Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32014R0596

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES Text s významem pro EHP

OJ L 173, 12.6.2014, p. 1–61 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

In force

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2014/596/oj

12.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 173/1


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 596/2014

ze dne 16. dubna 2014

o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Skutečný vnitřní trh s finančními službami je rozhodující pro hospodářský růst a vytváření pracovních míst v Unii.

(2)

Integrovaný, účinný a transparentní finanční trh vyžaduje integritu. Řádné fungování trhů s cennými papíry a důvěra veřejnosti v trhy jsou nezbytnými předpoklady hospodářského růstu a blahobytu. Zneužívání trhu narušuje integritu finančních trhů a důvěru veřejnosti v cenné papíry a deriváty.

(3)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES (4) doplnila a aktualizovala právní rámec Unie na ochranu integrity trhu. Nicméně vzhledem k tomu, že od vstupu uvedené směrnice v platnost došlo k vývoji v oblasti legislativy, trhu a technologií, který vedl k významným proměnám podoby finančních trhů, by tato směrnice měla být nyní nahrazena. Nový legislativní nástroj je také třeba k zajištění jednotných pravidel a přehlednosti klíčových pojmů a jednotných předpisů v souladu se závěry zprávy ze dne 25. února 2009 vypracované skupinou na vysoké úrovni pro finanční dohled v EU, které předsedá Jacques de Larosière (dále jen „de Larosièrova skupina“).

(4)

Je třeba vytvořit jednotnější a pevnější rámec, který zachová integritu trhu, zabrání případným regulatorním arbitrážím, zajistí odpovědnost při pokusech o manipulaci a zvýší právní jistotu a zjednoduší regulaci pro účastníky trhu. Toto nařízení má za cíl přispět rozhodujícím způsobem k řádnému fungování vnitřního trhu, a mělo by proto vycházet z článku 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, jak je vykládáno jednotně v judikatuře Soudního dvora Evropské unie.

(5)

S cílem odstranit zbývající překážky obchodování a závažná narušení hospodářské soutěže mající za následek rozdílnost práva členských států a zamezit vznikání případných dalších překážek obchodování a závažných narušení hospodářské soutěže je nezbytné přijmout nařízení, kterým se stanoví jednotnější výklad právní úpravy Unie týkající se zneužívání trhu, jenž jasněji vymezuje pravidla, která budou platit ve všech členských státech. Vezmou-li na sebe požadavky týkající se zneužívání trhu formu nařízení, mělo by být zajištěno, že tyto požadavky jsou přímo uplatnitelné. Tím by měly být zajištěny jednotné podmínky, neboť se zamezí vzniku rozdílných vnitrostátních požadavků vlivem provedení směrnice. Toto nařízení bude vyžadovat, aby se všechny osoby v celé Unii řídily stejnými pravidly. Rovněž sníží složitost regulačních pravidel a náklady firem na jejich plnění, a to především pro podniky působící v přeshraničním styku, a přispěje k zamezení narušení hospodářské soutěže.

(6)

Komise ve svém sdělení ze dne 25. června 2008„Small Business Act pro Evropu“ vyzývá Unii a její členské státy, aby navrhovaly pravidla s cílem snížit administrativní zátěž, přijímaly právní předpisy pro potřeby emitentů na trzích malých a středních podniků a usnadnily přístup těchto emitentů k financování. Řada ustanovení směrnice 2003/6/ES ukládá emitentům, zejména těm, jejichž finanční nástroje jsou přijaty k obchodování na trzích pro růst malých a středních podniků, administrativní zátěž, která by měla být snížena.

(7)

Zneužívání trhu je pojem, který zahrnuje protiprávní jednání na finančních trzích, a pro účely tohoto nařízení je třeba jej chápat tak, že sestává z obchodování zasvěcené osoby, nedovoleného zpřístupnění vnitřní informace a manipulace s trhem. Takové jednání snižuje úplnou a řádnou průhlednost trhu, která je předpokladem pro operace všech hospodářských subjektů na integrovaných finančních trzích.

(8)

Oblast působnosti směrnice 2003/6/ES se zaměřila na finanční nástroje, které byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu nebo pro něž byla podána žádost o přijetí k obchodování na těchto trzích. V posledních letech se nicméně stále více finančních nástrojů obchodovalo v mnohostranných obchodních systémech. Existují i finanční nástroje, které se obchodují pouze na jiných typech organizovaných obchodních systémů nebo formou OTC. Působnost tohoto nařízení by proto měla zahrnovat všechny finanční nástroje obchodované na regulovaném trhu v mnohostranných obchodních systémech nebo a na jakékoliv jiné jednání nebo činnosti, které mohou mít vliv na takové finanční nástroje, bez ohledu na to, zda probíhají v obchodním systému či nikoli. V případě určitých typů mnohostranných obchodních systémů, které podobně jako regulované trhy pomáhají společnostem získávat finanční prostředky pro vlastní kapitál, platí zákaz zneužívání trhu rovněž v případě, kdy byla podána žádost o přijetí k obchodování na takovém trhu. Oblast působnosti tohoto nařízení by měla proto zahrnovat finanční nástroje, pro něž byla podána žádost o přijetí k obchodování v mnohostranném obchodním systému. To by mělo zlepšit ochranu investorů, zachovat integritu trhů a zajistit, aby byla zneužívání trhu s těmito nástroji jednoznačně zakázána.

(9)

Pro účely transparentnosti by organizátoři regulovaného trhu, mnohostranného obchodního systému či organizovaného obchodního systému měli neprodleně oznamovat svým příslušným orgánů údaje o svých finančních nástrojích, které přijali k obchodování, pro něž byla podána žádost o přijetí k obchodování nebo které jsou obchodovány v jejich obchodním systému. Pokud již nástroj není přijat k obchodování, mělo by být podáno druhé oznámení. Tyto povinnosti by se měly vztahovat rovněž na finanční nástroje, pro něž byla podána žádost o přijetí k obchodování v jejich obchodním systému, a finanční nástroje, které byly přijaty k obchodování před vstupem tohoto nařízení v platnost. Toto oznámení by mělo být příslušnými orgány podáno Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) a ESMA by měl zveřejňovat seznam všech těchto oznámených finančních nástrojů. Toto nařízení se vztahuje na tyto finanční nástroje bez ohledu na to, zda jsou uvedeny na seznamu, který zveřejňuje orgán ESMA.

(10)

Je možné, že některé finanční nástroje, které nejsou obchodovány v obchodním systému, jsou používány ke zneužívání trhu. To platí i pro finanční nástroje, jejichž cena nebo hodnota závisí na finančních nástrojích obchodovaných v obchodním systému nebo jejichž cena nebo hodnota má vliv na tyto nástroje, a rovněž pro finanční nástroje, jejichž obchodování má vliv na cenu nebo hodnotu jiných finančních nástrojů obchodovaných v obchodním systému. Příkladem použití těchto nástrojů ke zneužívání trhu mohou být vnitřní informace týkající se určité akcie nebo obligace, které mohou být použity k nákupu derivátu této akcie nebo obligace, nebo index hodnoty závisející na této akcii nebo obligaci. Je-li určitý finanční nástroj používán jako referenční cena, může být derivát obchodovaný formou OTC použit k tomu, aby měl výhodu z manipulovaných cen, nebo k manipulaci ceny finančního nástroje obchodovaného v obchodním systému. Dalším příkladem je plánované vydání balíku cenných papírů, na něž se sice nevztahuje toto nařízení, avšak obchodování s těmito cennými papíry by mohlo ovlivnit cenu nebo hodnotu stávajících kotovaných cenných papírů, na něž se toto nařízení vztahuje. Toto nařízení se rovněž vztahuje na situaci, kdy cena nebo hodnota nástroje obchodovaného v obchodním systému závisí na nástroji obchodovaném formou OTC. Stejný princip by měl platit pro spotové komoditní smlouvy, jejichž cena je založena na ceně derivátu, a na nákupu spotových komoditních smluv, vůči nimž jsou finanční nástroje referencovány.

(11)

Obchodování s cennými papíry nebo souvisejícími nástroji za účelem stabilizace cenných papírů nebo obchodování s vlastními akciemi v rámci programů zpětného odkupu mohou být z ekonomických důvodů legitimní, a za určitých okolností by tedy měly být vyloučeny ze zákazů týkajících se zneužívání trhu, pokud jsou tyto činnosti prováděny s nezbytnou transparentností a jsou zveřejňovány informace týkající se stabilizace nebo programu zpětného odkupu.

(12)

Obchodování s vlastními akciemi v rámci programů zpětného odkupu a stabilizace finančního nástroje, na které by se nevztahovala výjimka podle tohoto nařízení, by neměly být samy o sobě považovány za zneužívání trhu.

(13)

Členské státy, členové Evropského systému centrálních bank (ESCB), ministerstva a jiné orgány a subjekty zvláštního určení jednoho či více členských států a Unie a některé další veřejné orgány nebo osoby jednající jejich jménem by neměly být omezovány v provádění měnové politiky, politiky směnných kurzů nebo správy veřejného dluhu, pokud jsou příslušné činnosti prováděny ve veřejném zájmu a výhradně za účelem provádění těchto politik. Rovněž by neměly obchody, pokyny nebo jednání Unie, subjektu zvláštního určení jednoho nebo několika členských států, Evropská investiční banka, Evropský nástroj finanční stability, Evropský mechanismus stability nebo mezinárodní finanční instituce zřízené dvěma nebo více členskými stát, být omezovány při mobilizování financování a poskytování finanční pomoci ve prospěch svých členů. Takové výjimky z oblasti působnosti tohoto nařízení může být v souladu s tímto nařízením rozšířeno na některé veřejné orgány pověřené správou veřejného dluhu nebo do správy veřejného dluhu zasahující a na centrální banky třetích zemí. Tyto výjimky pro měnovou politiku, politiku směnných kurzů a správu veřejného dluhu by se současně neměly vztahovat na případy, kdy tyto orgány uskutečňují obchody, pokyny nebo jednání, jež nemají za účel provádění těchto politik, nebo pokud osoby pracující v těchto orgánech uskutečňují obchody, pokyny nebo jednání svým jménem.

(14)

Racionálně uvažující investoři opírají svá investiční rozhodnutí o informace, které již mají k dispozici, to znamená, o informace dostupné ex ante. Proto by otázka, zda by při investičním rozhodování racionální investor pravděpodobně vzal v úvahu konkrétní informaci, měla být hodnocena na základě informací dostupných ex ante. Takové hodnocení musí vzít v potaz předpokládaný dopad informací v kontextu všech souvisejících činností emitenta jako celku, spolehlivost zdroje informací a jiné tržní proměnné, které mohou mít vliv na finanční nástroje, související spotové komoditní smlouvy a za určitých okolností dražené produkty odvozené od povolenek na emise.

(15)

Informace dostupné ex post se mohou použít k ověření předpokladu, že informace dostupné ex ante byly citlivé na cenu, ale neměly by se použít ke stíhání osob, které došly k přiměřeným závěrům na základě ex ante informací, které měly k dispozici.

(16)

Pokud se vnitřní informace týkají procesu, který probíhá ve více fázích, může každá z těchto fází stejně jako celý proces představovat vnitřní informace. Dílčím krokem v dlouhodobém procesu může sám o sobě být souhrn okolností nebo událost, které nastaly nebo u nichž lze na základě celkového posouzení faktorů existujících v dané době realisticky předpokládat, že nastanou. Tento pojem by však neměl být chápan tak, že je nutné brát v potaz velikost dopadu tohoto souhrnu okolností nebo této události na ceny daných finančních nástrojů. Dílčí krok by měl být považován za vnitřní informaci, pokud sám o sobě splňuje kritéria stanovená tímto nařízením pro vnitřní informace.

(17)

Informace týkající se určité události nebo souhrnu okolností, které jsou dílčím krokem v dlouhodobém procesu, se mohou týkat například stavu smluvních jednání, podmínek, na kterých se strany prozatímně dohodnou v rámci smluvních jednání, možnosti umisťování finančních nástrojů, podmínek, za kterých budou finanční nástroje uváděny na trh, prozatímních podmínek umisťování finančních nástrojů nebo, úvah o zahrnutí finančního nástroje hlavního indexu nebo odstranění finančního nástroje z takového indexu.

(18)

Právní jistota účastníků trhu by se měla zvýšit díky užšímu vymezení dvou prvků, jež jsou zásadní pro definici vnitřní informace, a sice přesné povahy takové informace a významu jejího možného dopadu na ceny finančních nástrojů, souvisejících spotových komoditních smluv a dražených produktů odvozených od povolenek na emise. V případě derivátů, které jsou velkoobchodními energetickými produkty, by se mělo jako na vnitřní informace nahlížet zejména na informace, jejichž zveřejnění se vyžaduje v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 (5).

(19)

Toto nařízení nemá za cíl zakázat diskuse obecného charakteru o obchodním a tržním vývoji mezi zúčastněnými stranami a managementem týkající se emitenta. Tyto vztahy mají zásadní význam pro efektivní fungování trhů a neměly by být tímto nařízením zakázány.

(20)

Spotové trhy a odvozené trhy s deriváty jsou vysoce propojené a globální a ke zneužívání trhu může docházet napříč všemi trhy i napříč hranicemi států, což může způsobit značná systémová rizika. To platí jak pro obchodování zasvěcené osoby, tak pro manipulaci s trhem. Vnitřní informace ze spotových trhů mohou zejména přinést prospěch osobám obchodujícím na finančním trhu. Důvěrná informace ve vztahu ke komoditním derivátům by měla být vymezena jako informace, která odpovídá obecné definici vnitřní informace ve vztahu k finančním trhům a která musí být uveřejněna v souladu s ustanoveními právních předpisů na unijní nebo vnitrostátní úrovni, tržních pravidel, smluv nebo zvyklostí na příslušném trhu s komoditními deriváty nebo spotovém trhu. Významné příklady těchto pravidel obsahuje nařízení (EU) č. 1227/2011 pro energetické trhy a databáze JODI pro ropu. Tyto informace mohou sloužit jako základ pro rozhodnutí účastníků trhu investovat do komoditních derivátů nebo uzavřít související spotové komoditní smlouvy, a měly by proto představovat vnitřní informace, které musí být uveřejněny, pokud by mohly mít významný dopad na ceny těchto derivátů nebo související spotové komoditní smlouvy.

Kromě toho se mohou manipulativní strategie vyskytovat i napříč spotovými trhy a trhy s deriváty. Obchodování s finančními nástroji včetně komoditních derivátů, lze využít k manipulaci se souvisejícími spotovými komoditními smlouvami a spotové komoditní smlouvy lze využít k manipulaci se souvisejícími finančními nástroji. Zákaz manipulace s trhem by měl tyto spojitosti zachytit. Není však vhodné ani možné rozšířit působnost tohoto nařízení na jednání, které se netýká finančních nástrojů, například na obchodování se spotovými komoditními smlouvami, které má vliv pouze na spotovém trhu. V konkrétním případě velkoobchodních energetických produktů by příslušné orgány měly brát v úvahu specifický charakter definic nařízení (EU) č. 1227/2011, když budou uplatňovat definice vnitřní informace, obchodování zasvěcené osoby a manipulace s trhem podle tohoto nařízení na finanční nástroje týkající se velkoobchodních energetických produktů.

(21)

Podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (6) mají Komise, členské státy a jiné úředně stanovené subjekty odpovědnost mimo jiné za technická hlediska vydávání povolenek na emise, jejich bezplatné přidělování způsobilým průmyslovým odvětvím a novým účastníkům trhu a obecně za rozvoj a provádění rámcové politiky Unie v oblasti klimatu, což jsou aspekty, které jsou základem poskytování povolenek na emise pro subjekty splňující podmínky systému EU pro obchodování s emisemi. Při plnění těchto úkolů mohou mít tyto veřejné subjekty mimo jiné přístup k cenově citlivým neveřejným informacím a podle směrnice 2003/87/ES mohou být nuceny vykonávat určité tržní operace týkající se povolenek na emise. V důsledku klasifikace povolenek na emise jako finančních nástrojů v rámci revize směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES (7), budou tyto nástroje rovněž spadat do oblasti působnosti tohoto nařízení.

Protože Komise, členské státy a jiné úředně stanovené subjekty musí být schopny rozvíjet a provádět politiku Unie v oblasti klimatu, měly by být činnosti těchto veřejných orgánů týkající se povolenek na emise, pokud jsou prováděny výlučně ve veřejném zájmu a výslovně s cílem provádět tuto politiku, vyňaty z působnosti tohoto nařízení. Tato výjimka by neměla mít negativní dopad na celkovou transparentnost trhu, neboť tyto veřejné orgány mají zákonnou povinnost vykonávat svou činnost způsobem, který zaručuje řádné, spravedlivé a nediskriminační zveřejňování nových rozhodnutí, vývoje a údajů, které jsou cenově citlivé, a přístup k nim. Záruky spravedlivého a nediskriminačního zveřejňování specifických cenově citlivých informací, které jsou v držení veřejných orgánů, jsou také dány směrnicí 2003/87/ES a prováděcími opatřeními přijatými na jejím základě. Výjimka pro veřejné orgány při plnění cílů politiky Unie v oblasti klimatu by se zároveň neměla vztahovat na případy, kdy se tyto veřejné orgány účastní činností nebo obchodů, které neprobíhají v rámci plnění cílů politiky Unie v oblasti klimatu, nebo kdy se osoby pracující pro tyto orgány účastní takových činností na vlastní odpovědnost.

(22)

V souladu s článkem 43 Smlouvy o fungování EU a za účelem provádění mezinárodních smluv uzavřených na základě Smlouvy o fungování EU Komise, členské státy a ostatní úředně určené orgány mimo jiné odpovídají za provádění společné zemědělské politiky a společné rybářské politiky. Při výkonu těchto povinností provádějí tyto veřejné orgány činnosti a přijímají opatření k řízení zemědělských trhů a rybolovu, včetně veřejných intervencí, uvalení dodatečných dovozních cel nebo jejich zrušení. S ohledem na oblast působnosti tohoto nařízení, jehož některá ustanovení se rovněž vztahují na spotové komoditní smlouvy, které mají nebo pravděpodobně budou mít vliv na finanční nástroje a na finanční nástroje, jejichž hodnota závisí na hodnotě spotových komoditních smluv a které mají nebo pravděpodobně budou mít vliv na spotové komoditní smlouvy, je nezbytné zajistit, aby nebyla omezena činnost Komise, členských států a ostatních úředně určených orgánů, pokud jde o provádění společné zemědělské politiky a společné rybářské politiky. Aby byla zachována schopnost Komise, členských států a jiných úředně stanovených subjektů vyvíjet a provádět společnou zemědělskou politiku a společnou rybářskou politiku, měly by být jejich činnosti, pokud jsou prováděny výlučně ve veřejném zájmu a výslovně s cílem provádět tuto politiku, vyňaty z působnosti tohoto nařízení. Tato výjimka by neměla mít negativní dopad na celkovou transparentnost trhu, neboť tyto veřejné orgány mají zákonnou povinnost vykonávat svou činnost způsobem, který zaručuje řádné, spravedlivé a nediskriminační zveřejňování nových rozhodnutí, vývoje a údajů, které jsou cenově citlivé, a přístup k nim. Výjimka pro veřejné orgány při plnění cílů společné zemědělské politiky a společné rybářské politiky by se zároveň neměla vztahovat na případy, kdy se tyto veřejné orgány účastní činností nebo obchodů, které neprobíhají v rámci plnění cílů těchto společné zemědělské politiky a společné rybářské politiky, nebo kdy se osoby pracující pro tyto orgány účastní takových činností na vlastní účet.

(23)

Podstatným rysem obchodování zasvěcené osoby je získání nespravedlivé výhody na základě vnitřní informace na úkor třetích stran, které tyto informace nemají, čímž je narušena integrita finančních trhů a důvěra investorů. Zákaz obchodování zasvěcené osoby by měl proto platit tehdy, získá-li osoba, která má k dispozici vnitřní informaci, díky této informaci nespravedlivou výhodu tím, že v souladu s touto informací provede tržní transakce tím, že nabude nebo zcizí finanční nástroj, pokusí se takový nástroj nabýt nebo zcizit, zruší či změní nebo se pokusí zrušit či změnit pokyn k nabytí nebo zcizení takového finančního nástroje, a to přímo nebo nepřímo na vlastní účet nebo na účet třetí strany. Použití vnitřní informace může rovněž spočívat v obchodování s povolenkami na emise a jejich deriváty a v podávání nabídek na dražbách povolenek na emise nebo od nich odvozených dražených produktů, které má daná osoba v držení podle nařízení Komise (EU) č. 1031/2010 (8).

(24)

Pokud právnická nebo fyzická osoba, která disponuje vnitřní informací, nabude nebo zcizí finanční nástroje, k nimž se tato informace vztahuje, nebo se pokusí tyto nástroje nabýt nebo zcizit, a to přímo nebo nepřímo na svůj vlastní účet nebo na účet třetí strany, je třeba se domnívat, že tato osoba tuto informaci použila. Touto domněnkou není dotčena právo na obhajobu. Otázku, zda určitá osoba porušila zákaz obchodování zasvěcené osoby nebo se pokusila provádět obchodování zasvěcené osoby, je třeba analyzovat s ohledem na účel tohoto nařízení, kterým je ochrana integrity finančního trhu a posílení důvěry investorů, k čemuž je nutná záruka, že investoři budou postaveni na stejnou úroveň a chráněni před zneužíváním vnitřních informací.

(25)

Pokyny zadané dříve, než má daná osoba vnitřní informací k dispozici, by neměly být považovány za obchodování zasvěcené osoby. Avšak jakmile tato osoba začne mít vnitřní informaci k dispozici, je třeba se domnívat, že jakákoli následná změna ve vztahu k této informaci v pokynech zadaných před tím, než ji začala mít k dispozici, včetně zrušení nebo změny pokynu nebo pokusu o jeho zrušení nebo změnu, jsou považovány za obchodování zasvěcené osoby. Tato domněnka by mohla být nicméně vyvrácena, pokud daná osoba prokáže, že vnitřní informaci při provádění obchodu nepoužila.

(26)

Používání vnitřních informací může spočívat v nabytí nebo zcizení finančního nástroje nebo draženého produktu odvozeného od povolenek na emise, ve zrušení či změně pokynu nebo v pokusu o nabytí nebo zcizení se finančního nástroje nebo o zrušení či změnu pokynu ze strany osoby, která ví nebo by měla vědět, že informace je vnitřní. V tomto ohledu by příslušné orgány měly posoudit, co by běžná a rozumná osoba za daných okolností věděla nebo měla vědět.

(27)

Toto nařízení by mělo být vykládáno způsobem slučitelným s opatřeními členských států na ochranu zájmů držitelů převoditelných cenných papírů spojených s hlasovacími právy ve společnosti (nebo které mohou být spojeny s takovými právy v důsledku výkonu práv nebo konverze), je-li společnost předmětem veřejné nabídky na převzetí nebo jakékoli jiné navrhované změny kontroly. Toto nařízení by zejména mělo být vykládáno způsobem slučitelným s právními a správními předpisy přijatými v souvislosti s nabídkami na převzetí, obchody za účelem fúze a jinými obchody majícími vliv na vlastnictví společností nebo kontrolu nad společnostmi, které jsou regulovány orgány dohledu jmenovanými členskými státy podle článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/25/ES (9).

(28)

Výzkum a odhady vycházející z veřejně dostupných údajů by neměly být považovány samy o sobě za vnitřní informace, a pouhá skutečnost, že obchod je proveden na základě výzkumů nebo odhadů, by proto neměla být považována za používání vnitřní informace. Příkladem, kdy může tato informace představovat vnitřní informaci, je situace, kdy trh běžně očekává zveřejnění nebo rozšíření informace a kdy toto zveřejnění nebo rozšíření přispívá k procesu utváření cen finančních nástrojů nebo tato informace poskytuje názory uznávaného tržního komentátora nebo instituce, kteří mohou ovlivňovat ceny souvisejících finančních nástrojů. Za účelem zjištění, zda by obchodovaly na základě vnitřní informace, proto musí tržní subjekty zvažovat, v jakém rozsahu jsou informace neveřejné a jaký by mohly mít vliv na finanční nástroje, pokud by byly tyto nástroje obchodovány před jejich zveřejněním nebo rozšířením.

(29)

Aby nebyly neúmyslně zakázány legitimní formy finanční činnosti, zejména pokud nevedou k zneužívání trhu, je nezbytné uznat určité legitimní jednání. To může například zahrnovat uznání úlohy tvůrců trhu, pokud legitimně poskytují tržní likviditu.

(30)

Pouhá skutečnost, že tvůrci trhu nebo osoby oprávněné vystupovat jako protistrany se omezí jen na provozování vlastní povolené obchodní činnosti spočívající v nákupu nebo prodeji finančních nástrojů nebo že osoby oprávněné provádět pokyny jménem třetích stran s vnitřními informacemi se omezí na svědomité vykonání, rušení nebo změnu pokynu, by neměla být považována za používání těchto vnitřních informací. Ustanovení na ochranu tvůrců trhu stanovené v tomto nařízení, orgány oprávněné jednat jako protistrany nebo osoby oprávněné vykonávat pokyny jménem třetích stran s vnitřními informacemi se nevztahují na činnosti jednoznačné zakázané tímto nařízením, včetně praxe známé jako „front-running“. Situace, kdy právnické osoby přijaly veškerá přiměřená opatření k zamezení zneužívání trhu, avšak zneužití se dopustily fyzické osoby jménem právnické osoby v rámci svého zaměstnání, by neměla být považována za zneužití trhu právnickou osobou. Jiným příkladem situace, který by neměla být považována za využití vnitřní informace, jsou obchody prováděné na základě předchozího závazku. Pouhý přístup k vnitřním informacím o jiné společnosti a jejich použití v souvislosti s veřejnou nabídkou na převzetí s cílem získat kontrolu nad touto společností nebo v souvislosti s návrhem na fúzi s touto společností by nemělo být považováno za obchodování zasvěcené osoby.

(31)

Vzhledem k tomu, že nabytí nebo zcizení finančních nástrojů nutně zahrnuje předchozí rozhodnutí o nabytí nebo zcizení přijaté osobou, která provádí některý z těchto obchodů, pouhé nabytí nebo zcizení by nemělo být považováno za použití vnitřní informace. Jednání na základě vlastních obchodních plánů a strategií by nemělo být považováno za používání vnitřní informace. Žádná z těchto osob, ani právnická ani fyzická osoba, by neměly být chráněny z důvodu své profesní funkce; tyto osoby by měly být chráněny, pouze pokud jednají vhodným způsobem a dodržují normy své profese a ustanovení tohoto nařízení, zejména pokud jde o ochranu integrity trhu a investorů. Pokud příslušný orgán zjistí, že důvod k provedení těchto obchodů nebo pokynů nebo jednání nebyl legitimní nebo že daná osoba použila vnitřní informaci, může se mít za to, že došlo k porušení.

(32)

Sondováním trhu se rozumí interakce mezi osobou prodávající finanční nástroje a jedním nebo více potenciálními investory před oznámením obchodu s cílem zjistit zájem potenciálních investorů o případný obchod a jeho cenu, velikost a strukturu. Sondování trhu by mohlo zahrnovat původní nebo sekundární nabídku příslušných cenných papírů a je odlišné od běžného obchodování. Jedná se o vysoce cenný nástroj ke zjišťování názorů potenciálních investorů, rozšíření dialogu s akcionáři, zajištění hladkého průběhu obchodů a sladění názorů emitentů, stávajících akcionářů a potenciálních nových investorů. Mohou být zvláště přínosné v situaci, kdy trhy nemají důvěru, nebo pokud chybí příslušné srovnávací kritérium, nebo pokud na trzích dochází ke kolísání. Schopnost provádět sondování trhu je důležitá pro řádné fungování finančních trhů a sondování trhu by samo o sobě nemělo být považováno za zneužívání trhu.

(33)

Příklady sondování trhu zahrnují situace, v nichž podnik na straně prodeje vede diskuse s emitentem o možném obchodu a rozhodl se zjistit zájem potenciálních investorů s cílem stanovit podmínky obchodu; pokud má emitent v úmyslu oznámit emisi dluhu nebo akcií a podnik na straně prodeje kontaktuje hlavní investory a s ohledem na úplné podmínky obchodu s cílem získat finanční závazek účasti na obchodu; nebo pokud prodávající strana hodlá prodat velký objem cenných papírů jménem určitého investora a snaží se zjistit potenciální zájem o tyto cenné papíry mezi ostatními potenciálními investory.

(34)

Provádění sondování trhu může vyžadovat, aby byly potenciálním investorům poskytnuty vnitřní informace. Potenciální finanční zisk z obchodování na základě vnitřní informace předané v rámci sondování trhu existuje obecně pouze tehdy, existuje-li trh s finančním nástrojem, který je předmětem sondování trhu, nebo se souvisejícím finančním nástrojem. Vzhledem k načasování těchto diskusí je možné, že vnitřní informace mohou být potenciálním investorům poskytnuty v průběhu sondování trhu poté, co byl finanční nástroj přijat k obchodování na regulovaném trhu nebo obchodován formou mnohostranných obchodních systémů nebo organizovaných obchodních systémů. Před tím, než se zapojí do sondování trhu, by účastníci trhu měli posoudit, zda sondování trhu bude zahrnovat poskytnutí vnitřní informace.

(35)

Vnitřní informace jsou považovány za oprávněně poskytnuté, pokud jsou poskytnuty v rámci běžného výkonu zaměstnání, profese nebo funkce určité osoby. Pokud sondování trhu zahrnuje zpřístupnění vnitřní informace, bude se mít za to, že účastník trhu zpřístupňující vnitřní informaci jedná v rámci svého běžného pracovněprávního vztahu, profese nebo povinnosti, pokud v době zpřístupnění informace dotyčnou osobu informuje, že jí poskytl vnitřní informaci, a získal její souhlas; že je jeho obchodování a jednání na základě této informace omezeno ustanoveními tohoto nařízení; že musí být učiněny přiměřené kroky na ochranu důvěrnosti informace; a že musí informovat účastníka trhu, který poskytuje informaci, o totožnosti všech fyzických a právnických osob, jimž je informace poskytnuta v průběhu přípravy reakce na sondování trhu. Účastník trhu, který poskytuje vnitřní informaci, by měl rovněž dodržovat povinnosti, které podrobně stanoví regulační technické normy, pokud jde o uchovávání záznamů o poskytnuté informaci. Na účastníky trhu, kteří nedodržují při provádění sondování trhu toto nařízení, by se neměla použít domněnka, že nedovoleně zpřístupnili vnitřní informaci, avšak neměli by mít možnost využít výjimky poskytnuté těm, kteří toto nařízení dodržují. Otázka, zda se účastníci dopustili porušení zákazu nedovoleného zpřístupnění vnitřní informace, by měla být posouzena s ohledem na veškerá příslušná ustanovení tohoto nařízení a všichni účastníci trhu zpřístupňující vnitřní informace by měli mít povinnost předtím, než se zapojí do sondování trhu, písemně zaznamenat své posouzení, zda sondování trhu bude zahrnovat zpřístupnění vnitřních informací.

(36)

Potenciální investoři, kteří jsou předmětem sondování trhu, by měli naopak zvážit, zda jim zpřístupněné informace představují vnitřní informace, na jejichž základě by nesměli obchodovat a které by nesměli dále zpřístupnit. Na potenciální investory se nadále vztahují pravidla pro obchodování zasvěcené osoby a nedovolené zpřístupnění vnitřní informace stanovená v tomto nařízení. Na pomoc potenciálním investorům v jejich úvahách, a pokud jde o to, jaké kroky by měli učinit, aby neporušovali toto nařízení, by orgán ESMA měl vydat příslušné obecné pokyny.

(37)

Nařízení (EU) č. 1031/2010 stanoví pro dražby povolenek na emise dva paralelní režimy proti zneužívání trhu. Nicméně v důsledku klasifikace povolenek na emise jako finančních nástrojů by toto nařízení mělo představovat jednotný soubor pravidel s opatřeními k zamezení zneužívání trhu vztahující se na celý primární a sekundární trh s povolenkami na emise. Toto nařízení by se také mělo vztahovat na jednání nebo obchody včetně nabídek, týkající se dražeb povolenek na emise nebo jiných od nich odvozených dražených produktů, a to i když se nejedná o finanční nástroje, na dražební platformě povolené jako regulovaný trh v souladu s nařízením (EU) č. 1031/2010.

(38)

Toto nařízení by mělo stanovit opatření týkající se manipulace s trhem, která mohou být přizpůsobena novým formám obchodování nebo novým strategiím, které mohou mít nekalý charakter. S ohledem na skutečnost, že obchodování s finančními nástroji je stále více automatizováno, je žádoucí, aby definice manipulace s trhem poskytovala příklady konkrétních nekalých strategií, které lze provádět prostřednictvím veškerých dostupných metod obchodování, včetně algoritmického a vysokofrekvenčního obchodování. Uvedené příklady nemají za cíl být vyčerpávající ani nemají naznačovat, že stejné strategie prováděné jinými prostředky by neměly také nekalou povahu.

(39)

Zákaz zneužívání trhu by se měl rovněž vztahovat na osoby, které jednají ve vzájemné spolupráci za účelem zneužívání trhu. Příkladem mohou být mimo jiné makléři, kteří vypracovávají a doporučují obchodní strategie, které mají vést k zneužití trhu, osoby, které vybízejí osobu disponující vnitřní informací, aby tuto informaci nedovoleně zpřístupnila, osoby, které vyvíjejí software ve spolupráci s obchodníkem za účelem usnadnění zneužívání trhu.

(40)

Aby odpovědnost nesly právnické i fyzické osoby, které se podílejí na rozhodování právnických osob, je nezbytné uznat rozdílnost vnitrostátních právních úprav v členských státech. Měly by se přímo týkat metod stanovení odpovědnosti ve vnitrostátním právu.

(41)

Za účelem doplnění zákazu manipulace s trhem by toto nařízení mělo zahrnovat zákaz pokusu o manipulaci s trhem. Pokus o manipulaci s trhem je třeba odlišit od jednání, které je pravděpodobným výsledkem manipulace s trhem, neboť toto nařízení zakazuje obě tyto činnosti. Takový pokus může zahrnovat situace, kdy činnost je zahájena, avšak není dokončena, například v důsledku technického selhání nebo neuposlechnutí příkazu k obchodování. Zákaz pokusů o manipulaci s trhem je nutný proto, aby mohly příslušné orgány za takové pokusy ukládat sankce.

(42)

Aniž je dotčen cíl tohoto nařízení a jeho přímo uplatnitelná ustanovení, osoba, která provádí obchody nebo zadává pokyny k obchodování, které mohou být považovány za manipulaci s trhem, může být schopna prokázat, že její důvody pro toto jednání byly oprávněné a že její obchody a pokyny k obchodování byly v souladu s uznávanými postupy na daném trhu. Uznávané tržní postupy může stanovit pouze příslušný orgán odpovědný za dohled nad zneužíváním trhu na daném trhu. Postupy, které jsou přijímány na určitém trhu, nelze považovat za platné pro jiné trhy, pokud příslušné orgány těchto jiných trhů tyto postupy oficiálně nepřijaly. Jestliže příslušný orgán prokáže, že pro tyto obchody nebo pokyny k obchodování existoval jiný, neoprávněný důvod, má se za to, že došlo k porušení.

(43)

Toto nařízení by mělo rovněž definovat to, že dopouštět se manipulace s trhem u finančního nástroje, nebo se o to pokoušet, může mít podobu využití souvisejících finančních nástrojů, jako jsou derivátové nástroje, které se obchodují na jiném obchodním systému nebo formou OTC.

(44)

Mnoho finančních nástrojů je oceňováno pomocí referenčních hodnot. Skutečná manipulace s referenčními hodnotami, včetně mezibankovních nabídkových sazeb, nebo pokus o tuto manipulaci může mít vážný dopad na důvěru v trh a může způsobit značné ztráty investorům a narušit reálnou ekonomiku. Ve vztahu k referenčním hodnotám je tudíž nutné zavést zvláštní ustanovení, která zachovají integritu trhů a zajistí, aby příslušné orgány mohly prosadit jasný zákaz manipulace s těmito hodnotami. Tato ustanovení by se měla vztahovat na všechny zveřejněné referenční hodnoty, včetně těch, které jsou dostupné na internetu, ať už zdarma či nikoli, jako jsou referenční hodnoty CDS a indexy indexů. Je nezbytné doplnit obecný zákaz manipulace s trhem o zákaz manipulace se samotnou referenční hodnotou a předávání nepravdivých nebo zavádějících informací, zákaz poskytování nepravdivých nebo zavádějících vstupních údajů nebo zákaz jakékoliv jiné činnosti, která manipuluje s výpočtem referenční hodnoty, včetně metodiky výpočtu této referenční hodnoty, pokud je tento výpočet definován široce a zahrnuje i přijímání a hodnocení veškerých údajů, které se týkají výpočtu této referenční hodnoty a zahrnují zejména očištěné údaje, a včetně metodiky pro daný referenční údaj, která může být zčásti nebo zcela algoritmická nebo založená na úsudku. Tato pravidla doplňují nařízení (EU) č. 1227/2011, které zakazuje úmyslné poskytování nepravdivých informací podnikům provádějícím posuzování cen nebo vydávajícím zprávy týkající se trhu s velkoobchodními energetickými produkty, jež má za následek uvedení účastníků trhu, kteří na základě takových posouzení cen nebo zpráv týkajících se trhu jednají, v omyl.

(45)

Za účelem zajištění jednotných tržních podmínek mezi obchodními systémy a mechanismy, které jsou předmětem tohoto nařízení, by organizátor regulovaných trhů, mnohostranných obchodních systémů a organizovaných obchodních systémů měl být povinen zavést a zachovávat účinná opatření, systémy a postupy pro předcházení a odhalování praktik manipulace s trhem a zneužívání trhu.

(46)

Manipulace nebo pokus o manipulaci s finančními nástroji může spočívat i v zadání pokynu, který nemusí být proveden. Dále lze finančním nástrojem manipulovat prostřednictvím jednání, k němuž dochází mimo obchodní systém. Z tohoto důvodu by měly osoby, které profesně sjednávají nebo provádějí obchody, být povinny zavést a zachovávat účinná opatření, systémy a postupy pro odhalování a oznamování podezřelých obchodů. Měly by rovněž oznamovat podezřelé pokyny a obchody, k nimž dochází mimo obchodní systém.

(47)

Manipulace nebo pokus o manipulaci s finančními nástroji může spočívat i v šíření nepravdivých nebo zavádějících informací. Rozšiřování nepravdivých nebo zavádějících informací může mít v poměrně krátké časové době významný dopad na ceny finančních nástrojů. Může spočívat ve vytvoření zjevně nepravdivé informace, ale rovněž v záměrném zatajení podstatných skutečností a ve vědomě nepřesném vykazování informací. Tato forma manipulace s trhem má obzvláště škodlivé důsledky pro investory, protože je nutí vycházet při svých investičních rozhodnutích z nepravdivých nebo zavádějících informací. Škodlivé důsledky to má i pro emitenty, protože snižuje důvěru v dostupné informace o nich. Absence důvěry v trh může zase ohrozit schopnost emitenta vydávat nové finanční nástroje nebo zajišťovat si úvěry od jiných účastníků trhu s cílem financovat svůj provoz. Informace se na trhu šíří velmi rychle. V důsledku toho mohou následky škod na straně investorů a emitentů přetrvávat po poměrně dlouhou dobu až do okamžiku, kdy dojde k odhalení, že daná informace je nepravdivá nebo zavádějící, a kdy ji také bude emitent nebo osoby odpovědné za její šíření moci opravit. Je tedy nezbytné, aby na rozšiřování nepravdivých nebo zavádějících informací, včetně zvěstí a nepravdivých nebo zavádějících zpráv, bylo pohlíženo jako na porušení tohoto nařízení. Z tohoto důvodu je vhodné znemožnit osobám působícím na finančních trzích volně sdělovat informace, které nejsou v souladu s jejich vlastním názorem a o nichž vědí nebo by měly vědět, že jsou nepravdivé nebo zavádějící, na úkor investorů a emitentů.

(48)

Vzhledem k nárůstu využívání internetových stránek, blogů a sociálních sítí je důležité vyjasnit, že šíření nepravdivých nebo zavádějících informací prostřednictvím internetu, včetně sociálních sítí nebo anonymních blogů, by mělo být považováno za zneužívání trhu pro účely tohoto nařízení rovnocenné šíření těchto informací prostřednictvím tradičnějších komunikačních kanálů.

(49)

Uveřejnění vnitřních informací emitentem je nezbytné k tomu, aby se zabránilo obchodování zasvěcené osoby a zajistilo se, že investoři nejsou uváděni v omyl. Emitenti by proto měli být povinni co nejdříve informovat veřejnost o vnitřních informacích. Tato povinnost však může být za zvláštních okolností v rozporu s oprávněnými zájmy emitenta. V těchto případech by mělo být povoleno poskytovat informace později, pokud se odkladem zveřejnění neuvede veřejnost v omyl a emitent je schopen zajistit důvěrnost informací. Emitent je povinen poskytovat vnitřní informace pouze tehdy, požádal-li o přijetí finančního nástroje k obchodování nebo schválil-li tuto žádost.

(50)

Pro účely uplatňování požadavků na uveřejnění vnitřních informací a odložení tohoto uveřejnění, jak stanoví toto nařízení, se mohou oprávněné zájmy týkat zejména následujících okolností, jejichž výčet není úplný: a) probíhající jednání nebo související okolnosti, pokud by výsledek nebo obvyklý průběh jednání mohly být ovlivněny uveřejněním. Zejména v případě, že je finanční životaschopnost emitenta ve vážném a bezprostředním ohrožení, třebaže nikoli v oblasti působnosti úpadkového práva, může být uveřejnění informací pozdrženo o omezenou dobu, pokud by takové uveřejnění vážně ohrozilo zájmy stávajících a potenciálních akcionářů závažným narušením závěru konkrétních jednání, jejichž cílem je zajistit dlouhodobé finanční oživení emitenta; b) rozhodnutí přijatá nebo smlouvy uzavřené řídicím orgánem emitenta, které musí schválit jiný orgán emitenta, aby se staly platnými, pokud struktura uvedeného emitenta vyžaduje oddělení těchto orgánů, jestliže by uveřejnění těchto informací před jejich schválením společně se současným oznámením, že ještě dojde ke schválení, ohrozilo správné vyhodnocení informací ze strany veřejnosti.

(51)

Je třeba, aby se požadavek zveřejňovat vnitřní informace vztahoval na účastníky trhu s povolenkami na emise. Aby nebylo nutné ukládat oznamovací povinnosti, které nejsou užitečné, a aby se zachovala nákladová účinnost plánovaného opatření, jeví se jako nezbytné omezit regulatorní dopad tohoto požadavku pouze na ty organizátory systému EU pro obchodování s emisemi, u nichž se lze vzhledem k jejich velikosti a činnosti důvodně domnívat, že by mohli mít významný dopad na ceny povolenek na emise, od nich odvozených dražených produktů nebo souvisejících derivátových finančních nástrojů a na nabídky v dražbách podle nařízení (EU) č. 1031/2010. Komise by měla přijmout formou aktu v přenesené pravomoci opatření, kterými se stanoví minimální hranice pro účely uplatňování této výjimky. Zveřejňované informace by se měly týkat fyzických operací subjektu, který informace zveřejňuje, a nikoli jeho vlastních plánů nebo strategií pro povolenky na emise, od nich odvozené dražené produkty nebo související derivátové finanční nástroje. Tam, kde se účastníci trhu s povolenkami na emise již řídí povinností zveřejňovat vnitřní informace, zejména na základě nařízení (EU) č. 1227/2011, by požadavek zveřejňovat vnitřní informace týkající se povolenek na emise neměl vést k opakování povinného zveřejňování informací s prakticky stejným obsahem. V případě účastníků trhu s povolenkami na emise, jejichž souhrnné emise nebo jmenovitý tepelný příkon je roven stanovené hranici nebo nižší, jsou informace o jejich fyzických opatřeních považovány za nevýznamné pro účely zveřejňování a nejsou považovány za informace mající významný dopad na ceny povolenek na emise, od nich odvozených dražených produktů nebo souvisejících derivátových finančních nástrojů. Na tyto účastníky trhu s povolenkami na emise by se však měl vztahovat zákaz obchodování zasvěcené osoby ve vztahu k jakýmkoli jiným informacím, k nimž mají přístup a které jsou vnitřními informacemi.

(52)

V zájmu ochrany veřejného zájmu, zachování stability finančního systému a zamezení například toho, aby krize likvidity ve finančních institucích vyústily v důsledku náhlého vyzvednutí prostředků v krize solventnosti, může být ve výjimečných případech vhodné odložit zveřejnění vnitřních informací v případě úvěrových institucí a finančních institucí. To se může vztahovat zejména na informace týkající se dočasných problémů s likviditou, pokud finanční instituce potřebují úvěr od centrální banky včetně nouzového poskytnutí likvidity od centrální banky a pokud by zveřejnění této informace mělo systémový dopad. Pro tento odklad by měl emitent obdržet souhlas příslušného orgánu, přičemž zájem širší veřejnosti a ekonomický zájem na odkladu zveřejnění by měl převážit nad zájmem trhu na získání informace, jejíž zveřejnění má být odloženo.

(53)

Pokud jde o finanční instituce, zejména pokud jsou tyto instituce příjemci úvěru centrálních bank včetně nouzového poskytnutí likvidity, měl by posouzení, zda má určitá informace systémový význam a zda je odložení zveřejnění ve veřejném zájmu, provést příslušný orgán, případně po konzultaci s národní centrální bankou, orgánem pro makroobezřetnostní dozor nebo jiným příslušným vnitrostátním orgánem.

(54)

Použití nebo pokus o použití vnitřní informace pro obchodování na vlastní účet nebo na účet třetí strany by mělo být jednoznačně zakázáno. Použití vnitřní informace může rovněž spočívat v obchodování s povolenkami na emise a jejich deriváty a v podávání nabídek na dražbách povolenek na emise nebo jiných od nich odvozených dražených produktů, které má osoba, která ví nebo by měla vědět, že tato informace představuje vnitřní informaci, v držení podle nařízení (EU) č. 1031/2010. Informace týkající se vlastních obchodních plánů a strategií účastníka trhu nejsou považovány za vnitřní informace, nicméně informace týkající se obchodních plánů a strategií třetích stran mohou představovat vnitřní informace.

(55)

Požadavek na zveřejnění vnitřních informací může představovat zátěž pro malé a střední podniky ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (10), jejichž finanční nástroje jsou přijaty k obchodování na trzích pro růst malých a středních podniků, a to k nákladům na kontrolu informací, které mají, a na právní poradenství o tom, zda a kdy musí být informace zveřejněny. Přesto je rychlé zveřejnění vnitřních informací nezbytné pro zajištění důvěry investorů v tyto emitenty. Proto by měl mít orgán ESMA možnost vydávat obecné pokyny, které pomáhají emitentům splnit povinnost zveřejnit vnitřní informace a neohrozit přitom ochranu investorů.

(56)

Seznamy zasvěcených osob jsou důležitým nástrojem pro regulační orgány při vyšetřování možného zneužívání trhu, ale rozdíly mezi členskými státy v oblasti údajů, které budou v těchto seznamech uvedeny, představují pro emitenty zbytečnou administrativní zátěž. Datová pole povinná pro seznamy zasvěcených osob by se proto měla sjednotit, a tím tyto náklady snížit. Je důležité, aby osoby zařazené na seznamy zasvěcených osob byly informovány o této skutečnosti a o jejích důsledcích podle tohoto nařízení a podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/57/EU (11). Požadavek vést a neustále aktualizovat seznamy zasvěcených osob představuje pro emitenty na trzích pro růst malých a středních podniků administrativní zátěž. Protože jsou příslušné orgány schopny vykonávat účinný dohled nad zneužíváním trhu, aniž by seznamy od těchto emitentů měly po celou dobu k dispozici, měli by být tito emitenti z této povinnosti vyňati za účelem snížení administrativních nákladů, které z tohoto nařízení plynou. Tito emitenti by nicméně měli poskytovat příslušným orgánům na jejich žádost seznam zasvěcených osob.

(57)

Povinnost emitentů nebo osob jednajících jejich jménem nebo na jejich účet sestavovat seznamy osob, které pro ně pracují na základě pracovní smlouvy nebo jiným způsobem a které mají přístup k vnitřním informacím týkajícím se přímo nebo nepřímo emitenta, je cenným opatřením k zajištění integrity trhu. Tyto seznamy mohou sloužit emitentům nebo uvedeným osobám ke kontrole toku těchto vnitřních informací, což přispívá k lepšímu zvládání jejich povinnosti mlčenlivosti. Tyto seznamy mohou rovněž představovat pro příslušné orgány užitečný nástroj k identifikaci osob, které mají přístup k vnitřním informacím, a zjištění data, kdy tyto osoby získaly k těmto informacím přístup. Přístupem osob uvedených na tomto seznamu k vnitřním informacím týkajícím se přímo nebo nepřímo emitenta nejsou dotčeny zákazy stanovené tímto nařízením.

(58)

Větší průhlednost operací prováděných osobami s řídicí pravomocí v rámci emitenta, případně osobami s nimi úzce propojenými, představuje preventivní opatření proti zneužívání trhu, zejména obchodování zasvěcené osoby. Rovněž uveřejňování těchto obchodů, přinejmenším jednotlivě, může být velmi cenným zdrojem informací pro investory. Je třeba upřesnit, že povinnost zveřejnit obchody osob s řídicí pravomocí se také týká zastavení nebo půjčování finančních nástrojů, neboť zastavování akcií může mít významný a potenciální destabilizující vliv na společnost v případě náhlého neočekávaného zcizení. Pokud by nedošlo ke zveřejnění, trh by například nevěděl, že existuje zvýšené riziko významné budoucí změny ve vlastnictví akcií, zvýšení objemu akcií na trhu nebo ztráty hlasovacích práv v této společnosti. Oznámení podle tohoto nařízení je proto nutné v případě, kdy zastavení cenných papírů je součástí rozsáhlejšího obchodu, v němž správce zastavuje cenné papíry jako kolaterál za účelem získání úvěru od třetí strany. Úplná a řádná transparentnost trhu je nezbytným předpokladem pro důvěru tržních subjektů a zejména důvěru akcionářů společnosti. Je třeba upřesnit, že povinnost zveřejnit obchody osob s řídicí pravomocí se také týká obchodů prováděných jinou osobou jednající dle svého uvážení jménem osoby s řídicí pravomocí. S cílem zajistit úměrnou rovnováhu mezi mírou transparentnosti a počtem oznámení pro příslušné orgány i veřejnost by měly být v tomto nařízení zavedeny prahové hodnoty, do nichž se obchody nemusí oznamovat.

(59)

Oznamování obchodů uskutečněných na vlastní účet osobami s řídicí pravomocí v rámci emitenta nebo osobou s nimi úzce propojenou je nejen cennou informací pro účastníky trhu, ale také dalším prostředkem kontroly trhu pro příslušné orgány. Povinností oznamovat obchody nejsou dotčeny zákazy stanovené tímto nařízením.

(60)

Obchody by měly být oznamovány v souladu s pravidly pro předávání osobních údajů stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (12).

(61)

Osobám s řídicí pravomocí by mělo být zakázáno obchodovat předtím, než je oznámena průběžná finanční zpráva nebo finanční zpráva předkládaná na konci roku, kterou je příslušný emitent povinen zveřejňovat podle pravidel platných v obchodním systému, v němž jsou akcie emitenta přijaty k obchodování, nebo podle vnitrostátních předpisů, pokud neexistují zvláštní a omezené okolnosti, které jsou důvodem pro to, aby emitenti udělili osobě s řídicí pravomocí povolení obchodovat. Povolením uděleným emitentem nejsou dotčeny zákazy stanovené tímto nařízením.

(62)

Účinnost dohledu příslušných orgánů každého členského státu zaručí soubor nástrojů, pravomocí a zdrojů. Toto nařízení proto zejména stanovuje minimální soubor pravomocí v oblasti dohledu a vyšetřování, které by měly být svěřeny příslušným orgánům členských států podle vnitrostátního práva. Pokud tak vyžaduje vnitrostátní právo, měly by být tyto pravomoci vykonávány na základě žádosti podané příslušným soudním orgánům. Při výkonu svých pravomocí podle tohoto nařízení by měly příslušné orgány jednat objektivně a nestranně a měly by rozhodovat samostatně.

(63)

K integritě trhu by měly na své úrovni též přispět podniky na trhu a hospodářské subjekty. V tomto smyslu by určení jediného orgánu příslušného pro oblast zneužívání trhu nemělo vyloučit spolupráci nebo rozdělení pravomocí příslušného orgánu mezi tento orgán a podniky na trhu za účelem zajištění účinné kontroly dodržování tohoto nařízení. Pokud osoby, které vytvářejí nebo šíří investiční doporučení nebo jiné informace, jimiž doporučují nebo navrhují určitou investiční strategii spojenou s jedním nebo více finančními nástroji, rovněž jednají v těchto nástrojích na svůj vlastní účet, měly by být příslušné orgány mimo jiné oprávněny vyžádat si od těchto osob veškeré informace nezbytné k určení, zda doporučení vypracovaná nebo šířená touto osobou splňují požadavky tohoto nařízení.

(64)

Pro účely odhalování případů obchodování zasvěcené osoby a manipulace s trhem je nezbytné, aby byly příslušné úřady v souladu s vnitrostátním právem oprávněny vstupovat do prostor fyzických a právnických osob a zajišťovat tam dokumenty. Přístupu do těchto prostor je zapotřebí, pokud existuje důvodné podezření, že existují dokumenty a jiné údaje týkající se předmětu vyšetřování, které mohou být důležité pro prokázání, že došlo k obchodování zasvěcené osoby nebo ke zneužívání trhu. Kromě toho je přístup do těchto prostor nezbytný v případě, že osoba, které byl vznesen požadavek na poskytnutí informací, tento požadavek zcela nebo zčásti nesplní, nebo existují důvodné pochyby o tom, že pokud by byl takový požadavek vznesen, byl by splněn, nebo že dokumenty nebo informace, kterých se tento požadavek týká, by nebyly odstraněny, zfalšovány nebo zničeny. Je-li v souladu s vnitrostátními právními předpisy požadováno předchozí povolení soudního orgánu příslušného členského státu, měl by se vstup do prostor uskutečnit až po obdržení tohoto předchozího soudního povolení.

(65)

Existující záznamy telefonních rozhovorů a záznamy o datových přenosech od investičních podniků, úvěrových institucí a finančních institucí, které provádějí obchody a vedou záznamy o jejich provedení, jakož i existující záznamy o telefonních a datových přenosech od telekomunikačních operátorů představují zásadní a někdy jediný důkaz pro odhalování a prokazování existence obchodování zasvěcené osoby a manipulace s trhem. Pomocí záznamů o telefonních a datových přenosech je možné stanovit totožnost osoby odpovědné za šíření nepravdivé nebo zavádějící informace nebo to, že dané osoby byly po určitou dobu v kontaktu a že mezi dvěma nebo více lidmi existuje nějaký vztah. Příslušné orgány by proto měly mít možnost požadovat existující záznamy telefonních rozhovorů, elektronické komunikace a záznamy o datových přenosech uchovávané investičním podnikem, úvěrovou institucí nebo finanční institucí v souladu se směrnicí 2014/65/EU. Přístup k datovým a telefonním záznamům je nutný k zajištění důkazů a vodítek při vyšetřování možného obchodování zasvěcené osoby nebo manipulace s trhem, a tedy pro odhalování případů zneužívání trhu a ukládání sankcí za ně. V zájmu zavedení rovných podmínek v Unii ve vztahu k přístupu k existujícím záznamům o telefonních a datových přenosech uchovávaným telekomunikačním operátorem nebo existujícím záznamům telefonních rozhovorů a datových přenosů uchovávaným investičním podnikem, by měly mít příslušné orgány možnost požadovat v souladu s vnitrostátním právem existující záznamy o telefonních a datových přenosech od telekomunikačního operátora, pokud to umožňují vnitrostátní právní předpisy a existující záznamy telefonních rozhovorů a datových přenosů v držení investičního podniku, úvěrové instituce nebo finanční instituce a pokud existuje důvodné podezření, že tyto záznamy týkající se předmětu kontroly nebo vyšetřování mohou být relevantní pro prokazování obchodování zasvěcené osoby nebo manipulace s trhem, kdy dochází k porušení tohoto nařízení. Přístup k záznamům o telefonních a datových přenosech uchovávaným telekomunikačním operátorem nezahrnuje přístup k obsahu hlasové telefonní komunikace.

(66)

Ačkoli toto nařízení stanovuje minimální soubor pravomocí, které by měly být svěřeny příslušným orgánům, tyto pravomoci by měly být vykonávány v rámci úplného systému vnitrostátního práva, který zaručuje dodržování základních práv, včetně práva na soukromí. Protože výkon těchto pravomoci může vést k závažnému narušení práva na ochranu soukromého a rodinného života, soukromí a komunikací, měly by členské státy uplatňovat přiměřená a účinná opatření zamezující zneužívání, jako je ve vhodných případech povinnost získat předchozí souhlas soudních orgánů daného členského státu. Členské státy by měly umožnit příslušným orgánům vykonávat tyto pravomoci v míře nezbytné pro řádné vyšetřování závažných případů, v nichž neexistují rovnocenné prostředky k účinnému dosažení stejného výsledku.

(67)

Vzhledem k tomu, že zneužívání trhu může probíhat přes hranice a trhy, měly by příslušné orgány být povinny s výjimkou výjimečných případů spolupracovat a vyměňovat si informace s jinými příslušnými regulačními orgány a s orgánem ESMA, a to zejména při vyšetřování. Pokud je příslušný orgán přesvědčen, že ke zneužívání trhu dochází nebo došlo v jiném členském státě nebo že se dotýká finančních nástrojů obchodovaných v jiném členském státě, měl by tuto skutečnost oznámit příslušnému orgánu a ESMA. V případech zneužívání trhu s přeshraničními účinky by orgán ESMA měl mít možnost koordinovat vyšetřování, pokud o to požádá jeden z dotčených příslušných orgánů.

(68)

Je nezbytné, aby příslušné orgány měly nástroje pro účinný dohled nad evidencí příkazů na různých trzích. Podle směrnice 2014/65/EU mohou příslušné orgány požadovat a obdržet údaje od ostatních příslušných orgánů týkající se evidence příkazů s cílem pomoci při sledování a odhalování manipulace s trhem na přeshraničním základě.

(69)

S cílem zajistit výměnu informací a spolupráci s orgány třetích zemí v souvislosti s účinným prosazováním tohoto nařízení by příslušné orgány měly uzavřít se svými partnery ve třetích zemích dohody o spolupráci. Veškeré předávání osobních údajů prováděné na základě těchto dohod by mělo být v souladu se směrnicí 95/46/ES a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (13).

(70)

Obezřetnostní a podnikatelský rámec pro finanční sektor by měl spočívat na pevném režimu dohledu, vyšetřování a sankcí. Za tímto účelem by měly být orgány dohledu vybaveny dostatečnými pravomocemi jednat a měly by mít možnost využívat rovnocenné, silné a odrazující sankce za všechna finanční pochybení a tyto sankce by měly být účinně vymáhány. De Larosièrova skupina však měla za to, že žádný z těchto prvků v současné době není zaveden. Revize stávajících sankčních pravomocí ukládat sankce a jejich praktická aplikace zaměřená na podporu sbližování sankcí v celém rozsahu dohledových činností byla provedena v rámci sdělení Komise ze dne 8. prosince 2010 o posílení sankčních režimů ve finančním odvětví.

(71)

Proto by měl být stanoven soubor správních sankcí a jiných správních opatření, které zajistí jednotný přístup v členských státech a posílí jejich odrazující účinek. Příslušné orgány by měly mít možnost zakazovat výkon činnosti vedoucích pracovníků investičních podniků. Sankce ukládané ve specifických případech by měly být ve vhodných případech stanoveny s přihlédnutím k faktorům, jako je vrácení všech zjištěných finančních výhod, závažnost a trvání porušení pravidel, různé přitěžující a polehčující faktory a měly by mít odstrašující účinek a případně by mohly zahrnovat zmírnění sankce v případě spolupráce s příslušným orgánem. Skutečná výše správních pokut uložených v konkrétním případě může dosáhnout maximální úrovně stanovené tímto nařízením nebo vyšší úrovně stanovené vnitrostátními právními předpisy ve velmi závažných případech porušení, zatímco pokuty výrazně nižší než maximální úroveň mohou být použity v méně závažných případech porušení nebo v případě urovnání. Toto nařízení nebrání členským státům stanovit vyšší úrovně správních sankcí a jiných správních opatření.

(72)

Ačkoli nic nebrání členským státům stanovit za stejná porušení správní a trestní sankce, členské státy by neměly mít povinnost stanovit pravidla pro správní sankce v případě porušení tohoto nařízení, pokud je stejné porušení předmětem trestní sankce do 3. července 2016 podle vnitrostátního práva. V souladu s vnitrostátním právem nejsou členské státy povinny ukládat za stejný přestupek správní i trestní sankce, avšak mohou tak učinit, pokud to umožňují vnitrostátní právní předpisy. Zachováním trestních sankcí namísto správních sankcí za porušení tohoto nařízení nebo směrnice 2014/57/EU by však neměla být omezena či jinak ovlivněna schopnost příslušných orgánů příslušných včas spolupracovat a mít přístup k informacím a vyměňovat si informace s orgány příslušnými k řešení a příslušnými orgány v jiných členských státech, a to ani po postoupení daného případu porušení příslušným soudním orgánům k trestnímu stíhání.

(73)

Aby měla rozhodnutí příslušných orgánů odrazující účinek na širokou veřejnost, měla by být zpravidla zveřejňována. Zveřejňování rozhodnutí je pro příslušné orgány rovněž důležitým nástrojem k informování účastníků trhu o tom, jaké jednání je považováno za porušení tohoto nařízení, a pro podporu řádného chování účastníků trhu na obecnější úrovni. Pokud zveřejnění způsobuje zúčastněným nepřiměřenou škodu, ohrožuje stabilitu finančních trhů nebo probíhající vyšetřování, příslušný orgán zveřejní správní sankce a jiná správní opatření anonymním způsobem, který je v souladu s vnitrostátními předpisy, nebo zveřejnění odloží. Příslušné orgány by měly mít možnost nezveřejňovat sankce a jiná správní opatření, pokud se má za to, že anonymní nebo odložené zveřejnění nestačí k tomu, aby bylo vyloučeno ohrožení stability finančních trhů. Příslušné orgány by rovněž měly mít povinnost zveřejňovat méně významná opatření, jejichž zveřejnění by bylo nepřiměřené.

(74)

Informátoři mohou sdělovat příslušným orgánům nové informace, které jim pomáhají při odhalování případů obchodování zasvěcené osoby a manipulace s trhem a ukládání sankcí za ně. Ochota oznamovat tyto přečiny však může být nižší v důsledku strachu z odplaty nebo z nedostatku pobídek. Oznamování porušení tohoto nařízení je nutné k tomu, aby příslušné orgány mohly odhalovat případy zneužívání trhu a ukládat za ně sankce. Opatření týkající se informátorů jsou nezbytná k usnadnění odhalování případů zneužívání trhu a k zajištění ochrany a dodržování práv informátorů a obviněných osob. Toto nařízení by proto mělo zajistit, aby byla k dispozici odpovídající opatření, která umožní informátorům upozorňovat příslušné orgány na případná porušení tohoto nařízení a ochrání je před odvetou. Členské státy by měly mít možnost poskytovat finanční pobídky osobám, které nabízejí významné informace o potenciálním porušení tohoto nařízení. Informátoři by však měli mít nárok na finanční pobídky jen v případě, že poskytnou nové informace, které nejsou ze zákona povinni oznámit, a pokud tyto informace vedou k sankcím za porušení tohoto nařízení. Členské státy by měly rovněž zajistit, aby informátorské programy, které zavedou, obsahovaly mechanismy, které poskytují odpovídající ochranu obviněných osob, zejména pokud jde o právo na ochranu osobních údajů, a postupy pro zajištění práva obviněné osoby na obhajobu a práva být vyslechnut před přijetím rozhodnutí, jež se této osoby týká, jakož i práva žádat u soudu o účinný opravný prostředek proti rozhodnutí, jež se této osoby týká.

(75)

Jelikož členské státy přijaly právní předpisy provádějící směrnici 2003/6/ES a jelikož se před úplným zavedením uplatnitelného rámce předpokládá přijetí aktů v přenesené pravomoci, regulačních technických norem a prováděcích technických norem podle tohoto nařízení, je třeba odložit použití hmotněprávních ustanovení tohoto nařízení na dostatečně dlouhou dobu.

(76)

S cílem usnadnit hladký přechod k používání tohoto nařízení lze pokračovat v používání tržních postupů existujících před vstupem tohoto nařízení v platnost a uznávaných příslušnými orgány v souladu s nařízením Komise (ES) č. 2273/2003 (14) pro účely použití čl. 1 bodu 2 písm. a) směrnice 2003/6/ES, pokud jsou oznámeny orgánu ESMA ve stanovené lhůtě, a to až do doby, než příslušný orgán přijme rozhodnutí o pokračování těchto postupů v souladu s tímto nařízením.

(77)

Toto nařízení ctí základní práva a dodržuje zásady uznané Listinou základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“). Toto nařízení by proto mělo být vykládáno a používáno v souladu s těmito právy a zásadami. Pokud se toto nařízení odvolává zejména na pravidla upravující svobodu tisku a svobodu slova v ostatních médiích a pravidla nebo kodexy upravující povolání novináře, je třeba přihlédnout k těmto svobodám, jak jsou zaručeny v Unii a členských státech a uznány podle článku 11 Listiny a jiných příslušných ustanovení.

(78)

V zájmu zvýšení transparentnosti a poskytnutí více informací pro účely fungování režimu sankcí by příslušné orgány měly každoročně poskytovat orgánu ESMA souhrnné anonymizované údaje. Tyto údaje by měly uvádět počet případů, kdy bylo zahájeno vyšetřování, počet vyšetřovaných případů a počet uzavřených případů v daném období.

(79)

Směrnice 95/46/ES a nařízení (ES) č. 45/2001 upravují zpracování osobních údajů prováděné orgánem ESMA v rámci tohoto nařízení a pod dohledem příslušných orgánů členských států, zejména nezávislých veřejných orgánů určených členskými státy. Jakákoliv výměna nebo přenos informací ze strany příslušných orgánů by měly být v souladu s pravidly pro předávání osobních údajů stanovenými ve směrnici 95/46/ES. Jakákoliv výměna nebo předávání informací orgánem ESMA by měla být v souladu s pravidly o předávání osobních údajů stanovenými v nařízení (ES) č. 45/2001.

(80)

Tímto nařízením, jakož i akty v přenesené pravomoci, prováděcími akty, regulačními technickými normami, prováděcími technickými normami a obecnými pokyny přijatými v souladu s ním není dotčeno uplatňování pravidel Unie v oblasti hospodářské soutěže.

(81)

Za účelem upřesnění požadavků stanovených v tomto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o výjimku z oblasti působnosti tohoto nařízení pro některé veřejné orgány a centrální banky třetích zemí a některé určené subjekty třetích zemí, které uzavřely dohodu o propojení s Unií ve smyslu článku 25 směrnice 2003/87/ES; ukazatele manipulativního jednání ve výčtu v příloze I k tomuto nařízení; prahové hodnoty pro stanovení uplatnění povinnosti uveřejnění na účastníky trhu s povolenkami na emise; okolnosti, za nichž může být povoleno obchodování v uzavřeném období a druhy určitých obchodů prováděných osobami s řídicí pravomocí v rámci emitenta nebo osobami úzce propojenými, jež zakládají oznamovací povinnost. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné práce vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(82)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provádění tohoto nařízení, pokud jde o postupy pro hlášení porušení tohoto nařízení, by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci s cílem stanovit uvedené postupy včetně ustanovení pro činnost na základě těchto zpráv a opatření na ochranu osob pracujících na základě pracovní smlouvy a opatření na ochranu osobních údajů. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (15).

(83)

Technické normy v odvětví finančních služeb by v celé Unii měly zajistit jednotné podmínky v záležitostech, na které se vztahuje toto nařízení. Protože se jedná o orgán s vysoce specializovanou odborností, bylo by efektivní a vhodné svěřit orgánu ESMA vypracování návrhu regulačních a prováděcích technických norem pro předložení Komisi, které se nebudou týkat výběru variant politiky.

(84)

Komisi by měla být svěřena pravomoc přijímat návrhy regulačních technických norem vypracovaných orgánem ESMA, v nichž bude stanoven obsah oznámení, která budou podávat organizátoři regulovaných trhů, mnohostranných obchodních systémů a organizovaných obchodních systémů, pokud jde o finanční nástroje přijaté k obchodování nebo obchodované nebo o finanční nástroje, pro něž byla podána žádost o přijetí k obchodování v jejich obchodním systému, dále způsob a podmínky kompilace, zveřejnění a vedení seznamu těchto nástrojů ze strany orgánu ESMA, podmínky, jež musí splňovat programy zpětného odkupu a stabilizace, včetně podmínek pro obchodování, časová a objemová omezení, povinnosti v oblasti zveřejňování a podávání zpráv a cenové podmínky pro stabilizaci, pokud jde o postupy a opatření pro obchodní systémy zaměřené na prevenci a odhalování zneužívání trhu a systémy a šablony, které budou osoby používat pro odhalování a oznamování podezřelých pokynů a obchodů, dále vhodná ustanovení, postupy a požadavky na uchovávání záznamu v procesu sondování trhu a pokud jde o technická opatření pro kategorie osob pro objektivní prezentaci informací doporučujících investiční strategii a pro zveřejnění konkrétních zájmů nebo upozornění na střety zájmů, k přijetí prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci dle článku 290 Smlouvy o fungování EU a v souladu s články 10 až 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (16). Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni.

(85)

Komise by rovněž měla mít pravomoc přijímat prováděcí technické normy prostřednictvím prováděcích aktů dle článku 291 Smlouvy o fungování EU a v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010. Orgánu ESMA by mělo být svěřeno vypracování návrhu prováděcích technických norem k předložení Komisi pro otázky zveřejňování vnitřních informací, formátů seznamů zasvěcených osob a formulářů a postupů pro spolupráci a výměnu informací příslušných orgánů mezi sebou a s ESMA.

(86)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zabránění zneužívání trhu v podobě obchodování zasvěcené osoby, nedovoleného zpřístupnění vnitřní informace a manipulace s trhem, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíše jej z důvodu rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijímat opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(87)

Jelikož ustanovení směrnice 2003/6/ES již nejsou relevantní či dostatečná, měla by být uvedená směrnice zrušena k 3. červenci 2016. Požadavky a zákazy uvedené v tomto nařízení jsou v těsném vztahu s požadavky a zákazy uvedenými ve směrnici 2014/65/EU, a proto by měly vstoupit v platnost současně se vstupem v platnost uvedené směrnice.

(88)

Pro řádné uplatňování tohoto nařízení je nutné, aby členské státy přijaly všechna nezbytná opatření k zajištění toho, aby do 3. července 2016 byly jejich vnitrostátní právní předpisy v souladu s ustanoveními tohoto nařízení, která se týkají příslušných orgánů a jejich pravomocí, správních sankcí a jiných správních opatření, hlášení porušení a uveřejňování rozhodnutí.

(89)

Evropský inspektor ochrany údajů vydal své stanovisko dne 10. února 2012 (17),

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA 1

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví společný regulační rámec týkající se obchodování zasvěcené osoby, nedovoleného zpřístupnění vnitřní informace a manipulace s trhem (zneužívání trhu) a zavádí opatření proti zneužívání trhu s cílem zajistit integritu finančních trhů v Unii, zlepšit ochranu investorů a posílit důvěru v tyto trhy.

Článek 2

Oblast působnosti

1.   Toto nařízení se vztahuje na:

a)

finanční nástroje přijaté k obchodování na regulovaném trhu nebo ty, pro něž byla podána žádost o přijetí k obchodování na regulovaném trhu;

b)

finanční nástroje obchodované v mnohostranném obchodním systému nebo přijaté k obchodování v mnohostranném obchodním systému nebo ty, pro něž byla podána žádost o přijetí k obchodování v mnohostranném obchodním systému;

c)

finanční nástroje obchodované v organizovaném obchodním systému;

d)

finanční nástroje, na které se nevztahují písmena a), b) nebo c), jejichž cena nebo hodnota závisí na ceně nebo hodnotě finančního nástroje uvedeného v těchto písmenech nebo na takovou cenu nebo hodnotu má dopad a které mohou zahrnovat mimo jiné i swapy úvěrového selhání nebo rozdílové smlouvy.

Toto nařízení se rovněž vztahuje na jednání nebo obchody včetně nabídek, týkající se dražeb povolenek na emise nebo jiných od nich odvozených dražených produktů, a to i když se nejedná o finanční nástroje, na dražební platformě povolené jako regulovaný trh v souladu s nařízením (EU) č. 1031/2010. Aniž by byla dotčena jakákoli ustanovení týkající se konkrétně nabídek předložených v souvislosti s dražbou, vztahují se na tyto nabídky požadavky a zákazy uvedené v tomto nařízení týkající se pokynů k obchodování.

2.   Články 12 a 15 se také vztahují na:

a)

spotové komoditní smlouvy, které nejsou velkoobchodními energetickými produkty a kde obchod, pokyn nebo jednání má, pravděpodobně bude mít nebo má mít vliv na cenu nebo hodnotu finančního nástroje uvedeného v odstavci 1;

b)

druhy finančních nástrojů, včetně derivátových smluv nebo derivátových nástrojů pro přenos úvěrového rizika, kde obchod, pokyn, nabídka nebo jednání má nebo pravděpodobně bude mít vliv na cenu nebo hodnotu spotové komoditní smlouvy, kde cena nebo hodnota závisí na ceně nebo hodnotě těchto finančních nástrojů, a

c)

jednání v souvislosti s referenčními hodnotami.

3.   Toto nařízení se vztahuje na jakýkoliv obchod, pokyn či jednání týkající se finančních nástrojů uvedených v odstavcích 1 a 2, bez ohledu na to, zda k tomuto obchodu, pokynu či jednání došlo v obchodním systému.

4.   Zákazy a požadavky uvedené v tomto nařízení se vztahují na činnosti a opomenutí, k nimž dojde v Unii a ve třetí zemi a které se týkají nástrojů uvedených v odstavcích 1 a 2.

Článek 3

Definice

1.   Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„finančním nástrojem“ jakýkoli finanční nástroj vymezený v čl. 4 odst. 1 bodu 15 směrnice 2014/65/EU;

2)

„investičním podnikem“ jakýkoli investiční podnik vymezený v čl. 4 odst. 1 bodu 1 směrnice 2014/65/EU;

3)

„úvěrovou institucí“ úvěrová instituce vymezená v čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (18);

4)

„finanční institucí“ finanční instituce vymezená v čl. 4 odst. 1 bodu 26 nařízení (EU) č. 575/2013;

5)

„organizátorem trhu“ organizátor trhu vymezený v čl. 4 odst. 1 bodu 18 směrnice 2014/65/EU;

6)

„regulovaným trhem“ regulovaný trh vymezený v čl. 4 odst. 1 bodu 21 směrnice 2014/65/EU;

7)

„mnohostranným obchodním systémem“ mnohostranný systém vymezený v čl. 4 odst. 1 bodu 22 směrnice 2014/65/EU;

8)

„organizovaným obchodním systémem“ systém nebo mechanismus v Unii vymezený v čl. 4 odst. 1 bodu 23 směrnice 2014/65/EU;

9)

„uznávanými tržními postupy“ konkrétní tržní postupy, které uznává příslušný orgán v souladu s článkem 13;

10)

„obchodním systémem“ obchodní systém vymezený v čl. 4 odst. 1 bodu 24 směrnice 2014/65/EU;

11)

„trhem pro růst malých a středních podniků“ trh pro růst malých a středních podniků vymezený v čl. 4 odst. 1 bodu 12 směrnice 2014/65/EU;

12)

„příslušným orgánem“ příslušný orgán určený v souladu s článkem 22, pokud není v tomto nařízení stanoveno jinak;

13)

„osobou“ fyzická nebo právnická osoba;

14)

„komoditou“ komodita vymezená v čl. 2 bodě 1 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006 (19);

15)

„spotovou komoditní smlouvou“ jakákoli smlouva o dodávce komodity obchodované na spotovém trhu s dodáním ihned při vypořádání obchodu, a smlouva o dodávce komodity, která není finančním nástrojem, včetně fyzického vypořádání smlouvy;

16)

„spotovým trhem“ komoditní trh, na kterém se komodity prodávají za hotové a dodávají se ihned při vypořádání obchodu, a jiné nefinanční trhy, jako jsou termínové komoditní trhy;

17)

„programem zpětného odkupu“ obchodování s vlastními akciemi v souladu s články 21 až 27 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/30/EU (20);

18)

„algoritmickým obchodováním“ algoritmické obchodování vymezené v čl. 4 odst. 1 bodu 39 směrnice 2014/65/EU;

19)

„povolenkami na emise“ povolenky na emise vymezené v příloze I oddíle C bodě 11 směrnice 2014/65/EU;

20)

„účastníkem trhu s povolenkami na emise“ osoba, která provádí obchody, včetně zadávání pokynů k obchodování, s povolenkami na emise, od nich odvozenými draženými produkty nebo s nimi souvisejícími deriváty a na kterou se neuplatní výjimka podle čl. 17 odst. 2 druhého pododstavce;

21)

„emitentem“ právnická osoba podle soukromého nebo veřejného práva, která emituje finanční nástroje nebo navrhuje jejich emisi, přičemž emitentem je v případě depozitních poukázek představujících finanční nástroje emitent zastoupeného finančního nástroje;

22)

„velkoobchodním energetickým produktem“ velkoobchodní energetický produkt vymezený v čl. 2 bodu 4 nařízení (EU) č. 1227/2011;

23)

„vnitrostátním regulačním orgánem“ vnitrostátní regulační orgán vymezený v čl. 2 bodu 10 nařízení (EU) č. 1227/2011;

24)

„komoditními deriváty“ komoditní deriváty vymezené v čl. 2 odst. 1 bodu 30 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 (21);

25)

„osobou s řídicí pravomocí“ osoba v rámci emitenta, účastníka trhu s povolenkami na emise nebo jiného subjektu uvedeného v čl. 19 odst. 10, která je:

a)

členem správního, řídicího nebo dozorčího orgánu tohoto subjektu, nebo

b)

vedoucím pracovníkem, který není členem orgánů uvedených v písmenu a), který má pravidelný přístup k vnitřním informacím týkajícím se přímo nebo nepřímo tohoto subjektu a pravomoc činit řídicí rozhodnutí, která ovlivňují budoucí vývoj a obchodní vyhlídky tohoto subjektu;

26)

„osobou úzce propojenou“:

a)

manžel/manželka či partner, kterého vnitrostátní právní předpisy uznávají za osobu rovnocennou manželovi/manželce;

b)

vyživované dítě v souladu s vnitrostátními právními předpisy;

c)

příbuzný, který s ní ke dni uskutečnění předmětného obchodu žil po dobu nejméně jednoho roku ve společné domácnosti, nebo

d)

právnická osoba, svěřenský fond nebo společenství, jejichž řídicí funkce jsou vykonávány osobou s řídicí pravomocí nebo osobou uvedenou v písmenech a), b) nebo c) nebo které jsou přímo nebo nepřímo ovládány touto osobou, které byly zřízeny ve prospěch této osoby, nebo jejichž ekonomické zájmy v podstatě odpovídají ekonomickým zájmům této osoby;

27)

„záznamy o datových přenosech“ záznamy provozních údajů ve smyslu čl. 2 písm. b) druhého odstavce směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES (22);

28)

„osobou, která profesně sjednává nebo provádí obchody“ osoba, která se profesně zabývá přijímáním a předáváním pokynů nebo prováděním obchodů týkajících se finančních nástrojů;

29)

„referenční hodnotou“ veřejně dostupná nebo zveřejněná sazba, index nebo číselná hodnota, která je periodicky nebo pravidelně vypočítávána použitím určitého vzorce nebo na základě hodnoty jednoho nebo více podkladových aktiv nebo cen, včetně odhadů cen, platných či odhadovaných úrokových sazeb nebo jiných hodnot nebo údajů z průzkumů, přičemž s odkazem na tuto referenční hodnotu se určuje částka splatná u finančního nástroje nebo hodnota finančního nástroje;

30)

„tvůrcem trhu“ tvůrce trhu vymezený v čl. 4 odst. 1 bodu 7 směrnice 2014/65/EU;

31)

„postupným navyšováním účasti“ (stake-building) nákup cenných papírů ve společnosti, na který se nevztahuje právní ani regulační povinnost oznámit nabídku na převzetí v souvislosti s touto společností;

32)

„účastníkem trhu zpřístupňujícím vnitřní informace“ fyzická či právnická osoba spadající do jakékoli z kategorií stanovených v čl. 11 odst. 1 písm. a) až d) a čl. 11 odst. 2, která zpřístupňuje informace v průběhu sondování trhu;

33)

„vysokofrekvenčním obchodováním“ vysokofrekvenční obchodování vymezené v čl. 4 odst. 1 bodu 40 směrnice 2014/65/EU;

34)

„informací doporučující nebo navrhující investiční strategii“ informace:

i)

od nezávislého analytika, investičního podniku, úvěrové instituce, jakékoli jiné osoby, jejíž hlavní podnikatelskou činností je vypracovávání investičního doporučení, nebo fyzické osoby, které pro ně pracují na základě pracovní smlouvy nebo jiným způsobem, kteří přímo či nepřímo vyjadřují konkrétní investiční doporučení s ohledem na finanční nástroj nebo emitenta, nebo

ii)

od jiných osob, než jsou osoby uvedené v bodě i), které přímo navrhují konkrétní investiční rozhodnutí s ohledem na finanční nástroj;

35)

„investičními doporučeními“ informace doporučující nebo navrhující investiční strategii, výslovně či implicitně, s ohledem na jeden nebo více finančních nástrojů či emitentů, včetně stanoviska ohledně současné nebo budoucí hodnoty či ceny těchto nástrojů, a určené pro distribuční kanály nebo pro veřejnost.

2.   Pro účely článku 5 se rozumí:

a)

„cennými papíry“:

i)

akcie a cenné papíry rovnocenné akciím,

ii)

dluhopisy a jiné formy dluhových cenných papírů, nebo

iii)

dluhové cenné papíry konvertibilní nebo vyměnitelné za akcie nebo za jiné cenné papíry rovnocenné akciím;

b)

„souvisejícími nástroji“ tyto finanční nástroje, včetně nástrojů nepřijatých k obchodování nebo obchodovaných v obchodním systému nebo pro něž nebyla podána žádost o přijetí k obchodování v obchodním systému:

i)

smlouvy nebo práva týkající se úpisu, nabývání nebo zcizování cenných papírů,

ii)

finanční deriváty cenných papírů,

iii)

jestliže jsou cennými papíry konvertibilní nebo vyměnitelné dluhové nástroje, takové cenné papíry, na které mohou být tyto konvertibilní nebo vyměnitelné dluhové nástroje konvertovány nebo vyměněny,

iv)

nástroje emitované nebo zaručené emitentem nebo ručitelem cenných papírů, jejichž tržní cena může podstatně ovlivnit cenu dotyčných cenných papírů, nebo naopak,

v)

jestliže cennými papíry jsou cenné papíry rovnocenné akciím, akcie představované těmito cennými papíry a veškeré jiné cenné papíry rovnocenné těmto akciím;

c)

„významnou distribucí“ primární nebo sekundární nabídka cenných papírů lišící se od běžného obchodování jak hodnotou nabízených cenných papírů, tak prodejními metodami;

d)

„stabilizací“ nákup nebo nabídka nákupu cenných papírů nebo obchod se s nimi rovnocennými souvisejícími nástroji, uskutečněné úvěrovou institucí či investičním podnikem v souvislosti s významnou distribucí takových cenných papírů výlučně za účelem podpory jejich tržní ceny po předem určenou dobu z důvodu prodejního tlaku na takové cenné papíry.

Článek 4

Oznamování a seznam finančních nástrojů

1.   Organizátoři regulovaných trhů a investiční podniky a organizátoři mnohostranných obchodních systémů nebo organizovaných obchodních systémů oznámí bezodkladně příslušným orgánům obchodního systému každý finanční nástroj, pro nějž byla předložena žádost o přijetí k obchodování v jejich obchodním systému, jež byl přijat k obchodování nebo s nímž je obchodováno poprvé.

Rovněž oznámí příslušnému orgánu obchodního systému finanční nástroje, které již nejsou obchodovány nebo již nejsou přijaty k obchodování, ledaže je datum, kdy tento finanční nástroj přestane být obchodován nebo není přijat k obchodování, známo a bylo uvedeno v oznámení učiněném podle prvního pododstavce.

Oznámení uvedená v tomto odstavci obsahují případně názvy a identifikátory dotyčných finančních nástrojů a datum a čas, kdy byla předložena žádost o přijetí k obchodování a datum a čas prvního obchodu.

Organizátoři trhů a investiční podniky příslušným orgánům obchodního systému rovněž předají informace uvedené v třetím pododstavci, pokud se jedná o finanční nástroje, které byly předmětem žádosti o přijetí k obchodování nebo byly přijaty k obchodování před 2. červencem 2014 a které jsou po uvedeném dni stále přijaty k obchodování.

2.   Příslušné orgány obchodního systému bezodkladně zašlou oznámení obdržená podle odstavce 1 orgánu ESMA, který tato oznámení okamžitě po jejich obdržení zveřejní ve formě seznamu na svých internetových stránkách. Orgán ESMA tento seznam aktualizuje okamžitě poté, co od příslušného orgánu obchodního systému obdrží oznámení. Tento seznam neomezuje oblast působnosti tohoto nařízení.

3.   Tento seznam obsahuje tyto informace:

a)

názvy a identifikátory finančních nástrojů, které jsou předmětem žádosti o přijetí k obchodování, byly přijaty k obchodování nebo byly obchodovány poprvé na regulovaných trzích, v mnohostranných obchodních systémech a v organizovaných obchodních systémech;

b)

datum a čas podání žádosti o přijetí k obchodování, přijetí k obchodování nebo prvního obchodování;

c)

podrobnosti ohledně obchodních míst, v nichž jsou finanční nástroje předmětem žádosti o přijetí k obchodování, kdy byly přijaty k obchodování nebo kde byly poprvé obchodovány, a

d)

datum a čas, kdy se s finančními nástroji přestane obchodovat nebo přestanou být přijaty k obchodování.

4.   Za účelem zajištění důsledné harmonizace tohoto článku orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, kterými se stanoví:

a)

obsah oznámení podle odstavce 1, a

b)

podoba a podmínky sestavování, zveřejňování a vedení seznamu uvedeného v odstavci 3.

Orgán ESMA uvedené návrhy regulačních technických norem předloží Komisi do 3. července 2015.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (23).

5.   Za účelem jednotného uplatňování tohoto článku orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, kterými se stanoví časový harmonogram, formát a vzor podávání oznámení podle odstavců 1a 2.

Orgán ESMA uvedené návrhy regulačních technických norem předloží Komisi do 3. července 2015.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 5

Výjimka pro programy zpětného odkupu a stabilizace

1.   Zákazy uvedené v článcích 14 a 15 tohoto nařízení se nevztahují na obchodování s vlastními akciemi v rámci programů zpětného odkupu, pokud:

a)

budou před začátkem obchodování uveřejněny úplné podrobnosti o daném programu;

b)

dané obchody jsou oznámeny příslušnému orgánu obchodního systému podle odstavce 3 jako součást programu zpětného odkupu a následně uveřejněny;

c)

pokud jsou dodrženy přiměřené mezní hodnoty s ohledem na objem a cenu;

d)

probíhá v souladu s cíli uvedenými v odstavci 2 a s podmínkami uvedenými v tomto článku a v regulačních technických normách podle odstavce 6.

2.   Aby se na program zpětného odkupu mohla vztahovat výjimka podle odstavce 1, musí jeho jediným účelem být:

a)

snížení základního kapitálu emitenta;

b)

splnění povinností vyplývajících z dluhových finančních nástrojů vyměnitelných za kapitálové nástroje, nebo

c)

splnění podmínek vyplývajících z akciových opčních programů nebo jiné distribuce akcií zaměstnancům nebo členům správních řídicích orgánů nebo dozorčích orgánů emitenta nebo přidruženého podniku.

3.   Aby se na něj vztahovala výjimka podle odstavce 1, oznámí emitent příslušnému orgánu obchodního systému, na němž byly akcie přijaty k obchodování nebo jsou obchodovány, každý obchod související s programy zpětného odkupu, včetně informací uvedených v čl. 25 odst. 1 a 2 a čl. 26 odst. 1, 2 a 3 nařízení (EU) č. 600/2014.

4.   Zákazy uvedené v článcích 14 a 15 tohoto nařízení se nevztahují na obchodování s cennými papíry nebo souvisejícími nástroji za účelem stabilizace cenných papírů, pokud:

a)

je stabilizace prováděna po omezenou dobu;

b)

jsou uveřejněny relevantní informace o této stabilizaci a jsou oznámeny příslušnému orgánu obchodního systému podle odstavce 5;

c)

jsou dodrženy přiměřené mezní hodnoty s ohledem na cenu a

d)

toto obchodování probíhá v souladu s podmínkami pro stabilizaci stanovenými v regulačních technických normách uvedených v odstavci 6.

5.   Aniž je dotčen čl. 23 odst. 1, musí podrobnosti o všech stabilizačních obchodech oznamovat emitenti, nabízející nebo subjekty uskutečňující stabilizaci, bez ohledu na to, zda jednají jménem takových osob či nikoli, příslušnému orgánu obchodního systému nejpozději na konci sedmého burzovního dne ode dne provedení těchto operací.

6.   Za účelem zajištění důsledné harmonizace tohoto článku orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem s cílem stanovit podmínky, které musí splňovat programy zpětného odkupu a stabilizační opatření uvedená v odstavcích 1 a 4, včetně podmínek pro obchodování, omezení týkajících se času a objemu, povinností zveřejňování informací a podávání zpráv a podmínek týkajících se cen.

Orgán ESMA uvedené návrhy regulačních technických norem předloží Komisi do 3. července 2015.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 6

Výjimka pro činnosti v oblasti řízení měnové politiky a správy veřejného dluhu a činnosti týkající se politiky v oblasti klimatu

1.   Toto nařízení se nevztahuje na obchody, pokyny nebo jednání, které v rámci řízení měnové nebo kurzové politiky či politiky v oblasti správy veřejného dluhu provádějí:

a)

členský stát;

b)

členové ESCB;

c)

ministerstvo, agentura nebo subjekt zvláštního určení jednoho či několik členských států nebo osoba jednající jejich jménem;

d)

v případě členského státu, který je federálním státem, člen této federace.

2.   Toto nařízení se rovněž nevztahuje na obchody, pokyny nebo jednání, které provádí Komise nebo jiný úředně určený subjekt nebo jakákoli osoba jednající jejich jménem při provádění správy veřejného dluhu.

Toto nařízení se rovněž nevztahuje na takové obchody, pokyny nebo jednání, které provádí

a)

Unie;

b)

subjekt zvláštního určení pro jeden nebo několik členských států;

c)

Evropská investiční banka;

d)

Evropský nástroj finanční stability;

e)

Evropský mechanismus stability;

f)

mezinárodní finanční instituce zřízená dvěma nebo více členskými státy, jejímž účelem je mobilizovat financování a poskytovat finanční pomoc ve prospěch svých členů, kteří čelí vážným finančním problémům nebo jsou jimi ohroženi.

3.   Toto nařízení se nevztahuje na činnost členských států, Komise nebo jakéhokoli jiného úředně určeného subjektu nebo jakékoli osoby jednající jejich jménem, která se týká povolenek na emise a která se provádí ve snaze dosahovat cílů politiky Unie v oblasti klimatu v souladu se směrnicí 2003/87/ES.

4.   Toto nařízení se nevztahuje na činnost členských států, Komise nebo jakéhokoli jiného úředně určeného subjektu nebo jakékoli osoby jednající jejich jménem, která je prováděna v rámci společné zemědělské politiky Unie nebo společné rybářské politiky Unie v souladu s akty přijatými nebo mezinárodními dohodami uzavřenými na základě Smlouvy o fungování EU.

5.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 35 s cílem rozšířit výjimky stanovené v odstavci 1 na některé veřejné orgány a centrální banky třetích zemí.

Za tímto účelem Komise do 3. ledna 2016 vypracuje a předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o tom, jak se v mezinárodním prostředí přistupuje k veřejným orgánům pověřeným správou veřejného dluhu nebo do správy veřejného dluhu zasahujícím a k centrálním bankám třetích zemí.

Tato zpráva bude obsahovat srovnávací analýzu toho, jakým způsobem se přistupuje k těmto orgánům a k centrálním bankám v právních řádech třetích zemí, a také norem v oblasti řízení rizik, které se uplatňují na obchody prováděné těmito orgány a centrálními bankami v dotčených jurisdikcích. Pokud zpráva dospěje k závěru, zejména na základě srovnávací analýzy, že je nezbytné vyjmout měnové úkoly těchto centrálních bank třetích zemí z působnosti povinností a zákazů tohoto nařízení, rozšíří Komise výjimku uvedenou v odstavci 1 rovněž na centrální banky těchto třetích zemí.

6.   Komisi je rovněž svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 35 s cílem rozšířit výjimku uvedenou v odstavci 3 na některé úředně určené veřejné orgány třetích zemí, které uzavřely dohodu s Unií podle článku 25 směrnice 2003/87/ES.

7.   Tento článek se neuplatní na osoby pracující na základě pracovní smlouvy či na jiném základě pro orgány uvedené v tomto článku v případech, kdy tyto osoby na svůj vlastní účet přímo či nepřímo provádějí obchody nebo pokyny či se zapojují do jednání.

KAPITOLA 2

VNITŘNÍ INFORMACE, OBCHODOVÁNÍ ZASVĚCENÉ OSOBY, NEDOVOLENÉ ZPŘÍSTUPNĚNÍ VNITŘNÍ INFORMACE A MANIPULACE S TRHEM

Článek 7

Vnitřní informace

1.   Pro účely tohoto nařízení se jako vnitřní informace označují následující typy informací:

a)

informace přesné povahy, která nebyla uveřejněna, týká se přímo nebo nepřímo jednoho nebo několika emitentů nebo jednoho nebo několika finančních nástrojů a která, pokud by byla zveřejněna, by pravděpodobně měla významný dopad na ceny těchto finančních nástrojů nebo na ceny souvisejících derivátových finančních nástrojů;

b)

ve vztahu ke komoditním derivátům informace přesné povahy, která nebyla uveřejněna, týkající se přímo nebo nepřímo jednoho nebo více takových derivátů nebo týkající se přímo souvisejících spotových komoditních smluv, a která, pokud by byla uveřejněna, by pravděpodobně měla významný dopad na ceny těchto derivátů nebo souvisejících spotových komoditních smluv a která představuje informaci, u níž se dá rozumně očekávat, že bude zveřejněna v souladu s právními či regulatorními předpisy na úrovni EU nebo na vnitrostátní úrovni, pravidly trhu, smlouvou, praxí nebo zvyklostmi na příslušných trzích komoditních derivátů nebo spotových trzích nebo u níž tyto předpisy její zpřístupnění stanovují;

c)

ve vztahu k povolenkám na emise a na nich založeným draženým produktům informace přesné povahy, která nebyla uveřejněna, týká se přímo nebo nepřímo jednoho nebo více z těchto nástrojů a která, pokud by byla uveřejněna, by pravděpodobně měla významný dopad na ceny těchto nástrojů nebo na ceny souvisejících derivátových finančních nástrojů;

d)

pro osoby pověřené prováděním pokynů týkajících se finančních nástrojů to také znamená informaci dodanou klientem a týkající se dosud nevyřízených pokynů klienta k finančním nástrojům, která je přesné povahy, týká se přímo nebo nepřímo jednoho nebo více emitentů nebo jednoho nebo více finančních nástrojů a která, pokud by byla uveřejněna, by pravděpodobně měla významný dopad na ceny těchto finančních nástrojů, souvisejících spotových komoditních smluv nebo na ceny souvisejících derivátových finančních nástrojů.

2.   Pro účely odstavce 1 se informace považuje za informaci přesné povahy, pokud je jejím obsahem souhrn okolností, který existuje nebo u něhož lze důvodně očekávat, že vznikne, nebo událost, která nastala nebo u níž lze důvodně očekávat, že nastane, pokud je konkrétní natolik, že umožňuje vyvozovat závěry týkající se možného vlivu tohoto souhrnu okolností nebo události na ceny finančních nástrojů nebo souvisejících derivátních finančních nástrojů, souvisejících spotových komoditních smluv nebo dražených produktů založených na povolenkách na emise. V této souvislosti v případě dlouhodobého procesu, který má vyústit nebo vyústí v konkrétní okolnosti či událost, lze tyto budoucí okolnosti či tuto budoucí událost, jakož i dílčí kroky tohoto procesu, které jsou spojeny s vyústěním v tyto budoucí okolnosti nebo v tuto budoucí událost nebo v tuto okolnost či událost vyústí považovat informace přesné povahy.

3.   Dílčí krok dlouhodobého procesu představuje vnitřní informaci, pokud sám o sobě splňuje kritéria tohoto článku pro vnitřní informace.

4.   Pro účely odstavce 1 se informací, která by, pokud by byla uveřejněna, pravděpodobně měla významný dopad na ceny finančních nástrojů, derivátních finančních nástrojů, souvisejících spotových komoditních smluv nebo dražených produktů založených na povolenkách na emise, rozumí informace, kterou by racionální investor pravděpodobně použil jako součást základu pro svá investiční rozhodnutí.

V případě účastníků trhu s povolenkami na emise, jejichž souhrnné emise nebo jmenovitý tepelný příkon je roven hranici stanovené v souladu s čl. 17 odst. 2 druhým pododstavcem nebo nižší, nejsou informace o jejich fyzických opatřeních považovány za informace mající významný dopad na ceny povolenek na emise, od nich odvozených dražených produktů nebo souvisejících derivátových finančních nástrojů.

5.   Orgán ESMA vydá obecné pokyny k vytvoření informativního a neúplného výčtu informací, u nichž se dá rozumně očekávat, že budou zveřejněny v souladu s právními či regulatorními předpisy na úrovni Unie nebo vnitrostátním právem, s pravidly trhu, smlouvou, praxí nebo zvyklostmi na příslušných trzích komoditních derivátů nebo spotových trzích podle odst. 1 písm. b nebo u nichž tyto předpisy jejich zpřístupnění stanovují. Orgán ESMA řádně zohlední specifické rysy těchto trhů.

Článek 8

Obchodování zasvěcené osoby

1.   Pro účely tohoto nařízení dochází k obchodování zasvěcené osoby tehdy, když osoba disponuje vnitřní informací a použije ji při nabytí nebo zcizení finančních nástrojů, jichž se informace týká, na svůj vlastní účet nebo na účet třetí osoby, přímo nebo nepřímo. Za obchodování zasvěcené osoby se považuje také využití vnitřní informace ke zrušení nebo změně pokynu týkajícího se finančního nástroje, jehož se informace týká, pokud byl tento pokyn zadán předtím, než dotyčná osoba vnitřní informaci získala. V souvislosti s dražbami povolenek na emise nebo jiných, na nich založených dražených produktů, které se konají v souladu s nařízením (EU) č. 1031/2010, dochází k využití vnitřní informace rovněž při předkládání, úpravě nebo stažení nabídky osobou na její vlastní účet nebo na účet třetí osoby.

2.   Pro účely tohoto nařízení osoba doporučuje jiné osobě obchodování zasvěcené osoby nebo ji k tomu navádí tehdy, když tato osoba disponuje vnitřní informací a:

a)

na základě této informace doporučuje jiné osobě nabytí nebo zcizení finančních nástrojů, jichž se informace týká, nebo tuto osobu k takovémuto nabytí nebo zcizení navádí, nebo

b)

na základě této informace doporučuje jiné osobě zrušení nebo změnu pokynu týkajícího se finančního nástroje, jehož se informace týká, nebo tuto osobu k takovémuto zrušení nebo změně navádí.

3.   Použití doporučení nebo navádění podle odstavce 2 se považuje za obchodování zasvěcené osoby ve smyslu tohoto článku v případě, kdy osobě, která využívá daného doporučení nebo návodu, je nebo by mělo být známo, že se zakládá na informacích zasvěcené osoby.

4.   Tento článek se použije na každou osobu, která disponuje vnitřní informací v důsledku toho, že:

a)

je členem správních, řídicích nebo dozorčích orgánů emitenta nebo účastníka trhu s povolenkami na emise;

b)

má podíl na kapitálu emitenta nebo účastníka trhu s povolenkami na emise;

c)

má přístup k této informaci v souvislosti s výkonem zaměstnání, povolání nebo v souvislosti s plněním povinností, nebo

d)

je zapojena do trestné činnosti.

Tento článek se rovněž použije na každou osobu, která disponuje vnitřní informací za jiných okolností než těch uvedených v prvním pododstavci, pokud tato osoba ví nebo by měla vědět, že se jedná o vnitřní informaci.

5.   Pokud je daná osoba právnickou osobou, tento článek se v souladu s vnitrostátním právem rovněž použije na fyzické osoby, které se podílejí na rozhodnutí o nabytí, zcizení, zrušení či změně pokynu jménem dotyčné právnické osoby.

Článek 9

Legitimní jednání

1.   Pro účely článků 8 a 14 pouhá skutečnost, že právnická osoba disponuje nebo disponovala vnitřní informací, neznamená, že tato osoba uvedenou informaci využila a dopustila se tak na základě určitého nabytí nebo zcizení obchodování zasvěcené osoby, pokud tato právnická osoba:

a)

zavedla, prováděla a udržovala odpovídající a účinná vnitřní opatření a postupy, které účinně zajišťují, aby ani fyzická osoba, která jejím jménem rozhodla o nabytí nebo zcizení finančních nástrojů, kterých se daná informace týká, ani žádná jiná fyzická osoba, která mohla jakýmkoli způsobem ovlivnit toto rozhodnutí, nedisponovala vnitřní informací, a

b)

nepodněcovala, nevydávala doporučení, nenaváděla nebo jiným způsobem neovlivňovala fyzickou osobu, která jménem této právnické osoby nabyla nebo zcizila finanční nástroje, kterých se tato informace týká.

2.   Pro účely článků 8 a 14 pouhá skutečnost, že určitá osoba disponuje vnitřní informací, neznamená, že tato osoba uvedenou informaci využila a dopustila se tak na základě určitého nabytí nebo zcizení obchodování zasvěcené osoby, pokud tato osoba:

a)

je pro finanční nástroj, kterého se uvedená informace týká, tvůrcem trhu, nebo osobou oprávněnou jednat jako protistrana, a nabytí nebo zcizení finančních nástrojů, kterých se tato informace týká, je provedeno oprávněně v rámci běžného výkonu její funkce tvůrce trhu nebo protistrany u tohoto finančního nástroje, nebo

b)

je oprávněna provádět pokyny jménem třetích stran a nabytí nebo zcizení finančních nástrojů, k nimž se tento pokyn vztahuje, je provedeno jakožto oprávněný pokyn v rámci běžného výkonu zaměstnání, povolání nebo funkce této osoby.

3.   Pro účely článků 8 a 14 pouhá skutečnost, že určitá osoba disponuje vnitřní informací, neznamená, že tato osoba uvedenou informaci využila a dopustila se tak na základě určitého nabytí nebo zcizení obchodování zasvěcené osoby, pokud tato osoba provádí obchod za účelem nabytí nebo zcizení finančních nástrojů, přičemž tento obchod provádí v rámci plnění povinnosti, která vznikla v dobré víře a není určena k obejití zákazu obchodování zasvěcené osoby a:

a)

tato povinnost vyplývá z pokynu zadaného nebo z dohody uzavřené předtím, než dotyčná osoba získala vnitřní informaci, nebo

b)

tento obchod se provádí za účelem splnění právní nebo regulační povinnosti, která vznikla předtím, než dotyčná osoba disponovala vnitřní informací.

4.   Pro účely článků 8 a 14 pouhá skutečnost, že určitá osoba disponuje vnitřní informací, neznamená, že tato osoba uvedenou informaci využila a dopustila se tak obchodování zasvěcené osoby, pokud tato osoba získala uvedenou vnitřní informaci při uskutečňování veřejného převzetí společnosti či fúze se společností, a použije uvedenou vnitřní informaci pouze za účelem uskutečnění této fúze či veřejného převzetí, za předpokladu, že ve chvíli schválení této fúze nebo přijetí nabídky ze strany akcionářů této společnosti byly veškeré vnitřní informace uveřejněny či jiným způsobem přestaly být vnitřními informacemi.

Tento odstavec se nevztahuje na postupné navyšování účasti (stake-building).

5.   Pro účely článků 8 a 14 pouhá skutečnost, že určitá osoba využívá při nabytí či zcizení vlastní znalosti o tom, že se rozhodla nabýt či zcizit finanční nástroje, sama o sobě neznamená, že tato osoba využila vnitřní informaci.

6.   Aniž jsou dotčeny odstavce 1 až 5 tohoto článku, za porušení zákazu obchodování zasvěcené osoby podle článku 14 může být nicméně považován případ, kdy příslušný orgán stanoví, že v pozadí daných pokynů k obchodování, obchodů či jednání byl nelegitimní důvod.

Článek 10

Nedovolené zpřístupnění vnitřní informace

1.   Pro účely tohoto nařízení dochází k nedovolenému zpřístupnění vnitřní informace tehdy, pokud osoba disponuje vnitřní informací a zpřístupní tuto informaci jakékoli jiné osobě, s výjimkou případů, kdy dojde k tomuto zpřístupnění informací v rámci běžného výkonu zaměstnání, povolání či plnění povinností.

Tento odstavec se vztahuje na všechny fyzické či právnické osoby v situacích či za okolností uvedených v čl. 8 odst. 4.

2.   Pro účely tohoto nařízení se pokračující zpřístupnění doporučení nebo podnětů podle čl. 8 odst. 2 považuje za nedovolené zpřístupnění vnitřní informace podle tohoto článku v případě, že osobě, která zveřejňuje doporučení nebo podněty, je nebo by mělo být známo, že se toto jednání zakládá na vnitřní informaci.

Článek 11

Sondování trhu

1.   Sondování trhu spočívá ve sdělení informací před oznámením obchodu jednomu či několika potenciálním investorům, s cílem odhadnout zájem potenciálních investorů o případný obchod a podmínky týkající se tohoto obchodu, jako je jeho případný rozsah či cena:

a)

emitentem;

b)

druhotným předkladatelem finančního nástroje, v takovém množství či hodnotě, které tento obchod odlišují od běžného obchodování, přičemž způsob prodeje se zakládá na předchozím posouzení případného zájmu potenciálních investorů;

c)

účastníkem trhu s povolenkami na emise, nebo

d)

třetí stranou jednající jménem nebo na účet osoby uvedené v písmenech a), b) či c).

2.   Aniž je dotčen čl. 23 odst. 3, za sondování trhu je považováno rovněž zpřístupnění vnitřní informace osobou, která má v úmyslu učinit nabídku na převzetí cenných papírů společnosti či fúzi se společností, stranám oprávněným k těmto cenným papírům, za předpokladu, že:

a)

dotyčné informace jsou nezbytné k tomu, aby si strany oprávněné k těmto cenným papírům mohly učinit názor na to, zda jsou ochoty své cenné papíry nabídnout, a

b)

ochota stran oprávněných k cenným papírům nabídnout své cenné papíry je rozumně požadována pro rozhodnutí o tom, zda nabídka na převzetí či fúze budou učiněny.

3.   Účastník trhu zveřejňující vnitřní informace před zahájením sondování trhu především zváží, zda toto sondování trhu bude zahrnovat zpřístupnění vnitřní informace. Účastník trhu zveřejňující vnitřní informace si svůj závěr a důvody, které jej k němu vedly, písemně zaznamená. Na žádost předá tyto písemné záznamy příslušnému orgánu. Tato povinnost se vztahuje na každý jednotlivý případ zpřístupnění informací v průběhu celého sondování trhu. Účastník trhu zveřejňující vnitřní informace aktualizuje písemné záznamy uvedené v tomto odstavci odpovídajícím způsobem.

4.   Pro účely čl. 10 odst. 1 se zpřístupnění vnitřní informace v průběhu sondování trhu považuje za zpřístupnění této informace v rámci běžného výkonu zaměstnání, povolání či plnění povinností, pokud účastník trhu zveřejňující vnitřní informaci splnil podmínky stanovené v odstavcích 3 a 5 tohoto článku.

5.   Za účelem uplatnění odstavce 4, účastník trhu zveřejňující vnitřní informaci musí před takovýmto zpřístupněním:

a)

získat souhlas osoby, které je sondování trhu určeno, s obdržením vnitřních informací;

b)

informovat osobu, které je sondování trhu určeno, o zákazu využít tyto informace či pokusit se využít tyto informace k tomu, aby nabyla nebo zcizila, na vlastní účet či na účet třetí strany, finanční nástroje, jichž se tyto informace týkají;

c)

informovat osobu, které je sondování trhu určeno, o zákazu využít tyto informace či pokusit se využít tyto informace k tomu, aby zrušila či pozměnila pokyn, který byl již vydán a který se vztahuje na finanční nástroj, jehož se tyto informace týkají a

d)

informovat osobu, které je sondování trhu určeno, o tom, že svým souhlasem s obdržením těchto informací se zavazuje k tomu, že s těmito informacemi bude zacházet jako s vnitřními.

Účastník trhu zveřejňující vnitřní informace vytvoří a uchová záznam všech informací, které předal osobě, jíž je sondování trhu určeno, včetně informací zveřejněných v souladu s písm. a) až d) prvního pododstavce, a záznamy o totožnosti potenciálních investorů, jímž byly dané informace zveřejněny, mimo jiné právnických a fyzických osob jednajících jménem potenciálního investora, a záznamy o datech a časech každého zpřístupnění informací. Na žádost předloží účastník trhu zveřejňující vnitřní informace tento záznam příslušnému orgánu.

6.   Pokud zveřejněné informace přestaly být v průběhu sondování trhu vnitřními informacemi podle mínění účastníka trhu zveřejňujícího vnitřní informace, tento účastník trhu o tom co nejdříve vyrozumí osoby, které je obdržely.

Účastník trhu zveřejňující vnitřní informace vede záznam o informacích podle tohoto odstavce a na žádost jej předloží příslušnému orgánu.

7.   Aniž jsou dotčena ustanovení tohoto článku, osoba, které je sondování trhu určeno, sama posoudí, zda disponuje vnitřními informacemi, případně kdy přestane vnitřními informacemi disponovat.

8.   Účastník trhu zveřejňující vnitřní informace uchovává záznamy uvedené v tomto článku po dobu alespoň pěti let.

9.   Za účelem zajištění důsledné harmonizace tohoto článku orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem ke stanovení vhodných opatření, postupů a požadavků pro vedení záznamů pro osoby v rámci plnění požadavků stanovených v odstavcích 4, 5, 6 a 8.

Orgán ESMA uvedené návrhy regulačních technických norem předá Komisi do 3. července 2015.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

10.   Za účelem jednotného uplatňování tohoto článku orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro stanovení systémů a vzorů oznámení pro osoby v rámci plnění požadavků stanovených v odstavcích 4, 5, 6 a 8 tohoto článku, zejména přesného formátu záznamů uvedených v odstavcích 4 až 8 a technických prostředků pro vhodné sdělení informací uvedených v odstavci 6 osobě, které je sondování trhu určeno.

Orgán ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi nejpozději do 3. července 2015.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

11.   Orgán ESMA vydá obecné pokyny určené osobám, jimž je sondování trhu určeno, v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1095/2010, které se týkají:

a)

faktorů, které tyto osoby mají zohlednit, pokud jim jsou sděleny informace jako součást sondování trhu, aby posoudily, zda lze tyto informace pokládat za vnitřní;

b)

opatření, která tyto osoby mají učinit, pokud jim vnitřní informace byly sděleny, aby splnily podmínky stanovené v článcích 8 a 10 tohoto nařízení, a

c)

záznamů, které tyto osoby mají uchovávat, aby prokázaly, že splnily podmínky stanovené v článcích 8 a 10 tohoto nařízení.

Článek 12

Manipulace s trhem

1.   Pro účely tohoto nařízení se jako manipulace s trhem označují následující činnosti:

a)

uzavření obchodu, zadání pokynu k obchodování nebo jiné jednání, které:

i)

dává nebo je způsobilé dávat nesprávné nebo zavádějící signály, pokud jde o nabídku, poptávku nebo cenu finančního nástroje, související spotové komoditní smlouvy nebo draženého produktu odvozeného od povolenek na emise, nebo

ii)

zajišťuje nebo je způsobilé zajistit cenu jednoho nebo několika finančních nástrojů, související spotové komoditní smlouvy nebo draženého produktu odvozeného od povolenek na emise na neobvyklé nebo umělé úrovni,

pokud osoba, která uzavírá obchod, vydává pokyn k obchodování nebo jinak jedná, neprokáže, že tento obchod, pokyn nebo jednání probíhá z legitimních důvodů a v souladu s uznávanými tržními postupy zavedenými podle článku 13;

b)

uzavření obchodu, zadání pokynu k obchodování nebo jiná činnost nebo jednání, které ovlivňuje nebo pravděpodobně ovlivní cenu jednoho nebo několika finančních nástrojů, související spotové komoditní smlouvy nebo draženého produktu odvozeného od povolenek na emise, přičemž jsou použity fiktivní prostředky nebo jiná forma klamavého nebo lstivého jednání;

c)

šíření informací prostřednictvím médií, včetně internetu, nebo jakýmikoli jinými prostředky, které vydávají nebo budou pravděpodobně vydávat nesprávné nebo zavádějící signály týkající se nabídky, poptávky nebo ceny finančního nástroje, související spotové komoditní smlouvy nebo draženého produktu odvozeného od povolenek na emise nebo zajišťují nebo pravděpodobně zajistí cenu jednoho nebo několika finančních nástrojů, související spotové komoditní smlouvy nebo draženého produktu odvozeného od povolenek na emise na neobvyklé nebo umělé úrovni, včetně šíření zvěsti, pokud osoba, která tyto informace šíří, ví nebo by měla vědět, že tyto informace jsou nepravdivé nebo zavádějící;

d)

předání nepravdivých anebo zavádějících informací nebo nepravdivých nebo zavádějících vstupních údajů ve vztahu k referenční hodnotě, pokud osoba, která tyto informace či vstupní údaje předala, věděla nebo měla vědět, že jsou nepravdivé nebo zavádějící, nebo jakékoli jiné jednání, které manipuluje s výpočtem referenční hodnoty.

2.   Za manipulaci s trhem je mimo jiné považováno toto jednání:

a)

jednání osoby nebo osob jednajících ve shodě směřující k získání dominantního postavení v oblasti nabídky nebo poptávky po finančním nástroji, souvisejících spotových komoditních smlouvách nebo dražených produktech odvozených od povolenek na emise, které má nebo bude pravděpodobně mít přímo nebo nepřímo za následek fixaci nákupních nebo prodejních cen nebo vytváří nebo bude pravděpodobně vytvářet jiné nespravedlivé podmínky pro obchodování;

b)

nákup nebo prodej finančních nástrojů v době otevírání nebo uzavírání trhu, který má nebo pravděpodobně bude mít účinek oklamat investory jednající na základě uvedených cen včetně zahajovacích nebo závěrečných cen;

c)

zadávání pokynů obchodnímu systému včetně jejich zrušení či jakýchkoli úprav, všemi dostupnými prostředky obchodování, včetně elektronických prostředků, jako jsou strategie algoritmického nebo vysokofrekvenčního obchodování, a které má jeden z účinků uvedených v odst. 1 písm. a) nebo b), za účelem:

i)

narušení nebo zpoždění fungování systému obchodování obchodního systému, nebo pravděpodobného dosažení tohoto účinku,

ii)

ztížení identifikace skutečných pokynů v systému obchodování obchodního systému pro další osoby, nebo pravděpodobného dosažení tohoto účinku, a to prostřednictvím zadání pokynů, které má za následek přetížení nebo destabilizaci evidence příkazů, nebo

iii)

vytvoření nebo pravděpodobného vytvoření nepravdivého nebo zavádějícího signálu o nabídce nebo poptávce po finančním nástroji nebo o jeho ceně, zejména prostřednictvím zadání pokynů na zahájení nebo posílení určitého trendu;

d)

využití příležitostného nebo pravidelného přístupu k tradičním nebo elektronickým médiím k vyslovení názoru na finanční nástroj, související spotovou komoditní smlouvu nebo dražený produkt odvozený od povolenek na emise (nebo nepřímo na jejich emitenta) po předchozím otevření pozice na tento finanční nástroj, související spotovou komoditní smlouvu nebo dražený produkt odvozený od povolenek na emise s následným prospěchem z dopadů vysloveného názoru na cenu tohoto nástroje, související spotové komoditní smlouvy nebo draženého produktu odvozeného od povolenek na emise, a to bez současného zveřejnění střetu zájmů odpovídajícím a účinným způsobem;

e)

koupě nebo prodej povolenek na emise nebo souvisejících derivátů na sekundárním trhu před dražbou konanou podle nařízení (EU) č. 1031/2010 s účinkem fixování dražebních zúčtovacích cen za dražené produkty na neobvyklých nebo umělých úrovních nebo matení účastníků dražby podávajících nabídky.

3.   Pro účely použití odst. 1 písm. a) a b) a aniž jsou dotčeny formy jednání uvedené v odstavci 2, stanoví příloha I demonstrativní výčet ukazatelů týkajících se využívání fiktivních prostředků nebo jakýchkoli jiných forem klamavého nebo lstivého jednání a demonstrativní výčet ukazatelů týkajících se nepravdivých nebo zavádějících signálů a zajišťování cen.

4.   Pokud je osoba uvedená v tomto článku právnickou osobou, tento článek se v souladu s vnitrostátním právem použije také na fyzické osoby, které se podílí na rozhodnutí o provedení činností na účet dotyčné právnické osoby.

5.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 35, které upřesní ukazatele uvedené v příloze I, s cílem objasnit jejich prvky a vzít v úvahu technický vývoj na finančních trzích.

Článek 13

Uznávané tržní postupy

1.   Zákaz uvedený v článku 15 se nevztahuje na činnosti uvedené v čl. 12 odst. 1 písm. a) za předpokladu, že osoba uzavírající obchod, zadávající pokyn k obchodování či jednající jinak stanoví, že tento obchod, pokyn či jednání vykonává z legitimních důvodů a v souladu s uznávanými tržními postupy zavedenými podle tohoto článku.

2.   Příslušný orgán může zavést uznávaný tržní postup při zohlednění následujících kritérií:

a)

zda tržní postup stanoví významnou míru transparentnosti z hlediska trhu;

b)

zda tržní postup zajišťuje vysoký stupeň ochrany z hlediska působení tržních sil a patřičnou souhru sil nabídky a poptávky;

c)

zda tržní postup má kladný vliv na likviditu a účinnost trhu;

d)

zda tržní postup zohledňuje mechanismus obchodování na příslušném trhu a umožňuje účastníkům tohoto trhu reagovat náležitým a včasným způsobem na nově vzniklou situaci na trhu, vytvořenou tímto postupem;

e)

zda tržní postup nepředstavuje riziko pro integritu přímo nebo nepřímo souvisejících trhů, regulovaných i neregulovaných, v rámci dotčeného finančního nástroje v Unii;

f)

závěry veškerých šetření příslušného tržního postupu, která byla provedena příslušným orgánem nebo jiným orgánem, zejména pokud jde o posouzení toho, zda byla daným tržním postupem porušena pravidla nebo předpisy určené k předcházení zneužívání trhu nebo kodexy chování, bez ohledu na to, zda se týká příslušného trhu nebo trhů přímo nebo nepřímo souvisejících v rámci Unie, a

g)

strukturální charakteristiky příslušného trhu, mimo jiné, zda je regulován či nikoli, druhy obchodovaných finančních nástrojů a typy účastníků tohoto trhu, včetně míry účasti drobných investorů.

Tržní postup, který byl zaveden příslušným orgánem jako uznávaný tržní postup na určitém trhu, nelze považovat za platný pro jiné trhy, pokud příslušné orgány těchto jiných trhů uvedený postup podle tohoto článku neuznaly.

3.   Dříve, než bude zaveden uznávaný tržní postup v souladu s odstavcem 2, oznámí příslušný orgán orgánu ESMA a ostatním příslušným orgánům svůj záměr zavést uznávaný tržní postup a uvede podrobné informace o posouzení provedeném podle kritérií stanovených v odstavci 2. Toto oznámení se provádí nejpozději tři měsíce předtím, než zamýšlený uznávaný tržního postup bude uplatňován.

4.   Do dvou měsíců od přijetí oznámení vydá orgán ESMA stanovisko pro příslušný oznamující orgán, ve kterém posoudí slučitelnost uznávaného tržního postupu s odstavcem 2 a s regulačními technickými normami přijatými podle odstavce 7. Orgán ESMA rovněž posoudí, zda zavedení uznávaného tržního postupu nebude ohrožovat důvěru ve finanční trh Unie. Stanovisko se zveřejní na internetových stránkách orgánu ESMA.

5.   Jestliže některý příslušný orgán zavede uznávaný tržní postup v rozporu se stanoviskem orgánu ESMA vydaným v souladu s odstavcem 4, zveřejní na svých internetových stránkách do 24 hodin od zavedení tohoto uznávaného tržního postupu oznámení, ve kterém plně vysvětlí důvody tohoto kroku, včetně zdůvodnění, proč tento uznávaný tržní postup neohrožuje důvěru v trh.

6.   Domnívá-li se některý příslušný orgán, že jiný příslušný orgán zavedl uznávaný tržní postup, který nesplňuje kritéria podle odstavce 2, orgán ESMA bude v souladu se svými pravomocemi podle článku 19 nařízení (EU) č. 1095/2010 dotyčným orgánům nápomocen při dosahování dohody.

Nepodaří-li se dotyčným příslušným orgánům dosáhnout dohody, může orgán ESMA přijmout rozhodnutí v souladu s čl. 19 odst. 3 nařízení (EU) č. 1095/2010.

7.   Za účelem zajištění důsledné harmonizace tohoto článku vypracuje orgán ESMA návrhy regulačních technických norem, které stanoví kritéria, postup a požadavky pro zavedení uznávaného tržního postupu podle odstavců 2, 3 a 4 a požadavky pro jeho zachování, ukončení nebo pro změnu podmínek pro jeho uznání.

Orgán ESMA uvedené návrhy regulačních technických norem předá Komisi do 3. července 2015.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

8.   Příslušné orgány pravidelně a alespoň každé dva roky přezkoumávají uznávané tržní postupy, které přijaly, zejména s ohledem na významné změny prostředí příslušných trhů, jako jsou např. změny pravidel obchodování nebo tržních infrastruktur, s cílem rozhodnout, zda je zachovají, ukončí nebo zda změní podmínky pro jejich uznávání.

9.   Orgán ESMA zveřejní na svých internetových stránkách seznam uznávaných tržních postupů a uvede, ve kterých členských státech se tyto postupy uplatňují.

10.   Orgán ESMA sleduje uplatňování uznávaných tržních postupů a předkládá Komisi každoročně zprávu o jejich uplatňování na dotčených trzích.

11.   Příslušné orgány oznámí uznávané tržní postupy, které zavedly před 2. červencem 2014 orgánu ESMA do tří měsíců od vstupu regulačních technických norem podle odstavce 7 v platnost.

Uznávané tržní postupy uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce se v dotyčném členském státě používají, dokud příslušný orgán nepřijme rozhodnutí o pokračování daného postupu na základě stanoviska orgánu ESMA podle odstavce 4.

Článek 14

Zákaz obchodování zasvěcené osoby a nedovoleného zpřístupnění vnitřní informace

Je zakázáno:

a)

provádět obchodování zasvěcené osoby nebo se o ně pokoušet;

b)

doporučovat jiné osobě, aby prováděla obchodování zasvěcené osoby, nebo ji k tomu navádět, nebo

c)

nedovoleně zveřejnit vnitřní informaci.

Článek 15

Zákaz manipulace s trhem

Je zakázáno provádět manipulaci s trhem nebo se o ni pokoušet.

Článek 16

Prevence a odhalování zneužívání trhu

1.   Organizátoři trhu a investiční podniky provozující činnost obchodního systému zavedou a zachovávají účinná opatření, systémy a postupy v souladu s články 31 a 54 směrnice 2014/65/EU zaměřené na prevenci a odhalování obchodování zasvěcené osoby a manipulace s trhem a pokusů o ně.

Osoba uvedená v prvním pododstavci ohlásí bezodkladně příslušnému orgánu obchodního systému pokyny a obchody, včetně jejich zrušení a změn, které by mohly představovat obchodování zasvěcené osoby, manipulaci s trhem či pokus o ně.

2.   Osoba, která profesně sjednává nebo provádí obchody, zavede a provádí účinná opatření, systémy a postupy k detekci a hlášení podezřelých pokynů a obchodů. Má-li tato osoba důvodné podezření, že pokyn nebo obchod s jakýmkoli finančním nástrojem, ať již zadané nebo provedené v obchodním systému nebo mimo něj, by mohly představovat obchodování zasvěcené osoby, manipulaci s trhem či pokus o ně, je tato osoba povinna tuto skutečnost bez prodlení oznámit příslušnému orgánu uvedenému v odstavci 3.

3.   Aniž je dotčen článek 22, osoby, které profesně sjednávají nebo provádějí obchody, dodržují oznamovací předpisy členského státu, ve kterém mají sídlo nebo ústředí, nebo, v případě pobočky, členského státu, ve kterém se pobočka nachází. Oznámení se činí příslušnému orgánu tohoto členského státu.

4.   Příslušné orgány uvedené v odstavci 3, které obdrží oznámení podezřelých pokynů a obchodů předají tuto informaci okamžitě příslušným orgánům dotčeného obchodního systému.

5.   Za účelem zajištění důsledné harmonizace tohoto článku orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž stanoví:

a)

vhodná opatření, systémy a postupy pro splnění požadavků stanovených v odstavcích 1 a 2, a

b)

vzory oznámení, které budou osoby používat v rámci plnění požadavků stanovených v odstavcích 1 a 2.

Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 3. července 2016.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

KAPITOLA 3

POŽADAVKY NA ZVEŘEJŇOVÁNÍ

Článek 17

Zveřejňování vnitřních informací

1.   Emitent je povinen co nejdříve informovat veřejnost o vnitřních informacích, jež se tohoto emitenta přímo týkají.

Emitent zajistí, aby vnitřní informace byly zveřejněny způsobem, který umožní rychlý přístup a úplné, správné a včasné posouzení informací ze strany veřejnosti a případně v úředně určeném mechanismu podle článku 21 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES (24). Emitent nesmí zveřejnění vnitřních informací spojit s uváděním svých činností na trh. Emitent umístí a po dobu přinejmenším pěti let uchovává na svých internetových stránkách veškeré vnitřní informace, které je povinen zveřejnit.

Tento článek se vztahuje na emitenty, kteří požadovali nebo schválili přijetí svých finančních nástrojů k obchodování na regulovaném trhu v některém z členských států nebo v případě nástrojů obchodovaných pouze v mnohostranném obchodním systému či organizovaném obchodním systému na emitenty, kteří schválili obchodování se svými finančními nástroji v mnohostranném obchodním systému či organizovaném obchodním systému nebo kteří požádali o přijetí svých finančních nástrojů k obchodování v mnohostranném obchodním systému v některém z členských států.

2.   Účastník trhu s povolenkami na emise je povinen účinně a včas zveřejnit vnitřní informace týkající se povolenek na emise, které drží v souvislosti se svým podnikáním, včetně činností v oblasti letectví podle vymezení v příloze I směrnice 2003/87/ES nebo zařízení ve smyslu čl. 3 písm. e) uvedené směrnice, které daný účastník, mateřská společnost nebo přidružená společnost vlastní nebo kontroluje, nebo za něž je z provozního hlediska účastník, jeho mateřská společnost nebo přidružená společnost odpovědná, a to zcela nebo částečně. Pokud jde o zařízení, musí toto sdělení obsahovat relevantní informace o kapacitě a využití zařízení, včetně plánovaných či neplánovaných odstávek těchto zařízení.

První pododstavec se nevztahuje na účastníky trhu s povolenkami na emise, pokud činnosti v oblasti letectví nebo zařízení, které vlastní, kontroluje nebo za něž je zodpovědný, produkovaly v předchozím roce emise pod úrovní minimální prahové hodnoty ekvivalentu oxidu uhličitého, a v případě zařízení, kde probíhá spalování, nepřesáhl jmenovitý tepelný příkon minimální prahovou hodnotu.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 35 opatření, kterými se stanoví minimální hranice ekvivalentu oxidu uhličitého a minimální hranice jmenovitého tepelného příkonu pro účely uplatnění výjimky stanovené v druhém pododstavci tohoto odstavce.

3.   Komisi je svěřena pravomoc přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 35, opatření, kterými se určí příslušný orgán pro oznamování podle odstavců 4 a 5 tohoto článku.

4.   Emitent nebo účastník trhu s povolenkami na emise může na svou vlastní odpovědnost odložit zveřejnění vnitřních informací za předpokladu, že jsou splněny všechny následující podmínky:

a)

okamžité zveřejnění pravděpodobně ohrozí oprávněné zájmy emitenta nebo účastníka trhu s povolenkami na emise;

b)

odkladem zveřejnění pravděpodobně nedojde k uvedení veřejnosti v omyl;

c)

emitent nebo účastník trhu s povolenkami na emise je schopen zajistit důvěrnost těchto informací.

V případě dlouhodobého procesu, který probíhá ve fázích a který má vyústit nebo vyústí v konkrétní okolnost či událost, může emitent nebo účastník trhu s povolenkami na emise na svou vlastní odpovědnost zveřejnění vnitřních informací týkajících se tohoto procesu odložit za podmínek stanovených v písmenech a), b) a c) prvního pododstavce.

Pokud emitent nebo účastník trhu s povolenkami na emise odložil zveřejnění vnitřních informací podle tohoto odstavce, je povinen oznámit příslušnému orgánu uvedenému v odstavci 3, že zveřejnění informací bylo odloženo, a poskytnout písemné vysvětlení, jakým způsobem byly splněny podmínky stanovené v tomto odstavci, okamžitě poté, co tyto informace uveřejní. Členské státy mohou alternativně zajistit, aby záznam tohoto vysvětlení byl poskytnut pouze na žádost příslušného orgánu uvedeného v odstavci 3.

5.   Za účelem zachování stability finančního systému může emitent, kterým je úvěrová instituce nebo finanční instituce, na svou vlastní odpovědnost odložit zveřejnění vnitřní informace, včetně informace týkající se dočasného problému s likviditou a zejména potřeby získat od centrální banky či věřitele poslední instance dočasnou pomoc na zajištění likvidity, a to za předpokladu, že jsou splněny všechny následující podmínky:

a)

zveřejnění vnitřních informací by mohlo ohrozit finanční stabilitu emitenta a finančního systému;

b)

odklad zveřejnění je ve veřejném zájmu;

c)

lze zajistit důvěrnost těchto informací, a

d)

příslušný orgán uvedený v odstavci 3 souhlasil s odložením za předpokladu splnění podmínek uvedených v písmenech a), b) a c).

6.   Pro účely odst. 5 písm. a) až d) oznámí emitent příslušnému orgánu uvedenému v odstavci 3 svůj záměr odložit zveřejnění vnitřních informací a prokáže, že podmínky uvedené v odst. 5 písm. a), b) a c) byly splněny. Příslušný orgán uvedený v odstavci 3 konzultuje ve vhodném případě s národní centrální bankou nebo makroobezřetnostním orgánem, byl-li zřízen, nebo jinak s následujícími orgány:

a)

je-li emitentem úvěrová instituce či investiční podnik, s orgánem určeným podle čl. 133 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (25);

b)

v ostatních případech neuvedených v písmenu a) s jakýmkoli jiným vnitrostátním orgánem odpovědným za dohled nad emitentem.

Příslušný orgán uvedený v odstavci 3 zajistí, aby zveřejnění vnitřních informací bylo odloženo pouze na dobu, která je nezbytná ve veřejném zájmu. Příslušný orgán uvedený v odstavci 3 alespoň jednou týdně hodnotí, zda jsou stále splněny podmínky uvedené v odst. 5 písm. a), b) a c).

Nesouhlasí-li příslušný orgán uvedený v odstavci 3 s odložením zveřejnění vnitřních informací, zveřejní emitent vnitřní informace okamžitě.

Tento odstavec se použije v případech, kdy se emitent nerozhodne o odkladu zveřejnění vnitřních informací podle odstavce 4.

Odkazy v tomto odstavci na příslušný orgán uvedený v odstavci 3 není dotčena schopnost příslušného orgánu uplatňovat své funkce jakýmkoli ze způsobů uvedených v čl. 23 odst. 1.

7.   Nebylo-li zveřejnění vnitřních informací odloženo v souladu s odstavci 4 a 5 a důvěrnost těchto vnitřních informací již není zaručena, emitent nebo účastník trhu s povolenkami na emise zveřejní uvedené vnitřní informace co nejdříve.

Tento odstavec se týká i situací, kdy se zvěst konkrétně týká vnitřní informace, jejíž zveřejnění bylo odloženo podle odstavců 4 nebo 5, pokud je zvěst natolik přesná, že nasvědčuje tomu, že důvěrnost této informace již není zachována.

8.   V případě, že emitent nebo účastník trhu s povolenkami na emise, nebo osoba jednající jeho jménem či na jeho účet sdělí vnitřní informaci třetí osobě při běžném výkonu zaměstnání, povolání či plnění povinností, jak je uvedeno v čl. 10 odst. 1, musí tuto informaci kompletně a účinně zveřejnit buď současně v případě úmyslného uveřejnění, nebo neprodleně v případě neúmyslného uveřejnění. Tento odstavec se nepoužije v případě, že osoba, která přijímá informaci, je povinna zachovávat mlčenlivost, a to bez ohledu na to, zda tato povinnost vyplývá ze zákona, předpisů, stanov nebo ze smlouvy.

9.   V případě, že se obchodní systém takto rozhodne, může pro emitenty na daném trhu umístit vnitřní informace týkající se emitentů, jejichž finanční nástroje jsou přijaty k obchodování na trhu pro růst malých a středních podniků, na svých internetových stránkách namísto na internetových stránkách emitenta.

10.   Za účelem jednotného uplatňování tohoto článku orgán ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem, které stanoví:

a)

technické prostředky pro vhodné zveřejňování vnitřních informací podle odstavců 1, 2, 8 a 9, a

b)

technické prostředky pro odklad zveřejnění vnitřních informací podle odstavců 4 a 5.

Orgán ESMA předloží uvedené návrhy prováděcích technických norem Komisi do 3. července 2016.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

11.   Orgán ESMA vydá obecné pokyny k vytvoření informativního a neúplného seznamu oprávněných zájmů emitenta, jak je uvedeno v odst. 4 písm. a), a situací, v nichž by odložení zveřejnění vnitřních informací pravděpodobně uvedlo veřejnost v omyl, jak je uvedeno v odst. 4 písm. b).

Článek 18

Seznamy zasvěcených osob

1.   Emitenti nebo osoby jednající jejich jménem nebo na jejich účet jsou povinni:

a)

sestavit seznam všech osob, které mají přístup k vnitřním informacím a které pro ně pracují na základě pracovní smlouvy nebo provádějí úkoly, na základě nichž mají přístup k vnitřním informacím, jako jsou poradci, účetní či ratingové agentury (seznam zasvěcených osob);

b)

neprodleně seznam zasvěcených osob aktualizovat v souladu s odstavcem 4, a

c)

na žádost předložit co nejdříve seznam zasvěcených osob příslušnému orgánu.

2.   Emitenti nebo jakákoli osoba jednající jejich jménem nebo na jejich účet učiní veškeré přiměřené kroky k zajištění toho, aby veškeré osoby uvedené na seznamu zasvěcených osob písemně potvrdily právní a regulační povinnosti, které pro ně z této skutečnosti vyplývají, a aby si byly vědomy sankcí souvisejících s obchodováním zasvěcené osoby a nedovoleným zpřístupněním vnitřní informace.

Pokud seznam zasvěcených osob sestavuje a aktualizuje jiná osoba jednající jménem nebo na účet emitenta, je emitent nadále plně odpovědný za dodržení tohoto článku. Emitent si vždy zachovává právo přístupu k seznamu zasvěcených osob.

3.   Seznam zasvěcených osob obsahuje přinejmenším tyto údaje:

a)

totožnost každé osoby, která má přístup k vnitřním informacím;

b)

důvod, proč je tato osoba uvedena na seznamu zasvěcených osob;

c)

datum a čas, kdy tato osoba obdržela přístup k vnitřním informacím, a

d)

datum sestavení seznamu zasvěcených osob.

4.   Emitenti nebo jakákoli osoba jednající jejich jménem nebo na jejich účet neprodleně aktualizují seznam zasvěcených osob, včetně data aktualizace, za těchto okolností:

a)

pokud dojde ke změně důvodu uvedení osoby na seznamu zasvěcených osob;

b)

pokud nová osoba získá přístup k vnitřním informacím a je tedy třeba ji zařadit na seznam zasvěcených osob, a

c)

pokud osoba ztrácí přístup k vnitřním informacím.

Vždy se uvádí datum a čas změny, která vedla k aktualizaci.

5.   Emitenti nebo jakákoli osoba jednající jejich jménem nebo na jejich účet uchovávají seznam zasvěcených osob po dobu alespoň pěti let od chvíle, kdy byl sestaven či aktualizován.

6.   Emitenti, jejichž finanční nástroje jsou přijaty k obchodování na trhu pro růst malých a středních podniků, jsou osvobozeni od povinnosti sestavit seznam zasvěcených osob, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)

emitent přijme veškerá přiměřená opatření s cílem zajistit, aby veškeré osoby s přístupem k vnitřním informacím znaly právní a regulační povinnosti, které pro ně vyplývají, a byly si vědomy sankcí souvisejících s obchodováním zasvěcené osoby a nedovoleným zpřístupněním vnitřní informace, a

b)

emitent je schopný předložit na žádost příslušnému orgánu seznam zasvěcených osob.

7.   Tento článek se vztahuje na emitenty, kteří požadovali nebo schválili přijetí svých finančních nástrojů k obchodování na regulovaném trhu v některém z členských států nebo v případě nástroje obchodovaného pouze v mnohostranném obchodním systému či organizovaném obchodním systému na emitenty, kteří schválili obchodování se svými finančními nástroji v mnohostranném obchodním systému či organizovaném obchodním systému nebo kteří požádali o přijetí svých finančních nástrojů k obchodování v mnohostranném obchodním systému v některém z členských států.

8.   Odstavce 1 až 5 tohoto článku se rovněž vztahují na:

a)

účastníky trhu s povolenkami na emise ve vztahu k vnitřním informacím týkajícím se povolenek na emise, které vzniknou v souvislosti s fyzickými operacemi tohoto účastníka trhu s povolenkami na emise;

b)

všechny dražební platformy, dražitele a subjekty sledující dražby ve vztahu k dražbám povolenek na emise nebo jiných od nich odvozených dražených produktů, které se konají v souladu s nařízením (EU) č. 1031/2010.

9.   Za účelem jednotného uplatňování tohoto článku orgán ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem, kterými stanoví přesný formát seznamů zasvěcených osob a formát pro aktualizaci těchto seznamů uvedených v tomto článku.

Orgán ESMA předloží návrhy prováděcích technických norem Komisi do 3. července 2016.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 19

Obchody osob s řídicí pravomocí

1.   Osoby s řídicí pravomocí, jakož i osoby, jež jsou s nimi v úzce propojené, oznámí emitentovi nebo účastníku trhu s povolenkami na emise a příslušnému orgánu uvedenému v odst. 2 druhém pododstavci:

a)

v případě emitentů každý obchod uskutečněný na jejich vlastní účet, vztahující se k akciím nebo dluhovým nástrojům daného emitenta nebo k derivátům nebo k jiným finančním nástrojům s nimi spojeným;

b)

v případě účastníků trhu s povolenkami na emise každý obchod uskutečněný na jejich vlastní účet, vztahující se k povolenkám na emise, od nich odvozeným dražebním produktům nebo souvisejícím derivátům.

Toto oznámení bude učiněno neprodleně a nejpozději do tří obchodních dnů od uskutečnění uvedeného obchodu.

První pododstavec se použije, jakmile celkový objem obchodů v kalendářním roce dosáhne prahové hodnoty stanovené v odstavci 8, případně v odstavci 9.

2.   Pro účely odstavce 1 a aniž je dotčeno právo každého členského státu uložit jiné oznamovací povinnosti, než jsou povinnosti uvedené v tomto článku, musí být veškeré obchody uskutečněné na vlastní účet osobami uvedenými v odstavci 1 oznámeny těmito osobami příslušným orgánům.

Platné předpisy pro oznamování, jež musí osoby uvedené v odstavci 1 dodržovat, jsou předpisy členského státu, ve kterém je emitent nebo účastník trhu s povolenkami na emise registrován. Oznámení se činí příslušnému orgánu dotyčného členského státu do tří pracovních dnů ode dne uskutečnění obchodu. Není-li emitent registrován v žádném členském státě, oznámí obchod příslušnému orgánu domovského členského státu v souladu s čl. 2 odst. 1 písm. i) směrnice 2004/109/ES, a pokud jej nelze určit, příslušnému orgánu obchodního systému.

3.   Emitent nebo účastník trhu s povolenkami na emise zajistí, aby informace oznámené v souladu s odstavcem 1 byly neprodleně uveřejněny, a to do tří pracovních dnů ode dne, kdy se obchod uskutečnil, a způsobem, který umožní rychlý a nediskriminační přístup k těmto informacím v souladu s prováděcími technickými normami uvedenými v čl. 17 odst. 10 písm. a).

Emitent nebo účastník trhu s povolenkami na emise využije takové sdělovací prostředky, na něž se lze rozumně spolehnout, že zajistí účinné rozšíření informací veřejnosti v celé Unii, a v případě potřeby využije úředně určený mechanismus uvedený v článku 21 směrnice 2004/109/ES.

Vnitrostátním právním předpisem lze alternativně stanovit, že dané informace může zveřejnit samotný příslušný orgán.

4.   Tento článek se vztahuje na emitenty, kteří:

a)

požadovali nebo schválili přijetí svých finančních nástrojů k obchodování na regulovaném trhu nebo

b)

v případě nástroje obchodovaného pouze v mnohostranném obchodním systému či organizovaném obchodním systému na emitenty, kteří schválili obchodování se svými finančními nástroji v mnohostranném obchodním systému či organizovaném obchodním systému nebo kteří požádali o přijetí svých finančních nástrojů k obchodování v mnohostranném obchodním systému.

5.   Emitenti a účastníci trhu s povolenkami na emise písemně oznámí osobám s řídicí pravomocí jejich povinnosti vyplývající z tohoto článku. Emitenti a účastníci trhu s povolenkami na emise sestaví seznam veškerých osob s řídicí pravomocí a osob, jež jsou s nimi v úzce propojené.

Osoby s řídicí pravomocí písemně oznámí osobám, jež jsou s nimi úzce propojené, jejich povinnosti vyplývající z tohoto článku a ponechají si kopii tohoto oznámení.

6.   Oznámení o obchodu uvedené v odstavci 1 obsahuje tyto údaje:

a)

jméno osoby;

b)

důvod oznámení;

c)

název příslušného emitenta nebo účastníka trhu s povolenkami na emise;

d)

popis a identifikátor finančního nástroje;

e)

povahu obchodu či obchodů (např. nabytí či zcizení) s uvedením, zda je obchod spojen s prováděním akciových opčních programů či s konkrétními příklady uvedenými v odstavci 7;

f)

datum a místo obchodu či obchodů, a

g)

cenu a objem obchodu či obchodů. V případě zástavy, jejíž podmínky stanoví změnu její hodnoty, je třeba tuto skutečnost zveřejnit společně s její hodnotou v den uplatnění zástavy.

7.   Pro účely odstavce 1 zahrnují obchody, pro něž platí oznamovací povinnost, rovněž toto jednání:

a)

zastavení nebo půjčení finančních nástrojů osobou s řídicí pravomocí nebo jménem úzce propojené osoby uvedené v odstavci 1;

b)

obchody uskutečněné osobami, které profesně sjednávají nebo provádí obchody, nebo jinou osobou jménem osoby s řídicí pravomocí nebo osoby s ní úzce propojenou, uvedené v odstavci 1, včetně případů, kdy daná osoba jedná dle vlastního uvážení;

c)

obchody uskutečněné v rámci životního pojištění definované v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES (26), pokud:

i)

pojistníkem je osoba s řídicí pravomocí nebo osoba, jež je s ní úzce propojena podle odstavce 1,

ii)

investiční riziko nese pojistník a

iii)

pojistník je oprávněn činit nebo může dle vlastního uvážení činit investiční rozhodnutí týkající se konkrétních nástrojů v rámci tohoto životního pojištění či uskutečňovat obchody týkající se konkrétních nástrojů v rámci tohoto životního pojištění.

Pro účely písmene a) není třeba oznamovat zástavu nebo obdobné zajištění týkající se finančních nástrojů v souvislosti s jejich uložením na depozitní účet, pokud a dokud tato zástava nebo zajištění nejsou určeny k zajištění konkrétního úvěrového nástroje.

Po dobu, kdy je držitel pojistné smlouvy povinen oznamovat obchody podle tohoto článku, není pojišťovna vázána oznamovací povinností.

8.   Odstavec 1 se vztahuje na každý obchod uskutečněný po dosažení celkové výše 5 000 EUR za období kalendářního roku. Prahová hodnota ve výši 5 000 EUR se určí sečtením všech obchodů uvedených v odstavci 1 bez započtení.

9.   Příslušný orgán může rozhodnout o navýšení prahové hodnoty stanovené v odstavci 8 na 20 000 EUR. Předtím, než tuto prahovou hodnotu zavede, informuje orgán ESMA o svém rozhodnutí a o důvodech, které jej k němu vedly, s konkrétním odkazem na tržní podmínky, a to předtím, než vyšší prahovou hodnotu zavede. Orgán ESMA na svých internetových stránkách zveřejní seznam prahových hodnot, které jsou uplatňovány v souladu s tímto článkem, a odůvodnění těchto prahových hodnot poskytnutá příslušnými orgány.

10.   Tento článek se rovněž vztahuje na obchody osob s řídicí pravomocí v rámci jakékoli dražební platformy, dražitele a subjekty sledující dražby, zapojené do dražeb pořádaných podle nařízení (EU) č. 1031/2010 a osoby, jež jsou s těmito osobami úzce propojené, pokud se jejich obchody týkají povolenek na emise, jejich derivátů či od nich odvozených dražených produktů. Tyto osoby oznámí své obchody dražebním platformám, dražitelům či subjektům sledujícím dražby a příslušnému orgánu místa registrace dražební platformy, dražitele či subjektu sledujícího dražby. Informace takto oznámené musí být zveřejněny dražebními platformami, dražiteli, subjekty sledujícími dražby nebo příslušným orgánem v souladu s odstavcem 3.

11.   Aniž jsou dotčeny články 14 a 15, osoba s řídicí pravomocí v rámci emitenta se nesmí přímo ani nepřímo podílet na obchodech na svůj vlastní účet či na účet třetí strany v souvislosti s akciemi či dluhovými nástroji emitenta nebo deriváty či jinými s nimi souvisejícími finančními nástroji, a to během uzavřeného období 30 kalendářních dnů před oznámením průběžné finanční zprávy nebo zprávy na konci roku, kterou je emitent povinen uveřejnit v souladu s:

a)

pravidly obchodního systému, kde jsou akcie emitenta přijaty k obchodování, nebo

b)

vnitrostátními právními předpisy.

12.   Aniž jsou dotčeny články 14 a 15, emitent může dovolit osobě s řídicí pravomocí v jeho rámci, aby během uzavřeného období uvedeného v odstavci 11 obchodovala na svůj vlastní účet či na účet třetí strany buď:

a)

na individuálním základě s ohledem na výjimečné okolnosti vyžadující okamžitý prodej akcií, jako jsou závažné finanční potíže, nebo

b)

s ohledem na povahu daného obchodování v případě obchodů uskutečňovaných v rámci systémů zaměstnaneckých akcií, systémů spoření, nároků či oprávněnosti k akciím nebo v souvislosti s nimi nebo obchodů, kdy se podíl na výtěžku z příslušného cenného papíru nemění.

13.   Komisi je v souladu s článkem 35 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými upřesní okolnosti, za kterých může emitent povolit obchodování během uzavřeného období, jak je uvedeno v odstavci 12, včetně okolností, které lze považovat za výjimečné, a druhů obchodů, které by opravňovaly k udělení povolení obchodovat.

14.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 35 opatření, kterými se stanoví druhy obchodů, jež zakládají povinnost uvedenou v odstavci 1.

15.   Za účelem zajištění jednotného uplatňování odstavce 1 orgán ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem týkajících se formátu nebo vzorové podoby, v němž mají být informace uvedené v odstavci 1 oznamovány a uveřejňovány.

Orgán ESMA předloží Komisi tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 3. července 2015.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 20

Investiční doporučení a statistiky

1.   Osoby, které vydávají nebo rozšiřují investiční doporučení nebo jiné informace doporučující či navrhující investiční strategii, vyvinou přiměřenou snahu o zajištění objektivní prezentace těchto informací a informují o svých zájmech nebo upozorňují na střet zájmů v souvislosti s finančními nástroji, jichž se informace týkají.

2.   Veřejné instituce, které rozšiřují statistiky nebo prognózy, jež mohou mít významný vliv na finanční trhy, rozšiřují tyto statistiky objektivně a průhledně.

3.   Za účelem zajištění důsledné harmonizace tohoto článku orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, kterými se stanoví technická opatření pro kategorie osob uvedených v odstavci 1, pro objektivní předkládání investičních doporučení nebo jiných informací doporučujících či navrhujících investiční strategii a pro uveřejňování konkrétních zájmů nebo upozorňování na střety zájmů.

Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 3. července 2015.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Technická opatření stanovená v regulačních technických normách podle odstavce 3 se nevztahují na novináře, kteří podléhají příslušným rovnocenným právním předpisům v členských státech, včetně příslušné rovnocenné samoregulace, za předpokladu, že tyto předpisy mají obdobné účinky jako tato technická opatření. Členské státy oznámí znění těchto příslušných rovnocenných předpisů Komisi.

Článek 21

Zveřejňování nebo šíření informací ve sdělovacích prostředcích

Pro účely článku 10, čl. 12 odst. 1 písm. c) a článku 20, jsou-li informace zveřejňovány nebo šířeny a jsou-li doporučení formulována nebo šířena pro účely žurnalistiky nebo jiné formy projevu ve sdělovacích prostředcích, je třeba toto zveřejňování nebo šíření informací posoudit s ohledem na pravidla týkající se svobody tisku a svobody projevu v ostatních sdělovacích prostředcích a na pravidla nebo kodexy, jimiž se řídí výkon novinářské činnosti, s výjimkou situací:

a)

příslušné osoby nebo osoby s nimi úzce propojené získávají, přímo nebo nepřímo, výhodu nebo zisk ze zveřejňování nebo šíření zmíněných informací, nebo

b)

zveřejnění nebo šíření je činěno se záměrem uvést trh v omyl, pokud jde o nabídku, poptávku nebo cenu finančních nástrojů.

KAPITOLA 4

ORGÁN ESMA A PŘÍSLUŠNÉ ORGÁNY

Článek 22

Příslušné orgány

Aniž jsou dotčeny pravomoci soudních orgánů, určí každý členský stát jediný správní orgán příslušný pro účely tohoto nařízení. Členské státy o tomto orgánu informují Komisi, orgán ESMA a další příslušné orgány jiných členských států. Příslušný orgán zajistí, aby se na jeho území používala ustanovení tohoto nařízení ve vztahu k veškerým činnostem prováděným na jeho území a k činnostem prováděným v zahraničí týkajícím se nástrojů přijatých k obchodování na regulovaném trhu, pro něž byla podána žádost o přijetí k obchodování na regulovaném trhu, dražené v dražební platformě nebo které jsou obchodovány v mnohostranném obchodním systému nebo organizovaném obchodním systému nebo pro něž byla podána žádost o přijetí k obchodování v mnohostranném obchodním systému na jeho území.

Článek 23

Pravomoci příslušných orgánů

1.   Příslušné orgány vykonávají své funkce a pravomoci některým z následujících způsobů:

a)

přímo;

b)

ve spolupráci s jinými orgány nebo podniky na trhu;

c)

v rámci své odpovědnosti přenesením pravomoci na jiné orgány nebo podniky na trhu;

d)

podáním žádosti u příslušných soudních orgánů.

2.   Aby mohly plnit své povinnosti podle tohoto nařízení, musí mít příslušné orgány v souladu s vnitrostátním právem alespoň tyto dohledové a vyšetřovací pravomoci:

a)

mít přístup k jakémukoli dokumentu a k údajům v jakékoli podobě a získat nebo pořídit jejich kopii;

b)

požadovat informace od jakékoli osoby, včetně těch, které se postupně zúčastňují předávání pokynů nebo provádění příslušných operací, jakož i jejich nadřízených, a pokud je to nutné, předvolat a vyslechnout každou takovou osobu za účelem získání informací;

c)

ve vztahu ke komoditním derivátům požadovat informace od účastníků souvisejících spotových trhů podle standardizovaných formátů, získávat zprávy o obchodech a mít přímý přístup k systémům obchodníků;

d)

provádět kontroly na místě a šetření na jiných místech, než jsou soukromá obydlí fyzických osob;

e)

s výhradou druhého pododstavce, vstupovat do prostor fyzických a právnických osob za účelem zabavení dokumentů a údajů v jakékoli formě, pokud existuje důvodné podezření, že dokumenty nebo údaje týkající se předmětu dané kontroly nebo šetření mohou být relevantní pro dokazování případu obchodování zasvěcené osoby nebo manipulace s trhem porušujícího toto nařízení;

f)

předávat záležitosti k trestnímu vyšetřování;

g)

požadovat stávající záznamy telefonních rozhovorů, elektronické komunikace nebo záznamy o datových přenosech uchovávaných investičním podnikem, úvěrovou institucí nebo finanční institucí;

h)

požadovat, pokud to není v rozporu s vnitrostátními právními předpisy, stávající záznamy o datových přenosech uchovávaných telekomunikačním operátorem v případě, kdy existuje důvodné podezření z porušení předpisů a kdy tyto záznamy mohou být relevantní pro vyšetřování porušení čl. 14 písm. a) nebo b) nebo článku 15;

i)

požadovat zmrazení nebo obstavení aktiv či obojí;

j)

pozastavit obchodování s příslušným finančním nástrojem;

k)

požadovat dočasné zrušení veškerých postupů, které jsou podle příslušného orgánu v rozporu s tímto nařízením;

l)

uložit dočasný zákaz výkonu profesionální činnosti, a

m)

přijmout všechna nezbytná opatření k zajištění toho, aby veřejnost byla správně informována, mimo jiné opravou zveřejněných nepravdivých nebo zavádějících informací, což se může týkat i požadavku, aby emitent nebo jiná osoba, která zveřejnila nebo šířila nepravdivé nebo zavádějící informace, zveřejnila opravné prohlášení.

Je-li v souladu s vnitrostátními právními předpisy požadováno při vstupu do prostor fyzické a právnické osoby uvedené v prvním pododstavci písm. e) předchozí povolení soudního orgánu příslušného členského státu, lze pravomoc uvedenou ve zmíněném písmenu uplatnit až po obdržení tohoto předchozího povolení.

3.   Členské státy zajistí přijetí vhodných opatření tak, aby příslušné orgány měly veškeré dohledové a vyšetřovací pravomoci, které jsou nezbytné pro plnění jejich povinností.

Tímto článkem nejsou dotčena ustanovení právních a správních předpisů přijatých v souvislosti s nabídkami na převzetí, obchody za účelem fúze a jinými obchody majícími vliv na vlastnictví společností nebo kontrolu nad společnostmi, které jsou regulovány orgány dohledu jmenovanými členskými státy podle článku 4 směrnice 2004/25/ES, jež zavádějí požadavky nad rámec požadavků vyplývajících z tohoto nařízení.

4.   U osoby předávající informace příslušnému orgánu v souladu s tímto nařízením se má za to, že neporušuje žádné omezení týkající se zpřístupňování informací vyplývajícím ze smlouvy nebo právního či správního předpisu, a pro oznamující osobu nevzniká žádný typ odpovědnosti v souvislosti s jejím oznámením.

Článek 24

Spolupráce s orgánem ESMA

1.   Příslušné orgány spolupracují pro účely tohoto nařízení s orgánem ESMA v souladu s nařízením (EU) č. 1095/2010.

2.   Příslušné orgány neprodleně poskytnou orgánu ESMA veškeré informace nezbytné pro plnění jejích úkolů v souladu s článkem 35 nařízení (EU) č. 1095/2010.

3.   Za účelem zajištění jednotného uplatňování tohoto článku orgán ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem za účelem určení postupů a formulářů pro výměnu informací uvedených v odstavci 2.

Orgán ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 3. července 2016.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 25

Povinnost spolupracovat

1.   Příslušné orgány spolupracují mezi sebou navzájem a s orgánem ESMA tam, kde je to nezbytné pro účely tohoto nařízení, pokud se neuplatní jedna z výjimek uvedených v odstavci 2. Příslušné orgány poskytují pomoc příslušným orgánům jiných členských států a orgánu ESMA. Především si bez zbytečného odkladu vyměňují informace a spolupracují při vyšetřování, dohledu a vymáhání práva.

Povinnost spolupráce a pomoci stanovená v prvním pododstavci se vztahuje také na Komisi, pokud jde o výměnu informací týkajících se komodit, které jsou zemědělskými produkty uvedenými v příloze I Smlouvy o fungování EU.

Příslušné orgány a orgán ESMA spolupracují v souladu s nařízením (EU) č. 1095/2010, zejména s článkem 35 uvedeného nařízení.

Pokud se členské státy rozhodly v souladu s čl. 30 odst. 1 druhým pododstavcem stanovit za porušení ustanovení tohoto nařízení podle tohoto článku trestní sankce, zajistí, aby byla přijata vhodná opatření k tomu, aby příslušné orgány měly veškeré nezbytné pravomoci ke spolupráci se soudními orgány v rámci své jurisdikce, která jim umožní získat konkrétní informace týkající se trestního vyšetřování či řízení zahájeného kvůli možnému porušení tohoto nařízení a poskytnout tyto informace ostatním příslušným orgánům a orgánu ESMA, aby mohly pro účely tohoto nařízení splnit svou povinnost vzájemné spolupráce a spolupráce s orgánem ESMA.

2.   Příslušný orgán může odmítnout jednat na žádost o poskytnutí informací či na žádost o spolupráci na vyšetřování pouze za těchto výjimečných okolností, totiž pokud:

a)

by sdělení relevantních informací mohlo nepříznivě ovlivnit bezpečnost dotčeného členského státu, zejména co se týče boje proti terorismu a jiným závažným trestným činům;

b)

vyhovění žádosti pravděpodobně nepříznivě ovlivní vlastní vyšetřování či vymáhání práva nebo případně trestní vyšetřování;

c)

v souvislosti se stejnými činy a proti stejným osobám bylo již zahájeno soudní řízení před orgány dotčeného členského státu, nebo

d)

v dotčeném členském státě byl již vydán pravomocný rozsudek ve vztahu k těmto osobám za stejné činy.

3.   Příslušné orgány a orgán ESMA spolupracují s Agenturou pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) zřízenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009 (27) a s vnitrostátními regulačními orgány členských států tak, aby zajistily přijetí koordinovaného přístupu k vymáhání příslušných pravidel tam, kde se obchody, pokyny k obchodování nebo jiné kroky či jednání vztahují na jeden či více finančních nástrojů, na něž se vztahuje toto nařízení, jakož i na jeden nebo více velkoobchodních energetických produktů, na které se vztahují články 3, 4 a 5 nařízení (EU) č. 1227/2011. Při uplatňování článků 7, 8 a 12 tohoto nařízení u finančních nástrojů týkajících se velkoobchodních energetických produktů příslušné orgány zohlední specifickou povahu definic v článku 2 nařízení (EU) č. 1227/2011 a ustanovení článků 3, 4 a 5 nařízení (EU) č. 1227/2011.

4.   Příslušné orgány na vyžádání neprodleně poskytují veškeré informace nutné pro účely uvedené v odstavci 1.

5.   V případě, že je příslušný orgán přesvědčen o tom, že na území jiného členského státu dochází nebo došlo k jednání, které je v rozporu s ustanoveními tohoto nařízení, nebo že dochází k jednání ovlivňujícímu finanční nástroje obchodované v obchodním systému nacházejícím se v jiném členském státě, oznámí tuto skutečnost co nejpodrobněji příslušnému orgánu tohoto jiného členského státu a orgánu ESMA a v případě velkoobchodních energetických produktů agentuře ACER. Zainteresované příslušné orgány různých členských států provádějí vzájemné konzultace a konzultace s orgánem ESMA a v případě velkoobchodních energetických produktů s agenturou ACER ohledně přijetí vhodných opatření a vzájemně se informují o podstatných událostech dosavadního vývoje. Koordinují svůj postup, aby se předešlo možnému zdvojení a překrývání při uplatňování správních sankcí a jiných správních opatření, v těchto přeshraničních případech v souladu s články 30 a 31 a vzájemně si pomáhají při prosazování svých rozhodnutí.

6.   Příslušný orgán jednoho členského státu může pro účely kontroly nebo šetření na místě požádat o pomoc příslušný orgán jiného členského státu.

Příslušný žádající orgán může informovat orgán ESMA o všech žádostech uvedených v prvním pododstavci. V případě šetření nebo kontroly s přeshraničním účinkem koordinuje orgán ESMA kontroly nebo šetření, je-li o to požádán některým z příslušných orgánů.

Pokud příslušný orgán obdrží od příslušného orgánu jiného členského státu žádost, aby provedl kontrolu nebo šetření na místě, může provést některý z následujících kroků:

a)

provést kontrolu nebo šetření na místě sám;

b)

umožnit příslušnému orgánu, který podal žádost, účastnit se kontroly nebo šetření na místě;

c)

umožnit příslušnému orgánu, který podal žádost, provést kontrolu nebo šetření na místě sám;

d)

jmenovat auditory nebo odborníky, kteří provedou kontrolu nebo šetření na místě;

e)

rozdělit se o konkrétní úkoly související s kontrolními činnostmi s ostatními příslušnými orgány.

Příslušné orgány mohou též spolupracovat s příslušnými orgány jiných členských států v souvislosti s usnadněním vymáhání peněžitých sankcí.

7.   Aniž je dotčen článek 258 Smlouvy o fungování EU, může příslušný orgán, jehož žádosti o informace nebo pomoc podle odstavců 1, 3, 4 a 5 není v přiměřené lhůtě vyhověno nebo jehož žádost o informace nebo pomoc je zamítnuta, toto zamítnutí nebo absenci konání v přiměřeném časovém horizontu předložit orgánu ESMA.

V těchto případech může orgán ESMA jednat v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1095/2010, aniž je dotčena jeho možnost jednat v souladu s článkem 17 nařízení (EU) č. 1095/2010.

8.   Příslušné orgány spolupracují a vyměňují si informace s příslušnými vnitrostátními a regulačními orgány třetích zemí odpovědných za související spotové trhy v případě, že mají důvodné podezření, že došlo nebo dochází k jednání, které představuje obchodování zasvěcené osoby, nedovolené zpřístupnění vnitřní informace nebo manipulaci s trhem, jež porušuje toto nařízení. Tato spolupráce zajistí konsolidovaný přehled o finančních a spotových trzích a odhalování přeshraničních případů zneužívání trhu i zneužívání napříč trhy u ukládání sankcí za ně.

V souvislosti s povolenkami na emise musí být rovněž zajištěna spolupráce a výměna informací podle prvního pododstavce se:

a)

subjektem sledujícím dražby ve vztahu k dražbám povolenek na emise nebo jiných dražených produktů na nich založených, které se konají v souladu s nařízením (EU) č. 1031/2010, a

b)

příslušnými orgány, správci registru, včetně hlavního správce, a dalšími veřejnými orgány pověřenými dohledem nad dodržováním směrnice 2003/87/ES.

Orgán ESMA v rámci spolupráce a výměny informací mezi příslušnými orgány a regulačními orgány v jiných členských státech a třetích zemích vystupuje jako zprostředkovatel a koordinátor. Příslušné orgány pokud možno uzavírají ujednání o spolupráci s regulačními orgány třetích zemí odpovědnými za související spotové trhy v souladu s článkem 26.

9.   Za účelem jednotného uplatňování tohoto článku orgán ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem za účelem určení postupů a formulářů pro výměnu informací a pomoc uvedených v tomto článku.

Orgán ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 3. července 2016.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 26

Spolupráce s třetími zeměmi

1.   Příslušné orgány členských států uzavírají v případě potřeby dohody o spolupráci s orgány dohledu třetích zemí, pokud jde o výměnu informací s orgány dohledu ve třetích zemích a vymáhání povinností vyplývajících z tohoto nařízení ve třetích zemích. Tyto dohody zajistí alespoň účinnou výměnu informací, která příslušným orgánům umožňuje plnit své povinnosti podle tohoto nařízení.

Příslušný orgán informuje orgán ESMA a ostatní příslušné orgány, pokud navrhuje uzavřít takové dohody.

2.   Kdykoli je to možné, orgán ESMA usnadňuje a koordinuje rozvoj dohod o spolupráci mezi příslušnými orgány a orgány dohledu třetích zemí.

Za účelem zajištění důsledné harmonizace tohoto článku orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem obsahující vzorovou dohodu o spolupráci, kterou, je-li to možné, mají používat příslušné orgány členských států.

Orgán ESMA uvedené návrhy regulačních technických norem předá Komisi do 3. července 2015.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v druhém pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Kdykoli je to možné, orgán ESMA rovněž mezi příslušnými orgány usnadňuje a koordinuje výměnu informací získaných od orgánů dohledu třetích zemí, které mohou být důležité pro přijetí opatření podle článků 30 a 31.

3.   Příslušné orgány uzavírají dohody o výměně informací s orgány dohledu třetích zemí pouze tehdy, pokud sdělované informace podléhají zárukám profesního tajemství, které jsou alespoň rovnocenné zárukám stanoveným v článku 27. Účelem této výměny informací je plnění úkolů těchto příslušných orgánů.

Článek 27

Profesní tajemství

1.   Na veškeré vnitřní informace přijaté, vyměněné nebo předané podle tohoto nařízení se vztahují podmínky profesního tajemství stanovené v odstavci 2 a 3.

2.   Veškeré informace, které se týkají obchodních nebo provozních podmínek a jiných ekonomických či osobních záležitostí, vyměňované mezi příslušnými orgány podle tohoto nařízení se považují za vnitřní a podléhají požadavkům profesního tajemství s výjimkou případů, kdy příslušný orgán v okamžiku jejich předání uvede, že dané informace mohou být sdělovány nebo pokud je jejich sdělení nezbytné pro účely soudního řízení.

3.   Povinnost mlčenlivosti v rámci profesního tajemství se vztahuje na všechny osoby, které pracují nebo pracovaly pro příslušný orgán nebo jakýkoli orgán nebo podnik na trhu, na něhož příslušný orgán přenesl své pravomoci, včetně auditorů a odborníků smluvně najatých příslušným orgánem. Informace, na něž se vztahuje profesní tajemství, nesmějí být sděleny žádné jiné osobě nebo orgánu, vyjma na základě ustanovení unijního a vnitrostátního práva.

Článek 28

Ochrana osobních údajů

Pokud jde o zpracování osobních údajů v rámci tohoto nařízení, plní příslušné orgány své úkoly pro účely tohoto nařízení v souladu s vnitrostátními právními a správními předpisy, kterými se provádí směrnice 95/46/ES. Pokud jde o zpracování osobních údajů orgánem ESMA v rámci tohoto nařízení, řídí se orgán ESMA ustanoveními nařízení (ES) č. 45/2001.

Osobní údaje se uchovávají po dobu nejvýše pěti let.

Článek 29

Poskytnutí osobních údajů třetím zemím

1.   Příslušný orgán členského státu může předávat osobní údaje do třetích zemí za předpokladu, že jsou splněny požadavky směrnice 95/46/ES, a pouze po posouzení jednotlivých případů. Příslušný orgán se ujistí, že je předání nezbytné pro účely tohoto nařízení a že tato třetí země nepředá údaje jiné třetí zemi bez výslovného písemného souhlasu a splnění podmínek stanovených příslušným orgánem členského státu.

2.   Příslušný orgán členského státu předá orgánu dohledu třetí země osobní údaje získané od příslušného orgánu jiného členského státu pouze v případě, že příslušný orgán daného členského státu získal výslovný souhlas od příslušného orgánu, který tyto údaje předal, a případně pokud jsou tyto údaje předány pouze pro účely, pro které tento příslušný orgán dal svůj souhlas.

3.   V případě, že dohoda o spolupráci umožňuje výměnu osobních údajů, musí být v souladu s vnitrostátními právními a správními předpisy, kterými se provádí směrnice 95/46/ES.

KAPITOLA 5

SPRÁVNÍ OPATŘENÍ A SANKCE

Článek 30

Správní sankce a jiná správní opatření

1.   Aniž jsou dotčeny trestní sankce a aniž jsou dotčeny dohledové pravomoci příslušných orgánů v souladu s článkem 23, členské státy poskytnou v souladu s vnitrostátním právem příslušným orgánům pravomoc přijmout příslušné správní sankce a jiná správní opatření v případě alespoň těchto porušení:

a)

porušení článků 14 a 15, čl. 16 odst. 1 a 2, čl. 17 odst. 1, 2, 4, 5 a 8, čl. 18 odst. 1 až odst. 6, čl. 19 odst. 1, 2, 3, 5, 6, 7 a 11 a čl. 20 odst. 1, a

b)

neposkytnutí spolupráce či nevyhovění v souvislosti s vyšetřováním, kontrolou nebo žádostí podle čl. 23 odst. 2.

Členské státy mohou rozhodnout, že nestanoví pravidla pro správní sankce podle prvního pododstavce, pokud jsou k 3. červenci 2016 porušení uvedená v prvním pododstavci písm. a) a b) již předmětem trestních sankcí podle jejich vnitrostátních právních předpisů. V takovémto případě členské státy oznámí Komisi a orgánu ESMA podrobně příslušné části jejich trestněprávních předpisů.

Do 3. července 2016 oznámí členské státy Komisi a orgánu ESMA podrobně předpisy uvedené v prvním a druhém pododstavci. Členské státy oznámí Komisi a orgánu ESMA neprodleně také všechny jejich následné změny.

2.   Členské státy v souladu s vnitrostátním právem zajistí, aby v případě porušení uvedených v odst. 1 prvním pododstavci písm. a) měly příslušné orgány pravomoc ukládat alespoň následující správní sankce a přijmout alespoň následující správní opatření:

a)

příkaz osobě odpovědné za porušení, aby toto jednání ukončila a zdržela se jeho opakování;

b)

vrácení zisku plynoucího z porušení nebo ztráty, které se dotyčná osoba díky porušením vyhnula, pokud je lze zjistit;

c)

veřejné upozornění, které označuje osobu odpovědnou za porušení a povahu tohoto porušení;

d)

odnětí nebo pozastavení oprávnění investičního podniku;

e)

dočasný zákaz výkonu řídicí funkce v investičních podnicích pro jakoukoli osobu s řídicí pravomocí v investičním podniku nebo pro jakoukoli jinou fyzickou osobu, která nese za porušení odpovědnost;

f)

v případě opakovaného porušení článků 14 nebo 15 trvalý zákaz výkonu řídicí funkce v investičních podnicích pro jakoukoli osobu s řídicí pravomocí v investičním podniku nebo pro jakoukoli jinou fyzickou osobu, která nese za porušení odpovědnost;

g)

dočasný zákaz obchodování na vlastní účet pro jakoukoli osobu s řídicí pravomocí v investičním podniku nebo pro jakoukoli jinou fyzickou osobu, která nese za porušení odpovědnost;

h)

nejvyšší správní peněžité sankce ve výši alespoň trojnásobku výše dosaženého zisku nebo zamezené ztráty, jež jsou důsledkem porušení, pokud je lze stanovit;

i)

pokud jde o fyzické osoby, nejvyšší správní peněžité sankce ve výši alespoň:

i)

5 000 000 EUR v případě porušení článků 14 a 15, nebo v členských státech, jejichž měnou není euro, ve výši odpovídající hodnoty v národní měně ke dni 2. července 2014,

ii)

1 000 000 EUR v případě porušení článků 16 a 17, nebo v členských státech, jejichž měnou není euro, ve výši odpovídající hodnoty v národní měně ke dni 2. července 2014, a

iii)

500 000 EUR v případě porušení článků 18, 19 a 20, nebo v členských státech, jejichž měnou není euro, ve výši odpovídající hodnoty v národní měně ke dni 2. července 2014;

j)

pokud jde o právnické osoby, nejvyšší správní peněžité sankce ve výši alespoň:

i)

15 000 000 EUR nebo 15 % celkového ročního obratu této právnické osoby podle poslední dostupné účetní závěrky schválené řídicím orgánem v případě porušení článků 14 a 15, nebo v členských státech, jejichž měnou není euro, ve výši odpovídající hodnoty v národní měně ke dni 2. července 2014,

ii)

2 500 000 EUR nebo 2 % jejího celkového ročního obratu podle poslední dostupné účetní závěrky schválené řídicím orgánem v případě porušení článků 16 a 17, nebo v členských státech, jejichž měnou není euro, ve výši odpovídající hodnoty v národní měně ke dni 2. července 2014,

iii)

1 000 000 EUR v případě porušení článků 18, 19 a 20, nebo v členských státech, jejichž měnou není euro, ve výši odpovídající hodnoty v národní měně ke dni 2. července 2014.

Odkazy na příslušný orgán v tomto odstavci není dotčena schopnost příslušného orgánu uplatňovat své funkce jakýmkoli ze způsobů uvedených v čl. 23 odst. 1.

Pro účely prvního pododstavce písm. j) bodů i) a ii), pokud je právnická osoba mateřským podnikem nebo dceřiným podnikem, který je povinen sestavovat konsolidované účetní závěrky podle směrnice 2013/34/EU (28), je příslušným celkovým obratem celkový roční obrat nebo odpovídající druh příjmů podle příslušných účetních směrnic – směrnice Rady 86/635/EHS (29) pro banky a směrnice Rady 91/674/EHS (30) pro pojišťovny – vyplývající z nejnovější dostupné konsolidované účetní závěrky schválené řídicím orgánem vrcholného mateřského podniku.

3.   Členské státy mohou pro uvedené příslušné orgány stanovit i jiné pravomoci vedle těch, které jsou uvedeny v odstavci 2, a mohou stanovit vyšší úrovně sankcí, než jsou ty, které stanovuje uvedený odstavec.

Článek 31

Výkon pravomocí v oblasti dohledu a ukládání sankcí

1.   Členské státy zajistí, že při určování druhu a úrovně správních sankcí vezmou příslušné orgány v úvahu veškeré významné okolnosti, včetně, bude-li to vhodné:

a)

závažnosti a délky trvání porušení;

b)

míry odpovědnosti osoby odpovědné za porušení;

c)

finanční síly osoby odpovědné za porušení, což je vyjádřeno například celkovým obratem právnické osoby nebo ročním příjmem fyzické osoby;

d)

významu realizovaného zisku nebo zamezených ztrát pro osobu odpovědnou za porušení, pokud je lze určit;

e)

úrovně spolupráce osoby odpovědné za porušení s příslušným orgánem, aniž by byla dotčena nutnost zajistit vrácení realizovaných zisků či zamezených ztrát;

f)

předchozího porušení osobou odpovědnou za porušení, a

g)

opatření, která poté, co k porušení došlo, přijala osoba odpovědná za porušení pro to, aby se dané porušení neopakovalo.

2.   Příslušné orgány při výkonu svých pravomocí ukládat správní sankce a jiná správní opatření podle článku 30 navzájem úzce spolupracují, aby zajistily, že výkon jejich pravomoci v oblasti dohledu, vyšetřovací pravomoci a ukládané správní sankce a přijímaná jiná správní opatření jsou účinné a přiměřené podle tohoto nařízení. Své činnosti koordinují v souladu s článkem 25, aby se při výkonu svých pravomocí v oblasti dohledu a vyšetřovacích pravomocí a při ukládání správních sankcí v přeshraničních případech předešlo zdvojení a překrývání.

Článek 32

Oznamování porušení

1.   Členské státy zajistí, aby příslušné orgány zavedly účinné mechanismy, které umožní oznamování skutečných nebo možných porušení tohoto nařízení příslušným orgánům.

2.   Mechanismy uvedené v odstavci 1 zahrnují alespoň:

a)

zvláštní postupy pro příjem oznámení o porušení a následná opatření včetně zavedení bezpečných komunikačních kanálů pro tato oznámení;

b)

přiměřenou ochranu pro osoby pracující na základě pracovní smlouvy, v rámci jejich zaměstnání, které oznámí porušení nebo které jsou obviněny z porušení, a to přinejmenším před odplatou, diskriminací a ostatními druhy nespravedlivého zacházení;

c)

ochranu osobních údajů jak osoby, která oznamuje porušení, tak fyzické osoby, která se tohoto porušení údajně dopustila, včetně ochrany v souvislosti se zachováním mlčenlivosti o jejich totožnosti, a to ve všech fázích řízení a aniž jsou dotčeny vnitrostátní právní předpisy vyžadující zveřejnění těchto informací v rámci vyšetřování nebo následných soudních řízení.

3.   Členské státy požadují, aby zaměstnavatelé vykovávající činnosti, které jsou regulovány regulací finančních služeb, zavedli pro své zaměstnance vhodné vnitřní postupy, které jim umožní oznámit porušení tohoto nařízení.

4.   Členské státy mohou zavést finanční pobídky pro osoby, které nabízejí relevantní informace o možném porušení tohoto nařízení, jež jsou poskytovány v souladu s vnitrostátním právem, pokud pro tyto osoby již neexistují jiné právní nebo smluvní povinnosti oznamovat tyto informace a za předpokladu, že tyto informace jsou nové a že vedou k uložení správní nebo trestní sankce nebo přijetí jiného správního opatření za porušení tohoto nařízení.

5.   Komise přijme prováděcí akty za účelem upřesnění postupů uvedených v odstavci 1, včetně způsobu oznamování a následných zpráv, a opatření na ochranu osob zaměstnaných na základě pracovní smlouvy a opatření na ochranu osobních údajů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 36 odst. 2.

Článek 33

Výměna informací s orgánem ESMA

1.   Příslušné orgány poskytnou orgánu ESMA každoročně souhrnné informace o všech správních sankcích a jiných správních opatřeních uložených příslušným orgánem v souladu s články 30, 31 a 32. Orgán ESMA tyto informace zveřejní ve výroční zprávě. Příslušné orgány rovněž poskytnou orgánu ESMA každoročně anonymizované a souhrnné údaje o veškerých správních šetřeních uskutečněných v souladu s uvedenými články.

2.   Pokud členské státy v souladu s čl. 30 odst. 1 druhým pododstavcem stanovily za porušení uvedená ve zmíněném článku trestní sankce, poskytnou jejich příslušné orgány orgánu ESMA každoročně anonymizované a souhrnné údaje o veškerých uskutečněných trestních šetřeních a trestních sankcích uložených soudními orgány v souladu s články 30, 31 a 32. Orgán ESMA zveřejní údaje o uložených trestních sankcích ve výroční zprávě.

3.   V případě, že příslušný orgán uveřejnil správní nebo trestní sankce či jiná správní opatření, oznámí je současně orgánu ESMA.

4.   Pokud se uveřejněné správní nebo trestní sankce či jiná správní opatření vztahují na investiční podnik povolený v souladu se směrnicí 2014/65/EU, uvede orgán ESMA odkaz na uveřejněnou sankci či opatření v rejstříku investičních podniků podle čl. 5 odst. 3 uvedené směrnice.

5.   Za účelem jednotného uplatňování tohoto článku orgán ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem za účelem určení postupů a formulářů pro výměnu informací uvedených v tomto článku.

Orgán ESMA předloží uvedené návrhy prováděcích technických norem Komisi do 3. července 2016.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 34

Zveřejnění rozhodnutí

1.   S výhradou třetího pododstavce, příslušné orgány uveřejní jakékoli rozhodnutí o uložení správní sankce či jiného správního opatření za porušení tohoto nařízení na svých internetových stránkách ihned poté, co osoba, jíž se toto rozhodnutí týká, byla o tomto rozhodnutí informována. Při tomto zveřejnění se uvedou alespoň informace o druhu a povaze porušení a totožnosti osoby, které se týká dané rozhodnutí.

První pododstavec se nevztahuje na rozhodnutí ukládající opatření vyšetřovací povahy.

Pokud však má příslušný orgán na základě individuálního posouzení přiměřenosti uveřejnění těchto údajů za to, že uveřejnění totožnosti právnické osoby, jíž se toto rozhodnutí týká, nebo osobních údajů fyzické osoby by bylo nepřiměřené, nebo pokud by toto uveřejnění ohrozilo probíhající vyšetřování nebo stabilitu finančních trhů, příslušné orgány:

a)

zveřejnění rozhodnutí odloží, dokud důvody pro toto odložení nepominou;

b)

rozhodnutí uveřejní anonymně a způsobem, který je v souladu s vnitrostátním právem, pokud toto zveřejnění zajistí účinnou ochranu dotyčných osobních údajů;

c)

rozhodnutí neuveřejní v případě, že příslušný orgán má za to, že toto zveřejnění v souladu s písmeny a) nebo b) nebude dostatečné, aby zajistilo, že:

i)

stabilita finančních trhů nebude ohrožena, nebo

ii)

zveřejnění těchto rozhodnutí je nepřiměřené s ohledem na opatření, která jsou považována za méně významná.

Pokud se příslušný orgán rozhodne zveřejnit rozhodnutí anonymně podle třetího pododstavce písm. b), může odložit zveřejnění příslušných údajů na přiměřenou dobu, pokud se předpokládá, že důvody pro anonymní zveřejnění během této doby pominou.

2.   Je-li rozhodnutí předmětem odvolání k vnitrostátnímu soudnímu, správnímu či jinému orgánu, příslušné orgány rovněž tuto informaci okamžitě zveřejní na svých internetových stránkách, stejně jako veškeré následné informace týkající se výsledku takového odvolání. Každé rozhodnutí, kterým se ruší rozhodnutí, proti němuž lze podat odvolání, se rovněž uveřejňuje.

3.   Příslušné orgány zajistí, aby každé rozhodnutí, které se uveřejní v souladu s tímto článkem, zůstalo dostupné na jejich internetových stránkách po dobu alespoň pěti let od jeho uveřejnění. Osobní údaje obsažené v rámci zveřejnění se ponechají na internetových stránkách příslušného orgánu po dobu, která je nezbytně nutná v souladu s platnými předpisy pro ochranu údajů.

KAPITOLA 6

AKTY V PŘENESENÉ PRAVOMOCI A PROVÁDĚCÍ AKTY

Článek 35

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 6 odst. 5 a 6, čl. 12 odst. 5, čl. 17 odst. 2 třetím pododstavci, čl. 17 odst. 3 a čl. 19 odst. 13 nebo 14 je svěřena Komisi na dobu neurčitou ode dne 2. července 2014.

3.   Přenesení pravomoci uvedené v čl. 6 odst. 5 a 6, čl. 12 odst. 5, čl. 17 odst. 2 třetím pododstavci, čl. 17 odst. 3 a čl. 19 odst. 13 nebo 14 mohou Evropský parlament nebo Rada kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 6 odst. 5 a 6, čl. 12 odst. 5, čl. 17 odst. 2 třetím pododstavci, čl. 17 odst. 3 nebo čl. 19 odst. 13 nebo 14 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitku nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.

Článek 36

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen Evropský výbor pro cenné papíry zřízený rozhodnutím Komise 2001/528/ES (31). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

KAPITOLA 7

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 37

Zrušení směrnice 2003/6/ES a jejích prováděcích předpisů

Směrnice 2003/6/ES a směrnice Komise 2004/72/ES (32), 2003/125/ES (33) a 2003/124/ES (34) a nařízení Komise (ES) č. 2273/2003 (35) se zrušují s účinkem ode dne 3. července 2016. Odkazy na směrnici 2003/6/ES se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze II tohoto nařízení.

Článek 38

Zpráva

Komise do 3. července 2019 podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení, případně spolu s legislativním návrhem na jeho změny. Tato zpráva posoudí mimo jiné:

a)

vhodnost zavedení společných pravidel, pokud jde o potřebu toho, aby všechny členské státy byly povinny zavést správní sankce za obchodování zasvěcené osoby a manipulaci s trhem;

b)

skutečnost, zda je definice vnitřních informací dostačující k pokrytí veškerých informací, které příslušné orgány potřebují k tomu, aby účinně bojovaly proti zneužití trhu;

c)

vhodnost podmínek, za kterých je vydáván zákaz obchodování v souladu s čl. 19 odst. 11, s cílem určit, zda existují další okolnosti, za nichž by měl být zákaz udělen;

d)

posouzení možnosti vytvoření rámce Unie pro dohled nad evidencí příkazů napříč trhy v souvislosti se zneužitím trhu včetně doporučení pro takový rámec, a

e)

oblast působnosti ustanovení o referenčních hodnotách.

Pro účely výše prvního pododstavce písmene a) orgán ESMA vypracuje přehled o uplatňování správních sankcí a pokud se členské státy rozhodly zavést v souladu s čl. 30 odst. 1 za porušení tohoto nařízení podle uvedeného článku trestní sankce, provádění těchto trestních sankcí v členských státech. Tento přehled zahrnuje rovněž veškeré údaje předložené podle čl. 33 odst. 1 a 2.

Článek 39

Vstup v platnost a použitelnost

1.   Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.   Použije se od 3. července 2016 s výjimkou čl. 4 odst. 4 a 5, čl. 5 odst. 6, čl. 6 odst. 5 a 6, čl. 7 odst. 5, čl. 11 odst. 9, 10 a 11, čl. 12 odst. 5, čl. 13 odst. 7 a 11, čl. 16 odst. 5, čl. 17 odst. 2 druhého pododstavce, čl. 17 odst. 3, 10 a 11, čl. 18 odst. 9, čl. 19 odst. 13, 14 a 15, čl. 20 odst. 3, čl. 24 odst. 3, čl. 25 odst. 9, čl. 26 odst. 2 druhého, třetího a čtvrtého pododstavce, čl. 32 odst. 5 a čl. 33 odst. 5, které se použijí ode dne 2. července 2014.

3.   Členské státy do 3. července 2016 přijmou nezbytná opatření pro dosažení souladu s články 22, 23 a 30, čl. 31 odst. 1 a články 32 a 34.

4.   Odkazy v tomto nařízení na směrnici 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 600/2014 se do 3. ledna 2017 považují za odkazy na směrnici 2004/39/ES v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze IV směrnice 2014/65/EU, pokud uvedená srovnávací tabulka obsahuje ustanovení uvedené ve směrnici 2004/39/ES.

Pokud ustanovení této směrnice odkazují na organizované obchodní systémy, trhy pro růst malých a středních podniků, povolenky na emise nebo dražené produkty odvozené od povolenek na emise, tato ustanovení se použijí na organizované obchodní systémy, trhy pro růst malých a středních podniků, povolenky na emise nebo dražené produkty odvozené od povolenek na emise do 3. ledna 2017.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 16. dubna 2014.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

D. KOURKOULAS


(1)  Úř. věst. C 161, 7.6.2012, s. 3.

(2)  Úř. věst. C 181, 21.6.2012, s. 64.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 10. září 2013 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 14. dubna 2014.

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES ze dne 28. ledna 2003 o obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem (zneužívání trhu) (Úř. věst. L 96, 12.4.2003, s. 16).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 ze dne 25. října 2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií (Úř. věst. L 326, 8.12.2011, s. 1).

(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).

(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnice Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a o zrušení směrnice Rady 93/22/EHS (Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1).

(8)  Nařízení Komise (EU) č. 1031/2010 ze dne 12. listopadu 2010 o harmonogramu, správě a jiných aspektech dražeb povolenek na emise skleníkových plynů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství (Úř. věst. L 302, 18.11.2010, s. 1).

(9)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/25/ES ze dne 21. dubna 2004 o nabídkách převzetí (Úř. věst. L 142, 30.4.2004, s. 12).

(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (viz strana 349 v tomto čísle Úředního věstníku).

(11)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/57/EU ze dne 16. dubna 2014 o trestních sankcích za zneužívání trhu (směrnice o zneužívání trhu) (viz strana 179 v tomto čísle Úředního věstníku).

(12)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(14)  Nařízení Komise (ES) č. 2273/2003 ze dne 22. prosince 2003, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES, pokud jde o výjimky pro programy zpětného odkupu a stabilizace finančních nástrojů (Úř. věst. L 336, 23.12.2003, s. 33).

(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).

(17)  Úř. věst. C 177, 20.6.2012, s. 1.

(18)  Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

(19)  Nařízení Komise (ES) č. 1287/2006 ze dne 10. srpna 2006, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES, pokud jde o evidenční povinnosti investičních podniků, hlášení obchodů, transparentnost trhu, přijímání finančních nástrojů k obchodování a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice (Úř. věst. L 241, 2.9.2006, s. 1).

(20)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/30/EU ze dne 25. října 2012 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 54 druhého pododstavce Smlouvy o fungování Evropské unie při zakládání akciových společností a při udržování a změně jejich základního kapitálu, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 74).

(21)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (viz strana 84 v tomto čísle Úředního věstníku).

(22)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37).

(23)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).

(24)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES (Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 38).

(25)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

(26)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).

(27)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009 ze dne 13. července 2009, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 1).

(28)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).

(29)  Směrnice Rady 86/635/EHS ze dne 8. prosince 1986 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí (Úř. věst. L 372, 31.12.1986, s. 1).

(30)  Směrnice Rady 91/674/EHS ze dne 19. prosince 1991 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách pojišťoven (Úř. věst. L 374, 31.12.1991, s. 7).

(31)  Rozhodnutí Komise 2001/528/ES ze dne 6. června 2001 o zřízení Evropského výboru pro cenné papíry (Úř. věst. L 191, 13.7.2001, s. 45).

(32)  Směrnice Komise 2004/72/ES ze dne 29. dubna 2004, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES, pokud jde o uznávané tržní postupy, definici důvěrné informace ve vztahu ke komoditním derivátům, sestavení seznamů zasvěcených osob, oznamování transakcí osob s řídicí odpovědností a oznamování podezřelých transakcí (Úř. věst. L 162, 30.4.2004, s. 70).

(33)  Směrnice Komise 2003/125/ES ze dne 22. prosince 2003, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES, pokud jde o poctivé předkládání investičních doporučení a uveřejňování střetu zájmů (Úř. věst. L 339, 24.12.2003, s. 73).

(34)  Směrnice Komise 2003/124/ES ze dne 22. prosince 2003, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES, pokud jde o definici a uveřejňování důvěrných informací a definici manipulace s trhem (Úř. věst. L 339, 24.12.2003, s. 70).

(35)  Nařízení Komise (ES) č. 2273/2003 ze dne 22. prosince 2003, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES, pokud jde o výjimky pro programy zpětného odkupu a stabilizace finančních nástrojů (Úř. věst. L 336, 23.12.2003, s. 33).


PŘÍLOHA I

A.   Ukazatele manipulativního jednání souvisejícího s nepravdivými nebo zavádějícími signály a se zajištěním ceny

Pro účely uplatňování čl. 12 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení a aniž jsou dotčeny formy jednání uvedené v odstavci 2 téhož článku, účastníci trhu a příslušné orgány musejí při šetření obchodů nebo pokynů k obchodování vzít v úvahu ukazatele z níže uvedeného demonstrativního výčtu, které by však neměly být nutně samy o sobě považovány za projev manipulace s trhem:

a)

míra, do jaké zadané pokyny k obchodování nebo uskutečněné obchody představují významný podíl denního objemu obchodů s příslušným finančním nástrojem, související spotovou komoditní smlouvou nebo draženým produktem odvozeným od povolenek na emise, zejména když tyto činnosti vedou k významné změně jejich cen;

b)

míra, do jaké pokyny k obchodování zadané nebo obchody uskutečněné osobami s významnou kupní či prodejní pozicí u finančního nástroje, související spotové komoditní smlouvy nebo draženého produktu odvozeného od povolenek na emise vedou k významným změnám cen daného finančního nástroje, související spotové komoditní smlouvy nebo draženého produktu odvozeného od povolenek na emise;

c)

zda uskutečněné obchody nevedou ke změně skutečného vlastníka finančního nástroje, související spotové komoditní smlouvy nebo draženého produktu odvozeného od povolenek na emise;

d)

míra, do jaké zadané pokyny k obchodování nebo uskutečněné obchody či zrušené pokyny zahrnují zvrat pozic v krátkém období a představují významný podíl denního objemu obchodů s příslušným finančním nástrojem, související spotovou komoditní smlouvou nebo draženým produktem odvozeným od povolenek na emise a mohou být spojeny s významnými změnami ceny finančního nástroje, související spotové komoditní smlouvy nebo draženého produktu odvozeného od povolenek na emise;

e)

míra, do jaké se zadané pokyny k obchodování nebo uskutečněné obchody koncentrují v krátkém časovém úseku burzovního dne a vedou ke změně ceny, která se následně obrátí;

f)

míra, do jaké zadané pokyny k obchodování změní zastoupení nejvýhodnější nabídky nebo prodejní ceny u finančního nástroje, související spotové komoditní smlouvy nebo draženého produktu odvozeného od povolenek na emise, nebo obecněji zastoupení knihy objednávek, která je k dispozici účastníkům trhu, a jsou odstraněny před tím, než jsou provedeny, a

g)

míra, do jaké jsou pokyny k obchodování zadány nebo obchody uskutečněny v době nebo zhruba kolem doby, kdy se počítají referenční ceny, vypořádací ceny a ocenění, a vedou ke změnám cen, které mají vliv na tyto ceny a ocenění.

B.   Ukazatele manipulativního jednání souvisejícího s využíváním fiktivních prostředků nebo jakékoli jiné formy klamavého nebo lstivého jednání

Pro účely uplatňování čl. 12 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení a aniž jsou dotčeny formy jednání uvedené v odstavci 2 téhož článku, účastníci trhu a příslušné orgány musejí při šetření obchodů nebo pokynů k obchodování vzít v úvahu ukazatele z níže uvedeného demonstrativního výčtu, které by však neměly být nutně samy o sobě považovány za projev manipulace s trhem:

a)

zda pokynům k obchodování zadaným nebo obchodům uskutečněným určitými osobami předchází nebo po nich následuje šíření nepravdivých či zavádějících informací týmiž osobami či osobami s nimi propojenými, a

b)

zda jsou určitými osobami zadány pokyny k obchodování nebo uskutečněny obchody předtím nebo poté, co tytéž osoby nebo osoby s nimi propojené vydají nebo rozšíří investiční doporučení, která jsou chybná či zkreslená nebo očividně ovlivněná materiálním zájmem.


PŘÍLOHA II

Srovnávací tabulka

Toto nařízení (MAR)

Směrnice 2003/6/ES

Článek 1

 

Článek 2

 

Čl. 2 odst. 1 písm. a)

Čl. 9 první pododstavec

Čl. 2 odst. 1 písm. b)

 

Čl. 2 odst. 1 písm. c)

 

Čl. 2 odst. 1 písm. d)

Čl. 9 druhý odstavec

Čl. 2 odst. 3

Čl. 9 první odstavec

Čl. 2 odst. 4

Čl. 10 písm. a)

Bod 1 čl. 3 odst. 1

Čl. 1 odst. 3

Bod 2 čl. 3 odst. 1

 

Bod 3 čl. 3 odst. 1

 

Bod 4 čl. 3 odst. 1

 

Bod 5 čl. 3 odst. 1

 

Bod 6 čl. 3 odst. 1

Čl. 1 odst. 4

Bod 7 čl. 3 odst. 1

 

Bod 8 čl. 3 odst. 1

 

Bod 9 čl. 3 odst. 1

Čl. 1 odst. 5

Bod 10 čl. 3 odst. 1

 

Bod 11 čl. 3 odst. 1

 

Bod 12 čl. 3 odst. 1

Čl. 1 odst. 7

Bod 13 čl. 3 odst. 1

Čl. 1 odst. 6

Bod 14 až 35 čl. 3 odst. 1

 

Článek 4

 

Článek 5

Článek 8

Čl. 6 odst. 1

Článek 7

Čl. 6 odst. 2

 

Čl. 6 odst. 3

 

Čl. 6 odst. 4

 

Čl. 6 odst. 5

 

Čl. 6 odst. 6

 

Čl. 6 odst. 7

 

Čl. 7 odst. 1 písm. a)

Čl. 1 odst. 1 první odstavec

Čl. 7 odst. 1 písm. b)

Čl. 1 odst. 1 druhý odstavec

Čl. 7 odst. 1 písm. c)

 

Čl. 7 odst. 1 písm. d)

Čl. 1 odst. 1 třetí odstavec

Čl. 7 odst. 2

 

Čl. 7 odst. 3

 

Čl. 7 odst. 4

 

Čl. 7 odst. 5

 

Čl. 8 odst. 1

Čl. 2 odst. 1 první pododstavec

Čl. 8 odst. 2

 

Čl. 8 odst. 2 písm. a)

Čl. 3 písm. b)

Čl. 8 odst. 2 písm. b)

 

Čl. 8 odst. 3

 

Čl. 8 odst. 4 písm. a)

Čl. 2 odst. 1 písm. a)

Čl. 8 odst. 4 písm. b)

Čl. 2 odst. 1 písm. b)

Čl. 8 odst. 4 písm. c)

Čl. 2 odst. 1 písm. c)

Čl. 8 odst. 4 písm. d)

Čl. 2 odst. 1 písm. d)

Čl. 8 odst. 4 druhý pododstavec

Článek 4

Čl. 8 odst. 5

Čl. 2 odst. 2

Čl. 9 odst. 1

 

Čl. 9 odst. 2

 

Čl. 9 odst. 3 písm. a)

Čl. 2 odst. 3

Čl. 9 odst. 3 písm. b)

Čl. 2 odst. 3

Čl. 9 odst. 4

 

Čl. 9 odst. 5

 

Čl. 9 odst. 6

 

Čl. 10 odst. 1

Čl. 3 písm. a)

Čl. 10 odst. 2

 

Článek 11

 

Čl. 12 odst. 1

 

Čl. 12 odst. 1 písm. a)

Čl. 1 odst. 2 písm. a)

Čl. 12 odst. 1 písm. b)

Čl. 1 odst. 2 písm. b)

Čl. 12 odst. 1 písm. c)

Čl. 1 odst. 2 písm. c)

Čl. 12 odst. 1 písm. d)

 

Čl. 12 odst. 2 písm. a)

Čl. 1 odst. 2 druhý odstavec první odrážka

Čl. 12 odst. 2 písm. b)

Čl. 1 odst. 2 druhý odstavec druhá odrážka

Čl. 12 odst. 2 písm. c)

 

Čl. 12 odst. 2 písm. d)

Čl. 1 odst. 2 druhý odstavec třetí odrážka

Čl. 12 odst. 2 písm. e)

 

Čl. 12 odst. 3

 

Čl. 12 odst. 4

 

Čl. 12 odst. 5

Čl. 1 odst. 2 třetí odstavec

Čl. 13 odst. 1

Čl. 1 odst. 2 písm. a) druhý odstavec

Čl. 13 odst. 1

 

Čl. 13 odst. 2

 

Čl. 13 odst. 3

 

Čl. 13 odst. 4

 

Čl. 13 odst. 5

 

Čl. 13 odst. 6

 

Čl. 13 odst. 7

 

Čl. 13 odst. 8

 

Čl. 13 odst. 9

 

Čl. 13 odst. 10

 

Čl. 13 odst. 11

 

Čl. 14 písm. a)

Čl. 2 odst. 1 první odstavec

Čl. 14 písm. b)

Čl. 3 písm. b)

Čl. 14 písm. c)

Čl. 3 písm. a)

Článek 15

Článek 5

Čl. 16 odst. 1

Čl. 6 odst. 6

Čl. 16 odst. 2

Čl. 6 odst. 9

Čl. 16 odst. 3

 

Čl. 16 odst. 4

 

Čl. 16 odst. 5

Čl. 6 odst. 10 sedmá odrážka

Čl. 17 odst. 1

Čl. 6 odst. 1

Čl. 17 odst. 1 třetí pododstavec

Čl. 9 třetí odstavec

Čl. 17 odst. 2

 

Čl. 17 odst. 3

 

Čl. 17 odst. 4

Čl. 6 odst. 2

Čl. 17 odst. 5

 

Čl. 17 odst. 6

 

Čl. 17 odst. 7

 

Čl. 17 odst. 8

Čl. 6 odst. 3 první a druhý pododstavec

Čl. 17 odst. 9

 

Čl. 17 odst. 10

Čl. 6 odst. 10 první a druhá odrážka

Čl. 17 odst. 11

 

Čl. 18 odst. 1

Čl. 6 odst. 3 třetí pododstavec

Čl. 18 odst. 2

 

Čl. 18 odst. 3

 

Čl. 18 odst. 4

 

Čl. 18 odst. 5

 

Čl. 18 odst. 6

 

Čl. 18 odst. 7

Čl. 9 třetí pododstavec

Čl. 18 odst. 8

 

Čl. 18 odst. 9

Čl. 6 odst. 10 čtvrtá odrážka

Čl. 19 odst. 1

Čl. 6 odst. 4

Čl. 19 odst. 1 písm. a)

Čl. 6 odst. 4

Čl. 19 odst. 1 písm. b)

 

Čl. 19 odst. 2

 

Čl. 19 odst. 3

 

Čl. 19 odst. 4 písm. a)

 

Čl. 19 odst. 4 písm. b)

 

Čl. 19 odst. 5 až 13

 

Čl. 19 odst. 14

Čl. 6 odst. 10 pátá odrážka

Čl. 19 odst. 15

Čl. 6 odst. 10 pátá odrážka

Čl. 20 odst. 1

Čl. 6 odst. 5

Čl. 20 odst. 2

Čl. 6 odst. 8

Čl. 20 odst. 3

Čl. 6 odst. 10 šestá odrážka a čl. 6 odst. 11

Článek 21

Čl. 1 odst. 2 písm. c) druhá věta

Článek 22

Čl. 11 první odstavec a článek 10

Čl. 23 odst. 1

Čl. 12 odst. 1

Čl. 23 odst. 1 písm. a)

Čl. 12 odst. 1 písm. a)

Čl. 23 odst. 1 písm. b)

Čl. 12 odst. 1 písm. b)

Čl. 23 odst. 1 písm. c)

Čl. 12 odst. 1 písm. c)

Čl. 23 odst. 1 písm. d)

Čl. 12 odst. 1 písm. d)

Čl. 23 odst. 2 písm. a)

Čl. 12 odst. 2 písm. a)

Čl. 23 odst. 2 písm. b)

Čl. 12 odst. 2 písm. b)

Čl. 23 odst. 2 písm. c)

 

Čl. 23 odst. 2 písm. d)

Čl. 12 odst. 2 písm. c)

Čl. 23 odst. 2 písm. e)

 

Čl. 23 odst. 2 písm. f)

 

Čl. 23 odst. 2 písm. g)

Čl. 12 odst. 2 písm. d)

Čl. 23 odst. 2 písm. h)

Čl. 12 odst. 2 písm. d)

Čl. 23 odst. 2 písm. i)

Čl. 12 odst. 2 písm. g)

Čl. 23 odst. 2 písm. j)

Čl. 12 odst. 2 písm. f)

Čl. 23 odst. 2 písm. k)

Čl. 12 odst. 2 písm. e)

Čl. 23 odst. 2 písm. l)

Čl. 12 odst. 2 písm. h)

Čl. 23 odst. 2 písm. m)

Čl. 6 odst. 7

Čl. 23 odst. 3

 

Čl. 23 odst. 4

 

Čl. 24 odst. 1

Čl. 15a odst. 1

Čl. 24 odst. 2

Čl. 15a odst. 2

Čl. 24 odst. 3

 

Čl. 25 odst. 1 první pododstavec

Čl. 16 odst. 1

Čl. 25 odst. 2

Čl. 16 odst. 2 a čl. 16 odst. 4 čtvrtý pododstavec

Čl. 25 odst. 2 písm. a)

Čl. 16 odst. 2 druhý pododstavec první odrážka a čl. 16 odst. 4 čtvrtý pododstavec

Čl. 25 odst. 2 písm. b)

 

Čl. 25 odst. 2 písm. c)

Čl. 16 odst. 2 druhý pododstavec druhá odrážka a čl. 16 odst. 4 čtvrtý pododstavec

Čl. 25 odst. 2 písm. d)

Čl. 16 odst. 2 druhý pododstavec třetí odrážka a čl. 16 odst. 4 čtvrtý pododstavec

Čl. 25 odst. 3

 

Čl. 25 odst. 4

Čl. 16 odst. 2 první věta

Čl. 25 odst. 5

Čl. 16 odst. 3

Čl. 25 odst. 6

Čl. 16 odst. 4

Čl. 25 odst. 7

Čl. 16 odst. 2 čtvrtý pododstavec a čl. 16 odst. 4 čtvrtý pododstavec

Čl. 25 odst. 8

 

Čl. 25 odst. 9

Čl. 16 odst. 5

Článek 26

 

Čl. 27 odst. 1

 

Čl. 27 odst. 2

 

Čl. 27 odst. 3

Článek 13

Článek 28

 

Článek 29

 

Čl. 30 odst. 1 první pododstavec

Čl. 14 odst. 1

Čl. 30 odst. 1 písm. a)

 

Čl. 30 odst. 1 písm. b)

Čl. 14 odst. 3

Čl. 30 odst. 2

 

Čl. 30 odst. 3

 

Článek 31

 

Článek 32

 

Čl. 33 odst. 1

Čl. 14 odst. 5 první pododstavec

Čl. 33 odst. 2

 

Čl. 33 odst. 3

Čl. 14 odst. 5 druhý pododstavec

Čl. 33 odst. 4

Čl. 14 odst. 5 třetí pododstavec

Čl. 33 odst. 5

 

Čl. 34 odst. 1

Čl. 14 odst. 4

Čl. 34 odst. 2

 

Čl. 34 odst. 3

 

Článek 35

 

Čl. 36 odst. 1

Čl. 17 odst. 1

Čl. 36 odst. 2

 

Článek 37

Článek 20

Článek 38

 

Článek 39

Článek 21

Příloha

 


Top