This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52023XC0215(04)
Publication of an application for registration of a name pursuant to Article 50(2)(a) of Regulation (EU) No 1151/2012 of the European Parliament and of the Council on quality schemes for agricultural products and foodstuffs 2023/C 56/10
Zveřejnění žádosti o zápis názvu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin 2023/C 56/10
Zveřejnění žádosti o zápis názvu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin 2023/C 56/10
C/2023/1072
Úř. věst. C 56, 15.2.2023, p. 23–26
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
15.2.2023 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 56/23 |
Zveřejnění žádosti o zápis názvu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin
(2023/C 56/10)
Zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1) do tří měsíců ode dne tohoto zveřejnění.
JEDNOTNÝ DOKUMENT
„Haricot de Soissons“
EU č.: PGI-FR-02805 – 11. 10. 2021
CHOP ( ) CHZO (X)
1. Název
„Haricot de Soissons“
2. Členský stát nebo třetí země
Francie
3. Popis zemědělského produktu nebo potraviny
3.1. Druh produktu
Třída 1.6 Ovoce, zelenina a obiloviny v nezměněném stavu nebo zpracované
3.2. Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1
„Haricot de Soissons“ jsou suché bílé fazole velkých zrn botanického druhu Phaseolus coccineus s těmito charakteristickými znaky:
— |
velká zrna, přičemž hmotnost tisíce zrn je vyšší než 1 400 g, |
— |
ledvinovitý tvar, |
— |
jednotná slonovinová barva, |
— |
velikost nejméně 17 mm na délku a nejméně 10 mm na šířku, |
— |
obsah vlhkosti pohybující se mezi 12 a 17 %. |
Prodávají se pouze ve formě suchých zrn.
Po máčení po dobu nejméně 12 hodin se při vaření nerozpadají.
Po uvaření jsou hlavními organoleptickými vlastnostmi produktu měkká a vláčná konzistence a jemná, neznatelná slupka.
3.3. Krmivo (pouze u produktů živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)
—
3.4. Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti
Fáze produkce od výsadby po sklizeň a výmlat probíhají v zeměpisné oblasti „Haricot de Soissons“.
3.5. Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název
Fazole „Haricot de Soissons“ se dodávají ve spotřebitelském nebo velkoobchodním balení.
Balení fazolí ze sklizně z několika let do jedné šarže je zakázáno. Fazole se skladují na suchém místě chráněném před světlem.
3.6. Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název
Kromě povinných informací stanovených právními předpisy o označování potravin a jejich obchodní úpravě se v označení produktu uvedou do stejného zorného pole zapsaný název produktu a symbol CHZO Evropské unie.
Na etiketě musí být rovněž uvedeno označení „Phaseolus coccineus“.
4. Stručné vymezení zeměpisné oblasti
Oblast chráněného zeměpisného označení „Haricot de Soissons“ se nachází na území následujících okresů a obcí departementu Aisne:
— |
celé okresy Château-Thierry, Laon a Soissons, |
— |
obce: Archon, Autels, Berlise, Brunehamel, Chaourse, Chéry-lès-Rozoy, Clermont-les-Fermes, Cuiry-lès-Iviers, Dagny-Lambercy, Dizy-le-Gros, Dohis, Dolignon, Grandrieux, Lislet, Montcornet, Montloué, Morgny-en-Thiérache, Noircourt, Parfondeval, Raillimont, Renneval, Résigny, Rouvroy-sur-Serre, Rozoy-sur-Serre, Sainte-Geneviève, Soize, Thuel, Vigneux-Hocquet, Ville-aux-Bois-lès-Dizy, Vincy-Reuil-et-Magny. |
5. Souvislost se zeměpisnou oblastí
Souvislost se zeměpisnou oblastí je založena na pověsti a specifických vlastnostech fazolí „Haricot de Soissons“, které vyplývají z přírodních a lidských faktorů v zeměpisné oblasti. Jejich pěstování je dobře přizpůsobeno půdním a klimatickým podmínkám, které umožňují produkci fazolí s vlastnostmi, jimiž jsou proslulé a jež očekávají spotřebitelé i vlastníci restaurací.
Oblast produkce se nachází v departementu Aisne a tvoří ji roviny a údolí. Obec Soissons se nachází uprostřed oblasti produkce.
Zeměpisná oblast se vyznačuje zeslabeným oceánským podnebím s pevninským vlivem, pro které jsou typické časté srážky (v průměru 123 dní v roce), jež jsou ale v množství průměrné (přibližně 700 milimetrů za rok), s obecně mírnými teplotami s malými teplotními výkyvy, jen zřídka přerušovanými vlnami veder nebo tuhými zimami.
Riziko podzimních mrazů lze zvládnout díky pravidlům sklizně, která producenti uplatňují.
Zeměpisná oblast se vyznačuje skoro naprostou všudypřítomností vodních toků a mokřadů. Krajinu tak tvoří údolí řek Aisne, Ailette, Marne a Serre.
Půdy v této zeměpisné oblasti jsou bohaté na jemné složky a živiny. Mají dobrou filtrační schopnost, jsou málo blátivé, málo náchylné ke zhutnění a mají dobrou schopnost zadržovat vodu.
Departement Aisne je již od 18. století známý produkcí suchých fazolí. V této oblasti se pěstuje několik druhů a odrůd fazolí, ale pouze odrůdu „Haricot de Soissons“ producenti dodnes pěstují s využitím know-how zděděného po předcích.
Know-how pěstitelů se uplatňuje ve všech fázích pěstování „Haricot de Soissons“:
— |
Výsadba se provádí na pozemcích vybraných podle svých agronomických vlastností v období, kdy nemůže dojít k vymrznutí plodiny. Rozestup mezi řádky usnadňuje provzdušňování a optimální vystavení rostlin slunci. |
— |
„Haricot de Soissons“ pochází z odrůdy Phaseolus coccineus, což jsou popínavé, odolné a velmi silné rostliny. |
— |
Rostlina se vyvazuje k opěrným konstrukcím, aby byla vedena vzhůru. |
— |
Optimální období pro sklizeň je, když jsou lusky suché a převážně hnědé. Sklizeň se provádí buď sklízením lusků v jedné nebo více fázích, nebo sklízením celé rostliny nejméně tři týdny po seříznutí rostlin. |
— |
Výmlat, třídění a skladování zajišťují zachování kvality a skladování zrn. |
„Haricot de Soissons“ má velké fazole ledvinovitého tvaru a jednotné slonovinové barvy s obsahem vlhkosti 12 až 17 %.
Charakteristické vlastnosti „Haricot de Soissons“ jsou:
— |
jemná slupka, která je po namočení na nejméně 12 hodin a po uvaření neznatelná, |
— |
při vaření se nerozpadají, |
— |
po uvaření jsou měkké a vláčné. |
Vlastnosti fazolí „Haricot de Soissons“ vyplývají z přírodních faktorů oblasti a z know-how producentů.
Jemná slupka a jednotná slonovinová barva „Haricot de Soissons“ jsou výsledkem kombinace ne příliš horkého počasí během vegetačního cyklu a bujného růstu, zejména díky lehkým půdám, které se rychle zahřívají a mají dobrou schopnost zadržovat vodu.
Půdy mají poměrně vyváženou texturu, obsah jílu nepřesahuje 45 % a obsah písku 75 %, což je pro výsadbu a pěstování „Haricot de Soissons“ ideální.
Vyvazování umožňuje rostlině vyrůst do plné výšky, využívat výhodu optimálního slunečního záření a provzdušnění a častých dešťových srážek, aniž dochází k výskytu chorob.
Sklizeň lusků v jedné nebo více fázích nebo celých rostlin nejméně tři týdny po seříznutí rostlin je umožněna kvetením od června do září. Správné stanovení stupně zralosti zaručuje měkkost a vláčnou texturu zrna i neznatelnou slupku po uvaření.
Výmlat lusků za účelem oddělení zrn je součástí know-how, které umožňuje zachování celistvosti zrn, aniž dochází k jejich poškození nebo rozdrcení.
Pověst „Haricot de Soissons“ se vytvářela po staletí.
Obchod se suchými fazolemi se rozvíjel díky přítomnosti producentů a obchodníků v okolí Soissons, což přispělo k rozvoji produktu. „Tato malá provincie [generalité de Soissons] je velmi úrodná. Obzvláště se tu daří potravinám, jako jsou semena všeho druhu, s nimiž se čile obchoduje; zelenině, jako jsou fazole, které se vyvážejí velmi daleko, a artyčokům, které se posílají až do Paříže.“ (Zpráva o manufakturách, průmyslu a obchodu v Soissons ze dne 22. února 1787)
V roce 1804 se francouzský gastronomický kritik Grimod de la Reynière zmiňuje o historické proslulosti „Haricot de Soissons“: „Soissons je francouzská oblast, která je známá produkcí nejlepších fazolí.“ Soupis Národní rady pro kulinářské umění (Conseil National des Arts culinaires) uvádí, že „bílé fazole ze Soissons patřily v 18. století mezi nejoblíbenější luštěniny Pařížanů“.
Statistiky ministerstva zemědělství z roku 1928 dokládají, že většina producentů používala druh Phaseolus coccineus přizpůsobený přírodním faktorům regionu.
V soupisu kulinářského dědictví Francie odkazujícím na místní produkty a tradiční recepty (Albin Michel / CNAC – Région Picarde – vydání z roku 1999), jsou jako produkt typický pro tento region uvedeny fazole „Haricot de Soissons“.
Fazole „Haricot de Soissons“ jsou zařazeny do encyklopedie Larousse gastronomique (vydání z roku 1996 pod záštitou gastronomického výboru v čele s Joëlem Robuchonem), příručky o gastronomii, její historii a kulinářských technikách.
Současná dynamika odvětví „Haricot de Soissons“ je založena na přítomnosti nezávislých producentů a družstva, které vzniklo v roce 2003 a sdružuje více než 80 % producentů.
Pověst „Haricot de Soissons“ je doložena v tisku a v turistických informačních materiálech oblasti Aisne.
„Haricot de Soissons“ nechybí ani na jídelním lístku gastronomických restaurací. Šéfkuchař Lucas Vannier nabízí například filet z pražmy doplněný dušenými fazolemi Haricot de Soissons a konfitovanými rajčaty.
Festival „Haricot de Soissons“, který město Soissons založilo v roce 2005, je velmi úspěšný, každoročně přivítá 50 000 až 60 000 návštěvníků, na něž čekají nejrůznější aktivity a ochutnávky jídel.
Odkaz na zveřejnění specifikace
https://extranet.inao.gouv.fr/fichier/CDC-Haricot-de-Soissons-propre.pdf