20.3.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 66/1

—

s ohledem na závěry předsednictví Evropské rady ze dne 8. a 9. března 2007, jež se týkaly „Akčního plánu Evropské rady na období 2007–2009 – energetické politiky pro Evropu“ (7224/1/07), který přijala Evropská rada,

—

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Sdělení o evropské přístavní politice“ (KOM(2007)0616),

—

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Směrem k železniční síti zaměřené na nákladní dopravu“ (KOM(2007)0608),

—

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Akční plán pro logistiku nákladní dopravy“ (KOM(2007)0607),

—

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Program nákladní dopravy EU: Zvýšení účinnosti, integrace a udržitelnosti nákladní dopravy v Evropě“ (KOM(2007)0606),

—

s ohledem na zelenou knihu Komise nazvanou „Na cestě k nové kultuře městské mobility“ (KOM(2007)0551),

—

s ohledem na zelenou knihu Komise o tržních nástrojích pro účely v oblasti životního prostředí a v souvisejících politikách (KOM(2007)0140),

—

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Rámec právní úpravy pro konkurenceschopnost automobilového průmyslu ve 21. století – Postoj Komise k závěrečné zprávě skupiny na vysoké úrovni CARS 21 – Příspěvek ke strategii EU pro růst a zaměstnanost“ (KOM(2007)0022),

—

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Výsledky přezkumu strategie Společenství na snižování emisí CO2 z osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel“ (KOM(2007)0019),

—

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Omezení celosvětové změny klimatu na dva stupně Celsia – Postup do roku 2020 a na další období“ (KOM(2007)0002),

—

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Energetická politika pro Evropu“ (KOM(2007)0001),

—

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Pracovní plán pro obnovitelné zdroje energie – Obnovitelné zdroje energie v 21. století: cesta k udržitelnější budoucnosti“ (KOM(2006)0848),

—

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Hodnotící zpráva o dosaženém pokroku v oblasti biopaliv – Zpráva o dosaženém pokroku ve využívání biopaliv a jiných obnovitelných pohonných hmot v členských státech Evropské unie“ (KOM(2006)0845),

—

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Akční plán pro energetickou účinnost: využití možností“ (KOM(2006)0545),

—

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Evropa v pohybu – Udržitelná mobilita pro náš kontinent – Přezkum Bílé knihy Evropské komise o dopravě z roku 2001 v polovině období“ (KOM (2006) 0314),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 24. října 2007 o strategii Společenství na snižování emisí CO2 z osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel (1),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 5. září 2007 o logistice nákladní dopravy v Evropě – klíči k udržitelné mobilitě (2),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. července 2007 o sdělení „Evropa v pohybu – Udržitelná mobilita pro náš kontinent“ (3),

—

s ohledem na svůj postoj při prvním čtení návrhu směrnice Rady o daních v oblasti osobních vozidel dne 5. září 2006 (4),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 1999/62/ES ze dne 17. června 1999 o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly (směrnice o evropské silniční známce) (5),

—

s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch a stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A6-0014/2008),

A.

vzhledem k tomu, že udržitelný rozvoj – průřezový cíl EU – je zaměřen na neustálé zlepšování kvality života a blahobytu naší planety pro nynější a budoucí generace,

B.

vzhledem k tomu, že přibližně jedna třetina celkové spotřeby energie v EU 25 je spojena s odvětvím dopravy, s vyloučením dopravy námořní a dálkových potrubí, a že silniční doprava, jejíž podíl činí 83 %, je druhem dopravy spotřebovávajícím největší množství energie,

C.

vzhledem k tomu, že odvětví dopravy se v rámci EU 25 podílí 70 % na poptávce po ropě; že toto odvětví je z 97 % závislé na fosilních palivech a že pouze zbývající 2 % jsou zajišťována elektrickou energií (přičemž její větší část je vyrobena v jaderných elektrárnách) a 1 % zajišťují biopaliva,

D.

vzhledem k tomu, že energetická účinnost jednotlivých druhů dopravy se v průběhu posledních let značně zvýšila a že to umožnilo výrazně snížit příslušné emise CO2 na km; nicméně vzhledem k tomu, že důsledky neustálého nárůstu poptávky v odvětví dopravy mají na uvedená zlepšení neutralizující vliv,

E.

vzhledem k tomu, že úhrnem proto objem emisí v odvětví dopravy neustále roste: jen v roce 2005 se toto odvětví v rámci 27 zemí EU podílelo 24,1 % na celkových emisích skleníkových plynů (CO2, CH4, N2O) a podle odhadů Komise se poptávka po energii v daném odvětví zvýší od současné doby do roku 2030 nejméně o 30 %,

F.

vzhledem k tomu, že díky technologickým inovacím a úsilí, které vyvinul automobilový průmysl, se objem škodlivých emisí produkovaných silniční dopravou snížil; konkrétně se tak stalo díky zavedení katalyzátorů, filtrů pevných částic a dalších technologií, jež za posledních patnáct let přispěly ke snížení emisí NOx a znečišťujících částic o 30–40 %; vzhledem k tomu, že přes uvedená zlepšení bylo cílů týkajících se snížení emisí CO2, které vyplynuly z nezávazné dohody mezi výrobci automobilů, dosaženo pouze částečně,

G.

vzhledem k tomu, že v městské dopravě vzniká 40 % emisí CO2 a 70 % emisí jiných znečišťujících látek produkovaných automobily a že dopravní neprůjezdnost, k níž dochází především v městských aglomeracích, zatěžuje HDP EU přibližně 1 %,

H.

vzhledem k tomu, že se 70 % prioritních transevropských dopravních projektů schválených v roce 2004 týká železniční a lodní dopravy, které jsou považovány za nejméně znečišťující druhy dopravy,

I.

vzhledem k tomu, že ve výše uvedených závěrech předsednictví Evropské rady se EU rezolutně a jednostranně zavázala snížit do roku 2020 emise skleníkových plynů přinejmenším o 20 % oproti hodnotám z roku 1990,

1.

domnívá se, že mobilita byla jedním z největších výdobytků a jednou z největších výzev 20. století a že udržitelná doprava by měla nastolit spravedlivou rovnováhu mezi různými a často protichůdnými zájmy a pokusit se o sladění základního práva občanů na mobilitu, důležitosti dopravy z hlediska ekonomického a z hlediska zaměstnanosti, odpovědnosti za místní a globální životní prostředí a práva občanů na bezpečnost, kvalitu života a zdraví;

2.

zdůrazňuje, že také odvětví dopravy musí být v souladu s cíli EU spojenými se snížením spotřeby ropy a snížením emisí skleníkových plynů do roku 2020 o minimálně 20 % v porovnání s rokem 1990;

3.

zdůrazňuje význam odvětví dopravy pro zaměstnanost, růst a inovace a domnívá se, že zaručená, bezpečná a dostupná mobilita je základním předpokladem našeho životního stylu; domnívá se, že – s ohledem na prioritní požadavky na udržitelnou mobilitu z environmentálního hlediska – lze očekávat, že by občané přijali opatření, která dlouhodobě zajistí jejich mobilitu (6);

4.

je toho názoru, že má-li být dosaženo cíle evropské udržitelné dopravy z hlediska energetického a environmentálního, bude zapotřebí kombinovat různé politiky, které se vzájemně podporují a vyvažují, a zapojovat do nich stále větší počet zainteresovaných stran z odvětví dopravy, veřejné správy a z řad občanů; je skutečně přesvědčen, že pouze vhodná kombinace různých opatření může zmírnit negativní důsledky jednotlivých opatření a pomoci přesvědčit občany, aby je přijali;

5.

domnívá se, že tato kombinace politik by se měla zaměřit zejména na:

6.

zdůrazňuje, že EU a členské státy musí soustředit své úsilí na klíčové prvky tohoto systému, zejména na:

7.

zdůrazňuje význam podpisu protokolu o dopravě k Alpské úmluvě Radou v prosinci 2006; zdůrazňuje, že prostřednictvím ratifikace tohoto protokolu musí Komise neprodleně iniciovat konkrétní prováděcí opatření na podporu udržitelné dopravy v citlivých horských oblastech a hustě osídlených oblastech;

8.

zdůrazňuje v této souvislosti, že k prosazování vozidel s nízkou spotřebou paliva a s nízkými emisemi je rovněž důležité využívat tržní nástroje, např. osvobození od daní, reformu daní z motorových vozidel na základě emisí znečišťujících látek a účinnosti spotřeby paliva, pobídky k likvidaci vozidel, které nejvíce znečišťují životní prostředí, a ke koupi nového vozidla s nízkou úrovní emisí; jde o významná opatření, která by rovněž pomohla výrobcům automobilů vynahradit si ztráty spojené se splněním ustanovení nového legislativního rámce;

9.

naléhavě proto vyzývá Radu a členské státy, aby prokázaly stejné odhodlání, které projevily při příležitosti konání Evropské rady ve dnech 8. a 9. března 2007, tím, že:

10.

souhlasí s otázkou, kterou nastolila Komise ve výše zmíněné zelené knize o tržních nástrojích pro účely v oblasti životního prostředí a v souvisejících politikách, pokud jde o možnost využívání koordinovaných postupů a výměny zkušeností a osvědčených postupů s cílem podporovat a zároveň aktivněji monitorovat reformy výběru poplatků v oblasti dopravy a reformy ekologických fiskálních opatření na vnitrostátní úrovni; vyzývá Komisi, aby v tomto směru učinila nezbytné kroky;

11.

žádá Radu a členské státy, aby zintenzivnily investice do infrastruktur a do inteligentních dopravních systémů (ITS), a to zejména se zaměřením na:

12.

naléhavě žádá Komisi, aby nejpozději do června roku 2008 předložila všeobecně použitelný, transparentní a srozumitelný model pro hodnocení externích nákladů u všech druhů dopravy, který bude sloužit jako základ pro budoucí výpočty poplatků za používání dopravní infrastruktury; poznamenává, že podle směrnice o euroznámce musí být k tomuto modelu připojena analýza dopadů internalizace externích nákladů u všech druhů dopravy a strategie zavádění tohoto modelu pro všechny druhy dopravy; očekává, že souběžně s touto iniciativou Komise připraví legislativní návrhy, přičemž nejprve předloží návrh na revizi směrnice o euroznámce;

13.

je přesvědčen, že problém dopravní neprůjezdnosti měst, jenž se podílí 40 % na emisích CO2 a 70 % na dalších emisích znečišťujících látek, které produkují automobily, by měl být řešen – při dodržení zásady subsidiarity – ambiciózněji, a to na základě strategie zaměřené na spolupráci a koordinaci na celoevropské úrovni;

14.

vyzývá Komisi a členské státy, aby analyzovaly způsoby, kterými dopravní infrastruktura a poplatky, jež s ní souvisejí, ovlivňují rozvoj měst a budoucí poptávku po dopravních službách;

15.

v tomto ohledu zastává názor, že politika účinné městské mobility by měla zohledňovat skutečnost, že osobní i nákladní doprava musí z těchto důvodů vycházet z co nejvíce integrovaného přístupu, jenž by umožnil soustředit nejvhodnější řešení každého z jednotlivých problémů; je pevně přesvědčen, že městské oblasti mají dostatečný ekonomický potenciál, který umožní provádění politik zaměřených na přechod k jiným formám dopravy, tj. veřejné dopravě, chůzi a jízdě na kole, a nový přístup k městské logistice; v této souvislosti považuje za zásadní zaměřit se na technologické inovace (větší míru používání inteligentních dopravních systémů, ITS), lepší využívání stávající dopravní infrastruktury – zejména prostřednictvím opatření k řízení poptávky (zavedení poplatků – poplatky za vjezd do center měst nebo poplatky za používání silnic, tzv. congestion charges, popř. road pricing) a na inovační řešení, pokud jde o optimální integraci toků nákladní dopravy ve městech; a konečně na podporu nových alternativ pro optimalizaci používání soukromých automobilů, jako např. spolujízda (car-sharing), zvýšení obsazenosti automobilů (carpooling) a opatření pro práci z domova;

16.

upozorňuje na nutnost přijetí právně nevynutitelných opatření s cílem zajistit udržitelnější dopravu a považuje za důležité, aby se mohli občané informovaně rozhodovat ohledně dopravního prostředku a způsobu jízdy; požaduje, aby spotřebitelé byli lépe informováni a aby byly rozšířeny osvětové kampaně a kampaně propagující nové přístupy k udržitelnějším dopravním prostředkům nebo modelům dopravy;

17.

je toho názoru, že železniční doprava – jakožto druh dopravy s nižší spotřebou energie a nižšími emisemi CO2 – má významný potenciál, jenž je možno rozvíjet, a to nejen pokud jde o logistiku dopravy zboží, ale také o přepravu cestujících na krátké až střední vzdálenosti;

18.

vyzývá Komisi, členské státy a odvětví železniční dopravy, aby:

19.

domnívá se, že i když letecké společnosti snížily v posledních 10 letech spotřebu paliva na cestujícího a kilometr o 1–2 % a značně se snížily i emise hluku dopad civilního letectví na životní prostředí v celosvětovém měřítku větší v důsledku značného nárůstu objemu dopravy; požaduje proto:

20.

konstatuje, že skutečné náklady v letecké dopravě a průhlednost cen letenek jsou důležité pro zájem cestujících a pro rovné podmínky hospodářské soutěže v odvětví dopravy, a proto podporuje Komisi, aby v této oblasti přijala další iniciativy;

21.

konstatuje, že dochází k neustálému zvyšování emisí v oblasti námořní dopravy, a doporučuje zejména:

22.

vyzývá Komisi a členské státy, aby investovaly do modernizace přístavních zařízení, a to jak v námořních přístavech Evropské unie, tak v těch, které leží na vnitrozemských vodních cestách, aby se umožnila rychlá přeprava zboží a cestujících mezi jednotlivými dopravními systémy, čímž se v oblasti dopravy otevře prostor pro snížení spotřeby energie;

23.

domnívá se, že je nutné zlepšit logistiku, faktory zatížení u dopravy zboží a intermodalitu; doporučuje proto úplné dobudování vnitřního trhu v oblasti dopravy a vyzývá Komisi, aby co nejdříve připravila svůj výše uvedený akční plán týkající se logistiky nákladní dopravy v Evropě, jenž bude klást důraz především na rozvoj koncepce „zelených koridorů“;

24.

vyzývá Komisi a členské státy, aby investovaly více prostředků do výzkumu v oblasti dopravy a umožnily tak vývoj technologií, které jsou energeticky účinnější a přispívají ke snížení emisí CO2; žádá Komisi, aby v roce 2009 v rámci přezkumu víceletého finančního rámce zásadně zvýšila celkový objem finančních prostředků, jež jsou určeny na výzkum a vývoj, pokud jde o oblast životního prostředí, energetiky a dopravy;

25.

podporuje Komisi v iniciativách, které lépe propojují udržitelnou dopravu a cestovní ruch, jako je používání ekologičtějších dopravních prostředků, například kombinace používání veřejných dopravních prostředků a jízdních kol;

26.

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě a Komisi a vládám a parlamentům členských států.