Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62015CJ0069

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 9. června 2016.
Nutrivet D.O.O.E.L. v. Országos Környezetvédelmi és Természetvédelmi Főfelügyelőség.
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Fővárosi Közigazgatási és Munkaügyi Bíróság.
Řízení o předběžné otázce – Životní prostředí – Odpady – Přeprava – Nařízení (ES) č. 1013/2006 – Článek 2 bod 35 písm. g) podbod iii) – Nedovolená přeprava – Nesprávné nebo nesoudržné informace uvedené v dokumentu uvedeném v příloze VII tohoto nařízení – Článek 50 odst. 1 – Sankce použitelné v případě porušení ustanovení uvedeného nařízení – Přiměřenost.
Věc C-69/15.

Digital reports (Court Reports - general)

ECLI identifier: ECLI:EU:C:2016:425

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (čtvrtého senátu)

9. června 2016 ( *1 )

„Řízení o předběžné otázce — Životní prostředí — Odpady — Přeprava — Nařízení (ES) č. 1013/2006 — Článek 2 bod 35 písm. g) podbod iii) — Nedovolená přeprava — Nesprávné nebo nesoudržné informace uvedené v dokumentu uvedeném v příloze VII tohoto nařízení — Článek 50 odst. 1 — Sankce použitelné v případě porušení ustanovení uvedeného nařízení — Přiměřenost“

Ve věci C‑69/15,

jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podle článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Fővárosi Közigazgatási és Munkaügyi Bíróság (Správní a pracovní soud v Budapešti, Maďarsko) ze dne 2. února 2015, došlým Soudnímu dvoru dne 16. února 2015, v řízení

Nutrivet D.O.O.E.L.

proti

Országos Környezetvédelmi és Természetvédelmi Főfelügyelőség,

SOUDNÍ DVŮR (čtvrtý senát),

ve složení T. von Danwitz, předseda senátu, C. Lycourgos (zpravodaj), E. Juhász, C. Vajda a K. Jürimäe, soudci,

generální advokát: Y. Bot,

vedoucí soudní kanceláře: A. Calot Escobar,

s přihlédnutím k písemné části řízení,

s ohledem na vyjádření předložená:

za maďarskou vládu M. Z. Fehérem a G. Koósem, jakož i M. Tátrai, jako zmocněnci,

za lucemburskou vládu D. Holderer, jako zmocněnkyní,

za nizozemskou vládu B. Koopman, M. Bulterman a H. Stergiou, jako zmocněnkyněmi,

za Evropskou komisi L. Havasem, A. Siposem a D. Loma-Osorio Lerenou, jako zmocněnci,

s přihlédnutím k rozhodnutí, přijatému po vyslechnutí generálního advokáta, rozhodnout věc bez stanoviska,

vydává tento

Rozsudek

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 2 bodu 35 písm. g) podbodu iii), čl. 18 odst. 1 písm. a) a článku 50 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů (Úř. věst. 2006, L 190, s. 1), ve znění nařízení Komise (EU) č. 255/2013 ze dne 20. března 2013 (Úř. věst. 2013, L 79, s. 19) (dále jen „nařízení č. 1013/2006“), jakož i bodu 15 přílohy IC tohoto nařízení.

2

Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi společností Nutrivet D.O.O.E.L. a Országos Környezetvédelmi és Természetvédelmi Főfelügyelőség (vnitrostátní orgán pověřený inspekcí ochrany životního prostředí a přírody, dále jen „státní inspekce“), jehož předmětem je správní pokuta, kterou státní inspekce uložila za porušení právní úpravy týkající se přepravy odpadů.

Právní rámec

Unijní právo

3

Body 1, 7, 15, 21 a 33 odůvodnění nařízení č. 1013/2006 stanoví:

„(1)

Hlavním a rozhodujícím cílem a předmětem tohoto nařízení je ochrana životního prostředí, přičemž jeho dopady na mezinárodní obchod jsou podružné.

[...]

(7)

Je důležité organizovat a upravovat dozor nad přepravou odpadů a její kontrolu způsobem, který zohledňuje potřebu zachovávat, chránit a zlepšovat kvalitu životního prostředí a lidského zdraví a který přispívá k jednotnějšímu uplatňování nařízení v celém Společenství.

[...]

(15)

V případě přepravy odpadů uvedených v příloze III, IIIA nebo IIIB a určených k využití je vhodné zajistit minimální úroveň dozoru a kontroly tím, že se bude vyžadovat, aby tyto přepravy byly provázeny určitými informacemi.

[...]

(21)

V případě přepravy odpadů určených k využití by členské státy měly mít rovněž možnost zajistit, že zařízení pro nakládání s odpady, na něž se vztahuje směrnice [Rady] 96/61/ES [ze dne 24. září 1996 o integrované prevenci a omezování znečištění (Úř. věst. 1996, L 257, s. 26; Zvl. vyd. 15/03, s. 80, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 ze dne 18. ledna 2006 (Úř. věst. 2006, L 33, s. 1),] používají v souladu s povolením pro zařízení nejlepší dostupné techniky, jak je vymezuje uvedená směrnice. Členské státy by rovněž měly mít možnost zajistit, že se s odpady nakládá v souladu s právně závaznými normami ochrany životního prostředí pro využívání odpadů, stanovenými právními předpisy Společenství, a že se s přihlédnutím k čl. 7 odst. 4 směrnice [Evropského parlamentu a Rady] 2006/12/ES [ze dne 5. dubna 2006 o odpadech (Úř. věst. 2006, L 114, s. 9)] s odpady nakládá v souladu s plány odpadového hospodářství vypracovanými podle uvedené směrnice, aby se zajistilo uplatňování právně závazných povinností týkajících se využívání nebo recyklace, stanovených právními předpisy Společenství.

[...]

(33)

Měly by být učiněny nezbytné kroky k zajištění toho, aby se v souladu se směrnicí 2006/12/ES a jinými právními předpisy Společenství o odpadech nakládalo s odpady přepravovanými v rámci Společenství a s odpady dováženými do Společenství v průběhu celé doby přepravy včetně využití nebo odstranění v zemi určení bez ohrožení lidského zdraví a bez použití postupů nebo metod, které by mohly poškodit životní prostředí. [...]“

4

Článek 1 odst. 1 nařízení č. 1013/2006 uvádí, že toto nařízení stanoví postupy a kontrolní režimy pro přepravu odpadů v závislosti na původu, určení a trase přepravy, druhu přepravovaných odpadů a způsobu nakládání s odpady v místě určení.

5

Článek 2 tohoto nařízení, nazvaný „Definice“, stanoví:

„Pro účely tohoto nařízení se:

[...]

12.

‚obchodníkem‘ rozumí jakákoli osoba, která jedná jako příkazce při nákupu a následném prodeji odpadů, včetně obchodníků, kteří odpady fyzicky nedrží, jak je uvedeno v článku 12 směrnice 2006/12/ES;

13.

‚zprostředkovatelem‘ rozumí jakákoli osoba, která zařizuje využití nebo odstraňování odpadu jménem jiných, včetně zprostředkovatelů, kteří odpady fyzicky nedrží, jak je uvedeno v článku 12 směrnice 2006/12/ES;

14.

‚příjemcem‘ rozumí osoba nebo podnik spadající pod jurisdikci země určení, jimž je odpad přepravován k využití nebo odstranění;

15.

‚oznamovatelem‘ rozumí:

a)

v případě přepravy z členského státu jakákoli fyzická nebo právnická osoba v jurisdikci daného členského státu, která zamýšlí provést nebo nechat provést přepravu odpadů a které je uložena oznamovací povinnost. Oznamovatelem je jedna z osob nebo jeden ze subjektů, níže uvedených, vybraných podle pořadí stanoveného v tomto výčtu:

[...]

iv)

registrovaný obchodník, který byl písemně zmocněn prvotním původcem, novým původcem nebo osobou oprávněnou ke sběru odpadů, uvedenými v podbodech i), ii) a iii), aby jednal jejich jménem jako oznamovatel,

v)

registrovaný zprostředkovatel, který byl písemně zmocněn prvotním původcem, novým původcem nebo osobou oprávněnou ke sběru odpadů, uvedenými v podbodech i), ii) a iii), aby jednal jejich jménem jako oznamovatel,

[...]

22.

‚zemí odeslání‘ rozumí jakákoli země, ze které má být nebo je přeprava odpadů zahájena;

23.

‚zemí určení‘ rozumí jakákoli země, do které je přeprava odpadů plánována nebo uskutečňována, aby v ní byly využity nebo odstraněny nebo aby v ní byly naloženy před využitím nebo odstraněním v oblasti, která nespadá pod vnitrostátní jurisdikci žádné země;

[...]

35.

‚nedovolenou přepravou‘ rozumí přeprava odpadů, která se uskutečňuje:

[...]

c)

se souhlasem dotčených příslušných orgánů, který byl získán paděláním, uvedením nesprávných údajů nebo podvodem, nebo

[...]

g)

která s ohledem na přepravu odpadů uvedenou v čl. 3 odst. 2 a 4 byla zapříčiněná:

[...]

iii)

uskutečněním přepravy způsobem, který není výslovně uveden v dokumentu podle přílohy VII.“

6

Článek 3 nařízení č. 1013/2006, nazvaný „Celkový procedurální rámec“, stanoví ve svém odstavci 2:

„Přeprava těchto odpadů určených k využití podléhá obecným požadavkům na informace podle článku 18, jestliže množství [hmotnost] přepravovaného odpadu překračuje 20 kg:

a)

odpady uvedené v příloze III nebo IIIB;

[...]“

7

Článek 18 tohoto nařízení, nadepsaný „Odpady, které mají být doprovázeny určitými informacemi“, stanoví:

„1.   Odpady uvedené v čl. 3 odst. 2 a 4, které mají být přepraveny, podléhají těmto procedurálním požadavkům:

a)

Aby bylo možno lépe sledovat přepravu těchto odpadů, osoba v jurisdikci země odeslání, která přepravu zařizuje, zajistí, aby byl odpad doprovázen dokladem obsaženým v příloze VII.

b)

Doklad obsažený v příloze VII podepíše před zahájením přepravy osoba, která přepravu zařizuje, a po převzetí daného odpadu jej podepíše zařízení k využití odpadů nebo laboratoř a příjemce.

[...]

3.   Pro účely kontroly, vymáhání, plánování a pro statistické účely mohou členské státy podle svých vnitrostátních právních předpisů požadovat informace uvedené v odstavci 1 o přepravách, na které se vztahuje tento článek.

[...]“

8

Článek 24 uvedeného nařízení, nazvaný „Převzetí odpadů zpět v případě nedovolené přepravy“, stanoví:

„1.   Pokud příslušný orgán odhalí přepravu, kterou považuje za nedovolenou, neprodleně uvědomí ostatní dotčené příslušné orgány.

2.   Pokud za nedovolenou přepravu odpovídá oznamovatel, příslušný orgán místa odeslání zajistí, že dotyčný odpad:

a)

převezme zpět oznamovatel de facto, nebo pokud nebylo podáno oznámení,

b)

převezme zpět oznamovatel de iure, nebo pokud to není možné,

c)

převezme zpět samotný příslušný orgán místa odeslání nebo fyzická nebo právnická osoba jednající jeho jménem, nebo pokud to není možné,

d)

bude jiným způsobem využit nebo odstraněn v zemi určení nebo zemi odeslání samotným příslušným orgánem místa odeslání nebo fyzickou nebo právnickou osobou jednající jeho jménem, nebo pokud to není možné,

e)

bude jiným způsobem využit nebo odstraněn v jiné zemi samotným příslušným orgánem místa odeslání nebo fyzickou nebo právnickou osobou jednající jeho jménem, pokud s tím všechny dotčené příslušné orgány souhlasí.

[...]

3.   Pokud za nedovolenou přepravu odpovídá příjemce, příslušný orgán místa určení zajistí, že dotyčný odpad využije nebo odstraní způsobem šetrným k životnímu prostředí:

a)

příjemce, nebo pokud to není možné,

b)

samotný příslušný orgán nebo fyzická nebo právnická osoba jednající jeho jménem.

[...]

9.   V případě nedovolené přepravy podle čl. 2 bodu 35 písm. g) má osoba, která přepravu zařizuje, stejné povinnosti stanovené v tomto článku jako oznamovatel.

[...]“

9

Článek 42 téhož nařízení s názvem „Procedurální požadavky při dovozu ze zemí, které jsou smluvní stranou Basilejské úmluvy [o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování, podepsané 22. března 1989 a schválené jménem Evropského hospodářského společenství rozhodnutím Rady 93/98/EHS ze dne 1. února 1993 (Úř. věst. 1993, L 39, s. 1; Zvl. vyd. 11/18, s. 301),] nebo z jiných oblastí v případě krize nebo války“, stanoví:

„1.   Pokud se do Společenství dováží odpad určený k odstranění ze zemí, které jsou smluvní stranou Basilejské úmluvy, použijí se přiměřeně ustanovení hlavy II s úpravami a doplněními uvedenými v odstavcích 2 a 3.

[...]

4.   Přeprava může být provedena, pouze pokud:

a)

oznamovatel obdržel písemný souhlas od příslušných orgánů místa odeslání, místa určení a případně pro tranzit a pokud jsou splněny stanovené podmínky;

b)

byla uzavřena smlouva mezi oznamovatelem a příjemcem, která je účinná, jak je požadováno podle čl. 4 druhého pododstavce bodu 4 a článku 5;

c)

byla poskytnuta finanční záruka nebo odpovídající pojištění, které jsou účinné, jak je požadováno podle čl. 4 druhého pododstavce bodu 5 a článku 6, a

d)

je zajištěno nakládání způsobem šetrným k životnímu prostředí podle článku 49.

[...]“

10

Článek 45 nařízení č. 1013/2006 s názvem „Procedurální požadavky při dovozu ze zemí, na které se nevztahuje [rozhodnutí Rady OECD C(2001) 107 final o revizi rozhodnutí C(92) 39 final o kontrole přeshraničního pohybu odpadů určených k využití] a které jsou smluvní stranou Basilejské úmluvy, nebo z jiných oblastí v případě krize nebo války“, stanoví:

„Pokud se odpad určený k využití dováží do Společenství:

a)

ze země, na kterou se nevztahuje rozhodnutí [Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)], nebo

[...]

použije se obdobně článek 42.“

11

Článek 49 tohoto nařízení, nazvaný „Ochrana životního prostředí“ ve svém odstavci 1 uvádí:

„Původce, oznamovatel nebo jiné podniky, které se podílejí na přepravě odpadů nebo na jejich využití či odstranění, podniknou všechny nezbytné krok[y] pro zajištění toho, že je s jimi přepravovanými odpady během celé doby přepravy a během jejich využívání a odstraňování nakládáno tak, aby nebylo ohroženo lidské zdraví, a způsobem šetrným k životnímu prostředí. Pokud se přeprava uskutečňuje ve Společenství, musí být zejména dodrženy požadavky článku 4 směrnice 2006/12/ES a ostatních právních předpisů Společenství o odpadech.“

12

Článek 50 uvedeného nařízení, nazvaný „Prosazování v členských státech“, stanoví:

„1.   Členské státy stanoví předpisy pro sankce použitelné v případě porušení tohoto nařízení a přijmou všechna opatření nezbytná k zajištění jejich provádění. Stanovené sankce musejí být účinné, přiměřené a odrazující. [...]

[...]

4.   Kontroly přepravy zahrnují ověření dokladů, potvrzení totožnosti a případně i fyzickou kontrolu odpadů.

[...]“

13

Bod 15 přílohy IC téhož nařízení, nazvané „Zvláštní pokyny pro vyplnění formuláře oznámení a průvodního dokladu“, zní takto:

„Obvykle bude příjemcem zařízení k odstraňování nebo k využití odpadu uvedené v bloku 10. V některých případech však může být příjemcem jiná osoba, například obchodník, zprostředkovatel nebo právnická osoba, například ředitelství nebo poštovní adresa přijímajícího zařízení k odstraňování nebo k využití odpadu uvedeného v bloku 10. Aby mohl obchodník, zprostředkovatel nebo právnická osoba jednat jako příjemce, musí spadat pod jurisdikci země určení a ve chvíli, kdy je odpad přepraven do země určení, musí mít odpad v držení nebo nad ním mít nějaký jiný druh právní kontroly. V takových případech je nutné vyplnit informace o tomto obchodníkovi, zprostředkovateli nebo právnické osobě do bloku 2.“

14

V příloze III nařízení č. 1013/2006 je uveden „Seznam odpadů, na které se vztahují obecné požadavky na informace stanovené v článku 18“, nazvaný „ ‚Zelený‘ seznam odpadů“ (dále jen „zelený seznam“).

15

V příloze VII nařízení č. 1013/2006, nazvané „Informace doprovázející přepravu odpadů podle čl. 3 odst. 2 a 4“, se nachází dokument uvedený v čl. 18 odst. 1 tohoto nařízení (dále jen „průvodní doklad“). Tato příloha VII stanoví: