EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32006R1967R(01)

Oprava nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 ze dne 21. prosince 2006 o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři, o změně nařízení (EHS) č. 2847/93 a o zrušení nařízení (ES) č. 1626/94 ( Úř. věst. L 409, 30.12.2006 )

OJ L 36, 8.2.2007, p. 6–30 (ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, SK, SL, FI, SV)

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2006/1967/corrigendum/2007-02-08/oj

8.2.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 36/6


Oprava nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 ze dne 21. prosince 2006 o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři, o změně nařízení (EHS) č. 2847/93 a o zrušení nařízení (ES) č. 1626/94

( Úřední věstník Evropské unie L 409 ze dne 30. prosince 2006 )

Nařízení (ES) č. 1967/2006 se nahrazuje tímto:

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1967/2006

ze dne 21. prosince 2006

o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři, o změně nařízení (EHS) č. 2847/93 a o zrušení nařízení (ES) č. 1626/94

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 37 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ustanovení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky (1) platí pro Středozemní moře.

(2)

Rozhodnutím 98/392/ES (2) Rada uzavřela Úmluvu Spojených národů o mořském právu, která obsahuje zásady a pravidla pro zachovávání a řízení živých zdrojů volného moře. V souladu s pravidly této úmluvy Společenství usiluje o koordinaci řízení živých vodních zdrojů a jejich zachovávání s jinými pobřežními státy.

(3)

Podle rozhodnutí 98/416/ES (3) je Společenství smluvní stranou dohody o Generální komisi pro rybolov ve Středozemním moři (dále jen „GFCM“). Dohoda o GFCM stanoví rámec pro regionální spolupráci při zachovávání mořských zdrojů ve Středozemním moři a jejich řízení tím, že přijímá doporučení v oblasti působnosti dohody o GFCM, která jsou pro smluvní strany závazná.

(4)

Biologické, sociální a hospodářské charakteristiky rybářství ve Středomoří vyžadují, aby Společenství stanovilo zvláštní řídící rámec.

(5)

Společenství se zavázalo k uplatňování přístupu založeného na předběžné opatrnosti při přijímání opatření navržených v zájmu ochrany a zachovávání živých vodních zdrojů a mořských ekosystémů a k zabezpečení jejich udržitelného využívání.

(6)

Systém řízení stanovený v tomto nařízení se vztahuje na činnosti související s lovem populací mořských živočichů ve Středozemním moři prováděným plavidly Společenství ve vodách Společenství nebo v mezinárodních vodách, plavidly třetích zemí v rybolovných oblastech členských států nebo občany Unie na volném Středozemním moři.

(7)

V zájmu nekladení překážek odbornému výzkumu by se však toto nařízení nemělo vztahovat na činnosti potřebné k takovému výzkumu.

(8)

Je nezbytné zavést účinný řídicí rámec prostřednictvím přiměřeného sdílení odpovědností mezi Společenstvím a členskými státy.

(9)

Přísná ochrana některých mořských druhů, kterou již umožňuje směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (4) a která platí pro mořské vody pod svrchovaností členských států, by měla být rozšířena na volné Středozemní moře.

(10)

V souladu s rozhodnutím Rady 1999/800/ES ze dne 22. října 1999 o uzavření Protokolu o zvláště chráněných oblastech a biologické rozmanitosti ve Středomoří a o přijetí příloh k tomuto protokolu (Barcelonská úmluva) (5), který kromě ustanovení týkajících se ochrany lokalit významných pro Středomoří stanoví vypracování seznamů ohrožených druhů a druhů, jejichž využívání je regulováno.

(11)

Je třeba přijmout nová technická opatření pro rybolov nahrazující opatření uvedená v nařízení Rady (ES) č. 1626/94 ze dne 27. června 1994 o některých technických opatřeních pro zachování rybolovných zdrojů ve Středozemním moři (6), aby se zohlednily nové odborné informace. Je třeba rovněž vzít v úvahu hlavní prvky akčního plánu pro zachování a udržitelné využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři v rámci společné rybářské politiky.

(12)

Nařízení (ES) č. 1626/94 by proto mělo být zrušeno.

(13)

Je třeba se vyhnout nadměrným odlovům živočichů, kteří nedosahují předepsanou velikost. Za tímto účelem je nutné chránit určité oblasti, ve kterých se ve větším měřítku vyskytují nedospělí živočichové, přičemž se přihlédne k místním zvláštním biologickým podmínkám.

(14)

Lovná zařízení, která příliš škodí mořskému životnímu prostředí nebo vedou k vyčerpání některých populací mořských živočichů, by měla být zakázána nebo přísněji regulována.

(15)

Aby se dále nezvyšovala míra úmrtnosti nedospělých živočichů a aby se podstatně snížilo množství výmětů mrtvých mořských živočichů rybářskými plavidly, je vhodné stanovit zvětšení velikosti ok sítí a háčků u vlečných sítí, sítí pro lov při dně a dlouhých lovných šňůr používaných při lovu některých druhů mořských živočichů, jakož i stanovit povinné používání sítí se čtvercovými oky.

(16)

Pro umožnění přechodného období před zvětšením velikosti ok vlečných sítí pro lov při dně je vhodné stanovit některé charakteristiky příslušenství vlečných sítí, čímž se zvýší selektivita současně používaných velikostí ok.

(17)

Řízení intenzity rybolovu by mělo být hlavním nástrojem pro zabezpečení udržitelného rybářství ve Středozemním moři. Za tímto účelem je vhodné určit celkové rozměry hlavních druhů pasivních lovných zařízení, aby se omezil jeden faktor mající vliv na dosaženou intenzitu rybolovu.

(18)

Část pobřežního pásma by měla být vyhrazena selektivním lovným zařízením, která používají drobní rybáři, v zájmu ochrany oblastí, kde dochází k líhnutí, a ochrany citlivých stanovišť, jakož i v zájmu posílení sociální udržitelnosti rybářství ve Středozemním moři.

(19)

Je žádoucí stanovit minimální velikosti některých mořských živočichů při vykládce, aby se jak zlepšilo jejich využívání, tak aby se stanovily normy, podle kterých mohou členské státy budovat své systémy řízení pobřežního rybářství. Za tímto účelem by selektivita některých lovných zařízení měla co nejvíce odpovídat minimální velikosti při vykládce stanovené pro některé druhy nebo skupiny druhů, ulovených tímto zařízením.

(20)

Aby se nebránilo umělému doplňování nebo přesazování rybích populací a jiných mořských organismů, měly by se povolit operace nutné pro provádění takových činností za předpokladu, že budou slučitelné s udržitelností příslušných druhů.

(21)

Jelikož je sportovní rybolov ve Středomoří velmi důležitý, je třeba zabezpečit, aby jeho vykonávání nenarušovalo významně obchodní rybolov, bylo slučitelné s udržitelným využíváním živých vodních zdrojů a dodržovalo závazky Společenství k regionálním rybářským organizacím.

(22)

S ohledem na zvláštní rysy mnoha středomořských rybolovných oblastí, které jsou omezeny na určité zeměpisné podoblasti, a berouc v úvahu tradiční snahu o uplatňování systému řízení intenzity na místní úrovni, je vhodné stanovit plány řízení na úrovni Společenství a na úrovni členských států a kombinující zejména řízení intenzity rybolovu s konkrétními technickými opatřeními.

(23)

V zájmu zabezpečení účinné kontroly rybolovných činností by se měla přijmout některá konkrétní opatření, která doplňují opatření stanovená v nařízení Rady (EHS) č. 2847/93 ze dne 12. října 1993 o zavedení kontrolního režimu pro společnou rybářskou politiku (7), nebo opatření, která jsou ještě přísnější. Zejména je třeba snížit současný práh 50 kg vyjádřený v ekvivalentu živé hmotnosti pro druhy jiné než vysoce stěhovavé a malé pelagické druhy ulovené ve Středozemním moři, které musí být uvedené v lodním deníku.

(24)

Jelikož rybářství Společenství vykazují více než 75 % úlovků mečouna obecného ve Středozemním moři, je vhodné stanovit řídicí opatření. V zájmu zabezpečení účinnosti těchto opatření by technická opatření pro zachování některých populací vysoce stěhovavých druhů měla vzejít z příslušných regionálních rybářských organizací. Komise by proto měla předložit případné vhodné návrhy Generální komisi pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM) a Mezinárodní komisi na ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT). Absence dohody v konkrétním časovém období nebrání EU v tom, aby přijala opatření v tomto směru až do dosažení konečné dohody na multilaterálním základě.

(25)

Konkrétní ustanovení o rybolovu ve vodách okolo Malty byla přijata v nařízení Rady (ES) č. 813/2004 v souladu s aktem o přistoupení, a zejména s článkem 21 a přílohou III tohoto aktu. Je vhodné taková ustanovení ponechat v platnosti.

(26)

Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (8).

(27)

Změny příloh tohoto nařízení by se měly rovněž přijímat v souladu s rozhodnutím 1999/468/ES,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Oblast působnosti

1.   Toto nařízení se použije:

a)

pro zachovávání, řízení a využívání živých vodních zdrojů tam, kde jsou takové činnosti prováděné

i)

v mořských vodách Středozemního moře východně od linie, která probíhá 5o36' západní délky (dále jen „Středozemní moře“), podléhajících svrchovanosti nebo jurisdikci členských států,

ii)

rybářskými plavidly Společenství ve Středozemním moři mimo vody uvedené v bodě i),

iii)

státními příslušníky Společenství ve Středozemním moři mimo vody uvedené v bodě i), aniž by byla dotčena hlavní odpovědnost státu vlajky, a

b)

pro uvádění na trh produktů rybolovu ulovených ve Středozemním moři.

2.   Toto nařízení se nevztahuje na rybolovné činnosti prováděné výhradně za účelem odborného výzkumu prováděné s povolením a pod záštitou dotčeného členského státu nebo dotčených členských států.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1.

„vlečným lovným zařízením“ jakékoli lovné zařízení s výjimkou vlečných šňůr vlečené buď výkonem motoru rybářského plavidla, nebo tažené navijákem z rybářského plavidla, buď ukotveného, nebo pomalu se pohybujícího, zejména včetně vlečných zařízení a drapáků;

a)

„vlečným zařízením“ vlečné sítě, lodní nevody a pobřežní nevody;

i)

„vlečnými sítěmi“ sítě, které se aktivně vlečou hlavním motorem plavidla a které se skládají z hlavního prostoru ve tvaru kuželu nebo hranolu (jako hlavního prostoru vlečné sítě) uzavřeného na konci kapsy a které mohou být prodlouženy u vstupního otvoru pomocí křídel nebo mohou být upevněny na pevný rám. Horizontálního otevření se dosáhne buď pomocí rozpěrných desek, nebo je zajištěno výložníkem nebo rámem různého tvaru a velikosti. Takové sítě mohou být vlečeny buď po dně (vlečná síť pro lov při dně), nebo ve střední hloubce (pelagická vlečná síť),

ii)

„lodními nevody“ kruhové zatahovací sítě a vlečné nevody, které jsou operované a tažené pomocí provazů a navijáků z pohybujícího se nebo ukotveného plavidla, ale netažené pomocí hlavního motoru plavidla, které se skládají ze dvou bočních křídel a středového břicha sítě buď ve formě lžíce nebo s pytlem v nejzadnější části a které mohou operovat z povrchu směrem ke dnu v závislosti na lovených druzích,

iii)

„pobřežními nevody“ kruhové zatahovací sítě a vlečné nevody vrhané z plavidla a operované z pobřeží;

b)

„drapáky“ lovná zařízení buď aktivně vlečená hlavním motorem plavidla (lodní drapáky), nebo vlečená motorovým navijákem z ukotveného plavidla (mechanický drapák) pro lov mlžů, plžů nebo mořských hub a skládající se ze síťového pytle nebo kovového koše upevněných na pevném rámu nebo tyči různých velikostí a tvarů, jejichž spodní část může nést zakulacenou, zaostřenou nebo zubatou kovovou lištu a může nebo nemusí být vybavena rošty a pohyblivými deskami. Některé drapáky jsou vybavené hydraulickým zařízením (hydraulické drapáky). Drapáky tažené ručně nebo ručním navijákem v mělkých vodách, též z lodě, pro lov mlžů, plžů nebo mořských hub (ruční drapáky), se pro účely tohoto nařízení nepovažují za vlečná zařízení;

2.

