EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52012AE1393

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k pozměněnému návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, jichž se týká společný strategický rámec, o obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 COM(2012) 496 final – 2011/0276 (COD)

Úř. věst. C 44, 15.2.2013, p. 76–82 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

15.2.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 44/76


Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k pozměněnému návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, jichž se týká společný strategický rámec, o obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006

COM(2012) 496 final – 2011/0276 (COD)

2013/C 44/13

Zpravodaj: pan MALLIA

Spoluzpravodaj: pan GRUBER

Dne 27. září 2012 se Rada a dne 22. října Evropský parlament, v souladu s články 177 a 304 Smlouvy o fungování Evropské unie, rozhodly konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

pozměněného návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, jichž se týká společný strategický rámec, o obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006

COM(2012) 496 final – 2011/0276 (COD).

Specializovaná sekce Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 21. listopadu 2012.

Na 485. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 12. a 13. prosince 2012 (jednání ze dne 12. prosince), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 154 hlasy pro, hlasy byly proti a 3 členové se zdrželi hlasování.

1.   Závěry a doporučení

1.1

Politika soudržnosti je základní politikou EU a jejím hlavním cílem je dosažení hospodářské, sociální a územní konvergence v celé EU a ve všech jejích členských státech. EHSV souhlasí s tím, že by se politické záměry a cíle fondů společného strategického rámce (SSR) měly sladit se strategií Evropa 2020. K tomu ovšem nesmí dojít za cenu oslabení hlavního cíle unijní politiky soudržnosti, tj. konvergence.

1.2

Politika soudržnosti je zejména pro země, jež byly nejvíce zasaženy současnou krizí, hlavním zdrojem růstu a nástrojem pro dosažení cílů strategie Evropa 2020. Z tohoto důvodu by měla být dále financována alespoň ve stejné míře jako doposud a tyto prostředky by měly být spravedlivě rozděleny mezi členské státy, aby se nesnížila finanční podpora určená méně rozvinutým členským státům.

1.3

EHSV podporuje vytvoření společného strategického rámce, jehož cílem je zlepšit koordinaci a doplňkovost mezi hlavními unijními nástroji pro financování. Účinný společný strategický rámec rovněž odstraní zbytečné a neefektivní rozdělení klíčových fondů.

1.4

EHSV se obává, že prodlení v dosahování politické shody nad legislativním balíčkem v oblasti soudržnosti, včetně SSR, bude mít negativní dopad na přípravy smluv o partnerství, a tím pádem se negativně podepíše na účinném zahájení programového období 2014–2020.

1.5

Orientační kroky s vysokým přínosem pro Evropu, jak jsou definovány v rámci jednotlivých tematických cílů, musí upřednostňovat investice, jež zvýší socioekonomickou a územní konvergenci po celé EU. Je také důležité, aby se tyto orientační kroky nepovažovaly za vyčerpávající výčet, a umožňovaly tak jednotlivým zemím konkrétní reakci.

1.6

SSR klade velký důraz na realizaci vícefondových projektů. Jedná se o významné zlepšení ve srovnání s programovým obdobím 2007–2013. Neobjevuje se tu však poukaz na realizaci multitematických projektů, jež mají značný potenciál přinést vyšší přidanou hodnotu. Tato alternativa by měla být prostřednictvím SSR výslovně umožněna.

1.7

Vyšší míra koordinace požadovaná SSR však musí mít za následek snížení administrativní zátěže u řídících a prováděcích orgánů, ale i u příjemců. Jak v členských státech, tak i v Komisi musí být posílena koordinace, aby bylo možné využít součinnost mezi politikami a nástroji a snížit překrývání, komplexnost a byrokratickou zátěž. Komise musí před vlastním provedením provést důkladnou analýzu nových správních postupů.

1.8

Do přípravy smluv o partnerství musí být smysluplným způsobem zapojena organizovaná občanská společnost (1). Je zřejmé, že jednotlivé členské státy a regiony mají vlastní mechanismy a struktury pro zapojení občanské společnosti, avšak Komise musí tyto postupy monitorovat. Pokud bude shledáno, že nedošlo ke smysluplnému zapojení občanské společnosti, neměla by Komise danou smlouvu o partnerství akceptovat, dokud nedojde k jejímu řádnému zapojení.

