EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32006L0044

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/44/ES ze dne 6. září 2006 o jakosti sladkých vod vyžadujících ochranu nebo zlepšení pro podporu života ryb (Text s významem pro EHP)

OJ L 264, 25.9.2006, p. 20–31 (ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, SK, SL, FI, SV)
Special edition in Bulgarian: Chapter 15 Volume 017 P. 133 - 144
Special edition in Romanian: Chapter 15 Volume 017 P. 133 - 144
Special edition in Croatian: Chapter 15 Volume 032 P. 97 - 108

No longer in force, Date of end of validity: 21/12/2013; Implicitně zrušeno 32000L0060 . Latest consolidated version: 11/12/2008

ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2006/44/oj

25.9.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 264/20


SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2006/44/ES

ze dne 6. září 2006

o jakosti sladkých vod vyžadujících ochranu nebo zlepšení pro podporu života ryb

(Kodifikované znění)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 175 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice Rady 78/659/EHS ze dne 18. července 1978 o jakosti sladkých vod vyžadujících ochranu nebo zlepšení pro podporu života ryb (3) byla několikrát podstatně změněna (4). Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by uvedená směrnice měla být kodifikována.

(2)

Ochrana a zlepšení životního prostředí vyžaduje určitá opatření k ochraně vod před znečištěním, včetně sladkých vod vhodných pro podporu života ryb.

(3)

Z ekologického a hospodářského hlediska je nutné chránit rybí populaci před různými škodlivými důsledky způsobenými vypouštěním znečišťujících látek do vod, zejména před snižováním počtu ryb náležejících k určitému druhu, a dokonce v některých případech i před vyhynutím mnoha těchto druhů.

(4)

Cílem rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1600/2002/ES ze dne 22. července 2002 o Šestém akčním programu Společenství pro životní prostředí (5) je dosažení úrovně jakosti povrchových vod, která nepředstavuje rizika pro životní prostředí ani na ně nemá vážný dopad.

(5)

Nesoulad v předpisech platných v různých členských státech pro jakost sladkých vod pro podporu života ryb může vytvářet nerovné podmínky pro hospodářskou soutěž, a tím přímo ovlivnit fungování vnitřního trhu.

(6)

Pro dosažení cílů této směrnice by měly členské státy vymezit vody, na které ji budou používat, a stanovit mezní hodnoty odpovídající určitým ukazatelům. Takto vymezené vody budou muset vyhovět těmto hodnotám do pěti let od jejich vymezení.

(7)

Mělo by být přijato ustanovení, podle kterého se sladké vody vhodné pro podporu života ryb za určitých podmínek považují za vyhovující příslušným hodnotám ukazatelů, a to i v případě, kdy určitý procentní podíl odebraných vzorků neodpovídá uvedeným mezním hodnotám.

(8)

K zajištění kontroly jakosti sladkých vod vhodných pro podporu života ryb by měl být odebírán minimální počet vzorků a měla by se provádět měření ukazatelů uvedených v příloze. Takové vzorkování může být omezeno nebo přerušeno v závislosti na jakosti vod.

(9)

Určité přírodní poměry se vymykají kontrole členských států, a je proto nutné poskytnout v určitých případech možnost odchýlit se od této směrnice.

(10)

Technický a vědecký pokrok si může vyžádat rychlé přizpůsobení některých požadavků stanovených v příloze I. S cílem usnadnit zavádění opatření potřebných k tomuto účelu by měl být stanoven postup, jímž by byla založena úzká spolupráce členských států a Komise v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (6).

(11)

Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení uvedených směrnic ve vnitrostátním právu stanovených v příloze III části B,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

1.   Tato směrnice se týká jakosti sladkých vod a vztahuje se na vody, jež členské státy vymezily jako vody vyžadující ochranu nebo zlepšení jakosti, aby byly vhodné pro život ryb.

2.   Tato směrnice se nevztahuje na vody v přírodních nebo umělých rybnících využívaných pro intenzivní chov ryb.

3.   Cílem této směrnice je ochrana nebo zlepšení jakosti tekoucích nebo stojatých sladkých vod, které jsou nebo by mohly být, pokud bude sníženo nebo odstraněno znečištění, vhodné pro život ryb náležejících k:

a)

původním druhům zajišťujícím přirozenou rozmanitost;

b)

druhům, jejichž přítomnost je příslušnými orgány členských států považována za vhodnou pro účely vodního hospodářství.

