se zásadním významem pro bezpečnost vozidla nebo pro jeho vliv na životní prostředí, pouze v případě, že tyto části nebo zařízení byly schváleny schvalovacím orgánem v souladu s odstavci 5 až 10.

2.   Části nebo zařízení podléhající povolení v souladu s odstavcem 1 se zařazují na seznam uvedený v příloze XIII. Rozhodnutí o zařazení předchází zhodnocení, jehož výsledkem je vypracování zprávy a snaha o dosažení spravedlivé rovnováhy mezi těmito prvky:

a)

existence závažného nebezpečí pro bezpečnost vozidla vybaveného dotyčnou částí nebo zařízením nebo jeho vliv na životní prostředí a

b)

dopad na spotřebitele a výrobce na trhu s náhradními částmi při stanovení případného požadavku na schválení u dotyčných částí nebo zařízení.

3.   Odstavec 1 se nevztahuje na původní části nebo zařízení, pro které platí systémové schválení typu vozidla, a na části nebo zařízení, jejichž typ je schválen v souladu s některým z regulačních aktů uvedených v příloze IV, s výjimkou případů, kdy se tato schválení týkají jiných hledisek než těch, na něž se vztahuje odstavec 1. Odstavec 1 se nevztahuje na části ani zařízení vyrobené výhradně pro závodní vozidla, která nejsou určena k používání na veřejných komunikacích. Mají-li části nebo zařízení zahrnuté do přílohy XIII dvojí použití pro závody a na silnici, nesmějí být tyto části nebo zařízení prodávány ani nabízeny k prodeji veřejnosti pro použití v silničních vozidlech, pokud nesplňují požadavky tohoto článku.

Komise případně přijme ustanovení pro označení částí nebo zařízení uvedených v tomto odstavci.

4.   Po konzultaci se zúčastněnými subjekty Komise stanoví průběh a požadavky postupu schvalování uvedené v odstavci 1 a přijme ustanovení pro následnou aktualizaci seznamu uvedeného v příloze XIII. Tyto požadavky zahrnují předpisy pro bezpečnost, ochranu životního prostředí a v případě potřeby pro zkušební normy. Mohou být založeny na regulačních aktech uvedených v příloze IV, vypracovány podle příslušného stavu technologie v oblasti bezpečnosti, ochrany životního prostředí a zkušebnictví nebo, jedná-li se o přiměřený způsob dosažení požadované bezpečnosti nebo cílů v oblasti životního prostředí, mohou sestávat ze srovnání části nebo zařízení s výkonem původního vozidla nebo některé z jeho částí, pokud jde o životní prostředí nebo bezpečnost.

5.   Pro účely odstavce 1 předá výrobce částí nebo zařízení schvalovacímu orgánu zkušební protokol navržený určenou technickou zkušebnou, jenž osvědčuje, že části nebo zařízení, pro něž je požadováno schválení, splňují požadavky uvedené v odstavci 4. Výrobce může podat pouze jednu žádost na typ a část, a to pouze u jednoho schvalovacího orgánu.

Žádost obsahuje podrobnosti týkající se výrobce částí nebo zařízení, typu, označení a čísel částí nebo zařízení, pro něž je schválení požadováno, jakož i jméno výrobce vozidla, typ vozidla a případně rok výroby nebo jakékoliv jiné informace umožňující identifikaci vozidla, pro něž je montáž těchto částí nebo zařízení zamýšlena.

Pokud schvalovací orgán dojde při zohlednění zkušebního protokolu a dalších důkazů k závěru, že dotyčné části nebo zařízení splňují požadavky uvedené v odstavci 4, vydá výrobci bez zbytečného prodlení certifikát. Tento certifikát opravňuje k prodeji, nabídce k prodeji nebo montáži částí nebo zařízení do vozidel ve Společenství, s výhradou odst. 9 druhého pododstavce.

6.   Každá část nebo zařízení schválené postupem podle tohoto článku se vhodným způsobem označí.

Komise stanoví požadavky na označování a balení i vzor a systém číslování certifikátu uvedeného v odstavci 5.

7.   Opatření uvedená v odstavcích 2 až 6, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice včetně jejího doplnění, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 40 odst. 2.

8.   Výrobce neprodleně uvědomí schvalovací orgán, jenž vydal certifikát, o každé změně, jež má vliv na podmínky, za nichž byl vydán. Schvalovací orgán rozhodne, zda musí být certifikát přezkoumán nebo opětovně vydán a zda jsou nezbytné nové zkoušky.

Výrobce odpovídá za zajištění toho, že části a zařízení jsou vyráběny za podmínek, za nichž byl certifikát vydán, a že jsou tak vyráběny i nadále.

9.   Před vydáním povolení schvalovací orgán ověří, že existují uspokojivá opatření a postupy pro zajištění účinné kontroly shodnosti výroby.

Pokud schvalovací orgán zjistí, že podmínky pro vydání povolení již nejsou splněny, požádá výrobce, aby přijal nezbytná opatření k zajištění toho, aby bylo u částí nebo zařízení opět dosaženo shody. V případě nutnosti povolení odejme.

10.   Jakákoliv neshoda mezi členskými státy v souvislosti s certifikáty uvedenými v odstavci 5 se oznámí Komisi. Komise po konzultaci s členskými státy přijme odpovídající opatření, včetně případně požadavku na odejmutí schválení.

11.   Tento článek se nepoužije na část nebo zařízení, dokud není zapsána v seznamu v příloze XIII. U každé položky nebo skupiny položek v příloze XIII se stanoví přiměřené přechodné období, aby výrobce části nebo zařízení mohl požádat o povolení a získat je. Současně lze případně stanovit datum tak, aby se na části a zařízení zkonstruované před tímto datem u vozidel, jejichž typ byl schválen, tento článek nevztahoval.

12.   Dokud není přijato rozhodnutí o tom, zda má být část nebo zařízení zařazena do seznamu uvedeného v odstavci 1, mohou členské státy zachovat vnitrostátní ustanovení vztahující se na části nebo zařízení, jež mohou představovat závažné nebezpečí pro správné fungování systémů se zásadním významem pro bezpečnost vozidla nebo pro jeho vliv na životní prostředí.

Jakmile se takové rozhodnutí přijme, pozbývají ustanovení vnitrostátních předpisů zaregistrují vztahující se na dané části nebo zařízení platnosti.

13.   Od 29. října 2007 nepřijímají členské státy nové předpisy upravující části a zařízení, jež mohou ovlivnit správné fungování systémů se zásadním významem pro bezpečnost vozidla nebo pro jeho vliv na životní prostředí.

Článek 32

Stažení vozidel

1.   Pokud je výrobce, jemuž bylo uděleno ES schválení typu vozidla, povinen za použití regulačního aktu nebo směrnice 2001/95/ES stáhnout již prodaná, zaregistrovaná nebo do provozu uvedená vozidla, protože jeden nebo více systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků namontovaných ve vozidle, ať již byly podle této směrnice schváleny či nikoliv, představuje závažné nebezpečí pro bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, veřejné zdraví nebo ochranu životního prostředí, neprodleně uvědomí schvalovací orgán, který schválení vozidla udělil.

2.   Výrobce navrhne schvalovacímu orgánu soubor vhodných opravných prostředků k odstranění nebezpečí uvedeného v odstavci 1. Schvalovací orgán neprodleně sdělí navržená opatření orgánům ostatních členských států.

Příslušné orgány zajistí, aby tato opatření byla na jejich územích řádně provedena.

3.   Pokud dotčené orgány považují opatření za nedostatečná nebo se domnívají, že nebyla provedena dostatečně rychle, neprodleně uvědomí schvalovací orgán, který udělil ES schválení typu vozidla.

Schvalovací orgán následně uvědomí výrobce. Pokud schvalovací orgán, který udělil ES schválení typu, není sám spokojen s opatřeními výrobce, přijme veškerá potřebná ochranná opatření, včetně odejmutí ES schválení typu, pokud výrobce nenavrhne a neprovede účinná nápravná opatření. V případě odejmutí ES schválení typu to dotčený schvalovací orgán do dvaceti pracovních dní doporučeným dopisem nebo rovnocenným elektronickým prostředkem oznámí výrobci, schvalovacím orgánům ostatních členských států a Komisi.

4.   Tento článek se rovněž vztahuje na části, na něž se nevztahuje žádný požadavek vyplývající z regulačního aktu.

Článek 33

Oznámení rozhodnutí a dostupných opravných prostředků

Veškerá rozhodnutí o odmítnutí nebo odejmutí ES schválení typu, odmítnutí registrace nebo zákazu prodeje, učiněná na základě předpisů přijatých k provedení této směrnice, uvádějí podrobné důvody, na nichž jsou založena.

Tato rozhodnutí se oznamují dotčené straně zároveň s poučením o opravných prostředcích, které jsou jí podle platných právních předpisů dotyčného členského státu k dispozici, a o lhůtách pro jejich podání.

KAPITOLA XIII

MEZINÁRODNÍ PŘEDPISY

Článek 34

Předpisy EHK OSN potřebné pro ES schválení typu

1.   Předpisy EHK OSN, k nimž Společenství přistoupilo a jež jsou uvedeny v části I přílohy IV a v příloze XI, jsou součástí ES schválení typu vozidla stejně jako zvláštní směrnice nebo nařízení. Vztahují se na kategorie vozidel uvedené v příslušných sloupcích v tabulce v části I přílohy IV a v příloze XI.

2.   Pokud Společenství v souladu s čl. 4 odst. 4 rozhodnutí 97/836/ES rozhodne o povinném použití předpisu EHK OSN pro účely ES schválení typu vozidla, změní se odpovídajícím způsobem přílohy této směrnice regulativním postupem s kontrolou podle čl. 40 odst. 2 této směrnice. Akt, kterým se mění přílohy této směrnice, rovněž stanoví lhůty pro povinné použití předpisu EHK OSN nebo jeho změn. Členské státy zruší nebo změní vnitrostátní právní předpisy, jež jsou neslučitelné s dotyčným předpisem EHK OSN.

Pokud uvedený předpis EHK OSN nahrazuje stávající zvláštní směrnici nebo nařízení, příslušný záznam v části I přílohy IV a v příloze XI se nahradí číslem předpisu EHK OSN a příslušný záznam se v části II přílohy IV stejným postupem zruší.

3.   V případě uvedeném v odst. 2 druhém pododstavci se zvláštní směrnice nebo nařízení nahrazené předpisem EHK OSN zrušují regulativním postupem s kontrolou podle čl. 40 odst. 2.

Pokud se zruší zvláštní směrnice, zruší členské státy vnitrostátní právní předpisy, jež byly přijaty k jejímu provedení.

4.   V této směrnici nebo samostatných směrnicích či nařízeních lze uvést přímé odkazy na mezinárodní normy a nařízení, aniž by se opakovaly v právním rámci Společenství.

Článek 35

Rovnocennost předpisů EHK OSN se směrnicemi nebo nařízeními

1.   Předpisy EHK OSN uvedené v části II přílohy IV se uznávají jako rovnocenné s odpovídajícími zvláštními směrnicemi nebo nařízeními v míře, v níž mají stejnou oblast působnosti a předmět.

Schvalovací orgány členských států přijímají schválení udělená v souladu s těmito předpisy EHK OSN a případně odpovídající značky schválení typu místo odpovídajících schválení typu a značek schválení typu udělených podle rovnocenných zvláštních směrnic nebo nařízení.

2.   Pokud se Společenství rozhodne použít pro účely odstavce 1 nový předpis EHK OSN nebo předpis EHK OSN v platném znění, změní se část II přílohy IV odpovídajícím způsobem. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 40 odst. 2.

Článek 36

Rovnocennost s dalšími předpisy

Na návrh Komise může Rada kvalifikovanou většinou uznat v rámci mnohostranných nebo dvoustranných dohod Společenství se třetími zeměmi rovnocennost podmínek nebo předpisů pro schvalování typu systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků, které jsou stanoveny touto směrnicí, s postupy stanovenými mezinárodními předpisy nebo předpisy třetích zemí.

KAPITOLA XIV

POSKYTOVÁNÍ TECHNICKÝCH INFORMACÍ

Článek 37

Informace určené pro uživatele

1.   Výrobce nesmí poskytnout technické informace o údajích stanovených v této směrnici nebo v regulačních aktech uvedených v příloze IV, jež se odchylují od údajů schválených schvalovacím orgánem.

2.   Pokud tak regulační akt zvlášť stanoví, zpřístupní výrobce uživatelům veškeré důležité informace a nezbytné pokyny popisující všechny zvláštní podmínky nebo omezení pro použití vozidla, konstrukční části nebo samostatného technického celku.

Tyto informace se poskytují v úředních jazycích Společenství. Poskytují se po dohodě se schvalovacím orgánem ve vhodné doprovodné dokumentaci, jako je příručka uživatele nebo příručka pro údržbu.

Článek 38

Informace určené pro výrobce konstrukčních částí nebo samostatných technických celků

1.   Výrobce vozidla zpřístupní výrobcům konstrukčních částí nebo samostatných technických celků všechny údaje, včetně případných výkresů výslovně uvedených v příloze nebo doplňku k regulačnímu aktu, jež jsou nezbytné pro ES schválení typu pro technické části a samostatné konstrukční celky nebo jsou nezbytné k získání povolení podle článku 31.

Výrobce vozidla může požadovat od výrobců technických částí nebo samostatných technických celků uzavření závazné dohody na ochranu důvěrné povahy všech informací, jež nejsou veřejně dostupné, včetně těch, jež se vztahují k právům duševního vlastnictví.

2.   Výrobce konstrukčních částí nebo samostatných technických celků, jakožto držitel certifikátu ES schválení typu, jenž podle čl. 10 odst. 4 obsahuje omezení použití nebo zvláštní podmínky pro montáž nebo obojí, poskytne výrobci vozidla o této věci veškeré podrobné informace.

Pokud tak regulační akt zvlášť stanoví, poskytne výrobce konstrukčních částí nebo samostatných technických celků společně s vyrobenými konstrukčními částmi nebo samostatnými technickými celky pokyny ohledně omezení použití nebo zvláštních podmínek pro montáž nebo obojí.

KAPITOLA XV

PROVÁDĚCÍ OPATŘENÍ A ZMĚNY

Článek 39

Prováděcí opatření a změny k této směrnici a zvláštním směrnicím a nařízením

1.   Komise přijímá opatření nezbytná k provedení každé zvláštní směrnice nebo nařízení v souladu s pravidly stanovenými v každé dotyčné směrnici nebo nařízení.

2.   Komise přijímá změny příloh této směrnice nebo ustanovení zvláštních směrnic nebo nařízení uvedených v části I přílohy IV, jež jsou nezbytné k jejich přizpůsobení rozvoji vědeckých a technických znalostí nebo zvláštním potřebám zdravotně postižených osob.

3.   Komise přijímá změny této směrnice, jež jsou nezbytné pro stanovení technických požadavků na vozidla v malých sériích, vozidla schválená na základě postupu jednotlivého schválení a vozidla zvláštního určení.

4.   Pokud se Komise dozví o závažných nebezpečích pro účastníky provozu na pozemních komunikacích nebo životní prostředí, jež vyžadují bezodkladná opatření, může změnit ustanovení zvláštních směrnic nebo nařízení uvedených v části I přílohy IV.

5.   Komise přijímá změny, jež jsou nezbytné v zájmu řádné správy, a zejména ty, jež jsou nezbytné pro zajištění soudržnosti zvláštních směrnic nebo nařízení uvedených v části I přílohy IV jak mezi sebou, tak s jinými právními předpisy Společenství.

6.   Pokud jsou podle rozhodnutí 97/836/ES přijaty nové předpisy EHK OSN nebo změny stávajících předpisů EHK OSN, k nimž Společenství přistoupilo, změní Komise odpovídajícím způsobem přílohy této směrnice.

7.   Každá nová zvláštní směrnice nebo nařízení stanoví odpovídající změny příloh této směrnice.

8.   Přílohy této směrnice lze změnit nařízením.

9.   Opatření uvedená v tomto článku, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice nebo zvláštních směrnic a nařízení včetně jejich doplnění, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 40 odst. 2.

Článek 40

Výbor

1.   Komisi je nápomocen výbor nazvaný „Technický výbor – motorová vozidla“.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

KAPITOLA XVI

URČENÍ A OZNÁMENÍ TECHNICKÝCH ZKUŠEBEN

Článek 41

Určení technických zkušeben

1.   Když členský stát určí technickou zkušebnu, musí tato technická zkušebna splňovat požadavky této směrnice.

2.   Technické zkušebny provádějí zkoušky potřebné ke schválení nebo kontroly uvedené v této směrnici nebo v regulačním aktu uvedeném v příloze IV samy nebo na jejich provádění dohlížejí, s výjimkou případů, u nichž jsou výslovně povoleny alternativní postupy. Nesmějí provádět zkoušky ani kontroly, k nimž nejsou řádně určeny.

3.   Technické zkušebny spadají podle oblasti své působnosti do jedné nebo více z těchto čtyř kategorií činností:

a)

kategorie A, technické zkušebny, jež provádějí zkoušky uvedené v této směrnici a v regulačních aktech uvedených v příloze IV ve svých vlastních zařízeních;

b)

kategorie B, technické zkušebny, jež dohlížejí na zkoušky uvedené v této směrnici a v regulačních aktech uvedených v příloze IV, které jsou prováděny v zařízeních výrobce nebo v zařízeních třetí osoby;

c)

kategorie C, technické zkušebny, jež pravidelně vyhodnocují a sledují postupy výrobce pro kontrolu shodnosti výroby;

d)

kategorie D, technické zkušebny, jež dohlížejí na zkoušky či kontroly nebo je provádějí v rámci dohledu nad shodností výroby.

4.   Technické zkušebny musí prokázat odpovídající kvalifikaci, zvláštní technické znalosti a průkazné zkušenosti v konkrétních oblastech, na něž se vztahuje tato směrnice a regulační akty uvedené v příloze IV.

Kromě toho musí technické zkušebny vyhovovat normám uvedeným v dodatku 1 k příloze V, jež jsou důležité pro jimi prováděné činnosti. Tento požadavek se však nevztahuje na účely posledního stupně vícestupňového postupu schválení typu podle čl. 25 odst. 1.

5.   Schvalovací orgán může být činný jako technická zkušebna pro jednu nebo více činností uvedených v odstavci 3.

6.   Výrobce nebo subdodavatel jednající jeho jménem může být určen jako technická zkušebna pro činnosti kategorie A ve vztahu k regulačním aktům uvedeným v příloze XV.

Komise podle potřeby změní seznam těchto regulačních aktů regulativním postupem s kontrolou podle čl. 40 odst. 2.

7.   Subjekty uvedené v odstavcích 5 a 6 musí být v souladu s tímto článkem.

8.   Jiné technické zkušebny ze třetí země než zkušebny určené v souladu s odstavcem 6 mohou být oznámeny pro účely článku 43 pouze v rámci dvoustranné dohody mezi Společenstvím a dotyčnou třetí zemí.

Článek 42

Posouzení kvalifikace technických zkušeben

1.   Kvalifikace uvedená v článku 41 se prokazuje prostřednictvím hodnotící zprávy vyhotovené příslušným orgánem. Tato zpráva může zahrnovat certifikát o akreditaci vydaný akreditačním orgánem.

2.   Hodnocení, na němž je založena zpráva uvedená v odstavci 1, se provádí v souladu s dodatkem 2 k příloze V.

U hodnotící zprávy se nejpozději po třech letech provede přezkum.

3.   Hodnotící zpráva se na požádání zašle Komisi.

4.   Schvalovací orgán, jenž vykonává činnost technické zkušebny, prokazuje shodu prostřednictvím podpůrné dokumentace.

To zahrnuje posouzení, jež provádějí inspektoři nezávislí na činnosti, jež se posuzuje. Tito inspektoři mohou být z téže organizace za předpokladu, že jsou řízeni nezávisle na pracovnících provádějících posuzovanou činnost.

5.   Výrobce nebo subdodavatel vykonávající činnost jeho jménem, určený jako technická zkušebna, musí být v souladu s příslušnými ustanoveními tohoto článku.

Článek 43

Postupy pro oznámení

1.   Členské státy oznámí Komisi u každé určené zkušebny jméno, adresu, včetně elektronické adresy, odpovědné osoby a kategorii činností. Oznámí veškeré další změny těchto údajů.

V oznámení je uvedeno, pro jaké regulační akty jsou technické zkušebny určeny.

2.   Technické zkušebny mohou provádět činnosti popsané v článku 41 za účelem schválení typu pouze tehdy, pokud byly předem oznámeny Komisi.

3.   Táž technická zkušebna může být určena a oznámena více členskými státy bez ohledu na kategorii činností, jež vykonává.

4.   Pokud je třeba při použití regulačního aktu určit zvláštní organizaci nebo příslušný orgán, jehož činnost není zahrnuta do činností, na něž se vztahuje článek 41, je třeba učinit oznámení podle tohoto článku.

5.   Komise zveřejní na své internetové stránce seznam schvalovacích orgánů a technických zkušeben a podrobné údaje o nich.

KAPITOLA XVII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 44

Přechodná ustanovení

1.   Až do nezbytných změn této směrnice s cílem zahrnout do její působnosti vozidla, na něž se ještě nevztahuje, nebo doplnit správní a technická ustanovení týkající se schvalování typu vozidel jiných kategorií než M1 vyráběných v malých sériích a zavést harmonizovaná správní a technická ustanovení týkající se postupu jednotlivého schvalování a do uplynutí přechodných období stanovených v článku 45 členské státy i nadále udělují těmto vozidlům vnitrostátní schválení za předpokladu, že tato schválení vycházejí z harmonizovaných technických požadavků stanovených v této směrnici.

2.   Na žádost výrobce, nebo v případě jednotlivého schválení vlastníka vozidla, a po předání požadovaných informací dotčené členské státy vyplní a vydají certifikát schválení typu nebo případně certifikát jednotlivého schválení. Tento certifikát se vydá žadateli.

Pro vozidla téhož typu přijímají ostatní členské státy ověřený opis dokumentu jako doklad, že stanovené zkoušky byly provedeny.

3.   Musí-li být konkrétní vozidlo, na něž se vztahuje jednotlivé schválení, zaregistrováno v jiném členském státě, může tento členský stát požadovat od schvalovacího orgánu, jenž vydal jednotlivé schválení, jakékoliv další informace podrobně uvádějící technické požadavky, jež konkrétní vozidlo splňuje.

4.   Dokud v členských státech nejsou harmonizovány systémy registrace a zdanění pro vozidla podle této směrnice, mohou členské státy pro zjednodušení registrace a zdanění na svém území užívat vnitrostátní kódy. Pro tento účel mohou členské státy dále dělit verze uvedené v části II přílohy III za předpokladu, že jsou údaje, kterých je k dalšímu dělení užíváno, výslovně uvedeny ve schvalovací dokumentaci nebo je možné je z této dokumentace odvodit jednoduchým výpočtem.

Článek 45

Data žádostí pro ES schválení typu

1.   Pokud jde o ES schválení typu, udělují členské státy ES schválení novým typům vozidel ode dnů uvedených v příloze XIX.

2.   Členské státy mohou na žádost výrobce udělit ES schválení novým typům vozidel od 29. dubna 2009.

3.   Až do dnů uvedených ve čtvrtém sloupci tabulky obsažené v příloze XIX se čl. 26 odst. 1 nevztahuje na nová vozidla, jimž bylo uděleno vnitrostátní schválení přede dny uvedenými ve třetím sloupci uvedené přílohy nebo jež nebyla schválena.

4.   Na žádost výrobce a do dnů uvedených v řádcích 6 a 9 sloupci 3 tabulky obsažené v příloze XIX členské státy nadále udělují vnitrostátní schválení typu jako alternativu ES schválení typu vozidla u vozidel kategorií M2 nebo M3 za předpokladu, že tato vozidla a jejich systémy, konstrukční části a samostatné technické celky získaly schválení typu v souladu s regulačními akty uvedenými v části I přílohy IV této směrnice.