1.9

Koncepce partnerství však nesmí být omezena pouze na fázi programování. Zásada partnerství se musí uplatňovat rovněž při provádění, monitorování a hodnocení.

1.10

Smlouvy o partnerství pro strategii Evropa 2020 by neměly být zaměřeny na doporučení pro jednotlivé země. Spíše by měly vycházet z různých prvků, jako jsou národní programy reforem vypracované vzhledem ke specifické situaci jednotlivých členských států, na rozdíl od doporučení pro jednotlivé země, která nemusejí být šita na míru konkrétní situaci v jednotlivých členských státech. Smlouvy o partnerství by se rovněž měly zaměřovat na vnitrostátní strategie týkající se snižování chudoby, rovnosti pohlaví, pomoci osobám se zdravotním postižením, jakož i udržitelného rozvoje.

1.11

Aby členské státy a regiony mohly co nejefektivněji a nejúčinněji reagovat na stanovené společné cíle a zároveň dodržovat územní, hospodářská a sociální specifika, je požadována vyšší míra flexibility. Navíc musí SSR konkrétně uznat územní specifika, jež mají dopad na provádění fondů SSR.

2.   Úvod

2.1

Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond (ESF), Fond soudržnosti (FS), Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský námořní a rybářský fond (EMFF) společně tvoří pět unijních fondů řízených členskými státy a Komisí. Komise navrhuje, aby se cíle jednotlivých fondů sledovaly efektivněji prostřednictvím užší koordinace fondů tak, aby se zamezilo přesahům a maximalizovaly se synergie.

2.2

S cílem usnadnit rozvoj smluv o partnerství a operačních programů Komise nyní navrhuje vytvoření společného strategického rámce, aby se zvýšila provázanost těchto pěti fondů, pokud jde o politické závazky přijaté v rámci strategie Evropa 2020, a investic v praxi. SSR vychází z 11 tematických cílů, které vymezuje nařízení o společných ustanoveních.

2.3

SSR si klade za cíl zlepšit koordinaci evropských fondů a zajistit jejich cílenější využití. Rovněž odstraní zbytečné a neefektivní rozdělení fondů. Jde o pozitivní vývoj, který by měl vést k účinnější politice soudržnosti a jejímu většímu dopadu. Takovýto vývoj EHSV rozhodně velmi podporuje.

3.   Spouštění a přijímání SSR

3.1

Je zapotřebí jasných vodítek k co nejefektivnějšímu zaměření fondů sdružených v SSR na inteligentní, udržitelný růst podporující začlenění prostřednictvím smluv o partnerství.

3.2

V reakci na obavy vznesené Parlamentem a Radou Komise navrhuje rozdělit prvky SSR do i) nové přílohy nařízení o společných ustanoveních a do ii) aktu v přenesené pravomoci, který bude obsahovat zejména „orientační kroky s vysokým přínosem pro Evropu“.

3.3

EHSV podporuje přístup Evropské komise, pokud bude zajišťovat:

rychlejší přijetí SRR

vyšší srozumitelnost, pokud jde o to, co lze a nelze financovat

že členské státy mohou provádět opatření na řešení konkrétních územních otázek.

3.4

Komise však rovněž navrhuje, že všechny prvky SSR obsažené jak v příloze nařízení, tak v aktu v přenesené pravomoci bude na oplátku možné pozměnit prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci. EHSV toto považuje za nepřijatelné – popírá to účel zahrnutí hlavních prvků SSR v podobě přílohy k nařízení o společných ustanoveních.

3.5

Nařízení by mělo jasně stanovit úlohu Komise vzhledem k tomu, co je technickou a co spíše hmotnou změnou, aby bylo možné předejít případným problémům při výkladu.

3.6

EHSV musí vyjádřit obavu z prodlení v dosahování politické shody nad legislativním balíčkem v oblasti soudržnosti, včetně SSR. Pokračující zpoždění bude mít dopad na přípravy smluv o partnerství, a tím pádem se podepíše na účinném zahájení programového období 2014–2020.

3.7

Je nutné vycizelovat povahu a formát navrhované smlouvy o partnerství. Nařízení o společných ustanoveních dává informace o tom, jaké náležitosti by měla obsahovat smlouva o partnerství, avšak přesný formát tohoto dokumentu zatím není znám.

4.   Navázání politiky soudržnosti a strategie Evropa 2020

4.1

Strategie Evropa 2020 byla přijata s cílem stimulovat inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Pozitivní přínos fondů SSR k naplňování hlavních cílů strategie Evropa 2020 je jasný, a proto je logické, že by se politické záměry a cíle fondů SSR měly sladit se strategií Evropa 2020.

4.2

Strategie Evropa 2020 je základem pro dosažení potřebné vyváženosti mezi řádnou fiskální kázní a růstem a rozvojem Evropské unie. Splnění cílů strategie Evropa 2020 bude největší výzvou pro méně rozvinuté členské státy Evropské unie. Především státy uplatňující odpovědnou fiskální kázeň budou od EU potřebovat podporu a důkaz solidarity prostřednictvím politiky soudržnosti. Její financování musí být zachováno alespoň na stávající úrovni a veškeré formy jejího omezování jsou nepřípustné.

4.3

EHSV tento přístup podporuje a opakuje svůj postoj, že veškeré unijní politiky musí být zaměřeny na dosahování tolik potřebného růstu. Při formulaci tohoto postoje EHSV rovněž zastává pevný názor, že klíčové cíle hospodářské, sociální a územní integrace musí nadále zůstat absolutní prioritou unijní politiky soudržnosti. Přínos politiky soudržnosti nesmí být v žádném bodě ohrožen.

4.4

EHSV zastává pevný názor, že orientační kroky o vysoké evropské přidané hodnotě v rámci jednotlivých tematických cílů musí upřednostňovat iniciativy, jež zvýší socioekonomický a územní rozvoj po celé EU.

5.   Tematický přístup

5.1

Návrhy EK na tematické zaměření jako prostředek k omezení roztříštěnosti úsilí jsou vítány. Je zapotřebí intenzivní koordinace úsilí různých fondů SSR a všech dalších unijních programů a iniciativ.

5.2

SSR by měl vyjasnit a potvrdit, že v rámci dané tematické oblasti spočívá rozhodnutí o tom, který fond bude hrát hlavní roli při dosahování klíčových záměrů a cílů, na každém členském státě jednotlivě.

5.3

Jakkoli jsou hlavní cíle SSR platné, bude nutné položit důraz na flexibilitu. Smlouvy o partnerství musejí zohledňovat místní a regionální zájmy. Je třeba zajistit možnost přidělovat prostředky na specifické regionální priority. EHSV zastává pevný názor, že při provádění unijní politiky soudržnosti musejí i nadále ústřední úlohu hrát zásady subsidiarity a proporcionality.

5.4

Jednotlivé tematické cíle uvádějí opatření, jež mají být přijata pro konkrétní fondy, je však nutné objasnit aspekt doplňkovosti, jelikož není zjevné, které nástroje navržené v rámci jednotlivých fondů a opatření se vlastně doplňují. EHSV je přesvědčen, že v opatřeních navrhovaných v rámci jednotlivých tematických cílů musejí být prioritou investice, které urychlí socioekonomickou soudržnost. Je důležité, že orientační kroky lze doplnit, aby tak jednotlivým zemím umožňovaly konkrétní reakci.

5.5

EHSV je toho názoru, že ačkoli je všech 11 témat předepsaných nařízením o společném postupu opodstatněných, měl by se stanovit soubor základních témat, která musejí řešit jednotlivé členské státy. Vedle těchto základních témat by každý členský stát měl mít určitou flexibilitu, aby mohl smlouvy o partnerství nasměrovat k dalším tématům (z předem stanoveného seznamu), která budou odpovídat jeho individuálním podmínkám.

5.6

Další významná témata, která by měla být přidána ke stávajícím 11 tématům:

1.

zlepšení dostupnosti pro osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace;

2.

budování kapacit zúčastněných stran v politice soudržnosti (2);

3.

řešení demografických problémů.

Tyto nové tematické oblasti by měly být zařazeny do nařízení o společných ustanoveních.

5.7

Opatření týkající se udržitelných způsobů dopravy a systémů řízení dopravy jsou v současnosti vyloučena z tematického cíle 4 (podpora přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku). Vzhledem k podílu dopravy na emisích by se toto mělo napravit.