4.   Pro účely této směrnice se rozumí:

a)

„lososovými vodami“ vody, které jsou nebo by mohly být vhodné pro život ryb náležejících k druhům, jako jsou losos obecný (Salmo salar), pstruh obecný (Salmo trutta), lipan podhorní (Thymallus thymallus) a síh nebo maréna (Coregonus);

b)

„kaprovými vodami“ vody, které jsou nebo by mohly být vhodné pro život ryb náležejících ke kaprovitým (Cyprinidae) nebo k jiným druhům, jako jsou štika obecná (Esox lucius), okoun říční (Perca fluviatilis) a úhoř říční (Anguilla anguilla).

Článek 2

Fyzikální a chemické ukazatele používané pro vody, které vymezily členské státy, jsou uvedeny v příloze I.

Pro účely použití těchto ukazatelů jsou vody rozděleny na vody lososové a vody kaprové.

Článek 3

1.   Pro vymezené vody stanoví členské státy hodnoty ukazatelů uvedené v příloze I, pokud jsou ve sloupci G nebo I hodnoty uvedeny. Hodnoty musí vyhovět poznámkám v obou sloupcích.

2.   Členské státy se zřetelem na zásadu stanovenou v článku 8 nestanoví mírnější hodnoty než hodnoty uvedené v příloze I ve sloupci I a usilují o dosažení hodnot ve sloupci G.

Článek 4

1.   Členské státy provedou vymezení lososových vod a kaprových vod a mohou poté provádět další vymezení.

2.   Členské státy mohou se zřetelem na zásadu stanovenou v článku 8 vymezení určitých vod přezkoumat, zejména v důsledku skutečností, které nebylo možno v době vymezení předvídat.

Článek 5

Členské státy připraví programy ke snížení znečištění a k zajištění toho, že vymezené vody vyhoví do pěti let po vymezení podle článku 4 jak hodnotám stanoveným členskými státy podle článku 3, tak poznámkám ve sloupcích G a I přílohy I.

Článek 6

1.   Pro účely provádění článku 5 se vymezené vody považují za vyhovující této směrnici, pokud vzorky těchto vod odebírané s minimální četností, která je uvedena v příloze I, na stejném místě vzorkování a po dobu dvanácti měsíců prokáží, že vyhovují jak hodnotám stanoveným členskými státy podle článku 3, tak poznámkám ve sloupcích G a I přílohy I, pokud jde o:

a)

95 % vzorků pro ukazatele: reakce vody, BSK5, dusitany, volný amoniak, amonné ionty celkem, celkový zbytkový chlor, veškerý zinek a rozpuštěná měď; pokud je četnost vzorkování nižší než jednou měsíčně, musí vyhovovat výše uvedeným hodnotám i poznámkám všechny vzorky;

b)

procentní podíly uvedené v příloze I pro ukazatele: teplota a rozpuštěný kyslík;

c)

průměrnou koncentraci stanovenou pro ukazatel: nerozpuštěné látky.

2.   Při výpočtu procentních podílů podle odstavce 1 se nevezmou v úvahu hodnoty vyšší, než jsou hodnoty stanovené členskými státy podle článku 3 a poznámky uvedené ve sloupcích G a I přílohy I, pokud jsou důsledkem povodní nebo jiných přírodních katastrof.

Článek 7

1.   Příslušné orgány členských států budou provádět vzorkování, jehož minimální četnost je stanovena v příloze I.

2.   Tam, kde příslušný orgán zjistí, že jakost vymezených vod je značně vyšší než jakost, která by vyplývala z používání hodnot stanovených podle článku 3 a poznámek ve sloupcích G a I přílohy I, smí být četnost vzorkování snížena. Tam, kde se nevyskytuje žádné znečištění nebo žádné riziko zhoršení jakosti vod, může příslušný orgán rozhodnout, že vzorkování není nutné.

3.   Pokud vzorkování prokáže, že hodnoty stanovené podle článku 3 nebo poznámky ve sloupcích G a I přílohy I nejsou dodrženy, příslušný orgán zjistí, zda je to důsledkem náhody, přírodního jevu nebo znečištění, a učiní příslušná opatření.

4.   Přesné místo vzorkování, jeho vzdálenost od nejbližšího místa vypouštění znečišťujících látek a hloubku odběru stanoví příslušný orgán každého členského státu, zejména na základě místních podmínek životního prostředí.