5.   Tato směrnice se nedotýká platnosti žádného ES schválení typu uděleného vozidlům kategorie M1 před 29. dubnem 2009, ani nebrání prodloužení takového schválení.

6.   Pokud jde o ES schválení nových typů systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků, použijí členské státy tuto směrnici od 29. dubna 2009.

Tato směrnicí se nedotýká platnosti žádného ES schválení typu uděleného systémům, konstrukčním částem nebo samostatným technickým celkům před 29. dubnem 2009, ani nebrání prodloužení takového schválení.

Článek 46

Sankce

Členské státy stanoví sankce za porušení této směrnice, a zejména zákazu, který je obsažen v článku 31 nebo z něj vyplývá, a regulačních aktů uvedených v části I přílohy IV a přijmou veškerá nezbytná opatření pro jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí Komisi tato ustanovení do 29. dubna 2009 a veškeré jejich následné změny jí oznámí co nejdříve.

Článek 47

Hodnocení

1.   Do 29. dubna 20111 informují členské státy Komisi o používání postupů schválení typu stanovených v této směrnici, a zejména o používání vícestupňového postupu. Pokud je to vhodné, navrhne Komise změny považované za nezbytné ke zlepšení postupu schválení typu.

2.   Na základě informací poskytnutých podle odstavce 1 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě do 29. října 2011 zprávu o uplatňování této směrnice. Komise může v případě potřeby navrhnout odložení dnů použitelnosti uvedených v článku 45.

Článek 48

Provedení

1.   Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s věcnými změnami této směrnice do 29. dubna 2009. Neprodleně sdělí Komisi znění těchto předpisů.

Použijí tyto předpisy ode dne 29. dubna 2009.

Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Musí obsahovat rovněž prohlášení, že odkazy ve stávajících právních a správních předpisech na směrnici zrušenou touto směrnicí se považují za odkazy na tuto směrnici. Členské státy upraví způsob odkazu a znění prohlášení.

2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 49

Zrušení

Směrnice 70/156/EHS ve znění aktů uvedených v části A přílohy XX se zrušuje s účinkem ode dne 29. dubna 2009, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení ve vnitrostátním právu a použitelnost směrnic uvedených v části B přílohy XX.

Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze XXI.

Článek 50

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 51

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

Ve Bruselu dne 5. září 2007.

Za Evropský parlament

předseda

H.-G. PÖTTERING

Za Radu

předseda

M. LOBO ANTUNES


(1)  Úř. věst. C 108, 30.4.2004, s. 29.

(2)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 11. února 2004 (Úř. věst. C 97 E, 22.4.2004, s. 370), společný postoj Rady ze dne 11. prosince 2006 (Úř. věst. C 64 E, 20.3.2007, s. 1), postoj Evropského parlamentu ze dne 10. května 2007 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 23. července 2007.

(3)  Úř. věst. L 42, 23.2.1970, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 (Úř. věst. L 171, 29.6.2007, s. 1).

(4)  Úř. věst. L 225, 10.8.1992, s. 1.

(5)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).

(6)  Úř. věst. L 346, 17.12.1997, s. 78.

(7)  Úř. věst. L 11, 15.1.2002, s. 4.

(8)  Úř. věst. L 171, 29.6.2007, s. 1.

(9)  Úř. věst. C 321, 31.12.2003, s. 1.

(10)  Úř. věst. L 171, 9.7.2003, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Rady 2006/96/ES (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 81).

(11)  Úř. věst. L 124, 9.5.2002, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Rady 2006/96/ES.d

(12)  Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 24.

(13)  Úř. věst. L 138, 1.6.1999, s. 57. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2006/103/ES (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 344).


SEZNAM PŘÍLOH

Příloha I

Úplný soupis informací k ES schválení typu vozidla

Příloha II

Definice kategorií vozidel a typů vozidel

Příloha III

Informační dokument k ES schválení typu vozidla

Příloha IV

Soupis požadavků pro ES schválení typu vozidla

Dodatek:

Seznam požadavků na ES schválení typu vozidel kategorie M1 vyráběných v malých sériích

Příloha V

Postupy při ES schvalování typu vozidla

Dodatek 1:

Normy, jež musí subjekty uvedené v článku 41 splnit

Dodatek 2:

Postup pro posouzení technických zkušeben

Příloha VI

Certifikát ES schválení typu

Dodatek:

Seznam regulačních aktů, jimž podléhá daný typ vozidla

Příloha VII

Systém číslování certifikátů ES schválení typu

Dodatek:

Značka ES schválení typu konstrukční části a samostatného technického celku

Příloha VIII

Výsledky zkoušek

Příloha IX

ES prohlášení o shodě

Příloha X

Postupy zajištění shodnosti výroby

Příloha XI

Druhy vozidel zvláštního určení a pro ně platné předpisy

Dodatek 1:

Motorové karavany, sanitní automobily, pohřební automobily

Dodatek 2:

Pancéřovaná vozidla

Dodatek 3:

Vozidla přístupná pro invalidní vozík

Dodatek 4:

Ostatní vozidla zvláštního určení (včetně obytných přívěsů)

Dodatek 5:

Autojeřáby

Příloha XII

Omezení malých sérií a výběhu série

Příloha XIII

Seznam částí nebo zařízení, jež mohou představovat významné nebezpečí pro správné fungování systémů se zásadním významem pro bezpečnost vozidla nebo pro jeho vliv na životní prostředí, požadavky na jejich výkon, odpovídající zkušební metody, ustanovení týkající se označení a balení

Příloha XIV

Seznam ES schválení typu vydaných podle regulačních aktů

Příloha XV

Seznam regulačních aktů, pro něž může být výrobce určen jako technická zkušebna

Příloha XVI

Seznam regulačních aktů, pro něž může výrobce nebo technická zkušebna použít testovací metody se simulací

Dodatek 1:

Obecné podmínky kladené na zkušební metody se simulací

Dodatek 2:

Zvláštní podmínky týkající se zkušební metody se simulací

Příloha XVII

Postupy, které je třeba dodržet při vícestupňovém ES schvalování typu

Dodatek:

Vzor doplňkového štítku výrobce

Příloha XVIII

Prohlášení o původu vozidla – prohlášení výrobce základního/nedokončeného vozidla, které není vybaveno prohlášením o shodě

Příloha XIX

Časový rozvrh pro uplatnění této směrnice ohledně schválení typu

Příloha XX

Lhůty pro provedení zrušených směrnic ve vnitrostátním právu

Příloha XXI

Srovnávací tabulka

PŘÍLOHA I

Úplný soupis informací k ES schválení typu vozidla

Veškeré informační dokumenty v této směrnici a ve zvláštních směrnicích nebo nařízeních musí být pouze výňatkem z tohoto úplného soupisu a musí dodržovat systém číslování jeho bodů.

Následující informace, přicházejí-li v úvahu, se spolu se soupisem obsahu předkládají trojmo. Předkládají-li se výkresy, musí být dodány ve vhodném měřítku a s dostatečnými podrobnosti na archu formátu A4, nebo musí být na tento formát složeny. Předkládají-li se fotografie, musí zobrazovat dostatečně podrobně.

Mají-li systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky elektronické řízení, musí být poskytnuty informace o jeho vlastnostech.

(Vysvětlivky jsou uvedeny na poslední straně této přílohy)

0.   OBECNĚ

0.1   Značka (obchodní firma výrobce):

Typ:

0.2.0.1   Podvozek:

0.2.0.2   Karoserie / úplné vozidlo:

0.2.1   (Případný) obchodní název (názvy):

Způsob označení typu, je-li na vozidle / konstrukční části / samostatném technickém celku (b) (1) vyznačen:

0.3.0.1   Podvozek:

0.3.0.2   Karoserie / úplné vozidlo:

Umístění tohoto označení:

0.3.1.1   Podvozek:

0.3.1.2   Karoserie / úplné vozidlo:

Kategorie vozidla (c):

0.4.1   Třídění podle nebezpečných věcí, k jejichž přepravě je vozidlo určeno:

0.5   Jméno a adresa výrobce:

Umístění a způsob uchycení povinných štítků a umístění identifikačního čísla vozidla

0.6.1   na podvozku:

0.6.2   na karoserii:

0.7   U konstrukčních částí a samostatných technických celků umístění a způsob připevnění značky ES schválení typu:

0.8   Jméno a adresa montážního závodu (montážních závodů):

0.9   Jméno a adresa zástupce výrobce (pokud existuje):

1.   OBECNÉ KONSTRUKČNÍ VLASTNOSTI VOZIDLA

1.1   Fotografie nebo výkresy představitele typu vozidla:

1.2.   Rozměrový výkres celého vozidla:

Počet náprav a kol:

1.3.1   Počet a umístění náprav s dvojitou montáží kol:

1.3.2   Počet a umístění řízených náprav:

1.3.3   Hnací nápravy (počet, umístění, propojení):

1.4   Podvozek (existuje-li) (celkový nákres):

1.5   Materiál podélníků (d)

1.6   Umístění a uspořádání motoru:

1.7   Kabina řidiče (trambusová s čelním řízením nebo kapotová) (z):

Řízení: levostranné/pravostranné (1).

1.8.1   Vozidlo je vybaveno zařízením pro pravostranný/levostranný (1) provoz.

1.9   Uveďte, zda je vozidlo určeno k tažení návěsů nebo jiných přípojných vozidel a zda je přípojné vozidlo návěsem, ojí taženým přívěsem nebo přívěsem s nápravami uprostřed; uveďte vozidla zvláště konstruovaná pro přepravu nákladů s řízenou teplotou.

2.   HMOTNOSTI A ROZMĚRY (e) (v kg a mm) (případně uveďte odkaz na výkres)

Rozvor (rozvory) náprav (plně naloženého vozidla) (f):

U návěsů

2.1.1.1   Vzdálenost mezi osou návěsného čepu točnice a nejzadnějším koncem návěsu:

2.1.1.2   Maximální vzdálenost mezi osou návěsného čepu a kterýmkoli bodem předku návěsu:

2.1.1.3   Zvláštní rozvor náprav návěsu (podle definice v bodě 7.6.1.2 přílohy směrnice 97/27/ES):

U tažných vozidel návěsů:

2.2.1   Předsazení točnice (maximální a minimální; u nedokončeného vozidla uveďte přípustné hodnoty) (g):

2.2.2   Maximální výška točnice (normalizovaná) (h):

Rozchod (rozchody) kol a šířka (šířky) náprav

2.3.1   Rozchod kol u jednotlivých řízených náprav (i):

2.3.2   Rozchod kol u všech ostatních náprav (i):

2.3.3   Šířka nejširší zadní nápravy:

2.3.4   Šířka nejpřednější nápravy (měřená v bodech největší vzdálenosti vnějších bočnic pneumatik s vyloučením vyboulení v blízkosti styku pneumatiky se zemí):

Rozsah (vnějších) rozměrů vozidla:

U podvozku bez karoserie

Délka (j):

2.4.1.1.1   Maximální přípustná délka:

2.4.1.1.2   Minimální přípustná délka:

Šířka (k):

2.4.1.2.1   Maximální přípustná šířka:

2.4.1.2.2   Minimální přípustná šířka:

2.4.1.3   Výška (v provozním stavu) (l) (u výškově nastavitelného zavěšení náprav uveďte obvyklou jízdní polohu):

Přední převis (m):

2.4.1.4.1   Nájezdový úhel (na): … stupňů.

Zadní převis (n):

2.4.1.5.1   Zadní nájezdový úhel (nb): … stupňů.

2.4.1.5.2   Minimální a maximální přípustný převis spojovacího bodu (nd):

Světlá výška (podle definice v bodě 4.5 části A přílohy II)

2.4.1.6.1   mezi nápravami:

2.4.1.6.2   pod přední nápravou (nápravami):

2.4.1.6.3   pod zadní nápravou (nápravami):

2.4.1.7   Přechodový úhel (nc): … stupňů.

2.4.1.8   Krajní přípustné polohy těžiště karoserie nebo vnitřního vybavení nebo výstroje nebo užitečného naložení:

U podvozku s karoserií:

Délka (j):

2.4.2.1.1   Délka ložného prostoru:

Šířka (k):

2.4.2.2.1   Tloušťka stěn (u vozidel konstruovaných pro přepravu nákladů s řízenou teplotou):

2.4.2.3   Výška (v provozním stavu) (l) (u výškově nastavitelného zavěšení náprav uveďte obvyklou jízdní polohu):

Přední převis (m):

2.4.2.4.1   Přední nájezdový úhel (na): … stupňů.

Zadní převis (n):

2.4.2.5.1   Zadní nájezdový úhel (nb): … stupňů.

2.4.2.5.2   Minimální a maximální přípustný převis spojovacího bodu (nd):

Světlá výška (podle definice v bodě 4.5 části A přílohy II)

2.4.2.6.1   Mezi nápravami:

2.4.2.6.2   Pod přední nápravou (nápravami):

2.4.2.6.3   Pod zadní nápravou (nápravami):

2.4.2.7   Přechodový úhel (nc): … stupňů.

2.4.2.8   Krajní možné polohy těžiště užitečného naložení (v případě nerovnoměrného rozložení nákladu:

2.4.2.9   Poloha těžiště vozidla (u kategorií M2 a M3) v podélném, příčném a svislém směru při technicky přípustné maximální hmotnosti:

U karoserie schválené bez podvozku (vozidla M2 a M3)

2.4.3.1   Délka (j):

2.4.3.2   Šířka (k):

2.4.3.3   Jmenovitá výška (v provozním stavu) (l) na uvažovaném typu (uvažovaných typech) podvozku (u výškově seřiditelného zavěšení uveďte obvyklou provozní polohu):

Hmotnost prostého podvozku (bez kabiny, chladicí kapaliny, olejů, paliva, náhradního kola, nářadí a řidiče):

2.5.1   Rozložení této hmotnosti na nápravy:

Hmotnost vozidla v provozním stavu s karoserií a s tažným zařízením (pokud je namontováno výrobcem) u tažných vozidel kategorie jiné než M1 nebo hmotnost podvozku nebo podvozku s kabinou, pokud výrobce karoserii nebo tažné zařízení nemontuje (včetně chladicí kapaliny, nářadí, náhradního kola a řidiče a u autobusů a autokarů včetně hmotnosti člena posádky, pokud je ve vozidle namontováno služební sedadlo) (o) (maximální a minimální hodnota pro každou variantu).

2.6.1   Rozložení této hmotnosti na nápravy a, u návěsu nebo přívěsu s nápravami uprostřed, zatížení ve spojovacím bodě (maximální a minimální hodnota pro každou variantu):

U nedokončeného vozidla minimální hmotnost dokončeného vozidla podle výrobce:

2.7.1   Rozložení této hmotnosti na nápravy a, u návěsu nebo přívěsu s nápravami uprostřed, zatížení ve spojovacím bodě:

Maximální technicky přípustná hmotnost naloženého vozidla podle výrobce (y) (*):

2.8.1   Rozložení této hmotnosti na nápravy, u návěsu nebo přívěsu s nápravami uprostřed zatížení ve spojovacím bodě (*):

2.9   Maximální technicky přípustná hmotnost na každou z náprav:

2.10   Maximální technicky přípustná hmotnost na každou skupinu náprav:

Maximální technicky přípustná přípojná hmotnost motorového vozidla pro

2.11.1   ojí tažený přívěs:

2.11.2   návěs:

přívěs s nápravami uprostřed:

2.11.3.1   Maximální poměr převisu spojovacího zařízení (p) k rozvoru náprav:

2.11.3.2   Maximální hodnota V: … kN.

2.11.4   Maximální technicky přípustná hmotnost jízdní soupravy (*):

2.11.5   Vozidlo je/není (1) uzpůsobeno k tažení (bod 1.2 přílohy II směrnice 77/389/EHS).

2.11.6   Maximální hmotnost nebrzděného přívěsu:

Maximální technicky přípustná tíha/hmotnost ve spojovacím bodě vozidla

2.12.1   na motorové vozidlo:

2.12.2   na návěs nebo na přívěs s nápravami uprostřed:

2.12.3   Maximální přípustná hmotnost spojovacího zařízení (není-li montováno výrobcem):

2.13   Obrysové průměry zatáčení:

Poměr výkonu motoru k maximální hmotnosti … kW/kg.

2.14.1   Poměr výkonu motoru k maximální technicky přípustné hmotnosti naložené jízdní soupravy (podle bodu 7.10 přílohy I směrnice 97/27/ES): … kW/kg.

2.15   Schopnost rozjezdu do stoupání (samotné vozidlo) (+++): … %.

Uvažované maximální přípustné hmotnosti pro registraci/provoz (není povinné: jsou-li tyto hodnoty udány, musí být ověřeny podle požadavků přílohy IV směrnice 97/27/ES):

2.16.1   Uvažovaná maximální přípustná hmotnost naloženého vozidla pro registraci/provoz (je možné uvést více údajů pro různé technické konfigurace (#)):

2.16.2   Uvažovaná maximální přípustná hmotnost naloženého vozidla pro registraci/provoz na každou nápravu a u návěsu nebo u přívěsu s nápravami uprostřed uvažovaná hmotnost ve spojovacím bodě podle výrobce, pokud je tato hmotnost nižší než maximální technicky přípustná hmotnost na spojovacím zařízení (je možné uvést více údajů pro různé technické konfigurace (#)):

2.16.3   Uvažovaná maximální přípustná hmotnost pro registraci/provoz na každou skupinu náprav (je možné uvést více údajů pro různé technické konfigurace (#)):

2.16.4   Uvažovaná maximální přípustná tažená hmotnost pro registraci/provoz (je možné uvést více údajů pro různé technické konfigurace(#)):

2.16.5   Uvažovaná maximální přípustná tažená hmotnost jízdní soupravy pro registraci/provoz (je možné uvést více údajů pro různé technické konfigurace (#)):

3.   HNACÍ JEDNOTKA(q) (pokud může vozidlo používat jako palivo buď benzin, motorovou naftu atd., nebo také jejich kombinaci s jinými palivy, je třeba jednotlivé body opakovat (+))

Výrobce:

3.1.1   Kód motoru podle označení výrobcem na motoru:

Spalovací motor

Specifické údaje o motoru

3.2.1.1   Pracovní princip: zážehový/vznětový, čtyřtakt/dvoutakt (1)

Počet a uspořádání válců:

3.2.1.2.1   Vrtání (r): … mm

3.2.1.2.2   Zdvih (r): … mm

3.2.1.2.3   Pořadí zapalování:

3.2.1.3   Zdvihový objem (s): … cm3

3.2.1.4   Kompresní objemový poměr (2):

3.2.1.5   Výkresy spalovacího prostoru, hlavy pístu a u zážehových motorů pístních kroužků:

Běžné volnoběžné otáčky (2): … ot/min

3.2.1.6.1   Zvýšené volnoběžné otáčky (2): … ot/min

3.2.1.7   Objem oxidu uhelnatého ve výfukových plynech při volnoběhu (2): … % podle výrobce (jen pro zážehové motory)

3.2.1.8   Maximální čistý výkon (t): … kW při … ot/min (hodnota podle výrobce)

3.2.1.9   Maximální přípustné otáčky motoru podle výrobce: … ot/min

3.2.1.10   Maximální čistý točivý moment (t): … kW při … ot/min (hodnota podle výrobce)

Palivo: motorová nafta / benzin / zkapalněný ropný plyn / zemní plyn / ethanol … (1)

3.2.2.1   RON, olovnatý benzin:

3.2.2.2   RON, bezolovnatý benzin:

3.2.2.3   Hrdlo palivové nádrže: zúžené hrdlo / označení (1)

Palivová nádrž (nádrže)

Provozní palivová nádrž (nádrže)

3.2.3.1.1   Počet, objem, materiál:

3.2.3.1.2   Výkres a technický popis nádrže (nádrží) se všemi spoji a potrubím pro systém odvzdušnění a odvětrání, uzávěry, ventily, upevnění:

3.2.3.1.3   Výkres znázorňující jednoznačně umístění nádrže (nádrží) na vozidle:

Záložní palivová nádrž (nádrže)

3.2.3.2.1   Počet, objem, materiál:

3.2.3.2.2   Výkres a technický popis nádrže (nádrží) se všemi spoji a potrubím pro systém odvzdušnění a odvětrání, uzávěry, ventily, upevnění:

3.2.3.2.3   Výkres znázorňující jednoznačně umístění nádrže (nádrží) na vozidle:

Dodávka paliva

Karburátorem (karburátory): ano/ne (1)

3.2.4.1.1   Značka (značky):

3.2.4.1.2   Typ (typy):

3.2.4.1.3   Užitý počet:

Seřízení (2)

3.2.4.1.4.1

Trysky:

Nebo křivka dodávky paliva v závislosti na průtoku vzduchu a požadované seřízení pro dodržení této křivky

3.2.4.1.4.2

Vzdušníky:

3.2.4.1.4.3

Hladina v plovákové komoře:

3.2.4.1.4.4

Hmotnost plováku:

3.2.4.1.4.5

Plovákový ventil:

Systém pro studený start: ruční/samočinný (1)

3.2.4.1.5.1   Pracovní princip (principy):

3.2.4.1.5.2   Pracovní omezení/seřízení (1) (2)

Vstřikem paliva (pouze pro vznětové motory): ano/ne (1)

3.2.4.2.1   Popis systému:

3.2.4.2.2   Pracovní princip: přímý vstřik / komůrkový / vírová komůrka (1)

Vstřikovací čerpadlo

3.2.4.2.3.1   Značka (značky):

3.2.4.2.3.2   Typ (typy):

3.2.4.2.3.3   Maximální dodávka paliva (1) (2): … mm3/zdvih nebo cyklus při otáčkách čerpadla … ot/min nebo alternativně charakteristický diagram:

3.2.4.2.3.4   Časování vstřiku (2):

3.2.4.2.3.5   Křivka předvstřiku (2):

3.2.4.2.3.6   Postup seřízení: zkušební stav/motor (1)

Regulátor

3.2.4.2.4.1   Typ:

Bod omezení otáček

3.2.4.2.4.2.1   Bod omezení při plném zatížení: … ot/min

3.2.4.2.4.2.2   Bod omezení bez zatížení: … ot/min

Vstřikovací potrubí

3.2.4.2.5.1   Délka: … mm

3.2.4.2.5.2   Vnitřní průměr: … mm

Vstřikovač (vstřikovače)

3.2.4.2.6.1   Značka (značky):

3.2.4.2.6.2   Typ (typy):

3.2.4.2.6.3   Otevírací tlak (2): … kPa nebo charakteristický diagram (2):

Systém pro studený start

3.2.4.2.7.1   Značka (značky):

3.2.4.2.7.2   Typ (typy):

3.2.4.2.7.3   Popis:

Pomocný startovací prostředek

3.2.4.2.8.1   Značka (značky):

3.2.4.2.8.2   Typ (typy):

3.2.4.2.8.3   Popis systému:

Elektronická řídicí jednotka

3.2.4.2.9.1   Značka (značky):

3.2.4.2.9.2   Popis systému:

Vstřikem paliva (pouze pro zážehové motory): ano/ne (1)

3.2.4.3.1   Pracovní princip: vstřik do sacího potrubí (jednobodový/vícebodový (1))/přímý vstřik/jiný (uveďte) (1)

3.2.4.3.2   Značka (značky):

3.2.4.3.3   Typ (typy):

Popis systému

3.2.4.3.4.1

Typ nebo číslo řídicí jednotky:

V případě jiné dodávky paliva, než je plynulé vstřikování, uveďte odpovídající údaje

3.2.4.3.4.2

Typ regulátoru paliva:

3.2.4.3.4.3

Typ čidla průtoku vzduchu:

3.2.4.3.4.4

Typ rozdělovače paliva:

3.2.4.3.4.5

Typ tlakového regulátoru:

3.2.4.3.4.6

Typ mikrospínače:

3.2.4.3.4.7

Typ šroubu pro nastavení volnoběhu:

3.2.4.3.4.8

Typ skříně škrticí klapky:

3.2.4.3.4.9

Typ čidla teploty vody:

3.2.4.3.4.10   Typ čidla teploty vzduchu:

3.2.4.3.4.11   Typ přepínače teploty vzduchu:

3.2.4.3.5   Vstřikovače: Otevírací tlak (2): … kPa nebo charakteristický diagram:

3.2.4.3.6   Časování vstřiku:

Systém pro studený start

3.2.4.3.7.1   Pracovní princip (principy):

3.2.4.3.7.2   Pracovní omezení / seřízení (1) (2):

Podávacím palivovým čerpadlem

3.2.4.4.1   Tlak (2): … kPa nebo charakteristický diagram (2):

Elektrický systém

3.2.5.1   Jmenovité napětí: … V, na kostře kladný/záporný pól (1)

Generátor

3.2.5.2.1   Typ:

3.2.5.2.2   Jmenovitý výkon: … VA

Zapalování

3.2.6.1   Značka (značky):

3.2.6.2   Typ (typy):

3.2.6.3   Pracovní princip:

3.2.6.4   Křivka předstihu zapalování (2):

3.2.6.5   Statické časování zážehu (2): … stupňů před horní úvratí

3.2.6.6   Mezera kontaktů přerušovače (2): … mm

3.2.6.7   Úhel sepnutí (2): … stupňů

Chladicí systém: kapalinou/vzduchem (1)

3.2.7.1   Jmenovité nastavení mechanismu regulace teploty motoru

Kapalný

3.2.7.2.1   Druh kapaliny:

3.2.7.2.2   Oběhové čerpadlo (oběhová čerpadla): ano/ne (1)

Vlastnosti: nebo

3.2.7.2.3.1   Značka (značky):

3.2.7.2.3.2   Typ (typy):

3.2.7.2.4   Převodový poměr (převodové poměry) pohonu:

3.2.7.2.5   Popis ventilátoru a mechanismu jeho pohonu:

Vzduch

3.2.7.3.1   Dmychadlo: ano/ne (1)

Vlastnosti: nebo

3.2.7.3.2.1   Značka (značky):

3.2.7.3.2.2   Typ (typy):

3.2.7.3.3   Převodový poměr (převodové poměry) pohonu:

Systém sání

Přeplňování: ano/ne (1)

3.2.8.1.1   Značka (značky):

3.2.8.1.2   Typ (typy):

3.2.8.1.3   Popis systému (např. maximální plnicí tlak: … kPa; popřípadě odpouštěcí zařízení):

3.2.8.2   Mezichladič: ano/ne (1)

3.2.8.3   Podtlak v sání při jmenovitých otáčkách a při plném zatížení

přípustná minimální hodnota: … kPa

přípustná maximální hodnota: … kPa

Popis a výkresy sacího potrubí a jeho příslušenství (sběrná komora, zařízení k ohřevu, přídavné vstupy sání atd.):

3.2.8.4.1   Popis sacího potrubí motoru (přiložte výkresy nebo fotografie):

Čistič sání, výkresy: nebo

3.2.8.4.2.1   Značka (značky):

3.2.8.4.2.2   Typ (typy):

Tlumič sání, výkresy: nebo

3.2.8.4.3.1   Značka (značky):

3.2.8.4.3.2   Typ (typy):

Výfukový systém

3.2.9.1   Popis nebo výkres výfukového potrubí motoru:

3.2.9.2   Popis nebo výkres výfukového systému:

3.2.9.3   Maximální přípustný protitlak výfuku při jmenovitých otáčkách motoru a při plném zatížení: … kPa

3.2.9.4   Tlumič (tlumiče) výfuku: pro přední, střední a zadní tlumič: výrobce, typ a značka; pokud je pro vnější akustický tlak rozhodující: protihluková opatření v motorovém prostoru a na motoru:

3.2.9.5   Umístění výustky výfuku:

3.2.9.6   Tlumič výfuku obsahující vláknité materiály:

3.2.10   Minimální průřezy vstupních a výstupních průchodů:

Časování ventilů nebo obdobné údaje

3.2.11.1   Maximální zdvih ventilů, úhly otevření a zavření nebo podrobnosti časování jiného systému řízení ve vztahu k úvratím:

3.2.11.2   Referenční nebo seřizovací rozpětí (1):

Opatření proti znečišťování ovzduší

3.2.12.1   Zařízení pro recyklaci plynů z klikové skříně (popis a výkresy):

Přídavná zařízení proti znečišťování (pokud existují a nejsou uvedena v jiných bodech)

Katalyzátor: ano/ne (1)

3.2.12.2.1.1   Počet katalyzátorů a jejich částí:

3.2.12.2.1.2   Rozměry, tvar a objem katalyzátoru (katalyzátorů):

3.2.12.2.1.3   Typ katalytické činnosti:

3.2.12.2.1.4   Celková náplň drahých kovů:

3.2.12.2.1.5   Poměrná koncentrace:

3.2.12.2.1.6   Nosič (struktura a materiál):

3.2.12.2.1.7   Hustota komůrek:

3.2.12.2.1.8   Druh pouzdra katalyzátoru (katalyzátorů):

3.2.12.2.1.9   Umístění katalyzátoru (katalyzátorů) (místo a vztažná vzdálenost ve výfukovém potrubí):

3.2.12.2.1.10   Tepelný kryt: ano/ne (1)

Kyslíková sonda: ano/ne (1)

3.2.12.2.2.1   Typ:

3.2.12.2.2.2   Umístění:

3.2.12.2.2.3   Regulační rozsah:

Přípusť vzduchu: ano/ne (1)

3.2.12.2.3.1   Druh (pulsující vzduch, vzduchové čerpadlo atd.):

Recirkulace výfukových plynů: ano/ne (1)

3.2.12.2.4.1   Vlastnosti (průtok atd.):

Systém pro regulaci emisí způsobených vypařováním: ano/ne (1)

3.2.12.2.5.1   Podrobný popis zařízení a stav jejich seřízení:

3.2.12.2.5.2   Výkres systému pro regulaci vypařování:

3.2.12.2.5.3   Výkres nádoby s aktivním uhlím:

3.2.12.2.5.4   Hmotnost dřevěného uhlí: … gramů

3.2.12.2.5.5   Výkres palivové nádrže s udáním objemu a materiálu:

3.2.12.2.5.6   Výkres tepelného krytu mezi nádrží a výfukovým systémem:

Filtr částic: ano/ne (1)

3.2.12.2.6.1   Rozměry, tvar a objem filtru částic:

3.2.12.2.6.2   Druh a konstrukce filtru částic:

3.2.12.2.6.3   Umístění (vztažná vzdálenost ve výfukovém potrubí):

3.2.12.2.6.4   Postup nebo systém regenerace, popis nebo výkres:

Palubní diagnostický systém (OBD): ano/ne (1)

3.2.12.2.7.1   Popis nebo výkres indikátoru chybné funkce (MI):

3.2.12.2.7.2   Seznam a účel všech prvků monitorovaných systémem OBD:

Popis (obecné pracovní principy) pro

Zážehové motory (1)

3.2.12.2.7.3.1.1   Monitorování katalyzátoru (1):

3.2.12.2.7.3.1.2   Detekce selhání zapalování (1):

3.2.12.2.7.3.1.3   Monitorování kyslíkové sondy (1):

3.2.12.2.7.3.1.4   Ostatní prvky monitorované systémem OBD (1):

Zážehové motory (1)

3.2.12.2.7.3.2.1   Monitorování katalyzátoru (1):

3.2.12.2.7.3.2.2   Monitorování filtru částic (1):

3.2.12.2.7.3.2.3   Monitorování elektronického systému dodávky paliva (1):

3.2.12.2.7.3.2.4   Ostatní prvky monitorované systémem OBD (1):

3.2.12.2.7.4   Kritéria pro aktivaci indikátoru chybné funkce (stanovený počet jízdních cyklů nebo statistická metoda):

3.2.12.2.7.5   Seznam všech výstupních kódů systému OBD a užité formáty (s vysvětlením každého z nich):

3.2.12.2.8   Ostatní systémy (popis a činnost):

3.2.13   Umístění symbolu s koeficientem absorpce (pouze pro vznětové motory):

3.2.14   Podrobnosti všech zařízení zkonstruovaných k ovlivnění palivové ekonomie (pokud nejsou uvedeny v jiných bodech):

Palivový systém pro zkapalněný ropný plyn: ano/ne (1)

3.2.15.1   Číslo ES schválení typu podle směrnice Rady 70/221/EHS (po změně směrnice, v níž budou zahrnuty nádrže na plynná paliva):

Elektronická řídicí jednotka motoru používajícího jako palivo zkapalněný ropný plyn

3.2.15.2.1   Značka (značky):

3.2.15.2.2   Typ (typy):

3.2.15.2.3   Možnosti seřizování z hlediska emisí:

Další dokumentace

3.2.15.3.1   Popis ochrany katalyzátoru při přepínání z benzinu na zkapalněný ropný plyn a naopak:

3.2.15.3.2   Uspořádání systému (elektrické zapojení, podtlakové přípojky, kompenzační hadice atd.):

3.2.15.3.3   Výkres značky:

Palivový systém pro zemní plyn: ano/ne (1)

3.2.16.1   Číslo ES schválení typu podle směrnice Rady 70/221/EHS (po změně směrnice, v níž budou zahrnuty nádrže na plynná paliva):

Elektronická řídicí jednotka motoru používajícího jako palivo zemní plyn

3.2.16.2.1   Značka (značky):

3.2.16.2.2   Typ (typy):

3.2.16.2.3   Možnosti seřizování z hlediska emisí:

Další dokumentace

3.2.16.3.1   Popis ochrany katalyzátoru při přepínání z benzinu na zemní plyn a naopak:

3.2.16.3.2   Uspořádání systému (elektrické zapojení, podtlakové přípojky, kompenzační hadice atd.):

3.2.16.3.3   Výkres značky:

Elektromotor

Typ (vinutí, buzení):

3.3.1.1   Maximální hodinový výkon: … kW

3.3.1.2   Pracovní napětí: … V

Baterie

3.3.2.1   Počet článků:

3.3.2.2   Hmotnost: … kg

3.3.2.3   Kapacita: … Ah (ampérhodiny)

3.3.2.4   Umístění:

3.4   Jiné motory nebo jejich kombinace (údaje o částech takových motorů):

Emise CO2 / spotřeba paliva (u) (hodnota podle výrobce)

CO2 hmotnostní emise

3.5.1.1   CO2 hmotnostní emise (městský cyklus): … g/km

3.5.1.2   CO2 hmotnostní emise (mimoměstský cyklus): … g/km

3.5.1.3   CO2 hmotnostní emise (kombinace): … g/km

Spotřeba paliva

3.5.2.1   Spotřeba paliva (městský cyklus): … l/100 km/m3/100 km (1)

3.5.2.2   Spotřeba paliva (mimoměstský cyklus): … l/100 km/m3/100 km (1)

3.5.2.3   Spotřeba paliva (kombinace): … l/100 km/m3/100 km (1)

Přípustné teploty podle výrobce

Chladicí systém

3.6.1.1   Chlazení kapalinou

Maximální teplota na výstupu: … K

Chlazení vzduchem

3.6.1.2.1   Vztažný bod:

3.6.1.2.2   Maximální teplota ve vztažném bodě: … K

3.6.2   Maximální výstupní teplota mezichladiče plnicího vzduchu: … K

3.6.3   Maximální teplota výfukových plynů ve výfukovém potrubí (potrubích) v blízkosti výstupní příruby (přírub) sběrného výfukového potrubí: … K

3.6.4   Teplota paliva

minimální: … K

maximální: … K

3.6.5   Teplota oleje

minimální: … K

maximální: … K

Příslušenství poháněné motorem

Maximální přípustný výkon odebíraný příslušenstvím poháněným motorem podle požadavků a za provozních podmínek stanovených v bodě 5.1.1 přílohy I směrnice Rady 80/1269/EHS, při všech otáčkách motoru podle definice v bodě 4.1 přílohy III směrnice Rady 88/77/EHS

3.7.1   při volnoběžných otáčkách: … kW

3.7.2   při středních otáčkách: … kW

3.7.3   při jmenovitých otáčkách: … kW

Systém mazání

Popis systému

3.8.1.1   Umístění olejové nádrže:

3.8.1.2   Systém dodávky maziva (čerpadlem/vstřikem do sání/směsi s olejem atd.) (1):

Olejové čerpadlo

3.8.2.1   Značka (značky):

3.8.2.2   Typ (typy):

Směs s olejem

3.8.3.1   Procentní složení:

Chladič oleje: ano/ne (1)

Výkres (výkresy):

nebo

3.8.4.1.1   Značka (značky):

3.8.4.1.2   Typ (typy):

3.9   MOTORY POUŽÍVAJÍCÍ JAKO PALIVO PLYN (v případě systémů jinak uspořádaných uveďte odpovídající údaje)

3.9.1   Palivo: zkapalněný ropný plyn (LPG) / zemní plyn (NG-H) / zemní plyn (NG-L) / zemní plyn (NG-HL) (1)

Regulátor (regulátory) tlaku nebo odpařovač/regulátor (regulátory) tlaku (1)

3.9.2.1   Značka (značky):

3.9.2.2   Typ (typy):

3.9.2.3   Počet stupňů snižování tlaku:

3.9.2.4   Konečný tlak

minimální: … kPa

maximální: … kPa

3.9.2.5   Počet hlavních seřizovacích bodů:.

3.9.2.6   Počet bodů pro seřízení volnoběhu:

3.9.2.7   Značka ES schválení typu podle směrnice …/…/ES:

Přívod paliva: směšovač / vstřik plynu / vstřik kapaliny / přímý vstřik (1)

3.9.3.1   Řízení směsi:

3.9.3.2   Popis systému nebo diagram a výkresy:

3.9.3.3   Značka ES schválení typu podle směrnice …/…/ES:

Směšovač

3.9.4.1   Počet:

3.9.4.2   Značka (značky):

3.9.4.3   Typ (typy):

3.9.4.4   Umístění:

3.9.4.5   Možnosti seřizování:

3.9.4.6   Značka ES schválení typu podle směrnice …/…/ES:

Vstřik do sacího potrubí

3.9.5.1   Způsob vstřiku: jednobodový/vícebodový (1)

3.9.5.2   Způsob vstřiku: spojitě/simultánně/sekvenčně (1)

Zařízení pro vstřik

3.9.5.3.1   Značka (značky):

3.9.5.3.2   Typ (typy):

3.9.5.3.3   Možnosti seřizování:

3.9.5.3.4   Značka ES schválení typu podle směrnice …/…/ES:

Podávací čerpadlo (je-li použito)

3.9.5.4.1   Značka (značky):

3.9.5.4.2   Typ (typy):

3.9.5.4.3   Značka ES schválení typu podle směrnice …/…/ES:

Vstřikovač (vstřikovače)

3.9.5.5.1   Značka (značky):

3.9.5.5.2   Typ (typy):

3.9.5.5.3   Značka ES schválení typu podle směrnice …/…/ES:

Přímý vstřik

Vstřikovací čerpadlo / regulátor tlaku (1)

3.9.6.1.1   Značka (značky):

3.9.6.1.2   Typ (typy):

3.9.6.1.3   Časování vstřiku:

3.9.6.1.4   Značka ES schválení typu podle směrnice …/…/ES:

Vstřikovač (vstřikovače)

3.9.6.2.1   Značka (značky):

3.9.6.2.2   Typ (typy):

3.9.6.2.3   Otevírací tlak nebo charakteristický diagram (2):

3.9.6.2.4   Značka ES schválení typu podle směrnice …/…/ES:

Elektronická řídicí jednotka (ECU)

3.9.7.1   Značka (značky):

3.9.7.2   Typ (typy):

3.9.7.3   Možnosti seřizování:

Specifické vybavení pro zemní plyn jako palivo

Varianta 1 (pouze pro případ schválení typu motoru pro některá daná složení paliva)

3.9.8.1.1   Složení paliva:

methan (CH4): základ: … % mol min. … % mol max. … % mol

ethan (C2H6): základ: … % mol min. … % mol max. … % mol

propan (C3H8): základ: … % mol min. … % mol max. … % mol

butan (C4H10): základ: … % mol min. … % mol max. … % mol

C5/C5+: základ: … % mol min. … % mol max. … % mol

kyslík (O2): základ: … % mol min. … % mol max. … % mol

inertní plyn (N2, He apod.): základ: … % mol min. … % mol max. … % mol

Vstřikovač (vstřikovače)

3.9.8.1.2.1   Značka (značky):

3.9.8.1.2.2   Typ (typy):

3.9.8.1.3   Ostatní (pokud je třeba):

3.9.8.1.4   Teplota paliva

minimální: … K

maximální: … K

u motorů poháněných plynem v konečném stupni regulace tlaku.

3.9.8.1.5   Tlak paliva

minimální: … kPa

maximální: … kPa

v konečném stupni regulace tlaku, jen u motorů poháněných zemním plynem.

3.9.8.2   Varianta 2 (pouze pro případ schválení pro některá daná složení paliva)

4.   PŘEVODY (v)

4.1   Výkres převodového ústrojí:

Druh (mechanický, hydraulický, elektrický atd.):

4.2.1   Stručný popis elektrických nebo elektronických dílů (jsou-li užity):

Moment setrvačnosti setrvačníku motoru:

4.3.1   Přídavné momenty setrvačnosti při nezařazeném převodu:

Spojka (typ):

4.4.1   Maximální změna točivého momentu:

Převodovka

4.5.1   Druh (s ručním řazením / automatická / CVT (plynule měnitelný převod)) (1)

4.5.2   Umístění vzhledem k motoru:

4.5.3   Způsob řazení:

4.6   Převodové poměry

Stupeň

Vnitřní převody (poměr otáček hřídele motoru k otáčkám výstupního hřídele převodovky)

Koncový převod (převody) (poměr otáček výstupního hřídele převodovky k otáčkám hnaných kol)

Celkové převody

Maximum pro CVT

 

 

 

1

 

 

 

2

 

 

 

3

 

 

 

 

 

 

Minimum pro CVT

 

 

 

Zpětný chod

 

 

 

4.7   Maximální rychlost vozidla (v km/h) (w):

Rychloměr (v případě tachografu uveďte pouze jeho značku schválení typu):

4.8.1   Způsob činnosti a popis pohonu:

4.8.2   Konstanta přístroje:

4.8.3   Dovolená odchylka měřicího mechanismu (podle bodu 2.1.3 přílohy II směrnice Rady 75/443/EHS):

4.8.4   Celkový převodový poměr (podle bodu 2.1.2 přílohy II směrnice 75/443/EHS) nebo obdobný údaj:

4.8.5   Výkres stupnice rychloměru nebo jiných způsobů zobrazení jeho údajů:

4.9   Uzávěr diferenciálu: ano/ne/volitelný (1)

5.   NÁPRAVY

5.1   Popis každé nápravy:

5.2   Značka:

5.3   Typ:

5.4   Umístění zdvihatelné nápravy (zdvihatelných náprav):

5.5   Umístění zatížitelné nápravy (zatížitelných náprav):

6.   ZAVĚŠENÍ

6.1   Výkresy uspořádání závěsů:

Způsob a konstrukce zavěšení každé nápravy, skupiny náprav nebo kola:

6.2.1   Seřizování výšky: ano/ne/volitelné (1)

6.2.2   Stručný popis elektrických nebo elektronických dílů (jsou-li užity):

Vzduchové zavěšení hnací nápravy (náprav): ano/ne/volitelné (1)

6.2.3.1   Zavěšení hnací nápravy (hnacích náprav) rovnocenné vzduchovému zavěšení: ano/ne (1)

6.2.3.2   Frekvence a tlumení svislého kmitání odpružené hmoty:

6.3   Vlastnosti pružicích prvků zavěšení (konstrukce, údaje o materiálech a rozměrech):

6.4   Stabilizátory: ano/ne/volitelné (1)

6.5   Tlumiče pérování: ano/ne/volitelné (1)

Pneumatiky a kola

Kombinace pneumatika/kolo (u pneumatik uveďte označení rozměru, minimální index únosnosti, značku minimální kategorie rychlosti; u pneumatik s kategorie Z určených pro vozidla s maximální rychlostí vyšší než 300 km/h je třeba uvést odpovídající údaje; u kol uveďte rozměr (rozměry) ráfku a hloubku zálisu ráfku)

Nápravy

6.6.1.1.1   1. náprava:

6.6.1.1.2   2. náprava:

atd.

6.6.1.2   Náhradní kolo, pokud existuje:

Horní a dolní mez poloměru valení

6.6.2.1   1. náprava:

6.6.2.2   2. náprava:

atd.

