27.6.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 176/1

(1)

Deklarace skupiny G-20 ze dne 2. dubna 2009 k posílení finančního systému požaduje mezinárodně konzistentní úsilí zaměřené na posílení transparentnosti, odpovědnosti a regulace prostřednictvím zlepšení kvantity a kvality kapitálu v bankovnictví, jakmile bude zajištěna hospodářská obnova. Deklarace rovněž vyzývá k zavedení doplňujícího měřítka, jež není založeno na riziku a pomůže omezit rostoucí využívání páky v bankovnictví, a k vytvoření rámce pro větší likviditní rezervy. V reakci na pravomoc, kterou jí udělila skupina G-20, se skupina guvernérů centrálních bank a ministrů financí (GHOS) v září roku 2009 dohodla na řadě opatření pro posílení regulace bankovního sektoru. Tato opatření byla schválena vedoucími představiteli skupiny G-20 na pittsburském summitu konaném ve dnech 24.–25. září 2009 a podrobně stanovena v prosinci 2009. V červenci a září roku 2010 vydala skupina GHOS dvě další oznámení o koncepci a kalibraci těchto nových opatření a v prosinci roku 2010 Basilejský výbor pro bankovní dohled zveřejnil konečnou verzi opatření, která je označována jako rámec Basilej III.

(2)

Skupina na vysoké úrovni pro finanční dohled v EU, vedená Jacquesem de Larosièrem (dále jen „de Larosièrova skupina“), vyzvala Unii k vytvoření harmonizovanějšího souboru finančních nařízení. V kontextu budoucí evropské architektury dohledu Evropská rada na svém zasedání ve dnech 18. a 19. června 2009 rovněž zdůraznila potřebu vytvořit jednotný evropský soubor pravidel, který by se vztahoval na všechny úvěrové instituce a investiční podniky na vnitřním trhu.

(3)

Jak se uvádí ve zprávě de Larosièrovy skupiny ze dne 25. února 2009 (dále jen „de Larosièrova zpráva“), „členské státy by měly mít možnost přijímat přísnější vnitrostátní regulační opatření, budou-li to považovat na vnitrostátní úrovni za vhodné pro zajištění finanční stability, pod podmínkou, že budou dodrženy zásady vnitřního trhu a dohodnuté minimální základní normy“.

(4)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí (3) a o jejím výkonu a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/49/ES ze dne 14. června 2006 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí (4) byly při několika příležitostech výrazně pozměněny. Mnoho ustanovení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES se vztahuje na úvěrové instituce i investiční podniky. Pro větší přehlednost a za účelem zajištění soudržného uplatňování uvedených ustanovení by měla být tato ustanovení součástí nových legislativních aktů, které se budou vztahovat na úvěrové instituce i investiční podniky, a sice tohoto nařízení a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne (5). Pro lepší uživatelskou dostupnost by měla být ustanovení příloh směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES zahrnuta do normativní části směrnice 2013/36/EU a tohoto nařízení.

(5)

Toto nařízení a směrnice 2013/36/EU a by měly společně vytvářet právní rámec přístupu k příslušným činnostem, rámec dohledu a obezřetnostní pravidla pro úvěrové instituce a investiční podniky (dále jen společně „instituce“). Toto nařízení by se tudíž mělo vykládat ve spojení s uvedenou směrnicí.

(6)

Směrnice 2013/36/EU, jejímž právním základem je čl. 53 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), by měla mimo jiné obsahovat ustanovení upravující přístup k činnosti institucí, způsoby jejich správy a řízení a rámec dohledu nad nimi, jako jsou ustanovení upravující udělování povolení k podnikání, nabývání kvalifikované účasti, výkon svobody usazování a volného pohybu služeb, pravomoci příslušných orgánů domovských a hostitelských členských států v tomto ohledu a ustanovení upravující počáteční kapitál a přezkum v rámci dohledu nad institucemi.

(7)

Toto nařízení by mělo mimo jiné obsahovat obezřetnostní požadavky na instituce, které úzce souvisejí s fungováním trhů bankovních a finančních služeb a jejichž účelem je zajistit finanční stabilitu poskytovatelů služeb na těchto trzích i vysokou úroveň ochrany investorů a vkladatelů. Cílem tohoto nařízení je rozhodujícím způsobem přispět k řádnému fungování vnitřního trhu, a proto by mělo vycházet z ustanovení článku 114 Smlouvy o fungování EU vykládaného podle ustálené judikatury Soudního dvora Evropské unie.

(8)

Směrnice 2006/48/ES a 2006/49/ES, přestože do určité míry harmonizují pravidla členských států v oblasti obezřetnostního dohledu, zahrnují velký počet možností a alternativ umožňujících členským státům stanovovat přísnější pravidla, než jaká stanoví tyto směrnice. Díky tomu vznikají rozdíly mezi vnitrostátními pravidly, které by mohly ohrožovat přeshraniční poskytování služeb a svobodu usazování, a vytvářet tak překážky pro řádné fungování vnitřního trhu.

(9)

V zájmu právní jistoty a vzhledem k potřebě zajistit rovné podmínky v rámci Unie je pro fungování vnitřního trhu zásadní přijmout jednotný soubor předpisů pro všechny účastníky trhu. Aby nedošlo k narušení trhu a k regulatorní arbitráži, měly by minimální obezřetnostní požadavky zajistit maximální úroveň harmonizace. Přechodná období stanovená v tomto nařízení mají proto pro bezproblémové provádění tohoto nařízení a zabránění nejistotě na trhu klíčový význam.

(10)

S ohledem na práci, kterou Skupina pro zavádění standardů působící v Basilejském výboru pro bankovní dohled vykonává při sledování a přezkumu provádění rámce Basilej III v členských zemích, by Komise měla průběžně, a přinejmenším pokaždé, když Basilejský výbor pro bankovní dohled zveřejnění zprávu o pokroku, předkládat aktualizované zprávy o provádění a rámce Basilej III na vnitrostátní úrovni v dalších hlavních jurisdikcích, včetně posouzení souladu legislativy či předpisů jiných zemí s mezinárodním minimálním standardem, s cílem určit rozdíly, na jejichž základě by mohly vyvstat obavy ohledně rovných podmínek pro všechny.

(11)

Za účelem odstranění překážek pro obchod a narušování hospodářské soutěže způsobeného rozdíly mezi vnitrostátními právními předpisy a za účelem prevence vzniku případných dalších překážek pro obchod a výrazného narušování hospodářské soutěže je tudíž nezbytné přijmout nařízení, které stanoví jednotná pravidla, která se použijí ve všech členských státech.

(12)

Sestavení obezřetnostních požadavků do podoby nařízení by zajistilo, že tyto požadavky budou přímo použitelné. To by zamezilo existenci odlišných vnitrostátních požadavků v důsledku provádění směrnice, a zajistilo tak jednotné podmínky. Toto nařízení by vyžadovalo, aby veškeré instituce dodržovaly stejná pravidla v celé Unii, což by současně posílilo důvěru ve stabilitu institucí, zejména v období krize. Nařízení by rovněž zjednodušilo složitou regulaci a snížilo náklady podniků na plnění požadavků, zejména v případě institucí, které podnikají na přeshraniční bázi, a přispělo k eliminaci narušení hospodářské soutěže. S ohledem na zvláštní povahu trhů s nemovitostmi, pro které jsou charakteristické rozdíly v oblasti hospodářského vývoje a právních systémů, jež jsou specifické pro jednotlivé členské státy, regiony nebo místní oblasti, by měly příslušné orgány mít možnost stanovit vyšší rizikové váhy nebo uplatňovat přísnější kritéria na základě historických dat o selhání a očekávaného vývoje trhu vůči expozicím zajištěným nemovitostmi v určitých oblastech.

(13)

V oblastech, na něž se toto nařízení nevztahuje, například v oblasti dynamického oprávkování, ustanovení o vnitrostátních systémech pro kryté dluhopisy, která se netýkají zacházení s krytými dluhopisy podle pravidel stanovených tímto nařízením, nebo nabývání a držení účastí ve finančním i nefinančním sektoru za účelem nesouvisejícím s obezřetnostními požadavky stanovenými v tomto nařízení, by příslušné orgány nebo členské státy měly mít možnost stanovit vnitrostátní pravidla za předpokladu, že nebudou v rozporu s tímto nařízením.

(14)

Nejdůležitějšími doporučeními, jež byla předložena v de Larosièrově zprávě a později realizována v Unii, bylo vytvoření jednotného souboru pravidel a evropského rámce pro makroobezřetnostní dohled, přičemž cílem kombinace obou těchto prvků zajistit finanční stabilitu. Jednotný soubor pravidel zajišťuje důsledný a ucelený regulační rámec usnadňující fungování vnitřního trhu a zabraňuje vzniku příležitostí k vedení regulatorní arbitráže. V rámci vnitřního trhu s finančními službami se však mohou makroobezřetnostní rizika v mnoha ohledech lišit a vykazovat řadu specifických vnitrostátních rysů vedoucích k viditelným rozdílům, například pokud jde o strukturu a velikost bankovního sektoru ve srovnání s širším hospodářstvím a o úvěrový cyklus.

(15)

Do tohoto nařízení a do směrnice 2013/36/EU byla začleněna řada nástrojů sloužících k předcházení makroobezřetnostním a systémovým rizikům a k jejich snižování, čímž je zajištěna flexibilita a současně je tím zabezpečeno, že využívání těchto nástrojů podléhá patřičné kontrole s cílem nenarušit fungování vnitřního trhu a současně že využívání těchto nástrojů je transparentní a jednotné.

(16)

Kromě nástroje týkajícího se kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika, který je uveden ve směrnici 2013/36/EU a u něhož se makroobezřetnostní či systémová rizika týkají jednoho členského státu, by příslušné nebo pověřené orgány dotyčného členského státu měly mít v případě, že je to považováno za účinnější způsob zabránění těmto rizikům, možnost řešit tato rizika prostřednictvím některých zvláštních vnitrostátních makroobezřetnostních opatření. Evropská rada pro systémová rizika (dále jen „ESRB“) zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 (6) a Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví) (dále jen „EBA“ nebo „orgán EBA“)) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 (7) by měly mít možnost poskytnout své stanovisko k tomu, zda jsou splněny podmínky pro taková vnitrostátní makroobezřetnostní opatření, a na úrovni Unie by měl existovat mechanismus, který nedovolí v těchto opatřeních pokračovat, jestliže z velmi přesvědčivých důkazů vyplývá, že příslušné podmínky splněny nejsou. Zatímco toto nařízení stanoví jednotná mikroobezřetnostní pravidla pro instituce, v případě makroobezřetnostního dohledu si vzhledem ke svým odborným znalostem a stávající odpovědnosti týkající se finanční stability ponechávají vedoucí úlohu členské státy. Jelikož je v tomto konkrétním případě rozhodnutí přijmout jakákoli vnitrostátní makroobezřetnostní opatření spojeno s určitým vyhodnocováním rizik, jež mohou mít ve svém konečném důsledku vliv na makroekonomickou, fiskální a rozpočtovou situaci v příslušném členském státě, je nezbytné, aby byla Radě v souladu s článkem 291 Smlouvy o fungování EU svěřena pravomoc navržená vnitrostátní makroobezřetnostní opatření na základě návrhu Komise zamítnout.

(17)

Jestliže Komise předloží Radě návrh na zamítnutí vnitrostátních makroobezřetnostních opatření, měla by Rada uvedený návrh neprodleně projednat a rozhodnout, zda vnitrostátní opatření zamítne, či nikoli; hlasovat by se mohlo v souladu s jednacím řádem Rady (8) na žádost některého členského státu nebo Komise. V souladu s článkem 296 Smlouvy o fungování EU by Rada měla své rozhodnutí ve vztahu k podmínkám uvedeným v tomto nařízení v souvislosti s jejím zásahem zdůvodnit. S ohledem na význam makroobezřetnostního a systémového rizika pro finanční trh daného členského státu, a tudíž na potřebu rychlé reakce, je důležité, aby byla lhůta pro takové rozhodnutí Rady stanovena na jeden měsíc.Dojde-li po důkladném posouzení návrhu Komise na zamítnutí navrženého vnitrostátního opatření Rada k závěru, že podmínky stanovené v tomto nařízení pro zamítnutí vnitrostátních opatření nejsou splněny, měla by vždy jasným a jednoznačným způsobem uvést důvody.

(18)

Dokud nedojde k harmonizaci požadavků na likviditu v roce 2015 a harmonizaci pákového poměru v roce 2018, mohou členské státy uplatňovat taková opatření, která považují za vhodná, včetně snižování makroobezřetnostního či systémového rizika v konkrétním členském státě.

(19)

Mělo být možné použít kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika nebo individuální opatření přijatá členskými státy za účelem řešení systémových rizik týkajících se těchto členských států na celý bankovní sektor nebo na jedno či více jeho pododvětví ve smyslu pododvětví institucí vykazujících v rámci svých obchodních činností podobné rizikové profily nebo na expozice vůči jednomu či několika hospodářským odvětvím či zeměpisným oblastem daného členského státu v rámci celého bankovního sektoru.

(20)

Pokud pověřené orgány dvou nebo více členských států zjistí tytéž změny ve velikosti systémového nebo makroobezřetnostního rizika, které ohrožuje finanční stabilitu na vnitrostátní úrovni v každém z těchto členských států a které by podle názoru pověřených orgánů bylo lepší řešit prostřednictvím vnitrostátních opatření, mohou dané členské státy podat Radě, Komisi, ESRB a orgánu EBA společné oznámení. Při podání oznámení Radě, Komis,i ESRB a orgánu EBA předloží příslušné podklady, včetně odůvodnění společného oznámení.

(21)

Komisi by měla být svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými se schvalují dočasné zvýšení kapitálových požadavků, požadavky na velké expozice a požadavky na zveřejňování informací. Taková ustanovení by měla platit po dobu jednoho roku, pokud Evropský parlament ani Rada do tří měsíců nevysloví proti aktu v přenesené pravomoci námitky. Komise by měla uvést důvody pro použití tohoto postupu. Komise by měla být zmocněna k ukládání přísnějších obezřetnostních požadavků pouze v případě expozic, které vyplývají z vývoje na trhu v rámci Unie nebo mimo Unii, jenž má nepříznivý dopad na všechny členské státy.

(22)

Přezkum nařízení o makroobezřetnostních pravidlech je odůvodněn potřebou, aby Komise mimo jiné posoudila, zda jsou stávající makroobezřetnostní nástroje stanovené v tomto nařízení nebo ve směrnici 2013/36/EU účinné, účelné a transparentní, zda je nutno navrhnout nové nástroje, zda jsou rozsah a případná míra překrývání makroobezřetnostních nástrojů určených k řešení podobných rizik, které jsou stanoveny v tomto nařízení či směrnici 2013/36/EU, přiměřené a jakým způsobem se mezinárodně dohodnuté standardy pro systémově významné instituce a toto nařízení či směrnice 2013/36/EU vzájemně ovlivňují.

(23)

Pokud členské státy přijmou pokyny, které mají obecný význam, zejména v oblastech, kde Komise ještě nepřijala návrhy technických norem, nesmějí být tyto pokyny v rozporu s právními předpisy Unie, ani narušovat jejich uplatňování.

(24)

Toto nařízení nebrání členským státům uložit ve vhodných případech rovnocenné požadavky vůči podnikům, které nespadají do jeho oblasti působnosti.

(25)

Obecné obezřetnostní požadavky stanovené v tomto nařízení doplňují individuální požadavky, o kterých rozhodují příslušné orgány v důsledku svého průběžného dohledu nad jednotlivými institucemi. Škála těchto požadavků na dohled by měla být mimo jiné stanovena ve směrnici 2013/36/EU, neboť příslušné orgány by měly mít možnost uplatnit vlastní úsudek v souvislosti s tím, které požadavky by měly být uloženy.

(26)

Toto nařízení by nemělo mít vliv na schopnost příslušných orgánů ukládat specifické požadavky v rámci procesu dohledu a hodnocení, který stanoví směrnice 2013/36/EU, jež by měly být uzpůsobeny specifickému rizikovému profilu institucí.

(27)

Nařízení(EU) č. 1093/2010 se zaměřuje na zvýšení kvality a jednotnosti vnitrostátního dohledu a posílení kontroly nad skupinami působícími přeshraničně.

(28)

Vzhledem ke zvýšenému počtu úkolů, jimiž toto nařízení a směrnice 2013/36/EU orgán EBA pověřují, by Evropský parlament, Rada a Komise, měly zajistit, aby byly poskytnuty odpovídající lidské a finanční zdroje.

(29)

Nařízení (EU) č. 1093/2010 vyžaduje, aby orgán EBA jednal v rozsahu působnosti směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES. EBA je rovněž povinen jednat v oblasti činností institucí ve vztahu k otázkám, které nejsou přímo upraveny těmito směrnicemi, za předpokladu, že je toto jednání nutné pro zajištění účinného a důsledného uplatňování těchto aktů. Toto nařízení by mělo zohlednit úlohu a funkci orgánu EBA a usnadnit mu výkon jeho pravomocí podle nařízení (EU) č. 1093/2010.

(30)

Po skončení období pozorování a po splnění požadavků na krytí likvidity v plném rozsahu v souladu s tímto nařízením, by Komise měla posoudit, zda by udělení pravomoci orgánu EBA provádět z vlastního podnětu závazné zprostředkování v souvislosti s dosažením společného rozhodnutí příslušnými orgány podle článků 19 a 20 tohoto nařízení usnadnilo praktické vytvoření a fungování jediné podskupiny pro účely likvidity a určení toho, zda jsou splněna kritéria pro zvláštní postup uvnitř skupiny u přeshraničních institucí. Komise by pak tudíž měla v rámci jedné ze svých pravidelných zpráv o činnosti orgánu EBA podle článku 81 nařízení (EU) č. 1093/2010 konkrétně posoudit, zda je třeba orgánu EBA takové pravomoci udělit, a zahrnout výsledky tohoto posouzení do své zprávy doplněné případnými vhodnými legislativními návrhy.

(31)

De Larosièrova zpráva, uvádí, že mikroobezřetnostní dohled nemůže účinně zaručit finanční stabilitu, jestliže patřičně nezohledňuje vývoj, k němuž dochází na makroúrovni, přičemž makroobezřetnostní dohled nemá smysl, pokud nemá určitý dopad na dohled na mikroúrovni.Úzká spolupráce mezi orgánem EBA a ESRB je zásadní, aby byla zajištěna plná účinnost fungování Evropské rady pro systémová rizika a realizace opatření v návaznosti na varování a doporučení, jež vydá. Zejména by orgán EBA měl být schopen předávat ESRB veškeré relevantní informace získané příslušnými orgány v souladu s oznamovacími povinnostmi stanovenými v tomto nařízení.

(32)

S ohledem na zničující dopady poslední finanční krize je obecnými cíli tohoto nařízení povzbuzovat hospodářsky užitečné bankovní činnosti, které slouží obecnému zájmu, a odrazovat od neudržitelných finančních spekulací bez reálné přidané hodnoty. To znamená komplexní reformu způsobů, jakými jsou úspory směrovány do produktivních investic. V zájmu zajištění udržitelného a rozmanitého bankovního prostředí v Unii by příslušné orgány měly být oprávněny uložit vyšší kapitálové požadavky pro systémově významné instituce, které mohou vzhledem ke své obchodní činnosti představovat hrozbu pro světovou ekonomiku.

(33)

Instituce, které drží peníze nebo cenné papíry patřící jejich klientům, musí podléhat rovnocenným finančním požadavkům, aby byly zajištěny rovnocenné záruky pro vkladatele a rovnocenné podmínky hospodářské soutěže pro srovnatelné skupiny institucí.