5.   Referenční metody rozboru pro ukazatele jsou uvedeny v příloze I. Laboratoře, které používají jiné metody, musí zaručit, že obdržené výsledky jsou rovnocenné nebo srovnatelné v porovnání s metodami uvedenými v příloze I.

Článek 8

Provádění opatření přijatých podle této směrnice nesmí v žádném případě vést, ať přímo, nebo nepřímo, ke zvýšenému znečištění sladkých vod.

Článek 9

Členské státy mohou pro vymezené vody kdykoli stanovit přísnější hodnoty, než jsou hodnoty stanovené v této směrnici. Mohou rovněž přijmout ustanovení, která se týkají jiných ukazatelů, než jsou ukazatele uvedené v této směrnici.

Článek 10

Pokud sladké vody překračují nebo tvoří státní hranice mezi členskými státy a jeden z těchto států zvažuje vymezení těchto vod, členské státy se navzájem poradí a stanoví úseky těchto vod, pro něž by měla být tato směrnice používána, a důsledky vyplývající ze společných jakostních cílů; tyto důsledky stanoví po řádných konzultacích každý dotčený stát. Těchto porad se může zúčastnit Komise.

Článek 11

Členské státy se mohou od této směrnice odchýlit v případě:

a)

určitých ukazatelů v příloze I označených indexem (0) kvůli mimořádným povětrnostním nebo zvláštním zeměpisným podmínkám;

b)

že vymezené vody podléhají přírodnímu obohacování určitými látkami, takže nejsou dodržovány hodnoty stanovené v příloze I.

Přírodním obohacováním se rozumí proces, při němž bez lidského zásahu přijímá dané vodní těleso z půdy určité látky v ní obsažené.

Článek 12

Změny potřebné pro přizpůsobení technickému a vědeckému pokroku a týkající se hodnot ukazatelů G a metod rozborů, obsažených v příloze I, se přijímají postupem podle čl. 13 odst. 2.

Článek 13

1.   Komisi je nápomocen Výbor pro přizpůsobování technickému a vědeckému pokroku (dále jen „výbor“).

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

3.   Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 14

Pro účely uplatňování této směrnice poskytnou členské státy Komisi informace o:

a)

vodách vymezených podle čl. 4 odst. 1 ve formě soupisu;

b)

přezkoumání vymezení určitých vod podle čl. 4 odst. 2;

c)

ustanoveních přijatých za účelem stanovení nových ukazatelů podle článku 9;

d)

použitých odchylkách od hodnot uvedených v sloupci I přílohy I.

Obecně pak poskytnou členské státy Komisi na její odůvodněnou žádost veškeré informace potřebné pro uplatňování této směrnice.

Článek 15

Členské státy podávají v tříletých odstupech a poprvé za období od roku 1993 do roku 1995 Komisi informace o provádění této směrnice, a to v podobě zprávy za příslušný úsek péče o životní prostředí, která pojedná i o dalších směrnicích Společenství, jež se k tomuto úseku vztahují. Zpráva bude vypracována na základě dotazníku nebo osnovy, které sestaví Komise postupem uvedeným v článku 6 směrnice Rady 91/692/EHS ze dne 23. prosince 1991, kterou se normalizují a racionalizují zprávy o provádění některých směrnic týkajících se životního prostředí (7). Dotazník nebo osnova bude členským státům odeslána šest měsíců před začátkem období, jehož se zpráva týká. Komisi bude zpráva odeslána do devíti měsíců od konce tříletého období, jehož se týká.

Komise uveřejní zprávu o provádění této směrnice v celém Společenství do devíti měsíců od obdržení zpráv členských států.

Článek 16

Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 17

Směrnice 78/659/EHS se zrušuje, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení uvedených směrnic ve vnitrostátním právu stanovených v příloze III části B.

Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze IV.

Článek 18

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 19

Tato směrnice je určena členským státům.

Ve Štrasburku dne 6. září 2006.

Za Evropský parlament

předseda

J. BORRELL FONTELLES

Za Radu

předsedkyně

P. LEHTOMÄKI


(1)  Úř. věst. C 117, 30.4.2004, s. 11.

(2)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 21. dubna 2004 (Úř. věst. C 104 E, 30.4.2004, s. 545) a rozhodnutí Rady ze dne 25. dubna 2006.

(3)  Úř. věst. L 222, 14.8.1978, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 807/2003 (Úř. věst. L 122, 16.5.2003, s. 36).

(4)  Viz příloha III část A.

