EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52019IE3060

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Zdanění ekonomiky sdílení – požadavky v oblasti výkaznictví (dodatkové stanovisko)

OJ C 364, 28.10.2020, p. 62–66 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

28.10.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 364/62


Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Zdanění ekonomiky sdílení – požadavky v oblasti výkaznictví

(dodatkové stanovisko)

(2020/C 364/09)

Zpravodajka:

Ester VITALE

Rozhodnutí předsednictva

18. 6. 2019

Právní základ

článek 29 prováděcích předpisů (2010)

 

dodatkové stanovisko

Odpovědná sekce

Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost

Přijato v sekci

24. 6. 2020

Datum přijetí na plenárním zasedání

16. 7. 2020

Plenární zasedání č.

553

Výsledek hlasování

(pro/proti/zdrželi se hlasování)

210/1/6

1.   Závěry a doporučení

1.1

Zdanění a daňové politiky je nutné přizpůsobovat neustálému vývoji ekonomiky sdílení. EHSV se domnívá, že by se v této souvislosti neměly vytvářet nové nebo zvláštní režimy zdanění, ale že by bylo vhodnější přizpůsobit platné právní předpisy a daňové modely novým hospodářským podmínkám a zároveň zachovat rovné podmínky pro jednotlivé zúčastněné subjekty.

1.2

EHSV žádá, aby vnitrostátní daňové systémy braly ekonomiku sdílení a digitální platformy v potaz, aby byly v tomto odvětví respektovány zásady, jimiž se vyznačuje spravedlivý systém zdanění, tj. soudržnost, předvídatelnost a neutralitu, a aby byl zároveň zaručen veřejný zájem na plnění daňových povinností všemi dotčenými subjekty.

1.3

EHSV je přesvědčen, že daňové politiky, které se vztahují na digitalizaci hospodářství a vývoj operativních nástrojů a řešení, musí být koordinovány na mezinárodní úrovni. EHSV proto vítá úzkou spolupráci mezi Komisí, členskými státy a OECD/G20 a uznává, že doposud zahájené formy spolupráce přinesly hmatatelné výsledky a další, ještě významnější, mohou takovéto výsledky přinést v budoucnu.

1.4

Je důležité, aby orgány na mezinárodní, evropské i vnitrostátní úrovni jednaly účinně a rychle a aby se zabývaly otázkami, které digitální ekonomika a ekonomika sdílení přinášejí, a to proaktivně, nikoli jen v reakci na nastalé konkrétní záležitosti.

1.5

Zásadním tématem v souvislosti se systémy zdanění ekonomiky sdílení je povinnost digitálních platforem zajišťovat shromažďování informací o provedených transakcích, jejich oznamování daňovým úřadům a jejich ukládání (požadavky v oblasti výkaznictví). Tyto povinnosti by neměly pro platformy znamenat nadměrnou administrativní zátěž.

1.6

Vhodné sdílení informací v rámci funkčního a přiměřeného systému shromažďování a výměny údajů by mohlo jednak usnadnit činnost daňových orgánů a jednak zaručit jistý a předvídatelný systém pro podniky, což by bylo prospěšné pro odvětví ekonomiky sdílení jako celek.

1.7

EHSV by uvítal vypracování evropské normy pro shromažďování údajů a informací o uživatelích, které by platformy musely sdělovat daňovým orgánům a po určitý čas uchovávat. Požadavky na výkaznictví by měly být jasné a harmonizované mezi jednotlivými členskými státy. Evropská norma by mohla omezit jednostranná opatření členských států, jejichž výsledkem by byly kontraproduktivní nestejnorodé právní předpisy a nejasnosti při jejich uplatňování na vnitřním trhu.

1.8

Pokud jde o obecné zásady, jimiž by se měly řídit právní předpisy v oblasti výkaznictví, EHSV považuje za nezbytné zaujmout přístup zohledňující zásadu proporcionality odvozenou z judikatury Soudního dvora EU, a umožnit tak dosažení sledovaného legislativního cíle, tedy shromažďování jasných a užitečných informací pro činnost daňových orgánů, aniž by to bylo zbytečně a neúměrně zatěžující na úkor soukromého zájmu platforem a koncových uživatelů.

1.9

EHSV se domnívá, že daňová pravidla pro ekonomiku sdílení, včetně pravidel týkajících se požadavků v oblasti výkaznictví, by měla být individuálně přizpůsobena různým odvětvím a různým činnostem ekonomiky sdílení, které se od sebe často liší.

1.10

EHSV se domnívá, že je důležité posoudit, zda by budoucí provádění směrnice o určitých požadavcích na poskytovatele platebních služeb týkajících se žádostí o poskytnutí informací za účelem odhalení podvodů v oblasti DPH mohlo být využito rovněž k přímému zdanění souvisejícímu s požadavky v oblasti výkaznictví.