„chráněnou rybolovnou oblastí“ geograficky vymezená mořská oblast, ve kterých jsou dočasně nebo trvale zakázané nebo omezené všechny nebo některé rybolovné činnosti v zájmu zlepšení využívání a zachovávání živých vodních zdrojů nebo ochrany mořských ekosystémů;

3.

„sítí pro lov při dně“ jakákoli třístěnná tenatová síť, tenatová síť na chytání ryb za žábry nebo kombinovaná síť pro lov při dně;

a)

„třístěnnou tenatovou sítí“ jakákoli síť zhotovená ze dvou nebo více kusů síťoviny paralelně připevněných na jednoduché linii plováků, která jsou nebo mohou být jakkoli upevněna k mořskému dnu;

b)

„tenatovou sítí na chytání ryb za žábry“ jakákoli síť zhotovená z jednoho kusu sítě umístěná ve vodě svisle pomocí plováků a závaží, upevněná nebo schopná upevnění jakýmkoli způsobem k mořskému dnu a udržující lovné zařízení na místě buď těsně u dna, nebo plovoucí ve vodním sloupci;

c)

„kombinovanou sítí pro lov při dně“ jakákoli tenatová síť na chytání ryb za žábry pro lov při dně kombinovaná s třístěnnou tenatovou sítí, která představuje spodní část;

4.

„kruhovou zatahovací sítí“ sítě, do nichž se loví ryby tím, že se obklopí sítí ze stran a zespodu. Mohou nebo nemusí být vybaveny kapsovou šňůrou;

a)

„košelkovými nevody“ jakákoli kruhová zatahovací síť, jejíž dno je stahováno dohromady kapsovou šňůrou na dně sítě, jež prochází řadou kroužků umístěných podél základního provazu, což síti umožňuje být stažena a uzavřena. Košelkové nevody je možné používat pro lov malých pelagických druhů, velkých pelagických druhů nebo druhů žijících při dně;

5.

„vězenci“ lovné zařízení, které je upevněno nebo umístěno na dně a které funguje jako past chytající mořské druhy. Jsou konstruovány v podobě koše, nádoby, sudu nebo klece a ve většině případů se skládají z pevného nebo polopevného rámu vyrobeného z různých materiálů (dřeva, proutí, kovových tyčí, drátěného pletiva atd.), které mohou nebo nemusí být pokryty síťovinou. Mají jeden nebo více trychtýřů nebo ústí s hladce průchodnými otvory umožňujícími druhům dostat se do vnitřní komory. Je možné je používat samostatně nebo ve skupinách. Pokud jsou použity ve skupinách, hlavní šňůra nese četné háčky na postranních vlascích různé délky a v různé vzdálenosti od sebe v závislosti na lovených druzích;

6.

„dlouhými lovnými šňůrami“ lovná zařízení skládající se z hlavní šňůry nesoucí četné háčky na postranních vlascích různé délky a v různé vzdálenosti od sebe v závislosti na lovených druzích. Mohou být rozmístěny buď vertikálně, nebo horizontálně k mořské hladině; mohou být ukládány buď na dno, nebo blízko dna (dlouhá lovná šňůra pro lov při dně) nebo mohou být unášené ve střední hloubce, nebo při hladině (dlouhá lovná šňůra pro lov při hladině);

7.

„háčky“ zakřivené zaostřené kusy ocelového drátu, obvykle s ozubcem. Špička háčku může být buď rovná, nebo i obrácená nebo zakřivená; dřík může být různé délky nebo tvaru a jeho průřez může být kruhový (pravidelný) nebo plochý (kovaný). Celková délka háčku se měří jako největší celková délka dříku od konce háčku, který slouží pro upevnění vlasce a je obvykle ve tvaru očka, k vrcholu zakřivení. Šířka háčku se měří jako největší horizontální vzdálenost od vnější části dříku k vnější části háčku;

8.

„sportovním rybolovem“ rybolovné činnosti využívající živé vodní zdroje pro rekreaci nebo sport;

9.

„zařízeními s uzavíracím mechanismem (FAD)“ jakékoli zařízení plující při hladině moře a uzavírající pod sebou buď nedospělé, nebo dospělé ryby vysoce stěhovavých druhů;

10.

„svatoondřejským křížem“ zařízení provádějící nůžkovité pohyby za účelem sběru měkkýše Pinna nobilis a červených korálů z mořského dna;

11.

„dnem s výskytem mořských řas“ oblast, kde je mořské dno charakterizováno dominantní přítomností jevnosnubných mořských rostlin nebo kde taková flora existovala a potřebuje obnovit. Mořské řasy je souhrnný termín pro druhy Posidonia oceanica, Cymodocea nodosa, Zoostera marina a Zoostera noltii;

12.

„korálotvorným stanovištěm“ oblast, kde je mořské dno charakterizováno dominantní přítomností zvláštního biologického společenství nazývaného „korálotvorné“ nebo kde takové společenství existovalo a potřebuje obnovit. Korálotvorný je souhrnný termín pro velmi složitou biogenní strukturu, jejíž komplexní charakter vyplývá z neustálého překrývání dřívějšího skalnatého nebo tvrdého substrátu vápenité vrstvy pocházející hlavně z tvořivé aktivity vápenitých korálovitých rudých mořských řas tvořících kůru a živých organismů, jako Porifera, Ascidians, Cnidarians (ztvrdlé korály, rohovitky atd.), Bryozoans, Serpulids, Annelids, jakož i jiných organismů vytvářejících vápencové struktury;

13.

„maërlovým mořským dnem“ oblast, kde je mořské dno charakterizováno dominantní přítomností zvláštního biologického společenství nazývaného „mäerl“ nebo kde takové společenství existovalo a potřebuje obnovit. Maërl je souhrnný termín pro biogenní strukturu vytvořenou několika druhy korálovitých rudých mořských řas (Corallinaceae), které mají tvrdé vápníkové kostry a rostou jako volné živé organismy rozvětvené, větvovité nebo uzlinaté korálovité mořské řasy na mořském dnu, tvořící nakupeniny na zvlněném bahnitém nebo písečném mořském dně. Maërlová mořská dna se obvykle skládají z jedné nebo více variabilních kombinací rudých mořských řas, zejména Lithothamnion coralloides a Phymatolithon calcareum;

14.

„přímým doplňováním populací“ operace vypouštění živých divokých živočichů vybraných druhů do vod, ve kterých se přirozeně vyskytují, aby se využila přírodní produkce vodního prostředí pro zvýšení počtu živočichů, kteří jsou k dispozici pro rybolov nebo pro zvýšení přirozeného přírůstku ryb;

15.

„přesazováním populací“ postup, při kterém jsou živočišné druhy úmyslně dopravovány a vypouštěny lidmi v určitých oblastech zavedených populací a při kterém je pokračováno v dosavadním genetickém vývoji;

16.

„nepůvodními živočišnými druhy“ druhy, jejichž historicky známá oblast přirozeného výskytu se vyskytuje mimo oblast, která je předmětem zájmu;

17.

„vysazováním populací“ postup, při kterém jsou nepůvodní druhy ryb úmyslně dopravovány a vypouštěny lidmi v oblastech, které leží mimo historicky známou oblast jejich přirozeného výskytu.

KAPITOLA II

CHRÁNĚNÉ DRUHY A CHRÁNĚNÁ STANOVIŠTĚ

Článek 3

Chráněné druhy

1.   S výjimkou případů, kdy byla udělena odchylka podle článku 16 směrnice 92/43/EHS, se zakazuje lov, uchovávání na plavidle, překládka nebo vykládka mořských druhů uvedených v příloze IV směrnice 92/43/EHS.

2.   Odchylně od odstavce 1 se povoluje uchovávání na plavidle, překládka nebo vykládka vzorků mořských druhů uvedených v odstavci 1, které byly náhodně uloveny, pokud je taková činnost nezbytná pro zabezpečení pomoci obnovy jednotlivých živočichů a pokud dané příslušné vnitrostátní orgány byly řádně informovány předem.

Článek 4

Chráněná stanoviště

1.   Je zakázáno lovit vlečnými sítěmi, drapáky, košelkovými nevody, lodními nevody, pobřežními nevody nebo podobnými sítěmi nad dnem s výskytem mořských řas složeným zejména z Posidonia oceanica nebo jiných mořských jevnosnubných rostlin.

Odchylně od prvního pododstavce je možné v plánech řízení uvedených v článku 18 nebo v článku 19 tohoto nařízení povolit používání košelkových nevodů, lodních nevodů nebo podobných sítí, jejichž celkové spouštění a chování v rámci rybolovných činností je takové, že kapsová šňůra, hlavní šňůra nebo tažná lana se nedotýkají dna s výskytem mořských řas.

2.   Je zakázáno lovit vlečnými sítěmi, drapáky, pobřežními nevody nebo podobnými sítěmi nad korálotvornými stanovišti a maërlovým mořským dnem.

3.   Zakazuje se provádění rybolovu pomocí tažených drapáků a vlečných sítí v hloubkách větších než 1 000 m.

4.   Zákaz stanovený v odst. 1 pododstavci 1 a v odstavci 2 platí od vstupu tohoto nařízení v platnost ve všech stanovištích programu Natura 2000, ve všech zvláštních chráněných oblastech a ve všech zvláště chráněných oblastech významných pro Středomoří (SPAMI), které byly určeny za účelem zachování těchto stanovišť podle směrnice 92/43/EHS, nebo podle rozhodnutí 1999/800/ES.

5.   Odchylně od odst. 1 pododstavce 1 může Komise povolit postupem podle čl. 30 odst. 2 nařízení (ES) č. 2371/2002 rybolov plavidly o celkové délce nejvýše 12 m a výkonu motoru nejvýše 85 kW s vlečnými sítěmi pro lov při dně, tradičně prováděný nad dnem s výskytem mořských řas druhu Posidonia, za předpokladu, že:

i)

dotyčné rybolovné činnosti jsou regulovány plánem řízení podle článku 19 tohoto nařízení,

ii)

dotyčné rybolovné činnosti se týkají nejvýše 33 % oblastí se dny s výskytem mořských řas druhu Posidonia oceanica v rámci oblasti, na niž se vztahuje plán řízení,

iii)

dotyčné rybolovné činnosti se týkají nejvýše 10 % oblastí se dny s výskytem mořských řas v teritoriálních vodách dotyčného členského státu.

Rybolovné činnosti povolené podle tohoto odstavce musí:

a)

splňovat požadavky čl. 8 odst. 1 písm. h), čl. 9 odst. 3 bodu 2 a článku 23;

b)

být regulovány, aby bylo zajištěno, že úlovky druhů uvedených v příloze III jsou co nejmenší.

Článek 9 odst. 3 pododstavec 1 se však nepoužije.

Pokud je rybářské plavidlo provádějící činnost podle ustanovení tohoto odstavce staženo z flotily pomocí veřejných finančních prostředků, zvláštní povolení k rybolovu se zruší a znovu nevydá.

Dotyčné členské státy zavedou plán sledování a podají každé tři roky od vstupu tohoto nařízení v platnost Komisi zprávu o stavu dna s výskytem mořských řas druhu Posidonia oceanica dotčeného činnostmi vlečných sítí pro lov při dně, jakož i seznam rybolovných plavidel s povolením. První zpráva se zašle Komisi do 31. července 2009.

6.   Členské státy podniknou odpovídající kroky k zabezpečení shromažďování odborných informací s ohledem na určení a zmapování stanovišť, jež mají být podle tohoto článku chráněna.

KAPITOLA III

CHRÁNĚNÉ RYBOLOVNÉ OBLASTI

Článek 5

Informační postup pro zřízení chráněných rybolovných oblastí

Členské státy poskytnou Komisi poprvé do 31. prosince 2007 informace důležité pro zřízení chráněných rybolovných oblastí a pro případná řídicí opatření, která se v nich použijí, jak ve vodách pod jejich jurisdikcí, tak mimo ně, pokud ochrana oblastí, kde dochází k líhnutí nebo výtěru, nebo ochrana mořského ekosystému před škodlivými účinky rybolovu vyžaduje zvláštní opatření.

Článek 6

Chráněné rybolovné oblasti Společenství

1.   Na základě informací poskytnutých podle článku 5 tohoto nařízení, jakož i jiných relevantních informací ke stejnému účelu, Rada určí během dvou let od přijetí tohoto nařízení chráněné rybolovné oblasti, vyskytující se v zásadě mimo teritoriální moře členských států, pokud jde o druhy rybolovných činností v takových oblastech zakázané nebo povolené.

2.   Rada může následně určit jiné chráněné rybolovné oblasti nebo změnit jejich vymezení a pravidla pro řízení na základě nových relevantních odborných informací.

3.   Členské státy a Komise podniknou odpovídající kroky k zabezpečení přiměřeného shromažďování odborných informací v zájmu odborného určení a zmapování oblastí, které mají být chráněny podle tohoto článku.

Článek 7

Národní chráněné rybolovné oblasti

1.   Členské státy určí během dvou let od přijetí tohoto nařízení a na základě informací získaných podle článku 5 tohoto nařízení další chráněné rybolovné oblasti s ohledem na chráněné rybolovné oblasti již stanovené v době vstupu tohoto nařízení v platnost v jejich teritoriálních vodách, v nichž mohou být rybolovné činnosti zakázány nebo omezeny za účelem uchovávání a řízení živých vodních zdrojů nebo za účelem udržování nebo zlepšování situace v ochraně mořských ekosystémů. Příslušné orgány členských států rozhodnou o lovných zařízeních, které se mohou v těchto chráněných oblastech používat, jakož i o náležitých technických pravidlech, která budou alespoň tak přísná, jako právní předpisy Společenství.

2.   Členské státy mohou následně určit jiné chráněné rybolovné oblasti nebo změnit vymezení a pravidla pro řízení stanovená podle odstavce 1 na základě nových relevantních odborných informací. Členské státy a Komise podniknou odpovídající kroky k zabezpečení přiměřeného shromažďování odborných informací v zájmu odborného určení a zmapování oblastí, které mají být chráněny v souladu s tímto článkem.

3.   Opatření uvedená v odstavcích 1 a 2 se oznámí Komisi. Při provádění odstavců 1 a 2 členské státy uvědomí Komisi o odborných, technických a právních důvodech odůvodňujících nutnost zvláštních opatření.

4.   Pokud se navrhovaná chráněná rybolovná oblast v teritoriálních vodách členského státu může týkat plavidel jiného členského státu, musí být určena pouze po konzultaci Komise, příslušného členského státu a regionálního poradního sboru postupem podle čl. 8 odst. 3 až 6 nařízení (ES) č. 2371/2002.

5.   Pokud bude mít Komise za to, že opatření pro řízení rybolovu oznámená podle odstavce 3 nejsou dostačující pro zabezpečení vysoké úrovně ochrany zdrojů a životního prostředí, může po konzultaci členského státu požádat členský stát o změnu opatření nebo může navrhnout, aby Rada určila chráněnou rybolovnou oblast nebo přijala opatření pro řízení rybolovu v dotyčných vodách.

KAPITOLA IV

OMEZENÍ TÝKAJÍCÍ SE LOVNÝCH ZAŘÍZENÍ

Článek 8

Zakázaná lovná zařízení a nedovolené způsoby rybolovu

1.   Je zakázáno používat k rybolovu nebo mít na plavidle:

a)

toxické, omamné nebo žíravé látky;

b)

přístroje na elektrické šoky;

c)

výbušniny;

d)

látky, které mohou tvořit výbušné směsi;

e)

tažená zařízení ke sběru rudých korálů nebo jiných druhů korálů nebo korálovitých organismů;

f)

pneumatická kladiva nebo jiné perkusní nástroje ke sběru zejména mlžů přichycených ke skalnímu podloží;

g)

svatoondřejský kříž a podobná zařízení ke sběru zejména rudých korálů nebo jiných druhů korálů nebo korálovitých organismů;

h)

panely se síťovinou o velikosti ok menší než 40 mm pro traulery pro lov při dně.

2.   Sítě pro lov při dně sítě na chytání ryb za žábry je zakázáno používat k odlovu těchto druhů: tuňák křídlatý (Thunnus alalunga), tuňák obecný (Thunnus thynnus), mečoun obecný (Xiphias gladius), pražma (Brama brama), žraloci (Hexanchus griseus, Cetorhinus maximus, Alopiidae, Carcharhinidae, Sphyrnidae, Isuridae a Lamnidae).

Odchylně je možné uchovávat na plavidle nebo vykládat nejvýše tři druhy žraloků náhodně ulovených a uvedených v prvním pododstavci výše za předpokladu, že nejde o chráněné druhy podle práva Společenství.

3.   Zakazuje se lovit, uchovávat na plavidle, překládat na jiná plavidla, vykládat, skladovat, prodávat, vystavovat nebo nabízet k prodeji datlovky vrtavé (Lithophaga litophaga) a skulaře vrtavého (Pholas dactylus).

4.   Harpuny se zakazují používat ve spojení s podvodním dýchacím přístrojem (akvalungem) nebo v noci od západu do východu slunce.

5.   Zakazuje se lovit, uchovávat na plavidle, překládat na jiná plavidla, vykládat, skladovat, prodávat, vystavovat nebo nabízet k prodeji samice langusty (Palinuridae spp.) a humra obecného (Homarus gammarus) nosící vajíčka. Samice langusty a humra obecného nosící vajíčka musí být vráceny do moře okamžitě po náhodném odlovu nebo mohou být použity pro přímé doplňování a přesazování populací v rámci plánů řízení zavedených podle článku 18 nebo 19 tohoto nařízení.

Článek 9

Minimální velikost ok

1.   Je zakázáno používat k rybolovu nebo mít na plavidle vlečná zařízení, kruhové zatahovací sítě nebo tenatové sítě na chytání ryb za žábry, není-li jejich velikost ok v části sítě, kde jsou oka nejmenší, v souladu s podmínkami stanovenými v odstavcích 3 až 6 tohoto článku.

2.   Velikost ok se určuje postupem uvedeným v nařízení Komise (ES) č. 129/2003 (9).

3.   U vlečných zařízení jiných než uvedených v odstavci 4 musí být minimální velikost ok:

1.

do 30. června 2008: 40 mm;

2.

od 1. července 2008 se síť uvedená v odstavci 1 nahradí sítí se čtvercovými oky o velikosti 40 mm u kapsy sítě nebo na řádně odůvodněnou žádost majitele plavidla se nahradí sítí s kosočtvercovými oky o velikosti 50 mm.

Pokud jde o předcházející pododstavec, rybolovná plavidla budou mít povoleno používat a mít na plavidle pouze jeden ze dvou druhů sítě.

3.

Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě do 30. června 2012 zprávu o provádění tohoto odstavce, na jejímž základě, jakož i na základě informací předložených členskými státy do 31. prosince 2011, Komise navrhne případné nezbytné úpravy.

4.   U vlečných sítí zaměřených na sardinky a sardele v případech, kdy tyto druhy představují nejméně 80 % úlovku vyjádřeného v živé hmotnosti po roztřídění, musí být velikost ok nejméně 20 mm.

5.   U kruhových zatahovacích sítí musí být velikost ok nejméně 14 mm.

6.

a)

Tenatové sítě na chytání ryb za žábry pro lov při dně nesmí mít velikost ok menší než 16 mm.

b)

U tenatových sítí na chytání ryb za žábry pro lov při dně zaměřených na ružichu červenou v případech, kdy tyto druhy představují nejméně 20 % úlovku vyjádřeného v živé hmotnosti, musí být velikost ok nejméně 100 mm.

7.   Členský stát může povolit odchylku od ustanovení uvedených v odstavcích 3, 4 a 5 pro lodní nevody a pobřežní nevody, na které se vztahuje plán řízení uvedený v článku 19, a v případě, že dotyčná rybolovná činnost je vysoce selektivní, má jen nepatrný dopad na mořské životní prostředí a nevztahují se na ni opatření čl. 4 odst. 5.

8.   Členské státy předloží aktuální odborné a technické odůvodnění pro takovou odchylku.

Článek 10

Minimální velikost háčku

Pro všechna rybolovná plavidla používající dlouhé lovné šňůry a vykládající nebo mající na plavidle množství ružichy červené (Pagellus bogaraveo) představující více než 20 % úlovku vyjádřeného v živé hmotnosti po roztřídění se zakazuje používat jakékoli dlouhé lovné šňůry s háčky o celkové délce menší než 3,95 cm a šířce menší než 1,65 cm k rybolovu a mít je na plavidle.

Článek 11

Přídavná zařízení k vlečným sítím a příslušenství vlečných sítí

1.   Oka v jakékoli části sítě nesmí být ucpávána nebo jinak účinně zmenšována s výjimkou prostředků povolených nařízením Komise (EHS) č. 3440/84 (10) nebo uvedených v příloze I písm. a) tohoto nařízení.

2.   Příslušenství vlečných sítí musí být v souladu s technickými specifikacemi stanovenými v příloze I písm. b) tohoto nařízení.

Článek 12

Rozměry lovných zařízení

Je zakázáno mít na plavidle nebo používat na moři lovné zařízení, které není v souladu s rozměry uvedenými v příloze II.

Článek 13

Minimální vzdálenosti a hloubky při používání lovných zařízení

1.   Je zakázáno používat vlečná lovná zařízení do 3 námořních mil od pobřeží nebo do izobáty 50 m, je-li této hloubky dosaženo v menší vzdálenosti od pobřeží.

Odchylně od ustanovení odstavce 1 je povoleno používání drapáků ve vzdálenosti do 3 námořních mil bez ohledu na hloubku, nepřesáhne-li úlovek jiných druhů než měkkýšů a korýšů 10 % celkové živé hmotnosti odlovu.

2.   Je zakázáno používání vlečných sítí do 1,5 námořních mil od pobřeží. Používání lodních drapáků a hydraulických drapáků je zakázáno do 0,3 námořní míle od pobřeží.

3.   Je zakázáno používat košelkové nevody do 300 m od pobřeží nebo do izobáty 50 m, je-li této hloubky dosaženo v menší vzdálenosti od pobřeží.

Košelkové nevody se nesmí používat v hloubkách menších než je 70 % celkové délky spuštěného košelkového nevodu samotného, podle měření v příloze II tohoto nařízení.

4.   Je zakázáno používat drapáky pro odlov mořských hub do izobáty 50 m a do 0,5 námořní míle od pobřeží.

5.   Na žádost členského státu Komise postupem podle čl. 30 odst. 2 nařízení (ES) č. 2371/2002 povolí odchylku od odstavců 1 až 3 za podmínky, že taková odchylka je odůvodněna konkrétními geografickými omezeními, jako např. omezenou velikostí pobřežních platforem podél celého pobřeží členského státu nebo omezeným rozsahem rybolovných oblastí vhodných pro rybolov pomocí traulerů, pokud má daný rybolov zanedbatelný účinek na mořské prostředí a týká se omezeného počtu plavidel, jakož i za předpokladu, že dotyčný rybolov není možné provádět s jiným lovným zařízením a je předmětem plánu řízení uvedeného v článku 18 nebo 19. Členské státy předloží aktuální odborné a technické odůvodnění pro takovou odchylku.

6.   Odchylně od odstavce 2 se vlečné sítě mohou dočasně používat do 31. prosince 2007 ve vzdálenosti od pobřeží kratší než je 1,5 námořní míle, avšak pouze v hloubce převyšující izobátu 50 m.

7.   Odchylně od odstavce 3 se košelkové nevody mohou dočasně používat do 31. prosince 2007 ve vzdálenosti od pobřeží kratší než 300 m nebo v hloubce nepřesahující izobátu 50 m, avšak převyšující izobátu 30 m. Košelkové nevody mohou být přechodně používány do 31. prosince 2007 v hloubkách menších než je 70 % celkové délky ponořeného samotného košelkového nevodu, naměřené podle přílohy II tohoto nařízení.

8.   Odchylně od odstavce 2 se lodní drapáky a hydraulické drapáky mohou dočasně používat do 31. prosince 2007 ve vzdálenosti od pobřeží kratší než 0,3 námořní míle.

9.   Odchylka uvedená v odstavci 5 se může týkat pouze rybolovných činností již povolených členskými státy a plavidel působících v rybářském sektoru po více než pět let a nesmí zahrnout žádné budoucí zvýšení stávající intenzity rybolovu.

Seznam rybářských plavidel s povolením a jejich charakteristiky budou oznámeny Komisi do 30. dubna 2007 a bude obsahovat zprávu o srovnání s charakteristikami této flotily k 1. lednu 2000.

Navíc tyto rybolovné činnosti:

a)

musí splňovat požadavky článku 4, čl. 8 odst. 1 písm. h), čl. 9 odst. 3 bodu 2 a článku 23;

b)

nesmí narušovat činnosti plavidel používajících lovná zařízení jiná než vlečné sítě, nevody nebo podobná vlečná zařízení;

c)

musí být regulovány, aby bylo zajištěno, že úlovky druhů uvedených v příloze III, s výjimkou mlžů, jsou co nejmenší;

d)

nesmí být zaměřené na hlavonožce.

Dotyčné členské státy zavedou plán sledování a každé tři roky od vstupu tohoto nařízení v platnost podají zprávu Komisi. První zpráva se zašle Komisi do 31. července 2009. S ohledem na tyto zprávy může Komise přijmout opatření postupem podle článku 18 nebo čl. 19 odst. 9 tohoto nařízení.

10.   Odchylka od odstavců 1 a 2 se udělí pro rybolovnou činnost, které byla udělena odchylka podle čl. 4 odst. 5 tohoto nařízení, postupem podle čl. 30 odst. 2 nařízení (ES) č. 2371/2002.

11.   Odchylně od odstavce 2 se povoluje používání vlečných sítí ve vzdálenosti od 0,7 do 1,5 námořní míle od pobřeží za těchto podmínek:

hloubka moře musí dosahovat nejméně izobáty 50 metrů,

konkrétní zeměpisná omezení, jako např. omezená velikost pobřežních platforem podél celého pobřeží daného členského státu nebo omezený rozsah oblasti, v níž je možné provádět rybolov vlečnými sítěmi,

zanedbatelný účinek na mořské prostředí,

dodržování podmínek odst. 9 pododstavce 3 písm. a) a b),

používáním vlečných sítí nedochází ke zvýšení intenzity rybolovu nad rámec toho, co je již povoleno členskými státy.

Členské státy oznámí Komisi do 30. září 2007 způsob uplatňování této odchylky. Toto oznámení musí zahrnovat seznam povolených rybářských plavidel a zón určených zeměpisnou délkou a šířkou na pevnině i na moři.

Dotyčné členské státy monitorují rybolovnou činnost v příslušných zónách a zajistí odborné vyhodnocení. Výsledky odborného vyhodnocení se sdělují Komisi jednou za tři roky počínaje dnem vstupu tohoto nařízení v platnost. První zpráva se sdělí Komisi do 31. července 2009.

Pokud se Komise na základě sdělení předložených členskými státy podle pododstavců 2 a 3 nebo na základě nových odborných informací bude domnívat, že podmínky pro odchylku nejsou splněny, může po konzultaci s příslušným členským státem tento členský stát požádat o změnu dané odchylky nebo může navrhnout Radě vhodná opatření pro ochranu příslušných zdrojů a životního prostředí.

Článek 14

Přechodné odchylky od minimální velikosti ok a minimální vzdálenosti od pobřeží pro používání rybolovných zařízení

1.   Jakékoli rybolovné zařízení uvedené v čl. 9 odst. 3, 4 a 5, jehož minimální velikost ok je menší, než je určená v uvedených ustanoveních, a jehož použití je v souladu s vnitrostátním právem platným dne 1. ledna 1994, může být používáno do 31. května 2010, i když nesplňuje požadavky čl. 13 odst. 9.

2.   Jakékoli lovné zařízení uvedené v čl. 12 odst. 1, 2 a 3, používané v menší vzdálenosti od pobřeží, než je určená v uvedených ustanoveních, a používané v souladu s vnitrostátním právem platným dne 1. ledna 1994, může být používáno do 31. května 2010, i když nesplňuje požadavky čl. 13 odst. 9.

3.   Odstavce 1 a 2 se použijí, pokud Rada nerozhodne jinak kvalifikovanou většinou na návrh Komise a s ohledem na odborné podklady.

KAPITOLA V

MINIMÁLNÍ VELIKOSTI MOŘSKÝCH ŽIVOČICHŮ

Článek 15

Minimální velikosti mořských živočichů

1.   Mořští živočichové, kteří nedosahují požadované minimální velikosti stanovené v příloze III (dále jen „podměreční mořští živočichové“), nesmí být loveni, uchováváni na plavidle, překládáni na jiné plavidlo, vykládáni na pevninu, převáženi, skladováni, prodáváni, vystavováni nebo nabízeni k prodeji.

2.   Velikost mořských živočichů se měří podle přílohy IV. Je-li ke stanovení požadované velikosti možné použít více metod, pak se má za to, že mořští živočichové mají požadovanou velikost, pokud alespoň jedno stanovené měření ukazuje hodnotu stejnou nebo větší, než je odpovídající minimální velikost.

3.   Odstavec 1 se nepoužije na malé sardinky, které jsou předmětem vykládky k lidské spotřebě a jejichž odlov je povolen v souladu s vnitrostátními pravidly stanovenými v plánu řízení uvedeném v článku 19, pokud jsou uloveny lodními nevody nebo pobřežními nevody a pokud se příslušná populace sardinek nachází v bezpečných biologických mezích.

Článek 16

Přímé doplňování populací a jejich přesazování

1.   Odchylně od článku 15 je možné podměrečné mořské živočichy lovit, uchovávat na plavidle, překládat na jiná plavidla, vykládat, překládat, skladovat, prodávat, vystavovat nebo nabízet k prodeji v živém stavu pro účely přímého doplňování populací nebo jejich přesazování s povolením a pod záštitou členského státu, kde se tyto činnosti odehrávají.

2.   Členské státy zabezpečí, aby odchyt podměrečných mořských živočichů pro účely uvedené v odstavci 1 byl prováděn způsobem, který je slučitelný s jakýmkoli opatřením Společenství v oblasti řízení použitelným na dané druhy.

3.   Mořští živočichové ulovení za účelem uvedeným v odstavci 1 musí být buď vráceni do moře, nebo použiti pro extenzivní akvakulturu. Pokud jsou později znovu chyceni, mohou být prodáváni, skladováni, vystavováni nebo nabízeni k prodeji, pokud splňují podmínky uvedené v článku 15.

4.   Vysazování a přesazování populace, jakož i přímé doplňování jakýmkoli nepůvodním druhem se zakazuje s výjimkou případů, kdy je prováděno v souladu s čl. 22 písm. b) směrnice Rady 92/43/EHS.

KAPITOLA VI

NEZISKOVÝ RYBOLOV

Článek 17

Sportovní rybolov

1.   Při sportovním rybolovu se zakazuje používat vlečná zařízení, kruhové zatahovací sítě, košelkové nevody, lodní drapáky, mechanické drapáky, tenatové sítě na chytání ryb za žábry, trojstranné tenatové sítě a kombinované sítě pro lov při dně. Použití dlouhých lovných šňůr pro lov vysoce stěhovavých druhů je při sportovním rybolovu rovněž zakázáno.

2.   Členské státy zabezpečí, aby byl sportovní rybolov provozován způsobem slučitelným s cíli a pravidly tohoto nařízení.

3.   Členské státy zabezpečí, aby mořští živočichové ulovení v rámci sportovního rybolovu nebyli uváděni na trh. Odchylně se však může povolit uvádění na trh druhů ulovených při sportovních závodech, pokud se zisk z jejich prodeje použije na dobročinné účely.

4.   Členské státy přijmou opatření k zapisování a samostatnému shromažďování údajů o úlovcích dosažených v rámci sportovního rybolovu ve Středozemním moři, pokud jde o vysoce stěhovavé druhy uvedené v příloze I nařízení Rady (ES) č. 973/2001 (11).

5.   Členské státy regulují podvodní rybolov prováděný harpunami, zejména za účelem splnění povinností stanovených v čl. 8 odst. 4.

6.   Členské státy sdělí Komisi veškerá opatření přijatá podle tohoto článku.

KAPITOLA VII

PLÍNYŘÍZENÍ

Článek 18

Plány řízení na úrovni Společenství

1.   Rada může přijmou plány řízení pro konkrétní rybolovné činnosti ve Středomoří, zejména v oblastech ležících úplně nebo částečně mimo teritoriální vody členských států. Tyto plány mohou zejména zahrnovat:

a)

opatření pro řízení intenzity rybolovu;

b)

konkrétní technická opatření, včetně případných dočasných odchylek od pravidel tohoto nařízení, pokud jsou takové odchylky nezbytné pro provoz rybářského odvětví a pokud je plánem řízení zabezpečeno udržitelné využívání příslušných zdrojů;

c)

rozšíření povinného používání systémů sledování plavidel nebo podobných systémů pro plavidla mezi 10 až 15 m celkové délky;

d)

dočasná nebo trvalá omezení v zónách, vyhrazená pro určitá lovná zařízení nebo pro plavidla, která přijala závazky v rámci plánu řízení.

Plány řízení předpokládají vydávání zvláštních povolení k rybolovu v souladu s nařízením (ES) č. 1627/94 (12).

Odchylně od ustanovení čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 1627/94 může být vyžadováno, aby plavidla o délce menší než 10 m měla zvláštní povolení k rybolovu.

2.   Členské státy nebo regionální poradní sbor pro Středozemní moře mohou předložit Komisi návrhy o záležitostech týkajících se vypracování plánů řízení. Komise na takové návrhy odpoví do tří měsíců po jejich obdržení.

3.   Členské státy a Komise zabezpečí odpovídající odborné sledování plánů řízení. Každoročně se revidují zejména některá řídicí opatření pro rybolov druhů s krátkou životností, aby se zohlednily změny přírůstku populace, které mohou nastat.

Článek 19

Plány řízení pro určité rybolovné činnosti v teritoriálních vodách

1.   Členské státy přijmou do 31. prosince 2007 plány řízení pro rybolov prováděný vlečnými sítěmi, lodními nevody, pobřežními nevody, kruhovými zatahovacími sítěmi a drapáky v jejich teritoriálních vodách. Na uvedené plány řízení se vztahuje čl. 6 odst. 2 a 3 a čl. 6 odst. 4 první pododstavec nařízení (ES) č. 2371/2002.

2.   Členské státy mohou následně stanovit jiné plány řízení na základě nových relevantních odborných informací.

3.   Členské státy zabezpečí odpovídající odborné sledování plánů řízení. Každoročně se reviduje zejména plán řízení pro rybolov druhů s krátkou životností, aby se zohlednily změny přírůstku populace, které mohou nastat.

4.   Plány řízení mohou zahrnovat opatření jdoucí nad rámec ustanovení tohoto nařízení za účelem:

a)

zvýšení selektivity lovného zařízení;

b)

snížení výmětů;

c)

omezení intenzity rybolovu.

5.   Opatření zahrnutá do plánů řízení musí být přiměřená účelům, cílům a plánovanému časovému rámci a musí brát v úvahu:

a)

stav ochrany populace nebo populací;

b)

biologické charakteristiky populace nebo populací;

c)

charakteristické rysy rybolovných oblastí, v nichž je odlov populací prováděn;

d)

hospodářský dopad opatření na dotyčné rybolovné oblasti.

6.   Plány řízení stanoví vydávání zvláštních povolení k rybolovu v souladu s nařízením (ES) č. 1627/94.

Odchylně od ustanovení čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 1627/94 se může od plavidel o celkové délce menší než 10 m vyžadovat, aby měla zvláštní povolení k rybolovu.

7.   Plány řízení uvedené v odstavci 1 se oznámí Komisi do 30. září 2007, aby mohla předložit své připomínky před schválením plánu. Plány řízení uvedené v odstavci 2 se oznámí Komisi 6 měsíců před plánovaným datem vstupu v platnost. Komise oznámí plány ostatním členským státům.

8.   Pokud by se plán řízení mohl týkat plavidel jiného členského státu, přijme se až po konzultaci s Komisí, příslušným členským státem a příslušným regionálním poradním sborem postupem podle čl. 8 odst. 3 až 6 nařízení (ES) č. 2371/2002.

9.   Pokud se bude Komise na základě oznámení uvedeného v odstavci 7 nebo na základě nového odborného stanoviska domnívat, že plán řízení přijatý buď podle odstavce 1, nebo podle odstavce 2 není dostačující pro zabezpečení vysoké úrovně ochrany zdrojů a životního prostředí, může po konzultaci s dotyčným členským státem jej požádat o změnu plánu nebo může navrhnout Radě vhodná opatření pro ochranu zdrojů a životního prostředí.

KAPITOLA VIII

KONTROLNÍ OPATŘENÍ

Článek 20

Lov cílových druhů

1.   Procentní údaje uvedené v čl. 9 odst. 4 a 6, čl. 10 odst. 1 a čl. 13 odst. 1 se vypočítají jako podíl na živé hmotnosti všech živých vodních živočichů na plavidle po vytřídění nebo v okamžiku vykládky. Podíly mohou být vypočteny na základě jednoho nebo více reprezentativních vzorků.

2.   V případě rybářských plavidel, z nichž byla množství živých vodních živočichů přeložena na jiná plavidla, se tato množství zohlední při výpočtu procentních podílů uvedených v odstavci 1.

Článek 21

Překládání na jiná plavidla

Překládat živé vodní živočichy na jiná plavidla nebo přijímat překládku takových živočichů z jiných plavidel mohou pouze kapitáni rybářských plavidel, kteří vedou lodní deník v souladu s článkem 6 nařízení (EHS) č. 2847/93.

Článek 22

Určené přístavy

1.   Úlovky traulerů lovících při dně, pelagických traulerů, košelkových nevodů, plavidel lovících při povrchu na dlouhé lovné šňůry, lodních drapáků a hydraulických drapáků budou předmětem vykládky a uvádění na trh poprvé pouze v přístavech určených členskými státy.

2.   Členské státy předloží Komisi do 30. dubna 2007 seznam určených přístavů. Komise předá tento seznam ostatním členským státům.

Článek 23

Sledování úlovků

V čl. 6 odst. 2 nařízení (EHS) č. 2847/93 se druhá věta nahrazuje tímto:

„V rámci rybolovných činností ve Středozemním moři musí být do lodního deníku zaznamenán každý druh ryb nacházející se na plavidle, pokud je jeho množství větší než 15 kg v ekvivalentu živé hmotnosti a pokud je uveden na seznamu, který byl schválen podle odstavce 8.

U vysoce stěhovavých druhů a malých pelagických druhů se však musí do lodního deníku zaznamenávat jakékoli množství větší než 50 kg v ekvivalentu živé hmotnosti.“

Článek 24

Rejstřík plavidel oprávněných lovit v oblasti dohody o GFCM

1.   Všechny členské státy zašlou do 1. června 2007 Komisi prostřednictvím obvyklého zařízení na zpracování dat seznam plavidel o celkové délce větší než 15 metrů plujících pod jejich vlajkou a registrovaných na jejich území, kterým povolil lovit ryby v oblasti GFCM tím, že jim vydal povolení k rybolovu.

2.   Seznam uvedený v odstavci 1 obsahuje tyto údaje:

a)

identifikační číslo plavidla v rejstříku rybářského loďstva Společenství (Community fleet register – CFR) a jeho vnější označení podle definice v příloze I nařízení Komise (ES) č. 26/2004 (13);

b)

období povolení provádět rybolov nebo překládku;

c)

používané lovné zařízení.

3.   Komise zašle seznam výkonnému sekretariátu GFCM do 1. července 2007, aby tato plavidla mohla být zapsána do rejstříku GFCM pro plavidla o celkové délce větší než 15 m oprávněných lovit v oblasti dohody o GFCM (dále jen „rejstřík GFCM“).

4.   Veškeré změny, které se mají provést v seznamu uvedeném v odstavci 1, se stejným postupem oznámí Komisi pro další předání výkonnému sekretariátu GFCM nejméně deset pracovních dnů před tím, než plavidlo začne provádět rybolov v oblasti dohody o GFCM.

5.   Rybářská plavidla Společenství o celkové délce větší než 15 m, jež nejsou uvedena v seznamu zmíněném v odstavci 1, nesmějí v oblasti dohody o GFCM lovit, mít na palubě, překládat nebo vykládat žádné ryby, měkkýše a korýše.

6.   Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby:

a)

pouze plavidla plující pod jejich vlajkou a uvedená v seznamu zmíněném v odstavci 1 a mající na palubě jimi vydanou licenci k rybolovu byla oprávněna provádět rybolov v oblasti dohody o GFCM za podmínek stanovených v této licenci;

b)

plavidlům, která prováděla nedovolený, neřízený a nehlášený rybolov v oblasti GFCM nebo v jiných oblastech, nebyla vydána licence k rybolovu, pokud noví vlastníci nepředložili dostatečné důkazy o tom, že předchozí vlastnící a provozovatelé již na nich nemají žádnou právní, prospěchovou nebo finanční účast, ani nad nimi nemají kontrolu, nebo že se jejich plavidla neúčastní nedovoleného, neřízeného a nehlášeného rybolovu, ani s ním nejsou spojeni;

c)

jejich vnitrostátní právní předpisy v možné míře zakazovaly majitelům a provozovatelům plavidel plujících pod jejich vlajkou a uvedených v seznamu zmíněném v odstavci 1 účastnit se nebo být spojeni s rybolovem v oblasti dohody o GFCM prováděným plavidly nezapsanými v rejstříku GFCM;

d)

jejich vnitrostátní právní předpisy v možné míře stanovily, že majitelé plavidel plujících pod jejich vlajkou a uvedených v seznamu zmíněném v odstavci 1 musí být státními příslušníky nebo právními subjekty daného členského státu vlajky;

e)

jejich plavidla plnila veškerá příslušná ochranná a řídicí opatření GFCM.

7.   Členské státy přijmou nezbytná opatření k zákazu lovu, uchovávání na palubě, překládky a vykládky ryb, měkkýšů a korýšů ulovených v oblasti GFCM plavidly o celkové délce větší než 15 m, jež nejsou zapsána v rejstříku GFCM.

8.   Členské státy neprodleně předají Komisi veškeré údaje zakládající důvodné podezření, že plavidla o celkové délce větší než 15 m, jež nejsou zapsána v rejstříku GFCM, loví nebo překládají ryby, měkkýše a korýše v oblasti dohody o GFCM.

KAPITOLA IX

OPATŘENÍ PRO VYSOCE STĚHOVAVÉ DRUHY

Článek 25

Lov mečouna obecného

Rada rozhodne o technických opatřeních na ochranu nedospělého mečouna obecného ve Středozemním moři do 31. prosince 2007.

KAPITOLA X

OPATŘENÍ PRO VODY OKOLO MALTY

Článek 26

Hospodářská oblast 25 mil okolo Malty

1.   Přístup plavidel Společenství do vod a ke zdrojům v oblasti sahající 25 námořních mil od pobřeží okolo Maltských ostrovů (dále jen „hospodářská oblast“) je upraven takto:

a)

rybolov v hospodářské oblasti je omezen na rybářská plavidla o celkové délce menší než 12 m používající jiná než vlečná lovná zařízení;

b)

celková intenzita rybolovu těchto plavidel vyjádřená jako celková rybolovná kapacita nepřesáhne průměrnou úroveň zjištěnou v letech 2000 až 2001, která odpovídá 1 950 plavidlům s celkovým výkonem motoru 83 000 kW a hrubou prostorností 4 035 GT.

2.   Odchylně od odst. 1 písm. a) jsou traulery, jejichž celková délka nepřesahuje 24 m, oprávněny lovit v určitých oblastech uvnitř hospodářské oblasti, které jsou popsány v části a) přílohy V tohoto nařízení, za těchto podmínek:

a)

celková rybolovná kapacita traulerů, které mohou operovat v hospodářské oblasti, nepřesáhne horní hranici 4 800 kW;

b)

rybolovná kapacita kteréhokoli trauleru, který je oprávněn operovat v hloubce méně než 200 m, nepřesáhne 185 kW; izobáta 200 m hloubky je určena lomenou čarou, jejíž některé body jsou uvedeny v části b) přílohy V tohoto nařízení;

c)

traulery lovící v hospodářské oblasti mají zvláštní povolení k rybolovu v souladu s článkem 7 nařízení Rady (ES) č. 1627/94, kterým se stanoví obecná ustanovení týkající se zvláštních povolení k rybolovu, a jsou uvedeny v seznamu obsahujícím jejich vnější označení a identifikační číslo plavidla v rejstříku rybářského loďstva Společenství (CFR) podle definice v příloze I nařízení (ES) č. 26/2004, který dotyčné členské státy každoročně předávají Komisi;

d)

omezení kapacity stanovená v písmenech a) a b) se periodicky přehodnocují podle doporučení příslušných odborných orgánů ohledně svého vlivu na zachování populací.

3.   Pokud celková rybolovná kapacita uvedená v odst. 2 písm. a) přesáhne celkovou rybolovnou kapacitu traulerů, jejichž celková délka nepřesahuje 24 m a které operovaly v hospodářské oblasti v referenčním období 2000 až 2001 (dále jen „referenční rybolovná kapacita“), rozdělí Komise postupem podle článku 29 tento přebytek dostupné rybolovné kapacity mezi členské státy s přihlédnutím k zájmu členských států požadujících povolení.

Referenční rybolovná kapacita odpovídá 3 600 kW.

4.   Zvláštní povolení k rybolovu pro přebytek dostupné rybolovné kapacity uvedený v odstavci 3 se vydají pouze plavidlům, která jsou ke dni použitelnosti tohoto článku zapsána v rejstříku rybářského loďstva Společenství.

5.   Pokud celková rybolovná kapacita traulerů oprávněných operovat v hospodářské oblasti v souladu s odst. 2 písm. c) přesáhne horní hranici stanovenou v odst. 2 písm. a) z toho důvodu, že tato horní hranice byla snížena po přezkumu podle odst. 2 písm. d), rozdělí Komise rybolovnou kapacitu mezi členské státy na tomto základě:

a)

rybolovná kapacita v kW odpovídající plavidlům, která v této oblasti lovila v období 2000 až 2001, bude na prvním místě;

b)

rybolovná kapacita v kW odpovídající plavidlům, která v této oblasti lovila v nějakém jiném období, bude na druhém místě;

c)

veškerá zbývající rybolovná kapacita pro ostatní plavidla bude rozdělena mezi členské státy s přihlédnutím k zájmům členských států požadujících povolení.

6.   Odchylně od odst. 1 písm. a) jsou plavidla lovící košelkovými nevody nebo dlouhými lovnými šňůrami a plavidla lovící zlakovité v souladu s článkem 27 oprávněna operovat v dané hospodářské oblasti. Těmto plavidlům se vydá zvláštní povolení k rybolovu v souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1627/94 a zapíší se do seznamu obsahujícího jejich vnější označení a identifikační číslo plavidla v rejstříku rybářského loďstva Společenství (CFR) podle definice v příloze I nařízení (ES) č. 26/2004, který každý členský stát předá Komisi. Intenzita rybolovu je v každém případě kontrolována v zájmu zabezpečení udržitelnosti rybolovu v dané oblasti.

7.   Kapitán každého trauleru oprávněného k rybolovu v hospodářské oblasti v souladu s odstavcem 2, který není vybaven VMS, nahlásí každý vstup do hospodářské oblasti a výstup z ní svým úřadům a úřadům daného pobřežního státu.

Článek 27

Lov zlakovitých

1.   Od 1. ledna do 5. srpna každého roku se zakazuje lov zlakovitých (rod Coryphaena) pomocí zařízení s uzavíracím mechanismem v příslušné hospodářské oblasti.

2.   Počet plavidel účastnících se lovu zlakovitých v příslušné oblasti nepřesáhne 130.

3.   Maltské úřady stanoví trasy pro lodě vybavené zařízením s uzavíracím mechanismem a přidělí tyto trasy rybářským plavidlům Společenství nejpozději do 30. června každého roku. Rybářská plavidla Společenství vybavená zařízením s uzavíracím mechanismem plující pod jinou vlajkou než vlajkou Malty nesmí operovat uvnitř oblasti 12 mil.

Komise stanoví postupem podle článku 29 kritéria, která se použijí pro stanovení a přidělení tras pro lodě vybavené zařízením s uzavíracím mechanismem.

4.   Rybářským plavidlům oprávněným účastnit se lovu zlakovitých se vydá zvláštní povolení k rybolovu v souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1627/94 a zapíší se do seznamu obsahujícího jejich vnější označení a identifikační číslo plavidla v rejstříku rybářského loďstva Společenství (CFR) podle definice v příloze I nařízení (ES) č. 26/2004, který dotyčný členský stát předá Komisi. Odchylně od ustanovení čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 1627/94 jsou rybářská plavidla, jejichž celková délka nepřesahuje 10 m, povinna mít zvláštní povolení k rybolovu.

KAPITOLA XI

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 28

Rozhodovací postup

Nestanoví-li toto nařízení jinak, rozhoduje Rada postupem podle článku 37 Smlouvy.

Článek 29

Prováděcí pravidla

Prováděcí pravidla k článkům 26 a 27 tohoto nařízení se přijmou postupem podle čl. 30 odst. 2 nařízení (ES) č. 2371/2002.

Článek 30

Změny

Změny příloh se přijmou postupem podle čl. 30 odst. 3 nařízení (ES) č. 2371/2002.

Článek 31

Zrušovací ustanovení

Nařízení (ES) č. 1626/94 se zrušuje.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou v příloze VI.

Článek 32

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třicátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 21. prosince 2006.

Za Radu

předseda

J. KORKEAOJA

PŘÍLOHA I

Technické podmínky pro připevňování zařízení k vlečným sítím a jejich příslušenství

Definice

Pro účely této přílohy se rozumí:

a)

„síťováním s několikanásobným vláknem“ síťování zhotovené ze dvou nebo více vláken, kde vlákna je možné mezi uzly oddělit, aniž by se poškodila jejich struktura;

b)

„bezuzlovým síťováním“ síťování složené z čtyřhranných ok, jejichž strany jsou přibližně stejně velké a u nichž jsou rohy tvořeny vzájemným propletením dvou přilehlých stran ok;

c)

„síťováním se čtvercovými oky“ konstrukce síťování provedená tak, že ze dvou sad paralelních linií tvořených vlákny sítě je jedna sada paralelní a druhá kolmá k podélné ose sítě;

d)

„břichem vlečné sítě“ část s nástavcem v přední části vlečné sítě;

e)

„rozšířenou částí“ část bez nástavce zhotovená z jednoho nebo více panelů, mezi břichem vlečné sítě a její kapsou;

f)

„kapsou“ nejvzdálenější část vlečné sítě, ze síťování se stejnou velikostí ok, mající buď válcovitý nebo kuželovitý tvar, s téměř kruhovým příčným průřezem o stejném nebo zmenšujícím se poloměru;

g)

„balónovou kapsou“ jakákoli kapsa skládající se z jednoho nebo více připojených panelů, ze síťování o stejné velikosti ok, jejichž počet ok se zvyšuje směrem k zadní části lovného zařízení, což způsobuje prodloužení příčné délky s ohledem na podélnou osu sítě a rozšíření obvodu kapsy;

h)

„kapsovitou kapsou“ jakákoli kapsa, jejíž svislá výška se směrem k zadní části kapsy snižuje a jejíž příčné průřezy tvoří téměř elipsu o stejné nebo zmenšující se hlavní ose. Nejvzdálenější část kapsy je buď tvořena z jediného složeného panelu nebo z nejvzdálenějšího horního a dolního panelu šňůrou spojeného příčně k podélné ose sítě;

i)

„příčnou spojovací šňůrou“ vnější nebo vnitřní šňůra vedoucí příčně k podélné ose sítě v nejvzdálenější části kapsy buď podél spojení dvou horních a dolních panelů nebo podél ohybu jediného nejvzdálenějšího panelu. Může jít buď o prodloužení laterální šňůry nebo o samostatnou šňůru;

j)

„vnější obvod“ průřezu v síťování vlečné sítě s kosočtvercovými oky se vypočte jako počet ok v daném průřezu vynásobený délkou nataženého oka;

k)

„vnější obvod“ průřezu v síťování vlečné sítě se čtvercovými oky se vypočte jako počet ok v daném průřezu vynásobený délkou oka.

A)   Povolená přídavná zařízení k vlečným sítím

1.

Bez ohledu na článek 8 nařízení (EHS) č. 3440/84 je pro uzavření otvoru pro vyprazdňování kapsovité kapsy možné použít mechanické zařízení pracující na principu zdrhovadla, buď příčné k podélné ose sítě nebo podélné.

2.

Příčné zdrhovadlo je připojeno ve vzdálenosti nejvýše 1 m od spodní síťoviny kapsy.

B)   Požadavky na příslušenství

1.

Balónová kapsa je ve vlečných sítích zakázána. Počet stejně velkých ok po jakémkoli obvodu kapsy jakékoli samostatné sítě se nesmí zvyšovat zepředu dozadu.

2.

Obvod nejspodnější části břicha vlečné sítě (část s nástavcem) nebo rozšířené části (část bez nástavce) nesmí být menší než obvod přední části kapsy sensu stricto. Zejména v případě kapsy se síťováním se čtvercovými oky musí být obvod nejspodnější části břicha vlečné sítě nebo rozšířená část dvakrát až čtyřikrát větší než obvod přední části kapsy sensu stricto.

3.

Panely se čtvercovými oky sítě je možné vložit do libovolné vlečné sítě a musí se umístit před jakoukoli rozšířenou část nebo na kterékoli místo mezi přední částí rozšířené části a zadní částí kapsy. Panely nesmí být ucpávány jakýmkoli způsobem vnitřními nebo vnějšími přídavnými zařízeními. Panely musí být zhotoveny ze síťoviny bez uzlů nebo síťoviny zhotovené z pevných uzlů a vloží se tak, aby oka zůstala plně otevřená po celou dobu rybolovu. Podrobná pravidla k dalším technickým specifikacím panelů s čtvercovými oky sítí se přijmou postupem podle článku 29 tohoto nařízení.