(34)

Jelikož instituce vstupují na vnitřním trhu do přímé hospodářské soutěže, měly by být požadavky týkající se dohledu rovnocenné v celé Unii, s ohledem na jednotlivé rizikové profily institucí.

(35)

Kdykoliv bude v rámci dohledu třeba určit výši konsolidovaného kapitálu skupiny institucí, měl by se výpočet provést v souladu s tímto nařízením.

(36)

V souladu s tímto nařízením se požadavky na kapitál uplatní na individuálním a konsolidovaném základě, pokud příslušné orgány neuplatňují dohled na individuálním základě v případech, kde to považují za vhodné. Individuální, konsolidovaný a přeshraniční konsolidovaný dohled představují užitečné nástroje při kontrole institucí.

(37)

Pro zajištění odpovídající platební schopnosti institucí uvnitř skupiny je nutné, aby se kapitálové požadavky uplatňovaly na základě konsolidované situace těchto institucí uvnitř skupiny. S cílem zajistit, aby byl kapitál uvnitř skupiny vhodně rozložena aby byl v případě potřeby dostupný na ochranu úspor, měly by kapitálové požadavky platit pro jednotlivé instituce uvnitř skupiny, pokud nelze tohoto cíle účinně dosáhnout jiným způsobem.

(38)

Menšinové podíly plynoucí ze zprostředkujících finančních holdingových společností, které podléhají požadavkům tohoto nařízení na subkonsolidovaném základě, mohou být rovněž způsobilé (v rámci příslušných limitů) pro zařazení do kmenového kapitálu tier 1 skupiny na konsolidovaném základě, neboť kmenový kapitál tier 1 zprostředkující finanční holdingové společnosti, jejž lze přičíst menšinovým podílům, a část téhož kapitálu, již lze přičíst mateřské společnosti, podporují oba na stejné úrovni ztráty jejich dceřiných podniků v případě, že k nim dojde.

(39)

Přesná účetní technika, jež má být použita pro výpočet kapitálu, jeho přiměřenosti rizikům, kterým jsou instituce vystaveny, a pro hodnocení koncentrace expozic, by měla brát zřetel na ustanovení směrnice Rady 86/635/EHS ze dne 8. prosince 1986 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí (9), jež obsahuje některé úpravy sedmé směrnice Rady 83/349/EHS ze dne 13. června 1983 o konsolidovaných účetních závěrkách (10), nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (11) podle toho, kterým z těchto předpisů se řídí účetnictví institucí podle vnitrostátního práva.

(40)

Pro účely zajištění přiměřené platební schopnosti je důležité stanovit kapitálové požadavky, které oceňují aktiva a podrozvahové položky podle stupně rizika.

(41)

Dne 26. června 2004 schválil Basilejský výbor pro bankovní dohled rámcovou dohodu o mezinárodní konvergenci měření kapitálu a kapitálových požadavků („rámec Basilej II“). Ustanovení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES, která toto nařízení přejalo, tvoří ekvivalent k ustanovením rámce Basilej II. Začleněním doplňkových aspektů rámce Basilej III tudíž toto nařízení tvoří ekvivalent k ustanovením rámce Basilej II a III.

(42)

Je nutné přihlédnout k různorodosti institucí v Unii tím, že se vymezí alternativní přístupy k výpočtu kapitálových požadavků na krytí úvěrového rizika, které budou zahrnovat různé úrovně citlivosti vůči riziku a vyžadovat různé stupně propracovanosti. Skutečnost, že se institucím poskytne možnost využít externí ratingy a vlastní odhady jednotlivých parametrů úvěrového rizika, významně zlepšuje citlivost vůči riziku a obezřetnost pravidel týkajících se úvěrového rizika. Instituce by měly být podporovány v tom, aby zaváděly přístupy citlivější vůči riziku. Při vytváření odhadů potřebných k uplatnění přístupů k úvěrovému riziku podle tohoto nařízení by instituce měly zlepšit své procesy měření a řízení úvěrového rizika za účelem zpřístupnění metod určování regulativních kapitálových požadavků, jež odráží povahu, rozsah a složitost postupů jednotlivých institucí. V tomto ohledu by zpracování údajů v souvislosti se vznikem a řízením expozic vůči zákazníkům mělo zahrnovat vývoj a ověřování systémů řízení a měření úvěrového rizika. Tím bude nejen uspokojen legitimní zájem institucí, ale také splněn účel tohoto nařízení, totiž využívání lepších metod měření a řízení rizika a rovněž jejich použití pro účely regulace kapitálu. Bez ohledu na tuto skutečnost vyžadují přístupy citlivější vůči riziku značnou míru odborných znalostí a zdrojů, jakož i vysokou kvalitu a dostatečné množství údajů. Instituce by tudíž předtím, než uplatní tyto přístupy pro účely regulace kapitálu, měly splňovat vysoké standardy. Vzhledem k probíhající práci na zajišťování náležitých mezí v souvislosti s interními modely by Komise měla vypracovat zprávu o možnosti prodloužit platnost úrovně Basilej I, případně spolu s legislativním návrhem.

(43)

Kapitálové požadavky by měly být přiměřené rizikům, na jejichž krytí jsou určeny. Mělo by se v nich odrážet zejména snížení úrovně rizika dané vysokým počtem relativně malých expozic.

(44)

Vzhledem ke své zásadní úloze při zajišťování hospodářského růstu a pracovních míst jsou malé a střední podniky jedním z pilířů hospodářství Unie. Hospodářské oživení a budoucí růst hospodářství Unie ve velké míře závisí na tom, zda budou mít malé a střední podniky usazené v Unii možnost získávat kapitál a financování potřebné k tomu, aby uskutečňovaly investice nezbytné k osvojování nových technologií a zařízení v zájmu zvyšování své konkurenceschopnosti. Vzhledem k omezenému rozsahu alternativních zdrojů financování vnímají malé a střední podniky usazené v Unii důsledky bankovní krize mnohem intenzivněji. Proto je důležité vyplnit stávající mezeru ve financování pro malé a střední podniky a zajistit v současné situaci náležitý tok bankovních úvěrů v jejich prospěch. Kapitálové požadavky na expozice vůči malým a středním podnikům by měly být sníženy uplatněním podpůrného koeficientu ve výši 0,7619, tak aby mohly úvěrové instituce poskytování úvěrů malým a středním podnikům zvýšit. V zájmu dosažení tohoto cíle by úvěrové instituce měly skutečně využívat snížení kapitálových požadavků plynoucí z uplatnění podpůrného koeficientu za výhradním účelem poskytování přiměřeného toku úvěrů malým a středním podnikům usazeným v Unii. Příslušné orgány by měly pravidelně sledovat celkový objem expozic úvěrových institucí vůči malým a středním podnikům a celkový objem kapitálových odpočtů.

(45)

V souladu s rozhodnutím Basilejského výboru pro bankovní dohled, které dne 10. ledna 2011 schválila skupina GHOS, by mělo být možné v okamžiku neživotaschopnosti instituce všechny nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 instituce zcela odepsat nebo zcela převést na kmenový kapitál tier 1. Do práva Unie by měly být v rámci požadavků souvisejících s ozdravnými postupy a řešením problémů úvěrových institucí a investičních podniků zahrnuty právní předpisy nezbytné k zajištění toho, aby kapitálové nástroje podléhaly doplňkovému mechanismu absorpce ztrát. Pokud by do 31. prosince 2015 nebyly přijaty právní předpisy Unie upravující požadavek, aby mohly být kapitálové nástroje zcela a trvale odepsány nebo převedeny na nástroje kmenového kapitálu tier 1 v případě, že daná instituce již není považována za životaschopnou, by Komise měla posoudit, zda by takové ustanovení mělo být zahrnuto do tohoto nařízení, podat o tomto posouzení zprávu a předložit s ohledem na něj vhodné legislativní návrhy.

(46)

Toto nařízení respektuje zásadu proporcionality, protože bere v úvahu zvláště rozdíly mezi institucemi se zřetelem na jejich velikost, rozsah prováděných operací a činností. Respektování zásady proporcionality rovněž znamená, že se pro retailové expozice uznávají co možná nejjednodušší ratingové postupy, a to i v rámci přístupu založeného na interním ratingu (dále jen „přístup IRB“). Členské státy by měly zajistit, aby byly požadavky stanovené v tomto nařízení uplatňovány způsobem odpovídajícím povaze, rozsahu a složitosti rizik, která vyplývají z modelu podnikání a z činností instituce. Komise by měla zajistit, aby akty v přenesené pravomoci, prováděcí akty a regulační a prováděcí technické normy byly v souladu se zásadou proporcionality, a bylo tak zaručeno, že bude toto nařízení uplatňováno přiměřeným způsobem. EBA by proto měl zajistit, aby byly všechny regulační a prováděcí technické normy vypracovány tak, aby byly v souladu se zásadou proporcionality a prosazovaly ji.

(47)

Příslušné orgány by měly věnovat náležitou pozornost případům, u nichž mají podezření, že jsou dotyčné informace považovány za vyhrazené nebo důvěrné proto, aby se zabránilo jejich zpřístupnění. Přestože se instituce může rozhodnout nezveřejnit informace proto, že tyto informace jsou považovány za vyhrazené nebo důvěrné, samotná skutečnost, že jsou informace považovány za vyhrazené nebo důvěrné,by je neměla zbavovat odpovědnosti, jestliže bylo zjištěno, že nepředložení daných informací mělo významný dopad.

(48)

Skutečnost, že se toto nařízení neustále vyvíjí, umožňuje institucím vybrat si ze tří různě složitých přístupů k úvěrovému riziku. S cílem umožnit zejména malým institucím, aby se mohly rozhodnout pro přístup IRB, který je citlivější vůči rizikům, by měla být příslušná ustanovení vykládána tak, že kategorie expozic zahrnují veškeré expozice, které jsou jim v celém tomto nařízení – přímo či nepřímo – postaveny na roveň. Obecným pravidlem je, že by příslušné orgány neměly dávat přednost některému z těchto tří přístupů, pokud jde o postup dohledu, tj. instituce provozující činnost na základě standardizovaného přístupu by neměly pouze z tohoto důvodu podléhat přísnějšímu dohledu.

(49)

Měly by se ve větší míře uznávat techniky snižování úvěrového rizika, a to v rámci pravidel, která zajistí, že platební schopnost nebude ohrožena nesprávným uznáváním. Obvyklé bankovní zajištění ke snižování úvěrových rizik, které je již uplatňováno v jednotlivých členských státech, by se mělo, kdykoliv je to možné, uznávat ve standardizovaném přístupu, ale také v jiných přístupech.

(50)

S cílem zajistit, aby byla rizika a snižování rizik vyplývající ze sekuritizační činnosti a investic institucí řádně zohledňována v rámci kapitálových požadavků pro instituce, je nutno zahrnout pravidla obezřetnostního a vůči riziku citlivého posuzování takové činnosti a takových investic. Za tímto účelem je třeba vytvořit jasnou a ucelenou definici sekuritizace zachycující každou transakci nebo systém transakcí, jimiž je úvěrové riziko související s jednou expozicí či seskupením expozic rozloženo do jednotlivých tranší. Expozice, která vytváří přímou platební povinnost v rámci transakce nebo systému transakcí používaných k financování nebo řízení hmotných aktiv, by neměla být považována za expozici vůči sekuritizaci, a to i když daná transakce nebo daný systém transakcí mají platební povinnosti s různou nadřízeností.

(51)

Kromě dohledu zaměřeného na zajištění finanční stability je třeba mechanismů navržených k posílení a rozvoji účinného dohledu nad případnými bublinami a jejich předcházení, aby byla zajištěna optimální alokace kapitálu s ohledem na makroekonomické výzvy a cíle, zejména pokud jde o dlouhodobé investice do reálné ekonomiky.

(52)

Operační riziko představuje pro instituce významné riziko, a proto musí být kryto kapitálem. Je nutné přihlédnout k různorodosti institucí v Unii tím, že se vymezí alternativní přístupy k výpočtu požadavků na krytí operačního rizika, které budou zahrnovat různé úrovně citlivosti vůči riziku a vyžadovat různý stupeň propracovanosti. Institucím by měly být poskytnuty vhodné pobídky, které by je motivovaly k zavádění přístupů citlivějších vůči riziku. Vzhledem k tomu, že techniky měření a řízení operačního rizika byly vypracovány teprve v poslední době, měla by se pravidla průběžně přezkoumávat, popřípadě aktualizovat, přičemž by se měl brát ohled i na náklady různých linií podnikání a na uznávání technik snižování rizika. Zvláštní pozornost u jednoduchých přístupů pro výpočet kapitálových požadavků na krytí operačního rizika by se měla věnovat zohlednění pojištění.

(53)

Sledování a kontrola expozic instituce by měly být nedílnou součástí dohledu nad ní. Přílišná koncentrace expozic na jednoho klienta nebo jednu ekonomicky spjatou skupinu klientů totiž může způsobit nepřípustné riziko ztráty. Takovou situaci lze hodnotit tak, že je na újmu platební schopnosti instituce.

(54)

Při zjišťování existence ekonomicky spjaté skupiny klientů, a tedy expozic představujících jediné riziko, je rovněž důležité brát v úvahu rizika plynoucí ze společného zdroje významného financování poskytovaného danou institucí, jejich finanční skupinou nebo jejich ekonomicky spjatými stranami.

(55)

Přestože je žádoucí, aby se výpočet hodnoty expozice prováděl na základě výpočtu pro účely kapitálových požadavků, je nicméně vhodné přijmout pravidla sledování velkých expozic bez použití rizikových vah nebo stupňů rizika. Navíc byly techniky snižování úvěrového rizika používané v režimu platební schopnosti navrženy s předpokladem dobře diverzifikovaného úvěrového rizika. V případě velkých expozic, u kterých jde o koncentraci rizika vůči jediné protistraně, není úvěrové riziko dobře diverzifikované. Účinky uvedených technik by proto měly podléhat obezřetnostním ochranným opatřením. V této souvislosti je nutné zajistit faktické obnovení úvěrového zajištění pro účely velkých expozic.

(56)

Vzhledem k tomu, že ztráta vzniklá z expozice vůči instituci může být stejně vážná jako ztráta plynoucí z jakékoli jiné expozice, je nutné na takové expozice nahlížet jako na jakékoli jiné expozice a jako takové je také vykazovat. Pro zmírnění nepřiměřeného dopadu tohoto přístupu na menší instituce bylo zavedeno alternativní kvantitativní omezení. Kromě toho platí výjimka pro velmi krátkodobé expozice spojené s převody peněž, které spočívají v provádění plateb, clearingu, vypořádání a úschově, s cílem usnadnit řádné fungování finančních trhů a související infrastruktury. Tyto služby zahrnují například hotovostní clearing a vypořádání a podobné činnosti pro usnadnění vypořádání. K souvisejícím expozicím patří expozice, které nebylo možno předvídat, a které proto úvěrová instituce plně nekontroluje, mimo jiné bilance mezibankovních účtů vyplývající z plateb klientů, včetně připsaných či odepsaných poplatků a úroků, a další platby za služby pro klienty, stejně jako vydaný či přijatý kolaterál.

(57)

Je důležité sladit zájmy podniků, které úvěry „přebalují“ do obchodovatelných cenných papírů a jiných finančních nástrojů (původci nebo sponzoři), a podniků, které do těchto cenných papírů nebo nástrojů investují (investoři). Za tímto účelem by si původce nebo sponzor měl ponechat významný podíl na podkladových aktivech. Proto je důležité, aby si původci nebo sponzoři zachovali expozici vůči riziku z dotčených úvěrů. Obecně by mělo platit, že sekuritizace by neměla být strukturována způsobem, který umožní vyhnout se uplatnění požadavku na zachování expozice, zejména prostřednictvím struktury poplatků či prémií nebo obojího. Toto zachování expozice by mělo být použitelné ve všech situacích, kdy je použitelná ekonomická podstata sekuritizace bez ohledu na to, jaké právní struktury nebo nástroje jsou použity pro získání této ekonomické podstaty. Zejména v případech, kdy je úvěrové riziko převedeno sekuritizací, by investoři měli přijímat rozhodnutí pouze po provedení náležité hloubkové kontroly, pro niž potřebují přiměřené informace o sekuritizaci.

(58)

Toto nařízení rovněž stanoví, že požadavek na zachování expozice nesmí být uplatňován vícenásobně. U kterékoli sekuritizace postačuje, aby se požadavek vztahoval pouze na původce nebo na sponzora nebo na původního věřitele. Pokud sekuritizace obsahuje jako podkladové transakce jiné sekuritizace, požadavek na zachování expozice by se měl uplatnit pouze na sekuritizaci, která je předmětem investice. Požadavek na zachování expozice by se neměl vztahovat na pohledávky nabyté za úplatu, pokud vyplývají z činnosti podniku, v případě, že jsou převedeny nebo prodány za sníženou cenu za účelem financování této činnosti. Příslušné orgány by měly uplatňovat rizikovou váhu v souvislosti s nesplněním povinnosti provádět hloubkovou kontrolu a řídit rizika, pokud jde o sekuritizaci v případě závažnějších porušení zásad a postupů, které jsou relevantní pro analýzu podkladových rizik. Komise by měla rovněž posoudit, zda by zamezení vícenásobnému uplatňování požadavků na zachování expozice mohlo usnadňovat praktiky pro obcházení požadavku na zachování expozice a zda příslušné orgány pravidla pro sekuritizace účinně vymáhají.

(59)

Za účelem řádného posouzení rizik vyplývajících ze sekuritizovaných expozic u obchodního i investičního portfolia by měla být prováděna hloubková kontrola. Povinnost provádět hloubkovou kontrolu by navíc měla být přiměřená. Postupy hloubkové kontroly by měly přispívat ke zvyšování vzájemné důvěry mezi původci, sponzory a investory. Je proto žádoucí, aby byly řádně zveřejňovány podstatné informace týkající se těchto postupů.

(60)

V případech, kdy je instituce vystavena expozici vůči vlastnímu mateřskému podniku nebo vůči jiným dceřiným podnikům tohoto mateřského podniku, je zapotřebí zvláštní obezřetnosti. Řízení takovýchto expozic institucí by se mělo uskutečňovat zcela samostatně a v souladu se zásadami řádné správy bez ohledu na jakékoliv jiné okolnosti. To je zvlášť důležité v případě velkých expozic a v případech, které se netýkají pouze správy uvnitř skupiny nebo obvyklých transakcí uvnitř skupiny. Příslušné orgány by měly těmto expozicím uvnitř skupiny věnovat zvláštní pozornost. Takové zásady se však nemusí použít, je-li mateřským podnikem finanční holdingová společnost nebo úvěrová instituce, nebo jsou-li jinými dceřinými podniky buď úvěrové či finanční instituce nebo podniky pomocných služeb, pokud se na všechny tyto podniky vztahuje dohled nad úvěrovou institucí na konsolidovaném základě.

(61)

Vzhledem k tomu, že pravidla týkající se kapitálových požadavků jsou citlivá vůči riziku, je žádoucí průběžně přezkoumávat, zda mají významný dopad na hospodářský cyklus. Komise by s přihlédnutím k příspěvku Evropské centrální banky (dálen jen „ECB“) měla o těchto tématech podávat zprávy Evropskému parlamentu a Radě.

(62)

Kapitálové požadavky na obchodníky s komoditami, včetně těch obchodníků, kteří jsou v současné době vyňati z působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů (12), by měly být přezkoumány.

(63)

Liberalizace trhů s plynem a elektřinou je z hospodářského i politického hlediska důležitým cílem Unie. Kapitálové požadavky a další obezřetnostní pravidla, které mají být použity na podniky působící na těchto trzích, by proto měly být přiměřené a neměly by neoprávněně bránit uskutečnění liberalizace. Tento cíl by měl být zohledněn zejména při provádění přezkumu tohoto nařízení.

(64)

Instituce, které investují do resekuritizací, by měly postupovat s náležitou péčí i ve věci podkladových sekuritizací a nesekuritizovaných expozic, které jsou základem výsledných resekuritizací. Instituce by měly posoudit, zda expozice v rámci programů obchodních cenných papírů zajištěných aktivy (ABCP) představují resekuritizované expozice, včetně expozic v rámci programů s přednostními tranšemi obsahujícími samostatná seskupení celých úvěrů, z nichž žádný nepředstavuje sekuritizovanou či resekuritizovanou expozici, a u nichž ochranu jednotlivých investic před první ztrátou poskytuje subjekt prodávající úvěry. Ve druhém ze zmíněných případů by likviditní příslib příslušného seskupení většinou neměla být považována za resekuritizovanou expozici, neboť tento příslib představuje tranši jediného seskupení aktiv (tj. příslušného seskupení celých úvěrů), jež neobsahuje žádné sekuritizované expozice. Oproti tomu úvěrové posílení v rámci celého programu, které by se vztahovalo pouze na některé ze ztrát přesahující ochranu poskytovanou prodávajícím napříč jednotlivými seskupeními, by většinou představovalo tranšování rizika seskupení skládajícího se z většího počtu aktiv a obsahujícího alespoň jednu sekuritizovanou expozici, a bylo by tudíž resekuritizovanou expozicí. Avšak v případě, že je tento program plně financován pomocí jediného druhu obchodního cenného papíru a pokud úvěrové posílení v rámci celého programu nepředstavuje resekuritizaci nebo pokud je obchodní cenný papír plně podporován sponzorující institucí, v důsledku čehož je investor do obchodního cenného papíru fakticky vystaven riziku selhání sponzora namísto rizika spojeného s podkladovým seskupením či podkladovými aktivy, pak by tento obchodní cenný papír neměl být obecně považován za resekuritizovanou expozici.

(65)

Ustanovení o obezřetném oceňování pro obchodní portfolio by měla platit pro všechny nástroje oceňované reálnou hodnotou v obchodním i investičním portfoliu institucí. Mělo by být vyjasněno, že pokud by uplatnění obezřetného oceňování vedlo k nižší zůstatkové hodnotě, než jaká byla původně evidována v účetnictví, měla by být absolutní hodnota rozdílu odečtena od kapitálu.

(66)

Instituce by měly mít možnost volby, zda u sekuritizovaných pozic, jež podle tohoto nařízení obdrží rizikovou váhu 1 250 %, použijí kapitálový požadavek, nebo je odečtou od položek kmenového kapitálu tier 1 bez ohledu na to, zda jsou tyto pozice součástí obchodního či investičního portfolia.

(67)

Instituce, které jsou původci nebo sponzory, by neměly mít možnost obcházet zákaz skryté podpory využitím svých obchodních portfolií k poskytnutí takové podpory.

(68)

Aniž je dotčeno zpřístupňování údajů výslovně požadované tímto nařízením, cílem požadavků na zpřístupnění by mělo být poskytnout účastníkům trhu přesné a komplexní informace ohledně rizikového profilu jednotlivých institucí. Instituce by proto měly být povinny zpřístupňovat doplňující informace, které nejsou výslovně uvedené v tomto nařízení, pokud je takové zpřístupnění nezbytné k naplnění uvedeného cíle. Příslušné orgány by současně měly věnovat náležitou pozornost případům, u nichž mají podezření, že jsou dotyčné informace určitou institucí považovány za vyhrazené nebo důvěrné proto, aby se zabránilo jejich zpřístupnění.

(69)

Pokud externí úvěrové hodnocení sekuritizované pozice zahrnuje účinek zajištění úvěrového rizika poskytovaného investiční institucí samotnou, neměla by mít daná instituce možnost získat prospěch z nižší rizikové váhy vyplývající z tohoto zajištění rizika. Sekuritizovaná pozice by se neměla odečítat od kapitálu, existují-li jiné způsoby určení rizikové váhy v souladu se skutečným rizikem pozice, které takové zajištění úvěrového rizika neberou v úvahu.

(70)

Vzhledem k nedávným špatným výsledkům by standardy interních modelů pro výpočet kapitálových požadavků souvisejících s tržním rizikem měly být zpřísněny. Zejména je třeba doplnit jejich způsob zachycování rizik, pokud jde o úvěrová rizika v obchodním portfoliu. Kromě toho by kapitálové požadavky měly obsahovat složku odpovídající krizovým podmínkám, která by kapitálové požadavky zpřísnila s ohledem na zhoršující se podmínky na trhu a omezila procyklický potenciál. Instituce by měly také provést reverzní zátěžové testy, aby vyzkoušely, které scénáře by mohly ohrozit životaschopnost instituce, s výjimkou případu, kdy mohou prokázat, že takový test je zbytečný. Vzhledem k nedávným konkrétním obtížím, které vznikly při zacházení se sekuritizovanými pozicemi pomocí přístupů založených na interních modelech, by mělo být uznání možnosti institucí modelovat rizika sekuritizace k výpočtu kapitálových požadavků v obchodním portfoliu omezeno a automaticky by měl být pro sekuritizované pozice v obchodním portfoliu povinný standardizovaný kapitálový požadavek.

(71)

Toto nařízení stanoví omezené výjimky pro některé činnosti obchodování s korelací, podle kterých může instituci její orgán dohledu povolit vypočítat komplexní rizikový kapitálový požadavek za předpokladu, že budou dodrženy přísné požadavky. V takových případech by tyto činnosti instituce měly podléhat kapitálovému požadavku rovnajícímu se buď kapitálovému požadavku vypočtenému v souladu s vnitřním postupem, nebo 8 % kapitálového požadavku ke specifickému riziku vypočtenému v souladu se standardizovanou metodou podle toho, který je vyšší. Tyto expozice by neměly podléhat požadavku k dodatečnému riziku, nýbrž by měly být začleněny do měření hodnoty v riziku a do měření stresové hodnoty v riziku

(72)

S přihlédnutím k povaze a objemu neočekávaných ztrát, které instituce během finanční a hospodářské krize utrpěly, je nezbytné dále zlepšovat kvalitu a harmonizaci kapitálu, který musí mít instituce k dispozici. To by mělo zahrnovat zavedení nové definice základních prvků kapitálu, který je k dispozici pro absorpci neočekávaných ztrát v okamžiku, kdy nastanou, vylepšení definice hybridního kapitálu a jednotné změny obezřetnostního dohledu nad kapitálem. Je rovněž zapotřebí výrazně navýšit úroveň kapitálu, včetně nových kapitálových ukazatelů se zaměřením na základní prvky kapitálu, který je k dispozici pro absorpci neočekávaných ztrát v okamžiku, kdy nastanou. Očekává se, že instituce, jejichž akcie jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, by měly splňovat své kapitálové požadavky v souvislosti se základními prvky kapitálu pouze prostřednictvím těchto akcií, které splňují soubor přísných kritérií pro základní kapitálové nástroje a zveřejněné fondy dané instituce. Aby byla odpovídajícím způsobem zohledněna různorodost právních forem institucí působících v Unii, měl by soubor přísných kritérií pro základní kapitálové nástroje zajistit nejvyšší kvalitu základních kapitálových nástrojů pro instituce, jejichž akcie nejsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu. To by nemělo institucím bránit v tom, aby z akcií s diferencovanými hlasovacími právy a akcií bez hlasovacích práv vyplácely rozdělení výnosů, která jsou násobkem výnosů vyplácených z akcií, jež jsou spojeny s relativně větším rozsahem hlasovacích práv, za předpokladu, že jsou bez ohledu na rozsah hlasovacích práv dodržena přísná kritéria pro nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1, včetně kritérií týkajících se flexibility výplat, a že v případě výplaty rozdělení výnosu má být tento výnos vyplacen u všech akcií emitovaných danou institucí.

(73)

Existují různé druhy expozic v oblasti financování obchodu, ale některé prvky mají společné: vyznačují se například nízkou hodnotou, krátkým trváním a identifikovatelným zdrojem splácení. Opírají se o pohyb zboží a služeb, který je základem reálné ekonomiky, a většinou podporují malé společnosti při naplňování jejich běžných potřeb, čímž vytvářejí hospodářský růst a pracovní příležitosti. Přítoky a odtoky jsou obvykle vyrovnány, a riziko likvidity je tak omezeno.

(74)

Je vhodné, aby orgán EBA vedl aktuální seznam všech forem kapitálových nástrojů, které jsou v jednotlivých členských státech považovány za nástroje kmenového kapitálu tier 1. EBA by měl z uvedeného seznamu vyřadit nástroje vydané po vstupu tohoto nařízení v platnost, které nesplňují kritéria stanovená v tomto nařízení, nejedná-li se o nástroje státní podpory, a měl by toto vyřazení veřejně oznámit. Jestliže po oznámení Evropského orgánu pro bankovnictví o vyřazení určitého nástroje ze seznamu je daný nástroj nadále uznáván, měl by EBA v plném rozsahu uplatnit své pravomoci, zejména pravomoci, které mu svěřuje článek 17 nařízení (EU) č. 1093/2010 týkající se porušení práva Unie. Připomíná se, že pro přiměřenou reakci na případy nesprávného či nedostatečného uplatňování práva Unie se uplatňuje třístupňový mechanismus, v němž je jako první krok orgán EBA oprávněn vyšetřovat údajné nesprávné či nedostatečné plnění povinností vyplývajících z práva Unie ze strany vnitrostátních orgánů při provádění dohledu a vydat k tomu doporučení. Za druhé, pokud se příslušný vnitrostátní orgán tímto doporučením neřídí, je Komise zmocněna k vydání formálního stanoviska zohledňujícího doporučení orgánu EBA požadujícího po příslušném orgánu, aby přijal nezbytná opatření pro zajištění souladu s právem Unie. Za třetí ve výjimečných případech, v nichž dojde k trvalé nečinnosti dotčeného příslušného orgánu a situaci nebude možné řešit jiným způsobem, je orgán EBA oprávněn přijímat rozhodnutí určená jednotlivým finančním institucím. Kromě toho se připomíná, že podle článku 258 Smlouvy o fungování EU má-li Komise za to, že členský stát nesplnil povinnost, která pro něj ze Smluv vyplývá, může věc předložit Soudnímu dvoru Evropské unie.

(75)

Toto nařízení by nemělo mít vliv na schopnost příslušných orgánů zachovat procesy předběžného schvalování úvěrů u smluv týkajících se nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 a tier 2. V těchto případech mohou být tyto kapitálové nástroje započteny pouze do vedlejšího kapitálu tier 1 a tier 2 instituce, a to poté, co byly tyto schvalovací procesy úspěšně dokončeny.

(76)

Za účelem posílení tržní disciplíny a finanční stability je nezbytné zavést podrobnější požadavky na zpřístupňování formy a povahy regulativního kapitálu a změny obezřetnostního dohledu učiněné proto, aby se zajistilo, že investoři a vkladatelé jsou dostatečně dobře informováni o solventnosti institucí.

(77)

Dále je nezbytné, aby příslušné orgány měly alespoň v souhrnné podobě informace o úrovni rep, půjček cenných papírů a všech formách zatížení aktiv. Tyto informace by měly být příslušným orgánům poskytnuty prostřednictvím zprávy. Po účely posílení disciplíny na trhu by měly existovat přesnější požadavky na zveřejňování rep a půjček cenných papírů.

(78)

Měla by být zavedena nová definice kapitálových a regulativních kapitálových požadavků způsobem, který zohledňuje skutečnost, že existují rozdílné vnitrostátní výchozí body a okolnosti, přičemž úvodní odchylky nových norem by se měly během přechodného období odstranit. Za účelem zajištění řádné kontinuity úrovně kapitálu budou nástroje vydané v kontextu režimu rekapitalizace podle pravidel pro státní podporu a před datem uplatňování tohoto nařízení zachovány během přechodného období. Závislost na státní podpoře by měla být v budoucnu co možná nejvíce snížena. Jestliže se však v některých situacích ukáže státní podpora jako nezbytná, mělo by nařízení stanovit rámec pro řešení těchto situací. Nařízení by mělo zejména stanovit, jakým způsobem by se mělo zacházet s kapitálovými nástroji vydanými v kontextu režimu rekapitalizace podle pravidel pro státní podporu. Možnost institucí tohoto zacházení využívat by měla podléhat přísným podmínkám. Umožní-li navíc toto zacházení odchýlit se od nových kritérií pro kvalitu kapitálových nástrojů, měly by být tyto odchylky co nejvíce omezeny. V případě stávajících kapitálových nástrojů vydaných v kontextu režimu rekapitalizace podle pravidel pro státní podporu by se mělo zřetelně rozlišovat mezi kapitálovými nástroji, které požadavky tohoto nařízení splňují, a kapitálovými nástroji, které požadavky tohoto nařízení nesplňují. Pro kapitálové nástroje, které požadavky tohoto nařízení nesplňují, by proto mělo toto nařízení stanovit vhodná přechodná ustanovení.

(79)

Směrnice 2006/48/ES vyžadovala, aby úvěrové instituce měly do 31. prosince 2011 k dispozici kapitál, který je vyšší nebo se rovná stanoveným minimálním částkám. Vzhledem k pokračování účinků finanční krize v bankovnictví a k prodloužení přechodných ustanovení týkajících se kapitálu přijatých Basilejským výborem pro bankovní dohled je vhodné na omezenou dobu znovu zavést spodní hranici, dokud nebudou zavedeny dostatečné výše kapitálu v souladu s přechodnými ustanoveními o kapitálu podle tohoto nařízení, která budou postupně zaváděna od data použitelnosti tohoto nařízení až do roku 2019.

(80)

V případě skupin, které zahrnují velké bankovní nebo investiční podniky a pojišťovny, platí zvláštní pravidla stanovená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu (13), která řeší toto „dvojí započtení“ kapitálu. Směrnice 2002/87/ES vychází z mezinárodně dohodnutých zásad řešení rizik napříč odvětvími. Toto nařízení posiluje způsob použití těchto pravidel finančních konglomerátů na skupiny bank a investičních podniků, aby se zajistilo jejich důrazné a jednotné provádění. Veškeré další nezbytné změny bude řešit přezkum směrnice 2002/87/ES, který má být proveden v roce 2015.

(81)

Finanční krize upozornila na to, že instituce výrazně podcenily úroveň úvěrového rizika protistrany související s OTC deriváty. To přimělo skupinu G-20, aby v září roku 2009 vyzvala k tomu, aby byl u více OTC derivátů prováděn clearing prostřednictvím ústřední protistrany. Zároveň požadovali, aby ty OTC deriváty, u kterých nelze provést clearing centrálně, podléhaly vyšším kapitálovým požadavkům, aby se řádně zohlednila vyšší rizika s nimi spojená.

(82)

Na základě výzvy skupiny G-20 změnil Basilejský výbor pro bankovní dohled podstatným způsobem režim úvěrového rizika protistrany v rámci Basileje III. Očekává se, že rámec Basilej III výrazně navýší kapitálové požadavky související s OTC deriváty a financováním cenných papírů prováděným institucemi a vytvoří důležité pobídky pro instituce pro využívání ústřední protistrany. Dále se očekává, že rámec Basilej III poskytne další pobídky pro posílení řízení rizika pro úvěrové expozice protistrany a zreviduje stávající režim pro řešení expozic úvěrového rizika protistrany vůči ústředním protistranám.

(83)

Instituce by měly mít k dispozici dodatečný kapitál v důsledku rizika úvěrových úprav v ocenění plynoucím z OTC derivátů. Instituce by rovněž měly při výpočtu kapitálových požadavků pro expozice úvěrového rizika protistrany, které pramení z OTC derivátů a transakcí s financováním cenných papírů vůči některým finančním institucím, používat vyšší korelaci hodnot aktiv. Instituce by rovněž měly být povinny výrazně zlepšit měření a řízení úvěrového rizika protistrany prostřednictvím lepšího ošetření rizik pozitivní korelace, protistran využívajících ve velké míře páky a kolaterálu, společně se souvisejícím posílením v oblastech zpětného a zátěžového testování.

(84)

Obchodní expozice vůči ústředním protistranám obvykle využívají mnohostranného vzájemného započtení a mechanismu sdílení ztrát, jež poskytují ústřední protistrany. Díky tomu je s nimi spojeno velmi nízké úvěrové riziko protistrany, a proto by měly podléhat velmi nízkým kapitálovým požadavkům. Tento požadavek by měl být zároveň kladný, aby se zajistilo, že instituce budou sledovat a monitorovat své expozice vůči ústředním protistranám v rámci řádného řízení rizik a uvědomí si, že ani obchodní expozice vůči ústředním protistranám nejsou bez rizika.

(85)

Fond ústřední protistrany pro riziko selhání představuje mechanismus, který umožňuje sdílení (rozložení) ztrát mezi členy clearingového systému této ústřední protistrany. Použije se v případě, že ztráty, které utrpěla ústřední protistrana po selhání člena clearingového systému, jsou větší než marže a příspěvky člena clearingového systému do fondu pro riziko selhání a jakákoli jiná obrana, kterou může ústřední protistrana použít před tím, než využije příspěvků zbývajících členů clearingového systému do fondu pro riziko selhání. V souvislosti s tím je riziko ztráty spojené s expozicí z příspěvků fondu pro riziko selhání vyšší než riziko spojené s obchodními expozicemi. A proto by tento druh expozic měl podléhat vyššímu kapitálovému požadavku.

(86)

„Hypotetický kapitál“ ústřední protistrany by měl představovat veličinu, která je zapotřebí pro stanovení kapitálového požadavku pro expozice člena clearingového systému na základě jeho příspěvků do fondu ústřední protistrany pro riziko selhání. Neměl by být vnímán jinak. Zejména by neměl být vnímán jako výše kapitálu, který je ústřední protistrana povinna mít k dispozici na základě požadavku příslušného orgánu.

(87)

Přezkum ošetření úvěrového rizika protistrany, a zejména zavedení vyšších kapitálových požadavků pro dvoustranné smlouvy o derivátech za účelem zohlednění vyššího rizika, které tyto smlouvy představují pro finanční systém, je nedílnou součástí úsilí Komise zajistit efektivní, bezpečné a zdravé derivátové trhy. Toto nařízení tudíž doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (14).

(88)

Komise by měla provést přezkum příslušných výjimek pro velké expozice do 31. prosince 2015. Do výsledku tohoto přezkumu by členské státy měly i nadále mít zachovánu možnost rozhodnout o vynětí některých velkých expozic z těchto pravidel po dostatečně dlouhé přechodné období. Komise přezkoumá, zda by tyto výjimky měly být i nadále uplatňovány podle uvážení nebo na obecnější úrovni a zda rizika spojená s těmito expozicemi jsou ošetřena jinými účinnými způsoby stanovenými v tomto nařízení; vycházet při tom bude z práce vykonané v kontextu přípravy směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/111/ES ze dne 16. září 2009, kterou se mění směrnice 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2007/64/ES, pokud jde o banky přidružené k ústředním institucím, některé položky kapitálu, velkou angažovanost, režimy dohledu a krizové řízení (15) a jednání o ní a zohlední rovněž mezinárodní vývoj a vývoj na úrovni Unie v této problematice.

(89)

S cílem zajistit, aby výjimky pro expozice udělované příslušnými orgány neohrozily soudržnost jednotných pravidel trvale stanovených tímto nařízením, by příslušné orgány měly po uplynutí přechodného období a nebude-li k dispozici výsledek uvedeného přezkumu konzultovat orgán EBA, zda je vhodné i nadále využívat výjimky pro určité expozice.

