EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52011IE0807

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu „Účast státních podniků třetích zemí na trhu veřejných zakázek v EU“ (stanovisko z vlastní iniciativy)

OJ C 218, 23.7.2011, p. 31–37 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

23.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 218/31


Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu „Účast státních podniků třetích zemí na trhu veřejných zakázek v EU“ (stanovisko z vlastní iniciativy)

2011/C 218/06

Zpravodaj: pan ROSSITTO

Spoluzpravodaj: pan PAETZOLD

Dne 16. září 2010 se Evropský hospodářský a sociální výbor, v souladu s čl. 29 odst. 2 jednacího řádu, rozhodl vypracovat stanovisko z vlastní iniciativy k tématu

Účast státních podniků třetích zemí na trhu veřejných zakázek v EU.

Poradní komise pro průmyslové změny, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 4. dubna 2011.

Na 471. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 4. a 5. května 2011 (jednání dne 4. května), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 152 hlasy pro, 4 hlasy byly proti a 9 členů se zdrželo hlasování.

1.   Závěry a doporučení

1.1   EHSV se domnívá, že vítěznou strategií je otevření systémů veřejných zakázek všech zemí mezinárodní konkurenci na základě Dohody o vládních zakázkách WTO (GPA), neboť zaručuje reciprocitu a právní a obsahovou symetrii a umožňuje bojovat proti protekcionistickým opatřením a nekalým konkurenčním praktikám, bez ohledu na specifické dohody s nově se rozvíjejícími zeměmi a v souladu s primárním a sekundárním právem EU v této oblasti a s rozsudky Soudního dvora EU.

1.2   EHSV se domnívá, že EU musí zvýšit svoji vyjednávací sílu s cílem zvýšit – na základě svého primárního a sekundárního práva – svůj přistup na veřejné trhy třetích zemí, a to vzhledem k tomu, že EU otevřela více než 80 % svých trhů s veřejnými zakázkami, zatímco ostatní velké rozvinuté ekonomiky otevřely maximálně 20 % svých trhů.

1.3   EHSV důrazně žádá EP, Radu a Komisi, aby jak na vnitřní, tak na mezinárodní úrovni účinněji a strategičtěji hájily zájmy EU v oblasti přístupu na veřejné trhy tím, že posílí její důvěryhodnost na světové scéně, zvýší životnost jejího hospodářského a sociálního modelu a posílí jeho rozvoj.

1.4   EHSV se domnívá, že pro dodavatele musejí na trhu platit stejné podmínky hospodářské soutěže, jejichž cílem je na základě reciprocity zaručit spravedlivou hospodářskou soutěž a rovné podmínky s podniky ze třetích zemí, které dodržují hlavní zásady mezinárodních zakázek, zejména co se týče zakázaných přímých či nepřímých státních podpor, metod výpočtu ceny a preventivního zvážení nákladů a rizik.

1.5   EHSV doporučuje zákonodárcům na vnitřním trhu EU a vyjednavačům za EU na mezinárodní scéně v oblasti mezinárodních veřejných zakázek, aby byli důslední a byli si vědomi možných vzájemných následků svých činností a propagovali rovné zacházení, zákaz diskriminace, vzájemné uznávání, proporcionalitu, transparentnost, boj proti korupci, dodržování sociálních a environmentálních norem a dodržování lidských práv.

1.6   EHSV považuje za nezbytné zahájit systematickou kontrolu souladu výsledků vyjednávání Komise na bilaterální a multilaterální úrovni z pověření členských států s následným plným a skutečným prováděním přijatých opatření ze strany členských států.

1.7   EHSV považuje za vhodné, aby se vícestranná Dohoda o vládních zakázkách (GPA) změnila na mnohostrannou, k níž by přistoupilo více zemí a v níž by byla stanovena přechodná opatření v oblasti náhrad, preferenčních cen, zavedení orgánů nebo sektorů a vyšších prahových hodnot. Dále by měla být rozhodně obnovena myšlenka vyloučit prozatím z Dohody o vládních zakázkách zakázky financované z evropských fondů týkající se podniků ze zemí, které si zachovávají vnitrostátní ochranná opatření.

1.8   EHSV žádá, aby byla rychle přijata ohlášená iniciativa týkající se podmínek přístupu podniků třetích zemí na evropský trh s veřejnými zakázkami (MASP – systém pro přístup na trh s veřejnými zakázkami) a jasné, transparentní a ověřené mechanismy recipročního otevření trhů, aby byl zaručen stejný přístup na veřejné trhy. Následně je nutné upravit balíček týkající se veřejných zakázek z roku 2004.

1.9   EHSV se domnívá, že je třeba posílit přístup založený na prevenci a systému včasného varování pro projekty nebo pro vydání předpisů třetích zemí, které by byly omezující v oblasti zakázek, tím, že se budou označovat a mezinárodně oznamovat potenciální překážky již v počáteční fázi. Dále je třeba vylepšit databázi Komise týkající se přístupu na trh poskytnutím spolehlivých a rychle přístupných informací o nabídkových řízeních a technických náležitostí a specifikací, zejména našim malým a středním podnikům. Tyto informace je třeba vypracovat na základě statistických údajů a ukazatelů měřících dopad narušujících jevů.

1.10   EHSV doporučuje zavést opatření na zredukování a zjednodušení postupů a přizpůsobit je novým výzvám na úrovni EU, aby se zaručilo, že zadavatelské subjekty na vnitřní i mezinárodní úrovni budou plně využívat hospodářský a inovační potenciál malých a středních podniků, a to i tak, že se účastníkům mezinárodních výběrových řízení a řízení na trzích třetích zemí (a zejména jejich řídícím a vedoucím pracovníkům) zajistí školení a poskytnou se jim informace a poradenství.

2.   Úvod

2.1   Roční objem veřejných zakázek na zboží a služby představuje v EU asi 17 % HDP, tj. zhruba 2 100 mld. eur. Zhruba 3 % z nich přesahuje prahovou hodnotu stanovenou v Dohodě o vládních zakázkách (GPA) v rámci WTO (1). Velikost světového trhu veřejných zakázek se odhaduje mezi 10 a 20 % HDP, neexistují totiž srovnatelné údaje pro země, které nejsou členy GPA. Veřejné zakázky se podílejí více než 10 % na světovém HDP.

2.2   Evropské podniky, od velkých celosvětově působících společností až po nejiniciativnější malé a střední podniky, bojují, aby se prosadily na světových trzích, setkávají se však s rostoucími potížemi s přístupem na trh veřejných zakázek. Tyto potíže nejsou ani tak spojeny s překážkami na hranicích, jako s překážkami „na druhé straně hranic“, které jsou složitější a technicky problematičtější, trvá delší dobu, než se odhalí, analyzují a odstraní a které souvisí s omezujícími pravidly a postupy. Hrozí, že podniky z EU nebudou mít možnost aktivně se účastnit veřejných nabídkových řízení ve třetích zemích.

2.3   Toto stanovisko z vlastní iniciativy se týká specifického aspektu trhu veřejných zakázek, jak je uvedeno v názvu, tj. prozkoumat a stanovit, jak může EU v souvislosti s účastí státních podniků třetích zemí na výběrovém řízení na trhu v EU:

zaručit řádné fungování svého vnitřního trhu v oblasti veřejných zakázek;

zaručit státním podnikům třetích zemí oprávnění účastnit se evropského trhu za stejných přístupových podmínek a kritérií, které platí pro všechny ostatní podniky;

zaručit rovněž reciprocitu a stejný přístup, jakého požívají evropské podniky na trzích ve třetích zemích.

Dalšími aspekty zakázek se zabývají nebo budou zabývat jiná stanoviska EHSV.

2.4   Vazba mezi otevřením zahraničního obchodu a reformami na vnitřním trhu je dvousměrná. cílem je v obou případech snížit náklady spojené se zbytečnými regulačními překážkami, které brání toku zboží, služeb a investic; rostoucí vzájemná závislost mezi vnitřním trhem a mezinárodními trhy však vyžaduje, aby si zákonodárci na vnitřním trhu EU a vyjednavači EU v oblasti mezinárodního obchodu a mezinárodních veřejných zakázek byli vědomi možných vzájemných následků svých činností a prováděli důslednou politiku, která bude zaměřena na propagaci zásad primárního a sekundárního práva EU, které potvrdil Soudní dvůr a Listina základních práv:

dodržování lidských práv,

boj proti korupci,

dodržování sociálních a environmentálních norem,

transparentnost,

proporcionalita,

rovné zacházení,

zákaz diskriminace,

vzájemné uznávání.

