EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52020IE1401

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Průmyslový rozměr bezpečnostní unie (stanovisko z vlastní iniciativy)

EESC 2020/01401

OJ C 364, 28.10.2020, p. 43–48 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

28.10.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 364/43


Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Průmyslový rozměr bezpečnostní unie

(stanovisko z vlastní iniciativy)

(2020/C 364/06)

Zpravodaj:

José CUSTÓDIO LEIRIÃO

Spoluzpravodaj:

Jan PIE

Rozhodnutí plenárního shromáždění

20. 2. 2020

Právní základ

čl. 29 odst. 2 jednacího řádu

 

stanovisko z vlastní iniciativy

Odpovědný orgán

Poradní komise pro průmyslové změny (CCMI)

Přijato v CCMI

26. 6. 2020

Přijato na plenárním zasedání

16. 7. 2020

Plenární zasedání č.

553

Výsledek hlasování

(pro/proti/zdrželi se hlasování)

209/3/4

1.   Závěry a doporučení

1.1

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vítá odhodlání nové Evropské komise posílit technologickou suverenitu Unie a zdůrazňuje v této souvislosti význam bezpečnostního sektoru. Bezpečnost však neexistuje bez technologií a Evropa musí ovládat technologie, které mají zásadní význam pro její bezpečnost.

1.2

V zájmu dosažení tohoto cíle vyzývá EHSV Evropskou komisi, aby zahájila strategii, která posílí průmyslové a technologické schopnosti Evropy v oblasti bezpečnosti. To je velmi zapotřebí zejména v citlivých oblastech, v nichž se závislost na mimoevropských dodavatelích může sama o sobě stát bezpečnostním rizikem. Tato strategie musí podporovat cíle nové strategie vnitřní bezpečnosti a doplnit ji o průmyslový rozměr. Měla by pomoci uspokojit současné a budoucí potřeby evropských koncových uživatelů z hlediska schopností a zaměřit se na hlavní výzvy, kterým toto odvětví v Evropě čelí: roztříštěnost trhu, chybějící dlouhodobé plánování schopností a technologií a nesoulad politik a finančních nástrojů EU.

1.3

Strategie v oblasti bezpečnostního průmyslu by měla spočívat na těchto zásadách:

a)

existence inovativního bezpečnostního průmyslu je zásadní pro technologickou suverenitu Evropy a její strategickou autonomii;

b)

bezpečnost je otázkou suverenity, a jako taková nemůže být závislá pouze na působení tržních sil. Pro zachování schopnosti vyvíjet komplexní řešení v oblasti vyspělých technologií jsou zapotřebí politická opatření a vůle;

c)

s ohledem na pandemii COVID-19 se musí odolnost vůči rozsáhlým přírodním a člověkem způsobeným katastrofám stát jednou z hlavních politických priorit Unie a lze jí dostát pouze s podporou evropského bezpečnostního průmyslu.

Tato strategie by měla být vypracována jako součást bezpečnostní unie a měla by zefektivnit politiky EU týkajících se bezpečnosti. Měla by být založena na holistickém přístupu a zahrnovat tyto cíle:

posouzení zranitelnosti Evropy a její kritické závislosti na nevojenské bezpečnosti,

prověření vznikajících technologií z hlediska možných bezpečnostních důsledků,

určení klíčových „nepostradatelných“ technologií, v jejichž případě by Evropa neměla být z bezpečnostních důvodů závislá na dodavatelích ze třetích zemí,

stanovení strategických hodnotových řetězců v bezpečnostním sektoru,

využití agentur EU jako hnací síly pro plánování schopností a harmonizaci vnitrostátních požadavků,

využití nástrojů EU souvisejících s bezpečností (Fond pro vnitřní bezpečnost (ISF), Fond pro integrovanou správu hranic (IBMF), programy Digitální Evropa a Horizont Evropa a systém rescEU) pro zajištění cílených investic do kritických bezpečnostních technologií a aplikací,

využití jiných nástrojů EU (strukturálních fondů, Programu InvestEU atd.) pro zajištění investic souvisejících s bezpečností (do infrastruktury), a to pokud možno vytvořením Nástroje pro zabezpečení Evropy (po vzoru Nástroje pro propojení Evropy),

využití evropských veřejných zakázek a koordinace vnitrostátních veřejných zakázek na podporu příslušné průmyslové základny,

využití finančních nástrojů zaměřených na schopnosti (např. ISF a IBMF) s cílem podpořit tržní využití výzkumu EU v oblasti bezpečnosti nad rámec programu Horizont Evropa,

určení možných nových legislativních iniciativ, jako je revize směrnice o ochraně kritické infrastruktury nebo možný nástroj pro zajištění bezpečnosti ve městech,

koordinace příslušných programů EU (v oblasti obrany, bezpečnosti, vesmíru, kybernetické bezpečnosti).

Úvod

1.4

Bezpečnostní situace v Evropě je velmi složitá. Dnešní bezpečnostní hrozby jsou často rozmanité, nadnárodní, rychle se vyvíjející a těžko předvídatelné. Mohou zasáhnout širokou škálu cílů v celé Unii (např. masové akce, veřejnou dopravu, kritickou infrastrukturu či instituce) a jejich původcem je stejně tak široká škála ohrožujících subjektů (např. jednotlivých pachatelů, zločineckých organizací, teroristických skupin či národních států), které mohou mít velmi odlišnou motivaci (např. geopolitické důvody, náboženský nebo politický extremismus, hospodářské či finanční zájmy nebo duševní poruchu) a k páchání svých nekalých činů mohou využívat nejrůznější prostředky (např. střelné zbraně, improvizovaná výbušná zařízení, chemické, biologické, radiologické a jaderné materiály, kybernetické útoky nebo dezinformace).

1.5

Kromě bezpečnostních hrozeb způsobených člověkem jde i o přírodní katastrofy, jako jsou povodně, sucha, bouře nebo pandemie, které v důsledku změny klimatu, znečištění životního prostředí a nadměrného využívání přírodních zdrojů představují stále větší riziko. Tyto přírodní katastrofy jsou obvykle ještě ničivější než katastrofy způsobené člověkem a přímo či nepřímo ohrožují bezpečnost.

1.6

Bezpečnostní hrozby jsou různé, a stejně tak se liší i bezpečnostní síly a jejich nároky na schopnosti. Bezpečnostní síly zároveň často spolupracují, například jako zásahové složky v první linii během katastrof, a potřebují interoperabilní vybavení, které odpovídá míře ohrožení, jemuž jsou vystaveni.

1.7

Dnešní bezpečnostní hrozby mají i přes svou různorodost jednu věc společnou, a sice to, že se s nimi nelze vypořádat bez technologické podpory. Technologie samy o sobě sice bezpečnost zajistit nemohou, ale v naší složité a propojené společnosti jsou jejím nepostradatelným prostředkem ve všech oblastech bezpečnosti a ve všech fázích bezpečnostního cyklu (prevence, příprava, reakce a obnova). V důsledku rychlého rozvoje a šíření nových digitálních technologií, jako je umělá inteligence, kvantová výpočetní technika a technologie blockchain, ještě dále vzroste význam technologií pro bezpečnost, neboť nabízejí nejen nové příležitosti, ale zároveň mají i řadu slabin a větší schopnost způsobit újmu.

1.8

Bez odborných znalostí specializovaného bezpečnostního průmyslu není možné vyvíjet nejmodernější technologie, které jsou potřebné ke zvládání současných i budoucích bezpečnostních hrozeb. Bezpečnostní průmysl je nepostradatelným partnerem, zejména pokud jde o vývoj komplexních systémů a ochranu před sofistikovanými ohrožujícími subjekty.

1.9

Evropská bezpečnostní průmyslová a technologická základna je stejně rozmanitá jako bezpečnostní potřeby moderních společností a ekonomik. Zahrnuje podniky všech velikostí z celé Unie s různými portfolii a specializacemi. Mnohé z nich jsou činné také v oblasti obrany, letectví a kosmonautiky, poskytují komerční služby v oblasti informačních technologií nebo jsou dceřinými společnostmi větších skupin působících v těchto odvětvích. Všechny vyvíjejí a vyrábějí technologicky vyspělé systémy a poskytují služby potřebné k ochraně naší společnosti, podniků, institucí a občanů před všemi druhy bezpečnostních hrozeb a katastrof. Podle nejnovější komplexní studie činí obrat bezpečnostního průmyslu v EU téměř 200 miliard EUR a je v něm zaměstnáno na 4,7 milionu lidí (1).

2.   Obecné připomínky

2.1

Unie nemá na podpoře dynamické evropské bezpečnostní průmyslové základny pouze ekonomický, nýbrž také strategický zájem. Čím důležitější je daná oblast bezpečnosti, tím spíš může závislost na dodavatelích ze třetích zemí představovat bezpečnostní riziko. Je naprosto nezbytné využívat technologie, služby a vybavení získané z důvěryhodných zdrojů, zejména pokud je zapotřebí chránit kritickou infrastrukturu a státní instituce před hrozbami ze strany státních nebo státem podporovaných subjektů.

2.2

Průběh pandemie COVID-19 a její přímé a nepřímé následky rovněž poukázaly na potřebu silného evropského bezpečnostního průmyslu. Rozsáhlé využívání digitálních nástrojů například vedlo k dramatickému nárůstu kybernetických útoků ze strany nestátních i státních subjektů, jejichž cílem jsou podniky a provozovatelé základních služeb. Hlavním ponaučením, které bychom měli z této pandemie vyvodit, by proto měla být nutnost posílit kybernetickou odolnost a kybernetickou bezpečnost všech procesů, jež jsou v podnicích a institucích založeny na digitálních technologiích. Od vypuknutí pandemie jsme opět svědky dezinformačních kampaní, které jsou často vedeny na zakázku zahraničních vlád a jimž nelze účinně čelit bez použití sofistikovaných technologických nástrojů. Pandemie COVID-19 odhalila také obrovské nedostatky, pokud jde o schopnosti EU v oblasti krizového řízení, jak dokazuje např. neexistence společného fondu vybavení pro případ chemického, biologického, radiologického a jaderného ohrožení. Stručně řečeno, ke zvýšení odolnosti Evropy vůči rozsáhlým katastrofám je zapotřebí celé řady opatření. Vzhledem k tomu, jak je většina těchto opatření citlivá, je naprosto nezbytné provádět je za podpory dodavatelů, kteří jsou důvěryhodní a zajišťují bezpečnost dodávek v době krize.

2.3

Je tedy ve strategickém zájmu Unie, aby v Evropě zůstaly zachovány průmyslové schopnosti, které jsou nezbytné k zajištění odpovídající úrovně autonomie a technologické suverenity v kritických oblastech bezpečnosti. Vzhledem k současným podmínkám na trhu je však zároveň bohužel obtížné tento strategický zájem naplnit. Kvůli specifickým vlastnostem evropského trhu v oblasti bezpečnosti mají podniky naopak často potíže najít pro dotyčné technologie smysluplné ekonomické využití.

2.4

Z obchodního hlediska je po nákladných nejmodernějších bezpečnostních produktech jen velmi malá poptávka. Jelikož soukromé subjekty na trhu se neustále snaží snižovat náklady, obvykle omezují investice do bezpečnosti na nezbytné minimum a dávají přednost nejlevnějšímu běžně dostupnému produktu (často od dodavatelů ze třetích zemí).

2.5

Pokud jde o veřejnou poptávku na trhu v oblasti bezpečnosti, existuje celá řada odběratelů a konečných uživatelů, z nichž většina má jen omezený rozpočet na veřejné zakázky, může zadávat pouze malé objednávky a je ze zákona vázána nakupovat za nejnižší cenu. Převážná většina zákazníků v oblasti veřejné bezpečnosti navíc nemá žádný plán rozvoje schopností. V zájmu uspokojení svých okamžitých potřeb nakupují běžně dostupné produkty, aniž by se zamysleli nad tím, jak se z dlouhodobého hlediska mohou hrozby a technologie v budoucnu vyvíjet, natož aby vynaložili jakékoli investice na to, aby byli na tento vývoj připraveni.

2.6

Vzhledem ke zvláštnostem na obou stranách v souvislosti s poptávkou v oblasti bezpečnosti je trh s kritickými technologiemi a aplikacemi jen velmi malý. Složitá bezpečnostní řešení jsou často uzpůsobena potřebám jednoho konkrétního zákazníka, popř. několika málo zákazníků, v důsledku čehož jsou úspory z rozsahu a objem výroby omezeny na minimum. Technologie používané pro tyto systémy lze v nejlepším případě využít pro jiné, méně citlivé aplikace určené pro zákazníky na komerčním trhu. Současné tržní podmínky tak znemožňují zachovat v EU technologickou a průmyslovou základnu, jež by byla schopna rozvíjet bezpečnostní schopnosti, které Evropa potřebuje na ochranu svých vnějších hranic, území a občanů. To oslabuje důvěryhodnost bezpečnostní unie a je impulsem k posílení činnosti EU.

Současný stav bezpečnostních politik EU

2.7

Od zahájení Evropského programu pro bezpečnost v dubnu 2015 usiluje EU o vytvoření skutečné bezpečnostní unie, jež poskytne nástroje, infrastrukturu a prostředí, v nichž budou vnitrostátní a evropské orgány účinně spolupracovat na řešení společných problémů, a která zároveň ochrání práva a svobody občanů (2). Celá řada iniciativ, jež byly v této souvislosti vyvinuty, svědčí o tom, že bezpečnost se s konečnou platností stala jednou z klíčových politických priorit Unie:

směrnice o boji proti terorismu (3),

revidovaná pravidla pro boj proti praní peněz (4),

vytvoření Schengenského informačního systému (SIS) (5),

interoperabilita mezi informačními systémy EU pro bezpečnost, správu hranic a řízení migrace (6),

zřízení Agentury Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA) (7),

akt o kybernetické bezpečnosti (8),

posílená Evropská pohraniční a pobřežní stráž („Frontex“) (9),

Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS) (10).

Tyto iniciativy doplňují již zavedené programy a nástroje financování, jako je Fond pro vnitřní bezpečnost.

2.8

Návrh Komise týkající se příštího víceletého finančního rámce (VFR) obsahuje ve srovnání s předchozím VFR značné navýšení hlavních rozpočtových položek (např. 35,3 miliard EUR na správu hranic a řízení migrace, 4 miliard EUR na vnitřní bezpečnost, 15,6 miliardy EUR na odolnost a reakci na krize) (11). Unie bude v rámci programu Horizont Evropa financovat i další program pro výzkum v otázkách bezpečnosti, který již v rámci programu Horizont 2020 významně přispěl k vytváření a rozvoji budoucích bezpečnostních schopností.

2.9

Pokud jde o digitální technologie, Evropská komise navrhuje také výrazně zvýšit výdaje (např. program Horizont Evropa nebo program Digitální Evropa) s cílem posílit technologickou suverenitu Evropy v oblastech strategického významu. Komise v této souvislosti rovněž oznámila, že má v úmyslu podporovat součinnost mezi kosmickým, obranným a bezpečnostním sektorem.

2.10

Technologická suverenita je klíčovým pojmem i v Nové průmyslové strategii pro Evropu. Komise v ní zdůrazňuje, že „digitální transformace Evropy, její bezpečnost a budoucí technologická suverenita závisí na našich strategických digitálních infrastrukturách“, a oznamuje, že bude „podporovat rozvoj klíčových základních technologií, které jsou strategicky důležité pro budoucnost evropského průmyslu“ (12).

Konkrétní připomínky

2.11

Pravomoci EU v oblasti bezpečnosti jsou stále omezeny a velmi často spočívají pouze v koordinaci vnitrostátních orgánů. Bezpečnostní politiky jsou proto i nadále roztříštěné a často neúčinné. Totéž platí i v jiných odvětvích, jež souvisejí s bezpečností, např. v oblasti veřejného zdraví.

2.12

Bezpečnost v EU představuje politickou prioritu, které však chybí průmyslový rozměr. Existuje obdivuhodný počet politik a nástrojů financování, jež se týkají bezpečnosti a na které jsou vyčleněny značné rozpočtové prostředky. Neexistuje však koordinace potřeb z hlediska schopností, ani koherentní politika na podporu příslušné průmyslové a technologické základny. V diskusi o bezpečnostní unii chyběly pojmy jako konkurenceschopnost průmyslu, strategická autonomie, plánování schopností a kritické technologie, které nikdy nepředstavovaly cíle programů financování souvisejících s bezpečností.