6.6.3   Tlak (tlaky) v pneumatikách podle doporučení výrobce vozidla: … kPa

6.6.4   Kombinace řetězy/pneumatika/kolo přední nebo zadní nápravy, která je podle doporučení výrobce pro typ vozidla vhodná:

6.6.5   Stručný popis náhradního kola pro dočasné užití (pokud existuje):

7.   ŘÍZENÍ

7.1   Schematický diagram řízené nápravy (náprav) s údajem geometrie řízení:

Převod a ovládání

7.2.1   Druh převodu řízení (uveďte popřípadě zvlášť pro přední a zadní kola):

Spojení s koly (včetně jiného spojení než mechanického; uveďte popřípadě zvlášť pro přední a zadní kola):

7.2.2.1   Stručný popis elektrických nebo elektronických dílů (pokud existují):

Způsob posílení (pokud existuje):

7.2.3.1   Způsob a schéma činnosti, značka (značky) a typ (typy):

7.2.4   Schematický nákres úplného mechanismu ovládání s udáním umístění různých zařízení na vozidle, která ovlivňují chování ovládání:

7.2.5   Schematický nákres (nákresy) ovládacího prvku (ovládacích prvků) řízení:

7.2.6   Rozsah a způsob případného seřízení ovládacího prvku řízení:

Maximální úhel rejdu kol

7.3.1   Vpravo: … stupňů; počet otáček volantu (nebo odpovídající údaj):

7.3.2   Vlevo: … stupňů; počet otáček volantu (nebo odpovídající údaj):

8.   BRZDY

Je třeba uvést tyto údaje, popřípadě způsob označení:

8.1   Druh a vlastnosti brzd (ve smyslu bodu 1.6 přílohy I směrnice Rady 71/320/EHS) s výkresem (např. bubny nebo kotouče, brzděná kola, spojení s brzděnými koly, značka a typ celků čelisti s obložením/celků destiček s obložením nebo brzdových obložení, účinné brzdné plochy, poloměr bubnů, brzdových čelistí nebo kotoučů, hmotnost bubnů, zařízení pro seřizování, odpovídající části náprav a zavěšení):

Funkční schéma, popis nebo výkres následujících brzdových systémů (ve smyslu bodu 1.2 přílohy I směrnice 71/320/EHS), například s údajem o převodu a ovládání (sestava, seřízení, poměry mechanického převodu, přístupnost ovládacího prvku a jeho umístění, ovládací prvky se západkou a rohatkou při mechanickém převodu, vlastnosti hlavních částí pákoví, válců a ovládacích pístů, brzdových válců nebo obdobných částí v případě elektrických brzdových systémů):

8.2.1   Soustava pro provozní brzdění:

8.2.2   Soustava pro nouzové brzdění:

8.2.3   Soustava pro parkovací brzdění:

8.2.4   Případný přídavný brzdový systém:

8.2.5   Odtrhové brzdové zařízení:

8.3   Ovládací prvek a převod soustav pro brzdění přípojných vozidel u vozidel konstruovaných pro tažení přípojného vozidla:

8.4   Vozidlo je vybaveno k tažení přípojného vozidla s elektrickou/pneumatickou/hydraulickou (1) soustavou pro provozní brzdění: ano/ne (1)

Protiblokovací systém brzd: ano/ne/volitelné (1)

8.5.1   U vozidel s protiblokovacími systémy popis činnosti systému (včetně všech elektronických dílů), elektrické blokové schéma, schéma hydraulických nebo pneumatických obvodů:

8.6   Výpočty a křivky podle dodatku k bodu 1.1.4.2 přílohy II směrnice 71/320/EHS (popřípadě dodatku k příloze XI):

Popis nebo výkres zásobování energií (uveďte i pro brzdová zařízení s posilováním):

8.7.1   U tlakovzdušných brzdových systémů pracovní tlak p2 v tlakovém vzdušníku (tlakových vzdušnících):

8.7.2   U podtlakových brzdových systémů počáteční energie ve vzdušníku (vzdušnících):

8.8   Výpočet brzdového systému: stanovení poměru mezi celkovými brzdnými silami na obvodu kol a silou působící na ovládací prvek brzdění:

8.9   Stručný popis brzdových zařízení (podle bodu 1.6 doplňku k dodatku 1 k příloze IX směrnice 71/320/EHS):

8.10   Je-li požadována výjimka ze zkoušky typu I nebo typu II nebo typu III, uveďte číslo zkušebního protokolu podle dodatku 2 k příloze VII směrnice 71/320/EHS:

8.11   Údaje o typu (typech) odlehčovacího brzdového systému (systémů):

9.   KAROSERIE

9.1   Druh karoserie:

9.2   Užité materiály a postupy výroby:

Dveře pro cestující, zámky a závěsy dveří

Uspořádání dveří a počet dveří:

9.3.1.1   Rozměry, směr a maximální úhel otevření:

9.3.2   Výkresy zámků a závěsů a jejich umístění na dveřích:

9.3.3   Technický popis zámků a závěsů:

9.3.4   Podrobnosti (včetně rozměrů) vstupů, schodů a popřípadě nezbytných držadel:

Pole výhledu z vozidla (směrnice Rady 77/649/EHS)

9.4.1   Dostatečně podrobné údaje o primárních referenčních značkách umožňující jejich pohotové rozeznání a ověření polohy každé značky vůči ostatním a vůči R-bodu:

9.4.2   Výkres (výkresy) nebo fotografie ukazující umístění částí v úhlu 180° dopředného pole výhledu:

Čelní sklo a ostatní okna

Čelní sklo

9.5.1.1   Užité materiály:

9.5.1.2   Způsob montáže:

9.5.1.3   Úhel sklonu:

9.5.1.4   Číslo (čísla) ES schválení typu:

9.5.1.5   Příslušenství čelního skla a poloha, ve které jsou montována, spolu se stručným popisem jakýchkoli souvisejících elektrických nebo elektronických součástí:

Ostatní okna

9.5.2.1   Užité materiály:

9.5.2.2   Číslo (čísla) ES schválení typu:

9.5.2.3   Stručný popis elektrických nebo elektronických dílů mechanismu spouštění oken (jsou-li užity):

Posuvné střešní okno

9.5.3.1   Užité materiály:

9.5.3.2   Číslo (čísla) ES schválení typu:

Ostatní zasklené plochy

9.5.4.1   Užité materiály:

9.5.4.2   Číslo (čísla) ES schválení typu:

Stírač (stírače) čelního skla

9.6.1   Podrobný technický popis (včetně fotografií nebo výkresů):

Ostřikovač čelního skla

9.7.1   Podrobný technický popis (včetně fotografií nebo výkresů) nebo číslo ES schválení typu, je-li ostřikovač schválen jako samostatný technický celek:

Odmrazování a odmlžování

9.8.1   Podrobný technický popis (včetně fotografií nebo výkresů):

9.8.2   Maximální elektrická spotřeba: … kW

Zařízení pro nepřímý výhled

Zrcátka (uveďte pro každé zrcátko):

9.9.1.1   Značka:

9.9.1.2   Značka ES schválení typu:

9.9.1.3   Varianta:

9.9.1.4   Výkres (výkresy) pro identifikaci zrcátka ukazující umístění zrcátka na vozidle:

9.9.1.5   Podrobnosti o způsobu připevnění včetně konstrukční části vozidla, ke které je připevněno:

9.9.1.6   Nepovinná zařízení, která mohou ovlivnit pole výhledu směrem dozadu:

9.9.1.7   Stručný popis elektronických dílů seřizovacího mechanismu (jsou-li užity):

Zařízení pro nepřímý výhled jiná než zrcátka:

Typ a vlastnosti (např. úplný popis zařízení):

9.9.2.1.1   V případě zařízení kamera-monitor: detekční vzdálenost (mm), kontrast, rozsah jasu, potlačení odlesku, zobrazení (černobílé/barevné), obnovovací frekvence obrazu, dosah jasu monitoru:

9.9.2.1.2   Dostatečně podrobné výkresy pro identifikaci úplného zařízení včetně návodů k montáži; na výkrese musí být vyznačeno umístění značky ES schválení typu:

Vnitřní výbava

Ochrana cestujících před stykem s vnitřními částmi vozidla (směrnice Rady 74/60/EHS)

9.10.1.1   Dispoziční výkres nebo fotografie s vyznačením polohy připojených řezů nebo pohledů:

9.10.1.2   Fotografie nebo výkres zobrazující vztažnou čáru včetně vyjmutých oblastí (bod 2.3.1 přílohy I směrnice 74/60/EHS):

9.10.1.3   Fotografie, výkresy nebo rozvinutý pohled vnitřní výbavy zobrazující části prostoru pro cestující a užité materiály (kromě vnitřních zpětných zrcátek), uspořádání ovládačů, střechy a posuvné střechy, opěradel, sedáků a zadní části sedadel (bod 3.2 přílohy I směrnice 74/60/EHS):

Uspořádání a identifikace ovladačů, sdělovačů a indikátorů

9.10.2.1   Fotografie nebo výkresy uspořádání značek a ovladačů, sdělovačů a indikátorů:

9.10.2.2   Fotografie nebo výkresy identifikace odpovídajících ovladačů, sdělovačů a indikátorů a částí vozidel uvedených ve směrnici Rady 78/316/EHS, kde to přichází v úvahu:

9.10.2.3   Souhrnná tabulka

Vozidlo je vybaveno následujícími ovladači, indikátory a sdělovači podle příloh II a III směrnice 78/316/EHS.

Ovladače, sdělovače a indikátory, které musí být v případě namontování identifikovatelné, a značky, které musí být pro tento účel použity

Značka č.

Zařízení

Ovladač/indikátor (1)

Označen značkou (1)

Kde (2)

Sdělovač

Označen značkou (1)

Kde (2)

1

Hlavní spínač světel

OK (10)

 

 

 

 

 

2

Potkávací světlomety

 

 

 

 

 

 

3

Dálkové světlomety

 

 

 

 

 

 

4

Obrysové svítilny

 

 

 

 

 

 

5

Přední mlhové světlomety

 

 

 

 

 

 

6

Zadní mlhové svítilny

 

 

 

 

 

 

7

Korektor sklonu světlometů

 

 

 

 

 

 

8

Parkovací svítilny

 

 

 

 

 

 

9

Směrové svítilny

 

 

 

 

 

 

10

Varovná světla

 

 

 

 

 

 

11

Stírač čelního skla

 

 

 

 

 

 

12

Ostřikovače čelního skla

 

 

 

 

 

 

13

Stírač a ostřikovač čelního skla

 

 

 

 

 

 

14

Zařízení pro čištění světlometů

 

 

 

 

 

 

15

Odmlžování a odmrazování čelního skla

 

 

 

 

 

 

16

Odmlžování a odmrazování zadního skla

 

 

 

 

 

 

17

Ventilátor větrání

 

 

 

 

 

 

18

Předehřívání vznětového motoru

 

 

 

 

 

 

19

Sytič

 

 

 

 

 

 

20

Porucha brzd

 

 

 

 

 

 

21

Hladina paliva

 

 

 

 

 

 

22

Stav nabíjení baterie

 

 

 

 

 

 

23

Teplota chladicího média motoru

 

 

 

 

 

 


Ovladače, sdělovače a indikátory, které jsou v případě namontování identifikovatelné nepovinně, a značky, které musí být užity, pokud mají být identifikovány

Značka č.

Zařízení

Ovladač/indikátor (3)

Označen značkou (3)

Kde (4)

Sdělovač

Označen značkou (3)

Kde (4)

1

Parkovací brzda

 

 

 

 

 

 

2

Stírač zadního okna

 

 

 

 

 

 

3

Ostřikovač zadního okna

 

 

 

 

 

 

4

Stírač a ostřikovač zadního okna

 

 

 

 

 

 

5

Stírač čelního skla s cyklovačem

 

 

 

 

 

 

6

Zvukový výstražný signál (houkačka)

 

 

 

 

 

 

7

Přední kapota

 

 

 

 

 

 

8

Zadní kapota (zavazadlový prostor)

 

 

 

 

 

 

9

Bezpečnostní pás

 

 

 

 

 

 

10

Tlak oleje v motoru

 

 

 

 

 

 

11

Bezolovnatý benzin

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Sedadla

9.10.3.1   Počet:

Umístění a uspořádání:

9.10.3.2.1   Počet míst k sedění:

9.10.3.2.2   Místa k sedění určená k užití pouze při stojícím vozidle:

9.10.3.3   Hmotnost:

Vlastnosti: u sedadel, která nemají ES schválení typu konstrukční části, popis a výkresy:

9.10.3.4.1   sedadel a jejich ukotvení:

9.10.3.4.2   systému seřizování:

9.10.3.4.3   systému posouvání a blokování:

9.10.3.4.4   kotevních úchytů bezpečnostních pásů, jsou-li součástí konstrukce sedadla:

9.10.3.4.5   konstrukčních částí vozidla sloužících k ukotvení:

Souřadnice nebo výkres R-bodu (x)

9.10.3.5.1   sedadla řidiče:

9.10.3.5.2   ostatních míst k sedění:

Konstrukční úhel opěradla

9.10.3.6.1   sedadla řidiče:

9.10.3.6.2   ostatních míst k sedění:

Rozsah seřízení

9.10.3.7.1   sedadla řidiče:

9.10.3.7.2   ostatních míst k sedění:

Opěrky hlavy

9.10.4.1   Druh opěrky (opěrek) hlavy: pevně vestavěná / oddělitelná / samostatná (1)

9.10.4.2   Číslo (čísla) schválení typu, pokud existuje (existují):

U opěrek hlavy dosud neschválených jako typ:

9.10.4.3.1   podrobný popis opěrky hlavy, zejména s uvedením vlastností užitého materiálu (užitých materiálů) čalounění a popřípadě umístění a vlastností podpěr a kotevních úchytů v typu sedadla, pro které je požadováno schválení typu:

U „samostatných“ opěrek hlavy

9.10.4.3.2.1   podrobný popis konstrukční oblasti, k níž je opěrka hlavy určena k namontování:

9.10.4.3.2.2   rozměrové výkresy charakteristických částí konstrukce a opěrky hlavy:

Systémy vytápění prostoru pro cestující

9.10.5.1   Stručný popis typu vozidla z hlediska systému vytápění, pokud systém vytápění využívá teplo chladicího média motoru:

Podrobný popis typu vozidla z hlediska systému vytápění, je-li jako zdroj tepla využíván chladicí vzduch nebo výfukové plyny motoru, včetně

9.10.5.2.1   dispozičního výkresu systému vytápění udávajícího jeho umístění ve vozidle:

9.10.5.2.2   dispozičního výkresu výměníku tepla u systémů vytápění, které využívají k vytápění výfukové plyny, nebo konstrukčních částí, kde dochází k výměně tepla (u systémů vytápění, které využívají k vytápění chladicí vzduch motoru):

9.10.5.2.3   výkresu řezu výměníkem tepla nebo odpovídajících konstrukčních částí, kde dochází k výměně tepla, s udáním tloušťky stěny, užitých materiálů a vlastností povrchu:

9.10.5.2.4   U dalších důležitých dílů systému vytápění, jako je například ventilátor topení, musí být udány požadavky na konstrukci a technické údaje:

Stručný popis typu vozidla s ohledem na spalovací systém topení a automatické řízení:

9.10.5.3.1   Dispoziční výkres spalovacího topení, systému sání vzduchu, výfukového systému, palivové nádrže, systému dodávky paliva (včetně ventilů) a elektrického zapojení ukazujícího jejich umístění ve vozidle:

9.10.5.4   Maximální elektrický příkon: … kW

Konstrukční části ovlivňující chování mechanismu řízení při nárazu (směrnice Rady 74/297/EHS)

9.10.6.1   Podrobný popis včetně fotografií nebo výkresů typu vozidla z hlediska konstrukce, rozměrů, obrysů a materiálů části předku vozidla, která je před ovládacím prvkem řízení, včetně částí konstruovaných pro pohlcování energie v případě nárazu na ovládací prvek řízení:

9.10.6.2   Fotografie nebo výkresy jiných částí vozidla, než jsou uvedeny v bodě 9.10.6.1, které výrobce se souhlasem technické zkušebny označí jako ovlivňující chování mechanismu řízení při nárazu:

Hořlavost materiálů užitých ve vnitřní výbavě některých kategorií motorových vozidel (směrnice Rady 95/28/ES)

Materiál užitý (materiály užité) k obložení stropu

9.10.7.1.1   Číslo (čísla) ES schválení typu konstrukční části, je-li (jsou-li) k dispozici:

U dosud neschválených materiálů

9.10.7.1.2.1   Základní materiál (materiály) / označení: …/…

9.10.7.1.2.2   Složený/jednoduchý (1) materiál, počet vrstev (1):

9.10.7.1.2.3   Druh krycí vrstvy (1):

9.10.7.1.2.4   Maximální/minimální tloušťka: …/… mm

Materiál užitý (materiály užité) na zadní stěně a na bočních stěnách

9.10.7.2.1   Číslo (čísla) ES schválení typu konstrukční části, je-li (jsou-li) k dispozici:

U dosud neschválených materiálů

9.10.7.2.2.1   Základní materiál (materiály) / označení: …/…

9.10.7.2.2.2   Složený/jednoduchý (1) materiál, počet vrstev (1):

9.10.7.2.2.3   Druh krycí vrstvy (1):

9.10.7.2.2.4   Maximální/minimální tloušťka: …/… mm

Materiál užitý (materiály užité) pro podlahu

9.10.7.3.1   Číslo (čísla) ES schválení typu konstrukční části, je-li (jsou-li) k dispozici:

U dosud neschválených materiálů

9.10.7.3.2.1   Základní materiál (materiály) / označení: …/…

9.10.7.3.2.2   Složený/jednoduchý (1) materiál, počet vrstev (1):

9.10.7.3.2.3   Druh krycí vrstvy (1):

9.10.7.3.2.4   Maximální/minimální tloušťka: …/… mm

Materiál (materiály) užitý k čalounění sedadel

9.10.7.4.1   Číslo (čísla) ES schválení typu konstrukční části, je-li (jsou-li) k dispozici:

U dosud neschválených materiálů

9.10.7.4.2.1   Základní materiál (materiály) / označení: …/…

9.10.7.4.2.2   Složený/jednoduchý (1) materiál, počet vrstev (1):

9.10.7.4.2.3   Druh krycí vrstvy (1):

9.10.7.4.2.4   Maximální/minimální tloušťka: …/… mm

Materiál užitý (materiály užité) pro topné a ventilační potrubí

9.10.7.5.1   Číslo (čísla) ES schválení typu konstrukční části, je-li (jsou-li) k dispozici:

U dosud neschválených materiálů

9.10.7.5.2.1   Základní materiál (materiály) / označení: …/…

9.10.7.5.2.2   Složený/jednoduchý (1) materiál, počet vrstev (1):

9.10.7.5.2.3   Druh krycí vrstvy (1):

9.10.7.5.2.4   Maximální/minimální tloušťka: …/… mm

Materiál užitý (materiály užité) na zavazadlové poličky

9.10.7.6.1   Číslo (čísla) ES schválení typu konstrukční části, je-li k dispozici:

U dosud neschválených materiálů

9.10.7.6.2.1   Základní materiál (materiály) / označení: …/…

9.10.7.6.2.2   Složený/jednoduchý (1) materiál, počet vrstev (1):

9.10.7.6.2.3   Druh krycí vrstvy (1):

9.10.7.6.2.4   Maximální/minimální tloušťka: …/… mm

Materiál užitý (materiály užité) k jiným účelům

9.10.7.7.1   Uvažované užití:

9.10.7.7.2   Číslo (čísla) ES schválení typu konstrukční části:

U dosud neschválených materiálů

9.10.7.7.3.1   Základní materiál (materiály) / označení: …/…

9.10.7.7.3.2   Složený/jednoduchý (1) materiál, počet vrstev (1):

9.10.7.7.3.3   Druh krycí vrstvy (1):

9.10.7.7.3.4   Maximální/minimální tloušťka: …/… mm

Konstrukční části schválené jako kompletní zařízení (sedadla, oddělovací stěny, zavazadlové poličky atd.)

9.10.7.8.1   Číslo (čísla) ES schválení typu konstrukční části:

9.10.7.8.2   Pro kompletní zařízení: sedadla, oddělovací stěny, zavazadlové poličky atd. (1)

Vnější výčnělky (směrnice Rady 74/483/EHS a směrnice Rady 92/114/EHS)

9.11.1   Celkové uspořádání (výkres nebo fotografie) označující místa přiložených výkresů řezů a pohledů:

9.11.2   Výkresy nebo fotografie – popřípadě a jako příklad – dveřních a okenních sloupků, mříží pro vstup vzduchu, masky chladiče, stíračů čelního skla, dešťových okapů, držadel, vodítek, klapek, závěsů a zámků dveří, háků, ok, ozdob, znaků, emblémů a prolisů a jakýchkoli jiných vnějších výstupků a částí vnějšího povrchu, které mohou být považovány za kritické (např. zařízení pro osvětlení). Pokud nejsou části vyjmenované v předchozí větě kritické, může být jejich výkres pro dokumentaci nahrazen fotografiemi, které jsou v případě potřeby doplněny rozměrovými údaji nebo popisem:

9.11.3   Výkresy částí vnějšího povrchu podle bodu 6.9.1 přílohy I směrnice 74/483/EHS:

9.11.4   Výkres nárazníků:

9.11.5   Výkres podlahové čáry:

Bezpečnostní pásy nebo jiné zádržné systémy

9.12.1   Počet a umístění bezpečnostních pásů a zádržných systémů a sedadel, na nichž mohou být užity:

(L = levá strana, P = pravá strana, S = střed)

 

Úplná značka ES schválení typu

Případná varianta

Zařízení pro výškové seřízení pásu (uveďte ano/ne/volitelné)

První řada sedadel

L

 

 

 

S

 

 

 

P

 

 

 

Druhá řada sedadel (5)

L

 

 

 

S

 

 

 

P

 

 

 

9.12.2   Druh a umístění doplňujících zádržných systémů (uveďte ano/ne/volitelné):

(L = levá strana, P = pravá strana, S = střed)

 

Přední vzduchový vak (airbag)

Boční vzduchový vak (airbag)

Předepínací zařízení bezpečnostních pásů

První řada sedadel

L

 

 

 

S

 

 

 

P

 

 

 

Druhá řada sedadel (6)

L

 

 

 

S

 

 

 

P

 

 

 

9.12.3   Počet a umístění kotevních úchytů bezpečnostních pásů a ověření shody se směrnicí Rady 76/115/EHS (tj. číslo ES schválení typu nebo zkušební protokol):

9.12.4   Stručný popis elektrických nebo elektronických dílů (jsou-li užity):

Kotevní úchyty bezpečnostních pásů

9.13.1   Fotografie nebo výkresy karoserie s údaji o poloze a rozměrech skutečných a efektivních kotevních úchytů, včetně R-bodů:

9.13.2   Výkresy kotevních úchytů pásů a částí konstrukce vozidla, k nimž jsou kotevní úchyty připojeny (s údajem o použitém materiálu):

9.13.3   Označení typů (**) bezpečnostních pásů schválených pro montáž na kotevní úchyty, kterými je vozidlo vybaveno:

 

Místo kotevního úchytu

Konstrukce vozidla

Konstrukce sedadla

První řada sedadel

 

 

Pravé sedadlo

dolní úchyty

vnější

vnitřní

horní úchyty

 

Střední sedadlo

dolní úchyty

pravý

 

 

levý

horní úchyty

 

Levé sedadlo

dolní úchyty

vnější

 

 

vnitřní

horní úchyty

 

Druhá řada sedadel (7)

 

 

Pravé sedadlo

dolní úchyty

vnější

vnitřní

horní úchyty

 

Střední sedadlo

dolní úchyty

pravý

 

 

levý

horní úchyty

 

Levé sedadlo

dolní úchyty

vnější

 

 

vnitřní

horní úchyty

 

9.13.4   Popis zvláštního typu bezpečnostního pásu, je-li kotevní úchyt umístěn na zádové opěře sedadla nebo má-li zařízení pro pohlcování energie:

Místo pro upevnění zadní registrační tabulky (je-li to účelné, uveďte rozsah a popřípadě přiložte výkres)

9.14.1   Výška nad vozovkou, horní okraj:

9.14.2   Výška nad vozovkou, dolní okraj:

9.14.3   Vzdálenost střednice od podélné střední roviny vozidla:

9.14.4   Vzdálenost od levého obrysu vozidla:

9.14.5   Rozměry (délka × šířka):

9.14.6   Sklon roviny ke svislici:

9.14.7   Úhel viditelnosti ve vodorovné rovině:

Ochrana proti podjetí zezadu (směrnice 70/221/EHS)

9.15.0   je namontována: ano/ne/neúplná (1)

9.15.1   Výkresy částí vozidla ovlivňujících ochranu proti podjetí zezadu, tj. výkres vozidla nebo podvozku s umístěním a montáží nejzadnější nápravy, výkres montáže nebo úchytů zadní ochrany proti podjetí. Není-li ochrana proti podjetí zvláštním zařízením, musí výkres zřetelně doložit, že jsou dodrženy požadované rozměry:

9.15.2   V případě zvláštního zařízení na ochranu proti podjetí zezadu úplný popis nebo výkres zařízení (včetně montážních a upevňovacích dílů) nebo číslo ES schválení typu v případě jeho schválení jako typ samostatného technického celku:

Kryty kol (směrnice Rady 78/549/EHS)

9.16.1   Stručný popis vozidla z hlediska krytů jeho kol:

9.16.2   Podrobné výkresy krytů kol a jejich umístění na vozidle s udáním rozměrů podle obrázku 1 přílohy I směrnice 78/549/EHS při uvážení krajních kombinací pneumatika/kolo:

Povinné štítky (směrnice Rady 76/114/EHS)

9.17.1   Fotografie nebo výkresy umístění povinných štítků, nápisů a identifikačního čísla vozidla:

9.17.2   Fotografie nebo výkresy úředních částí štítků a nápisů (vyplněný příklad s rozměry):

9.17.3   Fotografie nebo výkresy identifikačního čísla vozidla (vyplněný příklad s rozměry):

Prohlášení výrobce o splnění požadavků bodu 1.1.1 přílohy II směrnice 76/114/EHS

9.17.4.1   Vysvětlení významu znaků ve druhé části a popřípadě ve třetí části identifikačního čísla vozidla, které byly užity ke splnění požadavků bodu 5.3 normy ISO 3779–1983:

9.17.4.2   Jsou-li ke splnění požadavků bodu 5.4 normy ISO 3779–1983 užity znaky druhé části identifikačního čísla vozidla, uveďte tyto znaky:

Potlačení vysokofrekvenčního rušení

9.18.1   Popis a výkresy/fotografie tvarů a materiálů části karoserie, která tvoří motorový prostor a jemu nejbližší část prostoru pro cestující:

9.18.2   Výkresy nebo fotografie umístění kovových částí v motorovém prostoru (např. topná zařízení, náhradní kolo, filtr sání, řídicí mechanismus atd.):

9.18.3   Tabulka a výkres vybavení pro potlačení vysokofrekvenčního rušení:

9.18.4   Údaje o jmenovité hodnotě stejnosměrného odporu a u odporových kabelů zapalování o jejich jmenovitém odporu na 1 m:

Boční ochrana (směrnice 89/297/EHS)

9.19.0   je namontována: ano/ne/neúplná (1)

9.19.1   Výkres částí vozidla, které se vztahují k boční ochraně, tj. výkres vozidla nebo podvozku s umístěním a montáží náprav, výkres montáže nebo uchycení zařízení pro boční ochranu. Není-li boční ochrana zvláštním zařízením, musí výkres zřetelně doložit, že jsou dodrženy požadované rozměry:

9.19.2   V případě jednoho nebo více zvláštních zařízení pro boční ochranu úplný popis nebo výkres zařízení (včetně montážních a upevňovacích dílů) nebo jeho/jejich číslo ES schválení typu konstrukční části:

Systém proti rozstřiku (směrnice Rady 91/226/EHS)

9.20.0   je namontován: ano/ne/neúplný (1)

9.20.1   Stručný popis vozidla z hlediska systému proti rozstřiku a jeho hlavních částí:

9.20.2   Podrobné výkresy systému proti rozstřiku a jeho umístění na vozidle s údajem rozměrů podle vyobrazení v příloze III směrnice 91/226/EHS, který bere v úvahu extrémní kombinaci pneumatika/kolo:

9.20.3   Číslo ES schválení typu zařízení proti rozstřiku, je-li přiděleno:

Odolnost proti bočnímu nárazu. (směrnice 96/27/ES)

9.21.1   Podrobný popis vozidla z hlediska jeho konstrukce, rozměrů, návrhu a užitých materiálů, bočních stěn prostoru pro cestující (z vnějšku i z vnitřku), včetně fotografií nebo výkresů a včetně zvláštních údajů o případném ochranném systému:

Ochrana proti podjetí zepředu

9.22.1   Výkresy součástí vozidla majících vztah k ochraně proti podjetí zepředu, tj. výkres vozidla nebo podvozku s polohou a upevněním nejširší přední nápravy, výkres uchycení nebo upevnění zařízení na ochranu proti podjetí zepředu. Pokud ochrana proti podjetí není tvořena zvláštním zařízením, musí výkres zřetelně ukázat, že byly dodrženy požadované rozměry:

9.22.2   V případě zvláštního zařízení úplný popis nebo výkres zařízení na ochranu proti podjetí zepředu (včetně uchycení a upevnění) nebo číslo ES schválení typu, jestliže zařízení bylo schváleno jako samostatný technický celek:

Ochrana chodců

9.23.1   Musí být dodán podrobný popis včetně fotografií nebo výkresů vozidla se zaměřením na konstrukci, rozměry, významné vztažné čáry a konstrukční materiály přední části vozidla (vnitřní a vnější). Tento popis by měl zahrnovat podrobnosti o každém vestavěném aktivním ochranném systému.