2.5   U některých našich obchodních partnerů často přetrvávají v oblastech norem a předpisů, služeb, investic, veřejných zakázek, duševního vlastnictví a systémů osvědčování i nadále nákladné postupy, malá transparentnost a opatření průmyslové politiky zaměřená na násilná nahrazování dovozu, nucené přesuny technologií a přednostní přístup k surovinám pro místní výrobce.

2.6   Zatímco podniky EU čelí rostoucí konkurenci na vlastním vnitřním trhu, na kterém se upřednostnilo transparentní otevření, jež stálo mnoho úsilí a jehož cílem bylo vytvořit v EU vnitřní trh bez překážek, jasně se nyní ukázalo, že tímto otevřením ztratil vnitřní trh obranyschopnost vůči subjektům účastnícím se trhů ve třetích zemích, které se nezavázaly ke stejnému otevření svých trhů.

2.7   EU má v této oblasti přísné normy, jejichž účelem je zaručit spravedlivou hospodářskou soutěž a rovné podmínky. Ze zkušenosti však vyplývá, že na státní podniky třetích zemí se neuplatňuje žádná z těchto norem, zejména když se účastní veřejného nabídkového řízení. To je v rozporu se samotnými zásadami, na nichž je založen vnitřní trh, a silně to poškozuje evropský průmysl a evropskou ekonomiku.

2.8   EHSV považuje za nezbytné zabývat se tím, jak by EU mohla zaručit řádné fungování vnitřního trhu i v případech, kdy jsou státní podniky ze třetích zemí na tento trh vpuštěny. Přitom je třeba v zájmu spotřebitelů, podniků a evropských poplatníků i nadále důsledně dohlížet na boj proti protekcionismu a zároveň potírat jednak všechny formy sociálního a environmentálního dumpingu (2), neprůhledných nákladů a cen a státních dotací, jednak nedodržování rozpočtových pravidel a pravidel volného trhu.

2.9   Ve Všeobecné dohodě o clech a obchodu byly veřejné zakázky výslovně vyňaty ze základní povinnosti týkající se vnitrostátního zacházení a rovněž ze závazků Všeobecné dohody o obchodu službami. Je však třeba uvážit (3), že do roku 2015 bude 90 % světového růstu vytvářeno mimo Evropu, z čehož třetina jenom v Číně. V nadcházejících letech bude tedy třeba, abychom využili příležitosti, již nabízí vyšší úroveň růstu ve třetích zemích, zejména ve východní a jižní Asii.

2.10   Náš trh je již sice značně otevřen, trh našich hlavních obchodních partnerů je však otevřen mnohem méně, především na regionální a místní úrovni. Stačí uvážit několik příkladů na různých kontinentech:

2.10.1   V ČÍNĚ zaostává úroveň otevřenosti trhů stále za možnostmi. V roce 2009 dosahoval HDP Číny 3 573,8 mld. eur a Čína v tomto roce vyvezla do EU zboží a služby v hodnotě 227 mld. eur a dovezla z ní zboží a služby v hodnotě 99,7 mld. eur. Doložky o koupi místního zboží existují podle článku 10 zákona o vládních zakázkách od roku 2003 a v roce 2007 byla tato politika kupování čínských výrobků posílena dvěma výnosy, které omezují možnost uzavírat smlouvy na zahraniční zboží na případy, kdy jsou místní výrobky „nesmyslně“ dražší a mají nižší kvalitu. V roce 2009 bylo toto pravidlo přísně interpretováno a zmizela tak jakákoliv zbývající možnost, zejména u výrobků se špičkovou technologií a inovačních výrobků. V balíčcích pro domácí stimul z let 2008 a 2009 byla rovněž nařízena přísná kontrola zakázek na stavební práce. V listopadu 2009 zavedla Čína seznam pro akreditaci místních inovačních výrobků a v roce 2010 navrhla Státní rada změny ohledně státních podniků, které by tyto podniky měly přimět, aby provozovaly svoji činnost pouze na domácím trhu. Zároveň však udělila státní podporu čínskému odvětví špičkové technologie, aby bylo konkurenceschopnější na zahraničních trzích (4).

2.10.1.1   V oblasti zakázek na práce opustila Čína systém udělování licencí na řízení projektů, řízení staveb a jiné služby související s výstavbou a nahradila je novým systémem WFOCE (projekt výstavby zcela v zahraničním vlastnictví) a JV (společný podnik), v němž jsou zahraniční podniky prakticky vyloučeny z projektů, které jsou předmětem vnitrostátních nabídkových řízení, a jsou připuštěny pouze k mimořádným mezinárodním výběrovým řízením na domácí projekty. Oba systémy (WFOCE i JV) musí splňovat čínský systém pro způsobilost, podle něhož musí základní kapitál nejméně pětkrát převyšovat hodnotu projektu, klíčový personál musí čítat nejméně 300 členů žijících nejméně rok v Číně, musí být předloženy reference o pracích dříve provedených v Číně a u JV se musí zvážit partner s nejnižší způsobilostí (5).

2.10.1.2   Současná nabídka Číny v jednáních ve WTO týkajících se Dohody o vládních zakázkách nezahrnuje velkou většinu stavebních prací, o které by mohly mít zájem evropské podniky, ani na úrovni činnosti, ani na úrovni zadavatelských subjektů.

2.10.1.3   V RUSKU, které není součástí dohody GPA v rámci WTO, byl v roce 2008 přijat předpis ministerstva pro hospodářský rozvoj, kterým se stanoví omezující podmínky pro přístup k vládním a obecním zakázkám. Přednost dostaly vnitrostátní výrobky a služby až do 15 % nad jejich hodnotu. V roce 2009 byla přijata protikrizová opatření na koupi ruských výrobků a služeb.

2.10.2   V BRAZÍLII byl v červenci 2010 změněn zákon o veřejných zakázkách, aby umožnil zadavatelským orgánům vyčlenit rezervu ve výši 25 % na zboží a služby produkované zcela nebo částečně v Brazílii. V roce 2009 dosáhl HDP v Brazílii 1 128,5 mld. eur (6).

2.10.3   Kongres SPOJENÝCH STÁTŮ zvýšil požadavky na koupi amerických výrobků a služeb stanovené v americkém zákonu o obnově a opětovných investicích (ARRA) (7). V roce 2009 dosáhl HDP v USA 10 122,6 mld. eur a USA v tomto roce vyvezly do EU zboží a služby v hodnotě zhruba 286,8 mld. eur a dovezly z ní zboží a služby v hodnotě 323,8 mld. eur (8).

2.10.4   JAPONSKO je sedmým největším vývozním trhem EU. V roce 2009 vyvezla EU do této země zboží a služby v hodnotě 36 mld. eur a dovezla z něj zboží a služby v hodnotě 56,7 mld. eur. Podniky EU nemají snadný přístup na trh veřejných zakázek v Japonsku, přestože je Japonsko součástí dohody GPA ve WTO. Podnikům EU byla otevřena pouze 4 % všech zakázek v hodnotě přibližně 22 mld. eur (2007), což je méně než 0,7 % japonského HDP, zatímco Japonsko mělo přístup na veřejný trh EU v hodnotě 312 mld. eur, tj. 2,5 % HDP EU (9).

2.10.5   Ve VIETNAMU byla v dubnu 2010 vydána směrnice o používání vietnamských výrobků a materiálů a o zakázkách na tyto výrobky financovaných ze státních prostředků. V roce 2009 dosáhl HDP ve Vietnamu 66,8 mld. eur a Vietnam v tomto roce vyvezl do EU zboží v hodnotě 7,8 mld. eur a dovezl z ní zboží v hodnotě 3,8 mld. eur.

2.10.6   V AUSTRÁLII přijaly v roce 2009 dva státy pravidla pro veřejné zakázky, jež jsou považovány za strategické (nad 250 mil. australských dolarů). Pro ty platí ve státě Victoria požadavek na 40 % místních (australských či novozélandských) produktů, v Novém Jižním Walesu je pak stanovena preference ceny ve výši 20 %, k níž se případ od případu připojují dodatečné preference ve výši 2,5–5 %. V roce 2009 dosáhl HDP v Austrálii 712,8 mld. eur a Austrálie v tomto roce vyvezla do EU zboží a služby v hodnotě 14,4 mld. eur a dovezla z ní zboží a služby v hodnotě 34,1 mld. eur.

2.11   Existují však případy, jako např. TURECKO, kde došlo ke zlepšení systému veřejných zakázek, a to po přijetí zákona č. 5812 z roku 2008, který uvedl vnitřní opatření v soulad s opatřeními EU. Zakázky na dodávky zboří, prací a služeb jsou založeny na otevřených mechanismech soutěže, i když je nutné zlepšit provedení směrnic EU pomocí systémů odškodnění (10). Zakázky nad práh EU v roce 2008: 7 303 mil. eur na práce, 8 459 mil. eur na služby a 8 042 mil. eur na zboží.

3.   Stávající předpisový rámec

3.1   Stávající předpisový rámec, jímž se řídí trh veřejných zakázek pro evropské podniky, představují:

základní unijní rámec tvořený směrnicemi o veřejných zakázkách z roku 2004 (směrnicí 2004/18/ES o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby a směrnicí 2004/17/ES o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb), směrnicí 2007/66/ES o změně postupů zadávání veřejných zakázek a kodexu osvědčených postupů pro přístup malých a středních podniků do nabídkových řízení (11) a směrnicemi 89/665/EHS a 92/13/EHS;

smlouva, která do primárního práva EU zavedla uznání práva regionálních a místních samospráv a dala veřejným orgánům možnost využívat pro výkon úkolů ve veřejném zájmu vlastní nástroje, a to i ve spolupráci s jinými veřejnými orgány;

řada rozsudků Soudního dvora EU týkajících se veřejných zakázek;

stěžejní nástroj otevření mezinárodních zakázek, jímž je vícestranná dohoda WTO o vládních zakázkách – GPA (v současnosti ve fázi revize). Všeobecná dohoda o obchodu službami (GATS) vylučuje veřejné zakázky z hlavních ustanovení GATS týkajících se přístupu na trhy, aniž by byl dotčen mandát pro mnohostranné vyjednávání ohledně zakázek na služby, kde hraje Unie (pomocí společných procedurálních pravidel pro dodávky) vedoucí úlohu v závazcích týkajících se přístupu na trh a zákazu diskriminace ve veřejných zakázkách na služby;

doložky o veřejných zakázkách v dohodách o volném obchodu, o sdružování, o partnerství a spolupráci, o stabilizaci a přidružení, o hospodářském partnerství, prozatímních dohodách o obchodu a obchodních otázkách a dohodách o obchodní a hospodářské spolupráci;

použití právních předpisů Unie týkajících se veřejných zakázek a koncesí na institucionalizovaná partnerství veřejného a soukromého sektoru.

4.   Připomínky

EHSV se domnívá, že vítěznou strategií je otevření systémů veřejných zakázek všech zemí mezinárodní konkurenci na základě Dohody o vládních zakázkách WTO (GPA), neboť zaručuje reciprocitu a právní a obsahovou symetrii a umožňuje bojovat proti protekcionistickým opatřením a nekalým konkurenčním praktikám, bez ohledu na specifické dohody s nově se rozvíjejícími zeměmi.

4.1   EHSV klade důraz na údaje, které vyplynuly z toho, co nedávno uvedla Komise, a to sice, že „do roku 2015 bude 90 % světového růstu vznikat mimo Evropu, přičemž třetinu bude tvořit sama Čína“ (12).

4.2   EHSV souhlasí se zásadou, že pro rozvoj vlastních konkurenčních výhod musí EU účinněji a strategičtěji hájit své zájmy, posílit svoji důvěryhodnost na světové scéně, zvýšit životnost svého hospodářského a sociálního modelu a silněji ho rozvíjet. Pro zvýšení své důvěryhodnosti musí Evropa zvýšit svoji vyjednávací sílu s cílem zvýšit svůj přistup na trhy třetích zemí, a to vzhledem k tomu, že Unie otevřela více než 80 % svého trhu s veřejnými zakázkami, zatímco ostatní velké rozvinuté ekonomiky otevřely maximálně 20 % svých trhů (13).

4.3   EHSV se domnívá, že platný předpisový rámec Unie v oblasti veřejných zakázek je v zásadě vhodný a že je dostatečný pro regulaci hospodářských, sociálních a environmentálních aspektů evropského trhu. Některé členské státy bohužel plně nevyužívají možností k zajištění spravedlivé hospodářské soutěže, které tento předpisový rámec nabízí, a riskují tak, že státním podnikům třetích zemí, které nerespektují hlavní zásady mezinárodních zakázek, své trhy otevřou na nerecipročním základě. Je však třeba, aby tyto zásady byly důsledně dodržovány, stejně jako základní zásady Smluv a Listiny základních práv.

4.4   EHSV tvrdí, že spolupráce mezi veřejnými orgány nesmí vytvářet paralelní trhy unikající pravidlům pro zadávání veřejných zakázek a vylučující soukromé subjekty.

4.5   Posláním EU je být otevřenou ekonomikou a zastánkyní volného obchodu a nabízet z právního hlediska jistý a nediskriminační přístup k velkému počtu nabídkových řízení. Zároveň je třeba zaručit důvěrnost a transparentnost, čímž se podpoří inovace a udržitelný trh veřejných zakázek, který:

bude upřednostňovat ekonomicky nejvýhodnější nabídku a ne tu cenově nejnižší;

bude zvažovat celý životní cyklus díla.

4.6   EHSV se domnívá, že pro všechny podniky, které o zakázky usilují, musejí na trhu platit stejné podmínky hospodářské soutěže. EHSV v této souvislosti vyjadřuje pochyby ohledně podmínek účasti tzv. státních podniků třetích zemí, zejména co se týče zakázaných přímých či nepřímých státních podpor, metody výpočtu ceny a preventivního zvážení nákladů a rizik. Evropský trh fakticky zaručuje přístup, aniž by však poskytoval odpovídající záruky proti nekalé hospodářské soutěži, s níž jsou spojena vysoká rizika možného sociálního a environmentálního dumpingu a nerespektování běžných etických pravidel Smluv a Listiny základních práv ze strany těchto státních podniků.

4.7   Podle EHSV je třeba:

4.7.1

naléhat při mezinárodních jednáních a jednáních se třetími zeměmi na to, že musí být respektovány základní hodnoty, práva a zásady Unie, jak jsou stanoveny v primárním právu Unie představovaném Smlouvami a Listinou základních práv, a že o nich není možné vyjednávat;

4.7.2

vystupovat v mezinárodních jednáních jednotným, pevným, důsledným a solidárním hlasem, vyvarovat se odděleným krokům jednotlivých států, které by mohly poškodit společnou vyjednávací pozici, a provádět referenční srovnávání skutečného otevření vnitrostátních trhů podle podmínek a omezení stanovených v dohodách uzavřených na evropské úrovni;

4.7.3

zajistit lepší koordinaci různých útvarů Komise, které se zabývají různými aspekty obchodních jednání, průmyslových jednání a jednání o spolupráci, a to v souladu s pravidly veřejných zakázek stanovenými na mnohostranné úrovni Dohodou o vládních zakázkách z roku 1994, v dohodách o volném obchodu nové generace, v dohodách o partnerství a spolupráci nebo v dohodách o přidružení v rámci evropsko-středomořského partnerství, pomocí přístupů více zaměřených na necelní překážky a tlaku na otevření výběrových řízení podnikům z EU;

4.7.4

změnit vícestrannou dohodu o vládních zakázkách na mnohostrannou, k níž by přistoupilo více zemí a v níž by byla stanovena přechodná opatření v oblasti náhrad, preferenčních cen, zavedení orgánů nebo sektorů a vyšších prahových hodnot;

4.7.5

vyloučit prozatím z Dohody o vládních zakázkách zakázky financované z evropských fondů týkající se podniků ze zemí, které si zachovávají vnitrostátní ochranná opatření. Tu myšlenku již EHSV předložil v několika předchozích stanoviscích (14);

4.7.6

uplatňovat v některých odvětvích podrobně zásady reciprocity a proporcionality, uvedené v Obecných poznámkách a odchylkách od ustanovení článku III dodatku I Evropského společenství k Dohodě o vládních zakázkách;