(90)

Roky, které předcházely finanční krizi, byly charakteristické nadměrným nárůstem expozic institucí ve vztahu k jejich kapitálu (páky). Během finanční krize byly instituce donuceny v důsledku ztrát a nedostatku finančních prostředků v krátké době významným způsobem snížit svoji páku. To zesílilo tlaky na snížení cen aktiv, a tím vznikly institucím další ztráty, což následně vedlo k dalšímu snížení jejich kapitálu. V konečném důsledku tato negativní spirála způsobila snížení dostupnosti úvěrů pro reálnou ekonomiku a hlubší a delší krizi.

(91)

Kapitálové požadavky vycházející z rizik jsou zásadní pro zajištění dostatečného kapitálu pro krytí neočekávaných ztrát. Nicméně krize ukázala, že jen tyto požadavky nestačí, aby zabránily institucím podstupovat nadměrné a neudržitelné pákové riziko.

(92)

V září roku 2009 se vedoucí představitelé skupiny G-20 zavázali k vytvoření mezinárodně dohodnutých pravidel, jež budou odrazovat od využívání nadměrné páky. Za tímto účelem podpořili zavedení pákového poměru jako doplňujícího měřítka do rámce Basilej II.

(93)

V prosinci roku 2010 zveřejnil Basilejský výbor pro bankovní dohled pokyny, kterými se stanoví metodika výpočtu pákového poměru. Tato pravidla stanoví období pozorování, které bude probíhat od 1. ledna 2013 do 1. ledna 2017 a během něhož bude monitorován pákový poměr, jeho složky a chování ve vztahu k požadavku založenému na riziku. Na základě výsledků tohoto období pozorování hodlá Basilejský výbor pro bankovní dohled v první polovině roku 2017 učinit případné konečné úpravy definice a kalibrace pákového poměru, aby z něj mohlo být od 1. ledna 2018 učiněno závazné měřítko na základě náležitého přezkumu a kalibrace. Pokyny Basilejského výboru pro bankovní dohled rovněž stanoví od 1. ledna 2015 zpřístupňování informací o pákovém poměru a jeho složkách.

(94)

Pákový poměr představuje nový nástroj pro regulaci a dohled, který má Unie k dispozici. V souladu s mezinárodními dohodami by měl být nejprve zaveden jako doplňkový prvek, který mohou příslušné orgány dohledu dle vlastního uvážení uplatňovat na jednotlivé instituce. Ohlašovací povinnosti institucí by umožnily řádný přezkum a kalibraci, s cílem učinit z něj od 1. ledna 2018 závazné měřítko.

(95)

Při přezkoumávání dopadu pákového poměru na různé modely podnikání by měla být věnována pozornost zejména modelům podnikání, které jsou považovány za modely s malou mírou rizika, jako jsou hypoteční úvěry a specializované úvěry u regionálních vlád, místních orgánů nebo subjektů veřejného sektoru. Na základě získaných údajů a zjištění z přezkumu v rámci dohledu v průběhu období pozorování by měl orgán EBA ve spolupráci s příslušnými orgány vyvinout klasifikaci modelů podnikání a rizik. Na základě patřičné analýzy a rovněž s ohledem na historické údaje nebo zátěžové scénáře by mělo být vyhodnoceno, jaké jsou vhodné úrovně pákového poměru, které zajišťují odolnost příslušných modelů podnikání, a zda by tyto úrovně měly být stanoveny formou minimálních hodnot nebo formou rozpětí. Po skončení období pozorování a kalibrace příslušných úrovní pákového poměru a na základě uvedeného hodnocení může EBA zveřejnit náležitý statistický přezkum pákového poměru, včetně průměrných hodnot a směrodatných odchylek. Po přijetí požadavků na pákový poměr by orgán EBA měl zveřejnit náležitý statistický přezkum pákového poměru týkajícího se stanovených kategorií institucí, včetně průměrných hodnot a směrodatných odchylek.

(96)

Instituce by měly v rámci interního postupu pro hodnocení kapitálové přiměřenosti monitorovat úroveň a změny pákového poměru i pákové riziko. Tento monitoring by měl být součástí procesu přezkumu v rámci dohledu. Zejména po vstupu požadavků na pákový poměr v platnost by měly příslušné orgány monitorovat vývoj daného modelu podnikání a odpovídajícího rizikového profilu, aby byla zajištěna aktuální a řádná klasifikace institucí.

(97)

Pro řádné zásady odměňování mají zásadní význam vhodné struktury správy a řízení, transparentnost a zpřístupňování informací. Instituce by měly zpřístupňovat podrobné informace o svých zásadách a postupech odměňování a z důvodu důvěrnosti o souhrnných částkách za ty pracovníky, jejichž pracovní činnosti mají podstatný vliv na rizikový profil daných institucí, aby tak pro trh zajistily dostatečnou transparentnost struktur odměňování a souvisejícího rizika. Uvedené informace by měly být k dispozici všem zúčastněným stranám. Těmito konkrétními požadavky by neměly být dotčeny obecnější požadavky na zveřejňování údajů týkající se politik odměňování použitelné horizontálně napříč odvětvími. Členským státům by navíc mělo být umožněno požadovat, aby instituce poskytovaly podrobnější informace o odměňování.

(98)

Uznání ratingové agentury jako externí ratingové agentury by nemělo přispívat k dalšímu uzavírání trhu, kterému již nyní dominují tři hlavní společnosti. EBA by spolu s centrálními bankami Evropského systému centrálních bank (dále jen „ESBC“) měl zajistit, aby bylo za externí ratingovou agenturou uznáno více ratingových agentur, aniž by proces uznávání zjednodušily nebo zmírnily nároky, a tímto způsobem otevřít trh dalším společnostem.

(99)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (16) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (17) by měly být plně použity na zpracování osobních údajů pro účely tohoto nařízení.

(100)

Instituce by měly mít k dispozici diverzifikovanou rezervu likvidních aktiv, která mohou použít pro pokrytí potřeby likvidity v období krátkodobého nedostatku likvidity. Vzhledem k tomu, že předem nelze s jistotu vědět, která konkrétní aktiva v každé z kategorií aktiv by mohly šoky následně postihnout, je vhodné podporovat diverzifikovanou a vysoce kvalitní likviditní rezervu sestávající z různých kategorií aktiv. Koncentrace aktiv a přílišná závislost na tržní likviditě vytváří ve finančním sektoru systémové riziko, jemuž je třeba předejít. Během počátečního období pozorování je proto třeba vzít v úvahu širokou škálu kvalitních aktiv, jež budou použita k vymezení požadavku krytí likvidity. Při vytváření jednotné definice likvidních aktiv by se za aktiva s velmi vysokou likviditou a úvěrovou kvalitou považovaly podle očekávání přinejmenším vládní dluhopisy a dále kryté dluhopisy obchodované na transparentních trzích s trvalým obratem. Rovněž by bylo vhodné, aby byla do likviditní rezervy zahrnuta bez omezení aktiva odpovídající čl. 416 odst. 1 písm. a) až c). V případě použití těchto zásob likvidity by měly instituce zavést plán pro obnovení zásob likvidních aktiv a příslušné orgány by měly zajistit přiměřenost tohoto plánu a jeho realizaci.

(101)

Zásoby likvidních aktiv by měly být k dispozici neustále pro pokrytí odtoku likvidity. Úroveň potřeby likvidity v období krátkodobého nedostatku likvidity by měla být stanovena standardizovaným způsobem za účelem zajištění jednotného standardu spolehlivosti a rovných podmínek. Je třeba zajistit, aby toto standardizované stanovení nemělo žádné nezamýšlené důsledky pro finanční trhy, poskytování úvěrů a hospodářský růst, a je rovněž třeba přihlédnout k různým obchodním a investičním modelům a prostředí financování institucí v Unii. Proto by požadavek krytí likvidity měl podléhat období pozorování. Na základě výsledků sledování podpořených zprávami orgánu EBA by Komise měla být svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci, kterým se pro Unii včas zavede podrobný a harmonizovaný požadavek krytí likvidity. Jakýkoli akt v přenesené pravomoci, jehož cílem je zavedení požadavku krytí likvidity, by měl být v zájmu zajištění harmonizace v oblasti úpravy likvidity na celosvětové úrovni srovnatelný s ukazatelem krytí likvidity stanoveným v konečném mezinárodním rámci pro měření, standardy a sledování rizika likvidity vypracovaném Basilejským výborem pro bankovní dohled a zohledňovat specifické podmínky v Unii a v členských státech.

(102)

Za tím účelem by během období pozorování měl orgán EBA přezkoumat a vyhodnotit mimo jiné vhodnost prahové hodnoty 60 % pro první úroveň likvidních aktiv, limit pro přítoky likvidity ve výši 75 % odtoku a postupné zavádění požadavku krytí likvidity z úrovně 60 % od 1. ledna 2015 s postupným zvyšováním na 100 %. Při posuzování jednotné definice zásoby likvidních aktiv a podávání zpráv v této souvislosti by měl orgán EBA ve svých analýzách zohlednit definici vysoce kvalitních likvidních aktiv vypracovanou Basilejským výborem pro bankovní dohled a zohlednit přitom specifické podmínky v Unii a v členských státech. EBA by měl určovat, ve kterých měnách potřeby likvidních aktiv institucí usazených v Unii překračují dostupnost těchto likvidních aktiv v dané měně, ale současně by měl rovněž jednou ročně posoudit, zda by měly být použity výjimky, včetně těch, které jsou určeny v této směrnici. Vedle toho by měl EBA jednou ročně posoudit, zda by měly být ve vztahu ke kterékoli z těchto výjimek, jakož i k výjimkám určeným v tomto nařízení, připojeny další podmínky jejich využití institucemi usazenými v Unii nebo zda by měly být stávající podmínky podrobeny přezkumu. EBA by měl předložit výsledky svých analýz v rámci výroční zprávy pro Komisi.

(103)

V zájmu zvýšení efektivnosti a snížení administrativní zátěže by měl orgán EBA vytvořit soudržný rámec pro podávání zpráv, jenž bude založen na harmonizovaném souboru standardů pro požadavky na likviditu a jenž bude uplatňován v celé Unii. Za tímto účelem by měl orgán EBA vyvinout jednotné formáty pro podávání zpráv a řešení v oblasti informačních technologií, v nichž budou zohledněna ustanovení tohoto nařízení a směrnice 2013/36/EU. Do okamžiku, než se začnou požadavky na likviditu uplatňovat v plném rozsahu, by měly instituce pokračovat v podávání zpráv podle vnitrostátních požadavků.

(104)

Orgán EBA by měl ve spolupráci s ESRB vydat pokyny k zásadám pro používání zásoby likvidity v krizové situaci.

(105)

Nelze považovat za samozřejmé, že se institucím dostane od jiných institucí náležejících do stejné skupiny podpory likvidity, pokud se budou nacházet v situaci, kdy by obtížně dostály svým platebním závazkům. Nicméně s výhradou splnění přísných podmínek a jednotlivého souhlasu všech zúčastněných příslušných orgánů by příslušné orgány měly mít možnost upustit od uplatňování požadavku krytí likvidity pro jednotlivé instituce a stanovit pro tyto instituce konsolidovaný požadavek, aby jim tak umožnily řídit likviditu centrálně na úrovni skupiny nebo podskupiny.

(106)

Ve stejném duchu, pokud není udělená žádná výjimka, by toky likvidity mezi dvěma institucemi, které jsou součástí stejné skupiny a podléhají dohledu na konsolidovaném základě, měly, až se stane požadavek krytí likvidity závazným opatřením, obdržet preferenční sazby přítoku a odtoku pouze v takových případech, kdy byly zavedeny všechny nezbytné záruky. Takové zvláštní preferenční zacházení by mělo být úzce vymezeno a podmíněno splněním řady přísných a objektivních podmínek. Ke zvláštnímu postupu pro určitý tok uvnitř skupiny by mělo být přistoupeno po určení konkrétní úrovně přítoků a odtoků mezi institucí a protistranou pomocí metodiky využívající objektivní kritéria a parametry. Na základě výsledků sledování podpořených zprávou orgánu EBA by na Komisi měla být případně přenesena pravomoc, přijímat akty v přenesené pravomoci s cílem stanovit tyto případy zvláštního postupu uvnitř skupiny, metodiku i objektivní kritéria, kterými jsou tyto případy podmíněny, jakož i podmínky společného rozhodování při posuzování těchto kriterií, a to jako součást aktů v přenesené pravomoci, které přijímá podle tohoto nařízení k upřesnění požadavku krytí likvidity.

(107)

Dluhopisy, které v Irsku emitovala National Asset Management Agency (NAMA), jsou zvláště důležité pro ozdravění irského bankovnictví a jejich emise byla předem odsouhlasena členskými státy a schválena Komisí jako státní podpora ve formě podpůrného opatření zavedeného s cílem odstranit z rozvah některých úvěrových institucí znehodnocená aktiva. Emise těchto dluhopisů, jakožto přechodné opatření podporované Komisí a ECB, je nedílnou součástí restrukturalizace irského bankovního systému. Irská vláda poskytla záruku za tyto dluhopisy, které tak jsou pro měnové orgány způsobilým kolaterálem. Komise by se měla zabývat specifickými mechanismy pro zachování právních účinků u převoditelných aktiv, které emitovaly nebo za které se zaručily subjekty se schválením Unie, pokud jde o státní podporu, a to jako součást aktů v přenesené pravomoci, které přijímá podle tohoto nařízení k upřesnění požadavku krytí likvidity. V této souvislosti by Komise měla zohlednit skutečnost, že institucím, které požadavky krytí likvidity vypočítávají podle tohoto nařízení, by mělo být do prosince roku 2019 dovoleno zahrnovat prioritní dluhopisy emitované NAMA mezi aktiva s velmi vysokou likviditou a úvěrovou kvalitou.

(108)

Podobně dluhopisy, které emitovala španělská Společnost pro správu aktiv, jsou zvláště důležité pro ozdravění španělského bankovnictví a představují přechodné opatření, které podpořila Komise a Evropská centrální banka a které je nedílnou součástí restrukturalizace španělského bankovního systému. Vzhledem k tomu, že emise těchto dluhopisů je stanovena v Memorandu o porozumění o podmíněnosti politik v oblasti finančního sektoru, podepsaném Evropskou komisí a španělskými orgány dne 23. července 2012, a že převod aktiv musí schválit Evropská komise jako opatření státní podpory zavedené s cílem odstranit z rozvah některých úvěrových institucí znehodnocená aktiva, a v míře, v jaké jsou tyto dluhopisy zaručeny španělskou vládou a jsou způsobilým kolaterálem pro měnové orgány. Komise by se měla zabývat specifickými mechanismy pro zachování právních účinků u převoditelných aktiv, které emitovaly nebo za které se zaručily subjekty se schválením Unie, pokud jde o státní podporu, a to jako součást aktů v přenesené pravomoci, které přijímá podle tohoto nařízení k upřesnění požadavku krytí likvidity. V této souvislosti by Komise měla zohlednit skutečnost, že institucím, které požadavky krytí likvidity vypočítávají podle tohoto nařízení, by mělo být přinejmenším do prosince roku 2023 dovoleno zahrnovat prioritní dluhopisy španělské Společnosti pro správu aktiv mezi aktiva s velmi vysokou likviditou a úvěrovou kvalitou.

(109)

Na základě zpráv, které má EBA předložit, a při přípravě návrhu aktu v přenesené pravomoci týkajícího se požadavků na likviditu by Komise měla rovněž zvážit, zda by se tímto způsobem mělo zacházet také s prioritními dluhopisy emitovanými právními subjekty podobnými jako NAMA v Irsku nebo španělská Společnost pro správu aktiv, jež byly vytvořeny za stejným účelem a jsou zvláště důležité pro ozdravění bankovnictví v jakémkoli jiném členském státě, a to v míře, v jaké jsou tyto dluhopisy zaručeny ústřední vládou příslušného členského státu a jsou způsobilým kolaterálem pro měnové orgány.

(110)

Při vypracovávání návrhů regulačních technických norem určujících metody měření dodatečného odtoku by měl orgán EBA zvážit jako jednu z metod tohoto měření standardizovaný přístup zpětného pohledu.

(111)

Do zavedení ukazatele čistého stabilního financování (NSFR) jako závazného minimálního standardu by instituce měly dodržovat obecné povinnosti financování. Obecná povinnost financování by neměla představovat požadavek na určitý poměr. Pokud bude do zavedení NSFR prostřednictvím vnitrostátního ustanovení zaveden ukazatel stabilního financování jako minimální standard,měly by instituce tento minimální standard odpovídajícím způsobem splňovat.

(112)

Kromě krátkodobé potřeby likvidity by si instituce rovněž měly vytvořit struktury financování, které jsou v dlouhodobém horizontu stabilní. V prosinci roku 2010 se Basilejský výbor pro bankovní dohled dohodl na povýšení ukazatele čistého stabilního financování (Net Stable Funding Ratio, NSFR) na minimální standard k 1. lednu 2018, a dále se dohodl na zavedení přísných postupů vykazování za účelem monitorování tohoto ukazatele během přechodného období a bude pokračovat v přezkumu dopadů těchto standardů na finanční trhy, poskytování úvěrů a hospodářský růst, přičemž bude podle potřeby řešit případné nezamýšlené důsledky. Tím Basilejský výbor pro bankovní dohled schválil, že NSFR bude podléhat období pozorování a bude zahrnovat doložku o přezkumu. V tomto kontextu by orgán EBA měl na základě zpráv, které vyžaduje toto nařízení, posoudit způsob navržení požadavku stabilního financování. Na základě tohoto posouzení by Komise měla předložit Evropskému parlamentu a Radě zprávu a případně vhodné návrhy pro zavedení takového požadavku do roku 2018.

(113)

Nedostatky ve správě a řízení společnosti v řadě institucí přispěly k nadměrnému a neopatrnému riskování v bankovním sektoru, které vedlo k selhání jednotlivých institucí a k systémovým problémům.

(114)

Aby bylo možno monitorovat postupy správy a řízení institucí a zlepšit disciplínu na trhu, měly by instituce zveřejňovat systémy správy a řízení společnosti. Jejich vedoucí orgány by měly schvalovat a zveřejňovat prohlášení, které ujistí veřejnost o dostatečnosti a účinnosti těchto systémů.

(115)

S cílem zohlednit různorodost modelů podnikání institucí na vnitřním trhu by určité dlouhodobé strukturální požadavky, jako jsou ukazatel čistého stabilního financování a pákový poměr, měly být pečlivě posouzeny s cílem podpořit škálu řádných bankovních struktur, které slouží a měly by i nadále sloužit hospodářství Unie.

(116)

Pro zajištění trvalého poskytování finančních služeb domácnostem a firmám je struktura stabilního financování nezbytná. Dlouhodobé toky financování ve finančních systémech založených na bankách v mnoha členských státech se mohou obecně vyznačovat odlišnými charakteristikami oproti tokům zavedeným na jiných mezinárodních trzích. Mimoto mohly být v jednotlivých členských státech vytvořeny specifické struktury financování, jejichž cílem je zajistit stabilní financování dlouhodobých investic, včetně decentralizovaných bankovních struktur pro směrování likvidity či specializovaných cenných papírů krytých hypotečními úvěry, s kterými se obchoduje na vysoce likvidních trzích či jsou vítanou investicí pro dlouhodobé investory. Tyto strukturální faktory by měly být pečlivě zváženy. Za tímto účelem je tedy zásadní, aby poté, co budou finalizovány mezinárodní standardy, EBA a Evropská rada pro systémová rizika na základě požadavku na podávání zpráv stanoveného tímto nařízením vyhodnotily, jakým způsobem by měl být požadavek stabilního financování koncipován, přičemž plně zohlední různorodost struktur financování v rámci bankovního trhu v Unii.