10.   ZAŘÍZENÍ PRO OSVĚTLENÍ A PRO SVĚTELNOU SIGNALIZACI

10.1   Tabulka všech zařízení: počet, značka, model, značka ES schválení typu, maximální svítivost dálkových světlometů, barva, sdělovač:

10.2   Výkres umístění zařízení pro osvětlení a světelnou signalizaci:

Ke každé svítilně a odrazce uvedené ve směrnici Rady 76/756/EHS uveďte tyto informace (popisem nebo výkresem)

10.3.1   Výkres velikosti svítící plochy:

10.3.2   Metoda užitá k definici přivrácené plochy (viz odstavec 2.10 dokumentů podle bodu 1 přílohy II směrnice 76/756/EHS):

10.3.3   Vztažná osa a vztažný střed:

10.3.4   Způsob ovládání zakrývatelných světlometů:

10.3.5   Jakékoli zvláštní pokyny pro montáž a elektrické připojení:

Potkávací světlomety: obvyklé seřízení podle odstavce 6.2.6.1 dokumentů podle bodu 1 přílohy II směrnice 76/756/EHS:

10.4.1   Hodnota počátečního nastavení:

10.4.2   Umístění údaje:

10.4.3.

Popis/výkres (1) a typ korektoru sklonu světlometů (např. automatický, stupňový, ručně ovládaný, plynule seřiditelný):

Platí pouze pro vozidla s korektorem sklonu světlometu

10.4.4.

Ovládací zařízení:

10.4.5.

Referenční značky:

10.4.6.

Značky pro stav naložení:

10.5   Stručný popis elektrických nebo elektronických dílů jiných než svítilny a světlomety (jsou-li užity):

11.   SPOJENÍ TAŽNÝCH VOZIDEL S PŘÍVĚSY A NÁVĚSY

11.1   Třída a druh namontovaných spojovacích zařízení nebo zařízení určených k montáži:

11.2   Parametry D, U, S a V namontovaných spojovacích zařízení nebo minimální parametry D, U, S a V spojovacích zařízení určených k montáži: … daN

11.3   Pokyny pro montáž spojovacího zařízení na vozidlo a fotografie nebo výkresy bodů uchycení na vozidle podle výrobce; další informace, pokud je užití typu spojovacího zařízení omezeno na určité typy vozidel:

11.4   Informace o montáži zvláštních tažných závěsů nebo uchycovacích desek:

11.5   Číslo (čísla) ES schválení typu:

12.   RŮZNÉ

Zvukové výstražné (zvuková výstražná) zařízení

12.1.1   Umístění, způsob montáže, poloha a směrování zařízení, s udáním rozměrů:

12.1.2   Počet zařízení:

12.1.3   Číslo (čísla) ES schválení typu:

12.1.4   Schéma elektrického/pneumatického obvodu (1):

12.1.5   Jmenovité napětí nebo tlak:

12.1.6   Výkres montážního úchytu:

Zařízení pro ochranu proti neoprávněnému užití vozidla

Ochranné zařízení

12.2.1.1   Podrobný popis typu vozidla z hlediska uspořádání ochrany a konstrukce ovladače nebo celku, na nějž ochranné zařízení působí:

12.2.1.2   Výkresy ochranného zařízení a jeho montáže na vozidle:

12.2.1.3   Technický popis zařízení:

12.2.1.4   Údaje o užitých kombinacích zámku:

Imobilizér vozidla

12.2.1.5.1   Číslo ES schválení typu, je-li k dispozici:

U dosud neschválených imobilizérů

12.2.1.5.2.1   Podrobný technický popis imobilizéru vozidla a opatření proti jeho možné neúmyslné aktivaci:

12.2.1.5.2.2   Systém (systémy), na který imobilizér vozidla působí:

12.2.1.5.2.3   Počet efektivních kombinací kódů (jsou-li užity):

Poplašné zařízení (je-li k dispozici)

12.2.2.1   Číslo (čísla) ES schválení typu (je-li k dispozici):

U dosud neschválených poplašných zařízení

12.2.2.2.1   Podrobný technický popis poplašného zařízení a částí vozidla ve vztahu k namontovanému poplašnému zařízení:

12.2.2.2.2   Seznam hlavních částí, které poplašný systém obsahuje:

12.2.3   Stručný popis elektrických nebo elektronických dílů (jsou-li užity):

Odtahový úchyt (odtahové úchyty)

12.3.1   vpředu: hák/oko/jiné (1)

12.3.2   vzadu: hák/oko/jiné/žádné (1)

12.3.3   Výkres nebo fotografie podvozku nebo místa karoserie vozidla znázorňující polohu, konstrukci a upevnění odtahového úchytu (úchytů):

12.4   Podrobnosti o všech zařízeních mimo motor, která jsou určena k ovlivnění spotřeby paliva (nejsou-li uvedena v jiných bodech):

12.5   Podrobnosti o všech zařízeních mimo motor, která jsou určena ke snižování akustického tlaku (nejsou-li uvedena v jiných bodech):

Omezovače rychlosti (směrnice Rady 92/24/EHS)

12.6.1   Typ (typy):

12.6.2   Typ (typy):

12.6.3   Číslo (čísla) ES schválení typu (je-li k dispozici):

12.6.4   Rychlost nebo rozsah rychlostí, na které je možné omezení rychlosti nastavit: … km/h

Tabulka instalace a použití radiofrekvenčních vysílačů ve vozidle (vozidlech), pokud jsou použitelné:

Frekvenční pásma (Hz)

Max. výstupní výkon (W)

Umístění antény na vozidle, zvláštní podmínky pro montáž anebo použití

Žadatel o schválení typu také musí v případě potřeby dodat:

Dodatek 1

Seznam (se značkou (značkami) a typem (typy) všech elektrických a/nebo elektronických součástí, na které se vztahuje tato směrnice (viz body 2.1.9 a 2.1.10 směrnice 2004/104/ES) a které nebyly uvedeny dříve).

Dodatek 2

Schémata nebo výkres celkového dispozičního uspořádání elektrických a/nebo elektronických součástí (dotčených směrnicí 2004/104/ES) a celkové uspořádání svazku vodičů.

Dodatek 3

Popis vozidla vybraného pro reprezentaci typu

Karoserie:

Řízení levostranné nebo pravostranné:

Rozvor vozidla:

Dodatek 4

Odpovídající zkušební protokol (protokoly) poskytnutý výrobcem nebo technickými zkušebnami schválenými/uznanými pro účely vystavování certifikátu schválení typu.

12.7.1   Vozidlo vybavené radarovým zařízením krátkého dosahu v pásmu 24 GHz: ano/ne (nehodící se škrtněte)

12.7.2   Vozidlo vybavené radarovým zařízením krátkého dosahu v pásmu 79 GHz: ano/ne (nehodící se škrtněte).

13.   ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO VOZIDLA PRO DOPRAVU OSOB, KTERÁ MAJÍ VÍCE NEŽ OSM SEDADEL KROMĚ SEDADLA ŘIDIČE

Třída vozidla (třída I, třída II, třída III, třída A, třída B):

13.1.1   Číslo ES schválení typu karoserie, která je schválena jako typ samostatného technického celku:

13.1.2   Typy podvozku, na které může být namontována karoserie mající ES schválení typu (výrobce nebo výrobci a typy nedokončeného vozidla):

Plocha pro cestující (m2)

13.2.1   Celková (S0):

13.2.2   Horní podlaží (Soa) (1):

13.2.3   Dolní podlaží (Soa) (1):

13.2.4   Pro stojící cestující (S1):

Počet míst (k sedění i ke stání):

13.3.1   Celkem (N):

13.3.2   Horní podlaží (Na) (1):

13.3.3   Dolní podlaží (Nb) (1):

Počet míst k sedění

13.4.1   Celkem (A):

13.4.2   Horní podlaží (Aa) (1):

13.4.3   Dolní podlaží (Ab) (1):

13.5   Počet provozních dveří:

Počet únikových východů (nouzových dveří, únikových oken, únikových poklopů, spojovacích schodišť a polovičních schodišť):

13.6.1   Celkem:

13.6.2   Horní podlaží (1):

13.6.3   Dolní podlaží (1):

13.7   Objem zavazadlového prostoru (m3):

13.8   Plocha pro dopravu zavazadel na střeše (m2):

13.9   Technická zařízení pro usnadnění přístupu do vozidla (např. rampa, zdvihací plošina, systém snížení výšky podlahy), pokud jsou namontována:

Pevnost nástavby

13.10.1   Číslo ES schválení typu, pokud je k dispozici:

U nástavby, která nebyla dosud schválena

13.10.2.1   Podrobný popis nástavby typu vozidla včetně jejích rozměrů, uspořádání a konstrukčních materiálů a jejího spojení s rámem podvozku:

13.10.2.2   Výkresy vozidla a konstrukčních částí jeho vnitřního uspořádání, které mají vliv na pevnost nástavby a prostor pro přežití:

13.10.2.3   Podélná, příčná a svislá poloha těžiště vozidla v provozním stavu:

13.10.2.4   Maximální vzdálenost os krajních sedadel pro cestující:

13.11   Body směrnice …/…/ES, které je třeba u tohoto samostatného technického celku splnit a prokázat:

14.   ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO VOZIDLA URČENÁ PRO PŘEPRAVU NEBEZPEČNÝCH VĚCÍ (směrnice 98/91/ES)

Elektrické vybavení podle směrnice 94/55/ES

14.1.1   Ochrana proti přehřátí vodičů:

14.1.2   Druh přerušovače obvodu:

14.1.3   Druh a ovládání odpojovače baterie:

14.1.4   Popis a umístění bezpečnostní přepážky tachografu:

14.1.5   Popis trvale napájených obvodů. Uveďte použitou normu EN:

14.1.6   Konstrukce a ochrana elektrické instalace umístěné za kabinou řidiče:

Ochrana před nebezpečím požáru

14.2.1   Druhy nesnadno vznítitelných materiálů v kabině řidiče:

14.2.2   Druh tepelného štítu za kabinou řidiče (je-li na vozidle):

14.2.3   Umístění motoru a jeho tepelná ochrana:

14.2.4   Umístění výfukového systému a jeho tepelná ochrana:

14.2.5   Druh a konstrukce tepelné ochrany odlehčovacího brzdového systému:

14.2.6   Druh, konstrukce a umístění předehřívačů spalování:

Zvláštní požadavky na karoserii, je-li na vozidle, podle směrnice 94/55/ES

14.3.1   Popis opatření, jimiž se vyhovuje požadavkům na vozidla typu EX/II a typu EX/III:

14.3.2   Odolnost proti vnějšímu teplu u vozidel typu EX/III:

Vysvětlivky:

(*)

Uveďte minimální a maximální hodnoty pro každou variantu.

(**)

Pro užité znaky a označení viz body 1.1.3 a 1.1.4 přílohy III směrnice Rady 77/541/EHS. U pásů typu „S“ uveďte podstatu typu (typů).

(***)

Informace ohledně konstrukčních částí zde není třeba uvádět, pokud jsou tyto informace uvedeny v odpovídajícím certifikátu schválení dané montáže

(+)

Vozidla mohou být poháněna jak benzinem, tak i plynným palivem, ale tam, kde slouží systém benzinu pouze pro nouzové případy nebo pro spouštění a kde benzinová nádrž nemůže pojmout více než 15 litrů benzinu, považuje se vozidlo pro účely zkoušky za vozidlo poháněné pouze plynným palivem.

(+++)

Pouze pro definici terénních vozidel.

(#)

Uveďte tak, aby pro každé technické uspořádání vozidla byla zřejmá skutečná hodnota.

(1)

Nehodící se škrtněte (jsou případy, kdy není třeba nic vypustit, pokud se vyplňuje více záznamů).

(2)

Uveďte dovolenou odchylku.

(a)

Jestliže byl schválen typ některé konstrukční části, nemusí být tato konstrukční část popisována, uvede-li se odkaz na toto schválení typu. Obdobně nemusí být konstrukční část popisována, je-li její konstrukce jasně patrná z přiložených schémat nebo výkresů. V každém bodě, kdy musí být přiloženy výkresy nebo fotografie, uveďte čísla odpovídajících přiložených dokumentů.

(b)

Pokud způsob označení typu obsahuje znaky, které nejsou důležité pro popis typu vozidla, konstrukční části nebo samostatného technického celku, kterých se týká tento informační dokument, nahradí se tyto znaky v dokumentaci znakem „?“ (např. ABC??123??).

(c)

Klasifikace podle definic uvedených v části A přílohy II.

(d)

Pokud možno určení podle Euronormy, jinak uveďte:

popis materiálu,

mez kluzu,

mez pevnosti v tahu,

prodloužení (v %),

tvrdost podle Brinella.

(e)

Pokud existuje jedna verze se standardní kabinou a jiná s kabinou s lůžky, uveďte obě řady údajů o hmotnosti a rozměrech.

(f)

Norma ISO 612-1978, bod č. 6.4.

(g)

Norma ISO 612-1978, bod č. 6.19.2.

(h)

Norma ISO 612-1978, bod č. 6.20.

(i)

Norma ISO 612-1978, bod č. 6.5.

(j)

Norma ISO 612-1978, bod č. 6.1 a pro vozidla kategorie jiné než M1: směrnice 97/27/ES, bod 2.4.1 přílohy I.

(k)

Norma ISO 612-1978, bod č. 6.2 a pro vozidla kategorie jiné než M1: směrnice 97/27/ES, bod 2.4.2 přílohy I.

(l)

Norma ISO 612-1978, bod č. 6.3 a pro vozidla kategorie jiné než M1: směrnice 97/27/ES, bod 2.4.3 přílohy I.

(m)

Norma ISO 612-1978, bod č. 6.6.

(n)

Norma ISO 612-1978, bod č. 6.7.

(na)

Norma ISO 612-1978, bod č. 6.10.

(nb)

Norma ISO 612-1978, bod č. 6.11.

(nc)

Norma ISO 612-1978, bod č. 6.9.

(nd)

Norma ISO 612-1978, bod č. 6.18.1.

(o)

Hmotnost řidiče a popřípadě člena posádky se uvažuje 75 kg (podle normy ISO 2416–1992, z toho připadá na hmotnost osoby 68 kg a 7 kg na hmotnost zavazadla), palivová nádrž se naplní na 90 % a ostatní systémy plněné kapalinami (kromě těch, ve kterých se užívá voda) se naplní na 100 % objemu podle výrobce.

(p)

„Převis spojovacího zařízení“ je vodorovná vzdálenost mezi zařízením pro připojení přívěsů s nápravami uprostřed a střednicí zadní nápravy (náprav).

(q)

U nekonvenčních motorů a systémů musí být výrobcem uvedeny údaje odpovídající těm, jež jsou zde uvedeny.

(r)

Tato hodnota musí být zaokrouhlena na nejbližší desetinu mm.

(s)

Tato hodnota musí být vypočtena (π = 3,1416) a musí být zaokrouhlena na nejbližší cm3.

(t)

Stanoveno podle požadavků směrnice 80/1269/EHS.

(u)

Stanoveno podle požadavků směrnice 80/1268/EHS.

(v)

Určené údaje musí být uvedeny pro každou předkládanou variantu.

(w)

Dovolená odchylka 5 %.

(x)

„R-bod“ čili „vztažný bod sedění“ znamená vztažný bod stanovený výrobcem vozidla pro každou polohu sedění vzhledem ke třírozměrnému referenčnímu systému podle definice v příloze III směrnice 77/649/EHS.

(y)

U přívěsů nebo návěsů a u vozidel spojených s přívěsem nebo s návěsem, kde je na spojovací zařízení nebo na točnici vyvozována výrazná svislá tíha, se tato tíha po vydělení standardním gravitačním zrychlením zahrne do maximální technicky přípustné hmotnosti.

(z)

„Čelním řízením“ se rozumí uspořádání, kdy je více než polovina délky motoru za nejpřednějším bodem základny čelního skla a hlavice volantu je v přední čtvrtině délky vozidla.


(1)  

x

=

ano

-

=

ne nebo nikoliv samostatně

o

=

nepovinný.

(2)  

d

=

přímo na ovládači, indikátoru nebo sdělovači

c

=

v těsné blízkosti.

(3)  

x

=

ano

-

=

ne nebo nikoliv samostatně

o

=

nepovinný.

(4)  

d

=

přímo na ovládači, ukazateli nebo sdělovači

c

=

v těsné blízkosti.

(5)  Tabulku je podle potřeby možno rozšířit u vozidel s více než dvěma řadami sedadel, nebo pokud jsou napříč šířky vozidla více než tři sedadla.

(6)  Tabulku je podle potřeby možno rozšířit u vozidel s více než dvěma řadami sedadel, nebo pokud jsou napříč šířky vozidla více než tři sedadla.

(7)  Tabulku je podle potřeby možno rozšířit u vozidel s více než dvěma řadami sedadel, nebo pokud jsou napříč šířky vozidla více než tři sedadla.

PŘÍLOHA II

Definice kategorií vozidel a typů vozidel

A.   DEFINICE KATEGORIE VOZIDLA

Kategorie vozidel jsou definovány podle následující klasifikace: (Pokud je v následujících definicích odkaz na „maximální hmotnost“, znamená to „maximální technicky přípustnou hmotnost naloženého vozidla“ podle bodu 2.8 přílohy I.)

Kategorie M:

Motorová vozidla s nejméně čtyřmi koly konstruovaná a vyrobená pro dopravu osob.

Kategorie M1:

Vozidla konstruovaná a vyrobená pro dopravu osob, s nejvýše osmi sedadly kromě sedadla řidiče.

Kategorie M2:

Vozidla konstruovaná a vyrobená pro dopravu osob, s více než osmi sedadly kromě sedadla řidiče a s maximální hmotností nepřevyšující 5 tun.

Kategorie M3:

Vozidla konstruovaná a vyrobená pro dopravu osob, s více než osmi sedadly kromě sedadla řidiče a s maximální hmotností vyšší než 5 tun.

Druhy karoserie a kodifikace týkající se vozidel kategorie M jsou definovány v bodě 1 (vozidla kategorie M1) a v bodě 2 (vozidla kategorií M2 a M3) části C této přílohy a slouží k účelům v ní uvedeným.

Kategorie N:

Motorová vozidla s nejméně čtyřmi koly konstruovaná a vyrobená pro dopravu nákladů.

Kategorie N1:

Vozidla konstruovaná a vyrobená pro dopravu nákladů s maximální hmotností nepřevyšující 3,5 tun.

Kategorie N2:

Vozidla konstruovaná a vyrobená pro dopravu nákladů s maximální hmotností vyšší než 3,5 tun, ale nepřevyšující 12 tun.

Kategorie N3:

Vozidla konstruovaná a vyrobená pro dopravu nákladů s maximální hmotností vyšší než 12 tun.

U tažného vozidla, které je konstruováno pro spojení s návěsem nebo přívěsem s nápravami uprostřed, se pro klasifikaci vozidla uvažuje hmotnost tažného vozidla ve stavu připraveném k jízdě zvětšená o hmotnost odpovídající maximální statické svislé tíze přenášené na tažné vozidlo návěsem nebo přívěsem s nápravami uprostřed, a popřípadě o nejvyšší hmotnost nákladu tažného vozidla.

Druhy karoserie a kodifikace týkající se vozidel kategorie N jsou definovány v bodě 3 části C této přílohy a slouží k účelům v ní uvedeným.

Kategorie O:

Přípojná vozidla (včetně návěsů).

Kategorie O1:

Přípojná vozidla s maximální hmotností nepřevyšující 0,75 tun.

Kategorie O2:

Přípojná vozidla s maximální hmotností vyšší než 0,75 tun, ale nepřevyšující 3,5 tun.

Kategorie O3:

Přípojná vozidla s maximální hmotností vyšší než 3,5 tun, ale nepřevyšující 10 tun.

Kategorie O4:

Přípojná vozidla s maximální hmotností převyšující 10 tun.

U návěsu nebo u přívěsu s nápravami uprostřed se jako maximální hmotnost pro klasifikaci přípojného vozidla uvažuje hmotnost odpovídající svislé statické tíze přenášené na vozovku nápravou nebo nápravami plně naloženého návěsu nebo přívěsu s nápravami uprostřed připojeného k tažnému vozidlu.

Druhy karoserie a kodifikace týkající se vozidel kategorie O jsou definovány v bodě 4 části C této přílohy a slouží k účelům v ní uvedeným.

Terénní vozidla (písmenná značka G)

4.1   Vozidla kategorie N1 s maximální hmotností nepřevyšující 2 tuny a vozidla kategorie M1 se pokládají za terénní vozidla, pokud mají

nejméně jednu přední nápravu a nejméně jednu zadní nápravu konstruovanou pro současný pohon, včetně vozidel, u nichž může být pohon jedné nápravy odpojen,

nejméně jeden uzávěr diferenciálu nebo nejméně jedno zařízení, kterým se dosáhne podobného účinku, a pokud činí vypočtená stoupavost samotného vozidla nejméně 30 %.

Z následujících šesti požadavků musí být dále splněno nejméně pět:

přední nájezdový úhel nejméně 25 stupňů,

zadní nájezdový úhel nejméně 20 stupňů,

přechodový úhel nejméně 20 stupňů,

světlá výška pod přední nápravou nejméně 180 mm,

světlá výška pod zadní nápravou nejméně 180 mm,

světlá výška mezi nápravami nejméně 200 mm.

4.2   Vozidla kategorie N1 s maximální hmotností převyšující 2 tuny nebo vozidla kategorie N2, M2 nebo M3 s maximální hmotností nepřevyšující 12 tun se považují za terénní vozidla, pokud jsou všechna jejich kola konstruována pro současný pohon, včetně vozidel, u nichž může být pohon jedné nápravy odpojen, nebo pokud jsou splněny tyto tři požadavky:

nejméně jedna přední náprava a nejméně jedna zadní náprava jsou konstruovány pro současný pohon, včetně vozidel, u nichž může být pohon jedné nápravy odpojen,

vozidla jsou vybavena nejméně jedním uzávěrem diferenciálu nebo nejméně jedním zařízením s podobným účinkem,

vypočtená stoupavost pro samotné vozidlo činí nejméně 25 %.

4.3   Vozidla kategorie M3 s maximální hmotností převyšující 12 tun nebo vozidla kategorie N3 se považují za terénní vozidla, pokud jsou všechna jejich kola konstruována pro současný pohon, včetně vozidel, u nichž může být pohon jedné nápravy odpojen, nebo pokud jsou splněny tyto požadavky:

nejméně polovina kol je poháněna,

vozidla jsou vybavena nejméně jedním uzávěrem diferenciálu nebo nejméně jedním zařízením s podobným účinkem,

vypočtená stoupavost pro samotné vozidlo činí nejméně 25 %,

z následujících šesti požadavků jsou splněny nejméně čtyři:

přední nájezdový úhel nejméně 25 stupňů,

zadní nájezdový úhel nejméně 25 stupňů,

přechodový úhel nejméně 25 stupňů,

světlá výška pod přední nápravou nejméně 250 mm,

světlá výška mezi nápravami nejméně 300 mm,

světlá výška pod zadní nápravou nejméně 250 mm.

Zatížení a podmínky ověření.

4.4.1   Vozidla kategorie N1 o maximální hmotnosti nepřevyšující 2 tuny a vozidla kategorie M1 musí být v provozním stavu, a to s chladicí kapalinou, mazivy, palivem, nářadím, náhradním kolem a s řidičem (viz vysvětlivku (o) v příloze I).

4.4.2   Jiné automobily, než které jsou uvedeny v bodě 4.4.1, musí být naloženy na maximální technicky přípustnou hmotnost podle výrobce.

4.4.3   Požadovaná stoupavost (25 % a 30 %) se ověří jednoduchým výpočtem. Ve výjimečných případech však může technická zkušebna požadovat předání vozidla daného typu pro ověření zkouškou.

4.4.4   Při ověřování předního a zadního nájezdového úhlu se neuvažuje zařízení na ochranu proti podjetí vozidel.

Definice a výkresy světlých výšek. (Pro definice předního nájezdového úhlu, zadního nájezdového úhlu a přechodového úhlu viz vysvětlivky (na), (nb) a (nc) v příloze I.)

4.5.1   „Světlou výškou mezi nápravami“ se rozumí nejkratší vzdálenost mezi rovinou vozovky a nejnižším pevným bodem vozidla. Sdružené nápravy se pokládají za jedinou nápravu.

Image

4.5.2   „Světlou výškou pod nápravou“ se rozumí výška, kterou má nad základnou vrchol kruhového oblouku procházejícího středem stop kol jedné nápravy na vozovce (při dvojité montáži kol se uvažují vnitřní kola) a dotýkajícího se nejnižšího bodu vozidla mezi koly.

Žádná pevná část vozidla nesmí zasahovat do šrafovaného pole na výkresu. V případě potřeby se uvádí světlá výška pod několika nápravami podle jejich pořadí, například 280/250/250.

Image

4.6   Kombinované označení

Písmeno „G“ se kombinuje s písmenem „M“ nebo „N“. Například vozidlo kategorie N1 vhodné k terénnímu provozu se označí jako N1G.

„Vozidly zvláštního určení“ se rozumějí vozidla určená k výkonu funkce, která vyžaduje zvláštní uspořádání karoserie nebo výstroje. Tato kategorie zahrnuje vozidla přístupná pro invalidní vozík.

5.1   „Obytným automobilem“ se rozumí vozidlo zvláštního určení kategorie M vyrobené k obytným účelům, které má alespoň toto zařízení:

sedadla a stůl,

uspořádání pro spaní, které může být vytvořeno ze sedadel,

zařízení pro vaření,

skladové prostory.

Toto zařízení musí být pevně upevněno v obytném prostoru; stůl však může být snadno odstranitelný.

5.2   „Pancéřovanými vozidly“ se rozumějí vozidla určená k ochraně přepravovaných cestujících nebo nákladů a splňující svým pancéřováním požadavky ochrany před střelami.

5.3   „Sanitními automobily“ se rozumějí motorová vozidla kategorie M určená k dopravě nemocných nebo raněných osob, která mají k takovým účelům zvláštní výstroj.

5.4   „Pohřebními automobily“ se rozumějí motorová vozidla kategorie M určená k dopravě zemřelých osob, která mají k takovým účelům zvláštní výstroj.

5.5   „Vozidly přístupnými pro invalidní vozík“ se rozumějí vozidla kategorie M1 postavená nebo přestavěná tak, aby vyhovovala jedné nebo více osobám na invalidním vozíku při cestování po pozemních komunikacích.

5.6   „Obytnými přívěsy“ se rozumějí přívěsy podle normy ISO 3833–77, bod 3.2.1.3.

5.7   „Autojeřáby“ se rozumějí vozidla zvláštního určení kategorie N3, která nejsou určena pro převoz nákladů a jsou vybavena jeřábem s klopným momentem rovným 400 kNm nebo vyšším.

5.8   „Jinými vozidly zvláštního určení“ se rozumějí vozidla podle definice v bodě 5 kromě těch vozidel, která jsou uvedena v bodech 5.1 až 5.6.

Kódy pro „vozidla zvláštního určení“ jsou stanoveny v bodě 5 části C této přílohy a slouží k účelům v ní uvedeným.

B.   DEFINICE TYPU VOZIDLA

1.   Pro účely kategorie M1:

„Typ“ je tvořen vozidly, která jsou shodná alespoň v těchto zásadních hlediscích:

výrobce,

označení typu od výrobce,

zásadní konstrukční a koncepční znaky:

podvozek / podlahová část (zřejmé a základní rozdíly),

hnací jednotka (spalovací/elektrická/hybridní).

„Variantou“ typu se rozumějí vozidla jednoho typu, která jsou shodná alespoň v těchto zásadních hlediscích:

druh karoserie (např. sedan, hatchback, kupé, kabriolet, kombi, víceúčelové vozidlo),

hnací jednotka:

pracovní princip (viz bod 3.2.1.1 přílohy III),

počet a uspořádání válců,

rozdíl výkonu větší než 30 % (nejvyšší výkon je více než 1,3násobkem nejnižšího výkonu),

rozdíl v objemu válců větší než 20 % (největší objem je více než 1,2násobkem nejmenšího objemu),

hnací nápravy (počet, umístění, propojení),

řízené nápravy (počet a umístění).

„Verzí“ varianty se rozumějí vozidla, která jsou tvořena kombinací bodů uvedených ve schvalovací dokumentaci podle požadavků v příloze VIII.

V jedné verzi není možno kombinovat více údajů k těmto parametrům:

maximální technicky přípustná hmotnost naloženého vozidla,

objem motoru,

maximální čistý výkon,

typ převodovky a počet rychlostních stupňů,

maximální počet míst k sedění podle definice v části C přílohy II.

2.   Pro účely kategorií M2 a M3:

„Typ“ je tvořen vozidly, která jsou shodná alespoň v těchto zásadních hlediscích:

výrobce,

označení typu od výrobce,

kategorie,

zásadní konstrukční a koncepční znaky:

podvozek / samonosná karoserie, jednopodlažní/dvoupodlažní, konstrukce tuhá/kloubová (zřejmé a základní rozdíly),

počet náprav,

hnací jednotka (spalovací/elektrická/hybridní).

„Variantou“ typu se rozumějí vozidla jednoho typu, která jsou shodná alespoň v těchto zásadních hlediscích):

třída podle definice ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/85/ES ze dne 20. listopadu 2001 o zvláštních ustanoveních pro vozidla používaná k přepravě osob, která mají více než osm sedadel kromě sedadla řidiče (1) (pouze u úplných vozidel),

stupeň stavby (například úplný/neúplný),

hnací jednotka:

pracovní princip (viz bod 3.2.1.1 přílohy III),

počet a uspořádání válců,

rozdíl výkonu větší než 50 % (nejvyšší výkon je více než 1,5násobkem nejnižšího výkonu),

rozdíl v objemu válců větší než 50 % (největší objem je více než 1,5násobkem nejmenšího objemu),

umístění (vpředu, uprostřed, vzadu),

rozdíl maximální přípustné hmotnosti větší než 20 % (nejvyšší maximální přípustná hmotnost je více než 1,2násobkem nejnižší maximální přípustné hmotnosti),

hnací nápravy (počet, umístění, propojení),

řízené nápravy (počet a umístění).

„Verzí“ varianty se rozumějí vozidla, která jsou tvořena kombinací bodů uvedených ve schvalovací dokumentaci podle požadavků v příloze VIII.

3.   Pro účely kategorií N1, N2 a N3:

„Typ“ je tvořen vozidly, která jsou shodná alespoň v těchto zásadních hlediscích:

výrobce,

označení typu od výrobce,

kategorie,

zásadní konstrukční a koncepční znaky:

podvozek / podlahová část (zřejmé a základní rozdíly),

počet náprav,

hnací jednotka (spalovací/elektrická/hybridní).

„Variantou“ typu se rozumějí vozidla jednoho typu, která jsou shodná alespoň v následujících zásadních hlediscích:

koncepce konstrukce (např. plošinový nákladní automobil / sklápěč / cisternový automobil / tahač návěsu) (pouze u úplných vozidel),

stupeň stavby (např. úplný/nedokončený),

hnací jednotka:

pracovní princip (viz bod 3.2.1.1 přílohy III),

počet a uspořádání válců,

rozdíl výkonu větší než 50 % (nejvyšší výkon je více než 1,5násobkem nejnižšího výkonu),

rozdíl v objemu válců větší než 50 % (největší objem je více než 1,5násobkem nejmenšího objemu),

rozdíl maximální přípustné hmotnosti větší než 20 % (nejvyšší maximální přípustná hmotnost je více než 1,2 násobkem nejnižší maximální přípustné hmotnosti),

hnací nápravy (počet, umístění, propojení),

řízené nápravy (počet a umístění).

„Verzí“ varianty se rozumějí vozidla, která jsou tvořena kombinací bodů uvedených ve schvalovací dokumentaci podle požadavků v příloze VIII.

4.   Pro účely kategorií O1, O2, O3 a O4:

„Typ“ je tvořen vozidly, která jsou shodná alespoň v těchto zásadních hlediscích:

výrobce,

označení typu od výrobce,

kategorie,

zásadní koncepční a konstrukční znaky:

podvozek / samonosná konstrukce (zřejmé a základní rozdíly),

počet náprav,

přívěs / návěs / přívěs s nápravami uprostřed,

druh brzdového systému (například nebrzděno / nájezdová brzda / brzda s posilovačem).

„Variantou“ typu se rozumějí vozidla jednoho typu, která jsou shodná alespoň v následujících zásadních hlediscích:

stupeň stavby (např. úplný/nedokončený),

druh karoserie (například obytná/plošinová/cisternová) (jen u úplných/dokončených vozidel),

rozdíl maximální přípustné hmotnosti větší než 20 % (nejvyšší maximální přípustná hmotnost je více než 1,2násobkem nejnižší maximální přípustné hmotnosti),

řízené nápravy (počet a umístění).

„Verzí“ varianty se rozumějí vozidla, která jsou tvořena kombinací bodů uvedených ve schvalovací dokumentaci.

5.   Pro všechny kategorie:

Plná identifikace vozidla jen z označení typu, varianty a verze musí odpovídat jediné přesné definici všech technických vlastností požadovaných pro uvedení vozidla do provozu.

C.   DEFINICE DRUHU KAROSERIE (pouze pro úplná/dokončená vozidla)

Druhy karoserie v příloze I, v bodě 9.1 části I přílohy III a v bodě 37 přílohy IX se označí těmito kódy:

1.   Osobní automobily (M1)

AA Sedan

Norma ISO 3833–1977 bod 3.1.1.1, zahrnuje ale také vozidla s více než čtyřmi bočními okny.

AB Hatchback

Sedan (AA) se zkosením v zadní části vozidla.

AC Kombi

Norma ISO 3833–1997 bod 3.1.1.4 (dodávkový automobil)

AD Kupé

Norma ISO 3833–1997 bod 3.1.1.5

AE Kabriolet

Norma ISO 3833–1997 bod 3.1.1.6

AF Víceúčelové vozidlo

Motorové vozidlo jiné než uvedené pod AA až AE a určené k dopravě cestujících a jejich zavazadel nebo zboží v jediném oddělení. Pokud však takové vozidlo splňuje obě tyto podmínky:

i)

počet míst k sedění kromě sedadla řidiče nepřesahuje šest;

a „místo k sedění“ je takové místo, na kterém je vozidlo vybaveno „dostupnými“ kotevními úchyty sedadel;

„dostupnými“ se rozumějí takové kotevní úchyty, které lze použít. Aby nemohly být některé kotevní úchyty „dostupné“, musí výrobce jejich užití fyzicky zabránit, například přivařením krycích desek nebo montáží podobných trvalých krytů, které nemohou být odstraněny běžně dostupným nářadím, a

ii)

P – (M + N × 68) > N × 68

kde:

P

=

maximální technicky přípustná hmotnost naloženého vozidla v kg

M

=

provozní hmotnost v kg

N

=

počet míst k sedění kromě sedadla řidiče.

Takové vozidlo se nepovažuje za vozidlo kategorie M1.

2.   Motorová vozidla kategorie M2 nebo M3

Vozidla třídy I (viz směrnice 2001/85/ES)

CA

Jednopodlažní

CB

Dvojpodlažní

CC

Kloubové jednopodlažní

CD

Kloubové dvojpodlažní

CE

Nízkopodlažní jednopodlažní

CF

Nízkopodlažní dvojpodlažní

CG

Kloubové nízkopodlažní jednopodlažní

CH

Kloubové nízkopodlažní dvojpodlažní

Vozidla třídy II (viz směrnice 2001/85/ES)

CI

Jednopodlažní

CJ

dvojpodlažní

CK

Kloubové jednopodlažní

CL

Kloubové dvojpodlažní

CM

Nízkopodlažní jednopodlažní

CN

Nízkopodlažní dvojpodlažní

CO

Kloubové nízkopodlažní jednopodlažní

CP

Kloubové nízkopodlažní dvojpodlažní

Vozidla třídy III (viz směrnice 2001/85/ES)

CQ

Jednopodlažní

CR

Dvojpodlažní

CS

Kloubové jednopodlažní

CT

Kloubové dvojpodlažní

Vozidla třídy A (viz směrnice 2001/85/ES)

CU

Jednopodlažní

CV

Nízkopodlažní jednopodlažní

Vozidla třídy B (viz směrnice 2001/85/ES)

CW

Jednopodlažní

3.   Motorová vozidla kategorie N

BA

Nákladní automobil

Viz směrnici Evropského parlamentu a Rady 97/27/ES ze dne 22. července 1997 o hmotnostech a rozměrech určitých kategorií motorových vozidel a jejich přípojných vozidel (2), bod 2.1.1 přílohy I.

BB

Skříňový automobil

Nákladní automobil s kabinou integrovanou do karoserie.

BC

Tahač návěsu

Viz směrnici 97/27/ES, bod 2.1.1 přílohy I.

BD

Tahač přívěsu (silniční traktor)

Viz směrnici 97/27/ES, bod 2.1.1 přílohy I.

Jestliže však vozidlo definované jako BB s technicky přípustnou maximální hmotností nepřevyšující 3 500 kg

má více než šest míst k sedění kromě sedadla řidiče

nebo

splňuje obě tyto podmínky:

i)

počet míst k sedění kromě sedadla řidiče nepřekračuje šest a

ii)

P – (M + N × 68) ≤ N × 68,

nepovažuje se takové vozidlo za vozidlo kategorie N.

Jestliže však vozidlo definované jako BA, BB s technicky přípustnou maximální hmotností převyšující 3 500 kg, BC nebo BD splňuje nejméně jednu z těchto podmínek:

i)

počet míst k sedění kromě sedadla řidiče přesahuje 8 nebo

ii)

P – (M + N × 68) ≤ N × 68,

nepovažuje se takové vozidlo za vozidlo kategorie N.

Pro definice „místa k sedění“, P, M a N viz bod 1 části C této přílohy.

4.   Vozidla kategorie O

DA

Návěs

Viz směrnice 97/27/ES, bod 2.2.2 přílohy I.

DB

Přívěs

Viz směrnice 97/27/ES, bod 2.2.3 přílohy I.

DC

Přívěs s nápravami uprostřed

Viz směrnice 97/27/ES, bod 2.2.4 přílohy I.

5.   Vozidla zvláštního určení

SA

Motorové karavany (Viz část A bod 5.1 přílohy II.)

SB

Pancéřovaná vozidla (Viz část A bod 5.2 přílohy II.)

SC

Sanitní automobily (Viz část A bod 5.3 přílohy II.)

SD

Pohřební automobily (Viz část A bod 5.4 přílohy II.)

SE

Obytné přívěsy (Viz část A bod 5.6 přílohy II.)

SF

Autojeřáby (Viz část A bod 5.7 přílohy II.)

SG

Ostatní vozidla zvláštního určení (Viz část A bod 5.8 přílohy II.)

SH

Vozidla přístupná pro invalidní vozík (Viz část A bod 5.5 přílohy II.)


(1)  Úř. věst. L 42, 13.2.2002, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 233, 25.8.1997, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2003/19/ES (Úř. věst. L 79, 26.3.2003, s. 6).

PŘÍLOHA III

Informační dokument k ES schválení typu vozidla

(Pro vysvětlivky viz poslední stránka přílohy I.)

ČÁST 1

Následující informace, přicházejí-li v úvahu, se spolu se soupisem obsahu předkládají trojmo. Předkládají-li se výkresy, musí být kresleny ve vhodném měřítku a s dostatečnými podrobnostmi na formátu A4, nebo musí být na tento formát složeny. Předkládají-li se fotografie, musí zobrazovat dostatečně podrobně.

Mají-li systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky elektronické řízení, musí být dodány informace o jeho vlastnostech.

A:   pro kategorie M a N

0.   ÚVOD

0.1.   Značka (obchodní firma výrobce):

Typ:

0.2.1.   (Případný) obchodní název (názvy):

Způsob označení typu, je-li na vozidle vyznačen (b):

0.3.1   Umístění tohoto označení:

Kategorie vozidla (c):

0.4.1.   Klasifikace podle nebezpečných věcí, k jejichž přepravě je vozidlo určeno:

0.5.   Jméno a adresa výrobce:

0.8.   Adresa montážního závodu (závodů):

0.9.   Jméno a adresa zástupce výrobce (pokud existuje):

1.   OBECNÉ KONSTRUKČNÍ VLASTNOSTI VOZIDLA

1.1.   Fotografie nebo výkresy představitele typu vozidla:

Počet náprav a kol:

1.3.2.   Počet a umístění řízených náprav:

1.3.3.   Hnací nápravy (počet, umístění, propojení):

1.4.   Podvozek (existuje-li) (celkový výkres):

1.6.   Umístění a uspořádání motoru:

Řízení: levostranné/pravostranné (1)

1.8.1.   Vozidlo je vybaveno zařízením pro pravostranný/levostranný (1) provoz

2.   HMOTNOSTI A ROZMĚRY (e) (v kg a mm)

(případně uveďte odkaz na výkres)

2.1.   Rozvor (rozvory) náprav (plně naloženého vozidla) (f):

2.3.1.   Rozchod každé řízené nápravy (i):

2.3.2.   Rozchod všech ostatních náprav (i):

Rozsah (vnějších) rozměrů (celkově)

U podvozku s karoserií

Délka (j):

2.4.2.1.1.   Délka ložného prostoru:

Šířka (k):

2.4.2.2.1.   Tloušťka stěn (u vozidel konstruovaných pro přepravu zboží při regulované teplotě):

2.4.2.3.   Výška (v provozním stavu) (l) (u výškově nastavitelného zavěšení náprav uveďte obvyklou jízdní polohu):

Hmotnost vozidla v provozním stavu s karoserií a s tažným zařízením (pokud je namontováno výrobcem) u tažných vozidel kategorie jiné než M1 nebo hmotnost podvozku nebo podvozku s kabinou, pokud výrobce karoserii nebo tažné zařízení nemontuje (včetně kapalin, nářadí, náhradního kola a řidiče, u autobusů a autokarů včetně hmotnosti člena posádky, pokud je ve vozidle namontováno služební sedadlo) (o) (maximální a minimální hodnota pro každou variantu):

2.6.1.   Rozložení této hmotnosti na nápravy a v případě návěsů nebo přívěsů s nápravami uprostřed zatížení v bodě spojení (maximální a minimální pro každou variantu):

2.7.   Minimální hmotnost dokončeného vozidla podle výrobce, v případě nedokončeného vozidla:

Maximální technicky přípustná hmotnost naloženého vozidla podle výrobce (y) (*):

2.8.1.   Rozložení této hmotnosti na nápravy, u návěsu nebo přívěsu s nápravami uprostřed zatížení ve spojovacím bodě (*):

2.9.   Maximální technicky přípustná hmotnost na každou nápravu:

2.10.   Maximální technicky přípustná hmotnost na každou skupinu náprav:

Maximální technicky přípustná přípojná hmotnost motorového vozidla pro

2.11.1.   ojí tažený přívěs:

2.11.2.   návěs:

2.11.3.   přívěs s nápravami uprostřed:

2.11.4.   Maximální technicky přípustná hmotnost jízdní soupravy:

2.11.5.   Vozidlo je/není (1) uzpůsobeno k tažení (bod 1.2 přílohy II směrnice 77/389/EHS).

2.11.6.   Maximální hmotnost nebrzděného přívěsu:

Maximální technicky přípustná statická tíha/hmotnost ve spojovacím bodě vozidla

2.12.1.   Na motorovém vozidle:

Uvažované maximální přípustné hmotnosti pro registraci/provoz (není povinné: jsou-li tyto hodnoty udány, musí být ověřeny podle požadavků přílohy IV směrnice 97/27/ES):

2.16.1.   Uvažovaná maximální přípustná hmotnost naloženého vozidla pro registraci/provoz (je možné uvést více údajů pro různé technické konfigurace (#)):

2.16.2.   Uvažovaná maximální přípustná hmotnost naloženého vozidla pro registraci/provoz na každou nápravu a u návěsu nebo u přívěsu s nápravami uprostřed uvažovaná hmotnost ve spojovacím bodě podle výrobce, pokud je tato hmotnost nižší než maximální technicky přípustná hmotnost na spojovacím zařízení (je možné uvést více údajů pro různé technické konfigurace (#)):

