EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62013TN0155

Věc T-155/13: Žaloba podaná dne 15. března 2013 — Zanjani v. Rada

OJ C 141, 18.5.2013, p. 24–24 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

18.5.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 141/24


Žaloba podaná dne 15. března 2013 — Zanjani v. Rada

(Věc T-155/13)

2013/C 141/43

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Babak Zanjani (Dubaj, Spojené arabské emiráty) (zástupci: L. Defalque a C. Malherbe, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

zrušil bod I.I.1 (pod nadpisem „Osoba“) přílohy rozhodnutí Rady 2012/829/SZBP ze dne 21. prosince 2012, kterým se mění rozhodnutí 2010/413/SZBP o omezujících opatřeních vůči Íránu (Úř. věst. L 356, s. 71),

zrušil bod I.I.1 (pod nadpisem „Osoba“) přílohy prováděcího nařízení Rady (EU) č. 1264/2012 ze dne 21. prosince 2012, kterým se provádí nařízení (EU) č. 267/2012 o omezujících opatřeních vůči Íránu (Úř. věst. L 356, s. 55),

určil, že rozhodnutí Rady 2012/829/SZBP ze dne 21. prosince 2012, kterým se mění rozhodnutí 2010/413/SZBP o omezujících opatřeních vůči Íránu, a prováděcí nařízení Rady (EU) č. 1264/2012 ze dne 21. prosince 2012, kterým se provádí nařízení (EU) č. 267/2012 o omezujících opatřeních vůči Íránu, nejsou použitelná v rozsahu, v němž se čl. 19 odst. 1 písm. b) a c) rozhodnutí Rady 2010/413/SZBP ze dne 26. července 2010 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení společného postoje 2007/140/SZBP (Úř. věst. L 195, s. 39) použije na žalobce, a že se v něm stanovená omezující opatření na žalobce nevztahují, a

uložil Radě náhradu nákladů řízení vynaložených žalobcem.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce pět žalobních důvodů.

1)

První žalobní důvod vychází z toho, že Rada přijala sporná omezující opatření upravená v čl. 19 odst. 1 písm. b) a c) rozhodnutí Rady 2010/413/SZBP bez jakéhokoli právního základu.

2)

Druhý žalobní důvod vychází z toho, že Rada porušila povinnost uvést odůvodnění. Odůvodnění napadeného rozhodnutí a napadeného nařízení je neurčité a obecné a neuvádí specifické a konkrétní důvody, proč měla Rada v rámci své široké posuzovací pravomoci za to, že se na žalobce mají vztahovat sporná omezující opatření.

3)

Třetí žalobní důvod vychází z toho, že Rada porušila žalobcovo právo na obhajobu, na spravedlivý proces a na účinnou soudní ochranu. Žalobce nebyl informován o důkazech použitých v jeho neprospěch, jež by odůvodňovaly přijetí opatření, které se ho nepříznivě dotýká, ani mu takové důkazy nebyly poskytnuty. Rada dále žalobci neposkytla přístup do spisu ani mu neposkytla požadované dokumenty (včetně přesných a individualizovaných informací odůvodňujících sporná omezující opatření) a rovněž mu nesdělila případné důkazy v jeho neprospěch. Rada žalobci upřela slyšení, o které výslovně žádal. Shora uvedená porušení žalobcova práva na obhajobu — jmenovitě neinformování žalobce o důkazech použitých v jeho neprospěch — vedlo k porušení jeho práva na účinnou soudní ochranu.

4)

Čtvrtý žalobní důvod vychází z toho, že se Rada při přijímání omezujících opatřeních vůči žalobci dopustila zjevně nesprávného posouzení. Důvody, které Rada vůči žalobci uplatnila, nejsou řádným odůvodněním. Rada navíc nepředložila důkazy ani informace na podporu důvodů, jež uplatnila k odůvodnění sporných omezujících opatření, která jsou založena na pouhých tvrzeních.

5)

Pátý žalobní důvod vychází z toho, že sporná omezující opatření jsou protiprávní v důsledku nedostatků v posouzení Rady před jejich přijetím. Rada neprovedla skutečné posouzení okolností případu, nýbrž se jen řídila doporučeními Rady bezpečnosti Organizace spojených národů a převzala návrhy členských států.


Top