(5)  Úř. věst. L 242, 10.9.2002, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

(7)  Úř. věst. L 377, 31.12.1991, s. 48. Směrnice ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).


PŘÍLOHA I

SEZNAM UKAZATELŮ

Ukazatel

Lososové vody

Kaprové vody

Metoda rozboru nebo dohledu

Minimální četnost vzorkování a stanovení

Poznámky

G

I

G

I

1.

Teplota (°C)

1.

Teplota měřená po proudu od místa vypouštění tepelné energie (na konci směšovací zóny) nesmí být vyšší než neovlivněná hodnota o:

Měření teploty

Týdně, jak proti, tak i po proudu od místa vypouštění tepelné energie.

Musí být vyloučeny náhlé výkyvy teploty.

 

1,5 °C

 

3 °C

 

O zeměpisně ohraničených odchylkách mohou členské státy rozhodnout za zvláštních podmínek, pokud příslušný orgán může prokázat, že vyvážený vývoj rybí populace neohrožují žádné škodlivé vlivy.

 

2.

Vypouštění tepelné energie nesmí způsobit po proudu od místa vypouštění (na konci směšovací zóny) zvýšení teploty na hodnoty vyšší než:

 

 

 

21,5 (0)

 

28 (0)

10 (0)

10 (0)

Teplota 10 °C platí pouze pro dobu rozmnožování druhů, které pro reprodukci potřebují studenou vodu, a pouze pro vody, ve kterých se takové druhy mohou vyskytovat.

Teplotní limit však smí být překročen po dobu 2 % dotčeného období.

2.

Rozpuštěný kyslík

(mg/l O2)

50 % ≥ 9

100 % ≥ 7

50 % ≥ 9

50 % ≥ 8

100 % ≥ 5

50 % ≥ 7

Winklerova metoda nebo užití selektivních elektrod (elektrochemická metoda).

Měsíčně minimálně jeden vzorek reprezentující nízkou hladinu kyslíku ve dni vzorkování.

Jsou-li ale možné velké denní rozdíly, měly by být v jednom dni odebrány minimálně dva vzorky.

 

Pokud koncentrace O2 klesne pod 6 mg/l, musí být použit čl. 7 odst. 3. Příslušný orgán prověří, zda tato situace nebude mít škodlivé důsledky pro vyvážený vývoj rybí populace.

Pokud koncentrace O2 klesne pod 4 mg/l, musí být použit čl. 7 odst. 3. Příslušný orgán prověří, zda tato situace nebude mít škodlivé důsledky pro vyvážený vývoj rybí populace.

3.

Reakce vody (pH)

 

6–9 (0) (1)

 

6–9 (0) (1)

Elektrometrická kalibrace dvěma roztoky o známém pH, pokud možno z obou stran a v blízkosti hodnoty pH, která bude měřena.

měsíčně

 

4.

Nerozpuštěné látky

(mg/l)

≤ 25 (0)

 

≤ 25 (0)

 

Filtrace membránou o 0,45 μm, nebo odstřeďování (minimálně 5 minut při průměrném zrychlení 2 800 až 3 200 g), sušení při 105 °C a vážení.

 

Uvedené hodnoty jsou průměrné koncentrace a neplatí pro nerozpuštěné látky se škodlivými chemickými vlastnostmi.

Povodně mohou způsobit obzvláště vysoké koncentrace.

5.

BSK5

(mg/l O2)

≤ 3

 

≤ 6

 

Stanovení kyslíku Winklerovou metodou před a po pěti dnech inkubace v úplné tmě při 20 ± 1 °C (s potlačením nitrifikace).

 

 

6.

Celkový fosfor

(mg/l P)

 

 

 

 

Molekulová absorpční spektrofotometrie

 

U jezer o průměrné hloubce mezi 18 až 300 m lze použít vzorce:

Formula

kde:

L

=

zatížení povrchu jezera v mg P/m2 v jednom roce;

Formula

=

průměrná hloubka jezera v m;

Tw

=

teoretický čas obnovy vody v jezeře v letech.

V jiných případech lze za přípustnou hodnotu naznačující omezení eutrofizace považovat 0,2 mg/l pro lososové vody a 0,4 mg/l pro kaprové vody vyjádřenou jako fosforečnany (PO4).

7.

Dusitany

(mg/l NO2)

≤ 0,01

 

≤ 0,03

 

Molekulová absorpční spektrofotometrie

 

 

8.

Fenoly

(mg/l C6H5OH)

 

 (2)

 

 (2)

Chuťová zkouška

 

Chuťová zkouška se provádí jen tehdy, je-li přítomnost fenolů předpokládána.

9.

Ropné uhlovodíky

 

 (3)

 

 (3)

Vizuální zkouška

Chuťová zkouška

měsíčně

Vizuální zkouška má být prováděna jednou měsíčně; s chuťovou zkouškou pouze tehdy, je-li přítomnost ropných uhlovodíků předpokládána.

10.

Volný amoniak

(mg/l NH3)

≤ 0,005

≤ 0,025

≤ 0,005

≤ 0,025

Molekulová absorpční spektrofotometrie s indofenolovou modří, nebo Nesslerova metoda spolu se stanovením pH a teploty

měsíčně

Hodnoty pro volný amoniak mohou být překročeny ve formě menších špiček v průběhu dne.

Ke zmenšení rizika toxicity způsobené volným amoniakem a kyslíkovou spotřebou způsobenou nitrifikací a eutrofizací nesmí koncentrace amonných iontů celkem překročit hodnoty:

11.

Amonné ionty celkem

(mg/l NH4)

≤ 0,04

≤ 1 (4)

≤ 0,2

≤ 1 (4)

12.

Celkový zbytkový chlor

(mg/l HOCl)

 

≤ 0,005

 

≤ 0,005

Metoda DPD (dietyl-p – fenylendiamin)

měsíčně

Hodnoty I odpovídají pH = 6.

Vyšší koncentrace celkového chloru může být přijatelná, pokud je vyšší pH.

13.

Veškerý zinek

(mg/l Zn)

 

≤ 0,3

 

≤ 1,0

Atomová absorpční spektrometrie

měsíčně

Hodnoty I odpovídají tvrdosti vody 100 mg/l CaCO3.

Přípustné hodnoty odpovídající tvrdosti mezi 10 a 500 mg/l jsou uvedeny v příloze II.

14.

Rozpuštěná měď

(mg/l Cu)

≤ 0,04

 

≤ 0,04

 

Atomová absorpční spektrometrie

 

Hodnoty G odpovídají tvrdosti vody 100 mg/l CaCO3.

Přípustné hodnoty odpovídající tvrdosti mezi 10 a 300 mg/l jsou uvedeny v příloze II.

Obecné poznámky:

Je nutno poznamenat, že hodnoty ukazatelů uvedené v této příloze předpokládají, že další ukazatele, ať již jsou v této příloze uvedeny, nebo ne, jsou příznivé. Z toho vyplývá, že koncentrace jiných škodlivých látek jsou velmi nízké.

Pokud jsou přítomny ve směsi dvě nebo více škodlivých látek, mohou se přidružit další významné účinky (přídavné, synergické nebo protichůdné vlivy).

G

=

směrné hodnoty

I

=

závazné hodnoty

(0)

=

jsou možné odchylky podle článku 11.


(1)  Umělé kolísání pH nemá vzhledem k neovlivněné hodnotě pH převýšit ±0,5 jednotky pH v rozmezí přípustných hodnot 6,0 až 9,0 za předpokladu, že tyto změny nezvýší škodlivé účinky dalších látek přítomných ve vodě.

(2)  Fenoly nesmějí být přítomny v koncentracích nepříznivě ovlivňujících chuť a vůni ryb.

(3)  Ropné produkty nesmějí být přítomny ve vodách v takových množstvích, aby:

tvořily na hladině vody viditelný film nebo povlaky na dně vodních toků a jezer,

dodávaly rybám znatelnou „ropnou“ chuť a vůni,

měly škodlivý vliv na ryby.

(4)  Ve zvláštních zeměpisných nebo klimatických podmínkách, a zejména v případě nízkých teplot vody a za snížené nitrifikace, nebo tam, kde příslušný orgán může prokázat, že vyvážený vývoj rybí populace neohrožují nepříznivé účinky, mohou členské státy stanovit hodnotu vyšší než 1 mg/l.


PŘÍLOHA II

PODROBNOSTI TÝKAJÍCÍ SE VEŠKERÉHO ZINKU A ROZPUŠTĚNÉ MĚDI

Veškerý zinek

(viz příloha I, č. 13, sloupec „Poznámky“)

Koncentrace veškerého zinku (mg/l Zn) pro různé hodnoty tvrdosti vody mezi 10 až 500 mg/l CaCO3:

 

Tvrdost vody (mg/l CaCO3)

10

50

100

500

Lososové vody (mg/l Zn)

0,03

0,2

0,3

0,5

Kaprové vody (mg/l Zn)

0,3

0,7

1,0

2,0

Rozpuštěná měď

(viz příloha I, č. 14, sloupec „Poznámky“)

Koncentrace rozpuštěné mědi (mg/l Cu) pro různé hodnoty tvrdosti vody mezi 10 až 300 mg/l CaCO3:

 

Tvrdost vody (mg/l CaCO3)

10

50

100

300

(mg/l Cu)

0,005 (1)

0,022

0,04

0,112


(1)  Přítomnost ryb ve vodách obsahujících vyšší koncentrace mědi může značit převahu rozpuštěných organoměďnatých komplexů.


PŘÍLOHA III

Část A

Zrušená směrnice a její následné změny

(uvedené v článku 17)

Směrnice Rady 78/659/EHS (Úř. věst. L 222, 14.8.1978, s. 1) (1)

 

Směrnice Rady 91/692/EHS (Úř. věst. L 377, 31.12.1991, s. 48)

pouze příloha I písmeno c)

Nařízení Rady (ES) č. 807/2003 (Úř. věst. L 122, 16.5.2003, s. 36)

pouze příloha III bod 26

Část B

Lhůty pro provedení ve vnitrostátním právu

(uvedené v článku 17)

Směrnice

Lhůta pro provedení

78/659/EHS

20. července 1980

91/692/EHS

1. ledna 1993


(1)  Směrnice 78/659/EHS byla rovněž změněna těmito nezrušenými akty:

akt o přistoupení z roku 1979,

akt o přistoupení z roku 1985,

akt o přistoupení z roku 1994.


PŘÍLOHA IV

SROVNÁVACÍ TABULKA

Směrnice 78/659/EHS

Tato směrnice

Čl. 1 odst. 1 a 2

Čl. 1 odst. 1 a 2

Čl. 1 odst. 3 návětí

Čl. 1 odst. 3 návětí

Čl. 1 odst. 3 první odrážka

Čl. 1 odst. 3 písm. a)

Čl. 1 odst. 3 druhá odrážka

Čl. 1 odst. 3 písm. b)

Čl. 1 odst. 4 návětí

Čl. 1 odst. 4 návětí

Čl. 1 odst. 4 první odrážka

Čl. 1 odst. 4 písm. a)

Čl. 1 odst. 4 druhá odrážka

Čl. 1 odst. 4 písm. b)

Čl. 2 odst. 1

Čl. 2 první pododstavec

Čl. 2 odst. 2

Čl. 2 druhý pododstavec

Článek 3

Článek 3

Čl. 4 odst. 1 a 2

Čl. 4 odst. 1

Čl. 4 odst. 3

Čl. 4 odst. 2

Článek 5

Článek 5

Čl. 6 odst. 1 návětí

Čl. 6 odst. 1 návětí

Čl. 6 odst. 1 první odrážka

Čl. 6 odst. 1 písm. a)

Čl. 6 odst. 1 druhá odrážka

Čl. 6 odst. 1 písm. b)

Čl. 6 odst. 1 třetí odrážka

Čl. 6 odst. 1 písm. c)

Čl. 6 odst. 2

Čl. 6 odst. 2

Článek 7

Článek 7

Článek 8

Článek 8

Článek 9

Článek 9

Článek 10

Článek 10

Článek 11

Článek 11

Článek 12

Článek 12

Čl. 13 odst. 1 a článek 14

Článek 13

Čl. 15 první pododstavec návětí

Čl. 14 první pododstavec návětí

Čl. 15 první pododstavec první odrážka

Čl. 14 první pododstavec písm. a)

Čl. 15 první pododstavec druhá odrážka

Čl. 14 první pododstavec písm. b)

Čl. 15 první pododstavec třetí odrážka

Čl. 14 první pododstavec písm. c)

Čl. 15 první pododstavec čtvrtá odrážka

Čl. 14 první pododstavec písm. d)

Čl. 15 druhý pododstavec

Čl. 14 druhý pododstavec

Článek 16

Článek 15

Čl. 17 odst. 1

Čl. 17 odst. 2

Článek 16

Článek 17

Článek 18

Článek 18

Článek 19

Příloha I

Příloha I

Příloha II

Příloha II

Příloha III

Příloha IV


Top