1)

Vyžaduje pravidlo konkludentní volby příslušnosti upravené v článku 26 nařízení (EU) č. 1215/2012 (1) v každém ohledu autonomní výklad společný pro všechny členské státy a nemůže být tedy podmíněno omezeními stanovenými pravidly členských států o určení příslušnosti?

2)

Je pravidlo konkludentní volby příslušnosti upravené v článku 26 nařízení č. 1215/2012 „čistě“ pravidlo o mezinárodní soudní příslušnosti, které určuje výlučně soudy určitého členského státu, přičemž určit místně příslušný soud je věcí procesního práva tohoto státu, nebo jde naopak o pravidlo o soudní příslušnosti jak mezinárodní, tak místní?

3)

Lze případ letu provozovaného leteckou společností se sídlem v jiném členském státě, ale s odletem a příletem v členském státě, v němž má pobočku, která poskytuje této společnosti doplňkové služby a prostřednictvím které nebyly letenky zakoupeny, s přihlédnutím k okolnostem věci považovat za spor vyplývající z provozování pobočky, zastoupení nebo jiné provozovny, takže existuje pojící kritérium odůvodňující příslušnost podle čl. 7 bodu 5 nařízení (EU) č. 1215/2012?