(117)

Aby bylo zajištěno postupné sbližování mezi úrovní kapitálu a obezřetnostními úpravami definice kapitálu v Unii a definice kapitálu stanovené v tomto nařízení v průběhu přechodného období, měly by být kapitálové požadavky obsažené v tomto nařízení zaváděny postupně. Je nezbytné zajistit, aby toto postupné zavádění bylo v souladu s posíleními, která v nedávné době uskutečnily členské státy s ohledem na požadované úrovně kapitálu a definici kapitálu, která v členských státech platí. Proto by během přechodného období měly příslušné orgány v rámci definované spodní a horní meze stanovit, jak rychle je třeba zavést požadovanou úroveň kapitálu a obezřetnostní úpravy, které stanoví toto nařízení.

(118)

Aby byl zajištěn plynulý přechod od odlišných obezřetnostních úprav, které v současné době členské státy používají, na soubor obezřetnostních úprav stanovený v tomto nařízení, měly by příslušné orgány mít možnost během přechodného období i nadále v omezené míře požadovat, aby instituce prováděly obezřetnostní úpravy kapitálu, které se od tohoto nařízení liší.

(119)

Aby instituce měly dostatek času na splnění nových požadovaných úrovní a vyhovění definici kapitálu, měly by být některé kapitálové nástroje, které nesplňují definici kapitálu stanovenou v tomto nařízení, postupně v období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2021 odstraňovány. Dále by některé nástroje podporované státem měly po omezené období být uznávány v plném rozsahu jako součást kapitálu. Emisní ážio související s položkami považovanými podle vnitrostátních prováděcích opatření ke směrnici 2006/48/ES za kapitál by mělo být dále za určitých podmínek považováno za kmenový kapitál tier 1.

(120)

S cílem zajistit postupný přechod na jednotná pravidla týkající se zpřístupňování informací ze strany institucí v zájmu poskytnutí přesných a komplexních údajů ohledně rizikového profilu jednotlivých institucí účastníkům trhu, měly by být požadavky pro zpřístupňování informací zaváděny postupně.

(121)

S cílem přihlédnout k vývoji na trhu a zkušenostem s uplatňováním tohoto nařízení by Komise měla Evropskému parlamentu a Radě předložit zprávy, spolu s případnými legislativními návrhy, o možných dopadech kapitálových požadavků na hospodářský cyklus, minimálních kapitálových požadavků pro expozice ve formě krytých dluhopisů, velkých expozic, požadavků na likviditu, páku, expozic vůči převedenému úvěrovému riziku, úvěrového rizika protistrany a metody původní expozice, retailových expozic, definice použitelného kapitálu a úrovně uplatňování tohoto nařízení.

(122)

Prvotním smyslem právního rámce pro úvěrové instituce by mělo být zajistit fungování základních služeb pro reálnou ekonomiku a současně omezit riziko morálního hazardu. Jedním z hlavních nástrojů na podporu tohoto cíle by mohlo být strukturální oddělení činnosti retailového a investičního bankovnictví v rámci bankovní skupiny. Žádné ustanovení současného regulačního rámce by proto nemělo bránit tomu, aby byla zavedena opatření, kterými by bylo toto oddělení uskutečněno. Komise by měla provést analýzu otázky strukturálního oddělení v Unii a předložit zprávu Evropskému parlamentu a Radě a připojit k ní v případě potřeby legislativní návrhy.

(123)

Podobně by za účelem ochrany vkladatelů a zachování finanční stability členské státy měly mít rovněž možnost přijímat strukturální opatření, na jejichž základě by úvěrové instituce povolené v daném členském státě musely snížit své expozice vůči různým právním subjektům v závislosti na jejich činnostech a bez ohledu na to, kde jsou tyto činnosti prováděny. Avšak jelikož by tato opatření mohla mít nepříznivý dopad v podobě roztříštěnosti vnitřního trhu, měla by být schválena pouze s výhradou přísných podmínek platných do doby, než vstoupí v platnost právní akt, jenž bude taková opatření výslovně harmonizovat.

(124)

Za účelem upřesnění požadavků stanovených v tomto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o technické úpravy tohoto nařízení k vyjasnění definic pro zajištění jednotného uplatňování tohoto nařízení nebo k zohlednění vývoje na finančních trzích; k přizpůsobení terminologie a znění definic terminologii a znění definic použitých v pozdějších relevantních aktech; ke změnám ustanovení tohoto nařízení o kapitálu v důsledku vývoje účetních standardů nebo práva Unie, nebo s ohledem na sbližování postupů v oblasti dohledu; k rozšíření seznamu kategorií expozic pro účely standardizovaného přístupu nebo přístupu IRB s cílem zohlednit vývoj na finančních trzích; k provedení úprav určitých hodnot ve vztahu k těmto kategoriím expozic s cílem zohlednit účinky inflace; k úpravě seznamu a klasifikace podrozvahových položek; a k úpravě specifických ustanovení a technických kritérií pro zacházení s úvěrovým rizikem protistrany, pro standardizovaný přístup a přístup IRB, pro snižování úvěrového rizika, pro sekuritizaci, pro operační riziko, tržní riziko, likviditu, páku a pro zpřístupňování informací s cílem zohlednit vývoj na finančních trzích nebo vývoj účetních standardů nebo práva Unie, nebo s ohledem na sbližování postupů v oblasti dohledu a měření rizik a s ohledem na výsledky přezkumu v různých oblastech souvisejících s oblastí působnosti směrnice 2004/39/ES.

(125)

Na Komisi by dále měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o dočasné snížení úrovně kapitálu nebo rizikových vah vymezených v tomto nařízení s cílem zohlednit zvláštní okolnosti; vyjasnit vynětí některých expozic z působnosti ustanovení o velkých expozicích obsažených v tomto nařízení; upřesnit částky nezbytné pro výpočet kapitálových požadavků pro obchodní portfolio s ohledem na vývoj v hospodářské a měnové oblasti; upravit kategorie investičních podniků, kterým lze povolit určité výjimky z požadovaných úrovní kapitálu s ohledem na vývoj na finančních trzích; vyjasnit požadavek, aby investiční podniky měly k dispozici kapitál odpovídající jedné čtvrtině jejich fixních režijních nákladů za předchozí rok za účelem zajištění jednotného uplatňování tohoto nařízení; stanovit prvky kapitálu, od nichž by se měly odečíst podíly na nástrojích příslušných subjektů držené institucí; zavést dodatečná přechodná ustanovení týkající se ošetření pojistně-matematických zisků a ztrát při měření penzijních závazků z definovaných požitků u institucí. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(126)

V souladu s prohlášením č. 39 k článku 290 Smlouvy o fungování EU, by Komise měla v souladu se zavedenými postupy pokračovat v konzultacích odborníků jmenovaných členskými státy při vypracovávání svých návrhů aktů v přenesené pravomoci v oblasti finančních služeb.

(127)

Technické normy v oblasti finančních služeb by měly zajistit soulad, jednotné podmínky a přiměřenou ochranu vkladatelů, investorů a spotřebitelů v celé Unii. Vzhledem k vysoce odborným znalostem, jimiž EBA disponuje, by bylo účinné a vhodné pověřit tento orgán vypracováním návrhů regulačních a prováděcích technických norem, které nevyžadují politická rozhodnutí, a jejich předložením Komisi. EBA by měl při vypracovávání návrhu technických norem zajistit účinné administrativní postupy a postupy podávání zpráv. Formáty zpráv musí být přiměřené povaze, rozsahu a komplexnosti činností institucí.

(128)

Komise by měla přijmout návrhy regulačních technických norem vypracované orgánem EBA v oblastech vzájemných institucí, družstev, spořitelen nebo podobných institucí, určitých kapitálových nástrojů, obezřetnostních úprav, odpočtů od kapitálu, dodatečných kapitálových nástrojů, menšinových podílů, pomocných bankovních služeb, řešení úpravy o úvěrové riziko, pravděpodobnosti selhání, ztrátovostí ze selhání, přístupů k rizikovému vážení aktiv, sbližování postupů dohledu, likvidity a přechodných kapitálových ujednání prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování EU a v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni.. Komise a EBA by měly zajistit, aby tyto standardy a požadavky mohly všechny dotčené instituce uplatňovat způsobem, který je přiměřený povaze, rozsahu a složitosti těchto institucí a jejich činností.

(129)

Provedení některých aktů v přenesené pravomoci stanovených v tomto nařízení, jako jsou akty v přenesené pravomoci týkající se požadavků krytí likvidity, může mít potenciálně výrazný dopad na dohlížené instituce a na reálnou ekonomiku. Komise by měla zajistit, aby Evropský parlament a Rada byly vždy dobře informovány o důležitém vývoji na mezinárodní úrovni a o aktuálním uvažování v rámci Komise v dostatečném předstihu před zveřejněním aktů v přenesené pravomoci.

(130)

Komise by měla být dále zmocněna k přijímání prováděcích technických norem vypracovaných orgánem EBA, pokud jde o konsolidaci, společná rozhodnutí, podávání zpráv, zpřístupňování informací, expozice zajištěné zástavním právem nebo obdobnou jistotou, posuzování rizik, přístupy k rizikovému vážení aktiv, rizikové váhy a specifikace některých expozic, zacházení s opcemi a opčními listy, pozice v akciových nástrojích a měnové pozice, používání interních modelů, páku a podrozvahové položky, prostřednictvím prováděcích aktů podle článku 291 Smlouvy o fungování EU a v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010 prováděcích technických norem.

(131)

Vzhledem stupni podrobnosti a množství regulačních technických norem, jež mají být přijaty podle tohoto nařízení, je třeba v případech, kdy Komise přijímá regulační technickou normu, která je totožná s návrhem regulační technické normy předloženým orgánem EBA, případně prodloužit o jeden měsíc lhůtu, v níž mohou Evropský parlament nebo Rada vznést vůči některé regulační technické normě námitku,. Cílem Komise by navíc mělo být přijmout regulační technické normy včas, a umožnit tak Evropskému parlamentu a Radě plně využít možnosti kontroly, vzhledem k objemu a složitosti regulačních technických norem a podrobnostem jednacího řádu Evropského parlamentu a Rady, jejich harmonogramu činností a složení.

(132)

V zájmu zajištění vysoké míry transparentnosti by měl orgán EBA zahájit konzultace týkající se návrhů technických norem uvedených v tomto nařízení. EBA a Komise by měly začít co nejdříve s přípravou zpráv o požadavcích na likviditu a páku, jak stanoví toto nařízení.

(133)

V zájmu zajištění jednotných podmínek provádění tohoto nařízení by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (18).

(134)

S odkazem na článek 345 SFEU, který stanoví, že Smlouvy se nijak nedotýkají úpravy vlastnictví uplatňované v členských státech toto nařízení nezvýhodňuje ani nediskriminuje druhy vlastnictví spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení.

(135)

Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 a vydal stanovisko (19).

(136)

Nařízení (EU) č. 648/2012 by mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

a)

s kapitálovými požadavky týkajícími se zcela vyčíslitelných, jednotných a standardizovaných prvků úvěrového rizika, tržního rizika, operačního rizika a vypořádacího rizika;

b)

s požadavky na omezení velkých expozic;

c)

s požadavky na likviditu týkajícími se zcela vyčíslitelných, jednotných a standardizovaných prvků rizika likvidity, a to po vstupu aktu v přenesené pravomoci uvedeného v článku 460 v platnost;

d)

s požadavky na podávání zpráv, které se týkají písmen a), b) a c) a páky;

e)

požadavky na zveřejňování informací.

1)

„úvěrovou institucí“ podnik, jehož činnost spočívá v přijímání vkladů nebo jiných splatných peněžních prostředků od veřejnosti a poskytování úvěrů na vlastní účet;

2)

„investičním podnikem“ osoba ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 směrnice 2004/39/ES, která podléhají požadavkům stanoveným v uvedené směrnici, s výjimkou:

3)

„institucí“ úvěrová instituce nebo investiční podnik;

4)

„místním podnikem“ podnik, který obchoduje na vlastní účet na trzích finančních futures či opcí nebo jiných derivátů a na hotovostních trzích s jediným účelem zajistit pozice na trzích derivátů nebo který obchoduje na účty jiných členů uvedených trhů, za které ručí členové clearingového systému týchž trhů, přičemž odpovědnost za zajištění plnění smluv uzavřených takovýmto podnikem nesou členové clearingového systému týchž trhů;

5)

„pojišťovnou“ pojišťovna ve smyslu čl. 13 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (20);

6)

„zajišťovnou“ zajišťovna ve smyslu čl. 13 bodu 4 směrnice 2009/138/ES;

7)

„subjektem kolektivního investování“ subjekt kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP)ve smyslu čl. 1 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (21), včetně, není-li stanoveno jinak, subjektů ze třetích zemí vykonávajících obdobné činnosti, které podléhají dohledu podle práva Unie nebo právních předpisů třetí země, která uplatňuje požadavky v oblasti dohledu a regulace, jež jsou přinejmenším rovnocenné požadavkům uplatňovaným v Unii; alternativní investiční fond ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů (22), nebo mimounijní alternativní investiční fond ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. a) uvedené směrnice;

8)

„subjektem veřejného sektoru“: nekomerční správní subjekt, který je odpovědný ústřední vládě, regionální vládě nebo místním orgánům nebo orgánům, které vykonávají stejné funkce jako regionální vláda a místní orgány, nebo nekomerční podnik, který je vlastněn nebo zřízen a financován ústřední vládou, regionální vládou nebo místními orgány, který má výslovné dohody o zárukách, včetně subjektů s vlastní správou, jež se řídí právními předpisy a jsou pod veřejným dohledem;

9)

„vedoucím orgánem“ vedoucí orgán ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 7 směrnice 2013/36/EU;

10)

„vrcholným vedením“ vrcholné vedení ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 9 směrnice 2013/36/EU;

11)

„systémovým rizikem“ systémové riziko ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 10 směrnice 2013/36/EU;

12)

„rizikem modelu“ riziko modelu ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 11 směrnice 2013/36/EU;

13)

původcem“ subjekt, který:

14)

„sponzorem“ instituce, která není původcem a která vytváří a spravuje program obchodních cenných papírů zajištěných aktivy nebo jiný sekuritizační systém, v jehož rámci nakupuje expozice od třetích stran;

15)

„mateřským podnikem“:

16)

„dceřiným podnikem“:

Dceřiné podniky dceřiných podniků se rovněž považují za dceřiné podniky podniku, který je jejich původním mateřským podnikem;

17)

„pobočkou“ provozovna bez právní subjektivity, jež tvoří součást instituce a jež přímo provádí všechny nebo některé operace tvořící podstatu činnosti institucí;

18)

„podnikem pomocných služeb“ podnik, jehož hlavní činností je vlastnictví nebo správa nemovitostí, řízení služeb zpracování dat nebo podobné činnosti, kterými napomáhá hlavní činnosti jedné nebo více institucí;

19)

„společností spravující aktiva“ společnost spravující aktiva ve smyslu čl. 2 bodu 5 směrnice 2002/87/ES a správce alternativního investičního fondu ve smyslu směrnice 2011/61/EU včetně, není-li stanoveno jinak, subjektů ze třetích zemí vykonávajících obdobné činnosti, které podléhají právním předpisům třetí země, která uplatňuje požadavky v oblasti dohledu a regulace, jež jsou přinejmenším rovnocenné požadavkům uplatňovaným v Unii;

20)

„finanční holdingovou společností“ finanční instituce, jejíž dceřiné podniky jsou buď výlučně, nebo převážně institucemi nebo finančními institucemi, přičemž alespoň jeden z nich je institucí, a která není smíšenou finanční holdingovou společností;

21)

„smíšenou finanční holdingovou společností smíšená finanční holdingová společnost ve smyslu čl. 2 bodu 15 směrnice 2002/87/ES;

22)

„holdingovou společností se smíšenou činností“ mateřský podnik, který není finanční holdingovou společností ani institucí ani smíšenou finanční holdingovou společností a mezi jehož dceřiné podniky patří alespoň jedna instituce;

23)

„pojišťovnou ze třetí země“ pojišťovna ze třetí země ve smyslu čl. 13 bodu 3 směrnice 2009/138/ES;

24)

„zajišťovnou ze třetí země“ zajišťovna ze třetí země ve smyslu čl. 13 bodu 6 směrnice 2009/138/ES;

25)

„uznaným investičním podnikem z třetí země“ podnik, který splňuje všechny tyto podmínky:

26)

„finanční institucí“ podnik jiný než instituce, jehož hlavní činností je nabývání účastí nebo výkon jedné nebo více činností uvedených v bodech 2 až 12 a v bodě 15 přílohy I směrnice 2013/36/EU, včetně finanční holdingové společnosti, smíšené finanční holdingové společnosti, platební instituce ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních službách na vnitřním trhu (23) a společnosti spravující aktiva, avšak nezahrnuje pojišťovací holdingové společnosti a pojišťovací holdingové společnosti se smíšenou činností ve smyslu čl. 212 odst. 1 písm. g) směrnice 2009/138/ES;

27)

„subjektem finančního sektoru“:

28)

„mateřskou institucí v členském státě“ instituce v členském státě, která má dceřiný podnik ve formě instituce nebo finanční instituce nebo drží v takové instituci nebo finanční instituci účast a zároveň sama není dceřiným podnikem jiné instituce povolené v témže členském státě ani dceřiným podnikem finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti zřízené v témže členském státě;

29)

„mateřskou institucí v EU“ mateřská instituce v členském státě, která není dceřiným podnikem jiné instituce povolené v kterémkoli členském státě ani dceřiným podnikem finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti zřízené v kterémkoli členském státě;

30)

„mateřskou finanční holdingovou společností v členském státě“ finanční holdingová společnost, která sama není dceřiným podnikem instituce povolené v témže členském státě ani dceřiným podnikem finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti zřízené v témže členském státě;

31)

„mateřskou finanční holdingovou společností v EU“ mateřská finanční holdingová společnost v členském státě, která není dceřiným podnikem instituce povolené v kterémkoli členském státě ani dceřiným podnikem jiné finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti zřízené v kterémkoli členském státě;

32)

„mateřskou smíšenou finanční holdingovou společností v členském státě“ smíšená finanční holdingová společnost, která sama není dceřiným podnikem instituce povolené v témže členském státě ani dceřiným podnikem finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti zřízené v témže členském státě;

33)

„mateřskou smíšenou finanční holdingovou společností v EU“ mateřská smíšená finanční holdingová společnost v členském státě, která není dceřiným podnikem instituce povolené v kterémkoli členském státě ani dceřiným podnikem jiné finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti zřízené v kterémkoli členském státě;

34)

„ústřední protistranou“ ústřední protistrana ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení (EU) č. 648/2012;

35)

„účastí“ účast ve smyslu první věty článku 17 čtvrté směrnice Rady 78/660/EHS ze dne 25. července 1978 o ročních účetních závěrkách některých forem společností (24) nebo přímé či nepřímé vlastnictví nejméně 20 % hlasovacích práv nebo kapitálu podniku;

36)

„kvalifikovanou účastí“ přímá nebo nepřímá kapitálová investice do podniku, která představuje 10 % či více kapitálu nebo hlasovacích práv nebo která dává možnost podstatně ovlivňovat řízení tohoto podniku;

37)

„kontrolou“ vztah mezi mateřským a dceřiným podnikem ve smyslu článku 1 směrnice 83/349/EHS, nebo podle příslušných účetních standardů, kterým instituce podléhá podle nařízení (ES) č. 1606/2002, nebo podobný vztah mezi jakoukoli fyzickou nebo právnickou osobou a podnikem;

38)

„úzkým propojením“ stav, kdy jsou dvě nebo více fyzických či právnických osob spojeny jedním z těchto způsobů:

39)

„ekonomicky spjatou skupinou klientů“ jakákoli následující situace:

Bez ohledu na písmena a) a b) pokud má ústřední vláda přímou kontrolu nad více než jednou fyzickou nebo právnickou osobou nebo je s nimi přímo propojena, skupina sestávající z ústřední vlády a všech fyzických či právnických osob přímo nebo nepřímo kontrolovaných podle písmene a) nebo propojených podle písmene b) nesmí být považována za ekonomicky spjatou skupinu klientů. Existence ekonomicky spjaté skupiny klientů tvořené ústřední vládou a dalšími fyzickými nebo právnickými osobami může být namísto toho posuzována zvlášť pro každou z osob přímo kontrolovaných podle písmene a) nebo přímo propojených podle písmene b) nebo všech fyzických a právnických osob, které jsou touto osobou podle písmene a) kontrolovány nebo s touto osobou podle písmene b) propojeny, a to včetně ústřední vlády. Totéž platí v případě regionálních vlád nebo místních orgánů, na něž se vztahuje čl. 115 odst. 2;

40)

„příslušnými orgánem“ veřejný orgán nebo subjekt oficiálně uznaný vnitrostátními právními předpisy, který je podle vnitrostátního práva oprávněn vykonávat dohled nad institucemi jako součást systému dohledu fungujícího v daném členském státě;

41)

„orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě“ příslušný orgán odpovědný za výkon dohledu na konsolidovaném základě nad mateřskými institucemi v EU a institucemi kontrolovanými mateřskými finančními holdingovými společnostmi v EU nebo mateřskými smíšenými finančními holdingovými společnostmi v EU;

42)

„povolením“ dokument vystavený orgány v jakékoliv formě, jímž se uděluje právo vykonávat činnost;

43)

„domovským členským státem“ členský stát, v němž byla instituce povolena;

44)

„hostitelským členským státem“ členský stát, v němž má instituce pobočku nebo v němž poskytuje služby;

45)

„centrálními bankami ESCB“ národní centrální banky, které jsou členy Evropského systému centrálních bank (ESCB), a Evropská centrální banka (ECB);

46)

„centrálními bankami“ centrální banky ESCB a centrální banky ve třetích zemích;

47)

„konsolidovanou situací“ situace vyplývající z uplatnění požadavků tohoto nařízení podle části první hlavy II kapitoly 2 na jednu instituci, jako kdyby tato instituce společně s jedním nebo více jinými subjekty tvořila jednu jedinou instituci;

48)

„konsolidovaným základem“ spojení „na základě konsolidované situace“;

49)

„subkonsolidovaným základem“ na základě konsolidované situace mateřské instituce, finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti po vyloučení určité podskupiny subjektů nebo na základě konsolidované situace mateřské instituce, finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti, která není poslední mateřskou institucí, finanční holdingovou společností nebo smíšenou finanční holdingovou společností;

50)

„finančními nástroji“:

Nástroje uvedené v písmenech a), b) a c) jsou finančními nástroji, pouze pokud se jejich hodnota odvozuje od ceny podkladového finančního nástroje nebo jiné podkladové položky, sazby nebo indexu;

51)

„počátečním kapitálem“ výše a druhy kapitálu uvedené v článku 12 směrnice 2013/36/EU pro úvěrové instituce a v hlavě IV uvedené směrnice pro investiční podniky;

52)

„operačním rizikem“ riziko ztráty, které vyplývá z nedostatků či selhání vnitřních procesů, osob a systémů nebo z vnějších událostí, a zahrnuje právní riziko;

53)

„rizikem rozmělnění“ riziko, že se výše pohledávky sníží peněžním nebo nepeněžním plněním poskytnutým dlužníkovi;

54)

„pravděpodobností selhání (PD)“ pravděpodobnost selhání protistrany během jednoho roku;

55)

„ztrátovostí ze selhání (LGD)“ poměr mezi ztrátou z expozice z důvodu selhání protistrany a částkou dlužnou v okamžiku selhání;

56)

„konverzním faktorem“ poměr mezi dosud nevyčerpanou částkou příslibu, která by mohla být vyčerpána, a tudíž by byla nesplacena v okamžiku selhání, a dosud nevyčerpanou částkou příslibu, přičemž se rozsah příslibu stanoví podle doporučeného limitu, pokud nedoporučený limit není vyšší;

57)

„snižováním úvěrového rizika“ technika, kterou instituce používá ke snižování úvěrového rizika spojeného s expozicí nebo expozicemi, které si nadále ponechává;

58)

„majetkovým zajištěním úvěrového rizika“ technika snižování úvěrového rizika, při níž snížení úvěrového rizika spojeného s expozicí instituce vyplývá z práva dané instituce v případě selhání protistrany nebo v případě jiné předem určené úvěrové události týkající se protistrany realizovat, obdržet, přivlastnit si nebo zadržet určitá aktiva nebo částky nebo snížit hodnotu expozice na částku nebo ji nahradit částkou, která představuje rozdíl mezi hodnotou této expozice a hodnotou pohledávky za institucí;

59)

„osobním zajištěním úvěrového rizika“ technika snižování úvěrového rizika, při níž snížení úvěrového rizika spojeného s expozicí instituce vyplývá ze závazku třetí strany zaplatit částku v případě selhání dlužníka nebo v případě jiné předem určené úvěrové události;

60)

„hotovostním nástrojem“ vkladní list, dluhopis včetně krytého dluhopisu nebo jakýkoli jiný nepodřízený nástroj, který instituce vydala, za který již obdržela úplnou úhradu a který musí bezpodmínečně proplatit v jeho nominální hodnotě;

61)

„sekuritizací“ transakce nebo systém transakcí, jímž je úvěrové riziko související s jednou expozicí či seskupením expozic rozloženo do jednotlivých tranší, přičemž:

62)

„sekuritizovanou pozicí“ expozice v sekuritizaci;

63)

„resekuritizací“ sekuritizace, u níž je riziko spojené s podkladovým seskupením expozic rozděleno do tranší a alespoň jedna z podkladových expozic je sekuritizovanou pozicí;

64)

„resekuritizovanou pozicí“ expozice v resekuritizaci;

65)

„úvěrovým posílením“ smluvní ujednání, na jehož základě dojde ke zvýšení úvěrové kvality pozice v sekuritizaci oproti kvalitě, kterou by pozice měla bez takového posílení, včetně posílení provedeného zařazením tranší, které jsou v sekuritizaci podřízenější, nebo jinými typy zajištění úvěrového rizika;

66)

„sekuritizační jednotkou pro speciální účel“ svěřenecký nebo jiný subjekt, který není institucí a je zřízen za účelem provedení jedné či více sekuritizací, jeho činnost je omezena na úkony, které jsou nezbytné k dosažení uvedeného cíle, jeho struktura je navržena tak, aby zajistila oddělení závazků tohoto subjektu od závazků původce, a držitelé účasti v tomto subjektu ji mohou volně vyměňovat nebo zastavovat;

67)

„tranší“ smluvně vytvořený segment úvěrového rizika souvisejícího s expozicí nebo více expozicemi, přičemž pozice v tomto segmentu představuje větší nebo menší úvěrové riziko než stejně velká pozice v jakémkoli jiném segmentu, aniž by se přihlíželo k zajištění úvěrového rizika, které držitelům pozic v daném segmentu nebo v jiných segmentech přímo poskytly třetí strany;

68)

„tržním oceněním“ ocenění pozic pomocí uzavíracích cen, které jsou snadno k dispozici a které jsou získávány z nezávislých zdrojů, včetně burzovních cen, cen z obrazovek či kotací od několika renomovaných nezávislých brokerů;

69)

„oceněním pomocí modelu“ jakékoli ocenění, které musí být stanoveno prostřednictvím srovnávacího standardu, extrapolováno či jinak vypočteno z jednoho či více tržních vstupů;

70)

„nezávislým ověřováním cen“ postup, jímž se pravidelně ověřuje přesnost a nezávislost tržních cen či vstupů pro oceňování pomocí modelu;

71)

„použitelným kapitálem“ součet:

72)

„uznanou burzou“ burza, která splňuje všechny tyto podmínky:

73)

„zvláštními penzijními výhodami“ vyšší penzijní výhody poskytované institucí podle jejího uvážení pracovníkovi jako součást pohyblivé složky jeho odměny, které nezahrnují kumulované nároky pracovníka získané v souladu s podmínkami zaměstnaneckého penzijního systému dané společnosti;

74)

„zástavní hodnotou nemovitosti“ hodnota nemovitosti stanovená obezřetným posouzením budoucí prodejnosti nemovitosti s ohledem na její trvalé a dlouhodobé vlastnosti, obvyklé a místní podmínky trhu, stávající využití a jiná možná vhodná využití;

75)

„obytnou nemovitostí“ obytný prostor, který obývá vlastník nebo nájemce tohoto obytného prostoru nebo družstevník v bytových družstvech, jako jsou například bytová družstva ve Švédsku;

76)

„tržní hodnotou“ v případě nemovitostí odhadovaná částka, za kterou by měla být nemovitost v den ocenění po řádném uvedení na trh převedena mezi dobrovolným kupujícím a dobrovolným prodávajícím v nezávislém vztahu, přičemž obě strany jednají vědomě, obezřetně a bez donucení;

77)

„použitelným účetním rámcem“ účetní standardy, kterým instituce podléhá podle nařízení (ES) č. 1606/2002 nebo směrnice 86/635/EHS;

78)

„jednoletým poměrem selhání“ poměr mezi počtem selhání, k nimž došlo během období jednoho roku před datem T, a počtem dlužníků zařazených do daného stupně nebo seskupení jeden rok před tímto datem;

79)

„spekulativním financováním nemovitostí“ půjčky poskytnuté pro účely pořízení, technické přípravy nebo výstavby nemovitosti nebo v souvislosti s těmito činnostmi nebo pro účely takové nemovitosti nebo v souvislosti s ní, s cílem dalšího prodeje se ziskem;

80)

„financováním obchodu“ financování včetně záruk spojené s výměnou zboží a služeb prostřednictvím finančních produktů s pevnou krátkodobou splatností obecně kratší než jeden rok bez automatického obnovování;

81)

„státem podporovanými vývozními úvěry“ půjčky či úvěry k financování vývozu zboží a služeb, pro něž státní vývozní úvěrová agentura poskytuje záruky, pojištění nebo přímé financování;

82)

repem“ a „reverzním repem“ jakákoli dohoda, v rámci níž instituce nebo její protistrana převádí cenné papíry nebo komodity nebo zaručené právní nároky k jednomu z následujícího:

83)

„repo obchodem“ jakákoli transakce uskutečněná na základě dohody, která odpovídá definici pro repo nebo reverzní repo;

84)

„prostým repem“ transakce zpětného odkupu aktiva v případě jednoho nekomplexního aktiva nebo podobných nekomplexních aktiv, na rozdíl od koše aktiv;

85)

pozicemi drženými se záměrem obchodovat“ tyto pozice:

86)

„obchodním portfoliem“ veškeré pozice ve finančních nástrojích a komoditách, jež instituce drží se záměrem obchodovat, nebo s cílem zajistit pozice držené se záměrem obchodovat;

87)

„mnohostranným systémem obchodování“ mnohostranný systém obchodování ve smyslu čl. 4 bodu 15 směrnice 2004/39/ES;

88)

„způsobilou ústřední protistranou“ ústřední protistrana povolená v souladu s článkem 14 nařízení (EU) č. 648/2012 nebo uznaná v souladu s článkem 25 uvedeného nařízení;

89)

„fondem pro riziko selhání“ fond zřízený ústřední protistranou v souladu s článkem 42 nařízení (EU) č. 648/2012 a používaný v souladu s článkem 45 uvedeného nařízení;

90)

„předfinancovaným příspěvkem do fondu pro riziko selhání ústřední protistrany příspěvek do fondu pro riziko selhání ústřední protistrany, který je splacen institucí;

91)

„obchodní expozicí“ současná expozice člena clearingového systému variační marži, kterou má obdržet, ale dosud neobdržel, a potenciální budoucí expozice člena clearingového systému nebo klienta ústřední protistrany vyplývající z transakcí uvedených v čl. 301 odst. 1 písm. a) až e), jakož i počáteční marže;

92)

„regulovaným trhem“ regulovaný trh ve smyslu čl. 4 bodu 14 směrnice 2004/39/ES;

93)

„pákou“ relativní objem aktiv instituce, jejích podrozvahových závazků a podmíněných závazků zaplatit, dodat nebo poskytnout kolaterál, včetně závazků plynoucích z přijatých prostředků, učiněných příslibů, derivátů či rep, avšak s výjimkou závazků, které lze vymáhat pouze v případě likvidace instituce, v poměru ke kapitálu instituce;

94)

„rizikem nadměrné páky“ riziko, které vyplývá ze zranitelnosti instituce z důvodu páky nebo podmíněných pák, jež mohou vyžadovat nezamýšlenou korekci jejího obchodního plánu, včetně prodeje aktiv v tísni, který by mohl vést ke ztrátám či k úpravám ocenění jejích zbývajících aktiv;

95)

„úpravou o úvěrové riziko“ objem specifických a obecných rezerv na krytí úvěrových ztrát pro úvěrová rizika, který byl vykázán v účetní závěrce instituce v souladu s použitelným účetním rámcem;

96)

„vnitřním zajištěním“ pozice, která podstatně kompenzuje složky rizika mezi pozicemi nebo skupinami pozic v obchodním a investičním portfoliu;

97)

„referenčním závazkem“ závazek použitý pro účely stanovení vypořádací hodnoty úvěrového derivátu;

98)

„externí ratingovou agenturou“ ratingová agentura, které je registrována nebo certifikována v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách (25), nebo centrální banka vydávající ratingy, jež jsou z působnosti nařízení (ES) č. 1060/2009 vyňaty;

99)

„určenou externí ratingovou agenturou“ externí ratingová agentura určená institucí;

100)

„kumulovaný ostatní úplný výsledek hospodaření“ má stejný význam jako v mezinárodním účetním standardu IAS 1 použitelném podle nařízení (ES) č. 1606/2002;

101)

„primárním kapitálem“ primární kapitál ve smyslu článku 88 směrnice 2009/138/ES;

102)

„položkami kapitálu tier 1 pojišťovny“ položky primárního kapitálu podniků, na něž se vztahují požadavky směrnice 2009/138/ES, které jsou zařazeny do kapitálu tier 1 ve smyslu směrnice 2009/138/ES v souladu s čl. 94 odst. 1 uvedené směrnice;

103)

„položkami vedlejšího kapitálu tier 1 pojišťovny“ položky primárního kapitálu podniků, na něž se vztahují požadavky směrnice 2009/138/ES, pokud jsou tyto položky zařazeny do kapitálu tier 1 ve smyslu směrnice 2009/138/ES v souladu s čl. 94 odst. 1 uvedené směrnice a jejich zahrnutí je omezeno akty v přenesené pravomoci přijatými v souladu s článkem 99 uvedené směrnice;

104)

„položkami kapitálu tier 2 pojišťovny“ položky primárního kapitálu podniků, na něž se vztahují požadavky směrnice 2009/138/ES, které jsou zařazeny do kapitálu tier 2 ve smyslu směrnice 2009/138/ES v souladu s čl. 94 odst. 2 uvedené směrnice;

105)

„položkami kapitálu tier 3 pojišťovny“ položky primárního kapitálu podniků, na něž se vztahují požadavky směrnice 2009/138/ES, které jsou zařazeny do kapitálu tier 3 ve smyslu směrnice 2009/138/ES v souladu s čl. 94 odst. 3 uvedené směrnice;

106)

„odložené daňové pohledávky“ mají stejný význam jako v použitelném účetním rámci;

107)

„odloženými daňovými pohledávkami závislými na budoucím zisku“ odložené daňové pohledávky, jejichž budoucí hodnotu lze realizovat pouze v případě, že instituce v budoucnu vytvoří zdanitelný zisk;

108)

„odložené daňové závazky“ mají stejný význam jako v použitelném účetním rámci;

109)

„aktivy penzijního fondu definovaných požitků“ se rozumějí aktiva penzijního fondu definovaných požitků, případně plánu, po snížení o částku závazků tohoto fondu nebo plánu;

110)

„rozdělením výnosů“ výplata dividend nebo úroků v jakékoli podobě;

111)

„finanční podnik“ má stejný význam jako v čl. 13 bodu 25 písm. b) a d) směrnice 2009/138/ES;

112)

„rezervní fond na všeobecná bankovní rizika“ má stejný význam jako v článku 38 směrnice 86/635/EHS

113)

„goodwill“ má stejný význam jako v použitelném účetním rámci;

114)

„nepřímou kapitálovou investicí“ jakákoli expozice vůči zprostředkujícímu subjektu, který má expozici v kapitálových nástrojích vydaných subjektem finančního sektoru, jestliže by se při trvalém odpisu kapitálových nástrojů vydaných subjektem finančního sektoru ztráta, která by instituci v důsledku toho vznikla, podstatně nelišila od ztráty, která by instituci vznikla z přímé kapitálové investice do těchto kapitálových nástrojů vydaných subjektem finančního sektoru;

115)

„nehmotná aktiva“ mají stejný význam jako v použitelném účetním rámci a zahrnují goodwill;

116)

„jinými kapitálovými nástroji“ kapitálové nástroje vydané subjekty finančního sektoru, které nelze považovat za nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 nebo kapitálu tier 2 ani za položky kapitálu tier 1 pojišťovny, položky vedlejšího kapitálu tier 1 pojišťovny, položky kapitálu tier 2 pojišťovny nebo položky kapitálu tier 3 pojišťovny;

117)

„ostatními fondy“ fondy ve smyslu použitelného účetního rámce, které musí být zveřejněny podle tohoto použitelného účetního rámce a nezahrnují částky již zahrnuté do kumulovaného ostatního úplného výsledku hospodaření nebo nerozděleného zisku;

118)

„kapitálem“ součet kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2;

119)

„kapitálovými nástroji“ kapitálové nástroje vydané institucí, které lze považovat za nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 nebo kapitálu tier 2;

120)

„menšinovým podílem“ objem kmenového kapitálu tier 1 dceřiného podniku instituce, jenž lze přiřadit fyzickým nebo právnickým osobám jiným, než jsou ty, které byly zahrnuty do obezřetnostní konsolidace dané instituce;

121)

„zisk“ má stejný význam jako v použitelném účetním rámci;

122)

„vzájemnou účastí“ situace, kdy instituce drží kapitálové nástroje nebo jiné kapitálové nástroje vydané subjekty finančního sektoru a tyto subjekty současně drží kapitálové nástroje vydané institucí;

123)

„nerozděleným ziskem“ zisky a ztráty z předchozích období po započtení hospodářského výsledku podle použitelného účetního rámce;

124)

„emisní ážio“ má stejný význam jako v použitelném účetním rámci;

125)

„přechodné rozdíly“ mají stejný význam jako v použitelném účetním rámci;

126)

„syntetickou kapitálovou investicí“ investice instituce do finančního nástroje, jehož hodnota je přímo vázána na hodnotu kapitálových nástrojů vydaných subjektem finančního sektoru;

127)

„křížovým záručním systémem“ se rozumí systém, jenž splňuje všechny tyto podmínky:

128)

„položkami k rozdělení“ výše zisku na konci posledního účetního období zvýšená o veškerý zisk z předchozích období a fondy určené k tomuto účelu před rozdělením mezi držitele kapitálových nástrojů a snížená o veškeré ztráty z předchozích období, o zisk, který podle právních předpisů nebo pravidel instituce rozdělit nelze, a o platby vložené do nedělitelných fondů v souladu s příslušnými právními předpisy nebo stanovami instituce, přičemž výše těchto ztrát a fondů se určuje na základě individuální, nikoliv konsolidované účetní závěrky instituce.

