Smlouva o Evropské unii
PŘEHLED DOKUMENTU:
Smlouva o Evropské unii
CO JE CÍLEM TÉTO SMLOUVY?
- SEU je jednou z hlavních smluv EU společně se Smlouvou o fungování Evropské unie (SFEU). Tvoří základ práva EU a stanoví účel EU a správu jejích ústředních orgánů.
- SEU vychází z Maastrichtské smlouvy, která znamenala novou etapu evropské integrace nad rámec původního hospodářského cíle (společný trh). Otevřela cestu politické integraci s přechodem od Evropského hospodářského společenství (EHS) k Evropské unii (EU).
- Maastrichtská smlouva zavedla řadu významných změn ve struktuře, orgánech a rozhodování, oblastech politiky a rozsahu působnosti této nové EU.
KLÍČOVÉ BODY
Hlavní rysy Maastrichtské smlouvy
- Evropská unie složená ze 3 „pilířů“:
- Demokraticky legitimnější orgány:
- Vytvoření hospodářské a měnové unie (HMU) pro vytvoření jednotného trhu.
- Vytvoření sociálního rozměru ES začleněním sociálního protokolu v podobě přílohy ke Smlouvě, který rozšiřuje pravomoci Společenství na sociální oblast.
- Vytvoření politik Společenství v 6 nových oblastech: transevropské sítě (TEN); průmyslová politika; ochrana spotřebitele; vzdělávání a profesní příprava; mládež; a kultura.
- Vytvoření zásad subsidiarity a proporcionality pro zajištění toho, aby se rozhodnutí činila co nejblíže k občanovi a aby byla omezena na to, co je nutné pro dosažení příslušných cílů.
- Zavedení konceptu občanství EU nad rámec vnitrostátního občanství.
Změny smlouvy
Maastrichtská smlouva byla následně změněna následujícími smlouvami:
- Amsterodamská smlouva (1997) umožnila rozšířit pravomoci EU vytvořením komunitární politiky zaměstnanosti, rozšířením některých oblastí dříve spadajících do spolupráce v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí na úroveň Společenství, přijetím opatření, kterými se má EU přiblížit občanům, a umožněním užší spolupráce mezi některými zeměmi EU (posílené spolupráce). Rozšiřuje také postup spolurozhodování a hlasování kvalifikovanou většinou a zjednodušuje a přečísluje články smluv.
- Smlouva z Nice (2001) řešila hlavně institucionální problémy spojené s rozšířením, které nebyly vyřešeny v roce 1997: složení Komise, vážení hlasů v Radě a rozšíření případů hlasování kvalifikovanou většinou. Zjednodušuje a také usnadňuje možnosti využití postupu posílené spolupráce a zefektivňuje soudní systém.
- Lisabonská smlouva (2007) přinesla důkladné reformy. Ukončila Evropské společenství – Smlouva o založení Evropského společenství byla přejmenována na „Smlouvu o fungování EU“. Zrušila dřívější architekturu EU složenou ze 3 pilířů a přerozdělila kompetence mezi EU a země EU. Revidován byl také způsob fungování evropských orgánů a proces rozhodování s ohledem na přizpůsobení se rozšířené EU 28 zemí EU. Reformováno bylo také několik vnitřních a vnějších politik EU a orgánům bylo umožněno jednat v nových oblastech politiky. Dále byl posílen demokratický rozměr EU.
- Po roce 1992 byla SEU změněna různými smlouvami o přistoupení, díky nimž se počet zemí EU postupně zvýšil z 12 na 28.
ODKDY JE SOUČASNÉ ZNĚNÍ SMLOUVY V PLATNOSTI?
Lisabonská smlouva – která zahrnuje SEU a SFEU – byla podepsána dne 13. prosince 2007 a vstoupila v platnost dne 1. prosince 2009.
KONTEXT
- Smlouva o Evropské unii (SEU) vychází z Maastrichtské smlouvy, která byla podepsána dne 7. února 1992, a její současné znění, po řadě úprav, vychází z Lisabonské smlouvy (2007).
- Další informace získáte zde:
HLAVNÍ DOKUMENT
Smlouva o Evropské unii ze dne 13. prosince 2007 – konsolidované znění (Úř. věst. C 202, 7.6.2016, s. 13–46)
SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY
Smlouva o Evropské unii (Úř. věst. C 191, 29.7.1992, s. 1–112)
Akt o podmínkách přistoupení Norského království, Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie, Obsah (Úř. věst. C 241, 29.8.1994, s. 9–404)
Amsterodamská smlouva pozměňující Smlouvu o Evropské unii, Smlouvy o založení Evropských společenství a některé související akty (Úř. věst. C 340, 10.11.1997, s. 1–144)
Niceská smlouva pozměňující Smlouvu o Evropské unii, Smlouvy o založení Evropských společenství a některé související akty (Úř. věst. C 80, 10.3.2001, s. 1–87)
Smlouva mezi Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Řeckou republikou, Španělským královstvím, Francouzskou republikou, Irskem, Italskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Rakouskou republikou, Portugalskou republikou, Finskou republikou, Švédským královstvím, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (členskými státy Evropské unie) a Českou republikou, Estonskou republikou, Kyperskou republikou, Lotyšskou republikou, Litevskou republikou, Maďarskou republikou, Republikou Malta, Polskou republikou, Republikou Slovinsko, Slovenskou republikou o přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii (Úř. věst. L 236, 23.9.2003, s. 17–930)
Smlouva mezi Belgickým královstvím, Českou republikou, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Estonskou republikou, Řeckou republikou, Španělským královstvím, Francouzskou republikou, Irskem, Italskou republikou, Kyperskou republikou, Lotyšskou republikou, Litevskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Maďarskou republikou, Republikou Malta, Nizozemským královstvím, Rakouskou republikou, Polskou republikou, Portugalskou republikou, Rumunskem, Republikou Slovinsko, Slovenskou republikou, Finskou republikou, Švédským královstvím, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (členskými státy Evropské unie) a Bulharskou republikou a Rumunskem o přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii (Úř. věst. L 157, 21.6.2005, s. 11–395)
Lisabonská smlouva pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství, podepsaná v Lisabonu dne 13. prosince 2007 (Úř. věst. C 306, 17.12.2007, s. 1–271)
Smlouva mezi Belgickým královstvím, Bulharskou republikou, Českou republikou, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Estonskou republikou, Irskem, Řeckou republikou, Španělským královstvím, Francouzskou republikou, Italskou republikou, Kyperskou republikou, Lotyšskou republikou, Litevskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Maďarskou republikou, Republikou Malta, Nizozemským královstvím, Rakouskou republikou, Polskou republikou, Portugalskou republikou, Rumunskem, Republikou Slovinsko, Slovenskou republikou, Finskou republikou, Švédským královstvím, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (členskými státy Evropské unie) a Chorvatskou republikou o přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii (Úř. věst. L 112, 24.4.2012, s. 10–110)
Poslední aktualizace 04.04.2018