Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 31973L0148

Směrnice Rady ze dne 21. května 1973 o odstranění omezení pohybu a pobytu státních příslušníků členských států uvnitř Společenství v oblasti usazování a pohybu služeb

OJ L 172, 28.6.1973, p. 14–16 (DA, DE, EN, FR, IT, NL)
Greek special edition: Chapter 06 Volume 001 P. 144 - 146
Spanish special edition: Chapter 06 Volume 001 P. 132 - 134
Portuguese special edition: Chapter 06 Volume 001 P. 132 - 134
Special edition in Finnish: Chapter 06 Volume 001 P. 135 - 137
Special edition in Swedish: Chapter 06 Volume 001 P. 135 - 137
Special edition in Czech: Chapter 05 Volume 001 P. 167 - 169
Special edition in Estonian: Chapter 05 Volume 001 P. 167 - 169
Special edition in Latvian: Chapter 05 Volume 001 P. 167 - 169
Special edition in Lithuanian: Chapter 05 Volume 001 P. 167 - 169
Special edition in Hungarian Chapter 05 Volume 001 P. 167 - 169
Special edition in Maltese: Chapter 05 Volume 001 P. 167 - 169
Special edition in Polish: Chapter 05 Volume 001 P. 167 - 169
Special edition in Slovak: Chapter 05 Volume 001 P. 167 - 169
Special edition in Slovene: Chapter 05 Volume 001 P. 167 - 169

No longer in force, Date of end of validity: 29/04/2006; Zrušeno 32004L0038

ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/1973/148/oj

31973L0148



Úřední věstník L 172 , 28/06/1973 S. 0014 - 0016
Finské zvláštní vydání: Kapitola 6 Svazek 1 S. 0135
Řecké zvláštní vydání: Kapitola 06 Svazek 1 S. 0144
Švédské zvláštní vydání: Kapitola 6 Svazek 1 S. 0135
Španělské zvláštní vydání: Kapitola 06 Svazek 1 S. 0132
Portugalské zvláštní vydání Kapitola 06 Svazek 1 S. 0132


Směrnice Rady

ze dne 21. května 1973

o odstranění omezení pohybu a pobytu státních příslušníků členských států uvnitř Společenství v oblasti usazování a pohybu služeb

(73/148/EHS)

RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména čl. 54 odst. 2 a čl. 63 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na obecné programy pro odstranění omezení svobody usazování a volného pohybu služeb [1], a zejména hlavu II těchto programů,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [2],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [3],

vzhledem k tomu, že volný pohyb osob stanovený ve Smlouvě a v hlavě II obecných programů pro odstranění omezení svobody usazování a volného pohybu služeb vyžaduje odstranění omezení pohybu a pobytu uvnitř Společenství pro státní příslušníky členských států, kteří se chtějí usadit na území některého z členských států nebo v něm poskytovat služby;

vzhledem k tomu, že svobody usazování může být plně dosaženo jen tehdy, je-li osobám, které mají této svobody využívat, přiznáno právo trvalého pobytu; že volný pohyb služeb vyžaduje, aby osoby poskytující a přijímající služby měly zajištěno právo pobytu po dobu poskytování služby;

vzhledem k tomu, že směrnice Rady ze dne 25. února 1964 o odstranění omezení pohybu a pobytu státních příslušníků členských států uvnitř Společenství v oblasti usazování a pohybu služeb [4] stanovila pravidla použitelná v této oblasti na samostatně výdělečné činnosti;

vzhledem k tomu, že směrnice Rady ze dne 15. října 1968 o odstranění omezení pohybu a pobytu pracovníků členských států a jejich rodinných příslušníků uvnitř Společenství [5], která nahradila směrnici ze dne 25. března 1964 [6] se stejným názvem, mezitím změnila pravidla použitelná v této oblasti na zaměstnance;

vzhledem k tomu, že je rovněž vhodné zdokonalit ustanovení týkající se pohybu a pobytu osob samostatně výdělečně činných a jejich rodinných příslušníků uvnitř Společenství;

vzhledem k tomu, že koordinace zvláštních opatření týkajících se pohybu a pobytu cizích státních příslušníků, která byla přijata z důvodů veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo ochrany zdraví, je již předmětem směrnice Rady ze dne 25. února 1964 [7],

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

1. Členské státy odstraní za podmínek stanovených v této směrnici omezení pohybu a pobytu:

a) státních příslušníků členského státu, kteří jsou usazeni nebo se chtějí usadit v jiném členském státě, aby zde mohli vykonávat samostatně výdělečnou činnost, nebo kteří chtějí v tomto státě poskytovat služby;

b) státních příslušníků členských států, kteří chtějí vycestovat do jiného členského státu jako příjemci služeb;

c) manžela nebo manželky a dětí mladších 21 let těchto státních příslušníků bez ohledu na jejich státní občanství;

d) příbuzných v přímé vzestupné a sestupné linii těchto státních příslušníků a jejich manžela nebo manželky, kteří jsou na nich závislí bez ohledu na jejich státní občanství.

2. Členské státy podporují přijetí všech ostatních rodinných příslušníků státního příslušníka uvedeného v odst. 1 písm. a) nebo b) nebo jejich manžela či manželky, kteří jsou na nich závislí nebo kteří s nimi v zemi posledního pobytu žijí ve společné domácnosti.

Článek 2

1. Členské státy přiznají osobám uvedeným v článku 1 právo vycestovat ze svého území. Toto právo se uplatní pouhým předložením platného průkazu totožnosti nebo cestovního pasu. Rodinní příslušníci požívají téhož práva jako státní příslušník, na němž jsou závislí.

2. Členské státy vydávají v souladu se svými právními předpisy svým státním příslušníkům průkaz totožnosti nebo cestovní pas, který obsahuje zejména údaj o státním občanství, nebo prodlužují dobu jejich platnosti.

3. Cestovní pas musí být platný alespoň pro všechny členské státy a pro země, přes které musí držitel jet při cestě mezi členskými státy. Jestliže je cestovní pas jediným platným dokladem pro vycestování ze země, musí být doba jeho platnosti nejméně pět let.

4. Členské státy nesmějí vyžadovat od osob uvedených v článku 1 výjezdní víza ani jiné rovnocenné povinnosti.

Článek 3

1. Členské státy přijímají na své území osoby uvedené v článku 1 na základě pouhého předložení platného průkazu totožnosti nebo cestovního pasu.

2. Nesmějí vyžadovat žádná vstupní víza ani rovnocenné povinnosti, s výjimkou od rodinných příslušníků, kteří nemají státní občanství žádného členského státu. Členské státy poskytnou těmto osobám možnost, aby získaly potřebná víza.

Článek 4

1. Každý členský stát přiznává právo trvalého pobytu státním příslušníkům ostatních členských států, kteří se usadí na jeho území za účelem výkonu samostatně výdělečné činnosti, jestliže byla na základě Smlouvy odstraněna omezení této činnosti.

Právo pobytu se dokládá vydáním dokladu označovaného jako "povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství". Tento doklad má dobu platnosti nejméně pět let ode dne vydání; doba jeho platnosti se automaticky prodlužuje.

Přerušení pobytu nepřesahující šest po sobě následujících měsíců a nepřítomnost z důvodu vojenské služby nemají vliv na platnost povolení k pobytu.

Platné povolení k pobytu nelze státnímu příslušníku uvedenému v čl. 1 odst. 1 písm. a) odejmout pouze z důvodu, že již nevykonává činnost, neboť je dočasně neschopen práce v důsledku nemoci nebo úrazu.