2.16.3.   Uvažovaná maximální přípustná hmotnost na každou skupinu náprav pro registraci/provoz (je možné uvést více údajů pro různé technické konfigurace (#)):

2.16.4.   Uvažovaná maximální přípustná tažená hmotnost pro registraci/provoz (je možné uvést více údajů pro různé technické konfigurace (#)):

2.16.5.   Uvažovaná maximální přípustná tažená hmotnost jízdní soupravy pro registraci/provoz (je možné uvést více údajů pro různé technické konfigurace (#)):

3.   HNACÍ JEDNOTKA (q) (pokud může vozidlo používat jako palivo buď benzin, motorovou naftu atd., nebo také jejich kombinaci s jinými palivy, je třeba jednotlivé body opakovat (+))

Výrobce:

3.1.1.   Kód motoru podle označení výrobcem na motoru:

Spalovací motor

3.2.1.1.   Pracovní princip: zážehový/vznětový, čtyřtakt/dvoutakt (1)

3.2.1.2.   Počet a uspořádání válců:

3.2.1.3.   Zdvihový objem (s): … cm3

3.2.1.6.   Volnoběžné otáčky (2): … ot/min

3.2.1.8.   Maximální čistý výkon (t): … kW při … ot/min (hodnota podle výrobce)

3.2.1.9.   Maximální přípustné otáčky motoru podle výrobce: … ot/min

Palivo: motorová nafta / benzin / zkapalněný ropný plyn / zemní plyn / ethanol: … (1)

3.2.2.1.   RON, olovnatý benzin:

3.2.2.2.   RON, bezolovnatý benzin:

Dodávka paliva

3.2.4.1.   Karburátorem (karburátory): ano/ne (1)

Vstřikem paliva (pouze pro vznětové motory): ano/ne (1)

3.2.4.2.2.   Pracovní princip: přímý vstřik / omůrkový / vírová komůrka (1)

3.2.4.3.   Vstřikem paliva (pouze pro zážehové motory): ano/ne (1)

3.2.7.   Chladicí systém: kapalinou/vzduchem (1)

Systém sání

3.2.8.1.   Přeplňování: ano/ne (1)

Opatření proti znečišťování ovzduší

Přídavná zařízení proti znečišťování (pokud existují a nejsou uvedena v jiných bodech)

3.2.12.2.1   Katalyzátor: ano/ne (1)

3.2.12.2.2.   Kyslíková sonda: ano/ne (1)

3.2.12.2.3.   Přípusť vzduchu: ano/ne (1)

3.2.12.2.4   Recirkulace výfukových plynů: ano/ne (1)

3.2.12.2.5.   Systém pro regulaci emisí způsobených vypařováním: ano/ne (1)

3.2.12.2.6.   Filtr částic: ano/ne (1)

3.2.12.2.7.   Palubní diagnostický systém (OBD): ano/ne (1)

3.2.12.2.8.   Ostatní systémy (popis a činnost):

3.2.13.   Umístění symbolu s koeficientem absorpce (pouze pro vznětové motory):

3.2.15.   Palivový systém pro zkapalněný ropný plyn: ano/ne (1)

3.2.16.   Palivový systém pro zemní plyn: ano/ne (1)

Elektromotor

Typ (vinutí, buzení):

3.3.1.1   Maximální hodinový výkon: … kW

3.3.1.2   Pracovní napětí: … V

Baterie:

3.3.2.4.   Umístění:

3.6.5.   Teplota oleje:

minimální: … K

maximální: … K

4.   PŘEVODY (v)

4.2.   Typ (mechanický, hydraulický, elektrický atd.):

Převodovka

4.5.1   Druh (s ručním řazením / automatická / CVT (plynule měnitelný převod)) (1)

4.6.   Převodové poměry

Převodový stupeň

Vnitřní převody (poměr otáček hřídele motoru k otáčkám výstupního hřídele převodovky)

Koncový převod (převody) (poměr otáček výstupního hřídele převodovky k otáčkám hnaných kol)

Celkové převody

Maximum pro CVT

1

2

3

Minimum pro CVT

 

 

 

Zpětný chod

 

 

 

4.7.   Maximální rychlost vozidla (v km/h) (w):

5.   NÁPRAVY

5.1.   Popis každé nápravy:

5.2.   Značka:

5.3.   Typ:

5.4.   Umístění zdvihatelné nápravy (náprav):

5.5.   Umístění zatížitelné nápravy (náprav):

6.   ZAVĚŠENÍ

Způsob a konstrukční uspořádání zavěšení každé nápravy nebo kola:

6.2.1.   Seřizování výšky: ano/ne/volitelné (1)

Vzduchové zavěšení hnací nápravy (náprav): ano/ne (1)

6.2.3.1.   Zavěšení hnací nápravy rovnocenné vzduchovému zavěšení: ano/ne (1)

6.2.3.2.   Frekvence a tlumení svislého kmitání odpružené hmoty:

Kombinace pneumatika/kolo (u pneumatik uveďte označení rozměru, minimální index únosnosti, značku minimální kategorie rychlosti; u kol uveďte rozměr (rozměry) ráfku a hloubku zálisu ráfku)

Nápravy

6.6.1.1.1.   1. náprava:

6.6.1.1.2.   2. náprava:

atd.

6.6.1.2.   Náhradní kolo, pokud existuje:

Horní a dolní mez poloměru valení

6.6.2.1.   1. náprava:

6.6.2.2.   2. náprava:

atd.

7.   ŘÍZENÍ

Převod a ovládání

7.2.1.   Druh převodu řízení (uveďte popřípadě zvlášť pro přední a zadní kola):

7.2.2.   Spojení s koly (včetně jiného spojení než mechanického; uveďte popřípadě zvlášť pro přední a zadní kola):

7.2.3.   Způsob posílení, pokud existuje:

8.   BRZDY

8.5.   Protiblokovací systém: ano/ne/volitelné (1)

8.9.   Stručný popis brzdových zařízení (podle bodu 1.6 doplňku k dodatku 1 k příloze IX směrnice 71/320/EHS):

8.11.   Údaje o typu (typech) odlehčovacího brzdového systému (systémů):

9.   KAROSERIE

9.1.   Druh karoserie:

Dveře pro cestující, zámky a závěsy dveří

9.3.1.   Uspořádání dveří a počet dveří:

Zařízení pro nepřímý výhled

Zrcátka (uveďte pro každé zrcátko):

9.9.1.1.   Značka:

9.9.1.2.   Značka ES schválení typu:

9.9.1.3.   Varianta:

9.9.1.4.   Výkres (výkresy) pro identifikaci zrcátka ukazující umístění zrcátka na vozidle:

9.9.1.5.   Podrobnosti o způsobu připevnění včetně konstrukční části vozidla, ke které je připevněno:

9.9.1.6.   Nepovinná zařízení, která mohou ovlivnit pole výhledu směrem dozadu:

9.9.1.7.   Stručný popis elektronických dílů seřizovacího mechanismu (jsou-li užity):

Zařízení pro nepřímý výhled jiná než zrcátka:

Typ a vlastnosti (např. úplný popis zařízení):

9.9.2.1.1.   V případě zařízení kamera-monitor: detekční vzdálenost (mm), kontrast, rozsah jasu, potlačení odlesku, zobrazení (černobílé/barevné), obnovovací frekvence obrazu, dosah jasu monitoru:

9.9.2.1.2.   Dostatečně podrobné výkresy pro identifikaci úplného zařízení včetně návodů k montáži; na výkrese musí být vyznačeno umístění značky ES schválení typu.

Vnitřní výbava

Sedadla

9.10.3.1.   Počet:

Umístění a uspořádání:

9.10.3.2.1.   Počet míst k sedění:

9.10.3.2.2.   Místa k sedění určená k užití pouze při stojícím vozidle:

9.10.4.1.   Druh opěrky (opěrek) hlavy: pevně vestavěná/oddělitelná/samostatná (1)

9.10.4.2.   Číslo (čísla) schválení typu, je-li k dispozici:

9.12.2.   Druh a umístění doplňujících zádržných systémů (uveďte ano/ne/volitelně):

(L = levá strana, P = pravá strana, S = střed)

 

Přední vzduchový vak (airbag)

Boční vzduchový vak (airbag)

Předepínací zařízení bezpečnostních pásů

První řada sedadel

L

 

 

 

S

 

 

 

P

 

 

 

Druhá řada sedadel (1)

L

 

 

 

S

 

 

 

P

 

 

 

Povinné štítky (směrnice Rady 76/114/EHS)

9.17.1.   Fotografie nebo výkresy umístění povinných štítků, nápisů a identifikačního čísla vozidla:

Prohlášení výrobce o splnění požadavků bodu 1.1.1 přílohy II směrnice 76/114/EHS

9.17.4.1.   Vysvětlení významu znaků ve druhé části a popřípadě ve třetí části, které byly užity ke splnění požadavků bodu 5.3 normy ISO 3779–1983:

9.17.4.2.   Jsou-li ke splnění požadavků bodu 5.4 normy ISO 3779–1983 užity znaky druhé části, uveďte tyto znaky:

Ochrana chodců

9.23.1.   Musí být dodán podrobný popis včetně fotografií nebo výkresů vozidla se zaměřením na konstrukci, rozměry, významné vztažné čáry a konstrukční materiály přední části vozidla (vnitřní a vnější). Tento popis by měl zahrnovat podrobnosti o každém vestavěném aktivním ochranném systému.

11.   SPOJENÍ TAŽNÝCH VOZIDEL S PŘÍVĚSY A NÁVĚSY

11.1.   Třída a druh namontovaných spojovacích zařízení nebo zařízení určených k montáži:

11.3.   Pokyny pro montáž spojovacího zařízení na vozidlo a fotografie nebo výkresy bodů uchycení na vozidle podle výrobce; další informace, pokud je užití typu spojovacího zařízení omezeno na určité varianty nebo verze typu vozidel:

11.4.   Informace o montáži zvláštních tažných závěsů nebo uchycovacích desek:

11.5.   Číslo (čísla) ES schválení typu:

12.7.1.   vozidlo vybavené radarovým zařízením krátkého dosahu v pásmu 24 GHz: ano/ne (nehodící se škrtněte)

12.7.2.   vozidlo vybavené radarovým zařízením krátkého dosahu v pásmu 79 GHz: ano/ne (nehodící se škrtněte).

13.   ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO VOZIDLA PRO DOPRAVU OSOB, KTERÁ MAJÍ VÍCE NEŽ OSM SEDADEL KROMĚ SEDADLA ŘIDIČE

Třída vozidla (třída I, třída II, třída III, třída A, třída B):

13.1.1.   Typy podvozku, na které může být namontována karoserie mající ES schválení typu (výrobce nebo výrobci a typy vozidla či vozidel):

Počet míst (k sedění i ke stání):

13.3.1.   Celkem (N):

13.3.2.   Horní podlaží (Na) (1):

13.3.3.   Dolní podlaží (Nb) (1):

Počet cestujících (sedících)

13.4.1.   Celkem (A):

13.4.2.   Horní podlaží (Aa) (1):

13.4.3.   Dolní podlaží (Ab) (1):

B:   pro kategorii O

0.   ÚVOD

0.1.   Značka (obchodní firma výrobce):

Typ:

0.2.1.   (Případný) obchodní název (názvy):

Způsob označení typu, je-li na vozidle vyznačen (b):

0.3.1.   Umístění tohoto označení:

Kategorie vozidla (c):

0.4.1.   Klasifikace podle nebezpečných věcí, pro jejichž přepravu je vozidlo určeno:

0.5.   Jméno a adresa výrobce:

0.8.   Adresa montážního závodu (závodů):

0.9.   Jméno a adresa zástupce výrobce (pokud existuje): …

1.   OBECNÉ KONSTRUKČNÍ VLASTNOSTI VOZIDLA

1.1.   Fotografie nebo výkresy představitele typu vozidla:

Počet náprav a kol:

1.3.2.   Počet a umístění řízených náprav:

1.4.   Podvozek (existuje-li) (celkový výkres):

2.   HMOTNOSTI A ROZMĚRY (e) (v kg a mm)

(případně uveďte odkaz na výkres)

2.1.   Rozvor (rozvory) náprav (plně naloženého vozidla) (f):

2.3.1.   Rozchod kol u jednotlivých řízených náprav (i):

2.3.2.   Rozchod všech ostatních náprav (i):

Rozsah (vnějších) rozměrů vozidla:

U podvozku s karoserií

Délka (j):

2.4.2.1.1.   Délka ložného prostoru:

Šířka (k):

2.4.2.2.1.   Tloušťka stěn (u vozidel konstruovaných pro přepravu zboží při regulované teplotě):

2.4.2.3.   Výška (v provozním stavu) (l) (u výškově nastavitelného zavěšení náprav uveďte obvyklou jízdní polohu):

Hmotnost vozidla v provozním stavu s karoserií a s tažným zařízením (pokud je namontováno výrobcem) u tažných vozidel kategorie jiné než M1 nebo hmotnost podvozku nebo podvozku s kabinou, pokud výrobce karoserii nebo tažné zařízení nemontuje (včetně chladicí kapaliny, nářadí, náhradního kola a řidiče, u autobusů a autokarů včetně hmotnosti člena posádky, pokud je ve vozidle namontováno služební sedadlo) (o) (maximální a minimální hodnota pro každou variantu):

2.6.1.   Rozložení této hmotnosti na nápravy a v případě návěsů nebo přívěsů s nápravami uprostřed zatížení v bodě spojení (maximální a minimální pro každou variantu):

2.7.   U nedokončeného vozidla minimální hmotnost dokončeného vozidla podle výrobce:

Maximální technicky přípustná hmotnost naloženého vozidla podle výrobce (y) (*):

2.8.1.   Rozložení této hmotnosti na nápravy, u návěsu nebo přívěsu s nápravami uprostřed zatížení ve spojovacím bodě (*):

2.9.   Maximální technicky přípustná hmotnost na každou nápravu:

2.10.   Maximální technicky přípustná hmotnost na každou skupinu náprav:

Maximální technicky přípustná statická tíha/hmotnost ve spojovacím bodě vozidla

2.12.2.   na návěsu nebo na přívěsu s nápravami uprostřed:

Uvažované maximální přípustné hmotnosti pro registraci/provoz (volitelné: jsou-li tyto hodnoty udány, musí být ověřeny podle požadavků přílohy IV směrnice 97/27/ES):

2.16.1.   Uvažovaná maximální přípustná hmotnost naloženého vozidla pro registraci/provoz (je možné uvést více údajů pro různé technické konfigurace (#)):

2.16.2.   Uvažovaná maximální přípustná hmotnost naloženého vozidla pro registraci/provoz na každou nápravu a u návěsu nebo u přívěsu s nápravami uprostřed uvažovaná hmotnost ve spojovacím bodě podle výrobce, pokud je tato hmotnost nižší než maximální technicky přípustná hmotnost na spojovacím zařízení (je možné uvést více údajů pro různé technické konfigurace (#)):

2.16.3.   Uvažovaná maximální přípustná hmotnost na každou skupinu náprav pro registraci/provoz (je možné uvést více údajů pro různé technické konfigurace (#)):

2.16.4.   Uvažovaná maximální přípustná tažená hmotnost pro registraci/provoz (je možné uvést více údajů pro různé technické konfigurace (#)):

2.16.5.   Uvažovaná maximální přípustná tažená hmotnost jízdní soupravy pro registraci/provoz (je možné uvést více údajů pro různé technické konfigurace (#)):

5.   NÁPRAVY

5.1.   Popis každé nápravy:

5.2.   Značka:

5.3.   Typ: …

5.4.   Umístění zdvihatelné nápravy (náprav):

5.5.   Umístění zatížitelné nápravy (náprav):

6.   ZAVĚŠENÍ

Způsob a konstrukce zavěšení každé nápravy nebo kola:

6.2.1.   Seřizování výšky: ano/ne/volitelné (1)

Kombinace pneumatika/kolo (u pneumatik uveďte označení rozměru, minimální index únosnosti, značku minimální kategorie rychlosti; u kol uveďte rozměr (rozměry) a hloubku zálisu ráfku)

Nápravy

6.6.1.1.1.   1. náprava:

6.6.1.1.2.   2. náprava:

atd.

6.6.1.2.   Náhradní kolo, existuje-li:

Horní a dolní mez poloměru valení

6.6.2.1.   1. náprava:

6.6.2.2.   2. náprava:

atd.

7.   ŘÍZENÍ

Převod a ovládání

7.2.1.   Druh převodu řízení (uveďte popřípadě zvlášť pro přední a zadní kola):

7.2.2.   Spojení s koly (včetně jiného spojení než mechanického; uveďte popřípadě zvlášť pro přední a zadní kola):

7.2.3.   Způsob posílení, existuje-li:

8.   BRZDY

8.5   Protiblokovací systém: ano/ne/volitelné (1)

8.9.   Stručný popis brzdových zařízení (podle bodu 1.6 doplňku k dodatku 1 k příloze IX směrnice 71/320/EHS):

9.   KAROSERIE

9.1.   Druh karoserie:

Povinné štítky (směrnice Rady 76/114/EHS)

9.17.1.   Fotografie nebo výkresy umístění povinných štítků, nápisů a identifikačního čísla vozidla:

Prohlášení výrobce o splnění požadavků bodu 1.1.1 přílohy II směrnice 76/114/EHS

9.17.4.1.   Vysvětlení významu znaků ve druhé části a popřípadě ve třetí části identifikačního čísla vozidla, které byly užity ke splnění požadavků bodu 5.3 normy ISO 3779–1983:

9.17.4.2.   Jsou-li ke splnění požadavků bodu 5.4 normy ISO 3779–1983 užity znaky druhé části identifikačního čísla vozidla, uveďte tyto znaky:

11.   SPOJENÍ TAŽNÝCH VOZIDEL S PŘÍVĚSY A NÁVĚSY

11.1.   Třída a druh namontovaných spojovacích zařízení nebo zařízení určených k montáži:

11.5.   Číslo (čísla) ES schválení typu:

ČÁST II

Následující tabulka znázorňuje přípustné kombinace verzí vozidla podle bodů z části I, u nichž se vyskytují vícenásobné údaje. Pro takové body vícenásobných údajů musí být každý údaj označen předsunutým písmenem, které se bude v této tabulce užívat k označení, který údaj (nebo údaje) každého jednotlivého bodu se týká (týkají) každé jednotlivé verze.

Pro každou variantu daného typu musí být sestavena samostatná tabulka.

Vícenásobné údaje, pro které není jejich kombinace v rámci varianty omezena, mají být vyznačeny ve sloupci nadepsaném „vše“.

Bod č.

Vše

Verze 1

Verze 2

atd.

Verze č.

 

 

 

 

 

 

Tyto informace mohou být uváděny v odlišném formátu nebo uspořádání, pokud je splněn původní cíl.

Každá varianta a každá verze musí být identifikována číselným kódem nebo kódem obsahujícím kombinaci písmen a číslic, které musí být rovněž uvedeny na prohlášení o shodě (příloha IX) dotyčného vozidla.

V případě, že se jedná o variantu (varianty) podle přílohy XI nebo podle článku 20, přidělí výrobce zvláštní kód.

ČÁST III

Čísla schválení typu

Doplňte informace požadované následující tabulkou pro odpovídající předměty (***) vztahující se k tomuto vozidlu podle přílohy IV nebo XI (musí být uvedena veškerá schválení typu pro daný předmět).

Předmět

Číslo schválení typu

Členský stát nebo smluvní strana (2), která udělila schválení typu (3)

Datum rozšíření

Varianta (varianty)/Verze

 

 

 

 

 

Podpis:

Postavení v podniku:

Datum:


(1)  Tabulku je podle potřeby možno rozšířit u vozidel s více než dvěma řadami sedadel, nebo pokud jsou napříč šířky vozidla více než tři sedadla.

(2)  Smluvní strany revidované dohody z roku 1958.

(3)  Uveďte, pokud nelze odvodit z čísla ES schválení typu.

PŘÍLOHA IV

Soupis požadavků pro ES schválení typu vozidla

ČÁST I

Seznam regulačních aktů

(Podle potřeby s ohledem na oblast působnosti a poslední změny každého dále uvedeného regulačního aktu. V případě předpisů Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) se odkaz na regulační akt vztahuje k příslušné sérii změn předpisů EHK OSN, k níž Společenství přistoupilo.)

Předmět

Odkaz na regulační akt

Odkaz na Úřední věstník

Vztahuje se na

M1

M2

M3

N1

N2

N3

O1

O2

O3

O4

1.

Hladiny akustického tlaku

70/157/EHS

L 42, 23.2.1970, s. 16.

X

X

X

X

X

X

 

 

 

 

2.

Emise

70/220/EHS

L 76, 6.4.1970, s. 1.

X

X

X

X

X

X

 

 

 

 

3.

Palivové nádrže / zadní ochranná zařízení

70/221/EHS

L 76, 6.4.1970, s. 23.

X (5)

X (5)

X (5)

X (5)

X (5)

X (5)

X

X

X

X

4.

Umístění zadní registrační tabulky

70/222/EHS

L 76, 6.4.1970, s. 25.

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

5.

Mechanismy řízení

70/311/EHS

L 133, 18.6.1970, s. 10.

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

6.

Zámky a závěsy dveří

70/387/EHS

L 176, 10.8.1970, s. 5.

X

 

 

X

X

X

 

 

 

 

7.

Zvuková výstražná zařízení

70/388/EHS

L 176, 10.8.1970, s. 12.

X

X

X

X

X

X

 

 

 

 

8.

Zařízení pro nepřímý výhled

2003/97/ES (8)

L 25, 29.1.2004, s. 1.

X

X

X

X

X

X

 

 

 

 

9.

Brzdová zařízení

71/320/EHS

L 202, 6.9.1971, s. 37.

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

10.

Potlačení vysokofrekvenčního rušení

72/245/EHS

L 152, 6.7.1972, s. 15.

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

11.

Kouř vznětových motorů

72/306/EHS

L 190, 20.8.1972, s. 1.

X

X

X

X

X

X

 

 

 

 

12.

Vnitřní výbava

74/60/EHS

L 38, 11.2.1974, s. 2.

X

 

 

 

 

 

 

 

 

 

13.

Zařízení bránící neoprávněnému použití vozidla

74/61/EHS

L 38, 11.2.1974, s. 22.

X

X

X

X

X

X

 

 

 

 

14.

Mechanismus řízení při nárazu

74/297/EHS

L 165, 20.6.1974, s. 16.

X

 

 

X

 

 

 

 

 

 

15.

Pevnost sedadel

74/408/EHS

L 221, 12.8.1974, s. 1.

X

X

X

X

X

X

 

 

 

 

16.

Vnější výčnělky

74/483/EHS

L 256, 2.10.1974, s. 4.

X

 

 

 

 

 

 

 

 

 

17.

Zpětný chod a rychloměrné zařízení

75/443/EHS

L 196, 26.7.1975, s. 1.

X

X

X

X

X

X

 

 

 

 

18.

Povinné štítky

76/114/EHS

L 24, 30.1.1976, s. 1.

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

19.

Kotevní úchyty bezpečnostních pásů

76/115/EHS

L 24, 30.1.1976, s. 6.

X

X

X

X

X

X

 

 

 

 

20.

Montáž zařízení pro osvětlení a světelnou signalizaci

76/756/EHS

L 262, 27.9.1976, s. 1.

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

21.

Odrazky

76/757/EHS

L 262, 27.9.1976, s. 32.

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

22.

Svítilny doplňkové, přední obrysové, zadní obrysové, brzdové, denní, boční obrysové

76/758/EHS

L 262, 27.9.1976, s. 54.

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

23.

Směrové svítilny

76/759/EHS

L 262, 27.9.1976, s. 71.

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

24.

Svítilny zadní registrační tabulky

76/760/EHS

L 262, 27.9.1976, s. 85.

