Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32009L0162

Směrnice Rady 2009/162/EU ze dne 22. prosince 2009 , kterou se mění některá ustanovení směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty

OJ L 10, 15.1.2010, p. 14–18 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
Special edition in Croatian: Chapter 09 Volume 001 P. 330 - 334

In force

ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2009/162/oj

15.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 10/14


SMĚRNICE RADY 2009/162/EU

ze dne 22. prosince 2009,

kterou se mění některá ustanovení směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 113 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

v souladu se zvláštním legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (3) by měla být pozměněna, aby do ní mohly být zapracovány různé změny, nejčastěji technického rázu.

(2)

Pokud jde o ustanovení týkající se dovozu a místa zdanění u dodání plynu a elektřiny, vyplývá z doslovného výkladu znění směrnice 2006/112/ES, že zvláštní režim zavedený podle směrnice Rady 2003/92/ES ze dne 7. října 2003, kterou se mění směrnice 77/388/EHS, pokud jde o pravidla týkající se místa dodání u plynu a elektrické energie (4), se nevztahuje na dovoz nebo dodání plynu přepravovaného prostřednictvím plynovodů, které nejsou součástí distribuční soustavy; zejména se tento zvláštní režim nevztahuje na plynovody přepravní soustavy, kterými se nicméně uskutečňuje řada přeshraničních plnění prostřednictvím plynovodů. Účelem směrnice 2003/92/ES však bylo, aby se zvláštní režim vztahoval i na tato přeshraniční plnění. Aby byly účel a znění předpisu uvedeny do vzájemného souladu, je třeba upřesnit, že se zvláštní režim vztahuje na dovoz a dodání plynu prostřednictvím jakékoli soustavy zemního plynu nacházející se na území Společenství nebo prostřednictvím jakékoli sítě k takové soustavě připojené.

(3)

Plyn dovezený plavidly má stejné vlastnosti jako plyn dovezený prostřednictvím plynovodů a po znovuzplynování je určen k přepravě prostřednictvím plynovodů. Z důvodu neutrality je proto třeba uplatnit osvobození u dovozu plynu plavidly, jestliže je tento plyn vpuštěn do soustavy zemního plynu nebo do těžební plynovodní sítě.

(4)

Do provozu již byly uvedeny první přeshraniční tepelné a chladicí sítě. Problematika týkající se dodání a dovozu tepelné nebo chladící energie je stejná jako problematika týkající se dodání a dovozu plynu a elektřiny. Podle stávajících pravidel je DPH u zemního plynu a elektřiny vybírána v místě, kde dochází k jejich skutečné spotřebě pořizovatelem, čímž tato pravidla brání jakémukoli narušení hospodářské soutěže mezi členskými státy. Stejný režim jako na zemní plyn a elektřinu by se proto měl uplatnit také na tepelnou nebo chladící energii.

(5)

Pokud jde o místo výběru DPH u služeb, vyplývá z doslovného výkladu textu znění směrnice 2006/112/ES, že zvláštní režim zavedený na základě směrnice 2003/92/ES se uplatňuje pouze na poskytování přístupu do distribučních soustav zemního plynu a elektřiny, avšak s vyloučením poskytnutí služeb stejné povahy u přepravní nebo přenosové soustavy nebo u těžební plynovodní sítě. Účelem směrnice 2003/92/ES však bylo, aby se zvláštní režim vztahoval i na poskytnutí těchto služeb. Ve snaze uvést účel a znění předpisu do souladu je tudíž třeba upřesnit, že se zvláštní režim vztahuje na veškeré služby spojené s poskytováním přístupu do všech soustav nebo sítí zemního plynu a elektřiny a do tepelných a chladicích sítí.

(6)

Ze zkušeností získaných během nedávného provádění stávajícího postupu, podle něhož má Komise za úkol rozhodnout, zda existuje riziko narušení hospodářské soutěže v důsledku uplatnění snížené sazby DPH u zemního plynu, elektřiny a dálkového vytápění, vyplývá, že tento postup je zastaralý a zbytečný. Pravidla, podle nichž se určí místo zdanění, zaručují, že DPH je vybíraná v místě, kde pořizovatel zemní plyn, elektřinu, tepelnou nebo chladící energii skutečně spotřebovává, čímž tato pravidla brání jakémukoli narušení hospodářské soutěže mezi členskými státy. Nicméně i nadále je důležité, aby byly Komise a ostatní členské státy řádně informovány o každém zavedení snížené sazby v této velmi citlivé oblasti některým členským státem. Proto je nutný postup předchozí konzultace se zapojením výboru pro DPH.

(7)

Protokol o výsadách a imunitách Evropských společenství ze dne 8. dubna 1965 jakožto právní základ pro osvobození od daně formou prominutí nebo vrácení nepřímých daní, jež je přiznáno Společenstvím a některým agenturám a jiným subjektům Společenství v případě nákupů pro své úřední potřeby, představuje zvláštní základ, který je třeba odlišit od právního základu pro osvobození od DPH, jehož v případě některých plnění požívají mezinárodní organizace obecně. Proto je vhodné zajistit větší jasnost směrnice 2006/112/ES a zahrnout zvláštní osvobození od daně, jež může mít podobu vrácení daně, čímž se zabrání některým problémům, které souvisejí s uplatňováním osvobození od daně v případě subjektů založených Společenstvími, zejména v případě některých společných podniků založených podle článku 187 Smlouvy.

(8)

Bulharsku a Rumunsku bylo v souvislosti s jejich přistoupením povoleno poskytnout výjimku malým podnikům a i nadále pokračovat v uplatňování výjimky u mezinárodní přepravy osob. V zájmu jasnosti a soudržnosti je třeba tyto výjimky zapracovat do samotné směrnice 2006/112/ES.

(9)

V případě nároku na odpočet daně základní pravidlo stanoví, že tento nárok vzniká pouze tehdy, pokud osoba povinná k dani využívá zboží a služby pro účely své podnikatelské činnosti.

(10)

Toto pravidlo je třeba přesněji vymezit ve vztahu k dodání nemovitosti a souvisejícím výdajům, aby bylo s osobami povinnými k dani zacházeno stejným způsobem, kdykoliv nemovitost, i když ji osoba povinná k dani používá pro svou podnikatelskou činnost, není používána výhradně pro účely související s touto činností.

(11)

Přestože nemovitosti a související výdaje představují nejvýznamnější případy, kdy je přesnější vymezení tohoto pravidla vhodné, a to s ohledem na hodnotu a životnost nemovitostí a na zcela běžné smíšené užívání tohoto druhu majetku, vzniká tento problém v méně významném rozsahu a v méně jednotné podobě i u movitého majetku trvalé povahy. V souladu se zásadou subsidiarity by proto měla být členským státům dána možnost přijmout ve vhodných případech stejná opatření i u tohoto movitého majetku, který tvoří součást obchodního majetku.

(12)

S cílem zajistit pro osoby povinné k dani v rámci nových pravidel spravedlivý systém odpočtů je třeba v souladu s ostatními pravidly pro opravy odpočtů stanovit opravný systém, který zohledňuje změny v užívání daného majetku pro podnikatelské a nepodnikatelské účely.

(13)

Směrnice 2006/112/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Směrnice 2006/112/ES se mění takto:

1)

V článku 2 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   Za „výrobky podléhající spotřební dani“ se považují energetické výrobky, alkohol a alkoholické nápoje a zpracovaný tabák, vymezené platnými právními předpisy Společenství, avšak nepovažuje se za ně plyn dodávaný prostřednictvím soustavy zemního plynu nacházející se na území Společenství nebo prostřednictvím jakékoli sítě k takové soustavě připojené.“

2)

V článku 13 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Členské státy mohou činnosti veřejnoprávních subjektů, které jsou osvobozeny od daně podle článků 132, 135, 136 a 371 a článků 374 až 377, čl. 378 odst. 2, čl. 379 odst. 2 nebo článků 380 až 390b, považovat za činnosti, které tyto subjekty vykonávají jako orgány veřejné moci.“

3)

V článku 15 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Elektřina, plyn, tepelná nebo chladící energie a podobné se považují za hmotný majetek.“

4)

V čl. 17 odst. 2 se písmeno d) nahrazuje tímto:

„d)

dodání plynu prostřednictvím soustavy zemního plynu nacházející se na území Společenství nebo prostřednictvím jakékoli sítě k takové soustavě připojené, dodání elektřiny nebo dodání tepelné nebo chladící energie prostřednictvím tepelných nebo chladicích sítí za podmínek uvedených v článcích 38 a 39;“.

5)

V hlavě V kapitole 1 se oddíl 4 nahrazuje tímto:

„Oddíl 4

Dodání plynu prostřednictvím soustavy zemního plynu, dodání elektřiny a dodání tepelné nebo chladící energie prostřednictvím tepelných nebo chladicích sítí

Článek 38

1.   V případě dodání plynu prostřednictvím soustavy zemního plynu nacházející se na území Společenství nebo jakékoli sítě k takové soustavě připojené, v případě dodání elektřiny nebo v případě dodání tepelné nebo chladící energie tepelnými nebo chladicími sítěmi obchodníku povinnému k dani se za místo dodání považuje místo, kde má tento obchodník povinný k dani sídlo ekonomické činnosti nebo stálou provozovnu, pro niž se zboží dodává, nebo nemá-li takové sídlo či provozovnu, místo, kde má bydliště, nebo místo, kde se obvykle zdržuje.

2.   „Obchodníkem povinným k dani“ se pro účely odstavce 1 rozumí osoba povinná k dani, jejíž hlavní činností v souvislosti s nákupem plynu, elektřiny a tepelné nebo chladící energie je následný prodej těchto produktů a jejíž vlastní spotřeba těchto produktů je zanedbatelná.

Článek 39

V případě dodání plynu prostřednictvím soustavy zemního plynu nacházející se na území Společenství nebo jakékoli sítě k takové soustavě připojené, v případě dodání elektřiny nebo v případě dodání tepelné nebo chladící energie tepelnými nebo chladicími sítěmi, na která se nevztahuje článek 38, se za místo dodání považuje místo, kde pořizovatel skutečně zboží využívá a spotřebovává.

Pokud pořizovatel skutečně nespotřebuje veškerý plyn, veškerou elektřinu, veškerou tepelnou nebo chladící energii nebo jejich část, považuje se toto nespotřebované zboží za využité a spotřebované v místě, kde má pořizovatel sídlo ekonomické činnosti nebo stálou provozovnu, pro niž se zboží dodává. Nemá-li pořizovatel takové sídlo či provozovnu, má se za to, že zboží využil a spotřeboval v místě, kde má bydliště, nebo v místě, kde se obvykle zdržuje.“

6)

V čl. 59 odst. 1 se písmeno h), jak bylo zavedeno směrnicí Rady 2008/8/ES ze dne 12. února 2008, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o místo poskytnutí služby (5) nahrazuje tímto:

„h)

poskytnutí přístupu do soustavy zemního plynu nacházející se na území Společenství nebo do jakékoli sítě k takové soustavě připojené, do elektroenergetické soustavy nebo do tepelných nebo chladicích sítí, přeprava, přenos nebo distribuce těmito soustavami nebo sítěmi a poskytnutí dalších s tím přímo souvisejících služeb;“.

7)

V čl. 80 odst. 1 písm. b) se slova „článků 380 až 390“ nahrazují slovy „článků 380 až 390b“.

8)

Článek 102 se nahrazuje tímto:

„Článek 102

Po konzultaci výboru pro DPH může každý členský stát uplatňovat sníženou sazbu u dodání zemního plynu, elektřiny nebo dálkového vytápění.“

9)

V čl. 136 písm. a) se slova „článků 380 až 390“ nahrazují slovy „článků 380 až 390b“.

10)

Článek 143 se mění takto:

a)

za písmeno f) se vkládá nové písmeno, které zní:

„fa)

dovoz zboží uskutečněný Evropským společenstvím, Evropským společenstvím pro atomovou energii, Evropskou centrální bankou nebo Evropskou investiční bankou nebo subjekty založenými Společenstvími, na něž se vztahuje Protokol o výsadách a imunitách Evropských společenství ze dne 8. dubna 1965, a to v mezích a za podmínek upravených v uvedeném protokolu a v dohodách o jeho provádění nebo v dohodách o umístění sídla těchto subjektů, pokud tím není narušena hospodářská soutěž;“;

b)

písmeno g) se nahrazuje tímto:

„g)

dovoz zboží uskutečněný mezinárodními organizacemi jinými než uvedenými v písmeni fa), které jsou za mezinárodní organizace uznávány úřady hostitelského členského státu, nebo uskutečněný členy těchto organizací v mezích a za podmínek upravených mezinárodními smlouvami zakládajícími tyto organizace nebo dohodami o umístění jejich sídla;“;

c)

písmeno l) se nahrazuje tímto:

„l)

dovoz plynu prostřednictvím soustavy zemního plynu nebo jakékoli sítě k takové soustavě připojené nebo vpuštěním z plavidla převážejícího plyn do soustavy zemního plynu nebo těžební plynovodní sítě, dovoz elektřiny nebo dovoz tepelné nebo chladící energie prostřednictvím tepelných nebo chladicích sítí;“.

11)

V článku 151 se odstavec 1 mění takto:

a)

za písmeno a) se vkládá nové písmeno, které zní:

„aa)

dodání zboží nebo poskytnutí služby Evropskému společenství, Evropskému společenství pro atomovou energii, Evropské centrální bance nebo Evropské investiční bance nebo subjektům založeným Společenstvími, na něž se vztahuje Protokol o výsadách a imunitách Evropských společenství ze dne 8. dubna 1965, a to v mezích a za podmínek upravených v uvedeném protokolu a v dohodách o jeho provádění nebo v dohodách o umístění sídla těchto subjektů, pokud tím není narušena hospodářská soutěž;“

b)

písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b)

dodání zboží nebo poskytnutí služby mezinárodním organizacím jiným než uvedeným v písmeni aa), které jsou za mezinárodní organizace uznávány úřady hostitelského členského státu, a členům těchto organizací v mezích a za podmínek upravených mezinárodními smlouvami zakládajícími tyto organizace nebo dohodami o umístění jejich sídla;“.

12)

V hlavě X kapitole 1 se vkládá nový článek, který zní:

„Článek 168a

1.   V případě nemovitosti, která tvoří součást obchodního majetku osoby povinné k dani a která je užívána jak pro účely jejího podnikání, tak pro její soukromou potřebu nebo soukromou potřebu jejích zaměstnanců, či obecněji k jiným účelům než pro účely jejího podnikání, je DPH u výdajů souvisejících s touto nemovitostí odpočitatelná v souladu se zásadami stanovenými v článcích 167, 168, 169 a 173 pouze do výše podílu, v jakém je nemovitost užívána pro účely podnikání osoby povinné k dani.

Odchylně od článku 26 se změny podílu užívání nemovitosti podle prvního pododstavce zohlední v souladu se zásadami stanovenými v článcích 184 až 192, jak je uplatňuje příslušný členský stát.

2.   Členské státy mohou rovněž použít odstavec 1 ve vztahu k DPH u výdajů souvisejících s dalším zbožím, které členské státy vymezí a které tvoří součást obchodního majetku.“

13)

V čl. 221 odst. 2 se slova „článků 380 až 390“ nahrazují slovy „článků 380 až 390b“.

14)

V článku 287 se doplňují nové body 17) a 18), které znějí:

„17)

Bulharsko: 25 600 EUR;

18)

Rumunsko: 35 000 EUR.“

15)

V hlavě XIII kapitole 1 oddílu 2 se doplňují nové články 390a a 390b, které znějí:

„Článek 390a

Bulharsko může za podmínek platných v tomto členském státě ke dni jeho přistoupení pokračovat v osvobození od daně u mezinárodní přepravy osob uvedené v části B bodě 10 přílohy X, dokud stejné osvobození od daně uplatňuje některý z členských států, které byly členy Společenství k 31. prosinci 2006.

Článek 390b

Rumunsko může za podmínek platných v tomto členském státě ke dni jeho přistoupení pokračovat v osvobození od daně u mezinárodní přepravy osob uvedené v části B bodě 10 přílohy X, dokud stejné osvobození od daně uplatňuje některý z členských států, které byly členy Společenství k 31. prosinci 2006.“

16)

V článku 391 se slova „v článcích 380 až 390“ nahrazují slovy „v článcích 380 až 390b“.

17)

V příloze X se nadpis nahrazuje tímto:

Článek 2

Provedení

1.   Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí s účinkem od 1. ledna 2011. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 3

Tato směrnice vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 22. prosince 2009.

Za Radu

předseda

A. CARLGREN


(1)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 8. července 2008 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a stanovisko Evropského parlamentu ze dne 24. listopadu 2009 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2)  Úř. věst. C 204, 9.8.2008, s. 119.

(3)  Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 260, 11.10.2003, s. 8.

(5)  Úř. věst. L 44, 20.2.2008, s. 11.


Top