18.12.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 391/11

—

zdůrazňuje, že strategie pro region Baltského moře nabízí solidní základ k ověření, do jaké míry může specifická strategie pro širší geografický makroregion reálně posílit konkurenceschopnost EU a podpořit inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění;

—

vítá snahu o větší harmonizaci revidovaných cílů strategie EU pro region Baltského moře – záchrany Baltského moře, propojení regionu a zvýšení jeho prosperity – s cíli strategie Evropa 2020;

—

zdůrazňuje, že posílení hospodářské soudržnosti a konkurenceschopnosti vyžaduje pevnější vazby mezi výzkumem, inovacemi a zainteresovanými průmyslovými subjekty. Regiony a vysoké školy by měly spolupracovat v rámci celého makroregionu Baltského moře tak, aby se z něj stal model sítě pro inteligentní specializaci;

—

domnívá se, že by měla i nadále být věnována pozornost podpoře iniciativ zaměřených na udržitelný rozvoj a prosazování opatření usilujících o zvýšení zaměstnanosti, zlepšení dovedností a posílení prosperity a začlenění;

—

zdůrazňuje, že ačkoli strategie EU pro region Baltského moře je vnitřní strategií EU, klíčovým předpokladem jejího úspěchu je spolupráce se zeměmi mimo EU, zejména Ruskem;

—

zdůrazňuje, že v kontextu užší spolupráce mezi EU a Ruskem v regionu Baltského moře by měly být co nejvíce využity struktury Severní dimenze;

—

má určité obavy v souvislosti s nedostatečnou viditelností obcí a regionů při provádění této strategie a navrhuje, aby jak ve strategii, tak v aktualizovaném akčním plánu bylo výslovně uvedeno, že provádění vychází ze zásady víceúrovňové správy;

—

zdůrazňuje, že političtí představitelé musejí prokázat jasné odhodlání a ujmout se vedení, má-li se podařit realizovat strategii ve všech zúčastněných zemích;

—

zdůrazňuje, že je třeba vyjasnit podíl národních programů strukturálních fondů na provádění strategie EU pro region Baltského moře, a to s přihlédnutím k rozdílům mezi regiony v členských státech a jejich rozvojovým potřebám.

Zpravodajka

Pauliina HAIJANEN (FI/ELS), členka výkonné rady města Laitila

Odkaz

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o strategii Evropské unie pro region Baltského moře

COM(2012) 128 final

1.

vítá sdělení Komise ze dne 23. března 2012 a navrhovaná řešení považuje za krok správným směrem ke zlepšení zaměření strategie EU pro region Baltského moře, harmonizaci politik a financování, vyjasnění odpovědnosti jednotlivých subjektů a zlepšení komunikace;

2.

poukazuje na skutečnost, že cílem strategie EU pro region Baltského moře je zlepšit koordinaci a soudržnost politik mezi regiony v této oblasti tak, aby mohly být řešeny problémy společné regionu Baltského moře a udržitelným způsobem posílena jeho prosperita. Strategie se zabývá otázkami, jež jednotlivé regiony ani členské státy nemohou samy vyřešit. Klíčovým faktorem je spolupráce a koordinovaný postup členských států, regionů a obcí v tomto makroregionu, EU, organizací s působností v celém Pobaltí, institucí poskytujících financování a nevládních subjektů;

3.

poukazuje na stanovisko Výboru regionů k tématu Úloha místních a regionálních orgánů při dosahování cílů strategie Evropa 2020 (CdR 72/2011 fin), jež zdůrazňuje průkopnický potenciál regionu Baltského moře;

4.

zdůrazňuje, že coby první integrovaná makroregionální strategie nabízí strategie pro region Baltského moře solidní základ k ověření, do jaké míry může specifická strategie pro širší geografický makroregion reálně posílit konkurenceschopnost EU a podpořit inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Získané zkušenosti musejí být aktivní součástí diskuse především o evropské politice soudržnosti a jejím nadcházejícím programovém období;

5.

upozorňuje na postoj Evropské komise, podle něhož by s sebou provádění makroregionálních strategií nemělo nést vytváření nových pravidel, zřizování nových orgánů či schvalování nové finanční podpory; domnívá se však, že by měla existovat i „tři ANO“: zaprvé společně dohodnuté uplatňování a kontrola stávajících předpisů v makroregionu, zadruhé vybudování platformy, sítě nebo územního klastru místních a regionálních orgánů a členských států se zapojením zainteresovaných stran a na odpovědnost orgánů EU a zatřetí dohodnuté využívání stávajících finančních zdrojů Unie k rozvoji a uskutečňování makroregionálních strategií;

6.

vítá snahu o větší harmonizaci cílů strategie EU pro region Baltského moře s cíli strategie Evropa 2020. Tři hlavní cíle uvedené ve sdělení – záchrana Baltského moře, propojení regionu a zvýšení jeho prosperity – se dobře doplňují s cíli inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění. Dále je pak z hlediska provádění strategie Evropa 2020 podstatné zdůraznit užší regionální spolupráci v oblasti inovací;

7.

konstatuje, že pro provádění strategie pro region Baltského moře je důležitým předpokladem praktická realizace stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020. Ze stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020 by měla být věnována zvýšená pozornost iniciativám Digitální agenda a Unie inovací, kde by aktualizovaný akční plán kladl větší důraz na prosazování jejich cílů v regionu Baltského moře. Strategie EU pro region Baltského moře a sítě spolupráce působící v regionu nabízejí vynikající základ k rozvíjení regionálních strategií výzkumu a inovací na podporu inteligentní specializace;

8.

vybízí členské státy i subjekty na místní a regionální úrovni, aby uvažovaly o tom, jak společně převést aktualizovaný cíl zvýšení prosperity ve strategii EU pro region Baltského moře v konkrétní opatření. V budoucnu bude muset akční plán obsahovat jasná opatření na zvýšení zaměstnanosti, zlepšení dovedností a posílení prosperity a začlenění. V současnosti akční plán pouze volně souvisí se stěžejními iniciativami strategie Evropa 2020 v těchto oblastech;

9.

domnívá se, že by při provádění strategie pro region Baltského moře měla být brána v potaz priorita strategie Evropa 2020 Růst podporující začlenění – podporovat ekonomiku s vysokou zaměstnaností, jež se bude vyznačovat sociální a územní soudržností, neboť mezi jednotlivými částmi regionu Baltského moře ještě stále existují značné rozdíly v blahobytu a hospodářské výkonnosti. I nadále by měla být věnována pozornost podpoře opatření ke zlepšení životního prostředí a podpoře stěžejních iniciativ pro udržitelný rozvoj;

10.

zdůrazňuje, že v budoucnu bude důležitější zvažovat synergie mezi jednotlivými programy financování s cílem dosáhnout cílů strategie Evropa 2020. Pokud jde o nadcházející program pro výzkum a inovace pod názvem Horizont 2020, měla by probíhat úzká a integrovaná koordinace s nástroji politiky soudržnosti, jež používají členské státy v regionu Baltského moře, aby se zdůraznila regionální perspektiva a aby byly regiony podněcovány k větší aktivitě v oblasti výzkumu a inovací;

11.

rád by upozornil na skutečnost, že strategie EU pro region Baltského moře nabízí místní a regionální úrovni správy nové příležitosti k posílení jejich regionální konkurenceschopnosti a inovačního potenciálu a také k prosazování regionální inteligentní specializace. Regiony a vysoké školy by tak měly spolupracovat v rámci celého makroregionu Baltského moře tak, aby se z něj stal model sítě pro inteligentní specializaci se zaměřením na klíčové otázky a činnosti každého regionu a dosažení excelence a kritického množství prostřednictvím propojení do sítí. Zásadním předpokladem je zde rozvíjení a posilování inovačních systémů trojité a čtverné šroubovice ve spolupráci s akademickou obcí, veřejným sektorem, soukromým sektorem a občany regionu Baltského moře;

12.

navrhuje, aby členské státy v regionu Baltského moře pobízely výzkumná střediska k tomu, aby se zaměřila na ty oblasti výzkumu, jež podporují inteligentní specializaci v jejich vlastním regionu, a aby si vyměňovala poznatky v rámci sítě spolupráce v celém regionu Baltského moře. Důležité bude motivovat k účasti na této spolupráci v oblasti výzkumu také země mimo EU, které hraničí s regionem Baltského moře, například v souvislosti s environmentální a energetickou problematikou týkající se společného povodí;

13.

rád by poukázal na skutečnost, že posílení hospodářské soudržnosti a konkurenceschopnosti předpokládá silnější vazby mezi výzkumem, inovacemi a zainteresovanými průmyslovými subjekty. Podniky a průmysl a taktéž vysoké školy musejí dostat příležitost k aktivnějšímu zapojení do činností vyplývajících ze strategie;

14.

doporučuje zintenzívnit inovace a spolupráci klastrů mezi zeměmi EU a zeměmi mimo EU, a dále doporučuje podporu spolupráce v oblasti marketingu v regionu Baltského moře s cílem posílit investice a cestovní ruch v zemích mimo EU. Tato opatření spolu se silným environmentálním rozměrem strategie představují účinný krok vpřed při plnění cílů strategie Evropa 2020 v regionu Baltského moře;

15.

zdůrazňuje, že vzhledem k výše uvedeným skutečnostem by země v regionu Baltského moře měly zmíněné otázky zapracovat do svých národních programů reforem (NPR) a do přípravných prací aktivně zapojit místní a regionální orgány;

16.

konstatuje, že hlavním cílem strategie EU pro region Baltského moře je vyčištění a zlepšení stavu nejznečištěnějšího moře Evropy, což znamená také zabezpečení harmonického sociálního a hospodářského rozvoje přilehlých regionů členských i nečlenských zemí EU;

17.

zdůrazňuje, že ačkoli se jedná o vnitřní strategii EU, klíčovým předpokladem jejího úspěchu je spolupráce se zeměmi mimo EU, zejména Ruskem;

18.

rád by zdůraznil, že Rusko v roce 2011 přijalo na federální úrovni Strategii sociálního a hospodářského rozvoje Severozápadního federálního okruhu Ruska do roku 2020. Strategie pro Severozápadní okruh stanoví cíle regionu v oblasti hospodářství, infrastruktury a logistiky. Strategie skýtá naději, že přinese užší strategickou spolupráci mezi regionem Baltského moře EU a Ruskem, především v oblasti životního prostředí, hospodářství, dopravy, energetiky, cestovního ruchu a civilní ochrany;

19.

zdůrazňuje, že v kontextu užší spolupráce mezi EU a Ruskem v regionu Baltského moře by měly být co nejvíce využity struktury Severní dimenze. Politika Severní dimenze nahlíží na celý severní region jako na jednotnou oblast s cílem posílení koordinace mezi jednotlivými nástroji spolupráce v regionech Baltského a Barentsova moře;

20.

vítá a podporuje konkrétní kroky, které byly učiněny na místní a regionální úrovni k rozvíjení praktické spolupráce, zejména v případě města Petrohradu a Leningradské oblasti. Jako dobrý příklad tohoto přístupu zdola nahoru je tzv. Proces z Turku, což je společná iniciativa města Turku, regionu Jihozápadní Finsko a měst Hamburk a Petrohrad;

21.

vítá skutečnost, že sdělení Komise zohledňuje názory na posílení pružného, avšak cílevědomého provádění a řízení strategie v duchu stanoviska VR ke strategii pro region Baltského moře (CdR 255/2009 fin), kde Výbor upřesňuje úlohu a odpovědnost klíčových zúčastněných stran (národní kontaktní místa, koordinátoři prioritních oblastí, vedoucí horizontálních opatření a vedoucí stěžejních projektů);

22.

považuje návrhy Komise ve smyslu vyjasnění struktury řízení strategie a zvýšení její účinnosti za krok správným směrem, určité obavy v něm však vzbuzuje nedostatečná viditelnost obcí a regionů při provádění této strategie. Navrhuje proto, aby jak ve strategii, tak v aktualizovaném akčním plánu bylo výslovně uvedeno, že provádění vychází ze zásady víceúrovňové správy;

23.

zdůrazňuje, že úspěšnost makroregionálních strategií v Evropě do značné míry závisí na angažovanosti a podílu místních a regionálních zúčastněných stran na plnění jejich cílů. Zásadním požadavkem je též zajistit účast soukromého sektoru. Má-li se podařit realizovat strategii ve všech zúčastněných zemích, musejí političtí představitelé prokázat jasné odhodlání a ujmout se vedení;

24.

poukazuje na skutečnost, že stále platí požadavek na širší zapojení místních a regionálních subjektů do provádění strategie pro region Baltského moře. Tento požadavek musí být naplněn nejen při aktualizaci akčního plánu ke strategii, ale také při určování úlohy jednotlivých zúčastněných stran. V současné době např. celá řada koordinátorů prioritních oblastí pochází z odvětvových ministerstev či dalších orgánů ústředních vlád. Zejména národní kontaktní místa by pak měla být v pravidelném kontaktu s místními a regionálními orgány a organizacemi;

25.

konstatuje, že ačkoli strategie EU pro region Baltského moře byla schválena až v době, kdy již probíhalo současné programové období EU, umožnily různé strukturální fondy realizaci celé řady projektů, které podporují tuto strategii. Hlavním nástrojem financování se staly programy Evropské územní spolupráce prováděné v regionu Baltského moře, zejména při prosazování opatření na místní a regionální úrovni;

26.