2.13

Akční plán pro inovativní a konkurenceschopný bezpečnostní průmysl, který Komise představila v roce 2012, nebyl dostatečně ambiciózní, měl omezený rozsah, a neměl tedy žádný znatelnější dopad.

2.14

Program EU pro výzkum v oblasti bezpečnosti disponuje značnými zdroji, má však vážné nedostatky. Hlavním problémem je i nadále tržní využití výsledků výzkumu, neboť neexistuje proces společného plánování schopností v oblasti bezpečnosti, který by posílil poptávku konečných uživatelů z řad veřejnosti, ani systematické využívání jiných finančních nástrojů EU zaměřených na schopnosti jako prostředků na podporu zavádění bezpečnostních řešení.

2.15

Nová strategie vnitřní bezpečnosti představuje vodítko pro bezpečnostní politiky EU, a měla by tedy usilovat o odstranění těchto nedostatků. Měla by se zabývat rychlým vývojem technologie a jeho důsledky pro bezpečnost, usilovat o společné vymezení potřeb z hlediska schopností v oblasti bezpečnosti a podporovat evropskou spolupráci, která by tyto potřeby uspokojila. To by posílilo bezpečnostní unii, výrazně přispělo k vytvoření skutečného vnitřního trhu v oblasti bezpečnosti a pomohlo zachovat konkurenceschopný bezpečnostní průmysl v Evropě.

2.16

Průmysl je nezbytný pro to, aby se technologie promítly do řešení. Politickou prioritou Unie by proto měla být ambiciózní průmyslová politika pro hlavní oblasti, jež souvisejí s její suverenitou. Rozvoj této politiky je naléhavě zapotřebí především v bezpečnostním sektoru, v němž v současné době dochází k vážnému selhání trhu, v důsledku čehož je velmi obtížné udržet kritické průmyslové a technologické schopnosti.

2.17

EHSV proto vyzývá Evropskou komisi, aby vypracovala zvláštní strategii v oblasti bezpečnostního průmyslu, která by podpořila novou strategii vnitřní bezpečnosti a zvýšila účinnost bezpečnostní unie. Tato průmyslová strategie by měla být ambiciózní a komplexní a měla by zajistit, aby všechny příslušné politiky a nástroje přispěly k technologické suverenitě Unie v kritických oblastech bezpečnosti. Dále by měla zajistit, aby všechny nástroje EU související s bezpečností (ISF, IBMF, rescEU) zahrnovaly průmyslový rozměr a aby všechny programy související s technologiemi (Digitální Evropa, Horizont Evropa) zahrnovaly bezpečnostní rozměr. Pomohlo by to uspokojit bezpečnostní potřeby zákazníků z řad veřejnosti, nabídnout nové příležitosti pro evropský průmysl a včas se vyrovnat s bezpečnostními důsledky vznikajících technologií.

2.18

Za tímto účelem je zapotřebí podrobněji definovat koncepci technologické suverenity a zavést ji do praxe. Skutečnost, že Komise se v současné době zaměřila na digitální technologie, je sice vítána, Komise by se však měla věnovat i dalším otázkám. Zvláštní důraz by měl být kladen na všechny kritické technologie v hlavních oblastech, jež souvisejí se suverenitou, tedy v oblasti bezpečnosti, obrany a vesmíru. Tato koncepce by měla být rovněž přehodnocena s ohledem na pandemii COVID-19 a jejím strategickým cílem by měla být odolnost.

2.19

Nová průmyslová strategie pro Evropu, kterou vypracovala Komise, obsahuje prvky, které jsou důležité pro posílení technologické suverenity v kritických oblastech bezpečnosti. Rámcem pro komplexní přístup, jenž pokrývá celý průmyslový cyklus od dodávek kritických materiálů po industrializaci a údržbu a jehož prostřednictvím je koordinováno využívání všech vhodných nástrojů politiky, včetně kontroly přímých zahraničních investic, by měla být zejména koncepce strategických hodnotových řetězců.

2.20

Bude zapotřebí upravit příští VFR tak, aby odpovídal potřebám, jež vyvstaly v souvislosti s pandemií COVID-19 a které se ještě objeví poté, co tato pandemie odezní. Stejně tak je zapotřebí upravit i politiky, jež jsou pomocí VFR podporovány, a programy, které jsou jeho prostřednictvím financovány. Dříve stanovené priority a nástroje musí být přezkoumány, aby zohledňovaly ponaučení, jež jsme si vzali z obtíží, s nimiž se Evropa při zvládání této pandemie potýkala. To platí i pro bezpečnostní unii a novou strategii vnitřní bezpečnosti, které by měly klást důraz na potřebu větší technologické suverenity a odolnosti.

2.21

V zájmu překonání recese, kterou tato pandemie vyvolala, by EU měla během příštího rozpočtového cyklu investovat zejména do odvětví vyspělých technologií, neboť mají z hlediska hospodářství největší přidanou hodnotu a multiplikační efekt (13). Strategie EU v oblasti bezpečnostního průmyslu, která by přispěla k tomu, aby Evropa byla nezávislejší a odolnější, by tomuto přístupu plně odpovídala, a je tedy zapotřebí ji začít urychleně připravovat v rámci plánu oživení Unie po pandemii COVID-19.

V Bruselu dne 16. července 2020.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Luca JAHIER


(1)  Vzhledem k rozmanitosti tohoto odvětví neexistuje v současné době jasná definice bezpečnostního průmyslu a k dispozici jsou pouze hrubé odhady, pokud jde o velikost trhu. Metodické klasifikaci tohoto odvětví brání řada faktorů: 1) na odvětví bezpečnosti se nevztahují hlavní statistické nomenklatury (NACE, Prodcom atd.); 2) výroba zboží souvisejícího s bezpečností se skrývá pod řadou různých kategorií a statistiky za tyto kategorie nerozlišují, zda má daná činnost souvislost s bezpečností či nikoliv; 3) na evropské úrovni neexistuje zdroj statistických údajů od samotného odvětví. Viz studie o vývoji statistických údajů o technologické a průmyslové základně evropské bezpečnosti, závěrečná zpráva společnosti Ecorys pro Evropskou komisi, GŘ pro migraci a vnitřní věci, červen 2015.

(2)  Sdělení Komise Naplňování Evropského programu pro bezpečnost v zájmu boje proti terorismu a položení základů účinné a skutečné bezpečnostní unie (COM(2016) 230 final), 20.4.2016, Brusel, https://eur-lex.europa.eu/resource.html?uri=cellar:9aeae420-0797-11e6-b713-01aa75ed71a1.0008.02/DOC_1&format=PDF

(3)  Směrnice o boji proti terorismu (Úř. věst. L 88, 31.3.2017, s. 6).

(4)  Směrnice o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).

(5)  Nařízení o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti hraničních kontrol (Úř. věst. L 312, 7.12.2018, s. 14) a nařízení o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti policejní spolupráce a justiční spolupráce v trestních věcech (Úř. věst. L 312, 7.12.2018, s. 56).

(6)  Nařízení o interoperabilitě (hranice a víza) (Úř. věst. L 135, 22.5.2019, s. 27) a nařízení o interoperabilitě (policejní a justiční spolupráce, azyl a migrace) (Úř. věst. L 135, 22.5.2019, s. 85).

(7)  Nařízení o Agentuře Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA) (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 99).

(8)  Nařízení o agentuře ENISA (Agentuře Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost) a o certifikaci kybernetické bezpečnosti informačních a komunikačních technologií (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 15).

(9)  Nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži (Úř. věst. L 295, 14.11.2019, s. 1).

(10)  Nařízení, který se zřizuje Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS) (Úř. věst. L 236, 19.9.2018, s. 1).

(11)  V běžných cenách; viz sdělení Komise Rozpočet EU, který je motorem evropského plánu na podporu oživení (COM(2020) 442 final), 27.5.2020, Brusel, https://eur-lex.europa.eu/resource.html?uri=cellar:4524c01c-a0e6-11ea-9d2d-01aa75ed71a1.0014.02/DOC_1&format=PDF.

(12)  Sdělení Komise Nová průmyslová strategie pro Evropu (COM(2020) 102 final), 10.3.2020, Brusel, https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52020DC0102&from=CS.

(13)  Viz například Il ruolo dell’innovazione e dell’alta tecnologia in Italia nel confronto con il contesto internazionale, Centro economia digitale, Řím, říjen 2019.


Top