5.8

Tematické cíle jsou uvedeny v článku 9 nařízení o společných ustanoveních, kdežto investiční priority specifické jednotlivým fondům jsou pro každý fond SSR nastaveny v příslušných návrzích nařízení. Tematické cíle a investiční priority specifické jednotlivým fondům si plně neodpovídají.Tím vytvářejí určitý stupeň nejistoty a možných zmatků ohledně toho, které z nich sledovat. To je zvláště naléhavá otázka tím spíše, že v některých členských státech byla příprava smlouvy o partnerství již zahájena.

5.9

Přestože SSR klade velký důraz na projekty financované více fondy, neodkazuje se tu na realizaci multitematických projektů, jež mají značný potenciál přinést vyšší přidanou hodnotu. Tato alternativa by měla být prostřednictvím SSR výslovně umožněna.

6.   Evropský fond pro regionální rozvoj a Fond soudržnosti

6.1

EHSV již vyjádřil své podrobné názory na tyto dva fondy ve stanoviscích k Evropskému fondu pro regionální rozvoj (3) a Fondu soudržnosti (4).

6.2

EFRR byl vyčleněn k tomu, aby přispíval k plnění všech 11 tematických cílů.

6.3

Přesný dopad tohoto vytyčeného „zaměření“ je nejasný. Má se dát přednost jedné oblasti zájmu před druhou, nebo bude rozhodnutí na jednotlivých členských státech? EHSV rozhodně podporuje druhou možnost, neboť umožní přijímání postupů specifických pro určitou zemi či region.

6.4

EHSV je pevně přesvědčen, že EFRR musí v prvé řadě nadále poskytovat nezbytnou podporu malým a středním podnikům (MSP). Tato podpora může mít podobu poskytování finančních nástrojů, zakládání sítí MSP či poskytování základní infrastruktury (5).

6.5

EHSV je však znepokojen návrhem na úplné vyloučení velkých podniků z možnosti žádat o prostředky z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR). Velké podniky jsou významnými zdroji výzkumu a vývoje (VaV), a proto by provádění takového VaV mělo splňovat kritéria způsobilosti, jinak hrozí zhoršení již tak kritické situace, kdy Evropa zaostává za konkurenčními státy, jako je USA a Japonsko.

6.6

Vzhledem k tomu, že míru finančních prostředků nelze nijak zásadně navýšit, EHSV je přesvědčen, že existuje další potenciál, budou-li stanoveny jasnější cíle a zajistí-li se, že navrhované investiční priority budou striktněji propojeny s cíli (6).

6.7

Fond soudržnosti byl vyčleněn k tomu, aby přispíval k plnění 4 tematických oblastí týkajících se životního prostředí, udržitelného rozvoje a dopravy (TEN-T).

6.8

Aby se neopakovaly minulé chyby s uplatňováním Fondu soudržnosti na příliš velký počet projektů, EHSV si znovu přeje zopakovat svůj požadavek na to, aby se fond zaměřil na větší projekty, u nichž se očekává, že budou mít větší dopad na snižování nerovností mezi členskými státy a na dosahování sociální, územní a hospodářské soudržnosti.

6.9

Při stanovování těchto velkých projektů musí členské státy zajistit konzistentnost a doplňkovost s dalšími unijními fondy a iniciativami (jako je nástroj pro propojení Evropy, program LIFE a různé makroregionální strategie), aby bylo zajištěno využití plného potenciálu různých fondů a iniciativ. To je mimořádně důležité například při rozvoji energetické a dopravní infrastruktury. Je nezbytně nutné, aby mezi jednotlivými nástroji fungovala spíše kompatibilita než konkurence.

7.   Evropský sociální fond

7.1

ESF byl vyčleněn k tomu, aby přispíval k plnění čtyř tematických cílů: zaměstnanost a mobilita pracovníků; vzdělávání, dovednosti a celoživotní učení; podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě a budování správních kapacit. Očekává se nicméně, že bude přispívat k dalším tematickým cílům.

7.2

To je v souladu s názory EHSV obsaženými ve stanovisku k Evropskému sociálnímu fondu (7), v němž se uvádí, že ESF musí být privilegovaným nástrojem pro provádění cílů strategie Evropa 2020, zejména cílů v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání, sociálního začleňování a boje proti chudobě. Tento názor je zvláště relevantní v současných podmínkách rostoucí nezaměstnanosti a bezprecedentní ztráty pracovních míst.

7.3

EHSV jednoznačně podporuje návrh, aby alespoň 20 % z celkových vnitrostátních položek z ESF bylo vyčleněno na sociální začleňování a boj proti chudobě.

8.   Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova

8.1

Na pozadí reformy SZP do roku 2020, návrhu VFR na období 2014–2020 a současné hospodářské situace EK předložila návrh nového nařízení o EZFRV (8). Nový EZFRV potvrzuje priority strategie Evropa 2020, vychází z návrhu nařízení o společných ustanoveních a je v souladu s unijním rámcem správy ekonomických záležitostí.

8.2

Ve svém stanovisku k reformnímu balíčku SZP (9) EHSV uvítal návrh na větší shodu SZP se strategií Evropa 2020 a strategií udržitelného rozvoje, pokud jde o rozvoj venkova.

8.3

Je nicméně důležité, aby si členské státy mohly pružně stanovovat priority, a mohly tak hledat rovnováhu mezi podporou konkrétních cílů SZP stanovených ve Smlouvách a vylepšováním strategie Evropa 2020. Mezi těmito dvěma pilíři musí být neustále zaručen koordinovaný postup.

8.4

V současnosti není jisté, do jaké míry budou priority EZFRV odpovídat prioritám ESF. Proto by měla opatření v rámci působnosti EZFRV poskytovat pobídky zemědělcům, vlastníkům lesů a dalším, s cílem přispět k vytváření pracovních míst (nebo jejich zachování) a hospodářského růstu a zároveň uskutečňovat opatření v oblasti udržitelného rozvoje a změny klimatu.

8.5

K tomu by zde měla fungovat silná návaznost na evropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti, aby bylo možné podpořit zelený růst ve všech venkovských oblastech EU.

8.6

EZFRV předpokládá minimálně 25 % na opatření související s životním prostředím a změnou klimatu, což EHSV kvituje. Ovšem vyhrazení 20 % na opatření týkající se klimatu se v tomto ohledu zdá být příliš vysoké, a proto bude nutné toto dále rozpracovat v SSR.

9.   Evropský námořní a rybářský fond

9.1

Dne 2. prosince 2011 přijala EK návrh nařízení, kterým se v souladu s VFR a se strategií Evropa 2020 zřizuje nový fond stanovující finanční rámec pro provádění společné rybářské politiky a integrované námořní politiky EU v období 2014–2020 (10).

9.2

Navrhovaná klíčová opatření lze v zásadě podpořit. Je nezbytně nutné, aby byl přijat integrovaný přístup týkající se všech ostatních oblastí politiky.

9.3

Podobně jako u EZFRV by měl SSR napomáhat při slaďování cílů flexibilním způsobem a zároveň zachovávat koordinaci mezi konkrétními cíli SRP a cíli strategie Evropa 2020.

9.4

SSR by mohl do případných střetů mezi unijními politikami, jako je tomu např. u rámcové směrnice o vodě a ustanovení o hygieně zvířat, vnést větší transparentnost.

10.   Horizontální zásady a politické cíle

10.1

SSR stanovuje horizontální zásady, které by měly být uplatňovány napříč všemi fondy a tím pádem i všemi operačními programy. Jsou jimi podpora rovnosti mužů a žen a nediskriminace, přístupnost pro osoby se zdravotním postižením a udržitelný rozvoj. Tyto zásady EHSV podporuje a vyzývá k provedení účinné analýzy všech návrhů projektů a k účinnému monitorování všech programů, aby bylo zajištěno, že jsou tyto zásady do jejich koncepce dobře začleněny.

10.2

EHSV je přesvědčen, že by se měla aplikovat další horizontální zásada, kterou je „komunikace o Evropě“. Vzhledem k obecnému podkopávání a ztrátě důvěry v evropský projekt musí každý projekt uskutečněný prostřednictvím politiky soudržnosti jasně prokázat svou přidanou hodnotou, jak může EU zkvalitňovat život svých občanů.

11.   Nutnost flexibility, zjednodušení a impulzu

11.1

Zjednodušování postupů musí být jak na vrcholu agendy Komise, tak i řídícího orgánu členského státu. Zatímco všichni uznávají, že každé vynaložené euro musí být řádně vyúčtováno, je nepřijatelné, aby proces správy unijních prostředků a žádostí o ně byl nadále tak zatěžující, což vede k tomu, že ti nejpotřebnější žadatelé (např. MSP, NGO) nakonec neuspějí (11). Kromě toho je třeba rovněž vyvinout maximální úsilí k zajištění toho, že se pro financování budou vybírat pouze projekty se skutečnou přidanou hodnotou.

11.2

Aby přinášel přidanou hodnotu, musí SSR vést ke skutečnému snížení administrativní zátěže a nákladů jak u příjemců, tak u prováděcích orgánů. Vyšší míra koordinace požadovaná SSR by však mohla mít za následek zvýšení administrativní zátěže u řídících a prováděcích orgánů, což by na oplátku mohlo vyústit v další zátěž a komplikace u příjemců. Komise musí před vlastním provedením provést důkladnou a formální analýzu současných a nových správních postupů.

11.3

Koordinace musí být posílena jak v rámci členských států, tak i uvnitř Komise, aby byly využity synergie mezi politikami a nástroji a omezilo se zdvojování práce, složitost a byrokracie. K tomu je zapotřebí užší koordinace v útvarech Komise, jež jsou odpovědné za fondy SSR ve všech fázích vyjednávání a provádění, a zároveň i mezi nimi, aby byl zaručen jednotnější a sladěnější přístup. To musí být provedeno takovým způsobem, aby nedošlo ke zvýšení administrativní zátěže.

11.4

Navrhované využívání elektronické správy ke zvyšování účinnosti je přínosné. Takový systém by však neměl být omezen pouze na fondy SSR, nýbrž by měl zahrnovat veškeré unijní toky prostředků a měl by být přístupný pro všechny.

11.5

V současnosti se plánuje, že Evropský parlament a Rada požádají Komisi o předložení návrhu na přezkum SSR, pokud dojde k významnějším změnám strategie Evropa 2020. Podle našeho názoru je to příliš restriktivní. EHSV je přesvědčen, že by měla existovat možnost přizpůsobit SSR měnícím se okolnostem, zejména dojde-li k významným změnám v socioekonomickém prostředí, které si budou zasluhovat celounijní reakci.

11.6

Podobnou flexibilitu by měly mít členské státy při adaptaci svých vnitrostátních programů na širší okruh okolností než jen na tematické cíle této politiky.

11.7

EHSV žádá Komisi, aby zavedla periodický a povinný přezkum SSR, který umožní provedení smysluplných změn.

12.   Přístup smluv o partnerství

12.1

Zásada partnerství, jak ji stanovuje článek 5 nařízení o společných ustanoveních, je základní zásadou, jež pomůže zvýšit efektivitu unijní politiky soudržnosti, a jako takovou by ji měly Rada a Parlament výrazně podporovat.

12.2

Při přípravě smluv o partnerství budou pro zajištění toho, že se tematické cíle přeměňují v konkrétní opatření a dílčí cíle pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, klíčové konzultace s příslušnými zúčastněnými stranami.

12.3

Smlouvy o partnerství by měly převést prvky stanovené ve společném strategickém rámci do jejich vnitrostátního kontextu a stanovit pevné závazky pro dosažení priorit stanovených v nařízeních o fondech sdružených v SSR. Zavedení zásady partnerství do praxe vyžaduje rozhodování s využitím přístupu zdola nahoru a řádné zohlednění názorů občanské společnosti ještě před uzavřením smlouvy o partnerství mezi EK a členskými státy.

12.4

Pro účely přípravy smluv o partnerství vydala Komise návrh kodexu chování. Jedná se o platný dokument, který poskytuje užitečné vodítko členským státům při jednání s občanskou společností. EHSV nedokáže pochopit, proč tento kodex chování Rada zamítla, a vyzývá ji, aby jej opětovně prosadila.

12.5

Zatímco je na členských státech, jak si uzpůsobí své procesy zapojování občanské společnosti, je povinností Komise zajistit zapojení všech relevantních aktérů aktivním a smysluplným způsobem. EHSV je však přesvědčen, že v současné době nemá Komise potřebné monitorovací nástroje a mechanismy, aby toho byla schopná. Pokud se členskému státu nepodaří smysluplně zapojit občanskou společnost, mělo by to vést ke znemožnění uzavření smlouvy o partnerství. Koncepce partnerství by kromě toho měla být rozšířena nad rámec fáze programování a uplatňována rovněž při provádění, monitorování a hodnocení.

12.6

EHSV zdůrazňuje, že je nutné, aby byly občanské společnosti poskytovány veškeré informace týkající se „nového přístupu“ Komise k fondům SSR a smlouvám o partnerství. Vysvětlení tohoto procesu a také toho, jakým způsobem bude občanská společnost zapojena do všech fází přípravy a provádění smlouvy o partnerství, musí být zajištěno pomocí jasného a účinného komunikačního procesu, aby byla zajištěna účinná účast občanské společnosti v procesu partnerství.

12.7

Smlouvy o partnerství pro strategii Evropa 2020 by neměly být zaměřeny na doporučení pro jednotlivé země. Spíše by měly vycházet z různých prvků, jako jsou národní programy reforem vypracované vzhledem ke specifické situaci jednotlivých členských států, na rozdíl od doporučení pro jednotlivé země, která nemusejí být šita na míru konkrétní situaci v jednotlivých členských státech. Smlouvy o partnerství by se rovněž měly zaměřovat na vnitrostátní strategie týkající se snižování chudoby, rovnosti pohlaví, pomoci osobám se zdravotním postižením, jakož i udržitelného rozvoje.

13.   Územní aspekt SSR

13.1

SSR musí konkrétně uznat územní specifika – zejména pokud jde o velikost a profil hospodářských, sociálních a územních struktur –, jež mají dopad na provádění fondů SSR. Jde o významný aspekt SSR, neboť právě z této úrovně budou moci členské státy zajistit, že se smlouvy o partnerství budou koncipovat tak, aby splňovaly specifické požadavky jejich rozvojových potřeb, a tudíž jejich území.

13.2

Aby bylo možné zajistit závazek k plnění strategie Evropa 2020 a aby členské státy a regiony mohly co nejefektivněji a nejúčinněji reagovat na stanovené společné cíle a zároveň dodržovat územní, hospodářskou a sociální rozmanitost a specifika, je zapotřebí vyšší míry flexibility.

13.3

SSR by měl tedy poskytovat další vodítko k tomu, jakým způsobem by se ve smlouvě o partnerství měly řešit územní výzvy a specifické potřeby. To se týká zejména území uvedených v článku 174 (SFEU).

13.4

EHSV doporučuje, aby se územní rozdíly větší měrou zohlednily v rámci klíče pro rozdělování prostředků z fondů SSR.

V Bruselu dne 12. prosince 2012.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Staffan NILSSON


(1)  Organizovaná občanská společnost je tou částí občanské společnosti, která se vyjadřuje prostřednictvím organizací, jež jsou stavebními kameny společnosti. Jinými slovy – organizovaná občanská společnost zahrnuje veškeré nestátní organizace vytvořené z vlastní iniciativy a jejich členy, kteří aktivně ovlivňují veřejné záležitosti na základě svých vlastních zájmů a s využitím svých specifických znalostí, schopností a pole působnosti. Tato definice zahrnuje celou řadu organizací: sdružení zaměstnavatelů, odborové svazy, sdružení založená na podporu určitých oblastí obecného zájmu, ale i nevládní organizace (NGO).

(2)  Doporučení 1 a 2 ze stanoviska EHSV k tématu obecných ustanovení ohledně strukturálních fondů, Úř. věst. C 191, 29.6.2012, s. 30.

(3)  Úř. věst. C 191, 29.6.2012, s. 44.

(4)  Úř. věst. C 191, 29.6.2012, s. 38.

(5)  Například zakládání průmyslových parků.

(6)  Viz stanovisko EHSV k tématu Evropského fondu pro regionální rozvoj, Úř. věst. C 191, 29.6.2012, s. 44.

(7)  Úř. věst. C 143, 22.5.2012, s. 82.

(8)  COM(2011) 627 final ze dne 19.10.2011.

(9)  Úř. věst. C 191, 29.6.2012, s. 116.

(10)  COM(2011) 804 final - 2011/0300 (COD).

(11)  Podle UEAPME využívá prostředků z unijních fondů pouze 2 % až 3 % MSP, což představuje pouze 1 % až 2 % celkových prostředků, které jsou pro MSP k dispozici.


Top