upozorňuje na nedostatek finančních nástrojů vhodných pro nadnárodní projekty s účastí skupiny zúčastněných stran. Skutečnost, že rozhodnutí o financování jednotlivých partnerů mohou být přijata v různé době, přináší problémy ve chvíli, kdy se využívá různých zdrojů financování, a výrazně to zpomaluje provádění. Neexistuje záruka koordinace rozhodování o financování a někteří partneři zůstávají bez podpory, což může bránit zahájení příslušného projektu;

27.

považuje za důležité, že návrhy nařízení, které Komise zveřejnila v říjnu 2011, ukládají členským státům povinnost zohledňovat při přípravě a provádění nových programů v rámci strukturálních fondů případnou makroregionální strategii, a zdůrazňuje, že obzvláště nový nadnárodní program pro region Baltského moře musí být v souladu s prioritami strategie EU pro region Baltského moře. Plánování programů pro příští období by mělo být zahájeno hned začátkem roku 2014, aby se zamezilo zbytečným prodlevám v probíhající projektové činnosti;

28.

zdůrazňuje, že je třeba vyjasnit podíl národních programů strukturálních fondů na provádění strategie EU pro region Baltského moře, a to s přihlédnutím k rozdílům mezi regiony v členských státech a jejich rozvojovým potřebám. Výtečnou příležitost při plnění cílů strategie nabízí zaměření zvláštní pozornosti na podporu regionální inteligentní specializace v rámci národních programů. Podobně by ve smlouvě o partnerství mezi členským státem a Komisí měl být zahrnut odkaz na strategii EU pro region Baltského moře;

29.

považuje za důležité zajistit počáteční financování v duchu sdělení Komise coby prostředek podpory projektové spolupráce, neboť tak dojde k většímu zapojení místních a regionálních zúčastněných stran i představitelů organizací a občanské společnosti do projektové činnosti;

30.

zdůrazňuje, že v budoucnu bude důležité směrovat financování přímo na prováděcí opatření strategie a umožnit kombinaci různých forem financování. Kromě veřejného financování je třeba prosazovat využití služeb, které nabízejí různé finanční instituce, a také zdůrazňovat financování ze soukromých zdrojů. Je třeba připravit postupy, které umožní zařadit do projektů financovaných z vnitrostátních strukturálních fondů více mezinárodních opatření na podporu spolupráce;

31.

vítá ukazatele pro monitorování provádění strategie navržené ve sdělení Komise, avšak zdůrazňuje, že systém monitorování a hodnocení musí být co nejjednodušší a založený na ukazatelích, které mohou realisticky vypovídat o výsledcích spolupráce v rámci této strategie. Výbor regionů je připraven zapojit se do diskuse o vytvoření a výběru těchto ukazatelů;

32.

zdůrazňuje, že provádění makroregionálních strategií vyžaduje transparentní rozhodování, komplexní výměnu informací a přípravu společných postupů na všech úrovních. Zejména je pak nutné zlepšit tok informací jak mezi členskými státy regionu Baltského moře, tak uvnitř těchto států. Napomůže to zajištění širší podpory plnění cílů strategie;

33.

zdůrazňuje, že posílení komunikace o strategii rovněž zajistí větší informovanost široké veřejnosti o činnosti EU. Internetové stránky věnované strategii a veřejná konzultace k aktualizaci akčního plánu strategie jsou krokem správným směrem;

34.

navrhuje, aby Komise systematicky shromažďovala a zveřejňovala informace o programech financování, aby mohlo být poskytováno centrální finanční poradenství jak na vnitrostátní, tak na místní úrovni. Současný problém spočívá v tom, že subjekty zapojené do projektů nemají odpovídající přístup k informacím. Povědomí o vhodných nástrojích financování by mělo být vytvářeno efektivněji, aby subjekty neměly potíže s výběrem nástrojů uzpůsobených jejich potřebám;

35.

konstatuje, že strategie EU pro region Baltského moře nabízí členským státům, regionům a obcím nové příležitosti k posílení regionální konkurenceschopnosti, inovací a inteligentní regionální specializace. Strategie také zvýšila zájem místních a regionální zúčastněných stran obecně, zapojila je více do spolupráce v regionu Baltského moře, a posílila a rozšířila nové formy spolupráce;

36.

navrhuje, aby Výbor regionů pokračoval v aktivním monitorování provádění strategie EU pro region Baltského moře na základě aktualizovaného plánu, jenž by měl být zveřejněn koncem roku 2012, a přednesl své připomínky a závěry v širší diskusi o makroregionálních strategiích, zejména s ohledem na příští programové období (2014–2020).