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

25.

Světlomety (včetně žárovek)

76/761/EHS

L 262, 27.9.1976, s. 96.

X

X

X

X

X

X

 

 

 

 

26.

Přední mlhové světlomety

76/762/EHS

L 262, 27.9.1976, s. 122.

X

X

X

X

X

X

 

 

 

 

27.

Odtahové úchyty

77/389/EHS

L 145, 13.6.1977, s. 41.

X

X

X

X

X

X

 

 

 

 

28.

Zadní mlhové svítilny

77/538/EHS

L 220, 29.8.1977, s. 60.

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

29.

Zpětné světlomety

77/539/EHS

L 220, 29.8.1977, s. 72.

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

30.

Parkovací svítilny

77/540/EHS

L 220, 29.8.1977, s. 83.

X

X

X

X

X

X

 

 

 

 

31.

Bezpečnostní pásy a zádržné systémy

77/541/EHS

L 220, 29.8.1977, s. 95.

X

X

X

X

X

X

 

 

 

 

32.

Pole výhledu

77/649/EHS

L 267, 19.10.1977, s. 1.

X

 

 

 

 

 

 

 

 

 

33.

Označení ovladačů

78/316/EHS

L 81, 28.3.1978, s. 3.

X

X

X

X

X

X

 

 

 

 

34.

Odmrazování/odmlžování

78/317/EHS

L 81, 28.3.1978, s. 27.

X

 (1)

 (1)

 (1)

 (1)

 (1)

 

 

 

 

35.

Ostřikovače/stírače

78/318/EHS

L 81, 28.3.1978, s. 49.

X

 (2)

 (2)

 (2)

 (2)

 (2)

 

 

 

 

36.

Systémy vytápění

2001/56/ES

L 292, 9.11.2001, s. 21.

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

37.

Kryty kol

78/549/EHS

L 168, 26.6.1978, s. 45.

X

 

 

 

 

 

 

 

 

 

38.

Opěrky hlavy

78/932/EHS

L 325, 20.11.1978, s. 1.

X

 

 

 

 

 

 

 

 

 

39.

Emise CO2 / spotřeba paliva

80/1268/EHS

L 375, 31.12.1980, s. 36.

X

 

 

X

 

 

 

 

 

 

40.

Výkon motoru

80/1269/EHS

L 375, 31.12.1980, s. 46.

X

X

X

X

X

X

 

 

 

 

41.

Emise vznětových motorů

88/77/EHS

L 36, 9.2.1988, s. 33.

X

X

X

X

X

X

 

 

 

 

42.

Boční ochrana

89/297/EHS

L 124, 5.5.1989, s. 1.

 

 

 

 

X

X

 

 

X

X

43.

Systémy proti rozstřiku

91/226/EHS

L 103, 23.4.1991, s. 5.

 

 

 

 

X

X

 

 

X

X

44.

Hmotnosti a rozměry (osobní automobily)

92/21/EHS

L 129, 14. 5. 1992, s. 1.

X

 

 

 

 

 

 

 

 

 

45.

Bezpečnostní sklo

92/22/EHS

L 129, 14.5.1992, s. 1.

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

46.

Pneumatiky

92/23/EHS

L 129, 14.5.1992, s. 95.

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

47.

Omezovače rychlosti

92/24/EHS

L 129, 14.5.1992, s. 154.

 

 

X

 

X

X

 

 

 

 

48.

Hmotnosti a rozměry (jiná vozidla než podle bodu 44)

97/27/ES

L 233, 28.8.1997, s. 1.

 

X

X

X

X

X

X

X

X

X

49.

Vnější výčnělky kabin

92/114/EHS

L 409, 31.12.1992, s. 17.

 

 

 

X

X

X

 

 

 

 

50.

Spojovací zařízení

94/20/ES

L 195, 29.7.1994, s. 1.

X (3)

X (3)

X (3)

X (3)

X (3)

X (3)

X

X

X

X

51.

Hořlavost

95/28/ES

L 281, 23.11.1995, s. 1.

 

 

X

 

 

 

 

 

 

 

52.

Autobusy a autokary

2001/85/ES

L 42, 13.2.2002, s. 1.

 

X

X

 

 

 

 

 

 

 

53.

Čelní náraz

96/79/ES

L 18, 21.1.1997, s. 7.

X

 

 

 

 

 

 

 

 

 

54.

Boční náraz

96/27/ES

L 169, 8.7.1996, s. 1.

X

 

 

X

 

 

 

 

 

 

55.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

56.

Vozidla pro přepravu nebezpečných věcí

98/91/ES

L 11, 16.1.1999, s. 25.

 

 

 

X (4)

X (4)

X (4)

X (4)

X (4)

X (4)

X (4)

57.

Ochrana proti podjetí zepředu

2000/40/ES

L 203, 10.8.2000, s. 9.

 

 

 

 

X

X

 

 

 

 

58.

Ochrana chodců

2003/102/ES

L 321, 6.12.2003, s. 15.

X (6)

 

 

X (6)  (7)

 

 

 

 

 

 

X

:

Regulační akt se použije.

Dodatek

Seznam požadavků na ES schválení typu vozidel kategorie M1 vyráběných v malých sériích

(Podle potřeby s ohledem na poslední změny každého z regulačních aktů uvedených níže)

Předmět

Odkaz na regulační akt

Odkaz na Úřední věstník

M1

1

Hladina akustického tlaku

70/157/EHS

L 42, 23.2.1970, s. 16.

A

2

Emise s výjimkou celé řady požadavků ohledně palubního diagnostického systému (OBD)

70/220/EHS

L 76, 6.4.1970, s. 1.

A

3

Palivové nádrže / ochrana proti podjetí zezadu

70/221/EHS

L 76, 6.4.1970, s. 23.

B

4

Umístění zadní registrační tabulky

70/222/EHS

L 76, 6.4.1970, s. 25.

B

5

Ovládací síla řízení

70/311/EHS

L 133, 18.6.1970, s. 10.

C

6

Zámky a závěsy dveří

70/387/EHS

L 176, 10.8.1970, s. 5.

C

7

Zvuková výstražná zařízení

70/388/EHS

L 176, 10.8.1970, s. 12.

B

8

Zařízení pro nepřímý výhled

2003/97/ES (13)

L 25, 29.1.2004, s. 1.

X (10)

B (12)

9

Brzdová zařízení

71/320/EHS

L 202, 6.9.1971, s. 37.

A

10

Potlačení vysokofrekvenčního rušení

72/245/EHS

L 152, 6.7.1972, s. 15.

A (9)

C (11)

11

Kouř vznětových motorů

72/306/EHS

L 190, 20.8.1972, s. 1.

A

12

Vnitřní výbava

74/60/EHS

L 38, 11.2.1974, s. 2.

C

13

Zařízení bránící neoprávněnému použití vozidla

74/61/EHS

L 38, 11.2.1974, s. 22.

A

14

Mechanismus řízení při nárazu

74/297/EHS

L 165, 20.6.1974, s. 16.

C

15

Pevnost sedadel

74/408/EHS

L 221, 12.8.1974, s. 1.

C

16

Vnější výčnělky

74/483/EHS

L 266, 2.10.1974, s. 4.

C

17

Zpětný chod a rychloměrné zařízení

75/443/EHS

L 196, 26.7.1975, s. 1.

B

18

Povinné štítky

76/114/EHS

L 24, 30.1.1976, s. 1.

B

19

Kotevní úchyty bezpečnostních pásů

76/115/EHS

L 24, 30.1.1976, s. 6.

B

20

Montáž zařízení pro osvětlení a světelnou signalizaci

76/756/EHS

L 262, 27.9.1976, s. 1.

B

21

Odrazky

76/757/EHS

L 262, 27.9.1976, s. 32.

X

22

Svítilny doplňkové, přední obrysové, zadní obrysové, brzdové, denní, boční obrysové

76/758/EHS

L 262, 27.9.1976, s. 54.

X

23

Směrové svítilny

76/759/EHS

L 262, 27.9.1976, s. 71.

X

24

Svítilny zadní registrační tabulky

76/760/EHS

L 262, 27.9.1976, s. 85.

X

25

Světlomety (včetně žárovek)

76/761/EHS

L 262, 27.9.1976, s. 96.

X

26

Přední mlhové světlomety

76/762/EHS

L 262, 27.9.1976, s. 122.

X

27

Odtahové úchyty

77/389/EHS

L 145, 13.6.1977, s. 41.

B

28

Zadní mlhové svítilny

77/538/EHS

L 220, 29.8.1977, s. 60.

X

29

Parkovací svítilny

77/539/EHS

L 220, 29.8.1977, s. 72.

X

30

Parkovací svítilny

77/540/EHS

L 220, 29.8.1977, s. 83.

X

31

Bezpečnostní pásy a zádržné systémy

77/541/EHS

L 220, 29.8.1977, s. 95.

A (10)

B (12)

32

Pole výhledu

77/649/EHS

L 267, 19.10.1977, s. 1.

A

33

Označení ovladačů

78/316/EHS

L 81, 28.3.1978, s. 3.

X

34

Odmrazování/odmlžování

78/317/EHS

L 81, 28.3.1978, s. 27.

C

35

Ostřikovače/stírače

78/318/EHS

L 81, 28.3.1978, s. 49.

C

36

Systém vytápění

2001/56/ES

L 292, 9.11.2001, s. 21.

C

37

Kryty kol

78/549/EHS

L 168, 26.6.1978, s. 45.

B

39

Spotřeba paliva

80/1268/EHS

L 375, 31.12.1980, s. 36.

A

40

Výkon motoru

80/1269/EHS

L 375, 31.12.1980, s. 46.

C

41

Emise vznětových motorů

88/77/EHS

L 36, 9.2.1988, s. 33.

A

44

Hmotnosti a rozměry (osobní automobily)

92/21/EHS

L 129, 14.5.1992, s. 1.

C

45

Bezpečnostní zasklení

92/22/EHS

L 129, 14.5.1992, s. 11.

X (10)

B (12)

46

Pneumatiky

92/23/EHS

L 129, 14.5.1992, s. 95.

X (10)

B (12)

50

Spojovací zařízení

94/20/ES

L 195, 29.7.1994, s. 1.

X (10)

A (12)

53

Čelní náraz

96/79/ES

L 18, 21.1.1997, s. 7.

nepoužije se

54

Boční náraz

96/27/ES

L 169, 8.7.1996, s. 1.

nepoužije se

58

Ochrana chodců

2003/102/ES

L 321, 6.12.2003, s. 15.

nepoužije se

X

:

Je požadován úplný soulad s regulačním aktem; musí se vydat certifikát ES schválení typu; zajistí se shodnost výroby.

A

:

Nejsou povoleny žádné výjimky kromě výjimek uvedených v regulačním aktu. Certifikát schválení typu a značka schválení typu nejsou požadovány. Zkušební protokoly musí vypracovat určená technická zkušebna.

B

:

Musí být dodržena technická pravidla regulačního aktu. Je třeba důsledně provést všechny zkoušky stanovené v regulačním aktu; na základě dohody se schvalovacím orgánem může zkoušky provést sám výrobce; ten může být oprávněn vystavit technický protokol; není třeba vystavit certifikát schválení typu a není třeba schválení typu.

C

:

Výrobce musí ke spokojenosti schvalovacího orgánu prokázat, že jsou splněny základní požadavky regulačního aktu.

nepoužije se

:

Tento regulační akt se nepoužije (žádné požadavky).

ČÁST II

Uvedené odkazy na zvláštní směrnice nebo nařízení značí, že schválení typu udělené podle následujících předpisů EHK OSN (s ohledem na oblast působnosti (14) a změny každého dále uvedeného předpisu EHK OSN) musí být považováno za rovnocenné ES schválení typu udělenému podle odpovídající zvláštní směrnice nebo nařízení v tabulce části I.

Tyto předpisy EHK OSN jsou předpisy, ke kterým Společenství přistoupilo jako smluvní strana „Revidované ženevské dohody z roku 1958“ Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů rozhodnutím Rady 97/836/ES nebo pozdějšími rozhodnutími Rady podle čl. 3 odst. 3 uvedeného rozhodnutí.

Veškeré následné změny níže uvedených předpisů EHK OSN se rovněž považují za rovnocenné, s výhradou rozhodnutí Společenství uvedeného v čl. 4 odst. 2 rozhodnutí 97/836/ES (15).

Předmět

Číslo základního předpisu EHK OSN

Série změn

1.

Hladiny akustického tlaku

51

02

1.

Náhradní výfukové systémy

59

00

2.

Emise

83

03

2.

Náhradní katalyzátory

103

00

3.

Zadní ochranné zařízení

58

01

3.

Palivové nádrže

34

01

3.

Palivové nádrže

67

01

3.

Palivové nádrže

110

00

5.

Mechanismy řízení

79

01

6.

Zámky a závěsy dveří

11

02

7.

Zvuková výstražná zařízení

28

00

8.

Zpětná zrcátka

46

01

8A

Zařízení pro nepřímý výhled

46

02

9.

Brzdová zařízení

13

09

9.

Brždění

13H

00

9.

Brzdová zařízení (obložení)

90

01

10.

Potlačení vysokofrekvenčního rušení

10

02

11.

Kouř vznětových motorů

24

03

12.

Vnitřní výbava

21

01

13.

Zařízení bránící neoprávněném použití vozidla

18

02

13.

Imobilizér

97

00

13.

Poplašné systémy

97

00

13.

Neoprávněné použití

116

00

14.

Mechanismus řízení při nárazu

12

03

15.

Pevnost sedadel

17

06

15.

Pevnost sedadel (autobusy a autokary)

80

01

16.

Vnější výčnělky

26

02

17.

Rychloměr

39

00

19.

Kotevní úchyty bezpečnostních pásů

14

04

20.

Montáž zařízení pro osvětlení a světelnou signalizaci

48

01

21.

Odrazky

3

02

22.

Svítilny doplňkové / přední doplňkové obrysové / zadní doplňkové obrysové / brzdové

7

02

22.

Denní svítilny

87

00

22.

Boční obrysové svítilny

91

00

23.

Směrové svítilny

6

01

24.

Svítilna zadní registrační tabulky

4

00

25.

Světlomety (R2 a HS1)

1

01

25.

Světlomety (typu sealed beam)

5

02

25.

Světlomety (H1, H2, H3, HB3, HB4, H7 nebo H8)

8

04

25.

Světlomety (H4)

20

02

25.

Světlomety (halogenové typu sealed beam)

31

02

25.

Žárovky k užití ve schválených svítilnách nebo světlometech

37

03

25.

Světlomety s výbojkovými zdroji světla

98

00

25.

Výbojkové zdroje světla k užití ve schválených svítilnách nebo světlometech

99

00

26.

Přední mlhové světlomety

19

02

28.

Zadní mlhové svítilny

38

00

29.

Zpětné světlomety

23

00

30.

Parkovací svítilny

77

00

31.

Bezpečnostní pásy a zádržné systémy

16

04

31.

Dětská zádržná zařízení

44

03

38.

Opěrky hlavy (spolu se sedadly)

17

06

38.

Opěrky hlavy

25

04

39.

Spotřeba paliva

101

00

40.

Výkon motoru

85

00

41.

Emise vznětových motorů

49

02

42.

Boční ochrana

73

00

45.

Bezpečnostní sklo

43

00

46.

Pneumatiky motorových vozidel a jejich přípojných vozidel

30

02

46.

Pneumatiky užitkových vozidel a jejich přípojných vozidel

54

00

46.

Náhradní kola/pneumatiky dočasného užití

64

00

46.

Hlučnost při jízdě

117

00

47.

Omezovače rychlosti

89

00

50.

Spojovací zařízení

55

01

51.

Hořlavost

118

00

52.

Pevnost karoserie (autobusy)

66

00

53.

Čelní náraz

94

01

54.

Boční náraz

95

02

55.

Ochrana proti podjetí zepředu

93

00


(1)  Vozidla této kategorie musí být vybavena odpovídajícím zařízením pro odmrazování a odmlžování.

(2)  Vozidla této kategorie musí být vybavena odpovídajícím zařízením pro ostřikování a stírání.

(3)  Požadavky směrnice 94/20/ES se užijí pouze u vozidel vybavených spojovacím zařízením.

(4)  Požadavky směrnice 98/91/ES se užijí pouze tehdy, jestliže výrobce žádá o ES schválení typu vozidla určeného pro přepravu nebezpečných věcí.

(5)  U vozidel používajících jako palivo LPG nebo CNG se požaduje schválení typu vozidla podle předpisu EHK OSN č. 67–01 a č. 110 po dobu, než budou přijaty odpovídající změny směrnice 70/221/EHS pro zařazení nádrží na LPG a CNG.

(6)  Nepřevyšující 2,5 tuny maximální hmotnosti.

(7)  Odvozeno z kategorie vozidel M1.

(8)  Až do dat uvedených v článku 2 směrnice 2003/97/ES zůstanou schválení udělená v souladu se směrnicí 71/127/EHS v platnosti pro účely celkového schválení typu vozidla.

(9)  Elektronická montážní podskupina.

(10)  Konstrukční část.

(11)  Vozidlo.

(12)  Předpisy pro montáž.

(13)  Do 26. ledna 2006 lze rovněž přijmout schválení podle směrnice 71/127/EHS.

Legenda

X

:

Je požadován úplný soulad s regulačním aktem; musí se vydat certifikát ES schválení typu; zajistí se shodnost výroby.

A

:

Nejsou povoleny žádné výjimky kromě výjimek uvedených v regulačním aktu. Certifikát schválení typu a značka schválení typu nejsou požadovány. Zkušební protokoly musí vypracovat určená technická zkušebna.

B

:

Musí být dodržena technická pravidla regulačního aktu. Je třeba důsledně provést všechny zkoušky stanovené v regulačním aktu; na základě dohody se schvalovacím orgánem může zkoušky provést sám výrobce; ten může být oprávněn vystavit technický protokol; není třeba vystavit certifikát schválení typu a není třeba schválení typu.

C

:

Výrobce musí ke spokojenosti schvalovacího orgánu prokázat, že jsou splněny základní požadavky regulačního aktu.

nepoužije se

:

Tento regulační akt se nepoužije (žádné požadavky).

(14)  Pokud zvláštní směrnice nebo nařízení obsahují požadavky na montáž, vztahují se tyto požadavky i na konstrukční části a samostatné technické celky schválené podle předpisů EHK OSN.

(15)  Pro následné změny viz dokument EHK OSN č. TRANS/WP 29/343 v jeho posledním znění.

PŘÍLOHA V

Postupy při ES schvalování typu vozidla

1.   Při žádosti o celkové schválení typu vozidla ES schvalovací orgán typu

a)

ověří, že všechny certifikáty ES schválení typu vydané podle regulačních aktů, jež jsou použitelné pro schválení typu vozidla, se vztahují na tento typ vozidla a odpovídají předepsaným požadavkům;

b)

odkazem na dokumentaci zajistí, aby byly specifikace vozidla a údaje uvedené v části I informačního dokumentu o vozidle obsaženy mezi údaji ve schvalovací dokumentaci a v certifikátech ES schválení typu s ohledem na příslušné regulační akty; a pokud položkové číslo v části I informačního dokumentu není zahrnuto do schvalovací dokumentace některého z regulačních aktů, potvrdí, že příslušná část nebo vlastnost odpovídá údajům v dokumentaci výrobce;

c)

na vybraném vzorku vozidel typu, jenž má být schválen, provede nebo nechá provést kontrolu konstrukčních částí a systémů vozidla, aby se ověřilo, že vozidla jsou vyrobena v souladu s odpovídajícími údaji v potvrzené schvalovací dokumentaci s ohledem na certifikáty ES schválení typu;

d)

případně provede nebo nechá provést nezbytnou kontrolu montáže samostatných technických celků;

e)

případně zkontroluje nebo nechá zkontrolovat vozidlo z hlediska vybavenosti zařízeními uvedenými v poznámkách pod čarou 1 a 2 v části I přílohy IV, pokud jsou použitelné.

2.   Počet vozidel kontrolovaných pro účely odst. 1 písm. c) musí být takový, aby postačoval pro náležitou kontrolu různých schvalovaných kombinací z hlediska následujících kritérií:

Kategorie vozidla

M1

M2

M3

N1

N2

N3

O1

O2

O3

O4

Kritéria

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Motor

X

X

X

X

X

X

Převodová skříň

X

X

X

X

X

X

Počet náprav

X

X

X

X

X

X

X

X

X

Hnací nápravy (počet, umístění, propojení)

X

X

X

X

X

X

Řízené nápravy (počet a umístění)

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

Druhy karoserií

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

Počet dveří

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

Řízení levostranné nebo pravostranné

X

X

X

X

X

X

Počet sedadel

X

X

X

X

X

X

Úroveň výstroje

X

X

X

X

X

X

3.   Není-li k dispozici žádný certifikát schválení typu podle některého zvláštního regulačního aktu, ES schvalovací orgán typu

a)

provede potřebné zkoušky a kontroly podle požadavků každého z dotyčných regulačních aktů;

b)

ověří, že vozidlo odpovídá údajům v dokumentaci výrobce vozidla a že plní technické požadavky každého z dotyčných regulačních aktů;

c)

případně provede nebo nechá provést nezbytnou kontrolu montáže samostatných technických celků;

d)

případně zkontroluje nebo nechá zkontrolovat vozidlo z hlediska vybavenosti zařízeními uvedenými v poznámkách pod čarou 1 a 2 v části I přílohy IV, pokud jsou použitelné.

Dodatek 1

Normy, jež musí subjekty uvedené v článku 41 splnit

Činnosti spojené se zkoušením pro schválení typu, jež je třeba provést v souladu s regulačními akty uvedenými v příloze IV této směrnice:

1.1   Kategorie A (zkoušky provedené ve vlastních zařízeních):

EN ISO/IEC 17025:2005 o všeobecných požadavcích na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří.

Technické zkušebny pověřené činnostmi kategorie A mohou provádět nebo dohlížet na zkoušky stanovené v regulačních aktech, jimiž byly pověřeny, a to v zařízeních výrobce nebo třetí osoby.

1.2   Kategorie B (dohled nad zkouškami prováděnými v zařízeních výrobce nebo v zařízeních třetí osoby:

EN ISO/IEC 17020:2004 o obecných kritériích pro činnost různých typů orgánů provádějících kontrolu.

Před prováděním jakékoliv zkoušky nebo dohledem nad ní v zařízeních výrobce nebo třetí osoby technická zkušebna zkontroluje, zda zkušební zařízení a měřicí přístroje splňují příslušné požadavky normy uvedené v bodě 1.1.

Činnosti související se shodností výroby

2.1   Kategorie C (postup pro úvodní posouzení a kontroly systému řízení jakosti výrobce):

EN 45012:1998 všeobecné požadavky na orgány provádějící posuzování a certifikaci či registraci systémů jakosti.

2.2   Kategorie D (kontrola a zkouška výrobních vzorků nebo dohled nad nimi):

EN ISO/IEC 17020:2004 o obecných kritériích pro činnost různých typů orgánů provádějících kontrolu.

Dodatek 2

Postup pro posouzení technických zkušeben

1.   ÚČEL TOHOTO DODATKU

1.1   Tento dodatek stanoví podmínky, podle nichž má příslušný orgán uvedený v článku 42 této směrnice provádět posouzení technických zkušeben.

1.2   Tyto požadavky se obdobně vztahují na všechny technické zkušebny, bez ohledu na jejich právní postavení (nezávislá organizace, výrobce nebo schvalovací orgán vykonávající činnost technické zkušebny).

2.   ZÁSADY POSOUZENÍ

Posuzování se vyznačuje tím, že vychází z několika zásad:

nezávislost, jež je základem pro nestrannost a objektivitu závěrů,

přístup založený na důkazech, jenž je zárukou spolehlivých a reprodukovatelných závěr