4.7.7

podrobit podniky ze třetích zemí stejným podmínkám, jimž podléhají evropské podniky na jejich trzích. EU nemůže dále zakládat vyjednávání na formální reciprocitě, namísto skutečné ekonomické reciprocity. V případě nerovnováhy se musí stanovit ochranná doložka, jíž se dohoda zruší;

4.7.8

aby EU v případě, že její významní obchodní partneři budou využívat celkového otevření EU bez reciprocity, zvážila zavedení cílených omezení přístupu k odvětvím veřejných zakázek v EU, aby tyto země přiměla k navržení recipročního otevření trhu;

4.7.9

co nejdříve přijmout iniciativu týkající se podmínek přístupu podniků třetích zemí na evropský trh s veřejnými zakázkami (MASP – systém pro přístup na trh s veřejnými zakázkami), v níž budou uvedeny jasné, transparentní a ověřené mechanismy recipročního otevření trhů, a zaručit stejný přístup na veřejné trhy rozvinutých ekonomik a velkých rozvíjejících se ekonomik v odvětvích zahrnutých do směrnice 2004/17/ES (15) a do pracovního programu na rok 2011 (16);

4.7.10

zahájit širší technickou spolupráci mezi zástupci členských států a Komisí v oblasti přístupu na trh a častěji konzultovat zástupce průmyslu;

4.7.11

stanovit přísné kontroly nepřítomnosti přímých či nepřímých státních podpor (považovaných v EU za zakázané) zejména u unijních nabídkových řízení, na než jsou vyčleněny finanční prostředky Unie, EIB, strukturálních fondů nebo prostředky na evropské sítě, a rovněž stanovit opatření, která zaručí skutečné provádění těchto kontrol, přičemž je třeba plně respektovat záruky pro unijní sociální a environmentální normy;

4.7.12

pomocí statistických údajů a ukazatelů měřících dopad narušujících jevů vylepšit databázi Komise týkající se přístupu na trh poskytnutím spolehlivých a dostupných informací o nabídkových řízeních a technických náležitostí a specifikací, které fakticky brání účasti na řízeních ve třetích zemích;

4.7.13

posílit přístup založený na prevenci a systém včasného varování pro projekty nebo pro vydání předpisů třetích zemí, které by byly omezující v oblasti zakázek, aby bylo možné označit potenciální překážky a mezinárodně je oznámit již v počáteční fázi a řešit je u zdroje systematickým používáním oznamovacího postupu podle Dohody o technických překážkách obchodu;

4.7.14

zavést na úrovni EU opatření ve prospěch malých a středních podniků, která by zajistila, že zadavatelské subjekty na vnitřní i mezinárodní úrovni budou využívat hospodářský a inovační potenciál těchto podniků;

4.7.15

zajistit účastníkům mezinárodních výběrových řízení a řízení na trzích třetích zemí – a zejména jejich řídícím a vedoucím pracovníkům – školení a poskytnout jim informace a poradenství. Přitom je třeba zohlednit otázky ochrany obchodu, přístupu na trh a k informacím a ohrožení neodmyslitelně spojená s velikostí podniku;

4.7.16

změnit čl. 55 odst. 3 směrnice 2044/18/ES a čl. 57 odst. 3 směrnice 2004/17/ES o mimořádně nízkých nabídkách tak, aby nebylo možné přijímat nabídky státních podniků, jež nepředloží důkaz, že tato nabídka neobdržela přímou či nepřímou státní podporu, která je podle pravidel Unie zakázána. Jeden z příkladů takové „zkoušky státní podpory“ lze nelézt v článku 4 americké Millennium Challenge Corporation;

4.7.17

doplnit do článku 45 (17) směrnice 2004/18/ES a do článku 54 (18) směrnice 2004/17/ES jako jeden z důvodů pro povinné vyloučení porušení práv duševního vlastnictví související s použitím podvodně získaných patentů nebo technických dat;

4.7.18

zajistit, aby budoucí evropské právní nástroje volného pohybu pracovníků ze třetích zemí nedávaly pobídky státním podnikům třetích zemí, které jsou příjemci zakázané státní podpory;

4.7.19

zaručit, aby byly v nějaké centrální databázi EU rychle a podrobně zveřejněny postupy a pravidla, které jsou restriktivní v oblasti veřejných zakázek, tj. brání podnikům z EU fakticky se účastnit výběrových řízení ve třetích zemích, jako např. legislativní akty týkající se koupě místních výrobků a služeb nebo akty stanovující stále rostoucí podíl „místního obsahu“ či stimulační balíčky na podporu místních technologií a inovací nebo národní hospodářské obnovy, jež upřednostňují místní podmínky a omezují přístup podniků z jiných zemí;

4.7.20

dále posílit soulad a doplňkovost mezi vnitřními politikami a vnější politikou EU v reakci na pokyny Evropské rady ze září 2010 „přehodnotit vztah mezi průmyslovou politikou a politikou hospodářské soutěže s ohledem na globalizaci a podpořit rovné podmínky“ (19).

V Bruselu dne 4. května 2011.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Staffan NILSSON


(1)  Zdroj: odhady Komise v dokumentu KOM(2010) 612 v konečném znění.

(2)  Viz KOM(2010) 612/1.

(3)  Viz KOM(2010) 612/4.

(4)  V souvislosti s veřejnými zakázkami a duševním vlastnictvím je hlavní záležitostí politika „domácích inovací“ zaměřená na podporu čínských podniků v cestě vzhůru hodnotovým řetězcem. Systém domácích inovací, poprvé vyhlášený v listopadu 2009, vážně omezuje přístup na čínský trh veřejných zakázek v řadě inovativních odvětví, od zelených technologií po telekomunikace. Viz SEK(2011) 298 v konečném znění.

(5)  Viz sdělení EK, dokument WTO č. s/c/w/286, odstavce 15–19. Navíc, pokud nějaká zahraniční společnost koupí nějaký čínský podnik, ruší se způsobilost, kterou čínský podnik nabyl, a tento podnik musí začít od začátku.

(6)  Dodatek 2010/7 k brazilskému zákonu o veřejných zakázkách zavádí dočasně doložku o koupi brazilských výrobků a služeb.

(7)  Tyto předpisy zahrnují dvě nová ustanovení ohledně koupě amerických výrobků a služeb: První zakazuje využívat prostředky vyčleněné tímto zákonem na projekt výstavby, změny, údržby nebo opravy veřejné budovy nebo veřejného díla, pokud nebudou všechny železné a ocelové výrobky a výrobky zpracovatelského průmyslu použité v projektu vyrobeny v USA. Druhé pak zakazuje ministerstvu vnitřní bezpečnosti využívat prostředky vyčleněné tímto zákonem k nákupu položek uvedených na podrobném seznamu textilních produktů, pokud tyto produkty nejsou vypěstovány nebo zpracovány v USA.

(8)  Jiným příkladem je zákaz zadávat vládní zakázky v USA společnostem označovaným v angličtině výrazem „inverted companies“, což jsou původně americké společnosti, které změnily svou daňovou příslušnost a přešly pod daňový systém jiné země. To způsobuje vážné obavy ohledně slučitelnosti s dohodou GPA ve WTO. Z toho tedy vyplývá, že společnost EU usazená v EU nemůže prodávat vládě USA, i když by měla být chráněna pod hlavičkou GPA.

(9)  Viz SEK(2011) 298.

(10)  TURKEY Public Procurement Assessment 2009 – SIGMA: Support for Improvement in Governance and Management. A joint initiative of OECD/EU.

(11)  SEK(2008) 2193 útvarů EK.

(12)  Viz KOM(2010) 612/1.

(13)  Společné prohlášení Francie, Německa, Španělska, Portugalska, Itálie a Polska ze dne 9. února 2011 o vyšší vzájemnosti mezi EU a jejími obchodními partnery.

(14)  Stanovisko EHSV k tématu Mezinárodní veřejné zakázky, Úř. věst. C 224, 30.8.2008, s. 32.

(15)  Viz KOM(2009) 592.

(16)  KOM(2010) 612 a KOM(2010) 623, oddíl II, s. 36.

(17)  Článek 45 – Osobní situace zájemce nebo uchazeče.

(18)  Článek 54 – Kritéria pro kvalitativní výběr.

(19)  Viz Rada pro konkurenceschopnost, 10. prosince 2010, Závěry o integrované průmyslové politice pro éru globalizace, s. 15.


Top