Státní příslušníci některého členského státu, kteří nejsou uvedeni v prvním pododstavci, ale jsou oprávněni na základě právních předpisů jiného členského státu vykonávat činnost na jeho území, získají oprávnění k pobytu na dobu nejméně odpovídající době, na kterou jim bylo uděleno povolení vykonávat dotyčnou činnost.

Státní příslušníci uvedení v prvním pododstavci, na které se v důsledku změny činnosti vztahuje předchozí pododstavec, si ponechají povolení k pobytu až do uplynutí jeho platnosti.

2. Právo pobytu pro osoby poskytující a přijímající služby odpovídá délce poskytování služby.

Je-li tato doba delší než tři měsíce, vydá členský stát, na jehož území je služba poskytována, oprávnění k pobytu k doložení práva pobytu.

Je-li tato doba kratší nebo rovna třem měsícům, postačuje pro pobyt průkaz totožnosti nebo cestovní pas, s nímž dotyčná osoba vstoupila na území. Členský stát však může požadovat, aby dotyčná osoba svou přítomnost na jeho území ohlásila.

3. Rodinnému příslušníku, který není státním příslušníkem žádného členského státu, je vydán doklad o pobytu, jenž má stejnou platnost jako doklad, který je vydán státnímu příslušníku, na němž je závislý.

Článek 5

Právo pobytu platí na celém území dotyčného členského státu.

Článek 6

Členský stát může od žadatele o povolení k pobytu nebo o oprávnění k pobytu požadovat pouze:

a) předložení průkazu totožnosti nebo cestovního pasu, s nímž osoba vstoupila na jeho území;

b) doložení, že patří do jedné z kategorií osob uvedených v článcích 1 a 4.

Článek 7

1. Státním příslušníkům členských států se doklady o pobytu vydávají a jejich platnost se prodlužuje bezplatně nebo za částku nepřevyšující poplatky požadované pro vydání průkazů totožnosti státním příslušníkům dotyčného členského státu. Tato ustanovení se rovněž vztahují na doklady a osvědčení nezbytná k vydání a prodloužení platnosti těchto dokladů o pobytu.

2. Víza uvedená v čl. 3 odst. 2 se udělují bezplatně.

3. Členské státy přijmou opatření nezbytná k tomu, aby byly formality a řízení o vydávání dokladů vyjmenovaných v odstavci 1 co nejvíce zjednodušeny.

Článek 8

Členské státy se mohou odchýlit od této směrnice pouze z důvodů veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo ochrany zdraví.

Článek 9

1. Členské státy přijmou opatření nezbytná pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do šesti měsíců od jejího oznámení a neprodleně o nich uvědomí Komisi.

2. Oznámí Komisi změny právních a správních předpisů provedené za účelem zjednodušení formalit a řízení o vydávání dokladů, které jsou nezbytné pro pohyb a pobyt osob uvedených v článku 1, v oblasti usazování a pohybu služeb.

Článek 10

1. Směrnice Rady ze dne 25. února 1964 o odstranění omezení pohybu a pobytu státních příslušníků členských států uvnitř Společenství v oblasti usazování a pohybu služeb zůstává použitelná, dokud členské státy neprovedou tuto směrnici.

2. Doklady o pobytu vydané na základě směrnice zmíněné v odstavci 1 a platné v okamžiku provádění této směrnice zůstávají v platnosti až do jejího uplynutí.

Článek 11

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 21. května 1973.

Za Radu

předseda

E. Glinne

[1] Úř. věst. 2, 15.1.1962, s. 32/62 a 36/62.

[2] Úř. věst. C 19, 28.2.1972, s. 5.

[3] Úř. věst. C 67, 24.6.1972, s. 7.

[4] Úř. věst. 56, 4.4.1964, s. 845/64.

[5] Úř. věst. L 257, 19.10.1968, s. 13.

[6] Úř. věst. 62, 17.4.1964, s. 981/64.

[7] Úř. věst. 56, 4.4.1964, s. 850/64.

--------------------------------------------------

Top