EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52007AR0083

Stanovisko Výboru regionů – Evropský výzkumný prostor – Nové perspektivy

OJ C 305, 15.12.2007, p. 25–29 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

15.12.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 305/25


Stanovisko Výboru regionů – Evropský výzkumný prostor – Nové perspektivy

(2007/C 305/06)

VÝBOR REGIONŮ

zdůrazňuje, že proces vytvoření Evropského výzkumného prostoru je třeba zintenzívnit, pokud má být dosaženo cíle vytvořit z Evropy vůdčí znalostní společnost a nejdynamičtější hospodářství; regiony v rámci svých výzkumných politik díky podpůrným programovým, strukturálním a legislativním rámcovým podmínkám významně přispívají k vytvoření pulzujícího Evropského výzkumného prostoru;

podporuje myšlenku koordinovat regionální, národní a evropské výzkumné programy a priority; s poukázáním na zásadu subsidiarity však zdůrazňuje odpovědnost členských států i regionálních a místních orgánů za vědu a výzkum a i nadále odmítá výzkum centralizovaný a plánovaný na evropské úrovni;

považuje pokrok u mobility vědeckých pracovníků včetně nezbytných legislativních úprav v oblasti práva pobytu a důchodu, jakož i doprovodná podpůrná opatření prospěšná pro rodinu za obzvláště významná pro rozvoj Evropského výzkumného prostoru;

zdůrazňuje nezbytnost vytvoření norem a ochranných práv k zabezpečení duševního vlastnictví; sepsání evropské charty pro zacházení s duševním vlastnictvím z veřejných výzkumných zařízení a vysokých škol může významně přispět k utváření Evropského výzkumného prostoru a k podporování sítí spolupráce;

vybízí vysoké školy, aby hledaly nové cesty spolupráce mezi veřejnými zařízeními a soukromým sektorem, například v rámci společných fondů pro inovace. Vysoké školy musí být ve svých regionech vnímány a podporovány jako inovační motor.

Odkazy

Zelená kniha Evropský výzkumný prostor: nové perspektivy

KOM(2007) 161 v konečném znění

Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Zlepšení předávání znalostí mezi výzkumnými institucemi a průmyslem v celé Evropě: otevřené přijetí inovace – provádění lisabonské agendy

KOM(2007) 182 v konečném znění

Zpravodaj

:

Michael SCHROEREN (DE/ELS), poslanec zemského sněmu spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko

Politická doporučení

VÝBOR REGIONŮ

1.

zdůrazňuje velký význam vytvoření Evropského výzkumného prostoru pro hospodářský a sociální rozvoj a inovační schopnost Evropy, pro dosažení lisabonského cíle a pro udržitelný a vyvážený růst a úspěch regionů Evropy, jakož i pro zlepšení životní kvality jejích občanů;

2.

podporuje názor, že od rozhodnutí Evropské rady v Lisabonu v březnu 2000 o vytvoření Evropského výzkumného prostoru byla učiněna významná opatření k jeho uskutečnění; tento proces je však třeba zintenzívnit, má-li být dosaženo cíle dalšího rozvoje Evropy směrem k vůdčí znalostní společnosti a k nejdynamičtějšímu hospodářskému prostoru;

3.

vítá proto iniciativu Evropské komise, jejíž zelená kniha má být přehledem pokroku, úspěchů a neúspěchů na cestě k Evropskému výzkumnému prostoru od jeho vytvoření v roce 2000 a zabývat se novými myšlenkami se zohledněním nového vývoje;

4.

považuje pokrok u mobility vědeckých pracovníků včetně nezbytných legislativních úprav v oblasti práva pobytu a důchodu, jakož i doprovodná podpůrná opatření prospěšná pro rodinu za obzvláště významná pro rozvoj Evropského výzkumného prostoru. Dále může větší koordinace a spolupráce členských států a regionů na výzkumných programech vést k součinnosti, a tím k přidané hodnotě Evropského výzkumného prostoru, a posílit tak konkurenceschopnost Evropy na celosvětovém trhu znalostí. Posílení předávání znalostí, také prostřednictvím spolupráce v inovačních uskupeních, je v této souvislosti velmi nutné. Podpůrné programy EU, zejména 8. rámcový program pro výzkum by měl být příslušně vybudován a zaměřen a ještě účinněji než doposud propojen s evropskými strukturálními fondy;

5.

zdůrazňuje velký význam regionů, které v rámci svých výzkumných politik díky podpůrným programovým, strukturálním a legislativním rámcovým podmínkám významně přispívají k vytvoření evropské přidané hodnoty v oblasti výzkumu a k utváření Evropského výzkumného prostoru a oživují ho. Legislativní rámcové podmínky EU by měly být stanoveny jen tam, kde je to k vytvoření Evropského výzkumného prostoru bezpodmínečně nutné a kde koordinační opatření nestačí, ani v rámci metody otevřené koordinace. Dalekosáhlejší centralizující plánování na evropské úrovni se i nadále zamítají;