4.

Podobně je možné postupem podle článku 29 tohoto nařízení povolit technická zařízení s ohledem na zlepšení selektivity vlečných sítí jiná než uvedená výše v písm. b) bodu 3.

5.

Zakazuje se mít na palubě nebo používat jakoukoli vlečnou síť, jejíž kapsa je zhotovena úplně nebo zčásti z jakéhokoli síťovinového materiálu s oky jinými než čtvercovými nebo kosočtvercovými, ledaže by toto bylo povoleno postupem podle článku 29 tohoto nařízení.

6.

Odstavec 4 a 5 se nepoužije pro žádný lodní nevod, jehož kapsa má velikost ok sítě menší než 10 mm.

7.

Odchylně od čl. 6 odst. 4 nařízení (EHS) č. 3440/84 nesmí být velikost ok zpevňující kapsy menší než 120 mm u traulerů pro lov při dně, pokud jsou oka kapsy menší než 60 mm. Toto ustanovení platí pouze ve Středozemním moři a nedotýká se jiných vod Společenství. Pokud je velikost ok kapsy větší než 60 mm, použije se čl. 6 odst. 4 nařízení (EHS) č. 3440/84.

8.

Kapsovitá kapsa nesmí mít více než jeden otvor určený k vyprazdňování.

9.

Délka příčné spojovací šňůry nesmí být menší než 20 % obvodu kapsy.

10.

Obvod zpevňující kapsy podle definice v článku 6 nařízení (EHS) č. 3440/84 musí tvořit nejméně 1,3 násobek obvodu kapsy vlečné sítě pro lov při dně.

11.

Zakazuje se mít na palubě nebo používat jakoukoli vlečnou síť, zhotovenou úplně nebo zčásti s kapsou ze síťovinových materiálů sestávajících z jednoduchých vláken o tloušťce větší než 3,0 mm.

12.

Zakazuje se mít na palubě nebo používat jakoukoli vlečnou síť, zhotovenou úplně nebo zčásti s kapsou ze síťovinových materiálů sestávající z několikanásobných vláken.

13.

Síťovinové materiály s vlákny o tloušťce větší než 6 mm se zakazují ve všech částech vlečné sítě pro lov při dně.

PŘÍLOHA II

Požadavky týkající se charakteristických znaků lovného zařízení

Definice

Pro účely této přílohy platí tyto definice:

1)

délka sítí se definuje podle délky linie plováků. Délka sítí pro lov při dně a unášených sítí může být rovněž definována na základě hmotnosti nebo objemu úlovku;

2)

hloubka sítí se definuje jako součet výšek namočených ok sítě (včetně uzlíků) napnutých kolmo na linii plováků.

1.   Drapáky

Maximální šíře drapáků je 3 m, s výjimkou drapáků k lovu mořských hub.

2.   Kruhové zatahovací sítě (košelkové nevody a nevody bez kapsových šňůr)

Délka síťoviny se omezuje na nejvýše 800 m a ponorná hloubka na nejvýše 120 m, s výjimkou nevodů na lov tuňáků.

3.   Sítě pro lov při dně

3.1

Třístěnné tenatové sítě a tenatové sítě na chytání ryb za žábry pro lov při dně

1.

Ponorná hloubka třístěnné tenatové sítě je nejvýše 4 m.

2.

Ponorná hloubka tenatové sítě na chytání ryb za žábry pro lov při dně je nejvýše 10 m.

3.

Zakazuje se mít na palubě nebo namáčet více než 6 000 m třístěnné tenatové sítě, tenatové sítě na chytání ryb za žábry pro lov při dně na jedno plavidlo, přičemž se vezme v úvahu to, že od ledna roku 2008 nesmí v případě jednoho rybáře takové sítě překročit 4 000 m, k nimž může být přidáno dalších 1 000 m pro druhého rybáře a dalších 1 000 m pro třetího rybáře. Do 31. prosince 2007 nesmí takové sítě překročit 5 000 m v případě jednoho nebo druhého rybáře a 6 000 m v případě třetího rybáře.

4.

Průměr monofilamentu nebo jednoduchého vlákna tenatové sítě na chytání ryb za žábry pro lov při dně může být nejvýše 0,5 mm.

5.

Odchylně od odstavce 2 mohou tenatové sítě na chytání ryb za žábry pro lov při dně maximální délky do 500 m mít maximální ponornou hloubku nejvýše 30 m. Zakazuje se mít na palubě nebo namáčet více než 500 m tenatových sítí na chytání ryb za žábry pro lov při dně, pokud jejich ponorná hloubka překračuje limit 10 m stanovený v odstavci 2.

3.2

Kombinované sítě pro lov při dně (třístěnné tenatové sítě + tenatové sítě na chytání ryb za žábry)

1.

Ponorná hloubka kombinované sítě pro lov při dně je nejvýše 10 m.

2.

Je zakázáno mít na palubě nebo namáčet více než 2 500 m kombinovaných sítí na jedno plavidlo.

3.

Průměr monofilamentu nebo jednoduchého vlákna tenatové sítě na chytání ryb za žábry je nejvýše 0,5 mm.

4.

Odchylně od odstavce 1 mohou sítě pro lov při dně maximální délky nejvýše 500 m mít maximální ponornou hloubku nejvýše 30 m. Zakazuje se mít na palubě nebo namáčet více než 500 m kombinovaných sítí pro lov při dně, pokud jejich ponorná hloubka překračuje limit 10 m stanovený v odstavci 1.

4.   Na dně nastražené dlouhé lovné šňůry

1.

Je zakázáno mít na palubě nebo namáčet více než 1 000 háčků na osobu na palubě v rámci celkového limitu 5 000 háčků na plavidlo.

2.

Odchylně od odstavce 1 může mít každé plavidlo podnikající rybářský výjezd delší než tři dny na palubě nejvýše 7 000 háčků.

5.   Vězence pro hlubinný lov korýšů

Je zakázáno mít na palubě nebo namáčet více než 250 vězenců na plavidlo.

6.   U hladiny nastražené dlouhé lovné šňůry (plovoucí)

Je zakázáno mít na palubě nebo namáčet více než:

1.

2 000 háčků na jedno plavidlo u plavidel lovících tuňáka obecného (Thunnus thynnus) v případech, kdy tento druh představuje nejméně 70 % úlovku vyjádřeného v živé hmotnosti po roztřídění;

2.

3 500 háčků na jedno plavidlo u plavidel lovících mečouna obecného (Xyphias gladius) v případech, kdy tento druh představuje nejméně 70 % úlovku vyjádřeného v živé hmotnosti po roztřídění;

3.

5 000 háčků na jedno plavidlo u plavidel lovících tuňáka křídlatého (Thunnus alalunga) v případech, kdy tento druh představuje nejméně 70 % úlovku vyjádřeného v živé hmotnosti po roztřídění;

4.

Odchylně od odstavců 1 až 3 může mít každé plavidlo podnikající rybářský výjezd delší než dva dny na palubě stejné množství náhradních háčků.

7.   Vlečné sítě

Technické specifikace omezující maximální rozměry plovákové šňůry, základního provazu, vnitřního obvodu nebo vnějšího obvodu vlečných sítí spolu s maximálním množstvím sítí v rámci několikanásobných vlečných sítí se přijmou do října roku 2007 postupem podle článku 30 tohoto nařízení.

PŘÍLOHA III

Minimální velikosti mořských živočichů

Odborný název

Obecný název

Minimální velikost

1.

Ryby

 

 

Dicentrarchus labrax

Mořčák evropský

25 cm

Diplodus annularis

Mořan světloploutvý

12 cm

Diplodus puntazzo

Mořan okounovitý

18 cm

Diplodus sargus

Mořan příčnopruhý

23 cm

Diplodus vulgaris

Mořan obecný

18 cm

Engraulis encrasicolus  (14)

Sardel obecná

9 cm

Epinephelus spp.

Kanic (rod) b. n.

45 cm

Lithognathus mormyrus

Pražman mramorovaný

20 cm

Merluccius merluccius  (16)

Štikozubec obecný

20 cm

Mullus spp.

Ostnatec (rod) b. n.

11 cm

Pagellus acarne

Nemá český název

17 cm

Pagellus bogaraveo

Ružicha šedá

33 cm

Pagellus erythrinus

Ružicha červená

15 cm

Pagrus pagrus

Pražman obecný

18 cm

Polyprion americanus

Mnohopilák americký

45 cm

Sardina pilchardus  (15)

Sardinka obecná

11 cm

Scomber spp.

Makrela japonská

18 cm

Solea vulgaris

Jazyk obecný

20 cm

Sparus aurata

Pražman zlatý

20 cm

Trachurus spp.

Kranas (rod) b. n.

15 cm

2.

Korýši

 

 

Homarus gammarus

Humr evropský

300 mm TL

105 mm CL

Nephrops norvegicus

Humr severský

20 mm CL

70 mm TL

Palinuridae

Langustovití (čeleď) b. n.

90 mm CL

Parapenaeus longirostris

Kreveta červená

20 mm CL

3.

Mlži

 

 

Pecten jacobeus

Hřebenatka svatojakubská

10 cm

Venerupis spp.

Tapeska (rod) b. n.

25 mm

Venus spp.

Zaděnka (rod) b. n.

25 mm

TL – celková délka; CL – délka krunýře.

PŘÍLOHA IV

Měření velikosti mořských živočichů

1.

Velikost jakékoli ryby se měří, jak uvádí obr. 1, od vrcholu rypce po konec nejdelších paprsků ocasní ploutve.

2.

Velikost humra severského (Nephrops norvegicus) se měří podle obr. 2:

jako délka krunýře paralelně se středovou osou, od zadního okraje kteréhokoli očního důlku ke střední části distálního dorzálního okraje krunýře, nebo

jako celková délka od špičky rostra ke konci posledního článku těla, nezahrnujíc štěty.

3.

Velikost humra obecného (Homarus gammarus) se měří podle obr. 3:

jako délka krunýře paralelně se středovou osou, od zadního okraje kteréhokoli očního důlku ke střední části distálního dorzálního okraje krunýře, nebo

od špičky rostra až ke konci posledního článku těla, nezahrnujíc štěty (celková délka).

4.

Velikost langusty (Palinuridae) se měří podle obr. 4 jako délka krunýře paralelně se středovou osou, od špičky rostra ke střední částí distálního dorzálního okraje krunýře.

5.

Velikost jakýchkoli mlžů se měří podle obr. 5 jako nejdelší část jejich ulity.

Obrázek 1

Image

Obrázek 2

Obrázek 3

Image

Image

(Nephrops)

Norway Lobster

(Homarus)

Lobster

a)

Délka krunýře

b)

Celková délka

Obrázek 4

Image

Obrázek 5

Image

PŘÍLOHA V

Hospodářská oblast 25 mil okolo Maltských ostrovů

a)

Oblasti povolené pro traulery okolo Maltských ostrovů: zeměpisné souřadnice

Zóna A

Zóna H

A1 – 36,0172o s. š., 14,1442o v. d.

H1 – 35,6739o s. š., 14,6742o v. d.

A2 – 36,0289o s. š., 14,1792o v. d.

H2 – 35,4656o s. š., 14,8459o v. d.

A3 – 35,9822o s. š., 14,2742o v. d.

H3 – 35,4272o s. š., 14,7609o v. d.

A4 – 35,8489o s. š., 14,3242o v. d.

H4 – 35,5106o s. š., 14,6325o v. d.

A5 – 35,8106o s. š., 14,2542o v. d.

H5 – 35,6406o s. š., 14,6025o v. d.

A6 – 35,9706o s. š., 14,2459o v. d.

 

Zóna B

Zóna I

B1 – 35,7906o s. š., 14,4409o v. d.

I1 – 36,1489o s. š., 14,3909o v. d.

B2 – 35,8039o s. š., 14,4909o v. d.

I2 – 36,2523o s. š., 14,5092o v. d.

B3 – 35,7939o s. š., 14,4959o v. d.

I3 – 36,2373o s. š., 14,5259o v. d.

B4 – 35,7522o s. š., 14,4242o v. d.

I4 – 36,1372o s. š., 14,4225o v. d.

B5 – 35,7606o s. š., 14,4159o v. d.

 

B6 – 35,7706o s. š., 14,4325o v. d.

 

Zóna C

Zóna J

C1 – 35,8406o s. š., 14,6192o v. d.

J1 – 36,2189o s. š., 13,9108o v. d.

C2 – 35,8556o s. š., 14,6692o v. d.

J2 – 36,2689o s. š., 14,0708o v. d.

C3 – 35,8322o s. š., 14,6542o v. d.

J3 – 36,2472o s. š., 14,0708o v. d.

C4 – 35,8022o s. š., 14,5775o v. d.

J4 – 36,1972o s. š., 13,9225o v. d.

Zóna D

Zóna K

D1 – 36,0422o s. š., 14,3459o v. d.

K1 – 35,9739o s. š., 14,0242o v. d.

D2 – 36,0289o s. š., 14,4625o v. d.

K2 – 36,0022o s. š., 14,0408o v. d.

D3 – 35,9989o s. š., 14,4559o v. d.

K3 – 36,0656o s. š., 13,9692o v. d.

D4 – 36,0289o s. š., 14,3409o v. d.

K4 – 36,1356o s. š., 13,8575o v. d.

 

K5 – 36,0456o s. š., 13,9242o v. d.

Zóna E

Zóna L

E1 – 35,9789o s. š., 14,7159o v. d.

L1 – 35,9856o s. š., 14,1075o v. d.

E2 – 36,0072o s. š., 14,8159o v. d.

L2 – 35,9956o s. š., 14,1158o v. d.

E3 – 35,9389o s. š., 14,7575o v. d.

L3 – 35,9572o s. š., 14,0325o v. d.

E4 – 35,8939o s. š., 14,6075o v. d.

L4 – 35,9622o s. š., 13,9408o v. d.

E5 – 35,9056o s. š., 14,5992o v. d.

 

Zóna F

Zóna M

F1 – 36,1423o s. š., 14,6725o v. d.

M1 – 36,4856o s. š., 14,3292o v. d.

F2 – 36,1439o s. š., 14,7892o v. d.

M2 – 36,4639o s. š., 14,4342o v. d.

F3 – 36,0139o s. š., 14,7892o v. d.

M3 – 36,3606o s. š., 14,4875o v. d.

F4 – 36,0039o s. š., 14,6142o v. d.

M4 – 36,3423o s. š., 14,4242o v. d.

 

M5 – 36,4156o s. š., 14,4208o v. d.

Zóna G

Zóna N

G1 – 36,0706o s. š., 14,9375o v. d.

N1 – 36,1155o s. š., 14,1217o v. d.

G2 – 35,9372o s. š., 15,0000o v. d.

N2 – 36,1079o s. š., 14,0779o v. d.

G3 – 35,7956o s. š., 14,9825o v. d.

N3 – 36,0717o s. š., 14,0264o v. d.

G4 – 35,7156o s. š., 14,8792o v. d.

N4 – 36,0458o s. š., 14,0376o v. d.

G5 – 35,8489o s. š., 14,6825o v. d.

N5 – 36,0516o s. š., 14,0896o v. d.

 

N6 – 36,0989o s. š., 14,1355o v. d.

b)

Zeměpisné souřadnice některých bodů podél izobáty 200 m uvnitř hospodářské oblasti 25 mil

ID

Zeměpisná šířka

Zeměpisná délka

1

36,3673o s. š.

14,5540o v. d.

2

36,3159o s. š.

14,5567o v. d.

3

36,2735o s. š.

14,5379o v. d.

4

36,2357o s. š.

14,4785o v. d.

5

36,1699o s. š.

14,4316o v. d.

6

36,1307o s. š.

14,3534o v. d.

7

36,1117o s. š.

14,2127o v. d.

8

36,1003o s. š.

14,1658o v. d.

9

36,0859o s. š.

14,152o v. d.

10

36,0547o s. š.

14,143o v. d.

11

35,9921o s. š.

14,1584o v. d.

12

35,9744o s. š.

14,1815o v. d.

13

35,9608o s. š.

14,2235o v. d.

14

35,9296o s. š.

14,2164o v. d.

15

35,8983o s. š.

14,2328o v. d.

16

35,867o s. š.

14,4929o v. d.

17

35,8358o s. š.

14,2845o v. d.

18

35,8191o s. š.

14,2753o v. d.

19

35,7863o s. š.

14,3534o v. d.

20

35,7542o s. š.

14,4316o v. d.

21

35,7355o s. š.

14,4473o v. d.

22

35,7225o s. š.

14,5098o v. d.

23

35,6951o s. š.

14,5365o v. d.

24

35,6325o s. š.

14,536o v. d.

25

35,57o s. š.

14,5221o v. d.

26

35,5348o s. š.

14,588o v. d.

27

35,5037o s. š.

14,6192o v. d.

28

35,5128o s. š.

14,6349o v. d.

29

35,57o s. š.

14,6717o v. d.

30

35,5975o s. š.

14,647o v. d.

31

35,5903o s. š.

14,6036o v. d.

32

35,6034o s. š.

14,574o v. d.

33

35,6532o s. š.

14,5535o v. d.

34

35,6726o s. š.

14,5723o v. d.

35

35,6668o s. š.

14,5937o v. d.

36

35,6618o s. š.

14,6424o v. d.

37

35,653o s. š.

14,6661o v. d.

38

35,57o s. š.

14,6853o v. d.

39

35,5294o s. š.

14,713o v. d.

40

35,5071o s. š.

14,7443o v. d.

41

35,4878o s. š.

14,7834o v. d.

42

35,4929o s. š.

14,8247o v. d.

43

35,4762o s. š.

14,8246o v. d.

44

36,2077o s. š.

13,947o v. d.

45

36,1954o s. š.

13,96o v. d.

46

36,1773o s. š.

13,947o v. d.

47

36,1848o s. š.

13,9313o v. d.

48

36,1954o s. š.

13,925o v. d.

49

35,4592o s. š.

14,1815o v. d.

50

35,4762o s. š.

14,1895o v. d.

51

35,4755o s. š.

14,2127o v. d.

52

35,4605o s. š.

14,2199o v. d.

53

35,4453o s. š.

14,1971o v. d.

PŘÍLOHA VI

Srovnávací tabulka

Nařízení (ES) č. 1626/94

Toto nařízení

Čl. 1 odst. 1

Čl. 1 odst. 1

Čl. 1 odst. 2 první pododstavec

Články 7, 17 a 19

Čl. 1 odst. 2 druhý pododstavec

Článek 3

Čl. 2 odst. 1 a 2

Článek 8

Čl. 2 odst. 3

Čl. 13 odst. 5 a články 17 a 19

Čl. 3 odst. 1 první pododstavec

Čl. 13 odst. 1 první pododstavec a odst. 5

Čl. 3 odst. 1 druhý pododstavec

Čl. 13 odst. 5, čl. 14 odst. 2 a 3, článek 19

Čl. 3 odst. 1 třetí (1a) pododstavec

Článek 4, čl. 13 odst. 9 a 10, článek 19

Čl. 3 odst. 2

Čl. 13 odst. 1 druhý pododstavec a odst. 8 a článek 19

Čl. 3 odst. 3

Článek 4, čl. 13 odst. 10 a článek 19

Čl. 3 odst. 4

Čl. 13 odst. 3 a 7 a článek 19

Článek 4

Článek 7

Článek 5

Článek 12 a příloha II

Čl. 6 odst. 1 první pododstavec a čl. 6 odst. 2

Čl. 9 odst. 1 a 2

Čl. 6 odst. 1 druhý pododstavec

Čl. 9 odst. 7, čl. 14 odst. 1 a 3

Čl. 6 odst. 3

Příloha II definice

Článek 7

Článek 22

Čl. 8 odst. 1 a 3

Článek 15, příloha III a příloha IV

Článek 8a

Článek 26

Článek 8b

Článek 27

Článek 9

Článek 1 odst. 2

Článek 10a

Článek 29

Článek 11

Článek 32

Příloha I

Články 3 a 4

Příloha II

Článek 11, příloha I a II

Příloha III

Čl. 9 odst. 3 až 5

Příloha IV

Příloha III

Příloha V písm. b)

Příloha V


(1)  Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59.

(2)  Úř. věst. L 179, 23.6.1998, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 190, 4.7.1998, s. 34.

(4)  Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7. Směrnice naposledy pozměněná nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

(5)  Úř. věst. L 322, 14.12.1999, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 171, 6.7.1994, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 813/2004 (Úř. věst. L 185, 24.5.2004, s. 1).

(7)  Úř. věst. L 261, 20.10.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 768/2005 (Úř. věst. L 128, 21.5.2005, s. 1).

(8)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).

(9)  Úř. věst. L 22, 25.1.2003, s. 5.

(10)  Úř. věst. L 318, 7.12.1984, s. 23. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (EHS) č. 2122/89 (Úř. věst. L 203, 15.7.1989, s. 21).

(11)  Úř. věst. L 137, 19.5. 2001, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 831/2004 (Úř. věst. L 127, 29.4.2004, s. 33).

(12)  Úř. věst. L 171, 6.7.1994, s. 7.

(13)  Úř. věst. L 5, 9.1.2004, s. 25.

(14)  Sardele: členské státy mohou stanovit namísto minimální velikosti veličinu maximálního počtu 110 ryb na kg.

(15)  Sardinky: členské státy mohou stanovit namísto minimální velikosti veličinu maximálního počtu 55 ryb na kg.

(16)  Mníkovci: Do 31. prosince 2008 se však povoluje toleranční rozpětí 15 % hmotnosti pro mníkovce o velikosti 15 až 20 cm. Tento limit tolerance musí být dodržen jak individuálními plavidly na moři nebo v přístavu vykládky, tak na trzích prvního prodeje po vykládce. Tento limit musí být rovněž dodržen při jakékoli další obchodní transakci na národní nebo mezinárodní úrovni.


Top