EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 42006X0224(01)

Společné prohlášení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě, Evropského parlamentu a Komise o rozvojové politice Evropské unie: Evropský konsensus

OJ C 46, 24.2.2006, p. 1–19 (ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, NL, PL, PT, SK, SL, FI, SV)

24.2.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 46/1


Společné prohlášení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě, Evropského parlamentu a Komise o rozvojové politice Evropské unie: „Evropský konsensus“

(2006/C 46/01)

EVROPSKÝ KONSENSUS O ROZVOJI

Rozvoj jako výzva

1.

Odstraňování chudoby a udržitelný rozvoj nebyly ještě nikdy důležitější, než je tomu dnes. Kontext, ve kterém se o odstraňování chudoby usiluje, je stále globalizovanější a vzájemně závislejší svět; tato situace vytvořila nové příležitosti, ale také nové výzvy.

Boj proti celosvětové chudobě není pouze morální povinností – pomůže rovněž vybudovat stabilnější a spravedlivější svět, v němž bude více míru a prosperity a který bude výsledkem vzájemné závislosti bohatších a chudších zemí. V takovém světě bychom nedovolili, aby každou hodinu umíralo na následky chudoby 1 200 dětí, ani bychom nestáli nečinně, zatímco jedna miliarda lidí zápasí o to, jak přežít za méně než jeden dolar na den, a na HIV/AIDS, tuberkulózu a malárii umírá každoročně více než šest milionů lidí. Rozvojová politika je základem vztahů EU (1) se všemi rozvojovými zeměmi (2).

2.

Rozvojová spolupráce je sdílenou pravomocí Evropského společenství (3) a členských států. Politika Společenství v oblasti rozvojové spolupráce doplňuje odpovídající politiky prováděné členskými státy. Rozvojové země mají hlavní odpovědnost za svůj vlastní rozvoj. Vyspělé země však mají také odpovědnost. EU přijala závazek plnit své povinnosti jak na úrovní členských států, tak na úrovni Společenství. Vyvíjejíc společné úsilí, EU představuje důležitou sílu působící ve směru změny k lepšímu. EU zabezpečuje více než polovinu celosvětové pomoci a přijala závazek zvýšit tuto pomoc, jakož i zlepšit její kvalitu a účinnost. EU je pro rozvojové země také nejvýznamnějším hospodářským a obchodním partnerem a nabízí jim zvláštní obchodní výhody, zejména těm nejméně rozvinutým zemím.

3.

Členské státy a Společenství jsou stejnou měrou zavázány základními zásadami, základními hodnotami a rozvojovými cíli, dohodnutými na mnohostranné úrovni. Naše úsilí o koordinaci a harmonizaci musí přispívat ke zvýšené účinnosti pomoci. „Evropský konsensus o rozvoji“ předkládá za tímto účelem a na základě pokroku dosaženého v právě uplynulých letech poprvé společný rámec, kterým se řídí opatření EU v oblasti rozvojové spolupráce na úrovni jejích členských států i na úrovni Společenství. Tento společný rámec je předmětem první části prohlášení, přičemž druhá část stanovuje rozvojovou politiku Evropského společenství, která by měla řídit provádění tohoto rámce na úrovni Společenství, a dále definuje priority pro konkrétní opatření na úrovni Společenství.

4.

Evropský konsensus o rozvoji je společně dohodnut Radou a zástupci vlád členských států zasedajícími v Radě, Evropskou komisí a Evropským parlamentem.

ČÁST I: ROZVOJOVÝ RÁMEC EU

První část Evropského konsensu o rozvoji stanoví společné cíle a zásady rozvojové spolupráce. Opětovně potvrzuje závazek EU v oblasti odstraňování chudoby, vlastní odpovědnosti, partnerství, zvyšování podpory a její kvality a podporování soudržnosti rozvojové politiky. Tato první část bude na základě doplňkovosti vodítkem pro činnost Společenství a členských států v oblasti rozvojové spolupráce ve všech rozvojových zemích (4).

1.   Společné cíle

5.

Hlavním a průřezovým cílem rozvojové spolupráce EU je odstraňování chudoby v kontextu udržitelného rozvoje, včetně plnění rozvojových cílů tisíciletí.

6.

Rozvojových cílů tisíciletí je osm a jsou to tyto: odstraňovat extrémní chudobu a hlad; zajistit základní vzdělání pro všechny; šířit zásady rovnosti pohlaví a osamostatnění žen; snížit dětskou úmrtnost; zlepšit zdravotní stav matek; bojovat proti HIV/AIDS, malárii a jiným nemocem; zajistit udržitelné životní prostředí a světové partnerství pro rozvoj.

7.

Znovu potvrzujeme, že ústředním cílem je rozvoj samotný a že udržitelný rozvoj zahrnuje oblast řádné správy věcí veřejných a lidských práv, jakož i aspekty politické, hospodářské, sociální a environmentální.

8.

EU je rozhodnuta vyvíjet činnost na podporu dosahování těchto cílů, jakož i rozvojových cílů dohodnutých na nejdůležitějších konferencích a summitech OSN (5).

9.

Znovu potvrzujeme svůj závazek podporovat soudržnost rozvojové politiky, založené na zajištění toho, aby Unie přihlížela k cílům rozvojové spolupráce při provádění všech politik, které by mohly mít vliv na rozvojové země, jakož i na zajištění podpory rozvojových cílů prostřednictvím těchto politik.

10.

Rozvojová pomoc bude i nadále podporovat chudé lidi ve všech rozvojových zemích, a to jak v zemích s nízkým příjmem, tak i zemích s příjmem průměrným. EU bude i nadále dávat přednost podpoře nejméně rozvinutých zemí a jiných zemí s nízkými příjmy v zájmu dosažení vyrovnanějšího celosvětového rozvoje, přičemž uznává, jak je důležité, aby jednotlivé členské státy soustředily svou pomoc na oblasti a regiony, ve kterých mají komparativní výhody a mohou nejvíce přispět k boji proti chudobě.

2.   Multidimenzionální aspekty odstraňování chudoby

11.

Chudoba zahrnuje všechny oblasti, ve kterých se lidé obou pohlaví nacházejí ve špatných životních podmínkách a je na ně nahlíženo jako na osoby, jež v různých společnostech a místních souvislostech nedisponují žádnými prostředky. Hlavní aspekty chudoby zahrnují ekonomické, lidské, politické, sociálně kulturní a ochranné schopnosti. Chudoba souvisí s lidskými schopnostmi, jako je spotřeba a zajištění potravin, zdraví, vzdělání, práva, schopnost hlásit se o svá práva, bezpečnost zejména pro chudé, jakož i důstojnost a slušné zaměstnání. Boj proti chudobě bude proto úspěšný pouze v případě, že stejná důležitost bude přikládána investicím do lidí (zaprvé a zejména do zdraví a vzdělání a boje proti HIV/AIDS), do ochrany přírodních zdrojů (jako jsou lesy, vody, mořské zdroje a půda) pro zajištění živobytí na venkově, jakož i investicím do tvorby bohatství (s důrazem na otázky, jako je podnikatelský duch, tvorba pracovních míst, přístup k úvěrům, vlastnická práva a infrastruktura). Posílení postavení žen je klíčem k veškerému vývoji a základní částí všech politických strategií by měla být rovnost žen a mužů.

12.

Agenda rozvojových cílů tisíciletí a ekonomické, sociální a environmentální aspekty odstraňování chudoby v kontextu udržitelného rozvoje zahrnují mnoho rozvojových činností od demokratické správy věcí veřejných po politické, hospodářské a sociální reformy, předcházení konfliktům, sociální spravedlnost, propagování lidských práv a rovného přístupu k veřejným službám, vzdělání, kultuře, zdravotnictví, včetně sexuálního a reproduktivního zdraví a práv, jak jsou uvedeny v agendě Mezinárodní konference o populaci a rozvoji (ICPD) pořádané v Káhiře, životního prostředí a udržitelného řízení přírodních zdrojů, hospodářského růstu zaměřeného na otázky chudoby, obchodu a rozvoje, migrace a rozvoje, bezpečnosti potravin, dětských práv, rovnosti žen a mužů, jakož i včetně podpory sociální soudržnosti a slušného zaměstnání.

3.   Společné hodnoty

13.

Partnerství a dialog EU a třetích zemí podpoří společné hodnoty v oblasti: dodržování lidských práv, základních svobod, míru, demokracie, řádné správy věcí veřejných, rovnosti žen a mužů, právního státu, solidarity a spravedlnosti. EU je pevně zavázána k účinnému multilateralismu, v rámci kterého všechny státy světa sdílejí odpovědnost za rozvoj.

4.   Společné zásady

4.1   Vlastní odpovědnost, partnerství

14.

EU je zavázána zásadou vlastní zodpovědnosti v oblasti rozvojových strategií a programů dodržovanou partnerskými zeměmi. Rozvojové země jsou především odpovědné za vytváření pozitivního vnitrostátního prostředí pro mobilizaci svých vlastních zdrojů, včetně vedení soudržných a účinných politik. Tyto zásady umožní poskytování přizpůsobené pomoci odpovídající zvláštním potřebám přijímající země.

15.

EU a rozvojové země sdílejí odpovědnost za své společné úsilí v rámci svého partnerství. EU bude podporovat partnerské země při omezování chudoby a při jejich rozvojových a reformních strategiích zaměřených na rozvojové cíle tisíciletí, a budou harmonizovat systémy a postupy se svými partnerskými zeměmi. Ukazatele pokroku a pravidelné hodnocení pomoci jsou velmi významné pro lepší zaměření pomoci EU.

16.

EU uznává důležitý význam dohlížecí role demokraticky zvolených zástupců občanů. Proto podporuje zvýšené zapojení národních shromáždění, parlamentů a místních orgánů.

4.2.   Zevrubný politický dialog

17.

Politický dialog představuje důležitý způsob, jak podpořit plnění rozvojových cílů. V rámci politického dialogu vedeného členskými státy a orgány Evropské unie – Radou, Komisí a Parlamentem – v rámci jejich příslušných pravomocí se bude pravidelně vyhodnocovat dodržování zásad řádné správy věcí veřejných, lidských práv, demokratických principů a právního státu s cílem dosáhnout společného chápání problémů a stanovit podpůrná opatření. Tento dialog zahrnuje důležitý preventivní aspekt a jeho cílem je zajistit dodržování uvedených zásad. Dialog se bude rovněž zabývat bojem proti korupci a bojem proti nedovolenému přistěhovalectví a obchodování s lidmi.

4.3.   Účast občanské společnosti

18.

EU podporuje širokou účast všech zúčastněných stran na rozvoji jednotlivých zemí a povzbuzuje k účasti všechny součásti společnosti. Velmi důležitou úlohu v oblasti podpory demokracie, sociální spravedlnosti a lidských práv zastávají zejména občanská společnost, včetně hospodářských a sociálních partnerů, jako jsou odbory, zaměstnavatelské organizace a soukromý sektor, nevládní organizace a jiní aktéři nevládního sektoru partnerských zemí. EU zesílí svou podporu při vytváření kapacity nevládních činitelů v zájmu posílení jejich účasti na procesu rozvoje a v zájmu dosažení pokroku v politickém, sociálním a hospodářském dialogu. Rovněž bude uznána významná role, kterou hraje evropská občanská společnost; za tímto účelem bude EU věnovat zvláštní pozornost informování o rozvoji a zvyšování povědomí mezi občany EU.

4.4   Rovnost mužů a žen

19.

Podpora rovnosti mužů a žen a ženských práv není stěžejní pouze sama o sobě; jde i o určité základní lidské právo a otázku sociální spravedlnosti a tento aspekt je rozhodující při plnění všech rozvojových cílů tisíciletí a při provádění Pekingské akční platformy, Káhirského akčního programu a Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen. EU proto zdůrazní aspekt rovnosti mužů a žen ve všech svých politikách a ve své praxi v oblasti vztahů s rozvojovými zeměmi.

4.5   Vypořádání se s oslabenou rolí státu

20.

EU bude lépe řešit otázky problémových partnerů a zranitelných států, kde žije třetina světové chudé populace. EU zesílí své úsilí v oblasti prevence konfliktů (6) a podpoří opatření proti oslabování role státu v oblasti reformy veřejné správy, budování právního státu, boje proti korupci a budování životaschopných státních institucí, čímž se napomůže plnění celé řady základních funkcí a zabezpečí potřeby jejich občanů. EU bude podle možnosti přispívat v rámci celostátních systémů a strategií ke zvyšování kapacity oslabených států. EU je toho názoru, že by se měla i nadále snažit o to, aby nedocházelo k případům úpadku států, a to i v těch nejsložitějších situacích.

21.

V přechodových situacích bude EU podporovat propojení mezi nouzovou pomocí, obnovou a dlouhodobým rozvojem. Proces rozvoje v pokrizové situaci bude řízen integrovanými transformačními strategiemi, které budou mít za cíl obnovení institucionálních kapacit, základní infrastruktury a sociálních služeb, zlepšené zajišťování potravin a poskytování trvalých řešení pro uprchlíky a vysídlené osoby, jakož i bezpečnost občanů obecně. Opatření EU budou prováděna v rámci multilaterálního úsilí, včetně činnosti Komise OSN pro budování míru, a jejich cílem bude opětovné potvrzení zásady vlastní odpovědnosti a partnerství.

22.

Některé rozvojové země jsou zvláště zranitelné, pokud jde o přírodní katastrofy, podnební změna, zhoršování životního prostředí a vnější hospodářské otřesy. Členské státy a Společenství budou podporovat prevenci a připravenost těchto zemí, pokud jde o katastrofy, s cílem zvýšit jejich odolnost při čelení těmto výzvám.

5.   Zvyšování podpory a její kvality

5.1   Navýšení finančních zdrojů

23.

Rozvojová oblast představuje i nadále dlouhodobý závazek. EU přijala harmonogram pro členské státy, aby do roku 2015 dosáhla úrovně 0,7 % HND s průběžným společným cílem 0,56 % do roku 2010 (7), a vyzývá své partnery, aby tento příklad následovali. Tyto závazky znamenají, že roční pomoc EU by se měla v roce 2010 zdvojnásobit na více než 66 miliard EUR. Bude se dále zvažovat úleva v oblasti dluhů, jakož i inovační zdroj financování v zájmu zvýšení disponibilních zdrojů udržitelným a předvídatelným způsobem. Nejméně polovina tohoto zvýšení pomoci bude přidělena Africe, přičemž se budou plně respektovat priority jednotlivých členských států ohledně rozvojové pomoci. Zdroje se přidělí objektivně a transparentně na základě potřeb a výkonnosti přijímajících zemí, přičemž se vezmou v úvahu konkrétní situace.

24.

V zájmu splnění rozvojových cílů tisíciletí se budou i nadále klást priority na nejméně rozvinuté a jiné země s nízkými příjmy, jak se to odráží i ve vysokém podílu pomoci EU jdoucí do těchto zemí (8). EU rovněž zůstává odhodlána k podpoře vývoje ve prospěch chudých v zemích se středními příjmy, zejména v zemích s nižšími středními příjmy, a naše rozvojová pomoc všem rozvojovým zemím bude zaměřena na odstraňování chudoby s jejími více aspekty, v kontextu udržitelného rozvoje. Zvláštní pozornost bude věnována oslabeným státům a osamoceným dárcům.

5.2   Efektivnější podpora

25.

EU poskytne nejen více pomoci, ale i kvalitnější pomoci. Administrativní náklady na pomoc budou sníženy a její celkový účinek se zlepší. EU má závazek pracovat se všemi rozvojovými partnery na zlepšování kvality a účinku poskytované pomoci a na zlepšování dárcovských postupů, jakož i pomáhat našim partnerským zemím využívat zvýšené toky pomoci efektivnějším způsobem. EU zavede a bude monitorovat své závazky v oblasti účinnosti pomoci (9) ve všech rozvojových zemích, včetně stanovení konkrétních cílů pro rok 2010. Nejdůležitějšími zásadami jsou v tomto směru vlastní odpovědnost jednotlivých států, koordinace a harmonizace dárcovského aspektu, počínající přímo v terénu, přizpůsobení vnitrostátním systémům jednotlivých zemí a orientace na výsledky.

26.

Rozvojovou pomoc je možné poskytovat různými postupy, které se mohou navzájem doplňovat (pomoc v oblasti projektů, podpora odvětvových programů, podpora rozpočtů na úrovni odvětví a globální, humanitární pomoc a pomoc zaměřená na předcházení krizím, podpora občanské společnosti a prostřednictvím občanské společnosti, sbližování norem, standardů a právních předpisů atd.) v souladu s tím, co je optimální pro každou zemi. Pokud to okolnosti umožní, měla by být zvýšena podpora rozpočtů na úrovni odvětví a globální jako prostředek posílení vlastní odpovědnosti, jakož i podpořena odpovědnost a postupy partnerů na celostátní úrovni v zájmu financování národních strategií odstraňování chudoby (včetně provozních nákladů rozpočtových kapitol zdravotnictví a vzdělávání) a v zájmu podpory řádné a transparentní správy veřejných financí.

27.

Partnerské země potřebují stabilní pomoc pro efektivní plánování. EU je proto zavázána k mechanismům pomoci, které jsou předvídatelnější a nepodléhají výkyvům.

28.

Snižování dluhů rovněž umožňuje předvídatelné financování. EU je odhodlána nalézt řešení neudržitelného dluhového zatížení, zvláště zůstávajících multilaterálních dluhů silně zadlužených chudých zemí, a v případě potřeby a pokud to bude vhodné i zemí ohrožených vnějšími otřesy a zemí, kde došlo ke konfliktům.

29.

EU bude podporovat další osvobození pomoci od jakýchkoli podmínek jdoucích nad stávající doporučení OECD, zejména u potravinové pomoci.

5.3   Koordinace a doplňkovost

30.

V duchu Smlouvy budou Společenství a členské státy zlepšovat koordinaci a doplňkovost. Nejlepším způsobem, jak zajistit doplňkovost, je reagovat na priority partnerských zemí na národní a regionální úrovni. EU bude zlepšovat koordinaci, harmonizaci a sbližování (10). EU podporuje partnerské země, aby samy řídily svůj rozvojový postup, jakož i širokou účast všech přispěvatelů na národních harmonizačních programech. V případě potřeby EU zavede flexibilní harmonogramy určující způsoby, jakými její členské státy mohou přispívat k harmonizačním plánům a harmonizačnímu úsilí jednotlivých zemí.

31.

EU je odhodlána podporovat lepší koordinaci a komplementaritu dárců tím, že bude vykonávat činnost směřující k společnému víceletému programování, založenou na snižování chudoby partnerských zemí nebo na podobných strategiích a na vlastních národních rozpočtových postupech, přičemž prováděcí mechanismy zahrnují společné analýzy, společné mise více dárců a používání režimů spolufinancování.

32.

EU zaujme vedoucí roli při plnění závazků Pařížské deklarace v oblasti zlepšování poskytování pomoci a v tomto směru přijala čtyři další závazky: poskytovat veškerou pomoc při budování kapacit prostřednictvím koordinovaných programů se zvýšeným využitím režimů zavedených mezi více dárci; dodávat 50 % mezivládní pomoci prostřednictvím vnitrostátních systémů, včetně zvyšování procentního podílu naší pomoci poskytované prostřednictvím podpory rozpočtu nebo celoodvětvovými přístupy; nezřizovat žádné další nové útvary pro provádění nových projektů; snížit počet nekoordinovaných misí o 50 %.

33.

EU zúročí zkušenosti nových členských států (jako je řízení transformačního procesu) a pomůže posílit roli těchto zemí jako nových dárců.

34.

EU se zaváže k provádění této agendy v těsné spolupráci s partnerskými zeměmi, jinými bilaterálními rozvojovými partnery a multilaterálními aktéry, jako jsou OSN a mezinárodní finanční instituce, aby se tak zabránilo zdvojování úsilí a aby se dosáhlo maximálního účinku a efektivity globální pomoci. EU bude rovněž podporovat větší váhu rozvojových zemí v mezinárodních institucích.

6.   Soudržnost rozvojové politiky

35.

EU se plně zavazuje k přijetí opatření k dalšímu zlepšování soudržnosti rozvojové politiky v celé řadě oblastí (11). Je důležité, aby nerozvojové politiky podporovaly úsilí rozvojových zemí při dosahování rozvojových cílů tisíciletí. EU přihlíží k cílům rozvojové spolupráce při provádění všech politik, které by mohly mít dopad na rozvojové země. Aby se tento závazek stal skutečností, EU posílí postupy v rámci soudržnosti rozvojové politiky a její nástroje a mechanismy na všech úrovních, zabezpečí přiměřené zdroje a bude sdílet své osvědčené postupy v zájmu podpory těchto cílů. To představuje další podstatné přispění EU k uskutečnění rozvojových cílů tisíciletí.

36.

EU silně podporuje rychlé a ambiciózní dokončení rozvojového kola v Dohá a Dohod o ekonomickém partnerství EU-AKT, což je v zájmu podpory boje proti chudobě. Rozvojové země by se měly rozhodnout pro reformu obchodní politiky v souladu se svými širšími národními rozvojovými plány. Zabezpečíme dodatečnou podporu v zájmu pomoci chudým zemím při budování kapacit v oblasti obchodování. Zvláštní pozornost bude věnována nejméně rozvinutým a nejvíce ohroženým zemím. EU bude i nadále usilovat o řádně navazující otevření trhů, zejména u produktů exportního významu pro rozvojové země, podporované otevřeným, spravedlivým, vyrovnaným a pravidly podloženým mnohostranným obchodním systémem, který zohledňuje zájmy a obavy méně vyspělých států. EU se bude zabývat otázkami zvláštního a diferencovaného zacházení a problémem snižování významu preferenčního zacházení s cílem podpory obchodu mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi, jakož i mezi rozvojovými zeměmi navzájem. EU bude i nadále podporovat, aby všechny rozvinuté země přijaly zásadu přístupu bez kvót a bez cel pro méně vyvinuté země, a to ještě před skončení kola v Dohá nebo jako obecnější zásadu. V rámci reformované Společné zemědělské politiky (SZP) EU podstatně sníží narušení oblasti obchodu související s jejími podpůrnými opatření směrem k zemědělskému sektoru a bude podporovat další rozvoj zemědělství v rozvojových zemích. V souladu s rozvojovými potřebami EU podporuje cíle asymetrie a flexibility při provádění dohod o hospodářském partnerství. EU bude nadále věnovat zvláštní pozornost rozvojovým cílům zemí, s nimiž Společenství má nebo teprve uzavře dohody o rybolovu.

37.

Nejistota a násilné konflikty představují jedny z největších překážek dosažení rozvojových cílů tisíciletí. Bezpečnost a rozvoj jsou důležité a komplementární prvky vztahů EU se třetími zeměmi. V rámci svých vlastních opatření přispívají k vytváření bezpečného prostředí a k zastavení nelítostného koloběhu chudoby, válek, ničení životního prostředí a upadajících hospodářských, společenských a politických struktur. V rámci příslušných pravomocí Společenství a členských států bude EU posilovat kontrolu svého vývozu zbraní s cílem nedopustit, aby zbraně vyrobené v EU byly používány proti civilnímu obyvatelstvu nebo aby zhoršovaly existující napětí nebo konflikty v rozvojových zemích, a podnikne konkrétní kroky k omezení nekontrolovatelného šíření ručních střelných zbraní a lehkých zbraní a střeliva. EU rovněž silně podporuje zásadu zodpovědnosti za ochranu. Nemůžeme stát nečinně, když je páchána genocida, když se někdo dopouští válečných zločinů, etnických čistek nebo jinak jednoznačně jedná proti zásadám mezinárodního humanitárního práva a porušuje lidská práva. EU bude podporovat zesílenou roli regionálních a subregionálních organizací v rámci procesu posilování mezinárodního míru a bezpečnosti, včetně jejich kapacity koordinovat dárcovskou pomoc v oblastech předcházení konfliktů.

38.

EU podpoří posílení sociálního rozměru globalizace, čímž přispěje k zaměstnanosti a slušené práci pro všechny. Budeme usilovat o to, aby se migrace stala pozitivním faktorem rozvoje, a to podporou konkrétních opatření zaměřených na posílení jejich příspěvku k odstraňování chudoby, včetně usnadňování posílání peněz nazpět do rozvojových zemí a omezování „úniků mozků“ kvalifikovaných lidí. EU bude stát v čele celosvětového úsilí o omezení způsobů spotřeby a výroby neslučitelných s udržitelným rozvojem. Budeme pomáhat rozvojovým zemím v jejich provádění vícestranných dohod o životním prostředí a podporovat iniciativy v oblasti životního prostředí ve prospěch chudých. EU znovu potvrzuje svou odhodlanost k boji proti klimatickým změnám.

7.   Rozvoj, příspěvek k řešení globálních výzev

39.

Rozvojová opatření EU, zaměřená na odstraňování chudoby v kontextu udržitelného rozvoje, významně přispívají k optimalizaci přínosů a k spravedlivějšímu rozdělení nákladů globalizačního procesu mezi rozvojové země, což je v zájmu širšího míru a stability, jakož i odstraňování nerovností, které stojí v pozadí mnoha hlavních výzev, kterým čelí náš svět. Hlavním úkolem, který dnes stojí před mezinárodním společenstvím, je zajistit, aby byla globalizace pro celé lidstvo pozitivní silou.

40.

Snižování chudoby a podpora udržitelného rozvoje jsou cíli samy o sobě. Dosažení rozvojových cílů tisíciletí je rovněž v zájmu společného a individuálního dlouhodobého míru a bezpečnosti. Bez míru a bezpečnosti není možný rozvoj a není možné odstraňovat chudobu, a bez rozvoje a odstraňování chudoby nikdy nenastane trvalý mír. Rozvoj je rovněž tím nejúčinnějším řešením nedovoleného přistěhovalectví a obchodování s lidmi. Rozvoj hraje klíčovou roli při podpoře takových výrobních a spotřebitelských postupů, které omezí neblahé důsledky růstu na životní prostředí.

ČÁST II: ROZVOJOVÁ POLITIKA EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ

Tato druhá část evropského konsenzu o rozvoji stanoví obnovenou rozvojovou politiku Evropského společenství, která provádí evropskou vizi rozvoje stanovenou v první části pro zdroje svěřené Společenství v souladu se Smlouvou. Vyjasňuje roli Společenství a přidanou hodnotu i to, jak se na úrovni Společenství dosáhne funkčnosti cílů, zásad, hodnot, soudržnosti rozvojové politiky a závazků definovaných v této společné vizi. Určuje priority, které se odrazí v účinných a soudržných programech rozvojové spolupráce na úrovni států a regionů. Bude vodítkem pro plánování a provádění prvku rozvojové pomoci ve všech nástrojích Společenství a v rámci strategií spolupráce s třetími zeměmi (12). V ostatních politikách Společenství se vezme v úvahu jejich dopad na rozvojové země, aby se zajistila soudržnost rozvojové politiky.

41.

Politika Společenství v oblasti rozvojové spolupráce doplňuje politiky prováděné členskými státy (13).

42.

Hlavním cílem rozvojové politiky Společenství je odstraňování chudoby v kontextu udržitelného rozvoje, včetně plnění rozvojových cílů tisíciletí, jakož i podpora demokracie, řádné správy věcí veřejných a úcty k lidským právům, jak je definováno v části I. Na úrovní Společenství budou tyto cíle plněny ve všech rozvojových zemích a budou prováděny v rámci prvku rozvojové pomoci ve všech strategiích spolupráce Společenství s třetími zeměmi.

43.

Společenství uplatní všechny zásady definované v části I, včetně zásad týkajících se účinnosti pomoci: zásady vlastní odpovědnosti, partnerství, koordinace, harmonizace, přizpůsobení se systémům přijímající země a zaměření na výsledky.

44.

Společenství bude rovněž podporovat soudržnost rozvojových politik, založenou na tom, že Společenství přihlíží k cílům rozvojové spolupráce při provádění politik, které by mohly mít dopad na rozvojové země.

45.

Při provádění všech opatření Společenství uplatní posílený přístup k politice rovných příležitosti v oblasti průřezových otázek, jak bylo uvedeno v části 3.3 „Posílení přístupu založeného na politice rovných příležitostí“.

1.   Zvláštní úloha a komparativní výhody Společenství

46.

V rámci svých pravomocí svěřených jí Smlouvou hraje Komise důležitou úlohu v oblasti rozvoje. Zvláštní význam má v této souvislosti globální vliv Komise, její podpora soudržnosti rozvojové politiky, její konkrétní pravomoci a odbornosti, její právo iniciativy na úrovni Společenství, její podpora koordinace a harmonizace a její nadnárodní charakter. Společenství se vyznačuje svou komparativní výhodou a přidanou hodnotou, což umožňuje komplementaritu s dvoustrannými politikami členských států a jiných mezinárodních dárců.

47.

Jménem Společenství bude Komise usilovat o zabezpečení přidané hodnoty prostřednictvím těchto rolí:

48.

Za prvé je to globální účinkování. Komise je rozvojovým partnerem ve více zemích, než i ten největší z členských států, a v některých případech je tím jediným partnerem za EU, který vůbec existuje. Má společnou obchodní politiku, programy spolupráce týkající se prakticky každé rozvojové země a oblasti a politického dialogu vedeného společně s členskými státy. Komise je podporována rozsáhlou sítí delegací. To umožní Komisi reagovat na širokou škálu situací, včetně zranitelných států, z nichž se členské státy stáhly.

49.

Za druhé je to zajišťování soudržnosti rozvojové politiky v oblasti opatření Společenství (14) s podporou členských států, zejména tam, kde mají politiky Společenství významný dopad na rozvojové země, jako jsou politiky v oblasti obchodu, zemědělství, rybolovu a migrace, Čerpajíc z vlastní zkušenosti a z výhradní pravomoci v oblasti obchodu, Společenství má komparativní výhodu v poskytování podpory partnerským zemím v zájmu začlenění obchodu do národních rozvojových strategií a v zájmu co možná nejširší podpory regionální spolupráce.

50.

Za třetí je to podpora rozvoje osvědčené praxe. Komise bude spolu s členskými státy podporovat evropskou debatu o rozvoji a podpoře vývoje osvědčené praxe, jako je případná přímá rozpočtová podpora a odvětvová pomoc, uvolnění podmínek poskytování pomoci, přístup založený na výsledcích a decentralizace provádění pomoci. Posílením svých analytických kapacit získala Komise rovněž potenciál sloužit jako intelektuální centrum, pokud jde o některé rozvojové otázky.

51.

Za čtvrté je to podpora koordinace a harmonizace. Komise bude hrát aktivní roli při provádění Pařížské deklarace o účinnosti pomoci a bude jednou z hnacích sil při podpoře plnění závazků EU přijatých v Paříži v oblastech vlastní odpovědnosti, přizpůsobení, výsledků harmonizace a vzájemné odpovědnosti. Komise bude pokračovat v podpoře 3 K – koordinace, komplementarity a koherence, jako příspěvku EU k širší mezinárodní agendě v oblasti účinnosti pomoci. Společenství bude rovněž podporovat zvýšenou koordinaci pomoci při odstraňování následků katastrof a zvýšenou připravenost v kontextu stávajících mezinárodních systémů a mechanismů a s ohledem na vedoucí roli OSN při zajišťování mezinárodní koordinace.

52.

Za páté jde o faktor zásobování v oblastech, v nichž nabývá zvláštního významu objem a kritické množství.

53.

Za šesté bude Společenství podporovat demokracii, lidská práva, řádnou správu a úctu k mezinárodnímu právu s zvláštní ohledem na transparentnost a boj proti korupci. Zkušenosti Komise z oblasti podpory demokracie, lidských práv a budování státních institucí jsou pozitivní a budou dále rozvíjeny.

54.

Za sedmé, uplatňujíc zásadu účasti občanské společnosti, Komise bude podporována ze strany Evropského hospodářského a sociálního výboru, který hraje roli při podpoře dialogu s místními partnery v oblasti hospodářství a sociální politiky.

55.

Společenství dále usiluje o propagaci chápání vzájemné závislosti a o podporu solidarity Severu a Jihu. Proto bude Komise věnovat zvláštní pozornost opatřením zaměřeným na zvýšení povědomí a informovanosti občanů EU o rozvoji.

2.   Rozdílný přístup podle souvislostí a potřeb

2.1   Diferenciace při provádění rozvojové spolupráce

56.

Rozvojové cíle a zásady musí být plněny a dodržování závazků ohledně účinnosti pomoci (15) musí být prováděno, pokud jde o všechny aspekty rozvojové spolupráce. Ve všech rozvojových zemích použije Společenství nástroje a přístupy, které budou nejúčinnější při odstraňování chudoby a zajišťování udržitelného rozvoje.

57.

Provádění rozvojové spolupráce Společenství je nutně specifické pro každou zemi nebo region a je konkrétně přizpůsobena na míru každé partnerské zemi nebo regionu na základě toho, jaké má daná země potřeby, strategie, priority a aktiva. Diferenciace je tedy vzhledem k rozmanitosti partnerů a úkolů nezbytná.

58.

Rozvojové cíle představují cíle samy o sobě. Rozvojová spolupráce představuje jeden významný prvek v širší škále vnějších opatření, jež jsou všechna důležitá a měla by být koherentní, navzájem se podporovat a neměla by být navzájem podřízená a nadřízená. Strategické dokumenty pro jednotlivé země, regiony a témata jsou programovací nástroje Komise, které stanovují tento okruh politik a zajišťují jejich vzájemnou soudržnost.

59.

Rozvojovou pomoc je možné poskytovat různými postupy, které se mohou navzájem doplňovat (pomoc v oblasti projektů, podpora odvětvových programů, podpora rozpočtů na úrovni odvětví a globální, humanitární pomoc a pomoc zaměřená na předcházení krizím, podpora občanské společnosti a prostřednictvím občanské společnosti, sbližování norem, standardů a právních předpisů atd.) v souladu s tím, co je optimální pro každou zemi.

60.

Odstraňování chudoby je důležité mezi partnerskými zeměmi s průměrnými i s nízkými příjmy. Země s nízkými příjmy a nejméně rozvinuté země čelí na své cestě k plnění rozvojových cílů tisíciletí enormnímu výzvám. Podpora zemí s nízkými příjmy bude založena na strategiích odstraňování chudoby a soustředí se řádně na dostupnost základních služeb a přístup k nim, na hospodářskou diverzifikaci, na zajištění potravin a na zlepšení správy věcí veřejných a fungování institucí.

61.

Podpora určená zemím s průměrnými příjmy je pro dosažení rozvojových cílů tisíciletí rovněž důležitá. Mnohé země s nižšími průměrnými příjmy čelí stejným potížím jako země s nízkými příjmy. Velké množství chudých obyvatel světa žije v těchto zemích, které se často potýkají s nápadnými nerovnostmi a slabou správou věcí veřejných, což ohrožuje stálost jejich vlastního rozvojového procesu. Společenství jim proto i nadále poskytuje rozvojovou pomoc založenou na snižování chudoby těchto zemí nebo na podobných strategiích. Mnohé ze zemí s průměrnými příjmy hrají významnou strategickou úlohu v otázkách světové politiky, bezpečnosti a obchodu, přičemž vytvářejí světový veřejný majetek a mají důležité postavení v regionálním měřítku. Tyto země však rovněž snadno podléhají vnitřním a vnějším otřesům nebo právě procházejí procesem obnovy po konfliktech, nebo tyto konflikty zažívají.

62.

Předvstupní politika, pokud jde o rozvojové země, je zaměřená na perspektivu kandidátských zemí a zemí, které o statut kandidátských zemí usilují; kromě toho má evropská politika sousedství za cíl budovat privilegované partnerství se sousedními zeměmi a přiblížit je tak Unii, nabídnout jim účast na vnitřním trhu Společenství a podporovat dialog, reformy a sociální a hospodářský rozvoj. Tyto politiky mají jasné integrační zaměření, avšak zahrnují obvykle rovněž důležité rozvojové aspekty. Odstraňování chudoby a cíle sociálního rozvoje napomohou budování více prosperujících, spravedlivějších a tím i stabilnějších společností v zemích, které jsou převážně rozvojové. Nástroje, které mohou zabezpečovat technickou a finanční pomoc na podporu těchto politik, zahrnou případně rozvoj osvědčené praxe na podporu efektivního řízení a provádění. Politiky řídící tyto nástroje budou prováděny v širším rámci uvedeném v politice evropského sousedství a předvstupní politice a budou tvořit nedílnou součást širšího spektra vnějších akcí Společenství.

63.

Navrhovaná nová architektura nástrojů zaměřených na politiky, fungujících na horizontální úrovni (16), v oblasti pomoci Společenství může zajistit přiměřený rámec umožňující reagovat na různé souvislosti a podmínky. V tomto rámci se tématické programy vzájemně podporují a doplňují a jsou stanoveny podle své přidané hodnoty měnící se v závislosti na zeměpisných programech.

2.2   Objektivní a transparentní kritéria pro přidělování prostředků

64.

V rámci globálních geografických a tématických umístění se bude umístění zdrojů a přezkoušení jejich dalšího použití řídit s pomocí využití standardních, objektivních a transparentních kritérií pro umístění zdrojů založených na potřebách a výkonnosti. Vedle zvláštního charakteru různých programů budou brány v úvahu také zvláštní potíže, kterým čelí jednotlivé země nalézající se v krizových situacích, v konfliktech nebo země s častým výskytem přírodních katastrof.

65.

Kritéria týkající se potřeb zahrnují obyvatelstvo, příjem na obyvatele a rozsah chudoby, rozdělení příjmů a úroveň sociálního rozvoje; kritéria týkající se výkonnosti zahrnují pokrok v politické, hospodářské a sociální oblasti, pokrok v oblasti řádné správy věcí veřejných a efektivní využití pomoci, a zejména způsob, jakým země využívá omezených zdrojů pro rozvoj, a zda přednostně vychází ze svých vlastních zdrojů.

66.

Rozvojová politika musí odrážet rozdělení zdrojů, které bere v úvahu vliv takových zdrojů na snižování chudoby. V důsledku toho je třeba věnovat zvláštní pozornost situaci málo rozvinutých zemí a jiných zemí s nízkými příjmy, jako součást přístupu, který rovněž zahrnuje úsilí vlád partnerských zemí o snižování chudoby a jejich výkonnost a absorpční schopnost. Priorita, pokud jde o rozdělení celkových zdrojů, bude dávána málo rozvinutým zemím a jiným zemím s nízkými příjmy. Společenství by mělo nalézt způsoby, jak se více soustředit na ty nejchudší země, se zvláštním zaměřením na Afriku. Příslušná pozornost bude věnována zemím se středními příjmy, zejména zemím s nižšími středními příjmy, z nichž mnohé čelí stejným problémům jako země s nízkými příjmy.

3.   Reagování na potřeby partnerských zemí

3.1   Zásada soustředění při zachování flexibility

67.

Zásada soustředění bude vodítkem pro Společenství v rámci jeho programování na úrovni zemí a regionů. Toto představuje významný aspekt pro zajištění účinnosti pomoci. Společenství uplatní tuto zásadu ve všech svých programech na úrovni zemí a regionů. Rozumí se tím výběr omezeného množství oblastí činnosti v rámci procesu programování pomoci Společenství namísto rozptýlení úsilí do příliš mnoha odvětví. Tento výběr se uskuteční na úrovni zemí a regionů, aby byly dodrženy přijaté závazky ve věci partnerství, vlastní odpovědnosti a přizpůsobení.

68.

Tyto priority budou stanoveny během transparentního a zevrubného dialogu s partnerskými zeměmi na základě společné analýzy a takovým způsobem, aby byla zajištěna komplementarita dárců, zejména s členskými státy. Díky dostatečné flexibilitě v programování by mělo být rovněž možné rychle reagovat na nepředpokládané potřeby.

69.

Podle agendy harmonizace musí dárci společně usilovat o podporu obecných a odvětvových politik partnerských zemí. Společenství bude podporovat partnerské země, aby stály v čele přípravy a koordinace víceletého programování veškeré dárcovské podpory dané země. Strategie snižování chudoby orientované na rozvojové cíle tisíciletí nebo podobné národní strategie musí představovat výchozí bod tohoto úsilí.

3.2   Oblasti pro opatření Společenství

70.

Zvláštní role a komparativní výhody Společenství vedou k zaměření příspěvku Společenství do některých oblastí, v nichž komparativní výhody Společenství existují. Komise bude proto dále rozvíjet svou odbornost a kapacity v těchto oblastech. Zvláštní pozornost se bude věnovat budování nezbytných kapacit a odbornosti na úrovni zemí v souladu s procesem decentralizace a vlastní odpovědností partnerských zemí.

71.

Reagujíc na potřeby vyjádřené partnerskými zeměmi, Společenství bude aktivní zejména v oblastech, z nichž celá řada bude brána v úvahu pro svou komparativní výhodu.

Obchod a regionální integrace

72.

Společenství bude pomáhat rozvojovým zemím v oblasti obchodu a regionální integrace podporou spravedlivého a ekologicky udržitelného rozvoje a hladkého a postupného integrování do globální ekonomiky, jakož i spojováním obchodu a snižování chudoby, případně rovnocennými strategiemi. Prioritami v této oblasti jsou budování institucí a kapacit tak, aby byly nalezeny a účinně prováděny řádné obchodní a integrační politiky, jakož i podpora soukromého sektoru pro využití nových možností obchodu.

73.

Konkrétní opatření budou záviset převážně na charakteru partnerských zemí. Nejchudší země, zejména nejméně rozvinuté země a malé, vnitrozemské nebo ostrovní země, potřebují věnovat zvláštní důraz na stranu nabídky a zvýšit konkurenceschopnost soukromého sektoru.

74.

Překážky obchodu jsou často největší mezi rozvojovými zeměmi samotnými. Tyto překážky mohou být odstraněny regionální integrací. V případě zemí AKT toto rovněž napomůže při přípravě dohod o hospodářském partnerství. Pro mnohé země, obzvláště však pro ty, jejichž hlavním obchodním a investičním partnerem je EU, je sblížení předpisů o jednotném trhu EU prospěšné.

Životní prostředí a udržitelná správa přírodních zdrojů

75.

Společenství bude podporovat veškeré úsilí ze strany svých partnerských zemí ohledně zahrnutí environmentálních aspektů do oblasti rozvoje a bude pomáhat zvyšovat jejich kapacitu pro provádění vícestranných dohod o životním prostředí. Společenství věnuje zvláštní pozornost iniciativám zajišťujícím udržitelnou správu a zachování přírodních zdrojů, včetně aspektu přírodních zdrojů jako zdroje příjmu a jako prostředku k ochraně a získání pracovních míst, k ochraně a rozvoji venkovského stylu života, jakož i zboží a služeb souvisejících s životním prostředím. Za tímto účelem bude Společenství povzbuzovat a podporovat národní a regionální strategie; Společenství se také bude účastnit globálních iniciativ a globálních organizací a bude do těchto iniciativ a organizací přispívat. Silnější podpora provádění Úmluvy Spojených národů o biologické rozmanitosti napomůže zastavit mizení biologické rozmanitosti a podpořit biologickou bezpečnost, jakož i udržitelné řízení biologické rozmanitosti. Pokud jde o kontrolu desertifikace a udržitelné řízení půdního hospodářství, Společenství se zaměří na provádění Úmluvy Spojených národů o boji proti prostřednictvím účinného zařazení otázek udržitelného hospodaření s půdou do strategií rozvojových zemí. Pokud jde o udržitelné řízení lesního hospodářství, Společenství bude podporovat úsilí o boj s ilegální těžba dřeva a zejména se zaměří na provádění iniciativy FLEGT (Forest Law Enforcement, Governance and Trade – Vymahatelnost práva, správa věcí veřejných a obchod v lesnictví).

76.

Pokud jde o klimatické změny, soustředí Společenství své úsilí na provádění akčního plánu EU zaměřeného na změnu klimatu v kontextu rozvojové spolupráce, a to v úzké spolupráci s členskými státy. Adaptace na negativní důsledky klimatických změn bude hlavním cílem podpory Společenství určené nejméně rozvinutým zemím a malým rozvojovým ostrovním státům. Společenství bude rovněž usilovat o podporu udržitelného řízení chemických látek a odpadů, zejména prostřednictvím zohledňování jejich vazeb na otázky zdraví.

Infrastruktura, komunikace a doprava

77.

Společenství bude podporovat udržitelný odvětvový přístup k oblasti dopravy. Tento přístup bude založen na zásadách vlastní odpovědnosti jednotlivých zemí a stanovování priorit prostřednictvím snižování chudoby nebo rovnocennými strategiemi, přičemž budou plněny potřeby partnerských zemí, zajišťována bezpečnost, dostupnost a efektivnost dopravy a minimalizovány negativní dopady na životní prostředí. Společenství používá strategii pro zajištění dopravy, jež je z hospodářského, finančního, environmentálního a institucionálního hlediska udržitelná.

78.

Společenství bude v rámci dostupných rozpočtů reagovat na vzrůstající poptávku, zejména ze strany afrických zemí, po větším financování infrastruktur dárci, zejména pokud jde o hospodářskou infrastrukturu na podporu úsilí o vymýcení chudoby. Společenství poskytne podporu na různých úrovních. Základem bude národní úroveň s největším objemem pomoci poskytovaným prostřednictvím strategií partnerských zemí, přičemž bude zajišťována optimální rovnováha mezi investicemi a údržbou. Na regionální a kontinentální úrovni zahájí Společenství partnerství pro infrastrukturu, které bude pracovat společně s regionálními hospodářskými společenstvími a jinými hlavními partnery, včetně soukromého sektoru. Bude podporováno partnerství se soukromým sektorem.

79.

Společenství bude rovněž podporovat zvýšení používání informačních a komunikačních technologií, které by překonaly rozdíly v této oblasti. Společenství rovněž zvýší svou podporu výzkumu související s rozvojem.

Voda a energie

80.

Politický rámec Společenství týkající se „integrovaného řízení vodních zdrojů“ má za cíl zajistit dostatečné zásobování kvalitní pitnou vodou, vhodné sanitární a hygienické podmínky pro všechny, v souladu s rozvojovými cíli tisíciletí a cíli stanovenými na zasedání v Johannesburgu. Společenství má rovněž za cíl zřídit rámec pro dlouhodobou ochranu všech vodních zdrojů a zabránit dalšímu zhoršování situace a podporovat udržitelné využívání vody.

81.

Evropská vodní iniciativa přispívá k těmto politickým cílům. Jejími klíčovými prvky jsou: posilovat politický závazek k činnosti; zdůraznit problematiku vody a hygieny v kontextu úsilí o snižování chudoby a udržitelného rozvoje; podporovat lepší formy správy věcí veřejných v oblasti vodního hospodářství; podporovat regionální a subregionální spolupráci v oblasti vodního hospodářství a urychlit dodatečné financování.

82.

Velké skupiny obyvatelstva rozvojových zemí nemají přístup k moderním energetickým službám a jsou závislé na neefektivních a nákladných domácích systémech pro výrobu energie. Politika Společenství je tedy především zaměřena na podporu řádného institucionálního a finančního prostředí, zvyšování povědomí, budování kapacit a získávání finančních prostředků v zájmu dosažení lepšího přístupu k moderním, laciným, udržitelným, výkonným, čistým (a obnovitelným) energetickým službám prostřednictvím Evropské energetické iniciativy, jakož i jiných mezinárodních a národních iniciativ. Bude rovněž vyvíjeno úsilí s cílem podpory překonání technologického zaostávání v oblastech, jako jsou energetika a doprava.

Rozvoj venkova, územní plánování, zemědělství a zajištění potravin

83.

Zemědělství a rozvoj venkova jsou rozhodujícím faktorem pro odstraňování chudoby a růst. Pro obnovení investic do těchto odvětví bude Společenství podporovat decentralizované a ekologicky udržitelné územní plánování založené na specifickém charakteru jednotlivých zemí a na účasti místních orgánů a zaměřené na účast příjemců pomoci jak na stanovení investičních priorit, tak na hospodaření se zdroji, což podporuje vznik středisek místního rozvoje a zároveň respektuje kapacitu ekosystémů. Aby byly výstupy trvalé, je nezbytné na všech úrovních podporovat koherentní a inspirující politické prostředí.

84.

Společenství bude nadále vyvíjet činnost v oblasti zlepšování zajištění potravin na mezinárodní, regionální a národní úrovni. Bude podporovat strategické přístupy v zemích, které jsou opakovaně ohrožené zevnitř i zvenčí Společenství se zaměří na prevenci, bezpečnostní sítě, zlepšení přístupu ke zdrojům, kvalitu výživy a rozvoj kapacit. Zvláštní pozornost bude věnována transformačním situacím a účinnosti mimořádné pomoci.

85.

Pokud jde o zemědělství, bude Společenství klást důraz na přístup ke zdrojům (půda, voda, finance) a na udržitelnou intenzifikaci produkce (pokud je to vhodné a zejména v nejméně rozvinutých zemích), konkurenceschopnost na regionálních a mezinárodních trzích a na řízení rizik (v zemích závislých na komoditách). Aby byl technologický rozvoj pro rozvojové země přínosný, bude Společenství podporovat zemědělský výzkum na celosvětové úrovni.

Správa věcí veřejných, demokracie, lidská práva a podpora hospodářských a institucionálních reforem

86.

Pro odstraňování chudoby a udržitelný rozvoj má základní význam pokrok na poli ochrany lidských práv, řádná správa věcí veřejných a demokratizace (17). Všichni lidé by měli mít veškerá lidská práva v souladu s mezinárodními dohodami. Společenství bude na tomto základě ve spolupráci se státními i nestátními zúčastněnými stranami v partnerských zemích podporovat respektování lidských práv všech lidí. Společenství bude aktivně usilovat o podporu lidských práv jako nedílnou součást účastnického vnitrostátního dialogu o správě věcí veřejných. Podpora řádné správy věcí veřejných vyžaduje pragmatický přístup založený na konkrétních souvislostech každé země. Společenství bude aktivně podporovat účastnický vnitrostátní dialog o správě věcí veřejných v oblastech jako je boj proti korupci, reforma veřejné správy, přístup ke spravedlnosti a reforma soudního systému. Toto má základní význam pro reformní programy založené na specifickém charakteru jednotlivých zemí v kontextu odpovědnosti a institucionálního prostředí, které podporuje lidská práva, demokratické zásady a právní stát.

87.

Aby byly reformy založené na specifickém charakteru jednotlivých zemí lépe odůvodněné a lépe zúčtovatelné, bude Společenství podporovat vysokou úroveň politických závazků ohledně těchto reforem. Jako součást výše uvedeného procesu bude Společenství rovněž podporovat decentralizaci a místní úřady, posilování úlohy parlamentů, podporovat fyzickou bezpečnost chudých lidí a posilování národních postupů v zájmu zajištění svobodných, spravedlivých a transparentních voleb. Společenství bude podporovat zásady demokratické správy věcí veřejných ve vztahu k finančním, daňovým a justičním věcem.

88.

Společenství bude ve spolupráci s brettonwoodskými institucemi i nadále klíčovým hráčem v oblasti podpory hospodářských a institucionálních reforem, včetně podpory strategií pro snížení chudoby, a to prostřednictvím své účasti v dialogu s příslušnými vládami angažovanými v těchto programech, jakož i prostřednictvím finanční pomoci těmto vládám. Společenství bude i nadále věnovat velkou pozornost důsledkům reforem, pokud jde o růst, zlepšení podnikatelského prostředí, makroekonomickou stabilitu a dopady na snižování chudoby. Zaměřením svého dialogu na výsledky bude Společenství podporovat skutečnou vlastní odpovědnost zemí za reformy. Bude klást zvláštní důraz na zlepšení správy veřejných financí, což je základní prvek boje proti korupci, jakož i podpory efektivnosti veřejných výdajů.

Prevence konfliktů a zranitelné státy

89.

Společenství vypracuje v rámci příslušných pravomocí svých orgánů komplexní preventivní přístup ke zranitelnosti států, ke konfliktům, k přírodním katastrofám a k jiným druhům krizí. V tomto směru bude Společenství podporovat úsilí partnerských zemí a regionálních organizací o posílení systémů včasného varování, jakož i úsilí o demokratickou správu věcí veřejných a budování institucionálních kapacit. Společenství také v těsné spolupráci a koordinovaně se stávajícími strukturami v rámci Rady zlepší svou schopnost rozeznat první signály oslabení státu tím, že spolu s jinými dárci bude provádět zlepšené společné analýzy a společné monitorování a vyhodnocování problémových, zranitelných a upadajících států. Společenství bude aktivně zavádět zásady OECD týkající se prospěšné mezinárodní účasti na všech programových činnostech ve zranitelných státech.

90.

V případě problematických partnerství, zranitelných nebo upadajících států bude bezprostřední prioritou Společenství poskytovat základní služby a řešit potřeby, a to prostřednictvím spolupráce s občanskou společností a organizacemi OSN. Dlouhodobá vize účasti Společenství spočívá ve zvýšení vlastní odpovědnosti a v dalším budování odůvodněných, efektivních a trvalých státních institucí a aktivní a organizované občanské společnosti na základě partnerství s dotyčnou zemí.

91.

Společenství bude pokračovat ve vypracovávání komplexních plánů pro země, v nichž existuje významné nebezpečí konfliktu, přičemž tyto plány by se měly týkat politik, odstraňujících nebo omezujících nebezpečí konfliktu.

92.

Společenství zachová svou podporu určenou na předcházení konfliktům a jejich řešení a na nastolení míru, bude bojovat proti hlavním příčinám násilných konfliktů, jako jsou chudoba, úpadek, vykořisťování a nerovnost v rozdělování půdy a přírodních zdrojů a přístupu k nim, slabá správa věcí veřejných, porušování lidských práv a nerovnost pohlaví. Bude rovněž podporovat dialog, účast a smíření v zájmu podpory zachování míru a předcházení násilnostem.

Lidský rozvoj

93.

Rámec Společenství pro politiku lidského rozvoje v oblastech zdravotnictví, vzdělávání, kultury a rovnosti pohlaví má za cíl v souladu s rozvojovými cíli tisíciletí zlepšit životy lidí prostřednictvím činnosti na globální a národní úrovni. Tato politika je vedena zásadou investování do lidí a jejich správné zhodnocení, bojem za rovnost pohlaví a za spravedlnost.

94.

Rozvojových cílů tisíciletí není možné dosáhnout bez pokroku při dosahování cíle všeobecného sexuálního a reprodukčního zdraví a všeobecných sexuálních a reprodukčních práv v souladu s káhirským programem Mezinárodní konference o populaci a rozvoji. Bude vypracován harmonogram společných opatření EU pro evropský akční program v zájmu řešení zničujícího dopadu HIV/AIDS, tuberkulózy a malárie v rozvojových zemích. Společenství bude podporovat plné provádění strategií v zájmu podpory v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a sexuálních a reprodukčních práv a spojí boj proti HIV/AIDS s podporou reproduktivního a sexuálního zdraví a reproduktivních a sexuálních práv. Společenství bude rovněž řešit výjimečnou krizi poskytovatelů zdravotní péče, pokud jde o lidské zdroje, krizi financování péče o zdraví a posílení zdravotních systémů v zájmu zkvalitnění výstupů ve zdravotnictví a lepšího zpřístupnění léků pro chudé.

95.

Ukazatele výkonnosti spojené s rozvojovými cíli tisíciletí budou posíleny v zájmu lepšího propojení odvětvové a rozpočtové pomoci s pokrokem v plnění rozvojových cílů tisíciletí a v zájmu zajištění přiměřeného financování zdravotnictví a vzdělávání.

96.

Společenství hodlá přispívat na program „Vzdělání pro všechny“. Prioritami v oblasti vzdělávání jsou kvalitní základní vzdělání a odborná příprava, jakož i řešení nerovností. Zvláštní pozornost bude věnována podpoře vzdělávání dívek a jejich bezpečnosti ve školním prostředí. Bude poskytována podpora rozvoji a provádění národně zaměřeným odvětvovým plánům, jakož i účasti v regionálních a globálních tématických iniciativách v oblasti vzdělávání.

Sociální soudržnost a zaměstnanost

97.

V souvislosti s odstraňováním chudoby je cílem Společenství zabraňovat sociálnímu vyloučení a bojovat proti diskriminaci všech věkových skupin. Společenství bude podporovat sociální dialog a ochranu, zejména v zájmu řešení diskriminace pohlaví a práv domorodých obyvatel a v zájmu ochrany dětí před obchodování s lidmi, ozbrojenými konflikty, nejhoršími formami dětské práce a před diskriminací dětí, jakož i v zájmu řešení podmínek postižených lidí.

98.

Budou podporovány sociální a fiskální politiky v zájmu dosažení spravedlnosti. Prioritní opatření zahrnou podporu sociálního zabezpečení a fiskální reformy začlení sociální odpovědnost, růst zaměřený na boj proti chudobě a zaměstnanost.

99.

Zaměstnanost je zásadním činitelem pro dosažení vyšší úrovně sociální soudržnosti. Společenství bude podporovat investice, které dají vzniknout pracovním místům a napomohou rozvoji lidských zdrojů. V tomto ohledu bude Společenství podporovat slušnou práci pro všechny v souladu s agendou Mezinárodní organizace práce.

3.3.   Posílení přístupu založeného na politice rovných příležitostí

100.

Některé otázky potřebují, kromě specifických opatření a politik, přístup založený na politice rovných příležitostí, protože představují také obecné zásady použitelné pro každou iniciativu a vyžadující úsilí ve více odvětvích.

101.

Při provádění všech opatření Společenství uplatní posílený přístup k politice rovných příležitosti v oblasti těchto průřezových otázek: prosazování lidských práv, rovnost žen a mužů, demokracie, řádná správa věcí veřejných, práva dětí a domorodých obyvatel, prevence konfliktů, udržitelné životní prostředí a boj proti HIV/AIDS. Tyto průřezové otázky jsou současně samy o sobě cíli i klíčovými faktory pro posilování účinné a udržitelné spolupráce.

102.

Komise začne znovu uplatňovat tento přístup za současného systematického a strategického využití všech zdrojů, jež má k dispozici (18). Především Komise zajistí, aby její služby budovaly kapacity nezbytné pro provádění této politiky. Zvýší intenzitu dialogů s partnerskými zeměmi s cílem podpořit zařazování uvedených otázek do vnitrostátních politik a strategií odstraňování chudoby. Rovněž bude usnadňovat budování sítí odborné a technické podpory.

Demokracie, řádná správa věcí veřejných, lidská práva, práva dětí a domorodých obyvatel

103.

Demokracie, řádná správa věcí veřejných, lidská práva a práva dětí budou prosazovány v partnerství se zeměmi, jež jsou příjemci rozvojové pomoci Společenství. Uvedené otázky budou systematicky začleňovány do rozvojových nástrojů Společenství prostřednictvím všech strategických dokumentů pro jednotlivé země a regiony. Klíčovou zásadou ochrany práv domorodých obyvatel v rámci rozvojové spolupráce je zajištění jejich plné účasti a dobrovolný souhlas dotyčných společenství, založený na informovanosti a předcházející jakýmkoliv opatřením.

Rovnost žen a mužů

104.

Rovnost žen a mužů a aktivní zapojení obou pohlaví do všech aspektů sociálního pokroku představují klíčové předpoklady pro snižování chudoby. Aspekt rovnosti pohlaví musí být řešen v úzké spojitosti se snižováním chudoby, sociálním a politickým rozvojem a hospodářským růstem a musí být začleňován do všech aspektů rozvojové spolupráce. Rovnost pohlaví bude prosazována prostřednictvím podpory rovných práv, přístupu ke zdrojům a kontroly nad nimi a účasti na politickém a hospodářském dění.

Environmentální udržitelnost

105.

Společenství bude podporovat veškeré snahy partnerských zemí (vlády a občanská společnost) v oblasti zahrnutí rozměru životního prostředí do otázky rozvoje, mimo jiné prováděním vícestranných dohod o životním prostředí (19). Rovněž jim bude pomáhat v tomto směru budovat kapacity. Ochrana životního prostředí musí být zahrnuta v definici i v provádění všech politik Společenství, a to zejména za účelem prosazování udržitelného rozvoje.

HIV/AIDS

106.

Boj proti HIV/AIDS je ve všech zemích definován jakožto úsilí procházející různými odvětvími a institucemi. Je stále potřeba zařadit boj proti HIV/AIDS do mnoha činností, jež se touto otázkou přímo nezabývají a do pracovních programů podpory konkrétních odvětví.

3.4.   Podpora světových iniciativ a fondů

107.

Komise bude i nadále přispívat ke globálním iniciativám, jež jsou jasně spojeny s rozvojovými cíli tisíciletí a se světovým veřejným majetkem. Světové iniciativy a fondy jsou mocným nástrojem pro zavedení nových politických opatření nebo pro posílení stávajících opatření tam, kde je jejich rozsah nedostatečný. Mohou dokonce vytvářet veřejné povědomí a podporu účinněji než tradiční instituce poskytující pomoc. Takovýto druh pomoci by měl být v sladěn s vnitrostátními strategiemi, přispívat k dialogu s jednotlivými zeměmi a směřovat k zahrnutí fondů do rozpočtových cyklů.

108.

Je tedy třeba posuzovat přidanou hodnotu světových iniciativ a fondů případ od případu, a to po konzultaci Komise se členskými státy a ve vhodných případech s Evropským parlamentem, pokud jde o rozpočtové prostředky. Komise určí kritéria pro rozhodnutí o účasti Společenství a o jeho přispívání do světových fondů. Přednost dá těm iniciativám, které přispějí k dosažení rozvojových cílů tisíciletí a ke zvýšení dostupnosti světového veřejného majetku.

3.5   Soudržnost rozvojové politiky

109.

Komise a členské státy připraví průběžný pracovní program pro provádění závěrů Rady o soudržnosti rozvojové politiky z května 2005. V tomto pracovním programu budou navrženy priority činností, definovány role a zodpovědnost Rady, členských států a Komise a stanovena návaznost a časový harmonogram činností, a to tak, aby se zajistilo, že politiky netýkající se pomoci budou moci pomáhat rozvojovým zemím dosahovat rozvojových cílů tisíciletí. Komise posílí své stávající nástroje, zejména svůj nástroj posouzení dopadu a konzultace s rozvojovými zeměmi během formulace a provádění politiky, a posílí nástroje nové v případech, kdy bude nutné podpořit posílení soudržnosti rozvojové politiky.

110.

Bez ohledu na pokrok dosahovaný v oblasti jiných závazků soudržnosti rozvojové politiky bude velká pozornost věnována závazkům a činnostem týkajícím se migrace. V tomto ohledu bude Komise usilovat o zahrnutí otázek migrace a uprchlíků do strategií pro jednotlivé země a regiony a do případných partnerství s dotyčnými zeměmi a bude se snažit prosazovat součinnost mezi migrací a rozvojem tak, aby migrace působila na rozvoj pozitivním způsobem. Bude podporovat rozvojové země v jejich politikách řízení migračních toků a v jejich úsilí bojovat proti obchodu s lidmi, aby tak zajistila respektování lidských práv migrujících osob.

4.   Výběr postupů podle potřeb a výkonnosti

111.

Společenství má možnost výběru ze značného množství postupů pro poskytování rozvojové pomoci, což jí umožňuje reagovat na odlišné potřeby v různých souvislostech. Tyto postupy jsou přístupné všem zeměpisným a tematickým programům a berou v úvahu skutečnou přidanou hodnotu Společenství.

112.

Pomoc poskytovaná Společenstvím, ať už se jedná o projekt, odvětvový program, podporu rozpočtů na úrovni odvětví nebo globálně, by měla podporovat zmírnění chudoby partnerských zemí nebo podobné strategie. Nejvhodnější druhy pomoci Společenství pro každou zemi budou zvoleny v rámci programového cyklu, který musí být stále více přizpůsobován procesům přípravy odvětvových politik a provádění vnitrostátních rozpočtů.

113.

Dovolí-li to podmínky, bude upřednostňovanou formou podpory hospodářských a finančních reforem a provádění strategií odstraňování chudoby podpora rozpočtová, a to pro konkrétní odvětví nebo pro všeobecné programy veřejných výdajů. Státům, které podpory využívají, tak bude umožněno čelit zvyšování provozních rozpočtů, prosazovat harmonizaci a přizpůsobení se vnitrostátním politikám, přispívat k nižším transakčním nákladům a podporovat přístupy založené na výsledcích. Takovéto programy budou za běžných okolností vyžadovat podporu mezinárodních finančních institucí, s nimiž bude podpora Společenství koordinována. Přidaná hodnota komplementárního přispění Společenství a jakékoliv další podmínky budou jasně definovány. Kapacita přijímajících zemí v oblasti správy financí bude posílena a pečlivě sledována.

114.

Poskytnutí přímé rozpočtové podpory bude respektovat doporučení dané osvědčenými postupy Výboru pro rozvojovou pomoc OECD, zejména pokud jde o přizpůsobení, koordinaci a podmínky. Pokyny týkající se poskytnutí rozpočtové podpory se budou vztahovat na všechny partnerské země a budou posíleny stanovením jasných vztažných bodů a sledováním ukazatelů definovaných za účelem kontroly účinnosti tohoto typu pomoci.

115.

Společenství bude jednotně používat přístup založený na výsledcích a na ukazatelích účinnosti. Podmínečnost se bude stále více vyvíjet směrem ke konceptu „smlouvy“ založené na vzájemných závazcích, jež budou formulovány s ohledem na výsledky.

116.

Přístup formou mikrofinancování představuje v posledních letech důležitou inovaci. Bude i nadále rozvíjen s důrazem na budování kapacit a organizací s odpovídající odbornou způsobilostí.

117.

Snížení dluhu, jež lze přirovnat k nepřímé rozpočtové podpoře, má omezené transakční náklady a podporuje koordinaci a harmonizaci dárců, a mohlo by proto v nutných případech a za vhodných podmínek pomoci snížit ohrožení daných zemí vnějšími otřesy.

118.

Pomoc Společenství bude nadále poskytována převážně ve formě darů, což je vhodné zejména v případě nejchudších zemí a zemí s nižší schopností splácení.

119.

Aby byl pro přijímající země zaručen nejvyšší možný účinek, měla by být posilována propojení programů podporovaných Evropskou investiční bankou a jinými finančními institucemi a programů financovaných Společenstvím. Evropská investiční banka stále větší úlohu v provádění pomoci Společenství prostřednictvím investic do soukromých a veřejných podniků v rozvojových zemích.

120.

Aby byla posílena účinnost multilaterální pomoci, Společenství rovněž zlepší spolupráci se systémem OSN, s mezinárodními finančními institucemi a dalšími vhodnými mezinárodními organizacemi a agenturami, a to v případech, kde z takovéto spolupráce poplyne přidaná hodnota.

121.

Společenství učiní pokrok ve stanovení soustavy pokynů pro intervence v zemích nacházejících se v krizových situacích nebo takovéto situace překonávajících, a to tak, že zajistí, aby jeho postupy přidělování zdrojů i způsoby intervence byly upraveny tak, že díky řadě rozličných typů intervencí bude možno reagovat rychle a flexibilně.

5.   Pokrok v reformách řízení

122.

Komise zahájila v roce 2000 program reforem, jehož cílem bylo urychlit provádění vnější pomoci Společenství a zlepšit kvalitu dodávek pomoci. Důsledkem bylo: i) zlepšení programování v rámci soudržného projektového cyklu se zaměřením na vymýcení chudoby; ii) vytvoření jediného subjektu – EuropeAid – zodpovědného za provádění pomoci; iii) završení procesu přenesení odpovědnosti za řízení pomoci, kterou nyní nese 80 delegací; iv) posílení lidských zdrojů za účelem urychlení provádění; v) zlepšení pracovních metod prostřednictvím harmonizace a zjednodušení postupů, lepších informačních systémů a lépe vyškoleného personálu; vi) zvýšení kvality prostřednictvím procesu podpory kvality a sledování různých úrovní projektového řízení a vii) rychlejší provádění pomoci.

123.

Zlepšení jsou stále třeba a jsou i nadále činěna. Navenek bude mít velmi důležitý kladný dopad na doručování pomoci harmonogram koordinace a harmonizace s ostatními dárci. Uvnitř systému bude Komise nadále sjednocovat postupy, usilovat o další předávání zodpovědnosti delegacím, ujasňovat interakce mezi delegacemi a vedením a zlepšovat informační systémy. V tomto rámci bude věnováno více pozornosti kvalitě vstupních projektů a programů, a to prostřednictvím zlepšeného postupu podpory kvality. To bude rovněž vyžadovat jasnější zaměření na omezené množství oblastí (a omezené množství činností uvnitř cílových oblastí) u každé partnerské země. Během provádění by měly být lépe využívány nástroje sledování v závěrečné fázi programů a hodnocení by měla poskytovat jasnější vstupní informace pro potřeby procesu programování a identifikace.

6.   Sledování a hodnocení

Poučení z hodnocení prohlášení o rozvojové politice 2000

124.

Hodnocení rozvojové politiky Evropského společenství 2000 a jejího dopadu na pomoc Společenství vyzdvihlo několik důležitých poučení. Ta zahrnovala potřebu brát v úvahu nedávné mezinárodní rozvojové závazky jako např. ty, jež byly učiněny na konferencích OSN, a pokrok, jehož bylo dosaženo ve vývoji osvědčených postupů, jako např. rozpočtová podpora a Pařížská deklarace. Prohlášení o rozvojové politice rovněž vyžadovalo vyšší míru odpovědnosti ze strany Komise a široké přijetí Evropským parlamentem. Mělo by být uplatňováno jednotně v rozvojových programech Společenství ve všech rozvojových zemích. Na základě těchto poučení došlo k odsouhlasení nového prohlášení; uvedená poučení budu rovněž plně brána v úvahu v budoucím provádění pomoci ES ve všech rozvojových zemích.

Sledování provádění v budoucnu

125.

Komise by měla vyvinout soustavu měřitelných cílů pro provádění této politiky a pravidelně ve vztahu k ní hodnotit pokrok ve výroční zprávě o provádění rozvojové politiky Evropského společenství.

126.

Komise zajistí, aby všechny její služby a delegace spravující programování a provádění rozvojové pomoci Společenství tuto rozvojovou politiku Evropského společenství používaly jakožto klíčové měřítko cílů Společenství a zásad provádění veškeré rozvojové spolupráce.


(1)  EU zahrnuje jak členské státy, tak Evropské společenství.

(2)  Rozvojovými zeměmi se rozumí země uvedené na seznamu příjemců veřejné rozvojové pomoci (ODA), o kterém má rozhodnout Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a Výbor pro rozvojovou pomoc (OECD/DAC) v dubnu roku 2006.

(3)  Rozvojová spolupráce Společenství je založena na článcích 177 až 181 Smlouvy o Evropském společenství.

(4)  Činnost členských států v oblasti rozvojové spolupráce je definována jako veřejná rozvojová pomoc (ODA) dohodnutá Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a Výborem pro rozvojovou pomoc (OECD/DAC).

(5)  Akční programy přijaté na konferencích OSN v 90. letech 20. století v sociální a hospodářské oblasti, v oblasti životního prostředí a lidských práv, populace, reproduktivního zdraví a rovností žen a mužů a znovu potvrzené v letech 2002 až 2005 v deklaraci tisíciletí a v rozvojových cílech tisíciletí (2000), na summitu v Monterrey (2002), na summitu o udržitelném rozvoji v Johannesburgu (2002) a na summitu o hodnocení deklarace tisíciletí (2005).

(6)  Stanoveno v Programu EU pro předcházení násilným konfliktům přijatém Evropskou radou v Göteborgu v červnu roku 2001.

(7)  Závěry Rady ze zasedání v květnu roku 2005 stanoví, že se členské státy, které dosud poměru ODA k HND ve výši 0,51 % nedosáhly, zavazují, že této hodnoty dosáhnou do roku 2010 v rámci svých příslušných postupů rozpočtových přídělů, zatímco ty členské státy, jež tuto hodnotu již překročily, se zavazují pokračovat ve svém úsilí. Členské státy, které přistoupily k EU po roce 2002 a které dosud nedosáhly poměru ODA k HND ve výši 0,17 %, se vynasnaží svoji ODA zvýšit, aby v rámci svých příslušných postupů přidělování rozpočtových prostředků této hodnoty dosáhly do roku 2010, zatímco ty členské státy, jež tuto hodnotu již překročily, se zavazují pokračovat ve svém úsilí. Členské státy se zavazují, že do roku 2015 dosáhnou poměru ODA k HND ve výši 0,7 %, zatímco ty členské státy, které již této hodnoty dosáhly, se zavazují, že zůstanou nad touto hodnotou; členské státy, které přistoupily k EU po roce 2002, se do roku 2015 vynasnaží dosáhnout poměru ODA k HND ve výši 0,33 %.

(8)  V roce 2003 přidělila EU v průměru 67 % pomoci nízkopříjmovým zemím, s výjimkou členských států, kteří se stali členy v roce 2004 (údaje Výboru pro rozvojovou pomoc OECD).

(9)  Římské prohlášení z února roku 2003 a pařížské prohlášení z března roku 2005.

(10)  To zahrnuje závěry Rady z listopadu roku 2004 o: „Pokrok při koordinaci, harmonizaci a sbližování: příspěvek EU“.

(11)  Závěry ze zasedání Rady z května roku 2005 potvrzují, že EU se zavazuje k provádění cílů obsažených ve sdělení Komise o soudržnosti rozvojové politiky a jejího vlivu na tyto oblasti: obchod, životní prostředí, klimatické změny, bezpečnost, zemědělství, rybolov, sociální rozměr globalizace, zaměstnanost a slušná práce, migrace, výzkum a inovace, informační společnost, doprava a energie.

(12)  Prvkem rozvojové pomoci se rozumí veškerá rozvojová pomoc dohodnutá v rámci Výboru OECD pro rozvojovou pomoc.

(13)  Rozvojová spolupráce Společenství je založena na článcích 177 až 181 Smlouvy o Evropském společenství.

(14)  Ve všech 12 oblastech stanovených v závěrech ze zasedání Rady z května roku 2005 a v přiloženém sdělení o soudržnosti rozvojové politiky.

(15)  Přijaté v souvislosti s Pařížskou deklarací z března roku 2005.

(16)  Návrh Komise určený Radě a Parlamentu se zakládá na třech nástrojích zaměřených na politiky: Evropského sousedství a partnerství, rozvojové spolupráce a hospodářské spolupráce a přípravu na přistoupení k EU, a na třech horizontálních nástrojích: humanitární pomoci, stability a makrofinanční pomoci.

(17)  Sdělení z roku 2003 pod názvem Správa věcí veřejných a rozvoj stanovilo definici a přístup ES, pokud jde o správu věcí veřejných.

(18)  Strategická hodnocení životního prostředí a posouzení dopadů v oblasti rovnosti mužů a žen budou prováděna systematicky, mimo jiné i v rámci rozpočtových podpor (tzv. „greening the budget“) a podpor pro jednotlivá odvětví.

(19)  Podnebí, biologická rozmanitost, desertifikace, odpad a chemické produkty.


Prohlášení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě

V případě, že některý členský stát si v důsledku rozhodnutí Výboru pro rozvojovou pomoc OECD z dubna roku 2006 bude přát přezkum použitelnosti tohoto prohlášení na konkrétní země, Rada se bude záležitostí zabývat.


Top