1)

„expozicí“ aktivum nebo podrozvahová položka

2)

„ztrátou“ ekonomická ztráta, včetně podstatných účinků diskontu a podstatných přímých i nepřímých nákladů souvisejících se získáváním částek splatných podle nástroje;

3)

„očekávanou ztrátou“ poměr mezi výší očekávané ztráty z expozice při možném selhání protistrany nebo v případě rozmělnění v období jednoho roku a částkou dlužnou v okamžiku selhání;

a)

neexistuje ani se nepředpokládá žádná podstatná věcná nebo právní překážka bránící okamžitému převodu kapitálu nebo splacení závazků mateřským podnikem;

b)

mateřský podnik buď splňuje podmínky příslušného orgánu ohledně obezřetného řízení dceřiného podniku a prohlásí se svolením příslušného orgánu, že se zaručuje za závazky přijaté dceřiným podnikem, nebo mají rizika v dceřiném podniku zanedbatelný význam;

c)

postupy hodnocení, měření a kontroly rizika používané v mateřském podniku se vztahují i na dceřiný podnik;

d)

mateřský podnik drží více než 50 % hlasovacích práv plynoucích z podílu na kapitálu dceřiného podniku nebo má právo jmenovat nebo odvolat většinu členů vedoucího orgánu dceřiného podniku.

a)

neexistuje ani se nepředpokládá žádná podstatná věcná nebo právní překážka bránící okamžitému převodu kapitálu nebo splacení závazků mateřské instituci v členském státě;

b)

na mateřskou instituci v členském státě se vztahují postupy hodnocení, měření a kontroly rizika, které odpovídají podmínkám dohledu na konsolidovaném základě.

a)

mateřská instituce na konsolidovaném základě nebo dceřiná instituce na subkonsolidovaném základě splňuje povinnosti stanovené v části šesté;

b)

mateřská instituce na konsolidovaném základě nebo dceřiná instituce na subkonsolidovaném základě neustále sleduje a dohlíží na likviditu všech institucí uvnitř skupiny nebo podskupiny, na něž se vztahuje výjimka, a zajišťuje dostatečnou úroveň likvidity pro všechny tyto instituce;

c)

instituce uzavřely smlouvy ke spokojenosti příslušných orgánů, které umožňují volný pohyb finančních prostředků mezi nimi, aby mohly plnit své individuální a společné závazky podle splatnosti;

d)

neexistuje ani se nepředpokládá žádná podstatná věcná nebo právní překážka bránící plnění smluv uvedených v písmenu c).

a)

hodnocení souladu organizace a ošetření rizika likvidity v rámci jediné podskupiny pro účely likvidity s podmínkami stanovenými v článku 86 směrnice 2013/36/EU;

b)

rozdělení objemů, umístění a vlastnictví požadovaných likvidních aktiv, která mají být v jediné podskupině pro účely likvidity držena;

c)

stanovení minimálních objemů likvidních aktiv, která mají držet instituce, u nichž bude upuštěno od uplatňování části šesté;

d)

potřebě přísnějších parametrů, než jsou parametry uvedené v části šesté;

e)

neomezeném sdílení veškerých informací mezi příslušnými orgány;

f)

plném chápání důsledků této výjimky.

a)

závazky ústředního subjektu a přidružených institucí jsou společné a nerozdílné nebo za závazky přidružených institucí plně ručí ústřední subjekt;

b)

platební schopnost a likvidita ústředního subjektu a všech přidružených institucí jsou sledovány jako celek na základě konsolidovaných účetních závěrek těchto institucí;

c)

vedoucí orgány ústředního subjektu jsou oprávněny vydávat pokyny vedoucím orgánům přidružených institucí.

a)

každý investiční podnik v EU v dané skupině používá alternativní výpočet celkového objemu rizikové expozice uvedený v čl. 95 odst. 2;

b)

všechny investiční podniky v dané skupině spadají do kategorií uvedených v čl. 95 odst. 1 a čl. 96 odst. 1;

c)

každý investiční podnik v EU v dané skupině splňuje na individuálním základě požadavky uložené článkem 95 a současně odečítá z kmenového kapitálu tier 1 veškeré podmíněné závazky ve prospěch investičních podniků, finančních institucí, společností spravujících aktiva a podniků pomocných služeb, které by jinak byly konsolidovány;

d)

jakákoli finanční holdingová společnost, která je mateřskou finanční holdingovou společností v členském státě jakéhokoli investičního podniku v dané skupině, drží kapitál alespoň ve výši, která je určena součtem položek uvedených v čl. 26 odst. 1, čl. 51 odst. 1 a čl. 62 odst. 1,: za účelem pokrytí součtu těchto položek:

e)

skupina nezahrnuje úvěrové instituce.

a)

ručení mateřského podniku je omezeno do výše podílu na kapitálu, který mateřský podnik v dceřiném podniku drží, s ohledem na ručení ostatních akcionářů nebo společníků;

b)

platební schopnost ostatních akcionářů nebo společníků je uspokojivá;

c)

ručení ostatních akcionářů a společníků je jasně stanoveno právně závazným způsobem.

a)

pokud podle názoru příslušných orgánů instituce uplatňuje významný vliv na jednu nebo více institucí nebo finančních institucí, ale nemá v těchto institucích účast ani k nim nemá jiné kapitálové vazby, a

b)

pokud jsou dvě nebo více institucí nebo finančních institucí podřízeny jednomu vedení jinak než na základě smlouvy, zakládací listiny nebo stanov.

a)

10 milionů EUR;

b)

1 % celkové hodnoty aktiv a podrozvahových položek mateřského podniku nebo podniku, který drží účast.

a)

pokud se dotčený podnik nachází ve třetí zemi, kde existují právní překážky pro předávání nezbytných informací;

b)

pokud má dotčený podnik vzhledem k cílům dohledu nad úvěrovými institucemi pouze zanedbatelný význam;

c)

pokud by podle názoru orgánů příslušných k dohledu na konsolidovaném základě byla konsolidace finanční situace dotčeného podniku vzhledem k cílům dohledu nad úvěrovými institucemi nevhodná nebo zavádějící.

a)

v případě žádostí o svolení podle čl. 143 odst. 1, čl. 151 odst. 4, čl. 151 odst. 9, článku 283, čl. 312 odst. 2 a článku 363 předložených mateřskou institucí v EU a jejími dceřinými podniky nebo společně dceřinými podniky mateřské finanční holdingové společnosti v EU nebo mateřské smíšené finanční holdingové společnosti v EU, aby rozhodly, zda požadované svolení udělit, a případně určily podmínky, kterým by toto svolení mělo podléhat;

b)

aby určily, zda jsou splněna kritéria pro zvláštní postup uvnitř skupiny podle čl. 422 odst. 9 a čl. 425 odst. 5 doplněná regulačními technickými normami podle čl. 422 odst. 10 a čl. 425 odst. 6 vypracovanými orgánem EBA.

a)

o žádosti uvedené v odst. 1 písm. a);

b)

o posouzení kritérií a o uplatnění zvláštního postupu podle odst. 1 písm. b).

a)

dnem, kdy orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě obdrží úplnou žádost uvedenou v odst. 1 písm. a). Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě neprodleně předá úplnou žádost ostatním příslušným orgánům;

b)

dnem, kdy příslušné orgány obdrží zprávu vypracovanou orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě, jež obsahuje analýzu vzájemných závazků uvnitř skupiny.

a)

kapitálové nástroje, jsou-li splněny podmínky stanovené v článku 28 nebo v příslušných případech v článku 29;

b)

emisní ážio související s nástroji uvedenými v písmenu a);

c)

nerozdělený zisk;

d)

kumulovaný ostatní úplný výsledek hospodaření;

e)

ostatní fondy;

f)

rezervní fond na všeobecná bankovní rizika.

a)

údaje o zisku ověřily osoby nezávislé na instituci, které jsou odpovědné za audit účetnictví této instituce;

b)

instituce příslušnému orgánu uspokojivě prokázala, že všechny předvídatelné výplaty nebo dividendy byly od výše tohoto zisku odečteny.

a)

jedná se o typ instituce definovaný v použitelném vnitrostátním právu a podle názoru příslušných orgánů ji lze pro účely této části nařízení považovat za:

b)

jsou splněny podmínky stanovené v článku 28 nebo v příslušných případech v článku 29.

a)

nástroje jsou vydány přímo institucí s předchozím souhlasem vlastníků instituce nebo, je-li to povoleno podle použitelného vnitrostátního práva, vedoucího orgánu instituce;

b)

nástroje jsou plně uhrazeny a jejich nákup není přímo ani nepřímo financován institucí;

c)

nástroje splňují všechny tyto podmínky, pokud jde o jejich klasifikaci:

d)

nástroje jsou jasně a odděleně uvedeny v rozvaze v rámci účetní závěrky instituce;

e)

nástroje nemají stanovenu splatnost (věčné nástroje);

f)

jistinu nástrojů nelze snížit nebo vyplatit, s výjimkou těchto případů:

g)

ustanovení, jimiž se nástroje řídí, výslovně ani implicitně neuvádějí, že by jistina nástrojů byla nebo mohla být snížena nebo vyplacena jinak než při likvidaci instituce, a instituce něco takového před vydáním ani při vydání nástrojů neuvádí, s výjimkou nástrojů uvedených v článku 27, u nichž je podle použitelného vnitrostátního práva zakázáno, aby instituce odmítla jejich splacení;

h)

nástroje splňují tyto podmínky, pokud jde o rozdělení výnosů:

i)

v porovnání se všemi kapitálovými nástroji vydanými institucí absorbují tyto nástroje první a proporcionálně největší podíl vzniklých ztrát a každý nástroj absorbuje ztráty stejnou měrou jako všechny ostatní nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1;

j)

v případě platební neschopnosti nebo likvidace instituce se nástroje řadí za všechny ostatní pohledávky;

k)

nástroje opravňují své vlastníky k podílu na zbylých aktivech instituce, který je v případě její likvidace a po zaplacení všech přednostních pohledávek úměrný hodnotě vydaných nástrojů a není pevně stanoven ani nepodléhá stropu, s výjimkou kapitálových nástrojů uvedených v článku 27;

l)

nástroje nejsou zajištěny žádným z těchto subjektů ani se na ně nevtahuje záruka žádného z těchto subjektů, která by zvyšovala pořadí uspokojení pohledávek:

m)

nástroje nejsou předmětem žádných ujednání, ať smluvních či jiných, která v případě platební neschopnosti nebo likvidace instituce zvyšují pořadí uspokojení pohledávek z nich plynoucích.

a)

použitelné formy a povaha nepřímého financování kapitálových nástrojů;

b)

zda a kdy by několikanásobné rozdělení výnosů mohlo mít nepřiměřený negativní vliv na kapitál;

c)

co se rozumí přednostním rozdělováním výnosů.

a)

s výjimkou případů, kdy to zakazuje použitelné vnitrostátní právo, musí mít instituce možnost odmítnout splacení nástrojů;

b)

pokud použitelné vnitrostátní právo zakazuje odmítnutí splacení nástrojů, dávají ustanovení, kterými se nástroje řídí, instituci možnost toto splacení omezit;

c)

odmítnutí splacení nástrojů, nebo případně jeho omezení, nesmí představovat neplnění závazků ze strany instituce.

a)

nárok držitelů těchto nástrojů, které nezakládají hlasovací práva, v případě platební neschopnosti nebo likvidace instituce úměrně odpovídá podílu těchto nástrojů bez hlasovacího práva na nástrojích zahrnovaných do celkového kmenového kapitálu tier 1;

b)

tyto nástroje se jinak považují za nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1.

a)

tento nástroj přestane být okamžitě považován za nástroj zahrnovaný do kmenového kapitálu tier 1;

b)

emisní ážio související s tímto nástrojem přestane být okamžitě považováno za položku kmenového kapitálu tier 1.

a)

kapitálové nástroje byly vydány po 1. ledna 2014;

b)

Komise tyto kapitálové nástroje považuje za státní podporu;

c)

kapitálové nástroje jsou vydány v rámci rekapitalizačních opatření podle pravidel státní podpory platných v daném okamžiku;

d)

kapitálové nástroje jsou v plném rozsahu upsány a drženy státem nebo příslušným veřejným orgánem či státem vlastněným subjektem;

e)

kapitálové nástroje jsou schopny absorbovat ztráty;

f)

s výjimkou kapitálových nástrojů uvedených v článku 27 opravňují v případě likvidace tyto kapitálové nástroje své vlastníky požadovat podíl na zbylých aktivech instituce po zaplacení všech přednostních pohledávek;

g)

existují vhodné mechanismy pro ukončení účasti státu nebo v příslušných případech příslušného veřejného orgánu či státem vlastněného subjektu;

h)

příslušný orgán předem udělil svolení a své rozhodnutí společně s odůvodněním zveřejnil.

a)

zvýšení souvisejícího s budoucím maržovým příjmem, který pro instituci znamená zisk z prodeje;

b)

čistého zisku plynoucího z kapitalizace budoucího příjmu ze sekuritizovaných aktiv, která zajišťují úvěrové posílení pozic v sekuritizaci, je-li instituce původcem sekuritizace.

a)

oceňovací rozdíly ze změn reálné hodnoty spojené se zisky nebo ztrátami ze zajištění peněžních toků z finančních nástrojů, které nejsou oceněny reálnou hodnotou, včetně plánovaných peněžních toků;

b)

zisky nebo ztráty ze závazků instituce oceněných reálnou hodnotou, které vyplývají ze změn vlastního úvěrového hodnocení instituce;

c)

v reálné hodnotě vyjádřené veškeré zisky a ztráty, které vyplývají z vlastního úvěrového rizika instituce v souvislosti s derivátovými závazky.

a)

závazky mají formu dluhopisů uvedených v čl. 52 odst. 4 směrnice 2009/65/ES;

b)

změny v hodnotě aktiv a závazků instituce jsou důsledkem stejných změn ve vlastním úvěrovém hodnocení instituce;

c)

existuje úzká spojitost mezi hodnotou dluhopisů uvedených v písmeni a) a hodnotou aktiv instituce;

d)

hypoteční úvěry je možné umořit tím, že dluhopisy, jimiž jsou tyto hypoteční úvěry financovány, jsou odkoupeny za tržní nebo nominální hodnotu.

a)

ztráty běžného účetního roku;

b)

nehmotná aktiva;

c)

odložené daňové pohledávky závislé na budoucím zisku;

d)

instituce počítající objemy rizikově vážených expozic pomocí přístupu IRB odečtou záporné hodnoty vyplývající z výpočtu výše očekávaných ztrát podle článků 158 a 159;

e)

aktiva penzijního fondu definovaných požitků v rozvaze instituce.

f)

přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice do vlastních nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1, včetně vlastních nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1, které je instituce povinna odkoupit na základě skutečného nebo podmíněného závazku plynoucího z existující smlouvy;

g)

přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice do nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 subjektů finančního sektoru, pokud tyto subjekty mají s institucí vztah vzájemné účasti a příslušné orgány se domnívají, že jeho účelem je uměle zvýšit kapitál instituce;

h)

příslušnou výši přímých, nepřímých a syntetických kapitálových investic do nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 subjektů finančního sektoru, v nichž instituce nemá významnou investici;

i)

příslušnou výši přímých, nepřímých a syntetických kapitálových investic do nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 subjektů finančního sektoru, v nichž instituce má významnou investici;

j)

hodnotu položek, jež mají být odečteny od položek vedlejšího kapitálu tier 1 podle článku 56, která přesahuje vedlejší kapitál tier 1 instituce;

k)

objem expozice u následujících položek, kterým se má přiřadit riziková váha 1 250 %, pokud instituce odečítá tento objem expozice z objemu položek kmenového kapitálu tier 1 jako alternativní postup k použití rizikové váhy 1 250 %:

l)

daňové platby týkající se položek kmenového kapitálu tier 1 předvídatelné v době výpočtu, s výjimkou případu, kdy instituce vhodně upraví hodnotu položek kmenového kapitálu tier 1, pokud tyto daňové platby snižují částku, do jejíž výše lze dané položky použít ke krytí rizik nebo ztrát.

a)

od položek kmenového kapitálu tier 1;

b)

od položek vedlejšího kapitálu tier 1;

c)

od položek kapitálu tier 2.

a)

částka, která má být odečtena, se sníží o související odložené daňové závazky, které by zanikly, kdyby došlo ke snížení hodnoty nehmotných aktiv nebo jejich odúčtování podle použitelného účetního rámce;

b)

částka, která má být odečtena, zahrnuje goodwill zahrnutý v ocenění významných investic instituce.

a)

daný subjekt má podle použitelného vnitrostátního práva ze zákona právo započítat tyto splatné daňové pohledávky vůči splatným daňovým závazkům;

b)

odložené daňové pohledávky a odložené daňové závazky se vztahují k daním, které jsou vybírány stejným daňovým orgánem a od stejného subjektu podléhajícího dani.

a)

odložené daňové pohledávky závislé na budoucím zisku a vyplývající z přechodných rozdílů, které nejsou odečteny podle čl. 48 odst. 1;

b)

všechny ostatní odložené daňové pohledávky závislé na budoucím zisku.

a)

přeplatky daně instituce v běžném roce;

b)

daňové ztráty instituce v běžném roce použité zpětně na předchozí roky, z nichž vyplývá pohledávka za ústřední vládou, regionální vládou nebo místním daňovým orgánem.

a)

v případě, že instituce při formálním schvalování své roční účetní závěrky vykáže ztrátu, nebo v případě likvidace či platební neschopnosti instituce jsou automaticky a povinně neprodleně nahrazeny slevou na dani;

b)

instituce může podle použitelného vnitrostátního daňového práva kompenzovat slevu na dani podle písmene a) jakýmkoli daňovým závazkem instituce nebo jakéhokoli jiného podniku, který je podle tohoto práva pro daňové účely zahrnut do téže konsolidace jako daná instituce, či jakéhokoli jiného podniku, který podléhá dohledu na konsolidovaném základě v souladu s částí první hlavou II kapitolou 2;

c)

pokud hodnota slev na dani podle písmene b) převyšuje daňové závazky podle uvedeného písmene, je tento případný rozdíl neprodleně nahrazen přímou pohledávkou za ústřední vládou členského státu, v němž má instituce sídlo.

a)

výši všech souvisejících odložených daňových závazků, které by mohly zaniknout, kdyby došlo ke snížení hodnoty aktiv nebo jejich odúčtování podle použitelného účetního rámce;

b)

výši aktiv penzijního fondu definovaných požitků, jež instituce může bez omezení používat, pokud obdržela předchozí svolení příslušného orgánu. Aktivům použitým ke snížení částky, která má být odečtena, se přidělí riziková váha v souladu s částí třetí hlavou II kapitolou 2, případně 3.

a)

instituce mohou vypočítat objem kapitálových investic do vlastních nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 na základě čisté dlouhé pozice, jsou-li splněny obě tyto podmínky:

b)

instituce určí částku, která má být odečtena za přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice do indexových cenných papírů, pomocí výpočtu podkladové expozice vůči vlastním nástrojům zahrnovaným do kmenového kapitálu tier 1 zahrnutým do těchto indexů;

c)

instituce mohou vzájemně započíst hrubé dlouhé pozice ve vlastních nástrojích zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 vyplývající z kapitálových investic do indexových cenných papírů proti krátkým pozicím ve vlastních nástrojích zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 vyplývajícím z krátkých pozic v podkladových indexech, včetně případů, kdy je s těmito krátkými pozicemi spojeno riziko protistrany, jsou-li splněny obě tyto podmínky:

a)

instituce vlastní více než 10 % nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 vydaných daným subjektem;

b)

instituce má s daným subjektem úzké propojení a vlastní nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1 vydané daným subjektem;

c)

instituce vlastní nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1 vydané daným subjektem a tento subjekt není zahrnut do konsolidace podle části první hlavy II kapitoly 2, avšak je zahrnut do téže účetní konsolidace jako instituce pro účely účetního výkaznictví podle použitelného účetního rámce.