6.

rád by upozornil na značný význam měst a regionů při rozvíjení inovačního prostředí. Jejich činnosti podstatným způsobem ovlivňují jak vytváření Evropského výzkumného prostoru, pokud jde o mobilitu vědeckých pracovníků (pouze přizpůsobivé, tolerantní a inovační prostředí přitahuje vědecké pracovníky), tak jako vývojových center výzkumné infrastruktury. V tomto případě jsou důležité místní politiky inovací, technologická centra, podnikatelské líhně, vědecké parky a rizikový kapitál;

7.

postrádá v zelené knize o evropském výzkumném prostoru přístup, dle kterého by se posílená spolupráce mezi veřejně financovaným výzkumem a jinými aktéry společnosti týkala i místních a regionálních samospráv. Nejedná se pouze o průmysl, kterého se to v některých případech týká. V řadě členských států jsou místní a regionální orgány zodpovědné za důležité oblasti všeobecného blahobytu. Spolupráce vysokých škol a veřejných aktérů musí být prohloubena, neboť existuje velká nutnost provádět „sociální inovace“, zejména proto, aby bylo možno vyrovnat se s velkými výzvami pro společnost, a tím přispět k provádění Lisabonské strategie;

K mobilitě vědeckých pracovníků

8.

podporuje názor, že tematická, prostorová a institucionální mobilita vědeckých pracovníků je velmi významná pro další rozvoj a předávání znalostí, a proto by se měla stát samozřejmou součástí dnešních profesních životopisů a kariér;

9.

sdílí názor, že takto popsaná mobilita vědeckých pracovníků je v současnosti stále ještě často omezována nedostatečnými legislativními a institucionálními rámcovými podmínkami, jakož i špatnými pracovními podmínkami a překážkami profesního růstu;

10.

zdůrazňuje, že je důležité vést odbornou přípravu vědeckých pracovníků v různých částech Evropské unie včetně nových členských států. Odborná příprava vědeckých pracovníků probíhající v celé EU zaručí více rovných příležitostí, a to i z hlediska přístupu k výzkumné odborné přípravě, a zajistí tak, že potenciál talentů v Evropě bude co nejlépe využit ve prospěch celé EU. Toto hledisko zdůrazňuje význam financování univerzit a výzkumných institutů, jakož i nástrojů financování EU a vnitrostátních nástrojů financování a opatření místních a regionálních orgánů;

11.

povzbuzuje místní a regionální orgány k tomu, aby přijaly veškerá možná opatření na zlepšení mobility ve všech oblastech (především i mezi vědou a průmyslem), které spadají do jejich působnosti. Velký význam při tom má úzká spolupráce mezi podniky, vysokými školami a výzkumnými zařízeními v celé Evropě, ale i s politickými subjekty a správami na místní, regionální a národní úrovni. Musí být trvale posilován podíl žen ve vědeckých profesích. V této souvislosti mají zvláštní význam flexibilní pravidla pro profesní dráhu a pracovní dobu, pravidla k převodu nároků na důchodové zabezpečení, ale také nabídky péče o děti odpovídající potřebě a další doprovodná opatření přátelská k rodinám (např. pomoc při nástupu do zaměstnání manžela/manželky a životního partnera/partnerky);

12.

zdůrazňuje, že je nutno získat vynikající vědecké pracovníky ze zemí mimo Evropu, a proto vyzdvihuje význam evropských programů mobility, jako je program Marie-Curie, a vítá podpůrná opatření, která byla v některých regionech přijata s cílem přilákat vědecké pracovníky zpět;

13.

v této souvislosti zásadně podporuje nezbytnost většího otevření regionálních a národních programů pro výzkum a vývoj, vidí ale potřebu vyjasnit jejich konkrétní podobu;

14.

potvrzuje roli EU, která spočívá v tom, že bude na základě metody otevřené koordinace díky transparentnosti a uvádění příkladů osvědčených postupů z regionů podporovat větší soulad opatření regionálních a národních orgánů na podporu mobility;

K vybudování vynikající výzkumné infrastruktury

15.

potvrzuje svoji podporu pro nezbytné vybudování moderní a výkonné evropské výzkumné infrastruktury, zejména i vytvořením moderních virtuálních sítí a databází znalostí a podporuje názor, že se pro tyto účely kromě evropských zdrojů musí podařit přilákat regionální, národní a soukromé prostředky. Rozhodující význam má v této souvislosti dosažení cíle 3 % HDP s dvoutřetinovým podílem soukromého sektoru;

16.

potvrzuje svůj názor, že pro zajištění mezinárodní konkurenceschopnosti Evropského výzkumného prostoru se musí pokročit v propojení a v dalším rozvoji stávajících výzkumných zařízení. Evropské strukturální fondy mohou významně přispět k financování a zřizování nových výzkumných infrastruktur. Kromě toho by se mělo usilovat o užší napojení na rámcový program pro výzkum. Tento aspekt resp. úloha strukturálních fondů při vytváření Evropského výzkumného prostoru je doposud v zelené knize příliš málo objasněna;

17.

navrhuje, aby se v této souvislosti diskutovala i otázka zavádění a financování evropské mapy, kterou předložilo Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastruktury ESFRI jako důležitý mezník pro vytvoření Evropského výzkumného prostoru. V popředí by přitom měly být jasné a transparentní rozhodovací procesy a kritérium vynikající kvality;

18.

vítá proto snahy různých regionů umožnit díky větší nezávislosti vysokých škol větší zapojení soukromé sféry a výslovně je vybízí, aby našly nové cesty spolupráce mezi veřejnými zařízeními a soukromým sektorem, například v rámci společných fondů pro inovace, které by mohly jít příkladem i udržitelnému využívání a zajištění veřejných zdrojů. Vysoké školy musí být ve svých regionech více než doposud vnímány a podporovány jako inovační motor a zapojeny na regionální, národní a evropské úrovni do příslušných diskusí;

19.

souhlasí s názorem, že je nutné více koordinovat veřejnou i soukromou činnost členských států EU, jakož i jejich činnosti v oblasti výzkumu a vývoje, a považuje metodu otevřené koordinace za vhodný nástroj, jak lze v tomto ohledu dosáhnout součinnosti;

K posílení výzkumných zařízení a k jejich zaměření na vynikající kvalitu

20.

zdůrazňuje význam vysokých škol a mimouniverzitních výzkumných zařízení pro základní a aplikovaný výzkum jako motoru celospolečenského, kulturního a hospodářského rozvoje v jejich regionech a v meziregionálních souvislostech. Výbor se v tomto smyslu zasazuje za širší pojetí pojmu inovace, který neobsahuje jen hospodářský význam;

21.

zdůrazňuje význam přeshraniční spolupráce mezi vysokými školami a výzkumnými zařízeními s mimouniverzitními partnery v oblasti průmyslu a hospodářství, správy, kultury a s dalšími sociálními skupinami;

22.

podporuje i snahy o zřízení virtuálních center excelence a vyzdvihuje v této souvislosti úsilí regionů o podporu spolupráce zainteresovaných subjektů v rámci uskupení – i virtuálních;

23.

vítá veškerou činnost EU směřující k posílení těchto opatření prostřednictvím vhodných programů podpory popř. hlavních směrů podpory jakožto součásti těchto programů – např. v rámci 7. rámcového programu EU pro výzkum a vybízí k užší spolupráci uvedených institucí a zainteresovaných subjektů za účelem dosažení nezbytného minimálního objemu a vytvoření vynikajících, na mezinárodním poli viditelných uskupení s tím, že budou příslušné programy dále cíleně rozvíjeny;

24.

konstatuje, že minimální objem, jehož dosažení je cílem, závisí na předmětu studie, oblasti výzkumu a účastnících. Neměl by být použit jeden univerzální model pro všechny oblasti výzkumu nebo všechny druhy podpory;

25.

vítá cíl najít přiměřenou rovnováhu mezi institucionálním a konkurenčním financováním, jenž byl předložen v zelené knize. Výbor regionů v souladu se svými dříve vyjádřenými názory žádá, aby pokračovala diskuse o přiměřené rovnováze mezi institucionálním a konkurenčním financováním. Pro dynamiku systému je velmi důležité, jak bude této rovnováhy dosaženo;

26.

je nakloněn tomu, jak již dříve zdůraznil, více důvěřovat vědeckým pracovníkům a jejich týmům (zdola nahoru), že vyberou zajímavé a užitečné oblasti výzkumu, a dobrovolným sítím, než postupům silně řízeným shora a s nimi spojené ritualizované spolupráci;

27.

zdůrazňuje současně, že kromě podpory vynikající úrovně a špičkových výkonů je nutno zajistit dobré vzdělání a odbornou přípravu pro občany ve všech regionech, jako základ pro individuální a společenský blahobyt a inovační schopnost regionů;

K demokratickému a účinnému přenosu znalostí

28.

souhlasí s výkladem o velkém významu digitálních médií pro demokratické přeshraniční šíření znalostí a vědeckých poznatků zaměřené na cílové skupiny, i pro politické konzultace, a podporuje šíření těchto znalostí i na základě mezinárodního propojení;

29.

zdůrazňuje právě v souvislosti s mezinárodní spoluprací nezbytnost vytvoření norem a ochranných práv k zabezpečení duševního vlastnictví, bez něhož by byla důvěryhodná spolupráce v interinstitucionálním i přeshraničním prostředí – např. v uskupeních a centrech excelence – značně omezena;

30.

potvrzuje svůj postoj, že by pro tyto účely bylo zapotřebí podpořit jednak systematický vývoj a uplatňování evropských a mezinárodních právních předpisů, ale především přenos znalostí mezi průmyslem a veřejným výzkumem díky uveřejňování příkladů osvědčených postupů. Sepsání evropské charty pro zacházení s duševním vlastnictvím z veřejných výzkumných zařízení a vysokých škol přitom může významně přispět k utváření Evropského výzkumného prostoru a k podporování sítí spolupráce;

31.

důrazně upozorňuje na to, že i u větších projektů spolupráce EU, jako je např. Evropský technologický institut, musí být zajištěno zapojení a možnost spoluúčasti regionů a MSP;

Ke koordinaci výzkumných programů a priorit

32.

podporuje myšlenku koordinovat a sladit regionální a národní výzkumné programy a priority s ohledem na evropský výzkumný prostor a trh výzkumu a na cíl většího souladu výzkumných činností jednotlivých států a lepšího zaměření na společný cíl, kterým je vytvoření Evropského výzkumného prostoru. S poukázáním na zásadu subsidiarity se však zdůrazňuje odpovědnost členských států i regionálních a místních orgánů za vědu a výzkum a i nadále je odmítán výzkum centralizovaný a plánovaný na evropské úrovni;

33.

potvrzuje svůj postoj, že vytvoření Evropského výzkumného prostoru a výzkumu, jenž je i obsahově koordinován, lze zásadním způsobem podpořit tím, že se zajistí, aby orgány místní a regionální samosprávy měly dobré rámcové podmínky pro výzkum. To probíhá prostřednictvím podpůrných programů EU a 7. rámcového programu EU pro výzkum, avšak lze to značně urychlit i prostřednictvím příslušně sladěných a cílených strukturálních programů, které připouštějí součinnost mezi strukturální podporou a podporou výzkumu;

34.

přitom se řídí poznatkem, že v dotyčných regionech nelze jednoduše okopírovat úspěšné výzkumné a inovační modely a přenést je na jiné regiony resp. politické orgány. Nicméně mohou sloužit jako příklad pro rozvoj upravených modelů v jiných, i znevýhodněných regionech, s tím, že se zohlední příslušné strukturální, společenské a kulturní charakteristiky;

35.

souhlasí s názorem, že program na koordinaci vnitrostátních výzkumných programů se osvědčil a měl by být nadále rozvíjen;

36.

poukazuje na to, že srovnávání v rámci EU bude v regionech přijímáno jen tehdy, pokud bude zohledňovat konkrétní předpoklady, stav a požadavky vývoje jednotlivých regionů. Pro úspěšné srovnání EU v regionech musí být proto vypracovány vhodné ukazatele a metody zkoumání, které opravdu umožní vzájemné porovnávání regionů a povedou k využitelným výsledkům. Zapojení regionů do tohoto procesu vývoje je pro budoucí úspěch srovnávání nepostradatelné;

37.

postrádá v zelené knize o evropském výzkumném prostoru úvahy o tzv. „sociálních platformách“. Tato inovativní myšlenka má za cíl formulovat a provádět strategické agendy výzkumu v souvislosti s velkými společenskými výzvami, jakými jsou např. životní prostředí, stárnoucí obyvatelstvo a integrace. Je třeba uvítat skutečnost, že se v pracovním programu v části o spolupráci na témata společenské a humanitní vědy z prosince 2006 poukazuje na sociální platformy pro města a sociální soudržnost. Komise by měla ale tuto inovační cestu při definici budoucích otázek výzkumu dále prohlubovat, k čemuž mimo jiné již dochází v dialogu s výzkumnými pracovníky, veřejnými subjekty, podniky a občanskou společností;

K otevřenosti Evropského výzkumného prostoru vůči celému světu

38.

podporuje názor, že věda a výzkum by měly mít obecně mezinárodní povahu, a zdůrazňuje nezbytnost spolupráce přesahující EU a výměny znalostí a vědeckých pracovníků;

39.

vítá veškerou činnost členských států směřující k posílení této mezinárodní spolupráce prostřednictvím vytvoření příznivých rámcových podmínek jakož i příslušné novelizace přistěhovaleckého práva a vybízí k úzké spolupráci členských států v těchto oblastech;

K dalšímu postupu

40.

vítá iniciativu Evropské komise ohledně obecné veřejné diskuse se zapojením Výboru regionů, během níž musí být konkretizována a rozvinuta předložená prioritní témata a opatření na vytvoření Evropského výzkumného prostoru se zohledněním zásady subsidiarity, která platí v oblasti výzkumu.

V Bruselu dne 11. října 2007

předseda

Výboru regionů

Michel DELEBARRE


Top