1.11

Výměna informací mezi soukromými subjekty a orgány veřejné správy bude muset samozřejmě probíhat v souladu s evropskými právními předpisy o ochraně soukromí a zpracování osobních údajů jednotlivců a podle zásad nezbytnosti, proporcionality a striktního výkladu odchylek od obecných zásad ochrany soukromí z důvodu vymáhání daňových předpisů.

2.   Úvod a obecné zásady

2.1

Vypracování účinných daňových politik pro ekonomiku sdílení je výzvou jak pro evropské, tak vnitrostátní instituce i pro subjekty působící v tomto odvětví. V tomto ohledu je zásadní, aby byly zajištěny rovné podmínky pro různé subjekty ekonomiky sdílení a také pro tradiční hospodářské subjekty působící ve stejných odvětvích jako subjekty ekonomiky sdílení.

2.2

EHSV se domnívá, že ekonomika sdílení v posledních letech neustále roste a je příležitostí k dalšímu rozvoji zemí Evropské unie i v budoucnosti, neboť umožňuje mobilizovat netušené zdroje a vyvolat iniciativu jednotlivých občanů. Zároveň uznává, že v zájmu zajištění ochrany spotřebitelů, ochrany práv pracovníků, dodržování daňových povinností a fungování spravedlivé hospodářské soutěže je nezbytná regulace.

2.3

Definice „ekonomiky sdílení“ používaná v tomto stanovisku označuje obchodní modely, v nichž jsou činnosti usnadňovány platformami pro spolupráci, které umožňují dočasné využívání zboží nebo služeb často poskytovaných soukromými osobami. V tomto ohledu by i z metodického hlediska bylo na místě dosáhnout minimálního konsenzu mezi Evropskou unií a členskými státy ohledně pojmu „ekonomika sdílení“, aby se předešlo značným rozdílům mezi odlišnými definicemi používanými na vnitřním trhu.

2.4

Ekonomika sdílení je složitý ekonomický jev, který je třeba komplexně regulovat, protože se týká různých oblastí společnosti a řady právních nástrojů, jež se tradičně vztahují na různá témata. Neustálý vývoj ekonomiky sdílení má například dopad na pravidla v oblasti spotřebitelského práva, pracovního práva, sociálního zabezpečení, smluvního práva, práva na soukromí a práva v oblasti veřejných služeb.

2.5

EHSV zdůrazňuje, že je třeba, aby vnitrostátní daňové systémy byly na evropské úrovni účinně koordinovány a aby náležitě zohledňovaly nové modely činností souvisejících s ekonomikou sdílení. Dodržování zásad spravedlivého daňového systému (tj. soudržnost, předvídatelnost a neutralita) ve vztahu k těmto novým modelům je nezbytné pro všechny zúčastněné strany – orgány veřejné správy, podniky i spotřebitele.

2.6

Tradiční daňová pravidla se však jen těžko přizpůsobují neustálému vývoji technologií, čímž často vzniká časový nesoulad mezi velmi rychlým tempem vývoje digitální ekonomiky a tempem vývoje daňových pravidel. Bylo by proto vhodné, aby přizpůsobování tradičních pravidel a zásad aktuálním změnám probíhalo včas a vhodným způsobem a aby zásahy evropských normotvůrců a jednotlivých vnitrostátních zákonodárců byly koordinované.

2.7

Zejména je důležité, aby orgány na mezinárodní, evropské i vnitrostátní úrovni jednaly rychle, účinně a koordinovaně a aby se zabývaly novými otázkami, které digitální ekonomika a ekonomika sdílení přinášejí, a to proaktivně, nikoli jen v reakci na nastalé konkrétní záležitosti.

2.8

EHSV je přesvědčen, že v kontextu digitalizace hospodářství by daňové politiky a vypracování konkrétních nástrojů a řešení měly být koordinovány na mezinárodní nebo dokonce globální úrovni. EHSV proto vítá úzkou spolupráci mezi Komisí, členskými státy a OECD/G20 a uznává, že tato spolupráce již přinesla určité hmatatelné výsledky a v budoucnu může přinést další, ještě významnější.

3.   Požadavky na výkaznictví

3.1

Zásadním tématem v souvislosti se systémy zdanění ekonomiky sdílení je povinnost digitálních platforem zajišťovat shromažďování informací o provedených transakcích, jejich oznamování daňovým úřadům a jejich ukládání. Vhodné sdílení informací v rámci funkčního a přiměřeného systému shromažďování a výměny údajů by mohlo jednak usnadnit činnost daňových orgánů, které by měly údaje získávat snadno a rychle, a jednak zaručit předvídatelný systém pro platformy a jejich uživatele. Požadavky v oblasti výkaznictví by neměly představovat nadměrnou administrativní zátěž pro platformy ani pro provozovatele z tohoto odvětví.

3.2

Existuje několik příkladů efektivní spolupráce mezi platformami a daňovými úřady v odvětví dopravy, například v Estonsku, kde byly zavedeny metody pro podávání daňového přiznání řidičů, kteří jsou zapojeni do platforem pro sdílení automobilů. Další příklad inovativního řešení pochází rovněž z Estonska, kde musí být orgánům sděleno stanovené minimální a přiměřené množství údajů a provozovatelé platforem mohou pro daňové účely používat zvláštní bankovní účet. Tento běžný účet usnadňuje přímý a rychlý styk mezi hospodářskými subjekty, jejich bankami a daňovými orgány. V některých regionech však byla zaznamenána malá ochota internetových platforem spolupracovat s finančními orgány.

3.3

EHSV by proto uvítal vypracování evropské normy pro shromažďování údajů a informací, které by platformy musely sdělovat daňovým orgánům a po určitý čas uchovávat. Řada různých jednostranných opatření jednotlivých členských států a souběžná existence nesourodých systémů na vnitřním trhu – které jsou již do určité míry zavedeny – totiž povede k provozním obtížím a neefektivnosti celého odvětví ekonomiky sdílení.

3.4

Vytvoření harmonizovaného evropského modelu výkaznictví by mělo vycházet z poznatků a zkušeností, které byly dosud získány v praxi. V různých členských státech se v současnosti uplatňují systémy výkaznictví, které se od sebe liší jak z organizačního hlediska, tak co do množství a typu údajů, které jsou shromažďovány a předávány. V některých členských státech jsou systémy výkaznictví velmi neflexibilní a vyžadují od platforem značné úsilí, zatímco v jiných členských státech jsou systémy flexibilnější a mají menší dopad na běžnou praxi. Zkušenosti některých členských států rovněž ukazují, že nepovinné a dobrovolné systémy výkaznictví nad rámec konkrétních právních požadavků nefungují účinně.

3.5

EHSV se domnívá, že stávající roztříštěnost není z dlouhodobého hlediska udržitelná, neboť by mohla vést k nadměrným nákladům na dodržování předpisů a nízké účinnosti, která bude souviset s nedostatečnou homogenitou předpisů v jednotlivých oblastech vnitřního trhu. Je proto třeba najít vyvážený a přiměřený přístup k výkaznictví, který zaručí jednodušší a funkční systém. Zjednodušení požadavků v oblasti výkaznictví by mohlo představovat konkrétní podnět k dodržování předpisů ze strany digitálních platforem.

3.6

Pokud jde o obecné zásady, jimiž by se měly řídit právní předpisy upravující zdanění ekonomiky sdílení obecně a konkrétně požadavky v oblasti výkaznictví, považuje EHSV za nezbytné zaujmout přístup zohledňující zásadu proporcionality v souladu s judikaturou Soudního dvora EU. Bude proto nezbytné umožnit dosažení sledovaného legislativního cíle, tj. shromažďovat ve veřejném zájmu jasné informace, které budou pro daňové orgány užitečné, aniž by to příliš ohrožovalo soukromé zájmy platforem a koncových uživatelů.

3.7

Tento přístup by měl daným subjektům zajistit jasná a předvídatelná pravidla, aby nevznikaly nadměrné náklady na dodržování předpisů (např. zbytečnými a nepřiměřenými požadavky v oblasti údajů) na jedné straně a aby se zajistilo účinné shromažďování informací daňovými orgány na straně druhé.

3.8

Přiměřený a racionální systém výkaznictví by měl rovněž z kvalitativního hlediska stanovit, které údaje jsou nezbytně nutné a musí být shromažďovány pro účely prosazování daňových pravidel, aniž by tím platformám a jejich profesionálním uživatelům nebo konečným uživatelům vznikala nadměrná zátěž. S ohledem na přiměřenost by také bylo vhodné rozlišovat mezi profesionálními subjekty působícími v ekonomice sdílení a neprofesionálními subjekty, přičemž požadavky na výkaznictví by měly být pro tyto dvě různé kategorie náležitě upraveny.

3.9

Mezi další aspekty, které by měly být na evropské úrovni harmonizovány, patří: i) obecné podmínky upravující zákonnost zpracování správcem údajů; ii) dotčené subjekty údajů; iii) subjekty a účely, pro které mohou být osobní údaje poskytnuty; iv) stanovení metod zpracování; v) omezení účelu zpracování; vi) doba uchovávání.

3.10

Výměna informací mezi soukromými subjekty a orgány veřejné správy bude muset samozřejmě probíhat v souladu s evropskými právními předpisy o ochraně soukromí a zpracování osobních údajů jednotlivců a podle zásad nezbytnosti, proporcionality a striktního výkladu odchylek od obecných zásad ochrany soukromí z důvodu vymáhání daňových předpisů.

3.11

V tomto ohledu by mohlo být užitečné zlepšit a podpořit i výměnu informací mezi různými vnitrostátními daňovými orgány, a vytvořit tak účinné formy spolupráce, které budou zaměřeny na předcházení podvodům a různým formám vyhýbání se daňovým povinnostem, a harmonizovat postupy zavedené různými orgány.

3.12

Daňová pravidla pro ekonomiku sdílení, včetně systémů výkaznictví, by měla být v každém případě přizpůsobena různým odvětvím ekonomiky sdílení, neboť různé činnosti spadající do rámce příslušného odvětví mají často odlišné a zvláštní aspekty, které vyžadují specifická a konkrétní pravidla.

3.13

EHSV v každém případě doporučuje, aby byly v souladu se zásadou daňové neutrality zaručeny rovné daňové podmínky pro činnosti prováděné prostřednictvím ekonomiky sdílení i pro tradiční srovnatelné činnosti, aby nebylo narušeno fungování těch trhů, na nichž souběžně probíhají aktivity prováděné tradiční formou a prostřednictvím ekonomiky sdílení.

3.14

V neposlední řadě by pro stimulování růstu ekonomiky sdílení mohlo být účelné určit minimální hodnoty, při jejichž nedosažení lze určité činnosti považovat za neprofesionální nebo ekonomicky nevýznamné, a proto se na ně mohou vztahovat zvláštní daňové výjimky. Je nicméně důležité, aby byly tyto minimální hodnoty stanoveny rozumně a na základě důkladné analýzy právního dopadu.

4.   DPH a ekonomika sdílení

4.1

Pro účely DPH je nezbytné přesně vymezit pojem „osoba povinná k dani“ a stanovit, zda daná osoba vykonává hospodářskou činnost. Dále je zatím obtížné stanovit, jak se bude z daňového hlediska zacházet s transakcemi uskutečňovanými v rámci ekonomiky sdílení, které sice nejsou hrazeny v hotovosti, nicméně jsou spojeny s určitým protiplněním nebo protihodnotou. Jedná se například o transakce, které spočívají ve využívání osobních údajů uživatelů a získávání hodnoty z těchto údajů.

4.2

Přesněji řečeno, pro účely DPH je nutné odlišit tři různé situace, pokud jde o odměny za služby: i) situace, kdy jsou služby poskytovány za peněžní úplatu; ii) situace, kdy nedochází k peněžní úplatě, ale služba je hrazena jinou službou nebo nepeněžní odměnou, a iii) situace, kdy jsou služby poskytovány bezplatně a nedochází k protiplnění (1).

4.3

Vzhledem ke konkrétním okolnostem, které mohou vyvstat v souvislosti s předchozím bodem ii), požaduje EHSV podrobné prozkoumání toho, zda činnosti platforem pro spolupráci podléhají povinnosti odvodu DPH či nikoliv.

4.4

V této souvislosti považuje EHSV za užitečnou první studii Skupiny odborníků na DPH Evropské komise s názvem „Režim DPH v ekonomice sdílení“ a očekává v tomto směru další prohlubování poznatků.

4.5

Bylo by rovněž vhodné, aby Evropská komise a vnitrostátní daňové orgány podporovaly spolupráci a koordinaci při provádění předpisů o DPH v odvětví ekonomiky sdílení, a to jak za účelem rozvoje harmonizovaných operačních postupů, tak za účelem výměny informací užitečných pro činnosti spojené s prosazováním práva a předcházením podvodům a případům vyhýbání se daňovým povinnostem.

4.6

EHSV se domnívá, že je důležité posoudit, zda by budoucí provádění směrnice o určitých požadavcích na poskytovatele platebních služeb týkajících se odhalování podvodů v oblasti DPH mohlo být v souvislosti s požadavky v oblasti výkaznictví využito rovněž k přímému zdanění, a to jak co se týče plateb kreditní kartou na internetu, tak plateb uskutečňovaných prostřednictvím přímých bankovních převodů a jiných způsobů rychlé platby.

V Bruselu dne 16. července 2020.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Luca JAHIER


(1)  Schůze Skupiny odborníků na DPH – 1. dubna 2019, taxud.c.1(2019)2026442 – EN, Režim DPH v ekonomice sdílení, VEG 081.


Top