a)

kapitálové investice do nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 a jiných kapitálových nástrojů subjektů finančního sektoru se vypočítají na základě hrubých dlouhých pozic;

b)

pro účely odpočtu se položky kapitálu tier 1 pojišťovny považují za kapitálové investice do nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1.

a)

mohou vypočítat přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice do nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 subjektů finančního sektoru na základě čisté dlouhé pozice v téže podkladové expozici, jsou-li splněny obě tyto podmínky:

b)

určí částku, která má být odečtena za přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice do indexových cenných papírů, pomocí výpočtu podkladové expozice vůči kapitálovým nástrojům subjektů finančního sektoru zahrnutým do těchto indexů.

a)

souhrnná hodnota, o kterou přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice do nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 subjektů finančního sektoru, v nichž instituce nemá významnou investici, převyšují 10 % hodnoty souhrnné výše kmenového kapitálu tier 1 instituce vypočtené po uplatnění těchto ustanovení na položky kmenového kapitálu tier 1:

b)

hodnota přímých, nepřímých a syntetických kapitálových investic instituce do nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 těch subjektů finančního sektoru, v nichž instituce nemá významnou investici, vydělená souhrnnou hodnotou přímých, nepřímých a syntetických investic instituce do kapitálových nástrojů těchto subjektů finančního sektoru.

a)

hodnota kapitálových investic, která má být odečtena podle odstavce 1;

b)

poměrná část souhrnné hodnoty přímých, nepřímých a syntetických kapitálových investic instituce do nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 subjektů finančního sektoru, v nichž instituce nemá významnou investici, kterou představuje každý nástroj zahrnovaný do kmenového kapitálu tier 1, do něhož bylo investováno.

a)

hodnota kapitálových investic, na niž se mají použít rizikové váhy podle odstavce 4;

b)

hodnota stanovená v bodě i) vydělená hodnotou stanovenou v bodě ii):

a)

odložené daňové pohledávky závislé na budoucím zisku a vyplývající z přechodných rozdílů, jejichž souhrnná výše je rovna nebo nižší než 10 % položek kmenového kapitálu tier 1 instituce po uplatnění těchto ustanovení:

b)

v případech, kdy má instituce významnou investici v subjektu finančního sektoru, přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice instituce do nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 těchto subjektů, jejichž souhrnná výše je rovna nebo nižší než 10 % hodnoty položek kmenového kapitálu tier 1 instituce vypočtené po uplatnění těchto ustanovení:

a)

zbývající objem položek kmenového kapitálu tier 1 poté, co jsou v plném rozsahu uplatněny úpravy a odpočty podle článků 32 až 36, a aniž by se uplatnily prahové hodnoty pro výjimky podle tohoto článku;

b)

17,65 %.

a)

hodnota odložených daňových pohledávek závislých na budoucím zisku a vyplývajících z přechodných rozdílů, jejichž souhrnná výše je rovna nebo nižší než 10 % položek kmenového kapitálu tier 1 instituce;

b)

součet těchto hodnot:

a)

subjekt finančního sektoru je pojišťovnou, zajišťovnou nebo pojišťovací holdingovou společností;

b)

tato pojišťovna, zajišťovna nebo pojišťovací holdingová společnost je zahrnuta ve stejném doplňkovém dozoru podle směrnice 2002/87/ES jako mateřská instituce, mateřská finanční holdingová společnost nebo mateřská smíšená finanční holdingová společnost nebo instituce, která dané kapitálové nástroje drží;

c)

instituce obdržela předchozí svolení příslušných orgánů;

d)

před udělením svolení podle písmene c) a soustavně se příslušné orgány přesvědčují, že integrované řízení, řízení rizik a systém interní kontroly subjektů, které by byly zahrnuty do konsolidace podle metody 1, 2 nebo 3, jsou adekvátní;

e)

kapitálové investice v daném subjektu patří jednomu z těchto subjektů:

a)

má-li instituce kapitálovou investici v jiné instituci a jsou-li splněny podmínky uvedené v bodech i) až v);

b)

pokud má regionální úvěrová instituce účast ve své ústřední nebo jiné regionální úvěrové instituci a jsou splněny podmínky stanovené v písm. a) bodech i) až v).

a)

kapitálové nástroje za předpokladu splnění podmínek stanovených v čl. 52 odst. 1;

b)

emisní ážio související s nástroji uvedenými v písmenu a).

a)

nástroje jsou vydány a plně uhrazeny;

b)

nástroje nezakoupil žádný z těchto subjektů:

c)

nákup nástrojů není přímo ani nepřímo financován institucí;

d)

v případě platební neschopnosti instituce se nástroje řadí za nástroje zahrnované do kapitálu tier 2;

e)

nástroje nejsou zajištěny žádným z těchto subjektů ani se na ně nevztahuje záruka žádného z těchto subjektů, která by zvyšovala pořadí uspokojení pohledávek:

f)

nástroje nejsou předmětem žádných ujednání, ať smluvních či jiných, která v případě platební neschopnosti nebo likvidace instituce zvyšují pořadí uspokojení pohledávek z nich plynoucích;

g)

nástroje nemají stanovenu splatnost (věčné nástroje) a ustanovení, jimiž se řídí, neobsahují žádnou pobídku k tomu, aby je instituce splatila;

h)

pokud ustanovení, jimiž se nástroje řídí, obsahují jednu nebo více kupních opcí, může být tato opce uplatněna dle vlastního uvážení emitenta;

i)

nástroje mohou být vypovězeny, splaceny nebo zpětně odkoupeny, pouze pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 77, a nejdříve po uplynutí pěti let ode dne jejich vydání, s výjimkou případů, kdy jsou splněny podmínky stanovené v čl. 78 odst. 4;

j)

ustanovení, jimiž se nástroje řídí, výslovně ani implicitně neuvádějí, že by nástroje byly nebo mohly být institucí vypovězeny, splaceny nebo zpětně odkoupeny, a instituce něco takového ani jinak neuvádí, a to s výjimkou těchto případů;

k)

instituce výslovně ani implicitně neuvádí, že by příslušný orgán souhlasil s žádostí o vypovězení, splacení nebo zpětný odkup nástrojů;

l)

rozdělení výnosů z nástrojů splňuje tyto podmínky:

m)

nástroje nejsou jedním z důvodů vedoucích ke zjištění, že závazky instituce převyšují její aktiva, pokud takové zjištění představuje test platební neschopnosti podle použitelného vnitrostátního práva;

n)

ustanovení, jimiž se nástroje řídí, vyžadují, aby v případě rozhodné události byla trvale nebo dočasně účetně snížena hodnota jistiny nástrojů nebo aby byly nástroje převedeny na nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1;

o)

ustanovení, jimiž se nástroje řídí, neobsahují žádné prvky, které by mohly bránit rekapitalizaci instituce;

p)

pokud nástroje nevydává přímo instituce, jsou splněny obě tyto podmínky:

a)

forma a povaha možných pobídek ke splacení nástrojů;

b)

povaha jakéhokoli účetního zvýšení hodnoty jistiny nástroje zahrnovaného do vedlejšího kapitálu tier 1 po dočasném účetním snížení hodnoty jeho jistiny;

c)

postupy a načasování, pokud jde o následující:

d)

vlastnosti nástrojů, které by mohly bránit rekapitalizaci instituce;

e)

použití jednotek pro speciální účel k nepřímé emisi kapitálových nástrojů.

a)

požadavek rozdělení výnosů z nástrojů v případě, že se provádí rozdělení výnosů z nástroje vydaného institucí, který je ve stejném nebo podřízenějším pořadí než nástroj zahrnovaný do vedlejšího kapitálu tier 1, včetně nástroje zahrnovaného do kmenového kapitálu tier 1;

b)

požadavek zrušení výplaty rozdělení výnosů z nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 nebo kapitálu tier 2 v případě, že se neprovádí rozdělení výnosů z daných nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1;

c)

povinnost nahradit výplatu úroků nebo dividend platbou v jakékoli jiné formě. Instituci není taková povinnost uložena jinak.

a)

rozhodná událost nastává tehdy, když se poměr kmenového kapitálu tier 1 instituce uvedený v čl. 92 odst. 1 písm. a) sníží pod jednu z těchto hodnot:

b)

instituce mohou v ustanoveních, jimiž se nástroj řídí, vymezit jednu nebo více rozhodných událostí navíc k události vymezené v písmeni a);

c)

pokud ustanovení, jimiž se nástroje řídí, vyžadují, aby nástroje byly v případě rozhodné události převedeny na nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1, musí současně stanovit jedno z následujícího:

d)

pokud ustanovení, jimiž se nástroje řídí, vyžadují, aby v případě rozhodné události byla snížena hodnota jistiny těchto nástrojů, jsou současně sníženy všechny tyto položky:

a)

hodnota potřebná k plnému obnovení poměru kmenového kapitálu tier 1 instituce na hodnotu 5,125 %;

b)

plná hodnota jistiny nástroje.

a)

neprodleně informovat příslušné orgány;

b)

informovat držitele nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1;

c)

v souladu s požadavky tohoto článku účetně snížit hodnotu jistiny nástrojů, nebo tyto nástroje neprodleně, nejpozději však do jednoho měsíce, převést na nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1.

a)

tento nástroj přestane být okamžitě považován za nástroj zahrnovaný do vedlejšího kapitálu tier 1;

b)

podíl emisního ážia souvisejícího s tímto nástrojem přestane být okamžitě považován za položku vedlejšího kapitálu tier 1.

a)

přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice do vlastních nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1, včetně vlastních nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1, které by instituce mohla být povinna odkoupit na základě stávajících smluvních závazků;

b)

přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice do nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 subjektů finančního sektoru, s nimiž je instituce ve vztahu vzájemné účasti a příslušné orgány se domnívají, že jeho účelem je uměle zvýšit kapitál instituce;

c)

příslušnou výši přímých, nepřímých a syntetických kapitálových investic do nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 subjektů finančního sektoru, v nichž instituce nemá významnou investici, určenou v souladu s článkem 60;

d)

přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice do nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 subjektů finančního sektoru, v nichž má instituce významnou investici, s vyloučením pozic z upisování držených pět nebo méně pracovních dnů;

e)

hodnotu položek, které mají být odečteny od položek kapitálu tier 2 podle článku 66, která převyšuje kapitál tier 2 instituce;

f)

daňové platby týkající se položek vedlejšího kapitálu tier 1 předvídatelné v době výpočtu, s výjimkou případu, kdy instituce vhodně upraví hodnotu položek vedlejšího kapitálu tier 1, pokud tyto daňové platby snižují částku, do jejíž výše lze dané položky použít ke krytí rizik nebo ztrát.

a)

instituce mohou vypočítat objem kapitálových investic do vlastních nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 na základě čisté dlouhé pozice, jsou-li splněny obě tyto podmínky:

b)

instituce určí částku, která má být odečtena za přímé, nepřímé nebo syntetické kapitálové investice do indexových cenných papírů, pomocí výpočtu podkladové expozice vůči vlastním nástrojům zahrnovaným do kmenového kapitálu tier 1 zahrnutým do těchto indexů;

c)

instituce mohou vzájemně započíst hrubé dlouhé pozice ve vlastních nástrojích zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 vyplývající z kapitálových investic do indexových cenných papírů proti krátkým pozicím ve vlastních nástrojích zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 vyplývajícím z krátkých pozic v podkladových indexech, včetně případů, kdy je s těmito krátkými pozicemi spojeno riziko protistrany, jsou-li splněny obě tyto podmínky:

a)

kapitálové investice do nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 se vypočítají na základě hrubých dlouhých pozic;

b)

pro účely odpočtu se položky vedlejšího kapitálu tier 1 pojišťovny považují za kapitálové investice do nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1.

a)

mohou vypočítat přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 subjektů finančního sektoru na základě čisté dlouhé pozice v téže podkladové expozici, jsou-li splněny obě tyto podmínky:

b)

určí částku, která má být odečtena za přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice do indexových cenných papírů, pomocí výpočtu podkladové expozice vůči kapitálovým nástrojům subjektů finančního sektoru zahrnutým do těchto indexů.

a)

souhrnná hodnota, o kterou přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice do nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 subjektů finančního sektoru převyšují 10 % hodnoty položek kmenového kapitálu tier 1 instituce vypočtené po uplatnění těchto ustanovení:

b)

hodnota přímých, nepřímých a syntetických kapitálových investic instituce do nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 těch subjektů finančního sektoru, v nichž instituce nemá významnou investici, vydělená souhrnnou hodnotou všech přímých, nepřímých a syntetických investic instituce do nástrojů kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 uvedených subjektů finančního sektoru.

a)

hodnota kapitálových investic, která má být odečtena podle odstavce 1;

b)

hodnota stanovená v bodě i) vydělená hodnotou stanovenou v bodě ii):

a)

hodnota kapitálových investic, na niž se mají použít rizikové váhy podle odstavce 4;

b)

hodnota stanovená v bodě i) vydělená hodnotou stanovenou v bodě ii):

a)

kapitálové nástroje a podřízené půjčky za předpokladu splnění podmínek stanovených v článku 63;

b)

emisní ážio související s nástroji uvedenými v písmenu a);

c)

u institucí, které počítají objem rizikově vážených expozic podle části třetí hlavy II kapitoly 2, obecné úpravy o úvěrové riziko bez zohlednění daňových účinků do výše 1,25 % objemu rizikově vážených expozic vypočítaného podle části třetí hlavy II kapitoly 2;

d)

u institucí, které počítají objem rizikově vážených expozic podle části třetí hlavy II kapitoly 3, kladné částky bez zohlednění daňových účinků vypočtené podle článků 158 a 159 do výše 0,6 % objemu rizikově vážených expozic vypočítaného podle části třetí hlavy II kapitoly 3.

a)

nástroje jsou vydány nebo podřízené půjčky získány a plně uhrazeny;

b)

nástroje nezakoupil nebo podřízené půjčky neposkytl žádný z těchto subjektů:

c)

nákup nástrojů nebo poskytnutí podřízených půjček nejsou přímo ani nepřímo financovány institucí;

d)

nárok na částku jistiny nástrojů podle ustanovení, kterými se nástroje řídí, nebo nárok na částku jistiny podřízených půjček podle ustanovení, jimiž se podřízené půjčky řídí, je zcela podřízen pohledávkám všech nepodřízených věřitelů;

e)

nástroje nebo podřízené půjčky nejsou zajištěny žádným z těchto subjektů ani se na ně nevztahuje záruka žádného z těchto subjektů, která by zvyšovala pořadí uspokojení pohledávek:

f)

nástroje nebo podřízené půjčky nejsou předmětem žádných ujednání, která by jinak zvyšovala pořadí uspokojení pohledávek z těchto nástrojů nebo podřízených půjček;

g)

nástroje nebo podřízené půjčky mají dobu splatnosti nejméně pěti let;

h)

ustanovení, jimiž se nástroje nebo podřízené půjčky řídí, neobsahují žádnou pobídku pro instituci, aby umořila nebo splatila jejich jistinu přede dnem splatnosti;

i)

pokud nástroje nebo podřízené půjčky zahrnují jednu nebo více kupních opcí nebo možnost/opci předčasného splacení, mohou být opce uplatněny dle vlastního uvážení emitenta nebo případně dlužníka;

j)

nástroje nebo podřízené půjčky mohou být vypovězeny, splaceny nebo zpětně odkoupeny či předčasně splaceny, pouze pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 77, a nejdříve po uplynutí pěti let ode dne jejich vydání nebo získání, s výjimkou případů, kdy jsou splněny podmínky stanovené v čl. 78 odst. 4;

k)

ustanovení, jimiž se nástroje nebo podřízené půjčky řídí, výslovně ani implicitně neuvádějí, že by nástroje nebo podřízené půjčky byly nebo mohly být vypovězeny, umořeny, zpětně odkoupeny nebo předčasně splaceny jindy než při platební neschopnosti nebo likvidaci instituce a instituce něco takového ani jinak neuvádí;

l)

ustanovení, jimiž se nástroje nebo podřízené půjčky řídí, nedávají držiteli či věřiteli právo na urychlení plánované budoucí výplaty úroků nebo jistiny jindy než při platební neschopnosti nebo likvidaci instituce;

m)

výše vyplácených úroků nebo případně dividend z nástrojů nebo podřízených půjček se nebude měnit na základě úvěrového hodnocení instituce nebo jejího mateřského podniku;

n)

pokud nástroje nevydává přímo instituce nebo pokud podřízené půjčky nezískává přímo instituce, musí být splněny obě tyto podmínky:

a)

nominální hodnota nástrojů nebo podřízených půjček k prvnímu dni závěrečného pětiletého období jejich smluvní splatnosti vydělená počtem kalendářních dnů v daném období;

b)

počet zbývajících kalendářních dní smluvní splatnosti nástrojů nebo podřízených půjček.

a)

tento nástroj přestane být okamžitě považován za nástroj zahrnovaný do kapitálu tier 2;

b)

podíl emisního ážia souvisejícího s tímto nástrojem přestane být okamžitě považován za položku kapitálu tier 2.

a)

přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice do vlastních nástrojů zahrnovaných do kapitálu tier 2, včetně vlastních nástrojů zahrnovaných do kapitálu tier 2, které by instituce mohla být povinna odkoupit na základě stávajících smluvních závazků;

b)

přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice do nástrojů zahrnovaných do kapitálu tier 2 subjektů finančního sektoru, s nimiž je instituce ve vztahu vzájemné účasti a příslušné orgány se domnívají, že jeho účelem je uměle zvýšit kapitál instituce;

c)

použitelnou hodnotu přímých, nepřímých a syntetických kapitálových investic do nástrojů zahrnovaných do kapitálu tier 2 subjektů finančního sektoru, v nichž instituce nemá významnou investici, přičemž tato hodnota se určí v souladu s článkem 70;

d)

přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice do nástrojů zahrnovaných do kapitálu tier 2 subjektů finančního sektoru, v nichž má instituce významnou investici, s vyloučením pozic z upisování držených pět nebo méně pracovních dnů.

a)

instituce mohou vypočítat objem kapitálových investic na základě čisté dlouhé pozice, jsou-li splněny obě tyto podmínky:

b)

instituce určí částku, která má být odečtena za přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice do indexových cenných papírů, pomocí výpočtu podkladové expozice vůči vlastním nástrojům zahrnovaným do kapitálu tier 2 zahrnutým do těchto indexů,;

c)

instituce mohou vzájemně započíst hrubé dlouhé pozice ve vlastních nástrojích zahrnovaných do kapitálu tier 2 vyplývající z kapitálových investic do indexových cenných papírů proti krátkým pozicím ve vlastních nástrojích zahrnovaných do kapitálu tier 2 vyplývajícím z krátkých pozic v podkladových indexech, včetně případů, kdy je s těmito krátkými pozicemi spojeno riziko protistrany, jsou-li splněny obě tyto podmínky:

a)

kapitálové investice do nástrojů zahrnovaných do kapitálu tier 2 se vypočítají na základě hrubých dlouhých pozic;

b)

pro účely odpočtu se s položkami kapitálu tier 2 pojišťovny a položkami kapitálu tier 3 pojišťovny zachází jako s kapitálovými investicemi do nástrojů zahrnovaných do kapitálu tier 2.

a)

mohou vypočítat přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 2 subjektů finančního sektoru na základě čisté dlouhé pozice v téže podkladové expozici, jsou-li splněny obě tyto podmínky: