Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32006R1083

Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999

OJ L 210, 31.7.2006, p. 25–78 (ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, SK, SL, FI, SV)
Special edition in Bulgarian: Chapter 14 Volume 002 P. 64 - 117
Special edition in Romanian: Chapter 14 Volume 002 P. 64 - 117
Special edition in Croatian: Chapter 14 Volume 002 P. 120 - 173

No longer in force, Date of end of validity: 31/12/2013; Zrušeno 32013R1303

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2006/1083/oj

31.7.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 210/25


NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1083/2006

ze dne 11. července 2006

o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 161 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na souhlas Evropského parlamentu (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (3),

s ohledem na stanovisko Účetního dvora (4),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Článek 158 Smlouvy stanoví, že se Společenství za účelem posilování hospodářské a sociální soudržnosti zaměří na snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a na snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů nebo ostrovů, včetně venkovských oblastí. Článek 159 Smlouvy stanoví, že tuto činnost mají podporovat strukturální fondy, Evropská investiční banka (EIB) a jiné dostupné finanční nástroje.

(2)

Politika soudržnosti by měla přispívat ke zvyšování růstu, konkurenceschopnosti a zaměstnanosti začleněním priorit Společenství v oblasti udržitelného rozvoje, jak byly definovány na zasedáních Evropské rady v Lisabonu ve dnech 23. a 24. března 2000 a v Göteborgu ve dnech 15. a 16. června 2001.

(3)

V rozšířené Evropské unii došlo k prohloubení hospodářských, sociálních a územních rozdílů na regionální i celostátní úrovni. V celém Společenství by proto měla být posílena opatření v oblasti konvergence, konkurenceschopnosti a zaměstnanosti.

(4)

Zvýšení počtu pozemních i mořských hranic Společenství a zvětšení jeho území znamená, že by se měla zvýšit přidaná hodnota přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce ve Společenství.

(5)

Do programování strukturální pomoci by měl být v zájmu dosažení větší součinnosti intervence jednotlivých fondů začleněn Fond soudržnosti.

(6)

Měla by se upřesnit úloha nástrojů poskytujících podporu pro rozvoj venkova, zejména Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova podle nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (5), jakož i pro odvětví rybolovu, zejména Evropského rybářského fondu. Tyto nástroje by měly být začleněny do nástrojů společné zemědělské politiky a společné rybářské politiky a koordinovány s nástroji politiky soudržnosti.

(7)

Fondy poskytující pomoc v rámci politiky soudržnosti se proto omezují na Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond (ESF) a Fond soudržnosti. Pravidla použitelná pro jednotlivé fondy budou stanovena v prováděcích nařízeních přijatých podle článků 148, 161 a 162 Smlouvy.

(8)

Podle článku 55 nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 ze dne 21. června 1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech (6) má Rada na návrh Komise uvedené nařízení přezkoumat do 31. prosince 2006. Aby mohla být provedena reforma fondů navrhovaná v tomto nařízení, mělo by být nařízení (ES) č. 1260/1999 zrušeno.

(9)

Pro zvýšení přidané hodnoty politiky soudržnosti Společenství by se činnost strukturálních fondů a Fondu soudržnosti měla zintenzívnit a zjednodušit a cíle stanovené v nařízení (ES) č. 1260/1999 by se měly odpovídajícím způsobem znovu definovat tak, aby usilovaly o konvergenci členských států a regionů, regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost, jakož i evropskou územní spolupráci.

(10)

V rámci těchto tří cílů by se měly brát náležitě v úvahu jak hospodářské a sociální, tak i územní charakteristiky.

(11)

Nejvzdálenější regiony by měly mít prospěch ze zvláštních opatření a doplňkového financování pro vyrovnání znevýhodnění plynoucích z faktorů uvedených v čl. 299 odst. 2 Smlouvy.

(12)

Problémy dostupnosti a vzdálenosti od velkých trhů, kterým čelí oblasti s mimořádně nízkou hustotou obyvatelstva, jak je uvedeno v Protokolu č. 6 o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle 6 v rámci strukturálních fondů ve Finsku a Švédsku k aktu o přistoupení z roku 1994, vyžadují vhodný způsob financování, kterým by se vyrovnaly dopady těchto znevýhodnění.

(13)

Vzhledem k významu udržitelného rozvoje měst a přínosu měst zejména střední velikosti k regionálnímu rozvoji by se měla městům věnovat větší pozornost a rozvíjet jejich úloha při programování s cílem podpořit obnovu měst.

(14)

Fondy by měly přijmout zvláštní a doplňková opatření k opatřením Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského rybářského fondu na podporu hospodářské diverzifikace venkovských oblastí a oblastí závislých na rybolovu.

(15)

Opatření pro oblasti s přírodním znevýhodněním, tj. některé ostrovy, hornaté oblasti a oblasti s nízkou hustotou obyvatelstva, jakož i pro určité hraniční oblasti Společenství po rozšíření by měla být posílena tak, aby odpovídala jejich konkrétním rozvojovým obtížím.

(16)

Měla by být stanovena objektivní kritéria pro určování způsobilých regionů a oblastí. K tomuto účelu by mělo být určení prioritních regionů a oblastí na úrovni Společenství založeno na společném systému klasifikace regionů stanoveném nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (7).

(17)

Cíl „Konvergence“ má zahrnout členské státy a regiony, jejichž rozvoj zaostává. Tento cíl je zaměřen na regiony, jejichž hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele měřený paritou kupní síly je nižší než 75 % průměru Společenství. Regiony postižené statistickým dopadem souvisejícím se snížením průměru Společenství po rozšíření Evropské unie mají z tohoto důvodu dostávat značnou přechodnou podporu, aby mohly dokončit konvergenční proces. Tato podpora má skončit v roce 2013 a poté nemá následovat další přechodné období. Členské státy, na něž je zaměřen cíl „Konvergence“ a jejichž hrubý národní důchod (HND) na obyvatele je nižší než 90 % průměru Společenství, mají čerpat podporu v rámci Fondu soudržnosti.

(18)

Cíl „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ má zahrnout území Společenství mimo cíl „Konvergence“. Způsobilé regiony jsou regiony cíle 1 v programovém období 2000–2006, které již nadále nesplňují kritéria regionální způsobilosti cíle „Konvergence“, a které proto čerpají přechodnou podporu, jakož i všechny ostatní regiony Společenství.

(19)

Cíl „Evropská územní spolupráce“ má zahrnout regiony v blízkosti pozemních nebo mořských hranic, oblasti nadnárodní spolupráce definované s ohledem na opatření prosazující integrovaný územní rozvoj a podporu meziregionální spolupráce a výměny zkušeností.

(20)

Zlepšení a zjednodušení spolupráce podél vnějších hranic Společenství vyžaduje využívání nástrojů vnější pomoci Společenství, zejména nástroje evropského sousedství a partnerství a nástroje předvstupní pomoci, zřízeného nařízením Rady (ES) č. 1085/2006 (8).

(21)

Příspěvek z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro spolupráci podél vnějších hranic Společenství pomáhá k odstraňování zásadních regionálních rozdílů ve Společenství, a tím i k posílení jeho hospodářské a sociální soudržnosti.

(22)

Činnosti fondů a operace, na jejichž financování se podílejí, by měly být provázány s ostatními politikami Společenství a v souladu s právními předpisy Společenství.

(23)

Činnost Společenství by měla doplňovat činnost členských států nebo by jejím cílem mělo být k této činnosti přispívat. Partnerství by mělo být posíleno pomocí ujednání umožňujících účast různých typů partnerů, zejména regionálních a místních orgánů, s plným zřetelem k institucionálnímu uspořádání členských států.

(24)

Víceleté programování by mělo být zaměřeno na dosažení cílů fondů zajištěním dostupnosti potřebných finančních zdrojů a soudržnosti a trvání společné činnosti Společenství a členských států.

(25)

Jelikož cílů „Konvergence“, „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ a „Evropská územní spolupráce“ nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států z důvodu rozsahu rozdílů a omezených finančních zdrojů členských států a regionů způsobilých v rámci cíle „Konvergence“, a může jich být proto lépe dosaženo na úrovni Společenství prostřednictvím víceleté záruky financování Společenství, která umožňuje, aby se politika soudržnosti soustředila na priority Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

(26)

Je vhodné, aby byly stanoveny měřitelné cíle, o jejichž splnění mají členské státy Evropské unie ve složení před 1. květnem 2004 usilovat prostřednictvím výdajů v rámci cílů „Konvergence“ a „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ v zájmu podpory konkurenceschopnosti a tvorby pracovních míst. Je nezbytné určit vhodné způsoby, jakými měřit a vykazovat plnění těchto cílů.

(27)

Je vhodné posílit subsidiaritu a proporcionalitu intervence strukturálních fondů a Fondu soudržnosti.

(28)

Podle článku 274 Smlouvy by v souvislosti se sdíleným řízením měly být stanoveny podmínky umožňující Komisi výkon jejích povinností souvisejících s plněním souhrnného rozpočtu Evropských společenství a objasněny povinnosti, které vyplývají ze spolupráce s členskými státy. Uplatňování těchto podmínek by mělo umožnit Komisi ujistit se o tom, že členské státy využívají fondy legálním a řádným způsobem a v souladu se zásadou řádného finančního řízení ve smyslu finančního nařízení.

(29)

Aby byl zajištěn skutečný hospodářský dopad, neměly by příspěvky ze strukturálních fondů podle tohoto nařízení nahrazovat veřejné výdaje členských států. Ověření zásady adicionality prostřednictvím partnerství by se mělo vzhledem k objemu přidělených finančních zdrojů soustředit na regiony způsobilé v rámci cíle „Konvergence“ a může vést k finanční opravě v případě, že zásada adicionality není dodržena.

(30)

V rámci úsilí o hospodářskou a sociální soudržnost má Společenství ve všech fázích provádění fondů za cíl odstraňovat nerovnosti a podporovat rovné zacházení pro muže a ženy, jak je stanoveno v článcích 2 a 3 Smlouvy, jakož i bojovat proti diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo světového názoru, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace.

(31)

Komise by měla objektivní a průhlednou metodou vypracovat orientační roční rozpis dostupných položek závazků, s přihlédnutím k návrhu Komise, závěrům ze zasedání Evropské rady ve dnech 15. a 16. prosince 2005 a interinstitucionální dohodě ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (9), s cílem dosáhnout významného soustředění na regiony, jejichž rozvoj zaostává, včetně regionů, které čerpají přechodnou podporu z důvodu statistického dopadu.

(32)

Finanční prostředky určené na cíl „Konvergence“ by měly být zvýšeny vzhledem k větším rozdílům v rozšířené Evropské unii, úsilí o cíl „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ za účelem zlepšení konkurenceschopnosti a zaměstnanosti ve zbytku Společenství by mělo být zachováno a zdroje pro cíl „Evropská územní spolupráce“ by měly být zvýšeny vzhledem k její zvláštní přidané hodnotě.

(33)

Každoroční prostředky přidělované určitému členskému státu z fondů by měly být omezeny stropem stanoveným s ohledem na jeho schopnost tyto prostředky využít.

(34)

3 % prostředků ze strukturálních fondů přidělovaných členským státům v rámci cílů „Konvergence“ a „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ mohou být umístěna do národní rezervy pro odměňování výkonu.

(35)

Prostředky, které jsou dostupné z fondů, by se pro účely programování měly paušálně indexovat.

(36)

Ke zvýšení strategického obsahu a k podpoře průhlednosti politiky soudržnosti pomocí propojení s prioritami Společenství by měla Rada na návrh Komise přijmout strategické směry. Rada by měla posoudit provádění těchto strategických směrů členskými státy na základě strategických zpráv Komise.

(37)

Je vhodné, aby každý členský stát na základě strategických směrů přijatých Radou vypracoval ve spolupráci s Komisí národní referenční dokument o své rozvojové strategii, který by měl tvořit rámec pro přípravu operačních programů. Na základě národní strategie by měla Komise vzít na vědomí národní strategický referenční rámec a přijmout rozhodnutí o jeho určitých prvcích.

(38)

Programování a řízení strukturálních fondů by se mělo zjednodušit s ohledem na jejich specifickou povahu vypracováním operačních programů, které budou financovány buď Evropským fondem pro regionální spolupráci, nebo Evropským sociálním fondem, přičemž oba fondy budou schopny doplňkovým a omezeným způsobem financovat opatření, která spadají do působnosti druhého fondu.

(39)

Za účelem zlepšení doplňkovosti a zjednodušení provádění by se měla pomoc z Fondu soudržnosti a z Evropského fondu pro regionální rozvoj programovat společně v případě operačních programů v oblasti dopravy a životního prostředí a měla by mít celostátní územní působnost.

(40)

Programování by mělo zajistit koordinaci fondů navzájem a s ostatními stávajícími finančními nástroji, Evropskou investiční bankou a Evropským investičním fondem (EIF). Tato koordinace by měla rovněž zahrnovat přípravu komplexních finančních plánů a partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem.

(41)

Je vhodné zajistit, aby zlepšený přístup k financování a inovační finanční inženýrství byly k dispozici zejména pro velmi malé, malé a střední podniky a pro investice do partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem a do dalších projektů zahrnutých v integrovaném plánu udržitelného rozvoje měst. Členské státy mohou rozhodnout, že zřídí podílový fond prostřednictvím zadání veřejné zakázky podle platné právní úpravy veřejných zakázek, včetně veškerých odchylek ve vnitrostátním právu slučitelných s právem Společenství. V jiných případech, kdy jsou členské státy přesvědčeny, že platná právní úprava veřejných zakázek není použitelná, odůvodňuje definice úkolů Evropského investičního fondu a Evropské investiční banky skutečnost, že jim členské státy udělí grant, tj. přímý finanční příspěvek z operačních programů prostřednictvím daru. Vnitrostátní právo může za stejných podmínek umožňovat udělení grantu jiným finančním institucím bez výzvy k předkládání nabídek.

(42)

Při posuzování velkých projektů produktivních investic by Komise měla mít veškeré informace nezbytné k posouzení, zda finanční příspěvek z fondů nezpůsobí podstatnou ztrátu pracovních míst s ohledem na stávající rozmístění v rámci Evropské unie, aby se zajistilo, že financování Společenství nepodporuje přemísťování výroby uvnitř Evropské unie.

(43)

Programové období bude trvat po jediné období sedmi let, aby bylo zachováno zjednodušení řídicího systému definovaného v nařízení (ES) č. 1260/1999.

(44)

Členské státy a řídící orgány mohou v rámci operačních programů spolufinancovaných Evropským fondem pro regionální rozvoj stanovit pravidla pro meziregionální spolupráci a vzít v úvahu zvláštní rysy oblastí s přírodním znevýhodněním.

(45)

V zájmu řešení potřeby zjednodušení a decentralizace by se programování a finanční řízení mělo provádět pouze na úrovni operačních programů a prioritních os a mělo by se upustit od rámce podpory Společenství a komplementu programu stanovených v nařízení (ES) č. 1260/1999.

(46)

U priorit týkajících se obnovy měst mohou členské státy, regiony a řídící orgány v operačních programech spolufinancovaných Evropským fondem pro regionální rozvoj v rámci cílů „Konvergence“ a „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ zajistit přenesení působnosti na městské orgány.

(47)

Dodatečné příděly na kompenzaci dodatečných nákladů, jimž čelí nejvzdálenější regiony, by měly být začleněny do operačních programů financovaných v těchto regionech Evropským fondem pro regionální rozvoj.

(48)

Měla by existovat samostatná ustanovení pro provádění cíle „Evropská územní spolupráce“, financovaného Evropským fondem pro regionální rozvoj.

(49)

Komise by měla mít možnost schvalovat velké projekty zahrnuté do operačních programů, v případě potřeby po konzultaci s Evropskou investiční bankou, aby bylo možno vyhodnotit jejich účel, dopad a opatření pro plánované využití zdrojů Společenství.

(50)

Je vhodné určit druhy opatření, jež by fondy měly podporovat v podobě technické pomoci.

(51)

Je třeba zajistit, aby byly vyčleněny dostatečné zdroje na pomoc členským státům při přípravě a posuzování projektů. Při poskytování této pomoci je činná Evropská investiční banka, a Komise by jí měla mít možnost udělit grant k tomuto účelu.

(52)

Stejně tak je vhodné stanovit, že by Komise měla mít možnost udělit grant Evropskému investičnímu fondu na vyhodnocení potřeby inovačních nástrojů finančního inženýrství, které jsou dostupné pro velmi malé, malé a střední podniky.

(53)

Z výše uvedených důvodů by Komise měla mít možnost udělit grant Evropské investiční bance a Evropskému investičnímu fondu na opatření technické pomoci v oblasti udržitelného rozvoje měst nebo na podporu restrukturalizačních opatření za účelem udržitelné hospodářské činnosti v regionech významně postižených hospodářskou krizí.

(54)

Účinnost pomoci z fondů rovněž závisí na zapracování spolehlivého hodnocení do programování a monitorování. V tomto ohledu by měly být přesně stanoveny povinnosti členských států a Komise.

(55)

Členské státy si mohou v rámci svého národního přídělu podle cílů „Konvergence“ a „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ ustanovit malou rezervu, aby byly schopny rychle reagovat na nečekané odvětvové nebo místní otřesy vzniklé následkem socioekonomické restrukturalizace nebo vyplývající z obchodních dohod.

(56)

Je vhodné definovat, jaké výdaje v členském státě mohou být zařazeny do veřejných výdajů pro účely výpočtu celkového národního veřejného příspěvku na operační program; za tímto účelem je vhodné odkazovat na příspěvek „veřejnoprávních subjektů“, jak jsou definovány ve směrnicích Společenství o zadávání veřejných zakázek, neboť tyto subjekty zahrnují několik druhů veřejných nebo soukromých subjektů zřízených za zvláštním účelem uspokojování potřeb obecného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu a které jsou ovládány státem nebo regionálními či místními orgány.

(57)

Je nutné určit prvky pro úpravu příspěvků z fondů na operační programy, zejména za účelem posílení multiplikačního účinku zdrojů Společenství. Rovněž je vhodné stanovit pro každý typ fondu a cíl maximální výši příspěvků z fondů, které nelze překročit.

(58)

Rovněž je nutné definovat pojem projektu vytvářejícího příjmy a stanovit zásady a pravidla Společenství pro výpočet příspěvku z fondů. U některých projektů není objektivně možné odhadnout příjmy dopředu, a proto je nutné stanovit metodiku zajišťující, že tyto příjmy budou vyloučeny z veřejného financování.

(59)

Je třeba určit počátek a konec období pro způsobilost výdajů za účelem vytvoření jednotného a spravedlivého pravidla platného pro provádění fondů v celém Společenství. Pro usnadnění provádění operačních programů je vhodné stanovit, že období pro způsobilost výdajů může začít před 1. lednem 2007, pokud dotyčný členský stát před tímto dnem předloží operační program.

(60)

V souladu se zásadou subsidiarity a s výhradou výjimek stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj (10), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1081/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském sociálním fondu (11) a nařízení Rady (ES) č. 1084/2006 ze dne 11. července 2006 o Fondu soudržnosti (12) by měla existovat vnitrostátní pravidla pro způsobilost výdajů.

(61)

Pro zajištění účinnosti, spravedlnosti a udržitelného vlivu intervence fondů by měla existovat ustanovení, která zaručí, že investice do podniků budou dlouhodobé, a zabrání tomu, aby byly tyto fondy využívány pro zavádění nenáležitých výhod. Je nutno zajistit, aby investice využívající pomoci fondů mohly být odepisovány po dostatečně dlouhou dobu.

(62)

Členské státy by měly přijmout odpovídající opatření pro zajištění řádného fungování svých řídicích a kontrolních systémů. K tomuto účelu je nutno stanovit obecné zásady a nezbytné funkce, které mají plnit kontrolní systémy všech operačních programů na základě všech právních předpisů Společenství platných pro programové období 2000–2006.

(63)

Proto je nutné určit jediný řídící orgán pro každý operační program a ujasnit jeho povinnosti, jakož i funkce auditního orgánu. Rovněž je nutné zaručit jednotné standardy kvality týkající se certifikace výdajů a žádostí o platbu před jejich zasláním Komisi. Je nutné vysvětlit povahu a kvalitu informací, na nichž se tyto žádosti zakládají, a k tomuto účelu vymezit funkce certifikačního orgánu.

(64)

Monitorování operačních programů je nutné k zajištění kvality jejich provádění. K tomuto účelu by měly být zřízeny monitorovací výbory a definovány jejich úkoly, spolu s informacemi, které se mají předávat Komisi, a rámcem pro přezkoumání těchto informací. Pro zlepšení výměny informací o provádění operačních programů by měla být stanovena zásada elektronické výměny dat.

(65)

V souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality by měly hlavní odpovědnost za provádění a kontrolu intervencí nést členské státy.

(66)

Měly by být přesně stanoveny povinnosti členských států, pokud jde o řídicí a kontrolní systémy, certifikaci výdajů, prevenci, zjišťování a nápravu nesrovnalostí a porušování práva Společenství, aby bylo zaručeno účinné a správné provádění operačních programů. Zejména pokud jde o řízení a kontrolu, je nutné stanovit, jakými postupy členské státy poskytnou ujištění, že systémy budou zavedeny a budou uspokojivě fungovat.

(67)

Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise, pokud jde o finanční kontrolu, měla by se v této oblasti prohloubit spolupráce mezi členskými státy a Komisí a měla by být stanovena kritéria, která Komisi umožní, aby v souvislosti se svou strategií kontroly vnitrostátních systémů určila úroveň ujištění, kterou jí mohou poskytnout vnitrostátní auditní subjekty.

(68)

Rozsah a intenzita kontrol Společenství by měla odpovídat rozsahu jeho příspěvku. Pokud je hlavním poskytovatelem finančních prostředků na program členský stát, je vhodné, aby dotyčný členský stát měl možnost provádět určité prvky kontrolních opatření v souladu s vnitrostátními pravidly. Za stejných okolností je nutné stanovit, že Komise rozlišuje prostředky, jimiž by členské státy měly plnit funkce certifikace výdajů a ověřování řídicího a kontrolního systému, a určit podmínky, za nichž je Komise oprávněna omezit vlastní audit a spoléhat na ujištění poskytnutá vnitrostátními subjekty.

(69)

Předběžná platba na počátku operačních programů zajišťuje pravidelný peněžní tok, který usnadňuje platby příjemcům při provádění operačního programu. K urychlení provádění operačních programů by měly být upraveny platby na účet pro strukturální fondy ve výši 5 % (pro členské státy Evropské unie ve složení před 1. květnem 2004) a ve výši 7 % (pro členské státy, které přistoupily k Evropské unii 1. května 2004 nebo později) a do Fondu soudržnosti ve výši 7,5 % (pro členské státy Evropské unie ve složení před 1. květnem 2004) a 10,5 % (pro členské státy, které přistoupily k Evropské unii 1. května 2004 nebo později).

(70)

Kromě pozastavení plateb v případě, že existují důkazy o možných nedostatcích v řídicích a kontrolních systémech, by měla existovat opatření umožňující, aby pověřený schvalující úředník přerušil platby v případě, že existují důkazy o možných významných nedostatcích v řádném fungování těchto systémů.

(71)

Pravidla o automatickém zrušení závazků urychlí provádění programů. K tomuto účelu je vhodné vymezit pravidla jejich uplatňování a části rozpočtových závazků, které z nich mohou být vyjmuty, zejména pokud prodlevy při provádění vyplývají z mimořádných nebo nepředvídatelných okolností nezávislých na dotyčné straně, jejichž následkům nelze ani přes veškeré prokázané úsilí zabránit.

(72)

Postupy pro uzavírání by se měly zjednodušit, a tak poskytnout členským státům, které si to přejí, možnost částečně uzavřít operační program v souvislosti s dokončenými operacemi, a to podle časového rozvrhu, který si zvolí; k tomuto účelu by měl být stanoven vhodný rámec.

(73)

Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (13). Pro zajištění průhlednosti a vyjasnění ustanovení týkajících se řízení operačních programů ohledně kategorizace výdajů, finančního inženýrství, řízení a kontroly, elektronické výměny dat a propagace by měla Komise přijmout prováděcí opatření k tomuto nařízení po obdržení stanoviska Výboru pro koordinaci fondů jednajícího jako řídící výbor. Je vhodné, aby Komise zveřejnila seznam oblastí způsobilých na základě podmínek stanovených v tomto nařízení pro cíl „Evropská územní spolupráce“, orientační pokyny pro analýzu nákladů a přínosů nezbytnou pro přípravu a předložení velkých projektů a pro projekty vytvářející příjmy, orientační pokyny pro hodnocení a seznam opatření způsobilých v rámci technické pomoci, a to z vlastního podnětu a po konzultaci Výboru pro koordinaci fondů jednajícího jako poradní výbor,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

OBSAH

HLAVA I

CÍLE A OBECNÁ PRAVIDLA POMOCI

KAPITOLA I

OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Předmět

Článek 2

Definice

KAPITOLA II

CÍLE A POSLÁNÍ

Článek 3

Cíle

Článek 4

Nástroje a poslání

KAPITOLA III

ÚZEMNÍ ZPŮSOBILOST

Článek 5

Konvergence

Článek 6

Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost

Článek 7

Evropská územní spolupráce

Článek 8

Přechodná podpora

KAPITOLA IV

ZÁSADY POMOCI

Článek 9

Doplňkovost, provázanost, koordinace a soulad

Článek 10

Programování

Článek 11

Partnerství

Článek 12

Územní úroveň provádění

Článek 13

Proporcionální intervence

Článek 14

Sdílené řízení

Článek 15

Adicionalita

Článek 16

Rovnost žen a mužů a zákaz diskriminace

Článek 17

Udržitelný rozvoj

KAPITOLA V

FINANČNÍ RÁMEC

Článek 18

Celkové finanční zdroje

Článek 19

Zdroje pro cíl „Konvergence“

Článek 20

Zdroje pro cíl „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“

Článek 21

Zdroje pro cíl „Evropská územní spolupráce“

Článek 22

Nepřevoditelnost zdrojů

Článek 23

Zdroje pro výkonnostní rezervu

Článek 24

Zdroje pro technickou pomoc

HLAVA II

STRATEGICKÝ PŘÍSTUP K SOUDRŽNOSTI

KAPITOLA I

STRATEGICKÉ OBECNÉ ZÁSADY SPOLEČENSTVÍ PRO SOUDRŽNOST

Článek 25

Obsah

Článek 26

Přijetí a přezkum

KAPITOLA II

NÁRODNÍ STRATEGICKÝ REFERENČNÍ RÁMEC

Článek 27

Obsah

Článek 28

Příprava a přijetí

KAPITOLA III

NÁSLEDNÉ STRATEGICKÉ HODNOCENÍ

Článek 29

Strategické zprávy členských států

Článek 30

Strategické zprávy Komise a rozprava o politice soudržnosti

Článek 31

Zpráva o soudržnosti

HLAVA III

PROGRAMOVÁNÍ

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ O STRUKTURÁLNÍCH FONDECH A FONDU SOUDRŽNOSTI

Článek 32

Příprava a schvalování operačních programů

Článek 33

Revize operačních programů

Článek 34

Specialita fondů

Článek 35

Územní působnost

Článek 36

Účast Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu

KAPITOLA II

OBSAH PROGRAMOVÁNÍ

ODDÍL 1

OPERAČNÍ PROGRAMY

Článek 37

Operační programy pro cíle „Konvergence“ a „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“

Článek 38

Operační programy pro cíl „Evropská územní spolupráce“

ODDÍL 2

VELKÉ PROJEKTY

Článek 39

Obsah

Článek 40

Informace předkládané Komisi

Článek 41

Rozhodnutí Komise

ODDÍL 3

GLOBÁLNÍ GRANTY

Článek 42

Obecná ustanovení

Článek 43

Prováděcí pravidla

ODDÍL 4

FINANČNÍ INŽENÝRSTVÍ

Článek 44

Nástroje finančního inženýrství

ODDÍL 5

TECHNICKÁ POMOC

Článek 45

Technická pomoc z podnětu Komise

Článek 46

Technická pomoc členských států

HLAVA IV

ÚČINNOST

KAPITOLA I

HODNOCENÍ

Článek 47

Obecná ustanovení

Článek 48

Povinnosti členských států

Článek 49

Povinnosti Komise

KAPITOLA II

REZERVY

Článek 50

Národní výkonnostní rezerva

Článek 51

Národní rezerva pro nepředvídatelné události

HLAVA V

FINANČNÍ PŘÍSPĚVKY Z FONDŮ

KAPITOLA I

PŘÍSPĚVKY Z FONDŮ

Článek 52

Úprava míry příspěvku

Článek 53

Příspěvek z fondů

Článek 54

Jiná ustanovení

KAPITOLA II

PROJEKTY VYTVÁŘEJÍCÍ PŘÍJMY

Článek 55

Projekty vytvářející příjmy

KAPITOLA III

ZPŮSOBILOST VÝDAJŮ

Článek 56

Způsobilost výdajů

KAPITOLA IV

STÁLOST OPERACÍ

Článek 57

Stálost operací

HLAVA VI

ŘÍZENÍ, MONITOROVÁNÍ A KONTROLA

KAPITOLA I

ŘÍDICÍ A KONTROLNÍ SYSTÉMY

Článek 58

Obecné zásady řídicích a kontrolních systémů

Článek 59

Určení orgánů

Článek 60

Úkoly řídícího orgánu

Článek 61

Úkoly certifikačního orgánu

Článek 62

Úkoly auditního orgánu

KAPITOLA II

MONITOROVÁNÍ

Článek 63

Monitorovací výbor

Článek 64

Složení

Článek 65

Úkoly

Článek 66

Pravidla monitorování

Článek 67

Výroční zpráva a závěrečná zpráva o provádění

Článek 68

Každoroční přezkum programů

KAPITOLA III

POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ A PROPAGACE

Článek 69

Poskytování informací a propagace

KAPITOLA IV

POVINNOSTI ČLENSKÝCH STÁTŮ A KOMISE

ODDÍL 1

POVINNOSTI ČLENSKÝCH STÁTŮ

Článek 70

Řízení a kontrola

Článek 71

Zavedení řídicích a kontrolních systémů

ODDÍL 2

POVINNOSTI KOMISE

Článek 72

Povinnosti Komise

Článek 73

Spolupráce s auditními orgány členských států

ODDÍL 3

PROPORCIONALITA V OBLASTI KONTROLY OPERAČNÍCH PROGRAMŮ

Článek 74

Proporcionální kontrolní opatření

HLAVA VII

FINANČNÍ ŘÍZENÍ

KAPITOLA I

FINANČNÍ ŘÍZENÍ

ODDÍL 1

ROZPOČTOVÉ ZÁVAZKY

Článek 75

Rozpočtové závazky

ODDÍL 2

SPOLEČNÁ PRAVIDLA PRO PLATBY

Článek 76

Společná pravidla pro platby

Článek 77

Společná pravidla pro výpočet průběžných plateb a plateb konečného zůstatku

Článek 78

Výkaz výdajů

Článek 79

Akumulace předběžných a průběžných plateb

Článek 80

Úplnost platby příjemcům

Článek 81

Používání eura

ODDÍL 3

PŘEDBĚŽNÉ PLATBY

Článek 82

Platba

Článek 83

Úroky

Článek 84

Zúčtování

ODDÍL 4

PRŮBĚŽNÉ PLATBY

Článek 85

Průběžné platby

Článek 86

Přijatelnost žádostí o platbu

Článek 87

Datum podání žádostí o platbu a platební lhůty

ODDÍL 5

UZAVŘENÍ PROGRAMU A PLATBA KONEČNÉHO ZŮSTATKU

Článek 88

Částečné uzavření

Článek 89

Podmínky pro platbu konečného zůstatku

Článek 90

Dostupnost dokladů

ODDÍL 6

STAVĚNÍ PLATEBNÍ LHŮTY A POZASTAVENÍ PLATEB

Článek 91

Stavění platební lhůty

Článek 92

Pozastavení plateb

ODDÍL 7

AUTOMATICKÉ ZRUŠENÍ ZÁVAZKU

Článek 93

Zásady

Článek 94

Doba přerušení v případě velkých projektů a režimů podpory

Článek 95

Stavění lhůt v případě soudního řízení a řízení o správním opravném prostředku

Článek 96

Výjimky z automatického zrušení závazku

Článek 97

Postup

KAPITOLA II

FINANČNÍ OPRAVY

ODDÍL 1

FINANČNÍ OPRAVY PROVÁDĚNÉ ČLENSKÝMI STÁTY

Článek 98

Finanční opravy prováděné členskými státy

ODDÍL 2

FINANČNÍ OPRAVY PROVÁDĚNÉ KOMISÍ

Článek 99

Kritéria pro opravy

Článek 100

Řízení

Článek 101

Povinnosti členských států

Článek 102

Vrácení platby

HLAVA VIII

VÝBORY

KAPITOLA I

VÝBOR PRO KOORDINACI FONDŮ

Článek 103

Postupy projednávání ve výboru

KAPITOLA II

VÝBOR PODLE ČLÁNKU 147 SMLOUVY

Článek 104

Výbor podle článku 147 Smlouvy

HLAVA IX

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 105

Přechodná ustanovení

Článek 106

Přezkum

Článek 107

Zrušení

Článek 108

Vstup v platnost

PŘÍLOHA I

Roční rozpis položek závazků na období 2007–2013

PŘÍLOHA II

Finanční rámec

PŘÍLOHA III

Stropy použitelné pro míry spolufinancování

PŘÍLOHA IV

Kategorie výdajů

HLAVA I

CÍLE A OBECNÁ PRAVIDLA POMOCI

KAPITOLA I

Oblast působnosti a definice

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví obecná pravidla pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond (dále jen „strukturální fondy“) a Fond soudržnosti, aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení stanovená v nařízení (ES) č. 1080/2006, nařízení (ES) č. 1081/2006 a nařízení (ES) č. 1084/2006.

Toto nařízení vymezuje cíle, ke kterým mají strukturální fondy a Fond soudržnosti (dále jen „fondy“) přispívat, kritéria způsobilosti členských států a regionů pro tyto fondy, dostupné finanční zdroje a kritéria pro jejich přidělování.

Toto nařízení vymezuje kontext pro politiku soudržnosti, včetně metody pro stanovení strategických obecných zásad Společenství pro soudržnost, národního strategického referenčního rámce a procesu přezkumu na úrovni Společenství.

K tomuto účelu toto nařízení stanoví zásady a pravidla pro partnerství, programování, hodnocení, řízení, včetně finančního řízení, a pro monitorování a kontrolu na základě odpovědností sdílených členskými státy a Komisí.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1.

„operačním programem“ dokument předložený členským státem a přijatý Komisí, který stanoví strategii rozvoje s uceleným souborem priorit, jež má být prováděna s podporou některého fondu nebo, v případě cíle „Konvergence“, s podporou Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj;

2.

„prioritní osou“ jedna z priorit strategie v operačním programu skládající se ze skupiny operací, které spolu vzájemně souvisejí a mají konkrétní měřitelné cíle;

3.

„operací“ projekt nebo skupina projektů, které byly vybrány řídícím orgánem dotyčného operačního programu nebo z jeho pověření v souladu s kritérii stanovenými monitorovacím výborem, které provádí jeden nebo více příjemců a které umožňují dosažení cílů prioritní osy, k níž se vztahují;

4.

„příjemcem“ hospodářský subjekt, orgán nebo podnik, veřejný či soukromý, odpovědný za zahájení nebo za zahájení a provádění operací. V rámci režimů podpory podle článku 87 Smlouvy jsou příjemci veřejné nebo soukromé podniky, které provádějí jednotlivé projekty a dostávají veřejnou podporu;

5.

„veřejným výdajem“ veřejný příspěvek na financování operací, který pochází z rozpočtu státu, regionálních nebo místních orgánů anebo Evropských společenství v souvislosti se strukturálními fondy a Fondem soudržnosti, a jakýkoli podobný výdaj. Za podobný výdaj se považuje každý příspěvek na financování operací pocházející z rozpočtu veřejnoprávních subjektů nebo sdružení jednoho nebo více regionálních nebo místních orgánů nebo veřejnoprávních subjektů jednajících v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (14);

6.

„zprostředkujícím subjektem“ veřejný či soukromý subjekt nebo služba, za jehož činnost odpovídá řídící nebo certifikační orgán nebo který z pověření takového orgánu plní povinnosti vůči příjemcům provádějícím operace;

7.

„nesrovnalostí“ porušení právních předpisů Společenství v důsledku jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu, které vede nebo by mohlo vést ke ztrátě v souhrnném rozpočtu Evropské unie, a to započtením neoprávněného výdaje do souhrnného rozpočtu.

KAPITOLA II

Cíle a poslání

Článek 3

Cíle

1.   Činnost Společenství podle článku 158 Smlouvy je zaměřena na posilování hospodářské a sociální soudržnosti rozšířené Evropské unie s cílem podporovat harmonický, vyvážený a udržitelný rozvoj Společenství. Tato činnost se uskutečňuje za pomoci fondů, Evropské investiční banky a dalších stávajících finančních nástrojů. Jejím cílem je zmenšovat hospodářské, sociální a územní rozdíly, které vznikly zejména v zemích a regionech, jejichž rozvoj zaostává, a v souvislosti s hospodářskou a sociální restrukturalizací a se stárnutím obyvatelstva.

Opatření přijatá v rámci fondů jsou na celostátní a regionální úrovni zaměřena na priority Společenství v zájmu udržitelného rozvoje posilováním růstu, konkurenceschopnosti, zaměstnanosti, sociálního začlenění a ochrany a kvality životního prostředí.

2.   Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond, Fond soudržnosti, Evropská investiční banka a ostatní stávající finanční nástroje Společenství za tímto účelem vhodným způsobem přispívají k dosažení těchto tří cílů:

a)

cíl „Konvergence“, který je určen na urychlení konvergence nejméně rozvinutých členských států a regionů tím, že zlepší podmínky pro růst a zaměstnanost prostřednictvím zvýšení kvality investic do hmotného a lidského kapitálu, rozvoje inovací a znalostní společnosti, zlepšení schopnosti přizpůsobovat se hospodářským a sociálním změnám, ochrany a zlepšování životního prostředí a výkonnosti správy. Tento cíl představuje prioritu fondů;

b)

cíl „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“, který je mimo nejméně rozvinuté regiony zaměřen na posílení konkurenceschopnosti a atraktivnosti regionů, jakož i zaměstnanosti v regionech předvídáním hospodářských a sociálních změn, včetně změn souvisejících s otevřením obchodu, a to prostřednictvím zvýšení množství a kvality investic do lidského kapitálu, inovací, podpory znalostní společnosti a podnikání, ochrany a zlepšování životního prostředí a zlepšování dostupnosti, přizpůsobivosti pracujících a podniků, jakož i rozvoje trhů práce přístupných pro všechny, a

c)

cíl „Evropská územní spolupráce“, který je zaměřen na posílení přeshraniční spolupráce prostřednictvím společných místních a regionálních iniciativ, na posílení nadnárodní spolupráce prostřednictvím opatření souvisejících s prioritami Společenství a přispívajících k integrovanému územnímu rozvoji a na posílení meziregionální spolupráce a výměny zkušeností na vhodné územní úrovni.

3.   V rámci tří cílů uvedených v odstavci 2 bere pomoc fondů, na základě jejich povahy, v úvahu specifické hospodářské a sociální rysy na jedné straně a specifické územní rysy na straně druhé. Pomoc vhodným způsobem podporuje udržitelný rozvoj měst, zejména jako součást regionálního rozvoje, a obnovu venkovských oblastí a oblastí závislých na rybolovu prostřednictvím hospodářské diverzifikace. Pomoc je také určena na podporu oblastí se zeměpisným nebo přírodním znevýhodněním, které ztěžuje problémy rozvoje, zejména v nejvzdálenějších regionech uvedených v čl. 299 odst. 2 Smlouvy, jakož i v severních oblastech s velmi nízkou hustotou obyvatelstva, na některých ostrovech a v ostrovních členských státech a hornatých oblastech.

Článek 4

Nástroje a poslání

1.   V souladu se zvláštními ustanoveními, kterými se každý z fondů řídí, přispívají fondy k dosažení tří cílů uvedených v čl. 3 odst. 2 takto:

a)

cíl „Konvergence“: Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond a Fond soudržnosti;

b)

cíl „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“: Evropský fond pro regionální rozvoj a Evropský sociální fond;

c)

cíl „Evropská územní spolupráce“: Evropský fond pro regionální rozvoj.

2.   Financování z Fondu soudržnosti se vztahuje rovněž na ty regiony, které nejsou způsobilé pro podporu v rámci cíle „Konvergence“ v souladu s kritérii stanovenými v čl. 5 odst. 1 a které se nacházejí

a)

v členském státě způsobilém pro podporu z Fondu soudržnosti v souladu s kritérii stanovenými v čl. 5 odst. 2 a

b)

v členském státě způsobilém pro podporu z Fondu soudržnosti v souladu s kritérii stanovenými v čl. 8 odst. 3.

3.   Fondy přispívají na financování technické pomoci z podnětu členských států a Komise.

KAPITOLA III

Územní způsobilost

Článek 5

Konvergence

1.   Pro financování ze strukturálních fondů v rámci cíle „Konvergence“ jsou způsobilé regiony odpovídající úrovni 2 společné klasifikace územních statistických jednotek (dále jen „úroveň NUTS 2“) ve smyslu nařízení (ES) č. 1059/2003, jejichž hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele měřený paritou kupní síly a vypočtený na základě údajů Společenství za období 2000–2002 je nižší než 75 % průměru HDP EU-25 na obyvatele za stejné referenční období.

2.   Pro financování z Fondu soudržnosti jsou způsobilé členské státy, jejichž hrubý národní důchod (HND) na obyvatele měřený paritou kupní síly a vypočtený na základě údajů Společenství za období 2001–2003 je nižší než 90 % průměru HND EU-25 a které mají program pro splnění podmínek hospodářské konvergence uvedených v článku 104 Smlouvy.

3.   Ihned po vstupu tohoto nařízení v platnost přijme Komise seznam regionů, které splňují kritéria podle odstavce 1, a členských států, které splňují kritéria odstavce 2. Tento seznam platí od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013.

Způsobilost členských států pro financování z Fondu soudržnosti bude v roce 2010 podrobena přezkumu na základě údajů Společenství o HND pro EU-25.

Článek 6

Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost

Pro financování ze strukturálních fondů v rámci cíle „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ jsou způsobilé oblasti, na něž se nevztahuje čl. 5 odst. 1 a čl. 8 odst. 1 a 2.

Při předkládání národního strategického referenčního rámce uvedeného v článku 27 každý dotyčný členský stát uvede, pro které regiony úrovně NUTS 1 nebo NUTS 2 předloží program pro financování z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Článek 7

Evropská územní spolupráce

1.   Pro účely přeshraniční spolupráce jsou pro financování způsobilé regiony Společenství úrovně NUTS 3 nacházející se podél všech vnitřních a některých vnějších pozemních hranic a všechny regiony Společenství úrovně NUTS 3 podél námořních hranic, které jsou od sebe obecně vzdáleny nejvýše 150 kilometrů, s uvážením případných úprav potřebných pro zajištění soudržnosti a trvání spolupráce.

Ihned po vstupu tohoto nařízení v platnost přijme Komise postupem podle čl. 103 odst. 2 seznam způsobilých regionů. Tento seznam platí od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013.

2.   Pro účely nadnárodní spolupráce přijme Komise postupem podle čl. 103 odst. 2 seznam způsobilých nadnárodních oblastí rozdělený podle programů. Tento seznam platí od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013.

3.   Pro účely meziregionální spolupráce, sítí spolupráce a výměny zkušeností je způsobilé celé území Společenství.

Článek 8

Přechodná podpora

1.   Regiony úrovně NUTS 2, které by byly způsobilé v rámci cíle „Konvergence“ podle čl. 5 odst. 1, pokud by práh způsobilosti zůstal na hodnotě 75 % průměru HDP EU-15, které však přestaly být způsobilé, protože jejich nominální úroveň HDP na obyvatele přesáhne 75 % průměru HDP EU-25, měřeno a vypočteno v souladu s čl. 5 odst. 1, jsou na přechodném a zvláštním základě způsobilé pro financování ze strukturálních fondů v rámci cíle „Konvergence“.

2.   Regiony úrovně NUTS 2, které v roce 2006 plně spadají pod cíl 1 podle článku 3 nařízení (ES) č. 1260/1999 a jejichž nominální úroveň HDP na obyvatele měřená a vypočtená v souladu s čl. 5 odst. 1 přesáhne 75 % průměru HDP EU-15, jsou na přechodném a zvláštním základě způsobilé pro financování ze strukturálních fondů v rámci cíle „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“.

Vzhledem ke skutečnosti, že na základě upravených údajů za období 1997–1999 měl být Kypr v letech 2004–2006 způsobilý pro cíl 1, využije Kypr v letech 2007–2013 přechodného financování použitelného na regiony uvedené v prvním pododstavci.

3.   Členské státy, které jsou způsobilé pro financování z Fondu soudržnosti v roce 2006 a které by byly i nadále způsobilé, pokud by práh způsobilosti zůstal na hodnotě 90 % průměru HND EU-15, které však přestaly být způsobilé, protože jejich nominální úroveň HND na obyvatele přesáhne 90 % průměru HND EU-25, měřeno a vypočteno v souladu s čl. 5 odst. 2, jsou na přechodném a zvláštním základě způsobilé pro financování z Fondu soudržnosti v rámci cíle „Konvergence“.

4.   Ihned po vstupu tohoto nařízení v platnost přijme Komise seznam regionů, které splňují kritéria podle odstavců 1 a 2, a členských států, které splňují kritéria podle odstavce 3. Tento seznam platí od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013.

KAPITOLA IV

Zásady pomoci

Článek 9

Doplňkovost, provázanost, koordinace a soulad

1.   Fondy poskytují podporu, která vnitrostátní opatření, včetně opatření na regionální a místní úrovni, doplňuje tím, že do nich začleňuje priority Společenství.

2.   Komise a členské státy zajistí, aby byla pomoc z fondů provázána s činnostmi, politikami a prioritami Společenství a vzájemně se doplňovala s dalšími finančními nástroji Společenství. Tato provázanost a doplňkovost musí být uvedena zejména ve strategických obecných zásadách Společenství pro soudržnost, v národním strategickém referenčním rámci a v operačních programech.

3.   Pomoc spolufinancovaná z fondů se zaměřuje na priority Evropské unie spočívající v podpoře konkurenceschopnosti a vytváření pracovních míst, včetně splnění cílů integrovaných hlavních směrů pro růst a zaměstnanost (2005–2008), stanovených rozhodnutím Rady 2005/600/ES (15). Za tímto účelem Komise a členské státy v souladu se svými povinnostmi zajistí, aby bylo na uvedené priority vyčleněno 60 % výdajů v rámci cíle „Konvergence“ a 75 % výdajů v rámci cíle „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ pro všechny členské státy Evropské unie ve složení před 1. květnem 2004. Tyto cíle se, na základě kategorií výdajů uvedených v příloze IV, použijí jako průměr po celé programové období.

Aby byla zohledněna konkrétní situace jednotlivých členských států, včetně priorit stanovených v národním programu reforem pro každý dotyčný členský stát, mohou Komise a tento členský stát rozhodnout, že seznam kategorií v příloze IV vhodným způsobem doplní.

K dosažení těchto cílů přispívá každý dotyčný členský stát.

Členské státy, které přistoupily k Evropské unii 1. května 2004 nebo později, se mohou rozhodnout, zda budou tato ustanovení uplatňovat.

4.   Komise a členské státy v souladu se svými povinnostmi zajišťují koordinaci pomoci z fondů, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, Evropského rybářského fondu a intervencí Evropské investiční banky a dalších stávajících finančních nástrojů.

5.   Operace financované z fondů musí být v souladu se Smlouvou a s akty přijatými na jejím základě.

Článek 10

Programování

Cíle fondů jsou sledovány v rámci systému víceletého programování organizovaného v několika fázích, které zahrnují určení priorit, financování a systém řízení a kontroly.

Článek 11

Partnerství

1.   Cíle fondů jsou sledovány v rámci úzké spolupráce (dále jen „partnerství“) mezi Komisí a každým členským státem. Každý členský stát navazuje v případě potřeby a v souladu s platnými vnitrostátními pravidly a postupy partnerství s orgány a subjekty, jako jsou

a)

příslušné regionální, místní, městské a jiné orgány veřejné moci;

b)

hospodářští a sociální partneři;

c)

veškeré jiné vhodné subjekty zastupující občanskou společnost, partneři v oblasti životního prostředí, nevládní organizace a subjekty zabývající se prosazováním rovnosti žen a mužů.

Každý členský stát určí nejreprezentativnější partnery na celostátní, regionální a místní úrovni v hospodářské a sociální oblasti a v oblasti životního prostředí nebo jiných oblastech (dále jen „partneři“) v souladu s vnitrostátními pravidly a postupy a s přihlédnutím k potřebě prosazovat rovnost mužů a žen a udržitelný rozvoj prostřednictvím začlenění požadavků na ochranu a zlepšování životního prostředí.

2.   Partnerství se uskutečňuje v plném souladu s příslušnými institucionálními, právními a finančními pravomocemi každé kategorie partnerů vymezených v odstavci 1.

Partnerství zahrnuje přípravu, provádění, monitorování a hodnocení operačních programů. Členské státy případně zapojí každého z příslušných partnerů, a zejména pak regiony, do jednotlivých fází programování ve lhůtě stanovené pro každou fázi.

3.   Pomoc z fondů konzultuje Komise každý rok s organizacemi, které zastupují hospodářské a sociální partnery na evropské úrovni.

Článek 12

Územní úroveň provádění

Za provádění operačních programů uvedených v článku 32 odpovídají členské státy na příslušné územní úrovni, v souladu s institucionálním uspořádáním každého členského státu. Tato povinnost je vykonávána v souladu s tímto nařízením.

Článek 13

Proporcionální intervence

1.   Finanční a správní zdroje vynaložené Komisí a členskými státy při provádění pomoci z fondů musí být ve vztahu k

a)

výběru ukazatelů podle čl. 37 odst. 1 písm. c);

b)

hodnocení podle článků 47 a 48;

c)

obecným zásadám systémů řízení a kontroly podle čl. 58 písm. e) a f);

d)

podávání zpráv podle článku 67

úměrné celkové výši výdajů přidělených na operační program.

2.   Zvláštní ustanovení týkající se proporcionality ve vztahu ke kontrolám jsou dále stanovena v článku 74.

Článek 14

Sdílené řízení

1.   Rozpočet Evropské unie přidělený fondům je plněn v rámci sdíleného řízení, na němž se podílejí členské státy a Komise v souladu s čl. 53 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (16), s výjimkou technické pomoci podle článku 45 tohoto nařízení.

V souladu s čl. 48 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 se uplatňuje zásada řádného finančního řízení.

2.   Komise vykonává své povinnosti související s plněním souhrnného rozpočtu Evropské unie těmito způsoby:

a)

kontroluje existenci a řádné fungování řídicích a kontrolních systémů v členských státech postupem podle článků 71, 72 a 73;

b)

staví platební lhůty nebo pozastavuje všechny platby nebo jejich část v souladu s články 91 a 92, pokud dojde k selhání vnitrostátních řídicích a kontrolních systémů, a uplatňuje veškeré další nezbytné finanční opravy postupem podle článků 100 a 101;

c)

kontroluje úhradu předběžných plateb a automaticky ruší rozpočtové závazky postupy podle čl. 82 odst. 2 a článků 93 až 97.

Článek 15

Adicionalita

1.   Příspěvky ze strukturálních fondů nenahrazují veřejné nebo rovnocenné strukturální výdaje členského státu.

2.   Pro regiony způsobilé v rámci cíle „Konvergence“ určí Komise a členské státy úroveň veřejných nebo rovnocenných strukturálních výdajů, kterou členský stát zachová ve všech dotyčných regionech během programového období.

Úroveň výdajů členských států je jednou z položek zahrnutých v rozhodnutí Komise o národních strategických referenčních rámcích uvedeném v čl. 28 odst. 3. Vodítkem je metodický dokument Komise přijatý postupem podle čl. 103 odst. 3.

3.   Obecně se úroveň výdajů uvedená v odstavci 2 rovná alespoň částce průměrných ročních výdajů v reálných hodnotách vynaložených během předchozího programového období.

Dále se úroveň výdajů stanoví s ohledem na celkové makroekonomické podmínky, za kterých financování probíhá, a s přihlédnutím k některým specifickým nebo výjimečným rysům hospodářské situace, jako je privatizace či mimořádná úroveň veřejných nebo rovnocenných strukturálních výdajů členského státu během předchozího programového období.

4.   Komise ve spolupráci s každým členským státem ověří adicionalitu pro cíl „Konvergence“ v polovině období v roce 2011. Jako součást tohoto ověření v polovině období může Komise v konzultaci s členským státem rozhodnout o změně požadované úrovně strukturálních výdajů, pokud se hospodářská situace v dotyčném členském státě od okamžiku, kdy byla stanovena úroveň veřejných nebo rovnocenných strukturálních výdajů podle odstavce 2, výrazně změnila. Rozhodnutí Komise podle čl. 28 odst. 3 se změní tak, aby této úpravě odpovídalo.

Komise ve spolupráci s každým členským státem ověří adicionalitu následně pro cíl „Konvergence“ dne 31. prosince 2016.

Členský stát předá Komisi informace požadované k tomu, aby bylo možné provést ověření, zda byly dodrženy předem stanovené úrovně veřejných nebo rovnocenných strukturálních výdajů. V případě potřeby by se měly použít metody statistického odhadu.

Komise zveřejní výsledky ověření adicionality pro jednotlivé členské státy, včetně metodiky a zdrojů informací, po skončení každé ze tří fází ověření.

Článek 16

Rovnost žen a mužů a zákaz diskriminace

Členské státy a Komise zajistí podporu rovnosti žen a mužů a začlenění hlediska rovnosti pohlaví během jednotlivých fází provádění pomoci z fondů.

Členské státy a Komise přijmou vhodná opatření, aby v jednotlivých fázích provádění fondů, a zejména při přístupu k nim, nedocházelo k diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo světového názoru, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Jedním z kritérií, které je třeba dodržovat při určení opatření spolufinancovaných fondy a které je třeba zohlednit během jednotlivých fází provádění, je zejména přístupnost pro osoby se zdravotním postižením.

Článek 17

Udržitelný rozvoj

Cíle fondů jsou sledovány v rámci zásad udržitelného rozvoje a prosazování cíle Společenství chránit životní prostředí a zlepšovat jeho kvalitu, jak je stanoveno v článku 6 Smlouvy.

KAPITOLA V

Finanční rámec

Článek 18

Celkové finanční zdroje

1.   Zdroje, které jsou k dispozici na závazky z fondů pro období 2007 až 2013, se stanoví na 308 041 000 000 EUR v cenách roku 2004 v souladu s ročním rozpisem uvedeným v příloze I.

Za účelem programování a následného zahrnutí do souhrnného rozpočtu Evropské unie jsou částky uvedené v prvním pododstavci indexovány sazbou 2 % ročně.

Rozdělení rozpočtových zdrojů mezi cíle definované v čl. 3 odst. 2 se provede tak, aby jejich významná část byla soustředěna na regiony způsobilé v rámci cíle „Konvergence“.

2.   Komise provede orientační roční rozdělení položek podle jednotlivých členských států v souladu s kritérii a metodikou stanovenými v příloze II, aniž jsou dotčeny články 23 a 24.

3.   Částky uvedené v bodech 12 až 30 přílohy II se zahrnou do částek uvedených v článcích 19, 20 a 21 a v programovacích dokumentech se zřetelně označí.

Článek 19

Zdroje pro cíl „Konvergence“

Celkové zdroje pro cíl „Konvergence“ představují 81,54 % zdrojů uvedených v čl. 18 odst. 1 (tj. celkem 251 163 134 221 EUR) a rozdělují se mezi jednotlivé složky takto:

a)

70,51 % (tj. celkem 177 083 601 004 EUR) na financování podle čl. 5 odst. 1, přičemž jako kritéria pro výpočet orientačního rozdělení mezi členské státy se použijí počet způsobilých obyvatel, regionální prosperita, prosperita státu a míra nezaměstnanosti;

b)

4,99 % (tj. celkem 12 521 289 405 EUR) na přechodnou a zvláštní podporu podle čl. 8 odst. 1, přičemž jako kritéria pro výpočet orientačního rozdělení mezi členské státy se použijí počet způsobilých obyvatel, regionální prosperita, prosperita státu a míra nezaměstnanosti;

c)

23,22 % (tj. celkem 58 308 243 811 EUR) na financování podle čl. 5 odst. 2, přičemž jako kritéria pro výpočet orientačního rozdělení mezi členské státy se použijí počet obyvatel, prosperita státu a jeho rozloha;

d)

1,29 % (tj. celkem 3 250 000 000 EUR) na přechodnou a zvláštní podporu uvedenou v čl. 8 odst. 3.

Článek 20

Zdroje pro cíl „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“

Celkové zdroje pro cíl „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ představují 15,95 % zdrojů uvedených v čl. 18 odst. 1 (tj. celkem 49 127 784 318 EUR) a rozdělují se mezi jednotlivé složky takto:

a)

78,86 % (tj. celkem 38 742 477 688 EUR) na financování podle článku 6, přičemž jako kritéria pro výpočet orientačního rozdělení mezi členské státy se použijí počet způsobilých obyvatel, regionální prosperita, míra nezaměstnanosti, míra zaměstnanosti a hustota obyvatelstva, a

b)

21,14 % (tj. celkem 10 385 306 630 EUR) na přechodnou a zvláštní podporu podle čl. 8 odst. 2, přičemž jako kritéria pro výpočet orientačního rozdělení mezi členské státy se použijí počet způsobilých obyvatel, regionální prosperita, prosperita státu a míra nezaměstnanosti.

Článek 21

Zdroje pro cíl „Evropská územní spolupráce“

1.   Celkové zdroje pro cíl „Evropská územní spolupráce“ představují 2,52 % zdrojů uvedených v čl. 18 odst. 1 (tj. celkem 7 750 081 461 EUR). Tyto zdroje, s výjimkou částky uvedené v bodě 22 přílohy II, se rozdělují mezi jednotlivé složky takto:

a)

73,86 % (tj. celkem 5 576 358 149 EUR) na financování přeshraniční spolupráce podle čl. 7 odst. 1, přičemž jako kritérium pro výpočet orientačního rozdělení mezi členské státy se použije počet způsobilých obyvatel;

b)

20,95 % (tj. celkem 1 581 720 322 EUR) na financování nadnárodní spolupráce podle čl. 7 odst. 2, přičemž jako kritérium pro výpočet orientačního rozdělení mezi členské státy se použije počet způsobilých obyvatel;

c)

5,19 % (tj. celkem 392 002 991 EUR) na financování meziregionální spolupráce, sítí pro spolupráci a výměny zkušeností podle čl. 7 odst. 3.

2.   Příspěvek z Evropského fondu pro regionální rozvoj na programy přeshraniční spolupráce a programy spolupráce pobřežních oblastí v rámci Nástroje evropského sousedství a partnerství a pro programy přeshraniční spolupráce v rámci Nástroje pro předvstupní pomoc, zřízeného nařízením (ES) č. 1085/2006, se stanoví na 813 966 000 EUR, jako výsledek získaný na základě částky uvedené každým dotyčným členským státem, odečtené od jeho přídělů podle odst. 1 písm. a). Tyto příspěvky z Evropského fondu pro regionální rozvoj nepodléhají přerozdělování mezi dotyčnými členskými státy.

3.   Příspěvek z Evropského fondu pro regionální rozvoj na program přeshraniční spolupráce a spolupráce pobřežních oblastí podle nástrojů uvedených v odstavci 2 se poskytne za předpokladu, že příspěvek z těchto nástrojů na každý takový program je přinejmenším stejný jako příspěvek z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Tento požadavek na stejnou výši příspěvku je však omezen maximální částkou 465 690 000 EUR v rámci Nástroje evropského sousedství a partnerství a maximální částkou 243 782 000 EUR v rámci nástroje předvstupní pomoci.

4.   Roční příděly odpovídající příspěvku z Evropského fondu pro regionální rozvoj uvedenému v odstavci 2 se v rámci rozpočtového procesu pro rok 2007 zapisují do příslušných rozpočtových linií přeshraniční části nástrojů uvedených v odstavci 2.

5.   V roce 2008 a v roce 2009 se roční příspěvek z Evropského fondu pro regionální rozvoj uvedený v odstavci 2, pro který není Komisi předložen žádný operační program nejpozději 30. června v rámci přeshraniční spolupráce a spolupráce pobřežních oblastí podle nástrojů uvedených v odstavci 2, následně poskytne dotyčnému členskému státu na financování přeshraniční spolupráce podle odst. 1 písm. a), včetně spolupráce na vnějších hranicích.

Pokud budou nejpozději k 30. červnu 2010 stále existovat operační programy přeshraniční spolupráce a spolupráce pobřežních oblastí podle nástrojů uvedených v odstavci 2, které nebyly předloženy Komisi, poskytne se dotyčným členským státům následně celý příspěvek z Evropského fondu pro regionální rozvoj uvedený v odstavci 2 na zbývající léta až do roku 2013 na financování přeshraniční spolupráce podle odst. 1 písm. a), včetně spolupráce na vnějších hranicích.

6.   Je-li po přijetí přeshraničních programů a programů spolupráce pobřežních oblastí uvedených v odstavci 2 Komisí tyto programy třeba ukončit z toho důvodu, že

a)

partnerská země nepodepsala do konce roku následujícího po přijetí programu dohodu o financování nebo

b)

program nemůže být proveden z důvodu problémů vzniklých ve vztazích mezi zúčastněnými zeměmi,

poskytne se dotyčným členským státům na jejich žádost příspěvek z Evropského fondu pro regionální rozvoj uvedený v odstavci 2, který odpovídá ročním dosud nepřiděleným splátkám, na financování přeshraniční spolupráce podle odst. 1 písm. a), včetně spolupráce na vnějších hranicích.

Článek 22

Nepřevoditelnost zdrojů

Celkové zdroje přidělené jednotlivým členským státům v rámci jednotlivých cílů fondů a jejich složek nejsou sebou převoditelné.

Odchylně od prvního pododstavce může každý členský stát v rámci cíle „Evropská územní spolupráce“ převést až 15 % finančního přídělu z jedné ze složek uvedených v čl. 21 odst. 1 písm. a) a b) do druhé.

Článek 23

Zdroje pro výkonnostní rezervu

3 % zdrojů podle čl. 19 písm. a) a b) a článku 20 se mohou přidělit v souladu s článkem 50.

Článek 24

Zdroje pro technickou pomoc

0,25 % zdrojů podle čl. 18 odst. 1 je určeno na technickou pomoc pro Komisi ve smyslu článku 45.

HLAVA II

STRATEGICKÝ PŘÍSTUP K SOUDRŽNOSTI

KAPITOLA I

Strategické obecné zásady společenství pro soudržnost

Článek 25

Obsah

Rada stanoví na úrovni Společenství stručné strategické obecné zásady pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost, které vymezují orientační rámec pro intervenci fondů, s přihlédnutím k jiným souvisejícím politikám Společenství.

Pro každý z cílů fondů odrážejí tyto obecné zásady priority Společenství s cílem podporovat harmonický, vyvážený a udržitelný rozvoj Společenství ve smyslu čl. 3 odst. 1.

Tyto zásady se stanoví s ohledem na integrované směry, zahrnující hlavní směry hospodářské politiky a hlavní směry zaměstnanosti, přijaté Radou postupem podle článků 99 a 128 Smlouvy.

Článek 26

Přijetí a přezkum

Na základě úzké spolupráce s členskými státy navrhne Komise strategické obecné zásady Společenství pro soudržnost uvedené v článku 25. Do 1. února 2007 se strategické obecné zásady Společenství pro soudržnost přijmou postupem podle článku 161 Smlouvy. Strategické obecné zásady Společenství pro soudržnost budou zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie.

Strategické obecné zásady Společenství pro soudržnost mohou na základě úzké spolupráce s členskými státy podléhat přezkumu v polovině období postupem podle prvního pododstavce, pokud je to nezbytné ke zohlednění jakýchkoli významných změn v prioritách Společenství.

Přezkum strategických obecných zásad pro soudržnost v polovině období neukládá členským státům povinnost revidovat své operační programy ani své národní strategické referenční rámce.

KAPITOLA II

Národní strategický referenční rámec

Článek 27

Obsah

1.   Členský stát předloží národní strategický referenční rámec, který zajistí, že pomoc z fondů je v souladu se strategickými obecnými zásadami Společenství pro soudržnost, a který určuje propojení mezi prioritami Společenství na jedné straně a jeho národním programem reforem na straně druhé.

2.   Každý národní strategický referenční rámec představuje referenční nástroj pro přípravu programování fondů.

3.   Národní strategický referenční rámec se použije pro cíl „Konvergence“ a cíl „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“. Může se rovněž použít pro cíl „Evropská územní spolupráce“, pokud tak členský stát rozhodne, aniž jsou tím dotčena budoucí rozhodnutí dalších dotčených členských států.

4.   Národní strategický referenční rámec obsahuje tyto prvky:

a)

analýzu rozdílů v rozvoji, jakož i slabých stránek a potenciálu rozvoje, s přihlédnutím ke směrům vývoje evropského a světového hospodářství;

b)

strategii zvolenou na základě této analýzy, včetně tematických a územních priorit. Tyto priority zahrnují případně opatření pro udržitelný rozvoj měst a diverzifikaci venkovského hospodářství a oblastí závislých na rybolovu;

c)

seznam operačních programů pro cíle „Konvergence“ a „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“;

d)

popis toho, jak výdaje na cíle „Konvergence“ a „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ přispějí k prioritám Evropské unie spočívajícím v podpoře konkurenceschopnosti a vytváření pracovních míst, včetně splnění cílů integrovaných hlavních směrů pro růst a zaměstnanost (2005–2008), jak je stanoveno v čl. 9 odst. 3;

e)

orientační roční příděl z každého fondu na jednotlivé programy;

f)

pouze pro regiony způsobilé v rámci cíle „Konvergence“:

i)

opatření navržená pro posílení výkonnosti správy členského státu,

ii)

částku celkových ročních prostředků poskytnutých v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského rybářského fondu,

iii)

informace nezbytné pro předchozí ověření, zda je dodržována zásada adicionality uvedená v článku 15;

g)

v případě členských států způsobilých pro Fond soudržnosti podle čl. 5 odst. 2 a čl. 8 odst. 3 informace o mechanismech pro zajištění koordinace mezi operačními programy navzájem a mezi nimi a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova a Evropským rybářským fondem a případně intervencemi Evropské investiční banky a dalšími stávajícími finančními nástroji.

5.   Národní strategický referenční rámec může nadto případně obsahovat

a)

postup koordinace mezi politikou soudržnosti Společenství a příslušnými celostátními, odvětvovými a regionálními politikami dotyčného členského státu;

b)

v případě členských států jiných než uvedených v odst. 4 písm. g) informace o mechanismech pro zajištění koordinace mezi operačními programy navzájem a mezi nimi a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova a Evropským rybářským fondem, intervencemi Evropské investiční banky a dalšími stávajícími finančními nástroji.

6.   Informace obsažené v národním strategickém referenčním rámci berou v úvahu konkrétní institucionální uspořádání každého členského státu.

Článek 28

Příprava a přijetí

1.   Národní strategický referenční rámec připraví členský stát po konzultaci s příslušnými partnery, jak je stanoveno v článku 11, postupem, jaký pokládá za nejvhodnější, a v souladu se svým institucionálním uspořádáním. Tento rámec bude zahrnovat období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013.

Členský stát vypracuje národní strategický referenční rámec v dialogu s Komisí s cílem zajistit společný přístup.

2.   Každý členský stát předloží národní strategický referenční rámec Komisi do pěti měsíců od přijetí strategických obecných zásad Společenství pro soudržnost. Komise vezme národní strategii a prioritní témata zvolená pro pomoc z fondů na vědomí a do tří měsíců ode dne obdržení rámce vznese připomínky, které považuje za vhodné.

Členské státy mohou předložit současně národní strategický referenční rámec a operační programy uvedené v článku 32.

3.   Před přijetím operačních programů nebo současně s jejich přijetím podle čl. 32 odst. 5 přijme Komise po konzultaci s členským státem rozhodnutí týkající se

a)

seznamu operačních programů podle čl. 27 odst. 4 písm. c);

b)

orientačního ročního přídělu z každého fondu na jednotlivé programy podle čl. 27 odst. 4 písm. e) a

c)

pouze pro cíl „Konvergence“ úrovně výdajů zaručující dodržení zásady adicionality podle článku 15 a opatření navržených pro posílení výkonnosti správy podle čl. 27 odst. 4 písm. f) bodu i).

KAPITOLA III

Následné strategické hodnocení

Článek 29

Strategické zprávy členských států

1.   Poprvé v roce 2007 zahrne každý členský stát do své výroční zprávy o provádění svého národního programu reforem stručný oddíl o příspěvku z operačních programů spolufinancovaných fondy k provádění národního programu reforem.

2.   Do konce roku 2009 a roku 2012 předloží členské státy stručnou zprávu obsahující informace o příspěvku z programů spolufinancovaných z fondů

a)

k provádění cílů politiky soudržnosti stanovených ve Smlouvě;

b)

k naplňování úkolů fondů stanovených v tomto nařízení;

c)

k provádění priorit podrobně popsaných ve strategických obecných zásadách Společenství pro soudržnost podle článku 25 a blíže určených v prioritách stanovených národním strategickým referenčním rámcem podle článku 27 a

d)

k dosahování cíle podpory konkurenceschopnosti a vytváření pracovních míst a k práci na naplňování cílů integrovaných hlavních směrů pro růst a zaměstnanost (2005–2008) podle čl. 9 odst. 3.

3.   Každý členský stát vymezí obsah zpráv uvedených v odstavci 2 s cílem určit

a)

socioekonomickou situaci a směry vývoje;

b)

dosažené výsledky, výzvy a výhledy do budoucna, pokud jde o provádění dohodnuté strategie, a

c)

příklady osvědčených postupů.

4.   Odkazy na národní program reforem v tomto článku se vztahují k integrovaným hlavním směrům pro růst a zaměstnanost (2005–2008) a použijí se stejně na veškeré obdobné hlavní směry nebo zásady vymezené Evropskou radou.

Článek 30

Strategické zprávy Komise a rozprava o politice soudržnosti

1.   Poprvé v roce 2008 a poté každoročně zahrne Komise do své výroční zprávy o pokroku pro jarní zasedání Evropské rady oddíl, ve kterém shrne zprávy členských států uvedené v čl. 29 odst. 1, zejména pokrok při dosahování priorit Evropské unie spočívajících v podpoře konkurenceschopnosti a vytváření pracovních míst, včetně plnění cílů integrovaných hlavních směrů pro růst a zaměstnanost (2005–2008) podle čl. 9 odst. 3.

2.   V letech 2010 a 2013 do 1. dubna vypracuje Komise strategickou zprávu, ve které shrne zprávy členských států uvedené v čl. 29 odst. 2. Tato zpráva bude případně včleněna jako zvláštní oddíl do zprávy uvedené v článku 159 Smlouvy.

3.   Rada přezkoumá strategickou zprávu uvedenou v odstavci 2 co nejdříve po jejím zveřejnění. Zpráva se předloží Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů a tyto orgány se vyzvou, aby o ní vedly rozpravu.

Článek 31

Zpráva o soudržnosti

1.   Zpráva Komise podle článku 159 Smlouvy obsahuje zejména

a)

popis pokroku dosaženého v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti, včetně socioekonomické situace a rozvoje regionů, jakož i začlenění priorit Společenství;

b)

popis úlohy fondů, Evropské investiční banky a ostatních finančních nástrojů, jakož i vlivu dalších politik Společenství a členských států na dosažený pokrok.

2.   Tato zpráva případně rovněž obsahuje

a)

případné návrhy týkající se opatření a politik Společenství, které by měly být přijaty za účelem posílení hospodářské a sociální soudržnosti;

b)

případné návrhy nezbytných úprav strategických obecných zásad Společenství pro soudržnost odrážející změny v politice Společenství.

HLAVA III

PROGRAMOVÁNÍ

KAPITOLA I

Obecná ustanovení o strukturálních fondech a Fondu soudržnosti

Článek 32

Příprava a schvalování operačních programů

1.   Činnost fondů v členských státech má podobu operačních programů v rámci národního strategického referenčního rámce. Každý operační program zahrnuje období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013. Operační program se vztahuje pouze na jeden ze tří cílů uvedených v článku 3, není-li mezi Komisí a členským státem dohodnuto jinak.

2.   Každý operační program vypracovává členský stát nebo jakýkoli orgán určený členským státem ve spolupráci s partnery uvedenými v článku 11.

3.   Členský stát předloží Komisi co nejdříve, avšak nejpozději pět měsíců od přijetí strategických obecných zásad Společenství pro soudržnost podle článku 26, návrh operačního programu, který obsahuje všechny složky uvedené v článku 37.

4.   Komise posoudí navrhovaný operační program a stanoví, zda přispívá k cílům a prioritám národního strategického referenčního rámce a strategickým obecným zásadám Společenství pro soudržnost. Pokud Komise do dvou měsíců od doručení operačního programu dojde k závěru, že operační program nepřispívá k dosažení cílů národního strategického referenčního rámce a strategických obecných zásad Společenství pro soudržnost, může členský stát vyzvat, aby poskytl veškeré nezbytné doplňující informace a případně provedl odpovídající revizi navrhovaného programu.

5.   Komise přijme jednotlivé operační programy co nejdříve, avšak nejpozději čtyři měsíce po jejich formálním předložení členskými státy a nejdříve 1. ledna 2007.

Článek 33

Revize operačních programů

1.   Z podnětu členského státu nebo z podnětu Komise se souhlasem dotyčného členského státu mohou být operační programy znovu přezkoumány a v případě potřeby může být zbývající část programu revidována v jednom nebo více z těchto případů:

a)

v důsledku významných socioekonomických změn;

b)

s cílem ve větší míře nebo odlišným způsobem zohlednit významné změny priorit Společenství anebo celostátních nebo regionálních priorit;

c)

s ohledem na hodnocení podle čl. 48 odst. 3 nebo

d)

v důsledku obtíží při provádění.

Operační programy se v případě potřeby revidují po přidělení rezerv podle článků 50 a 51.

2.   Komise rozhodne o žádostech o revizi operačních programů bez zbytečného odkladu, avšak nejpozději tři měsíce od formálního podání žádosti členským státem.

3.   Revize operačních programů nevyžaduje revizi rozhodnutí Komise podle čl. 28 odst. 3.

Článek 34

Specialita fondů

1.   Operační programy jsou financovány pouze z jednoho fondu, není-li v odstavci 3 stanoveno jinak.

2.   Aniž jsou dotčeny odchylky stanovené ve zvláštních nařízeních o fondech, mohou Evropský fond pro regionální rozvoj a Evropský sociální fond doplňkovým způsobem a v rámci limitu 10 % financování Společenství na každou prioritní osu operačního programu financovat opatření spadající do oblasti pomoci z druhého z těchto fondů, pokud jsou tato opatření nezbytná pro uspokojivé provádění operace a přímo s ní souvisí.

3.   V členských státech, které čerpají podporu z Fondu soudržnosti, poskytují Evropský fond pro regionální rozvoj a Fond soudržnosti společně pomoc pro operační programy týkající se dopravní infrastruktury a životního prostředí, včetně velkých projektů.

Článek 35

Územní působnost

1.   Operační programy předkládané v rámci cíle „Konvergence“ se vypracovávají na vhodné územní úrovni a alespoň na úrovni NUTS 2.

Operační programy předkládané v rámci cíle „Konvergence“ s příspěvkem z Fondu soudržnosti se vypracovávají na celostátní úrovni.

2.   Pro regiony, které jsou příjemci finančních prostředků z Evropského fondu pro regionální rozvoj, se operační programy předkládané v rámci cíle „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ vypracovávají na úrovni NUTS 1 nebo NUTS 2 v souladu s institucionálním uspořádáním daného členského státu, pokud se Komise a členský stát nedohodnou jinak. Operační programy financované Evropským sociálním fondem vypracovává členský stát na vhodné úrovni.

3.   Operační programy předkládané v rámci cíle „Evropská územní spolupráce“ pro přeshraniční spolupráci jsou vypracovávány zpravidla pro každou hranici nebo skupinu hranic prostřednictvím vhodného seskupení na úrovni NUTS 3, včetně enkláv. Operační programy předkládané v rámci cíle „Evropská územní spolupráce“ pro nadnárodní spolupráci se vypracovávají na úrovni každé oblasti nadnárodní spolupráce. Programy meziregionální spolupráce a výměny zkušeností se týkají celého území Společenství.

Článek 36

Účast Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu

1.   Evropská investiční banka a Evropský investiční fond se mohou v souladu s pravidly stanovenými ve svých statutech podílet na programování pomoci z fondů.

2.   Evropská investiční banka a Evropský investiční fond se mohou na žádost členských států podílet na přípravě národních strategických referenčních rámců a operačních programů, jakož i na činnosti související s přípravou projektů, zejména velkých projektů, zajištěním financování a partnerstvími mezi veřejným a soukromým sektorem. Členský stát může po dohodě s Evropskou investiční bankou a Evropským investičním fondem soustředit poskytované úvěry na jednu nebo více priorit operačního programu, zejména v oblasti inovací a znalostní ekonomiky, lidského kapitálu, životního prostředí a projektů v oblasti základní infrastruktury.

3.   Komise může Evropskou investiční banku a Evropský investiční fond konzultovat před přijetím rozhodnutí podle čl. 28 odst. 3 a operačních programů. Tato konzultace se týká zejména operačních programů obsahujících orientační seznam velkých projektů nebo programů, které jsou vzhledem k povaze svých priorit vhodné k mobilizaci úvěrů nebo jiných typů tržního financování.

4.   Pokud to Komise považuje za vhodné pro posouzení velkých projektů, může Evropskou investiční banku požádat, aby prověřila technickou kvalitu a hospodářskou a finanční životaschopnost těchto projektů, zejména pokud jde o nástroje finančního inženýrství, která mají být využívány nebo vytvořeny.

5.   Komise může při provádění tohoto článku udělit Evropské investiční bance nebo Evropskému investičnímu fondu grant.

KAPITOLA II

Obsah programování

Oddíl 1

Operační programy

Článek 37

Operační programy pro cíle „Konvergence“ a „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“

1.   Operační programy týkající se cílů „Konvergence“ a „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ obsahují

a)

analýzu situace způsobilé oblasti nebo způsobilého odvětví z hlediska silných a slabých stránek a strategie zvolené v reakci na ně;

b)

odůvodnění zvolených priorit s ohledem na strategické obecné zásady Společenství pro soudržnost, na národní strategický referenční rámec a na výsledky hodnocení ex ante podle článku 48;

c)

informace o prioritních osách a jejich konkrétních cílech. Tyto cíle jsou kvantifikovány pomocí omezeného počtu ukazatelů pro výstupy a výsledky, s přihlédnutím k zásadě proporcionality. Ukazatele musí umožnit měření pokroku ve vztahu k výchozí situaci a dosahování cílů prioritní osy;

d)

pro informaci orientační rozpis plánovaného využití příspěvku z fondů na operační program podle kategorií v souladu s prováděcími pravidly pro toto nařízení přijatými Komisí postupem podle čl. 103 odst. 3;

e)

finanční plán obsahující dvě tabulky:

i)

tabulku, ve které se pro jednotlivé roky v souladu s články 52, 53 a 54 uvede celková výše finančních prostředků, která se předpokládá jako příspěvek z každého fondu. Ve finančním plánu se uvedou odděleně v rámci celkového ročního příspěvku ze strukturálních fondů prostředky vyčleněné pro regiony čerpající přechodnou podporu. Celkový roční příspěvek z fondů musí být v souladu s platným finančním rámcem, s přihlédnutím k postupnému snižování stanovenému v bodě 6 přílohy II;

ii)

tabulku, ve které se pro celé programové období, pro operační program a pro každou prioritní osu uvede celková výše finančních prostředků z příspěvku Společenství a národních příspěvků, jakož i míra příspěvku z fondů. V případech, kdy se v souladu s článkem 53 příspěvek členského státu skládá z veřejných a soukromých výdajů, uvede se v tabulce orientační rozdělení na veřejnou a soukromou složku. V případech, kdy se v souladu s článkem 53 příspěvek členského státu skládá z veřejných výdajů, uvede se v tabulce výše tohoto příspěvku z veřejných výdajů. Pro informaci tato tabulka obsahuje údaje o příspěvcích od Evropské investiční banky a z ostatních stávajících finančních nástrojů;

f)

případně informace o doplňkovosti s opatřeními financovanými Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova a s opatřeními financovanými Evropským rybářským fondem;

g)

prováděcí opatření k operačnímu programu, včetně

i)

určení všech orgánů uvedených v článku 59 členským státem, nebo pokud členský stát uplatňuje možnost stanovenou v článku 74, určení jiných subjektů a postupů v souladu s pravidly stanovenými v článku 74,

ii)

popisu monitorovacích a hodnoticích systémů,

iii)

informací o subjektu příslušném pro příjem plateb prováděných Komisí a o subjektu nebo subjektech odpovědných za uskutečňování plateb příjemcům,

iv)

stanovení postupů pro mobilizaci a oběh finančních toků za účelem zajištění jejich průhlednosti,

v)

prvků zaměřených na zajištění propagace a poskytování informací o operačním programu podle článku 69,

vi)

popisu postupů dohodnutých mezi Komisí a členským státem pro výměnu údajů v elektronické podobě za účelem splnění požadavků na platby, monitorování a hodnocení podle tohoto nařízení;

h)

orientační seznam velkých projektů ve smyslu článku 39, u kterých se předpokládá, že budou předloženy během programového období Komisi ke schválení.

2.   Operační programy financované společně z Evropského fondu pro regionální rozvoj a z Fondu soudržnosti v oblasti dopravy a životního prostředí obsahují prioritní osu specifickou pro každý fond a konkrétní závazek každého fondu.

3.   Aniž je dotčen čl. 5 druhý pododstavec nařízení (ES) č. 1080/2006, obsahuje každý operační program v rámci cíle „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ odůvodnění tematického, územního a finančního zaměření na priority podle článku 5 uvedeného nařízení nebo článku 4 nařízení (ES) č. 1081/2006.

4.   Operační programy financované z Evropského fondu pro regionální rozvoj v případě cílů „Konvergence“ a „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ navíc obsahují,

a)

je-li to vhodné, informace o přístupu k udržitelnému rozvoji měst;

b)

zvláštní prioritní osu pro opatření financovaná v rámci dodatečných přídělů podle bodu 20 přílohy II v operačních programech poskytujících podporu v nejvzdálenějších regionech.

5.   Operační programy, jichž se týká jeden nebo více zvláštních přídělů uvedených v dodatečných ustanoveních přílohy II, obsahují informace o postupech stanovených pro přidělování a zajištění monitorování těchto zvláštních přídělů.

6.   Z podnětu členského státu mohou operační programy financované z Evropského fondu pro regionální rozvoj v případě cílů „Konvergence“ a „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ rovněž obsahovat

a)

seznam měst vybraných pro řešení otázek rozvoje měst a postupy pro pověření městských orgánů, případně prostřednictvím globálního grantu;

b)

opatření pro meziregionální spolupráci nejméně s jedním regionálním nebo místním orgánem jiného členského státu.

7.   Z podnětu dotyčného členského státu mohou operační programy pro Evropský sociální fond v případě cílů „Konvergence“ a „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ rovněž obsahovat horizontální přístup nebo samostatnou prioritní osu pro meziregionální a nadnárodní opatření, do nichž jsou zapojeny celostátní, regionální nebo místní orgány nejméně jednoho jiného členského státu.

Článek 38

Operační programy pro cíl „Evropská územní spolupráce“

Pokud jde o operační programy spadající pod cíl „Evropská územní spolupráce“, jsou zvláštní pravidla pro operační programy stanovena v nařízení (ES) č. 1080/2006.

Oddíl 2

Velké projekty

Článek 39

Obsah

Evropský fond pro regionální rozvoj a Fond soudržnosti mohou jako součást operačního programu financovat výdaje na operaci složenou z řady prací, činností nebo služeb, které jsou určeny k dosažení nedělitelného úkolu přesné hospodářské nebo technické povahy, s jasně určenými cíli, jejíž celkové náklady přesahují 25 milionů EUR v případě životního prostředí a 50 milionů EUR v jiných oblastech (dále jen „velké projekty“).

Článek 40

Informace předkládané Komisi

Členský stát nebo řídící orgán poskytne Komisi o velkých projektech tyto informace:

a)

informace o subjektu odpovědném za provádění;

b)

informace o povaze investice a její popis, jakož i informace o jejím finančním objemu a umístění;

c)

výsledky studií proveditelnosti;

d)

harmonogram pro uskutečnění projektu a v případě, kdy se očekává, že prováděcí období dané operace bude delší než programové období, údaje o tom, pro které fáze se žádá o spolufinancování Společenství během programového období 2007–2013;

e)

analýzu nákladů a přínosů, včetně posouzení rizik a předpokládaného dopadu na dané odvětví a na socioekonomickou situaci daného členského státu nebo regionu, a pokud je to možné a vhodné, ostatních regionů Společenství;

f)

analýzu vlivu na životní prostředí;

g)

odůvodnění příspěvku z veřejných zdrojů;

h)

finanční plán uvádějící celkové plánované finanční zdroje a plánovaný příspěvek z fondů, Evropské investiční banky, Evropského investičního fondu a všech dalších zdrojů financování Společenství, včetně orientačního ročního plánu finančních příspěvků na velký projekt z Evropského fondu pro regionální rozvoj nebo Fondu soudržnosti.

Komise vydá orientační metodické pokyny pro provedení analýzy nákladů a přínosů podle písmene e) postupem podle čl. 103 odst. 2.

Článek 41

Rozhodnutí Komise

1.   Komise posuzuje velký projekt, v případě potřeby v konzultaci s externími odborníky, včetně Evropské investiční banky, s ohledem na faktory uvedené v článku 40, jeho provázanost s prioritami operačního programu, jeho přínos k dosažení cílů těchto priorit a jeho provázanost s dalšími politikami Společenství.

2.   Komise přijme rozhodnutí co nejdříve, nejpozději však tři měsíce po předložení velkého projektu členským státem nebo řídícím orgánem, byl-li projekt předložen v souladu s článkem 40. Toto rozhodnutí určí hmotný předmět, částku, na kterou se vztahuje míra spolufinancování dané prioritní osy, a roční plán finančního příspěvku z Evropského fondu pro regionální rozvoj nebo z Fondu soudržnosti.

3.   Jestliže Komise odmítne poskytnout na velký projekt finanční příspěvek z fondů, oznámí členskému státu své důvody ve lhůtě a za souvisejících podmínek stanovených v odstavci 2.

Oddíl 3

Globální granty

Článek 42

Obecná ustanovení

1.   Členský stát nebo řídící orgán může řízením a prováděním části operačního programu pověřit jeden nebo více zprostředkujících subjektů určených členským státem nebo řídícím orgánem, včetně místních orgánů, subjektů regionálního rozvoje a nevládních organizací, v souladu s ustanoveními dohody uzavřené mezi členským státem nebo řídícím orgánem a daným subjektem.

Tímto pověřením není dotčena finanční odpovědnost řídícího orgánu a členských států.

2.   Zprostředkující subjekt odpovědný za řízení globálního grantu poskytuje záruky solventnosti a způsobilosti v dotyčném oboru, jakož i v oblasti správního a finančního řízení. V době svého pověření má zpravidla sídlo nebo zastoupení v regionu nebo regionech zahrnutých do operačního programu.

Článek 43

Prováděcí pravidla

Dohoda uvedená v čl. 42 odst. 1 prvním pododstavci uvádí podrobně zejména

a)

druhy operací, které mají být z globálního grantu financovány;

b)

kritéria pro výběr příjemců;

c)

míry pomoci z fondů a pravidla pro tuto pomoc, včetně použití případného vzniklého úroku;

d)

opatření pro monitorování, hodnocení a zajišťování finanční kontroly globálního grantu podle čl. 59 odst. 1 vůči řídícímu orgánu, včetně pravidel pro zpětné získávání neoprávněně vyplacených částek a předkládání účtů;

e)

případně jakékoli použití finanční záruky nebo rovnocenného prostředku, pokud členský stát nebo řídící orgán neposkytnou takovou záruku v souladu s institucionálním uspořádáním každého členského státu.

Oddíl 4

Finanční inženýrství

Článek 44

Nástroje finančního inženýrství

Strukturální fondy mohou jako součást operačního programu financovat výdaje na operace zahrnující příspěvky na podporu nástrojů finančního inženýrství pro podniky, zejména malé a střední, jako jsou fondy rizikového kapitálu, záruční fondy a úvěrové fondy, a pro fondy rozvoje měst, tj. fondy investující do partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem a dalších projektů zahrnutých do integrovaného plánu pro udržitelný rozvoj měst.

Pokud jsou takové operace uskutečňovány prostřednictvím podílových fondů, tj. fondů vytvořených za účelem investování do několika fondů rizikového kapitálu, záručních fondů, úvěrových fondů, a fondů rozvoje měst, provádí je členský stát nebo řídící orgán jedním nebo několika z těchto způsobů:

a)

zadáním veřejné zakázky v souladu s platnou právní úpravou zadávání veřejných zakázek;

b)

v jiných případech, není-li dohoda veřejnou zakázkou na služby ve smyslu právní úpravy zadávání veřejných zakázek, udělením grantu, který je pro tento účel definován jako přímý finanční příspěvek formou daru

i)

Evropské investiční bance nebo Evropskému investičnímu fondu nebo

ii)

finanční instituci bez výzvy k předkládání nabídek, pokud je to v souladu s vnitrostátním právem slučitelným se Smlouvou.

Prováděcí pravidla k tomuto článku přijme Komise postupem podle čl. 103 odst. 3.

Oddíl 5

Technická pomoc

Článek 45

Technická pomoc z podnětu Komise

1.   Z fondů mohou být z podnětu Komise nebo jejím jménem financována opatření zaměřená na přípravu, monitorování, administrativní a technickou podporu, hodnocení, audit a kontrolu, nezbytná pro provádění tohoto nařízení, a to až do výše 0,25 % jejich příslušných ročních přídělů.

Tato opatření zahrnují zejména

a)

pomoc při přípravě a posuzování projektů, včetně spolupráce s Evropskou investiční bankou prostřednictvím grantu, případně jiných forem spolupráce;

b)

studie spojené s vypracováním strategických obecných zásad Společenství pro soudržnost, zprávou Komise o politice soudržnosti a tříletou zprávou o soudržnosti;

c)

hodnocení, znalecké zprávy, statistiky a studie, včetně těch, které mají obecnou povahu a týkají se činnosti fondů, jež mohou být případně prováděny Evropskou investiční bankou nebo Evropským investičním fondem prostřednictvím grantu nebo jiné formy spolupráce;

d)

opatření zaměřená na partnery, příjemce pomoci z fondů a širokou veřejnost, včetně informačních opatření;

e)

opatření pro šíření informací, vytváření sítí, zvyšování povědomí, podporu spolupráce a výměnu zkušeností v rámci celého Společenství;

f)

instalaci, provoz a propojení počítačových systémů pro řízení, monitorování, kontrolu a hodnocení;

g)

zdokonalování hodnoticích metod a výměnu informací o postupech v této oblasti.

2.   Pokud se předpokládá příspěvek z Evropského fondu pro regionální rozvoj nebo z Fondu soudržnosti, přijímá Komise rozhodnutí o druzích opatření uvedených v odstavci 1 tohoto článku postupem podle čl. 103 odst. 2.

3.   Pokud se předpokládá příspěvek z Evropského sociálního fondu, přijímá Komise rozhodnutí o druzích opatření uvedených v odstavci 1 tohoto článku po konzultaci výboru uvedeného v článku 104 postupem podle čl. 103 odst. 2.

Článek 46

Technická pomoc členských států

1.   Fondy mohou z podnětu členského státu financovat činnosti operačních programů v oblasti přípravy, řízení, monitorování, hodnocení, informování a kontroly spolu s činnostmi zaměřenými na posílení správní kapacity pro provádění pomoci z fondů v rámci těchto limitů:

a)

4 % celkové částky přidělené v rámci cílů „Konvergence“ a „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“;

b)

6 % celkové částky přidělené v rámci cíle „Evropská územní spolupráce“.

2.   Pro každý ze tří cílů se opatření technické pomoci, v rámci limitů stanovených v odstavci 1, provádějí v zásadě v rámci každého operačního programu. Doplňkovým způsobem však mohou být tato opatření prováděna částečně a v rámci celkových limitů pro technickou pomoc stanovených v odstavci 1 v podobě zvláštního operačního programu.

3.   Pokud se členský stát rozhodne provádět opatření technické pomoci, nepřekročí v rámci každého operačního programu podíl celkové výše výdajů na technickou pomoc u jednotlivých operačních programů limity stanovené v odstavci 1.

V tomto případě, jsou-li opatření technické pomoci rovněž prováděna v podobě zvláštního operačního programu, nesmí vést celková výše výdajů na technickou pomoc v rámci takového zvláštního programu k tomu, že celkový podíl finančních prostředků přidělených na technickou pomoc překročí limity stanovené v odstavci 1.

HLAVA IV

ÚČINNOST

KAPITOLA I

Hodnocení

Článek 47

Obecná ustanovení

1.   Cílem hodnocení je zlepšit kvalitu, účinnost a provázanost pomoci z fondů a strategii a provádění operačních programů s ohledem na konkrétní strukturální problémy týkající se dotyčných členských států a regionů, s přihlédnutím k cíli udržitelného rozvoje a k souvisejícím právním předpisům Společenství týkajícím se vlivů na životní prostředí a strategického posuzování vlivů na životní prostředí.

2.   Hodnocení mohou být buď strategické povahy za účelem posouzení vývoje programu, nebo skupiny programů ve vztahu k prioritám Společenství a členských států, anebo operativní povahy za účelem podpory monitorování operačního programu. Hodnocení se provádějí před programovým obdobím, během něho a po něm.

3.   Za provedení hodnocení odpovídá buď členský stát, nebo Komise v souladu se zásadou proporcionality podle článku 13.

Hodnocení provádějí odborníci nebo subjekty, interní nebo externí, kteří jsou funkčně nezávislí na orgánech uvedených v čl. 59 písm. b) a c). Výsledky se zveřejňují v souladu s platnými předpisy o přístupu k dokumentům.

4.   Hodnocení se financují z rozpočtu na technickou pomoc.

5.   Komise poskytne orientační pokyny k hodnoticím metodám, včetně standardů kvality, postupem podle čl. 103 odst. 2.

Článek 48

Povinnosti členských států

1.   Členské státy poskytují zdroje nezbytné pro provedení hodnocení, organizují tvorbu a shromažďování potřebných údajů a využívají různé druhy informací získaných prostřednictvím monitorovacího systému.

V rámci cíle „Konvergence“ mohou rovněž podle potřeby vypracovat v souladu se zásadou proporcionality podle článku 13 plán hodnocení, který uvádí orientační hodnoticí činnosti, jež členský stát zamýšlí uskutečnit v jednotlivých fázích provádění.

2.   Členské státy provedou hodnocení ex ante každého operačního programu odděleně v rámci cíle „Konvergence“. V řádně odůvodněných případech, s přihlédnutím k zásadě proporcionality podle článku 13 a na základě dohody mezi Komisí a členským státem, mohou členské státy provést jediné hodnocení ex ante zahrnující více než jeden operační program.

Pro cíl „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ provedou členské státy buď hodnocení ex ante zahrnující všechny operační programy, nebo hodnocení jednotlivých fondů, nebo hodnocení jednotlivých priorit, anebo hodnocení jednotlivých operačních programů.

Pro cíl „Evropská územní spolupráce“ provedou členské státy společně hodnocení ex ante každého operačního programu nebo více operačních programů.

Za provádění hodnocení ex ante odpovídá orgán odpovědný za přípravu programových dokumentů.

Hodnocení ex ante se zaměřuje na optimalizaci přidělování rozpočtových zdrojů v rámci operačních programů a na zlepšování kvality programování. Určují a posuzují rozdíly, mezery a potenciál rozvoje, cíle, kterých se má dosáhnout, očekávané výsledky, kvantifikované cíle, případně soudržnost strategie navrhované pro region, přidanou hodnotu Společenství, míru, do jaké byly zohledněny priority Společenství, zkušenosti získané z předchozího programování a kvalitu postupů pro provádění, monitorování, hodnocení a finanční řízení.

3.   Během programového období provádějí členské státy hodnocení v souvislosti s monitorováním operačních programů, zejména pokud toto monitorování odhalí významný odklon od původně stanovených cílů nebo pokud jsou podány návrhy na revizi operačních programů podle článku 33. Výsledky se zasílají monitorovacímu výboru pro daný operační program a Komisi.

Článek 49

Povinnosti Komise

1.   Komise může provádět strategická hodnocení.

2.   Komise může z vlastního podnětu a v partnerství s dotyčným členským státem provádět hodnocení v souvislosti s monitorováním operačních programů, pokud monitorování programů odhalí významný odklon od původně stanovených cílů. Výsledky se zasílají monitorovacímu výboru pro daný operační program.

3.   Komise provádí hodnocení ex post pro každý cíl v úzké spolupráci s členským státem a řídícími orgány.

Hodnocení ex post se týká všech operačních programů v rámci každého cíle a zkoumá rozsah využití zdrojů, účinnost a efektivitu programování fondů a socioekonomický dopad.

Provádí se pro každý cíl a jeho účelem je vypracovat závěry pro politiku hospodářské a sociální soudržnosti.

Určuje faktory přispívající k úspěšnému nebo neúspěšnému provádění operačních programů, a osvědčené postupy.

Hodnocení ex post se dokončí do 31. prosince 2015.

KAPITOLA II

Rezervy

Článek 50

Národní výkonnostní rezerva

1.   Členský stát může z vlastního podnětu rozhodnout o vytvoření národní výkonnostní rezervy buď pro jeden z cílů „Konvergence“ nebo „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“, nebo pro oba tyto cíle, a to ve výši 3 % z celkového přídělu daného členského státu pro každý cíl.

2.   Pokud členský stát rozhodne o vytvoření této rezervy, posoudí v rámci každého cíle do 30. června 2011 výkonnost svých operačních programů.

3.   Do 31. prosince 2011 přidělí Komise národní výkonnostní rezervu na základě návrhů každého dotyčného členského státu a v úzké konzultaci s každým dotčeným členským státem.

Článek 51

Národní rezerva pro nepředvídatelné události

Členský stát si může z vlastního podnětu ponechat jako rezervu částku 1 % ročního příspěvku ze strukturálních fondů na cíl „Konvergence“ a 3 % ročního příspěvku ze strukturálních fondů na cíl „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ k pokrytí nepředvídaných místních nebo odvětvových krizí v důsledku hospodářské a sociální restrukturalizace či v důsledku otevření trhu.

Členský stát může přidělit rezervu na každý cíl konkrétnímu národnímu programu nebo v rámci operačních programů.

HLAVA V

FINANČNÍ PŘÍSPĚVKY Z FONDŮ

KAPITOLA I

Příspěvky z fondů

Článek 52

Úprava míry příspěvku

Příspěvky z fondů je možné upravit s ohledem na

a)

závažnost konkrétních obtíží, zejména hospodářské, sociální nebo územní povahy;

b)

význam každé prioritní osy pro priority Společenství, stanovené ve strategických obecných zásadách Společenství pro soudržnost, a pro celostátní a regionální priority;

c)

ochranu a zlepšení životního prostředí, zejména podle zásady předběžné opatrnosti, zásady preventivních opatření a zásady „znečišťovatel platí“;

d)

míru mobilizace soukromých finančních prostředků v dotčených oblastech, zejména v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru;

e)

zahrnutí meziregionální spolupráce podle čl. 37 odst. 6 písm. b) do cílů „Konvergence“ a „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“;

f)

v rámci cíle „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ pokrytí oblastí se zeměpisným nebo přírodním znevýhodněním definovaných takto:

i)

ostrovní členské státy způsobilé v rámci Fondu soudržnosti a jiné ostrovy s výjimkou těch, na jejichž území se nachází hlavní město členského státu nebo jež mají pevné spojení s pevninou,

ii)

hornaté oblasti definované vnitrostátními právními předpisy členského státu,

iii)

řídce (méně než 50 obyvatel na čtvereční kilometr) a velmi řídce (méně než 8 obyvatel na čtvereční kilometr) osídlené oblasti,

iv)

oblasti, které byly do dne 30. dubna 2004 vnějšími hranicemi Společenství a ode dne následujícího po uvedeném dni jimi již nejsou.

Článek 53

Příspěvek z fondů

1.   Příspěvek z fondů se na úrovni operačních programů vypočítá

a)

buď ve vztahu k celkovým způsobilým výdajům, zahrnujícím veřejné a soukromé výdaje;

b)

nebo ve vztahu ke způsobilým veřejným výdajům.

2.   Příspěvek z fondů na úrovni operačního programu v rámci cíle „Konvergence“ a „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ je omezen stropy stanovenými v příloze III.

3.   V případě operačních programů v rámci cíle „Evropská územní spolupráce“, jejichž alespoň jeden účastník pochází z členského státu, jehož průměrný HDP na obyvatele za období 2001–2003 byl nižší než 85 % průměru EU-25 za stejné období, nepřevýší příspěvek z Evropského fondu pro regionální rozvoj 85 % způsobilých nákladů. U všech ostatních operačních programů nepřevýší příspěvek z Evropského fondu pro regionální rozvoj 75 % způsobilých výdajů spolufinancovaných z tohoto fondu.

4.   Příspěvek z fondů na úrovni prioritní osy není omezen stropy stanovenými v odstavci 3 a příloze III. Tento příspěvek se však stanoví tak, aby bylo zajištěno dodržování maximální výše příspěvku z fondů a maximální míry příspěvku pro každý fond stanovených na úrovni operačního programu.

5.   Pro operační programy, které jsou spolufinancovány společně

a)

Evropským fondem pro regionální rozvoj a Fondem soudržnosti nebo

b)

dodatečnými příděly pro nejvzdálenější regiony podle přílohy II, Evropským fondem pro regionální rozvoj nebo Fondem soudržnosti,

se v rozhodnutí o přijetí operačního programu stanoví maximální míra a maximální výše příspěvku zvlášť pro každý fond a každý příděl.

6.   V rozhodnutí Komise o přijetí operačního programu se stanoví maximální míra a maximální výše příspěvku z jednotlivých fondů na každý operační program a pro každou prioritní osu. V rozhodnutí se odděleně uvedou částky přidělené regionům čerpajícím přechodnou podporu.

Článek 54

Jiná ustanovení

1.   Příspěvek z fondů na každou prioritní osu nesmí být nižší než 20 % způsobilých veřejných výdajů.

2.   Opatření technické pomoci prováděná z podnětu Komise nebo jejím jménem mohou být financována ve výši 100 %.

3.   Během období způsobilosti podle čl. 56 odst. 1

a)

smí jedna prioritní osa v určitém časovém úseku čerpat podporu pouze z jednoho fondu a v rámci jednoho cíle;

b)

smí jedna operace v určitém časovém úseku čerpat podporu z fondu pouze v rámci jednoho operačního programu;

c)

nesmí jedna operace čerpat podporu z fondu vyšší, než jsou celkové přidělené veřejné výdaje.

4.   Pokud jde o státní podporu podnikům ve smyslu článku 87 Smlouvy, musí veřejná podpora poskytnutá v rámci operačních programů dodržovat stropy stanovené pro státní podporu.

5.   Na výdaje spolufinancované z fondů se neposkytuje podpora z jiného finančního nástroje Společenství.

KAPITOLA II

Projekty vytvářející příjmy

Článek 55

Projekty vytvářející příjmy

1.   Pro účely tohoto nařízení se projektem vytvářejícím příjmy rozumí jakákoli operace zahrnující investici do infrastruktury, za jejíž používání se účtují poplatky hrazené přímo uživateli, nebo jakákoli operace zahrnující prodej nebo pronájem pozemků či budov nebo jakékoli jiné poskytování služeb za úplatu.

2.   Způsobilé výdaje na projekty vytvářející příjmy nepřevýší současnou hodnotu investičních nákladů, po odečtení současné hodnoty čistého příjmu z investice za konkrétní referenční období, na

a)

investice do infrastruktury nebo

b)

jiné projekty, u kterých lze příjmy předem objektivně odhadnout.

Pokud nejsou pro spolufinancování způsobilé veškeré investiční náklady, přiděluje se čistý příjem v poměrné výši na způsobilé a nezpůsobilé části investičních nákladů.

Při výpočtu bere řídící orgán v úvahu referenční období přiměřené pro kategorii dotyčné investice, kategorii projektu, běžně očekávanou ziskovost dané kategorie investice, použití zásady „znečišťovatel platí“ a případně aspekty rovnosti v souvislosti s relativní prosperitou daného členského státu.

3.   Pokud není objektivně možné odhadnout příjmy předem, odečtou se příjmy vytvořené do pěti let od ukončení operace od výdajů vykázaných Komisi. Odečtení provede certifikační orgán nejpozději při částečném nebo konečném uzavření operačního programu. Žádost o platbu konečného zůstatku se opraví odpovídajícím způsobem.

4.   Pokud se nejpozději tři roky po uzavření operačního programu zjistí, že určitá operace vytvořila příjmy, které nebyly zohledněny podle odstavců 2 a 3, jsou tyto příjmy vráceny do souhrnného rozpočtu Evropské unie v poměru k příspěvku z fondů.

5.   Aniž jsou dotčeny povinnosti členských států podle čl. 70 odst. 1, mohou členské státy pro monitorování příjmů vytvořených při operacích, jejichž celkové náklady nepřesahují 200 000 EUR, přijmout postupy úměrné dotyčným částkám.

6.   Tento článek se nepoužije na projekty podléhající pravidlům o státní podpoře ve smyslu článku 87 Smlouvy.

KAPITOLA III

Způsobilost výdajů

Článek 56

Způsobilost výdajů

1.   Výdaje, včetně výdajů na velké projekty, jsou způsobilé pro příspěvek z fondů, jestliže byly skutečně uhrazeny mezi dnem předložení operačních programů Komisi nebo 1. lednem 2007, podle toho, co nastane dříve, a 31. prosincem 2015. Operace nesmějí být dokončeny přede dnem vzniku způsobilosti.

2.   Odchylně od odstavce 1 mohou být věcné příspěvky, odpisy a režijní náklady považovány za výdaje vynaložené příjemci při provádění operací, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)

tyto výdaje jsou způsobilé podle pravidel způsobilosti stanovených podle odstavce 4;

b)

výše výdajů je doložena účetními doklady, jejichž důkazní hodnota je rovnocenná fakturám;

c)

pokud jde o věcné příspěvky, spolufinancování z fondů nepřevyšuje celkové způsobilé výdaje po odečtení hodnoty těchto příspěvků.

3.   Výdaje jsou způsobilé pro příspěvek z fondů pouze v případě, že vznikly při operacích, o nichž bylo rozhodnuto řídícím orgánem daného operačního programu nebo z jeho pověření v souladu s kritérii stanovenými monitorovacím výborem.

Nové výdaje, dodatečně vzniklé v okamžiku revize operačního programu podle článku 33, jsou způsobilé ode dne podání žádosti o revizi operačního programu Komisi.

4.   Pravidla pro způsobilost výdajů se stanoví na úrovni členských států s výhradou výjimek stanovených ve zvláštních nařízeních pro každý z fondů. Vztahují se na veškeré veřejné výdaje vykázané v rámci operačního programu.

5.   Tímto článkem nejsou dotčeny výdaje podle článku 45.

KAPITOLA IV

Stálost operací

Článek 57

Stálost operací

1.   Členský stát nebo řídící orgán zajistí, že příspěvek z fondů bude pro danou operaci zachován, pouze pokud do pěti let od ukončení operace nebo tří let od ukončení operace v členských státech, které zvolily možnost zkrácení této lhůty pro zachování investice nebo pracovních míst vytvořených malými a středními podniky, neprojde tato operace podstatnou změnou

a)

ovlivňující její povahu nebo prováděcí podmínky nebo poskytující podniku či veřejnému subjektu nepatřičnou výhodu a

b)

způsobenou buď změnou formy vlastnictví položky infrastruktury, nebo zastavením výrobní činnosti.

2.   Členský stát a řídící orgán uvědomí Komisi ve výroční zprávě o provádění podle článku 67 o každé změně podle odstavce 1. Komise uvědomí ostatní členské státy.

3.   Neoprávněně vyplacené částky se získávají zpět podle článků 98 až 102.

4.   Členské státy a Komise zajistí, aby podniky, které jsou nebo byly předmětem řízení o zpětném získání vyplacených částek podle odstavce 3 následkem převodu výrobní činnosti v rámci členského státu nebo do jiného členského státu, nečerpaly příspěvek z fondů.

HLAVA VI

ŘÍZENÍ, MONITOROVÁNÍ A KONTROLA

KAPITOLA I

Řídicí a kontrolní systémy

Článek 58

Obecné zásady řídicích a kontrolních systémů

Řídicí a kontrolní systémy operačních programů zavedené členskými státy zajistí

a)

vymezení funkcí subjektů zapojených do řízení a kontroly a rozdělení funkcí v rámci každého subjektu;

b)

dodržování zásady oddělení funkcí mezi takovými subjekty a v rámci každého takového subjektu;

c)

postupy pro zajištění správnosti a řádnosti výdajů vykazovaných v rámci operačního programu;

d)

spolehlivé účetní systémy, systémy monitorování a systémy finančního výkaznictví v elektronické podobě;

e)

systém podávání zpráv a monitorování, pokud odpovědný subjekt pověří výkonem úkolů jiný subjekt;

f)

opatření pro audit fungování systému;

g)

systémy a postupy pro zabezpečení odpovídající pomůcky pro audit se zaměřením na finanční toky;

h)

postupy hlášení a monitorování pro nesrovnalosti a zpětné získávání neoprávněně vyplacených částek.

Článek 59

Určení orgánů

1.   Členský stát pro každý operační program určí

a)

řídící orgán: celostátní, regionální nebo místní orgán veřejné moci nebo veřejný či soukromý subjekt určený členským státem k řízení operačního programu;

b)

certifikační orgán: celostátní, regionální nebo místní orgán veřejné moci nebo veřejný subjekt určený členským státem pro ověřování výkazů výdajů a žádostí o platby před jejich odesláním Komisi;

c)

auditní orgán: celostátní, regionální nebo místní orgán veřejné moci nebo veřejný subjekt funkčně nezávislý na řídícím orgánu a certifikačním orgánu, určený členským státem pro každý operační program a odpovědný za ověřování účinného fungování řídicího a kontrolního systému.

Stejný orgán může být určen pro více než jeden operační program.

2.   Členský stát může určit jeden nebo více zprostředkujících subjektů pro výkon některých nebo všech úkolů řídícího nebo certifikačního orgánu z pověření tohoto orgánu.

3.   Členský stát stanoví pravidla pro své vztahy s orgány uvedenými v odstavci 1 a pro jejich vztahy s Komisí.

Aniž je dotčeno toto nařízení, stanoví členský stát vzájemné vztahy orgánů uvedených v odstavci 1, a ty vykonávají své úkoly plně v souladu s institucionálním, právním a finančním systémem daného členského státu.

4.   S výhradou čl. 58 písm. b) mohou být některé nebo všechny orgány uvedené v odstavci 1 součástí téhož subjektu.

5.   Zvláštní pravidla řízení a kontroly jsou stanovena v nařízení (ES) č. 1080/2006 pro operační programy spadající pod cíl „Evropská územní spolupráce“.

6.   Komise přijme prováděcí pravidla k článkům 60, 61 a 62 postupem podle čl. 103 odst. 3.

Článek 60

Úkoly řídícího orgánu

Řídící orgán odpovídá za řízení a provádění operačního programu v souladu se zásadou řádného finančního řízení, a zejména

a)

zajišťuje, aby operace pro financování byly vybírány na základě kritérií pro daný operační program a po celou dobu provádění zůstávaly v souladu s platnými předpisy Společenství a vnitrostátními předpisy;

b)

ověřuje, zda byly spolufinancované produkty dodány a služby poskytnuty a zda byly výdaje na operace vykázané příjemci skutečně vynaloženy a zda jsou v souladu s předpisy Společenství a vnitrostátními předpisy; ověřování na místě týkající se jednotlivých operací mohou být prováděna na základě vzorku v souladu s prováděcími pravidly přijatými Komisí postupem podle čl. 103 odst. 3;

c)

zajišťuje existenci systému pro záznam a uchovávání účetních záznamů v elektronické podobě pro každou operaci v rámci operačního programu a shromažďování údajů o provádění nezbytných pro finanční řízení, monitorování, ověřování, audit a hodnocení;

d)

zajišťuje, aby příjemci a jiné subjekty zapojené do provádění operací vedli buď oddělený účetní systém, nebo odpovídající účetní kód pro všechny transakce související s operací, aniž tím jsou dotčeny vnitrostátní účetní předpisy;

e)

zajišťuje, aby se hodnocení operačních programů podle čl. 48 odst. 3 provádělo v souladu s článkem 47;

f)

stanoví postupy k zajištění toho, aby byly všechny doklady týkající se výdajů a auditů nezbytné pro zajištění odpovídající pomůcky pro audit se zaměřením na finanční toky uchovávány v souladu s požadavky článku 90;

g)

zajišťuje, aby certifikační orgán obdržel pro účely certifikace všechny nezbytné informace o postupech a ověřeních prováděných v souvislosti s výdaji;

h)

řídí práci monitorovacího výboru a poskytuje mu dokumenty umožňující sledovat kvalitu provádění operačního programu s ohledem na jeho konkrétní cíle;

i)

vypracovává výroční a závěrečné zprávy o provádění a po schválení monitorovacím výborem je předkládá Komisi;

j)

zajišťuje soulad s požadavky na poskytování informací a propagaci stanovenými v článku 69;

k)

poskytuje Komisi informace, které jí umožňují posoudit velké projekty.

Článek 61

Úkoly certifikačního orgánu

Certifikační orgán operačního programu zejména

a)

vyhotovuje a předkládá Komisi certifikované výkazy výdajů a žádosti o platby;

b)

osvědčuje, že

i)

výkaz výdajů je přesný, vychází ze spolehlivého účetního systému a je založen na ověřitelných podkladech,

ii)

vykázané výdaje jsou v souladu s platnými předpisy Společenství a vnitrostátními předpisy a byly vynaloženy na operace vybrané pro financování v souladu s kritérii platnými pro daný program, která jsou v souladu s předpisy Společenství a vnitrostátními předpisy;

c)

zajišťuje, aby pro účely certifikace obdržel od řídícího orgánu náležité informace o postupech a ověřeních prováděných v souvislosti s výdaji uvedenými ve výkazu výdajů;

d)

pro účely certifikace zohledňuje výsledky všech auditů provedených auditním orgánem nebo z jeho pověření;

e)

vede v elektronické podobě účetní záznamy o výdajích vykázaných Komisi;

f)

vede záznamy o částkách, které mají být získány zpět, a částkách odejmutých z důvodu zrušení celého příspěvku na operaci nebo jeho části. Částky získané zpět se vracejí do souhrnného rozpočtu Evropské unie před uzavřením operačního programu tak, že se odečtou z příštího výkazu výdajů.

Článek 62

Úkoly auditního orgánu

1.   Auditní orgán operačního programu zejména

a)

zajišťuje provádění auditů za účelem ověření účinného fungování řídicího a kontrolního systému operačního programu;

b)

zajišťuje provádění auditů operací na vhodném vzorku pro ověření vykázaných výdajů;

c)

předkládá Komisi do devíti měsíců po schválení operačního programu auditní strategii zahrnující subjekty, které budou provádět audity podle písmen a) a b), metodu, která bude použita, metodu výběru vzorků pro audity operací a orientační plánování auditů zajišťující provedení auditů u hlavních subjektů a rovnoměrné rozložení auditů na celé programové období.

Pokud se pro několik operačních programů používá společný systém, může být předložena jednotná auditní strategie;

d)

do 31. prosince každoročně od roku 2008 do roku 2015:

i)

předkládá Komisi výroční kontrolní zprávu uvádějící výsledky auditů provedených během předchozího období dvanácti měsíců, které končí dne 30. června daného roku, v souladu s auditní strategií operačního programu, jakož i nedostatky zjištěné v řídicích a kontrolních systémech programu. První zpráva, kterou předloží do 31. prosince 2008, bude zahrnovat období od 1. ledna 2007 do 30. června 2008. Informace týkající se auditů provedených po 1. červnu 2015 se zahrnou do závěrečné kontrolní zprávy, která je podkladem pro prohlášení o uzavření podle písmene e);

ii)

na základě kontrol a auditů, za jejichž provedení odpovídá, vydává stanovisko k tomu, zda řídicí a kontrolní systém funguje účinně, a poskytuje tak přiměřené ujištění, že výkazy výdajů předložené Komisi jsou správné, a tedy že související transakce jsou legální a řádné;

iii)

v případech, kdy se použije článek 88, předkládá prohlášení o částečném uzavření, ve kterém vyhodnotí legalitu a řádnost dotyčných výdajů.

Pokud se pro několik operačních programů používá společný systém, mohou být informace podle bodu i) součástí jediné zprávy a stanovisko a prohlášení vydaná podle bodů ii) a iii) mohou zahrnovat všechny dotyčné operační programy;

e)

předloží Komisi do 31. března 2017 prohlášení o uzavření, ve kterém vyhodnotí platnost žádosti o platbu konečného zůstatku a legalitu a řádnost souvisejících transakcí zahrnutých do závěrečného výkazu výdajů, který je podložen závěrečnou kontrolní zprávou.

2.   Auditní orgán zajistí, aby byly při auditní činnosti zohledněny mezinárodně uznávané auditorské standardy.

3.   Provádí-li audity a kontroly uvedené v odst. 1 písm. a) a b) jiný subjekt než auditní orgán, zajistí auditní orgán, aby takové subjekty měly nezbytnou funkční nezávislost.

4.   Komise poskytne své připomínky k auditní strategii předložené podle odst. 1 písm. c) do tří měsíců od jejího obdržení. Nevznese-li v této lhůtě žádné připomínky, považuje se strategie za přijatou.

KAPITOLA II

Monitorování

Článek 63

Monitorovací výbor

1.   Členský stát zřídí pro každý operační program monitorovací výbor po dohodě s řídícím orgánem do tří měsíců ode dne, kdy je členskému státu oznámeno rozhodnutí o schválení operačního programu. Pro několik operačních programů může být zřízen jediný monitorovací výbor.

2.   Každý monitorovací výbor vypracuje svůj jednací řád v mezích institucionálního, právního a finančního systému dotyčného členského státu a přijme jej po dohodě s řídícím orgánem za účelem výkonu svých povinností v souladu s tímto nařízením.

Článek 64

Složení

1.   Monitorovacímu výboru předsedá zástupce členského státu nebo řídícího orgánu.

O jeho složení rozhodne členský stát po dohodě s řídícím orgánem.

2.   Z vlastního podnětu nebo na žádost monitorovacího výboru se práce monitorovacího výboru účastní zástupce Komise v poradním postavení. Zástupce Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu se může účastnit v poradním postavení pro ty operační programy, na které Evropská investiční banka nebo Evropský investiční fond přispívají.

Článek 65

Úkoly

Monitorovací výbor se přesvědčí o účinnosti a kvalitě provádění operačního programu v souladu s těmito ustanoveními:

a)

posoudí a schválí kritéria pro výběr financovaných operací do šesti měsíců od schválení operačního programu a schvaluje veškeré revize těchto kritérií podle potřeb programování;

b)

na základě dokumentů předložených řídícím orgánem pravidelně hodnotí pokrok v dosahování konkrétních cílů operačního programu;

c)

posuzuje výsledky provádění, zejména dosahování cílů stanovených pro každou prioritní osu, a hodnocení podle čl. 48 odst. 3;

d)

posuzuje a schvaluje výroční zprávy a závěrečné zprávy o provádění uvedené v článku 67;

e)

je informován o výroční kontrolní zprávě nebo o části zprávy týkající se dotyčného operačního programu a o veškerých souvisejících připomínkách vznesených Komisí po posouzení této zprávy nebo vztahujících se k dotyčné části zprávy;

f)

může řídícímu orgánu navrhnout jakoukoli revizi nebo přezkum operačního programu, které by mohly přispět k dosažení cílů fondů uvedených v článku 3 nebo zlepšit jeho řízení, včetně finančního řízení;

g)

posuzuje a schvaluje veškeré návrhy na změnu obsahu rozhodnutí Komise o příspěvku z fondů.

Článek 66

Pravidla monitorování

1.   Řídící orgán a monitorovací výbor zajišťují kvalitu provádění operačního programu.

2.   Řídící orgán a monitorovací výbor provádějí monitorování na základě finančních ukazatelů a ukazatelů podle čl. 37 odst. 1 písm. c), které jsou uvedeny v operačním programu.

Pokud to povaha pomoci dovoluje, rozepíší se statistické údaje podle pohlaví příjemců a podle velikosti přijímajících podniků.

3.   Výměna údajů mezi Komisí a členskými státy k tomuto účelu probíhá elektronicky v souladu s prováděcími pravidly k tomuto nařízení přijatými Komisí postupem podle čl. 103 odst. 3.

Článek 67

Výroční zpráva a závěrečná zpráva o provádění

1.   Počínaje rokem 2008 zašle řídící orgán Komisi do 30. června každého roku výroční zprávu a do 31. března 2017 závěrečnou zprávu o provádění operačního programu.

2.   Pro poskytnutí jasného přehledu o provádění operačního programu obsahují zprávy uvedené v odstavci 1 tyto informace:

a)

pokrok, kterého bylo dosaženo při provádění operačního programu a prioritních os ve vztahu k jejich konkrétním a ověřitelným cílům, které jsou, dají-li se kvantifikovat, kvantitativně vyjádřeny pomocí ukazatelů uvedených v čl. 37 odst. 1 písm. c) na úrovni prioritní osy;

b)

finanční provádění operačního programu, podrobně uvádějící u každé prioritní osy

i)

výdaje vynaložené příjemci, které jsou zahrnuty do žádostí o platbu zaslaných řídícímu orgánu, a odpovídající příspěvek z veřejných zdrojů,

ii)

celkové platby přijaté od Komise a kvantitativní vyjádření finančních ukazatelů podle čl. 66 odst. 2 a

iii)

výdaje vynaložené subjektem odpovědným za provádění plateb příjemcům,

finanční provádění v oblastech čerpajících přechodnou podporu se případně uvádí v rámci každého operačního programu odděleně;

c)

pouze pro informaci orientační rozpis přídělů fondů podle kategorií v souladu s prováděcími pravidly přijatými Komisí postupem podle čl. 103 odst. 3;

d)

opatření, které řídící orgán nebo monitorovací výbor přijaly pro zajištění kvality a účinnosti provádění, zejména

i)

monitorovací a hodnoticí opatření, včetně opatření pro shromažďování údajů,

ii)

přehled všech závažných obtíží, které se při provádění operačního programu vyskytly, a veškerá přijatá opatření, případně včetně reakce na připomínky vznesené podle čl. 68 odst. 2,

iii)

využití technické pomoci;

e)

opatření přijatá za účelem poskytování informací o operačním programu a zajištění jeho propagace;

f)

informace o závažných obtížích týkajících se souladu s právními předpisy Společenství, které se vyskytly při provádění operačního programu, a o opatřeních přijatých k jejich řešení;

g)

případně pokrok a financování velkých projektů;

h)

využití pomoci uvolněné po zrušení podle čl. 98 odst. 2 k dispozici řídícímu orgánu nebo jinému orgánu veřejné moci během období provádění operačního programu;

i)

případy, kdy byla zjištěna podstatná změna podle článku 57.

Rozsah informací předaných Komisi je úměrný celkovému množství výdajů daného operačního programu. Tyto informace mohou být ve vhodných případech poskytovány v souhrnné formě.

Informace podle písmen d), g), h) a i) se neuvádějí, pokud zde od předchozí zprávy nedošlo k žádné významné změně.

3.   Zprávy podle odstavce 1 se považují za přípustné, pokud obsahují všechny náležité informace uvedené v odstavci 2. Komise uvědomí členský stát o přípustnosti výroční zprávy do deseti pracovních dní ode dne jejího doručení.

4.   Komise uvědomí členský stát o svém stanovisku k obsahu přípustné výroční zprávy o provádění předložené řídícím orgánem do dvou měsíců ode dne doručení. U závěrečné zprávy operačního programu činí tato lhůta nejvýše pět měsíců ode dne doručení přípustné zprávy. Pokud se Komise ve stanovené lhůtě nevyjádří, považuje se zpráva za přijatou.

Článek 68

Roční posouzení programů

1.   Každoročně při předložení výroční zprávy o provádění podle článku 67 posoudí Komise a řídící orgán pokrok, kterého bylo při provádění operačního programu dosaženo, nejdůležitější výsledky dosažené během předchozího roku, finanční provádění a další faktory s cílem zlepšit provádění.

Posouzeny mohou být rovněž veškeré stránky fungování řídicího a kontrolního systému uvedené v poslední výroční kontrolní zprávě podle čl. 62 odst. 1 písm. d) bodu i).

2.   Po posouzení podle odstavce 1 může Komise sdělit připomínky členskému státu a řídícímu orgánu, který o tom uvědomí monitorovací výbor. Členský stát uvědomí Komisi o opatřeních přijatých v reakci na tyto připomínky.

3.   Je-li případně k dispozici hodnocení ex post týkající se pomoci poskytnuté během programového období 2000–2006, mohou být celkové výsledky posouzeny v rámci příštího ročního posouzení.

KAPITOLA III

Poskytování informací a propagace

Článek 69

Poskytování informací a propagace

1.   Členský stát a řídící orgán operačního programu poskytují informace o operacích a spolufinancovaných programech a zajišťují jejich propagaci. Informace jsou určeny občanům Evropské unie a příjemcům s cílem zdůraznit roli Společenství a zajistit, aby byla pomoc z fondů průhledná.

Komise přijme prováděcí pravidla k tomuto článku postupem podle čl. 103 odst. 3.

2.   Řídící orgán operačního programu odpovídá za propagaci v souladu s prováděcími pravidly k tomuto nařízení přijatými Komisí postupem podle čl. 103 odst. 3.

KAPITOLA IV

Povinnosti členských států a komise

Oddíl 1

Povinnosti členských států

Článek 70

Řízení a kontrola

1.   Členské státy odpovídají za řízení a kontrolu operačních programů zejména pomocí těchto opatření:

a)

zajišťují, aby řídicí a kontrolní systémy operačních programů byly zavedeny v souladu s články 58 až 62 a aby účinně fungovaly;

b)

předcházejí nesrovnalostem, odhalují je a napravují a získávají zpět neoprávněně vyplacené částky, případně spolu s úroky z prodlení. Oznamují tyto nesrovnalosti a částky Komisi a informují ji o postupu správních a soudních řízení.

2.   Nelze-li částky neoprávněně vyplacené příjemci získat zpět, odpovídá za uhrazení nevymožených částek zpět do souhrnného rozpočtu Evropských společenství členský stát, pokud se prokáže, že ztráta byla způsobena jeho pochybením nebo nedbalostí.

3.   Prováděcí pravidla k odstavcům 1 a 2 přijme Komise postupem podle čl. 103 odst. 3.

Článek 71

Zavedení řídicích a kontrolních systémů

1.   Před podáním první žádosti o průběžnou platbu nebo do dvanácti měsíců od schválení každého operačního programu předloží členské státy Komisi popis systémů, pokrývající zejména organizaci a postupy

a)

řídících a certifikačních orgánů a zprostředkujících subjektů;

b)

auditního orgánu a veškerých dalších subjektů provádějících audit z jeho pověření.

2.   K popisu uvedenému v odstavci 1 se přiloží zpráva uvádějící výsledky posouzení zavedených systémů a obsahující stanovisko k jejich souladu s články 58 až 62. Pokud stanovisko obsahuje výhrady, uvede zpráva závažnost nedostatků, a pokud se nedostatky netýkají celého programu, dotyčnou prioritní osu nebo osy. Členský stát uvědomí Komisi o nápravných opatřeních, která budou přijata, a o časovém rozvrhu jejich provádění a následně potvrdí, že tato opatření byla provedena a že odpovídající výhrady byly staženy.

Zpráva uvedená v prvním pododstavci je považována za přijatou a první průběžná platba se provede za těchto okolností:

a)

do dvou měsíců ode dne doručení této zprávy, pokud je stanovisko uvedené v prvním pododstavci bez výhrad a pokud Komise nemá připomínky;

b)

pokud stanovisko obsahuje výhrady, poté, co je Komisi potvrzeno, že opatření k nápravě klíčových prvků systémů byla provedena a odpovídající výhrady staženy, a nemá-li Komise připomínky, do dvou měsíců ode dne potvrzení.

Pokud se výhrady týkají pouze jedné prioritní osy, provede se první průběžná platba pro ostatní prioritní osy operačního programu, ke kterým žádné výhrady nejsou.

3.   Zprávu a stanovisko podle odstavce 2 vypracovává auditní orgán nebo veřejný či soukromý subjekt funkčně nezávislý na řídícím a certifikačním orgánu, jenž při výkonu své činnosti bere v úvahu mezinárodně uznávané auditorské standardy.

4.   Pokud se pro několik operačních programů používá společný systém, lze předložit popis společného systému podle odstavce 1 společně s jedinou zprávou a stanoviskem podle odstavce 2.

5.   Prováděcí pravidla k odstavcům 1 až 4 přijme Komise postupem podle čl. 103 odst. 3.

Oddíl 2

Povinnosti Komise

Článek 72

Povinnosti Komise

1.   Komise se postupem podle článku 71 přesvědčí, že členské státy zavedly řídicí a kontrolní systémy, které jsou v souladu s články 58 až 62, a na základě výročních kontrolních zpráv, výročního stanoviska auditního orgánu a svých vlastních auditů se přesvědčí, že tyto systémy během období provádění operačních programů fungují účinně.

2.   Aniž jsou dotčeny audity prováděné členskými státy, mohou úředníci nebo pověření zástupci Komise provádět za účelem ověření účinného fungování řídicích a kontrolních systémů audity na místě, které mohou zahrnovat audity operací obsažených v operačních programech, ohlášené alespoň deset pracovních dní předem, s výjimkou naléhavých případů. Těchto auditů se mohou účastnit úředníci nebo pověření zástupci členského státu. Prováděcí pravidla k tomuto nařízení týkající se použití údajů shromážděných během auditů přijme Komise postupem podle čl. 103 odst. 3.

Úředníci nebo pověření zástupci Komise řádně zplnomocnění k provádění auditů na místě mají přístup k účetnictví a všem dalším dokladům, jež souvisejí s výdaji financovanými z fondů, včetně dokladů a metadat vytvořených nebo obdržených a uchovávaných na elektronickém nosiči.

Výše uvedenými auditními pravomocemi není dotčeno uplatňování vnitrostátních předpisů, jež vyhrazují některé úkony činitelům zvlášť určeným vnitrostátními právními předpisy. Pověření zástupci Komise se mimo jiné neúčastní domovních návštěv ani úředních výslechů osob podle vnitrostátních právních předpisů daného členského státu. Mají však přístup k takto získaným informacím.

3.   Komise může požádat členský stát, aby provedl audit na místě s cílem ověřit účinné fungování systémů nebo správnost jedné či více transakcí. Úředníci nebo pověření zástupci Komise se mohou těchto auditů účastnit.

Článek 73

Spolupráce s auditními orgány členských států

1.   Komise spolupracuje s auditními orgány operačních programů za účelem koordinace jejich plánů auditů a metod auditu a okamžitě si vyměňují výsledky provedených auditů řídicích a kontrolních systémů s cílem co nejlépe využít zdrojů a zabránit bezdůvodnému zdvojení práce.

Pokud členský stát určí více auditních orgánů, může za účelem usnadnění této spolupráce určit koordinační subjekt.

Komise a auditní orgány a koordinační subjekt, pokud byl určen, se setkávají pravidelně a nejméně jednou ročně, pokud se nedohodnou jinak, aby společně posoudily výroční kontrolní zprávu a stanovisko předložené podle článku 62 a vyměnily si názory na další otázky týkající se zlepšení řízení a kontroly operačních programů.

2.   Při stanovování vlastní auditní strategie určí Komise operační programy, u nichž je stanovisko k souladu systémů podle čl. 71 odst. 2 bez výhrad nebo u nichž byly výhrady staženy po přijetí nápravných opatření, u nichž je auditní strategie auditního orgánu uspokojivá a u nichž Komise na základě výsledku svých auditů a auditů provedených členským státem získala přiměřené ujištění, že řídicí a kontrolní systémy fungují účinně.

3.   U těchto programů může dojít Komise k závěru, že se může v zásadě spoléhat na stanovisko podle čl. 62 odst. 1 písm. d) bodu ii), pokud jde o účinné fungování systémů, a že bude provádět vlastní audity na místě pouze v případě, že existují důkazy o možných nedostatcích systému ovlivňujících výdaje certifikované Komisi v roce, pro který bylo vydáno stanovisko podle čl. 62 odst. 1 písm. d) bodu ii), jež neobsahuje žádné výhrady ohledně takových nedostatků.

Pokud Komise dojde k tomuto závěru, uvědomí odpovídajícím způsobem dotyčný členský stát. Pokud existují důkazy o možných nedostatcích, může Komise požádat členský stát, aby provedl audity v souladu s čl. 72 odst. 3, nebo provést vlastní audity podle čl. 72 odst. 2.

Oddíl 3

Proporcionalita v oblasti kontroly operačních programů

Článek 74

Proporcionální kontrolní opatření

1.   U operačních programů, u nichž celkové způsobilé veřejné výdaje nepřesahují 750 milionů EUR a úroveň spolufinancování Společenství nepřesahuje 40 % celkových veřejných výdajů,

a)

nemá auditní orgán povinnost předložit Komisi auditní strategii podle čl. 62 odst. 1 písm. c);

b)

pokud je stanovisko k souladu systémů podle čl. 71 odst. 2 bez výhrad nebo pokud byly výhrady staženy po uplatnění nápravných opatření, může dojít Komise k závěru, že se může v zásadě spoléhat na stanovisko podle čl. 62 odst. 1 písm. d) bodu ii), pokud jde o účinné fungování systémů, a že bude provádět vlastní audity na místě pouze v případě, že existují důkazy o možných nedostatcích systému ovlivňujících výdaje certifikované Komisi v roce, pro který bylo vydáno stanovisko podle čl. 62 odst. 1 písm. d) bodu ii), jež neobsahuje žádné výhrady ohledně takových nedostatků.

Pokud Komise dojde k tomuto závěru, uvědomí odpovídajícím způsobem dotyčný členský stát. Pokud existují důkazy o možných nedostatcích, může požádat členský stát, aby provedl audity v souladu s čl. 72 odst. 3, nebo provést vlastní audity podle čl. 72 odst. 2.

2.   U operačních programů uvedených v odstavci 1 může členský stát navíc využít možnost zřídit v souladu s vnitrostátními předpisy subjekty a zavést postupy pro vykonávání:

a)

funkcí řídícího orgánu, pokud jde o ověřování spolufinancovaných produktů a služeb a výdajů vykázaných podle čl. 60 písm. b);

b)

funkcí certifikačního orgánu podle článku 61 a

c)

funkcí auditního orgánu podle článku 62.

Pokud členský stát této možnosti využije, nemusí určit certifikační orgán a auditní orgán podle čl. 59 odst. 1 písm. b) a c).

Článek 71 se použije obdobně.

Při přijímání prováděcích pravidel k článkům 60, 61 a 62 určí Komise opatření, která se nepoužijí na operační programy, u nichž dotyčný členský stát využil možnost podle tohoto odstavce.

HLAVA VII

FINANČNÍ ŘÍZENÍ

KAPITOLA I

Finanční řízení

Oddíl 1

Rozpočtové závazky

Článek 75

Rozpočtové závazky

1.   Rozpočtové závazky Společenství na operační programy (dále jen „rozpočtové závazky“) se přijímají každoročně pro každý fond a cíl v období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013. První rozpočtový závazek se přijme před přijetím rozhodnutí Komise o schválení operačního programu. Každý následující závazek přijme Komise zpravidla do 30. dubna každého roku na základě rozhodnutí o poskytnutí příspěvku z fondů podle článku 32.

2.   Pokud nebyla provedena žádná platba, může členský stát do 30. září roku „n“ požádat o převod jakýchkoli závazků na operační programy týkající se národní rezervy na nepředvídatelné události podle článku 51 ve prospěch jiných operačních programů. Členský stát ve své žádosti uvede, ve prospěch kterých operačních programů se má tento převod uskutečnit.

Oddíl 2

Společná pravidla pro platby

Článek 76

Společná pravidla pro platby

1.   Platby příspěvků z fondů provádí Komise v souladu s rozpočtovými položkami. Každá platba se přiřazuje k nejstarším otevřeným rozpočtovým závazkům daného fondu.

2.   Platby se provádějí v podobě předběžných plateb, průběžných plateb a platby konečného zůstatku. Vyplácejí se subjektu určenému členským státem.

3.   Do 30. dubna každého roku zašlou členské státy Komisi předběžný odhad svých pravděpodobných žádostí o platby pro běžný rozpočtový rok a následující rozpočtový rok.

4.   Veškerá výměna informací týkajících se finančních transakcí mezi Komisí a orgány a subjekty určenými členskými státy se provádí elektronicky v souladu s prováděcími pravidly k tomuto nařízení přijatými Komisí postupem podle čl. 103 odst. 3. V případech vyšší moci, zejména v případě selhání společného počítačového systému nebo neexistence trvalého spojení, mohou členské státy výkaz výdajů a žádost o platbu zaslat v tištěné podobě.

Článek 77

Společná pravidla pro výpočet průběžných plateb a plateb konečného zůstatku

Průběžné platby a platby konečného zůstatku se vypočítávají tak, že se míra spolufinancování stanovená v rozhodnutí o daném operačním programu pro každou prioritní osu použije na způsobilé výdaje uvedené pro tuto prioritní osu v každém výkazu výdajů certifikovaném certifikačním orgánem.

Příspěvek Společenství prostřednictvím průběžných plateb a plateb konečného zůstatku však nesmí být vyšší než příspěvek z veřejných zdrojů a maximální výše pomoci z fondů pro každou prioritní osu stanovená v rozhodnutí Komise o schválení operačního programu.

Článek 78

Výkaz výdajů

1.   Všechny výkazy výdajů zahrnují pro každou prioritní osu celkovou výši výdajů způsobilých v souladu s článkem 56 a vynaložených příjemci při provádění operací a odpovídající příspěvek z veřejných zdrojů, který byl nebo má být vyplacen příjemcům v souladu s podmínkami pro příspěvky z veřejných zdrojů. Výdaje vynaložené příjemci musí být doloženy potvrzenými fakturami nebo účetními doklady stejné důkazní hodnoty.

Vedle podmínek stanovených v předchozím pododstavci a výlučně u režimů podpory ve smyslu článku 87 Smlouvy musí být příspěvek z veřejných zdrojů odpovídající výdajům zahrnutým do výkazu výdajů příjemcům subjektem poskytujícím podporu již vyplacen.

2.   Odchylně od odstavce 1, pokud jde o státní podporu ve smyslu článku 87 Smlouvy, může výkaz výdajů obsahovat zálohy vyplacené příjemcům subjektem poskytujícím podporu, a to za těchto podmínek, jež musí být splněny současně:

a)

jsou předmětem bankovní záruky nebo veřejného finančního nástroje s rovnocenným účinkem;

b)

nepřesahují 35 % celkové výše podpory poskytnuté příjemci pro daný projekt;

c)

jsou kryty výdaji vynaloženými příjemci při provádění projektu a doloženy potvrzenými fakturami nebo účetními doklady stejné důkazní hodnoty nejpozději tři roky po roce, kdy byla záloha vyplacena, nebo 31. prosince 2015, podle toho, co nastane dříve; pokud tomu tak není, musí být další výkaz výdajů odpovídajícím způsobem opraven.

3.   Ve výkazech výdajů se u každého operačního programu uvádějí informace uvedené v odstavci 1 týkající se regionů čerpajících přechodnou podporu.

4.   V případě velkých projektů podle článku 39 mohou být do výkazů výdajů zahrnuty pouze výdaje týkající se velkých projektů, které Komise již schválila.

5.   Pokud je příspěvek z fondů počítán ve vztahu k veřejným výdajům, jak je stanoveno v čl. 53 odst. 1, neovlivní splatnou částku vypočítanou na základě žádosti o platbu žádná jiná informace o jiných než veřejných výdajích.

6.   Odchylně od odstavce 1 obsahuje výkaz výdajů v případě nástrojů finančního inženýrství definovaných v článku 44 celkové výdaje vynaložené na vytvoření takových fondů nebo na příspěvky do takových fondů či podílových fondů.

Při částečném nebo konečném uzavření operačního programu však způsobilé výdaje představují celkový součet

a)

veškerých plateb z fondů rozvoje měst na investice do partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem nebo do dalších projektů zahrnutých do integrovaného plánu rozvoje měst nebo

b)

veškerých plateb na investice do podniků z každého z výše uvedených fondů nebo

c)

veškerých poskytnutých záruk, včetně částek vázaných jako záruky prostřednictvím záručních fondů, a

d)

způsobilých nákladů řízení.

Míra spolufinancování se použije na způsobilé výdaje vynaložené příjemcem.

Příslušný výkaz výdajů se odpovídajícím způsobem opraví.

7.   Úroky z plateb z operačních programů do fondů definovaných v článku 44 se použijí v případě fondů rozvoje měst na financování projektů rozvoje měst a v ostatních případech na financování nástrojů finančního inženýrství pro malé a střední podniky.

Příslušné orgány dotyčných členských států znovu použijí zdroje z investic uskutečněných fondy definovanými v článku 44 navrácené do operace nebo zdroje, které zbývají po vyplacení všech záruk, ve prospěch projektů rozvoje měst nebo malých a středních podniků.

Článek 79

Akumulace předběžných a průběžných plateb

1.   Celkový kumulativní součet předběžných a průběžných plateb nepřesáhne 95 % příspěvku z fondů na operační program.

2.   Je-li tohoto stropu dosaženo, certifikační orgán i nadále předává Komisi do konce února roku „n+1“ veškeré certifikované výkazy výdajů k 31. prosinci roku „n“ a částky zpětně získané pro každý fond během daného roku.

Článek 80

Úplnost platby příjemcům

Členské státy se přesvědčí, že subjekty odpovědné za provádění plateb zajišťují, aby příjemci obdrželi celkovou částku příspěvku z veřejných zdrojů co nejrychleji a v plné výši. Žádná částka se neodečítá ani nezadržuje a nejsou vymáhány žádné zvláštní poplatky či jiné poplatky s rovnocenným účinkem, které by snížily tyto částky určené příjemcům.

Článek 81

Používání eura

1.   Částky uváděné v operačních programech předložených členskými státy, v certifikovaných výkazech výdajů a žádostech o platby a výdaje uváděné ve výroční zprávě a závěrečné zprávě o provádění se vyjadřují v eurech.

2.   Rozhodnutí Komise o operačních programech a závazky a platby Komise se vyjadřují a provádějí v eurech.

3.   Členské státy, které ke dni podání žádosti o platbu nepřijaly euro jako svou měnu, přepočítají na eura výši výdajů vynaložených v národní měně. Tato částka se přepočítá na eura tak, že se použije měsíční účetní směnný kurs Komise platný v měsíci, v němž výdaj zaúčtuje certifikační orgán daného operačního programu. Tento kurs Komise elektronicky zveřejňuje každý měsíc.

4.   Jestliže se euro stane měnou členského státu, použije se postup pro přepočet uvedený v odstavci 3 i nadále na veškeré výdaje zaúčtované certifikačním orgánem před dnem vstupu pevného přepočítacího koeficientu mezi národní měnou a eurem v platnost.

Oddíl 3

Předběžné platby

Článek 82

Platba

1.   Na základě rozhodnutí Komise, kterým se schvaluje příspěvek z fondů na operační program, provede Komise jedinou předběžnou platbu na období 2007–2013 ve prospěch subjektu určeného členským státem.

Předběžná platba se provádí v těchto splátkách:

a)

2 % příspěvku ze strukturálních fondů na operační program v roce 2007 a 3 % příspěvku ze strukturálních fondů na operační program v roce 2008 pro členské státy Evropské unie ve složení před 1. květnem 2004;

b)

2 % příspěvku ze strukturálních fondů na operační program v roce 2007, 3 % příspěvku ze strukturálních fondů na operační program v roce 2008 a 2 % příspěvku ze strukturálních fondů na operační program v roce 2009 pro členské státy, které přistoupily k Evropské unii 1. května 2004 nebo později;

c)

jedná-li se o operační program v rámci cíle „Evropská územní spolupráce“, kterého se účastní alespoň jeden členský stát, který přistoupil k Evropské unii 1. května 2004 nebo později, 2 % příspěvku z Evropského fondu pro regionální rozvoj na tento operační program v roce 2007, 3 % příspěvku z Evropského fondu pro regionální rozvoj na tento operační program v roce 2008 a 2 % příspěvku z Evropského fondu pro regionální rozvoj na tento operační program v roce 2009;

d)

2 % příspěvku z Fondu soudržnosti na operační program v roce 2007, 3 % příspěvku z Fondu soudržnosti na operační program v roce 2008 a 2,5 % příspěvku z Fondu soudržnosti na operační program v roce 2009 pro členské státy Evropské unie ve složení před 1. květnem 2004;

e)

2,5 % příspěvku z Fondu soudržnosti na operační program v roce 2007, 4 % příspěvku z Fondu soudržnosti na operační program v roce 2008 a 4 % příspěvku z Fondu soudržnosti na operační program v roce 2009 pro členské státy, které přistoupily k Evropské unii 1. května 2004 nebo později.

2.   Celkovou částku převedenou formou předběžné platby vrátí subjekt určený členským státem Komisi, jestliže do 24 měsíců ode dne, kdy Komise vyplatí první splátku předběžné platby, není zaslána žádná žádost o platbu v rámci operačního programu.

Celkový příspěvek z fondu na operační program není tímto vrácením ovlivněn.

Článek 83

Úroky

Veškeré úroky z předběžných plateb se přidělují na daný operační program, pokládají se za zdroj daného členského státu v podobě příspěvku z veřejných zdrojů tohoto členského státu a vykazují se Komisi při konečném uzavření operačního programu.

Článek 84

Zúčtování

Předběžnou platbu Komise plně zúčtuje při uzavření operačního programu v souladu s článkem 89.

Oddíl 4

Průběžné platby

Článek 85

Průběžné platby

Pro jednotlivé operační programy se provádějí průběžné platby. První průběžná platba se provádí v souladu s čl. 71 odst. 2.

Článek 86

Přijatelnost žádostí o platbu

1.   Pro každou průběžnou platbu provedenou Komisí musí být splněny tyto podmínky:

a)

Komisi byla zaslána žádost o platbu a výkaz výdajů podle článku 78;

b)

pro každou prioritní osu Komise za celé období vyplatila nejvýše maximální částku pomoci z fondů stanovenou v rozhodnutí Komise o schválení operačního programu;

c)

řídící orgán zaslal Komisi poslední výroční zprávu o provádění podle čl. 67 odst. 1 a 3;

d)

Komise nevydala žádné odůvodněné stanovisko ohledně nesplnění povinnosti podle článku 226 Smlouvy k operaci nebo operacím, pro které se vykazují výdaje v dané žádosti o platbu.

2.   Pokud není jedna nebo více z podmínek uvedených v odstavci 1 splněna, uvědomí o tom Komise členský stát a certifikační orgán do jednoho měsíce, aby bylo možné přijmout nezbytná opatření k nápravě situace.

Článek 87

Datum podání žádostí o platbu a platební lhůty

1.   Certifikační orgán se ujistí, že se žádosti o průběžné platby pro každý operační program shromažďují a zasílají Komisi pokud možno třikrát za rok. Aby Komise mohla provést platbu v běžném roce, musí být žádost o platbu podána nejpozději 31. října.

2.   V závislosti na dostupných finančních prostředcích a pokud nedošlo k pozastavení plateb podle článku 92, provádí Komise průběžnou platbu nejpozději dva měsíce poté, co registruje žádost o platbu splňující podmínky uvedené v článku 86.

Oddíl 5

Uzavření programu a platba konečného zůstatku

Článek 88

Částečné uzavření

1.   Operační programy mohou být částečně uzavřeny v obdobích stanovených členským státem.

Částečné uzavření se týká operací dokončených do 31. prosince předchozího roku. Pro účely tohoto nařízení se operace považuje za dokončenou, pokud byly činnosti v jejím rámci skutečně provedeny a všechny výdaje příjemců a odpovídající příspěvky z veřejných zdrojů na ni byly vyplaceny.

2.   Částečné uzavření se provede pouze za podmínky, že členský stát Komisi do 31. prosince daného roku zašle

a)

výkaz výdajů týkající se operací podle odstavce 1;

b)

prohlášení o částečném uzavření v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. d) bodem iii).

3.   Veškeré finanční opravy provedené podle článků 98 a 99 u operací, které jsou předmětem částečného uzavření, jsou v čisté výši.

Článek 89

Podmínky pro platbu konečného zůstatku

1.   Komise vyplatí konečný zůstatek, pokud

a)

členský stát zašle do 31. března 2017 žádost o platbu obsahující tyto dokumenty:

i)

žádost o platbu konečného zůstatku a výkaz výdajů podle článku 78,

ii)

závěrečnou zprávu o provádění operačního programu, včetně informací uvedených v článku 67,

iii)

prohlášení o uzavření podle čl. 62 odst. 1 písm. e) a

b)

Komise nevydala žádné odůvodněné stanovisko ohledně nesplnění povinnosti podle článku 226 Smlouvy u operace nebo operací, pro které se vykazují výdaje v dané žádosti o platbu.

2.   Nejsou-li Komisi zaslány všechny dokumenty uvedené v odstavci 1, konečný zůstatek se automaticky zrušuje v souladu s článkem 93.

3.   Komise uvědomí členský stát o svém stanovisku k obsahu prohlášení o uzavření uvedeného v odst. 1 písm. a) bodě iii) do pěti měsíců ode dne doručení. Prohlášení o uzavření se považuje za přijaté, pokud Komise v této lhůtě pěti měsíců nevznese připomínky.

4.   Komise vyplácí konečný zůstatek podle dostupnosti finančních prostředků do 45 dnů, podle toho, co nastane později, ode

a)

dne přijetí závěrečné zprávy podle čl. 67 odst. 4 nebo

b)

dne přijetí prohlášení o uzavření uvedeného v odst. 1 písm. a) bodě iii) tohoto článku.

5.   Aniž je dotčen odstavec 6, zrušuje se zůstatek rozpočtového závazku dvanáct měsíců po provedení platby. Operační program se uzavírá současně podle toho, co nastane nejdříve:

a)

s platbou konečného zůstatku stanoveného Komisí na základě dokladů uvedených v odstavci 1;

b)

se zasláním oznámení o dluhu pro částky, které Komise ve vztahu k danému operačnímu programu neoprávněně vyplatila členskému státu;

c)

se zrušením konečného zůstatku rozpočtového závazku.

Komise uvědomí členský stát o dni uzavření operačního programu do dvou měsíců.

6.   Bez ohledu na výsledky jakýchkoli auditů provedených Komisí nebo Evropským účetním dvorem může být konečný zůstatek, který Komise vyplatila na operační program, změněn do devíti měsíců ode dne jeho vyplacení, nebo pokud je zůstatek záporný a má být uhrazen členským státem, do devíti měsíců ode dne vydání oznámení o dluhu. Tato změna zůstatku nemá vliv na datum uzavření operačního programu podle odstavce 5.

Článek 90

Dostupnost dokladů

1.   Aniž jsou dotčena pravidla pro státní podporu podle článku 87 Smlouvy, zajistí řídící orgán, aby veškeré podklady týkající se výdajů a auditů daného operačního programu byly uchovávány k dispozici Komisi a Evropskému účetnímu dvoru po dobu

a)

tří let od uzavření operačního programu, jak je stanoveno v čl. 89 odst. 3;

b)

tří let od roku, kdy došlo k částečnému uzavření, v případě dokladů týkajících se výdajů na operace a auditů operací podle odstavce 2 tohoto článku.

Tyto doby se staví v případě soudního řízení nebo na řádně odůvodněnou žádost Komise.

2.   Řídící orgán zpřístupní Komisi na její žádost seznam dokončených operací, jež jsou předmětem částečného uzavření podle článku 88.

3.   Doklady se uchovávají v podobě originálů nebo jejich ověřených kopií na běžných nosičích dat.

Oddíl 6

Stavění platební lhůty a pozastavení plateb

Článek 91

Stavění platební lhůty

1.   Pověřená schvalující osoba ve smyslu nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 může zastavit platební lhůtu na dobu nejvýše šesti měsíců, pokud

a)

zpráva auditního subjektu členského státu nebo Společenství uvádí důkazy o možných významných nedostatcích ve fungování řídicích a kontrolních systémů;

b)

pověřená schvalující osoba musí provést dodatečná ověření poté, co obdrží informaci, která ji upozorní na skutečnost, že určitý výdaj v certifikovaném výkazu výdajů je spojen se závažnou nesrovnalostí, která nebyla napravena.

2.   Členský stát a certifikační orgán jsou neprodleně uvědomeny o důvodech zastavení. Běh lhůty se obnoví, jakmile členský stát přijme nezbytná opatření.

Článek 92

Pozastavení plateb

1.   Komise může všechny průběžné platby nebo jejich část na úrovni prioritních os nebo programů pozastavit, jestliže

a)

v řídicím a kontrolním systému programu existují závažné nedostatky, které ovlivňují spolehlivost postupu certifikace plateb a pro které nebyla přijata nápravná opatření, nebo

b)

určitý výdaj v certifikovaném výkazu výdajů je spojen se závažnou nesrovnalostí, která nebyla napravena, nebo

c)

členský stát závažným způsobem porušil své závazky podle čl. 70 odst. 1 a 2.

2.   Komise může rozhodnout o pozastavení všech průběžných plateb nebo jejich části poté, co poskytne členskému státu příležitost předložit do dvou měsíců připomínky.

3.   Komise ukončí pozastavení všech průběžných plateb nebo jejich části, pokud členský stát přijme nezbytná opatření, která umožňují pozastavení zrušit. Pokud členský stát požadovaná opatření nepřijme, může Komise přijmout rozhodnutí o zrušení celého příspěvku Společenství na operační program nebo jeho části v souladu s článkem 99.

Oddíl 7

Automatické zrušení závazku

Článek 93

Zásady

1.   Komise automaticky zruší každou část rozpočtového závazku na operační program, která nebyla použita na předběžné nebo průběžné platby nebo pro niž do 31. prosince druhého roku následujícího po roce, kdy byl přijat rozpočtový závazek na daný operační program, nebyla zaslána žádost o platbu podle článku 86, s výjimkou uvedenou v odstavci 2.

2.   Pro členské státy, jejichž HDP za období 2001–2003 bylo nižší než 85 % průměru EU-25 za stejné období, jak jsou uvedeny v příloze II, trvá lhůta stanovená v odstavci 1 do 31. prosince třetího roku následujícího po roce, kdy byl přijat roční rozpočtový závazek v období 2007–2010 zahrnutý v jejich operačních programech.

Tato lhůta se rovněž použije na roční rozpočtový závazek v období 2007–2010 v operačním programu spadajícím pod cíl „Evropská územní spolupráce“, pokud je alespoň jeden z účastníků členský stát podle prvního pododstavce.

3.   Část rozpočtových závazků dosud otevřená k 31. prosinci 2015 se automaticky zruší, pokud k ní Komise neobdrží přijatelnou žádost o platbu do dne 31. března 2017.

4.   Vstoupí-li toto nařízení v platnost po 1. lednu 2007, prodlužuje se lhůta, po jejímž uplynutí může být provedeno první automatické zrušení závazku podle odstavce 1, pro první závazek o počet měsíců mezi 1. lednem 2007 a dnem přijetí prvního rozpočtového závazku.

Článek 94

Doba přerušení v případě velkých projektů a režimů podpory

Pokud Komise rozhodne o schválení velkého projektu nebo režimu podpory, snižují se částky, kterých se může týkat automatické zrušení závazků, o dotyčné roční částky pro tyto velké projekty nebo režimy podpory.

U těchto ročních částek je počátečním dnem pro výpočet lhůt pro automatické zrušení uvedeným v článku 93 den následného rozhodnutí, které je nezbytné pro schválení těchto velkých projektů nebo režimů podpory.

Článek 95

Stavění lhůt v případě soudního řízení a řízení o správním opravném prostředku

Částka, které se může týkat automatické zrušení závazků, se snižuje o částky, které certifikační orgán nemohl vykázat Komisi, neboť operace byly pozastaveny soudním řízením nebo řízením o správním opravném prostředku s odkladným účinkem, pokud Komise obdrží od členského státu odůvodněné informace nejpozději 31. prosince druhého nebo třetího roku následujícího po roce, ve kterém byl přijat rozpočtový závazek podle článku 93.

U části závazků dosud otevřených k 31. prosinci 2015 se lhůta podle čl. 93 odst. 2 staví za stejných podmínek, pokud jde o částku na dané operace.

O uvedené snížení lze požádat jednou, pokud pozastavení trvalo méně než jeden rok, nebo vícekrát podle počtu let, které uběhnou mezi dnem správního nebo soudního rozhodnutí o pozastavení provádění dané operace a dnem nabytí právní moci soudního nebo správního rozhodnutí.

Článek 96

Výjimky z automatického zrušení závazku

Do výpočtu automaticky rušených závazků se nezahrnuje

a)

ta část rozpočtového závazku, k níž byla podána žádost o platbu, ale jejíž úhradu Komise přerušila nebo pozastavila k 31. prosinci druhého nebo třetího roku následujícího po roce, ve kterém byl přijat rozpočtový závazek podle článku 93 a v souladu s články 91 a 92. Po vyřešení otázky, která vedla k přerušení nebo pozastavení, se pravidlo o automatickém zrušení závazku použije na dotyčnou část rozpočtového závazku;

b)

ta část rozpočtového závazku, k níž byla podána žádost o platbu, ale jejíž úhrada byla omezena zejména kvůli nedostatečným rozpočtovým zdrojům;

c)

ta část rozpočtového závazku, k níž nebylo možné podat přijatelnou žádost o platbu z důvodů vyšší moci, které vážně ovlivnily provádění operačního programu. Vnitrostátní orgány, které se na vyšší moc odvolávají, musí prokázat její přímé důsledky pro provádění celého operačního programu nebo jeho části.

Článek 97

Postup

1.   Komise včas uvědomí členský stát a dotčené orgány, jestliže hrozí automatické zrušení závazku podle článku 93. Komise uvědomí členský stát a dotčené orgány o částce automaticky zrušeného závazku na základě informací, jež má k dispozici.

2.   Členský stát má ode dne obdržení této informace dva měsíce na vyjádření souhlasu nebo na předložení připomínek. Komise závazek automaticky zruší do devíti měsíců od uplynutí lhůty stanovené v článku 93.

3.   Příspěvek z fondu na operační program se pro daný rok snižuje o částku automaticky zrušeného závazku. Členský stát vypracuje do dvou měsíců ode dne zrušení závazku revidovaný finanční plán, který zohlední sníženou částku pomoci u jedné nebo více prioritních os operačního programu. Pokud tak neučiní, sníží Komise úměrně částky přidělené na každou prioritní osu.

KAPITOLA II

Finanční opravy

Oddíl 1

Finanční opravy prováděné členskými státy

Článek 98

Finanční opravy prováděné členskými státy

1.   Členské státy odpovídají především za vyšetřování nesrovnalostí, přičemž jednají na základě důkazů o jakékoli významné změně ovlivňující povahu nebo podmínky provádění nebo kontroly operací nebo operačních programů, a za provádění požadovaných finančních oprav.

2.   Členský stát provádí finanční opravy požadované v souvislosti s jednotlivými nebo systémovými nesrovnalostmi zjištěnými u operací nebo operačních programů. Opravy prováděné členským státem spočívají ve zrušení celého příspěvku na operační program z veřejných zdrojů nebo jeho části. Členský stát bere v úvahu povahu a závažnost nesrovnalostí a finanční ztrátu, která fondům vznikla.

Takto uvolněné zdroje z fondů může členský stát znovu použít pro dotyčný operační program do 31. prosince 2015 v souladu s odstavcem 3.

3.   Příspěvek zrušený podle odstavce 2 nelze znovu použít na operaci nebo operace, u nichž se oprava provedla, a v případě, že finanční oprava byla provedena z důvodů systémové nesrovnalosti, ani na stávající operace v rámci celé prioritní osy nebo její části, u níž k této systémové nesrovnalosti došlo.

4.   V případě systémových nesrovnalostí rozšíří členský stát vyšetřování na všechny operace, které by mohly být dotčeny.

Oddíl 2

Finanční opravy prováděné Komisí

Článek 99

Kritéria pro opravy

1.   Komise může provést finanční opravy zrušením celého příspěvku Společenství na operační program nebo jeho části, jestliže po provedení nezbytných šetření dojde k závěru, že

a)

v řídicím a kontrolním systému programu se vyskytují závažné nedostatky, které ohrožují příspěvek Společenství již vyplacený na program;

b)

výdaje obsažené v certifikovaném výkazu výdajů nejsou správné a nebyly členským státem opraveny před zahájením opravného řízení podle tohoto odstavce;

c)

členský stát nedodržel před zahájením opravného řízení podle tohoto odstavce své závazky podle článku 98.

2.   Komise při svých finančních opravách vychází z jednotlivých případů zjištěných nesrovnalostí, přičemž přihlíží k systémové povaze nesrovnalostí, aby stanovila, zda použít opravu paušální sazbou nebo extrapolací.

3.   Komise při rozhodování o výši opravy zohlední povahu a závažnost nesrovnalostí a rozsah a finanční důsledky nedostatků zjištěných u daného operačního programu.

4.   Jestliže Komise zakládá své stanovisko na skutečnostech zjištěných jinými auditory než auditory jejích vlastních útvarů, vypracuje vlastní závěry o finančních důsledcích po posouzení opatření přijatých dotyčným členským státem podle čl. 98 odst. 2, zpráv předložených podle čl. 70 odst. 1 písm. b) a případných odpovědí členského státu.

5.   Pokud členský stát nedodržuje své závazky podle čl. 15 odst. 4, může Komise v závislosti na stupni nedodržení těchto závazků provést finanční opravu zrušením celého příspěvku ze strukturálních fondů pro dotyčný členský stát nebo jeho části.

Sazbu použitelnou pro finanční opravu podle tohoto odstavce Komise stanoví v prováděcích pravidlech k tomuto nařízení, která přijme postupem podle čl. 103 odst. 3.

Článek 100

Řízení

1.   Před přijetím rozhodnutí o finanční opravě zahájí Komise řízení oznámením svých předběžných závěrů členskému státu spolu s výzvou, aby členský stát do dvou měsíců předložil své připomínky.

Navrhuje-li Komise finanční opravu na základě extrapolace nebo paušální sazbou, dostane členský stát příležitost prokázat přezkoumáním příslušné dokumentace, že skutečný rozsah nesrovnalosti je menší, než jak byl posouzen Komisí. Po dohodě s Komisí může členský stát omezit rozsah tohoto přezkumu na vhodnou část nebo vzorek příslušné dokumentace. S výjimkou řádně odůvodněných případů nepřesáhne doba vymezená pro tento přezkum další dva měsíce od uplynutí dvouměsíční lhůty uvedené v prvním pododstavci.

2.   Komise zohlední veškeré důkazy předložené členským státem ve lhůtách uvedených v odstavci 1.

3.   Pokud členský stát nepřijme předběžné závěry Komise, pozve jej Komise k jednání, při kterém obě strany v rámci spolupráce založené na partnerství vynaloží úsilí k dosažení dohody ohledně připomínek a z nich vyvozených závěrů.

4.   V případě dohody může členský stát dotyčné finanční prostředky Společenství znovu použít v souladu s čl. 98 odst. 2 druhým pododstavcem.

5.   Není-li dohody dosaženo, přijme Komise rozhodnutí o finanční opravě do šesti měsíců ode dne slyšení, přičemž vezme v úvahu veškeré informace a připomínky předložené v průběhu řízení. Pokud se slyšení neuskuteční, začíná šestiměsíční lhůta běžet dva měsíce po dni, kdy Komise odeslala pozvánku.

Článek 101

Povinnosti členských států

Finanční opravou Komise není dotčena povinnost členského státu získávat zpět vyplacené částky podle čl. 98 odst. 2 tohoto nařízení a státní podporu poskytnutou podle článku 87 Smlouvy a podle článku 14 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 88 Smlouvy o ES (17).

Článek 102

Vrácení platby

1.   Každá částka, která má být vrácena do souhrnného rozpočtu Evropské unie, se uhrazuje přede dnem splatnosti uvedeným v inkasním příkazu vydaném v souladu s článkem 72 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002. Dnem splatnosti je poslední den druhého měsíce po vydání příkazu.

2.   Každým prodlením při navracení částky vzniká nárok na úrok z prodlení ode dne splatnosti až do dne uskutečnění platby. Sazba tohoto úroku z prodlení je o jeden a půl procentního bodu vyšší než sazba používaná Evropskou centrální bankou při jejích hlavních refinančních operacích první pracovní den měsíce, do kterého spadá den splatnosti.

HLAVA VIII

VÝBORY

KAPITOLA I

Výbor pro koordinaci fondů

Článek 103

Postupy projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen Výbor pro koordinaci fondů (dále jen „Výbor pro koordinaci fondů“).

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se postup podle článků 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se postup podle článků 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

4.   Výbor pro koordinaci fondů přijme svůj jednací řád.

5.   Evropská investiční banka a Evropský investiční fond jmenují každý svého zástupce bez hlasovacího práva.

KAPITOLA II

Výbor podle článku 147 smlouvy

Článek 104

Výbor podle článku 147 Smlouvy

1.   Komisi je nápomocen výbor zřízený podle článku 147 Smlouvy (dále jen „výbor“). Výbor se skládá z jednoho zástupce vlády, jednoho zástupce odborových organizací a jednoho zástupce organizací zaměstnavatelů z každého členského státu. Člen Komise pověřený předsednictvím výboru může pověřit výkonem této funkce vyššího úředníka Komise.

2.   Každý členský stát jmenuje zástupce a náhradníka zástupce v každé kategorii uvedené v odstavci 1. V případě nepřítomnosti člena má náhradník automaticky právo účastnit se jednání.

3.   Členy a náhradníky jmenuje na návrh Komise Rada na období tří let. Mohou být jmenováni opakovaně. Pokud jde o složení výboru, usiluje Rada o spravedlivé zastoupení jednotlivých dotyčných kategorií. Evropská investiční banka a Evropský investiční fond mohou jmenovat zástupce bez hlasovacího práva pro ty body na pořadu jednání, které se jich týkají.

4.   Výbor

a)

vydává stanovisko k prováděcím pravidlům k tomuto nařízení;

b)

v případě poskytnutí podpory z Evropského sociálního fondu vydává stanoviska k návrhům rozhodnutí Komise týkajícím se programování;

c)

je konzultován, jedná-li se o kategorie opatření technické pomoci uvedené v článku 45 v případě poskytnutí podpory z Evropského sociálního fondu a ostatní důležité otázky, které mají dopad na provádění strategií zaměstnanosti, odborné přípravy a sociálního začlenění na úrovni EU, týkající se Evropského sociálního fondu.

5.   Komise může výbor konzultovat i k jiným otázkám, než jsou otázky uvedené v odstavci 4.

6.   Pro přijetí stanoviska výboru se vyžaduje nadpoloviční většina platných odevzdaných hlasů. Komise uvědomí výbor, jakým způsobem jeho stanovisko zohlednila.

HLAVA IX

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 105

Přechodná ustanovení

1.   Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změny, včetně úplného nebo částečného zrušení, pomoci spolufinancované strukturálními fondy nebo projektu spolufinancovaného z Fondu soudržnosti, které schválila Komise na základě nařízení (EHS) č. 2052/88 (18), (EHS) č. 4253/88 (19), (ES) č. 1164/94 (20) a (ES) č. 1260/1999 nebo jakéhokoli jiného právního předpisu, který se na takovou pomoc vztahuje dne 31. prosince 2006, a který se tudíž na tuto pomoc nebo projekty následně vztahuje až do jejich uzavření.

2.   Při rozhodování o operačních programech Komise přihlíží ke každé pomoci spolufinancované strukturálními fondy nebo každému projektu spolufinancovanému z Fondu soudržnosti, jež Rada nebo Komise schválila před vstupem tohoto nařízení v platnost a které mají finanční vliv v období, v němž jsou tyto operační programy prováděny.

3.   Odchylně od čl. 31 odst. 2, čl. 32 odst. 4 a čl. 37 odst. 1 nařízení (ES) č. 1260/1999 zruší Komise automaticky závazky k dílčím částkám na pomoc spolufinancovanou z Evropského fondu pro regionální rozvoj nebo z Evropského sociálního fondu, schválené Komisí mezi 1. lednem 2000 a 31. prosincem 2006, k nimž nebyl Komisi nejpozději patnáct měsíců od posledního dne způsobilosti výdajů stanoveného v rozhodnutí o poskytnutí příspěvku z fondů zaslán certifikovaný výkaz skutečně uhrazených výdajů, závěrečná zpráva o provádění a prohlášení uvedené v čl. 38 odst. 1 písm. f) uvedeného nařízení, nejpozději šest měsíců po uplynutí uvedené lhůty, přičemž vzniká povinnost neoprávněně vyplacené částky vrátit.

K částkám na operace nebo programy, které byly pozastaveny z důvodů soudních řízení nebo řízení o správním opravném prostředku s odkladným účinkem, se při výpočtu výše částky, která se automaticky zruší, nepřihlíží.

Článek 106

Přezkum

Rada přezkoumá toto nařízení do 31. prosince 2013 postupem podle článku 161 Smlouvy.

Článek 107

Zrušení

Aniž je dotčen čl. 105 odst. 1 tohoto nařízení, zrušuje se s účinkem ode dne 1. ledna 2007 nařízení (ES) č. 1260/1999.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 108

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Články 1 až 16, 25 až 28, 32 až 40, 47 až 49, 52 až 54, 56, 58 až 62, 69 až 74, 103 až 105 a 108 se použijí ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost, a to pouze pro programy na období let 2007–2013. Ostatní články se použijí ode dne 1. ledna 2007.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 11. července 2006.

Za Radu

předseda

E. HEINÄLUOMA


(1)  Souhlas ze dne 4. července 2006 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(2)  Úř. věst. C 255, 14.10.2005, s. 79.

(3)  Úř. věst. C 231, 20.5.2005, s. 1.

(4)  Úř. věst. C 121, 20.5.2005, s. 14.

(5)  Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 161, 26.6.1999, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 173/2005 (Úř. věst. L 29, 2.2.2005, s. 3).

(7)  Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1888/2005 (Úř. věst. L 309, 25.11.2005, s. 1).

(8)  Viz strana 82 v tomto čísle Úředního věstníku.

(9)  Úř. věst. C 139, 14.6.2006 s. 1.

(10)  Viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku.

(11)  Viz strana 12 v tomto čísle Úředního věstníku.

(12)  Viz strana 79 v tomto čísle Úředního věstníku.

(13)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

(14)  Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 114.

(15)  Úř. věst. L 205, 6.8.2005, s. 21.

(16)  Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

(17)  Úř. věst. L 83, 27.3.1999, s. 1. Nařízení ve znění aktu o přistoupení z roku 2003. Pozn.: Název nařízení (ES) č. 659/1999 byl upraven s ohledem na přečíslování článků Smlouvy o založení Evropského společenství v souladu s článkem 12 Amsterodamské smlouvy; původní odkaz zněl na článek 93 Smlouvy.

(18)  Nařízení Rady (EHS) č. 2052/88 ze dne 24. června 1988 o úkolech strukturálních fondů a jejich účinnosti a o koordinaci mezi jejich činnostmi navzájem a mezi těmito činnostmi a operacemi Evropské investiční banky a jinými stávajícími finančními nástroji (Úř. věst. L 185, 15.7.1988, s. 9). Nařízení zrušené nařízením (ES) č. 1260/1999.

(19)  Nařízení Rady (EHS) č. 4253/88 ze dne 19. prosince 1988, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EHS) č. 2052/88, pokud jde o koordinaci mezi činnostmi jednotlivých strukturálních fondů navzájem a mezi těmito činnostmi a operacemi Evropské investiční banky a jinými dostupnými finančními nástroji (Úř. věst. L 374, 31.12.1988, s. 1). Nařízení zrušené nařízením (ES) č. 1260/1999.

(20)  Nařízení Rady (ES) č. 1164/94 ze dne 16. května 1994 o zřízení Fondu soudržnosti (Úř. věst. L 130, 25.5.1994, s. 1). Nařízení naposledy pozměněné aktem o přistoupení z roku 2003.


PŘÍLOHA I

Roční rozpis položek závazků na období 2007–2013

(podle článku 18)

(EUR, v cenách roku 2004)

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

42 863 000 000

43 318 000 000

43 862 000 000

43 860 000 000

44 073 000 000

44 723 000 000

45 342 000 000


PŘÍLOHA II

Finanční rámec

Kritéria a metodika podle článku 18

Metoda přidělování pro regiony způsobilé v rámci cíle „Konvergence“ podle čl. 5 odst. 1

1.

Příděl každého státu představuje součet přídělů pro jeho jednotlivé způsobilé regiony, které se vypočítávají na základě relativní regionální prosperity, prosperity státu a míry nezaměstnanosti takto:

a)

stanovení absolutní částky (v EUR) získané vynásobením počtu obyvatel daného regionu rozdílem mezi HDP na obyvatele tohoto regionu měřeným paritou kupní síly a průměrným HDP na obyvatele v EU-25;

b)

finanční příděl pro tento region se stanoví jako procentní podíl z výše uvedené absolutní částky; tento procentní podíl je odstupňován, aby odrážel relativní prosperitu členského státu, ve kterém se způsobilý region nachází, ve srovnání s průměrem EU-25, tj.:

pro regiony v členských státech, jejichž úroveň HND na obyvatele nedosahuje 82 % průměru Společenství: 4,25 %,

pro regiony v členských státech, jejichž úroveň HND na obyvatele leží mezi 82 % až 99 % průměru Společenství: 3,36 %,

pro regiony v členských státech, jejichž úroveň HND na obyvatele převyšuje 99 % průměru Společenství: 2,67 %;

c)

k částce získané podle písmene b) se případně připočte částka vyplývající z přidělení prémie 700 EUR na nezaměstnanou osobu, uplatněné na počet nezaměstnaných osob v daném regionu přesahující počet osob, které by byly nezaměstnané, pokud by se míra nezaměstnanosti rovnala průměrné míře nezaměstnanosti všech regionů EU způsobilých v rámci cíle „Konvergence“.

Metoda přidělování pro členské státy způsobilé pro financování z Fondu soudržnosti podle čl. 5 odst. 2

2.

Celkový teoretický finanční příděl pro Fond soudržnosti se získá vynásobením průměrné intenzity podpory na obyvatele ve výši 44,7 EUR počtem způsobilých obyvatel. Předběžný příděl z teoretického finančního přídělu odpovídá u každého způsobilého členského státu procentnímu podílu založenému na počtu jeho obyvatel, rozloze a prosperitě státu a získá se na základě těchto kroků:

a)

výpočet aritmetického průměru podílů počtu obyvatel a územní plochy daného členského státu na celkovém počtu obyvatel a celkové rozloze všech způsobilých členských států; pokud však podíl členského státu na celkovém počtu obyvatel převyšuje jeho podíl na celkové rozloze o pětinásobek nebo více, což dokládá mimořádně vysokou hustotu obyvatel, použije se v tomto bodu pouze podíl na celkovém počtu obyvatel;

b)

úprava takto získaných procentních podílů pomocí koeficientu představujícího jednu třetinu procentního podílu, o který je HND na obyvatele daného členského státu měřený paritou kupní síly vyšší nebo nižší než průměrný HND na obyvatele všech způsobilých členských států (průměr vyjádřený jako 100 %).

3.

Aby se zohlednily významné potřeby členských států, které přistoupily k Evropské unii 1. května 2004 nebo později, pokud jde o infrastrukturu dopravy a životního prostředí, podíl Fondu soudržnosti se stanoví na jednu třetinu jejich celkového finančního přídělu (strukturální fondy plus Fond soudržnosti) v průměru za dané období. U ostatních členských států vyplývá jejich finanční příděl přímo z metody přidělování popsané v bodě 2.

Metoda přidělování pro členské státy a regiony způsobilé v rámci cíle „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ podle článku 6

4.

Podíl každého příslušného členského státu představuje součet podílů jeho způsobilých regionů, jež se stanoví na základě následujících kritérií s uvedenými váhovými koeficienty: celkový počet obyvatel (váha 0,5), počet nezaměstnaných v regionech úrovně NUTS 3 s mírou nezaměstnanosti vyšší, než je průměr v dané skupině (váha 0,2), počet pracovních míst nutných pro dosažení míry zaměstnanosti 70 % (váha 0,15), počet zaměstnaných s nízkou úrovní vzdělání (váha 0,10) a nízká hustota obyvatel (váha 0,05). Podíly se následně upraví podle relativní regionální prosperity (u každého regionu dojde ke zvýšení nebo snížení jeho celkového podílu o +5 %/–5 % podle toho, zda je jeho HDP na obyvatele nižší nebo vyšší než průměrný HDP na obyvatele pro danou skupinu). Podíl každého členského státu však nesmí činit méně než tři čtvrtiny jeho podílu na kombinovaném financování v rámci cílů 2 a 3 v roce 2006.

Metoda přidělování pro cíl „Evropská územní spolupráce“ podle článku 7

5.

Přiděly finančních zdrojů pro jednotlivé členské státy (včetně příspěvku z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro Nástroj evropského sousedství a partnerství a Nástroj pro předvstupní pomoc podle čl. 21 odst. 2) se stanoví takto:

a)

pro přeshraniční prvek podle čl. 7 odst. 1 na základě počtu obyvatel regionů úrovně NUTS 3 v pozemních a námořních hraničních oblastech, vyjádřeného jako podíl na celkovém počtu obyvatel všech způsobilých regionů;

b)

pro nadnárodní prvek podle čl. 7 odst. 2 na základě celkového počtu obyvatel členského státu, vyjádřeného jako podíl na celkovém počtu obyvatel všech dotyčných členských států.

Metoda přidělování pro členské státy a regiony způsobilé pro přechodnou podporu podle článku 8

6.

Příděly v rámci přechodné podpory podle článku 8 se stanoví uplatněním těchto parametrů:

a)

pro regiony definované v čl. 8 odst. 1 – 80 % jejich individuální úrovně intenzity podpory na obyvatele v roce 2006 pro rok 2007, a poté lineární snižování, aby se dosáhlo průměrné celostátní úrovně intenzity podpory na obyvatele pro cíl „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ v roce 2013. K takto získanému přídělu se případně přidá částka vyplývající z přidělení prémie 600 EUR na nezaměstnanou osobu, uplatněné na počet nezaměstnaných osob v daném regionu přesahující počet osob, které by byly nezaměstnané, pokud by se míra nezaměstnanosti rovnala průměrné míře nezaměstnanosti všech regionů způsobilých v rámci cíle „Konvergence“;

b)

pro regiony definované v čl. 8 odst. 2 – 75 % jejich individuální úrovně intenzity podpory na obyvatele v roce 2006 pro rok 2007, a poté lineární snižování, aby se dosáhlo průměrné celostátní úrovně intenzity podpory na obyvatele pro cíl „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ v roce 2011; k takto získanému přídělu se případně přidá částka vyplývající z přidělení prémie 600 EUR na nezaměstnanou osobu, uplatněné na počet nezaměstnaných osob v daném regionu přesahující počet osob, které by byly nezaměstnané, pokud by se míra nezaměstnanosti rovnala průměrné míře nezaměstnanosti všech regionů způsobilých v rámci cíle „Konvergence“;

c)

pro členské státy definované v čl. 8 odst. 3 se příděl finančních prostředků stanoví na sestupné úrovni v průběhu sedmi let, přičemž částka bude 1,2 miliardy EUR v roce 2007, 850 milionů EUR v roce 2008, 500 milionů EUR v roce 2009, 250 milionů EUR v roce 2010, 200 milionů EUR v roce 2011, 150 milionů EUR v roce 2012 a 100 milionů EUR v roce 2013.

Maximální úroveň převodů finančních prostředků podporujících soudržnost

7.

Za účelem přispění k cílům odpovídající koncentrace finančních prostředků na podporu soudržnosti do nejméně rozvinutých regionů a členských států a omezení rozdílů v průměrných intenzitách podpory na obyvatele vyplývajících ze stanovení stropů se maximální úroveň převodů z fondů jednotlivým členským státům podle tohoto nařízení stanoví takto:

pro členské státy, jejichž průměrný HND na obyvatele (PPS) za období 2001 až 2003 nedosahuje 40 % průměru EU-25: 3,7893 % jejich HDP,

pro členské státy, jejichž průměrný HND na obyvatele (PPS) za období 2001 až 2003 je nejméně 40 %, ale nižší než 50 % průměru EU-25: 3,7135 % jejich HDP,

pro členské státy, jejichž průměrný HND na obyvatele (PPS) za období 2001 až 2003 je nejméně 50 %, ale nižší než 55 % průměru EU-25: 3,6188 % jejich HDP,

pro členské státy, jejichž průměrný HND na obyvatele (PPS) za období 2001 až 2003 je nejméně 55 %, ale nižší než 60 % průměru EU-25: 3,5240 % jejich HDP,

pro členské státy, jejichž průměrný HND na obyvatele (PPS) za období 2001 až 2003 je nejméně 60 %, ale nižší než 65 % průměru EU-25: 3,4293 % jejich HDP,

pro členské státy, jejichž průměrný HND na obyvatele (PPS) za období 2001 až 2003 je nejméně 65 %, ale nižší než 70 % průměru EU-25: 3,3346 % jejich HDP,

pro členské státy, jejichž průměrný HND na obyvatele (PPS) za období 2001 až 2003 je nejméně 70 %, ale nižší než 75 % průměru EU-25: 3,2398 % jejich HDP,

následně se maximální úroveň převodů snižuje o 0,09 procentního bodu HDP za každý přírůstek 5 % průměrného HND na obyvatele (PPS) za období 2001 až 2003 ve srovnání s průměrem EU-25.

8.

Stropy uvedené v bodě 7 zahrnují příspěvky z Evropského fondu pro regionální rozvoj na financování přeshraniční části Nástroje evropského sousedství a partnerství a Nástroje pro předvstupní pomoc a z části Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova pocházející z orientační sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu, jakož i z Evropského rybářského fondu.

9.

Výpočty HDP prováděné Komisí budou založeny na příslušných statistických údajích zveřejněných v dubnu roku 2005. Individuální národní míry růstu HDP pro období 2007–2013 projektované Komisí v dubnu roku 2005 se použijí pro každý členský stát samostatně.

10.

Pokud se v roce 2010 zjistí, že kumulovaný HDP jakéhokoli členského státu za roky 2007 až 2009 se odchýlil o více než ±5 % kumulovaného HDP odhadovaného podle bodu 9, včetně odchylky vlivem změny směnného kursu, částky přidělené podle bodu 7 takovému členskému státu na toto období se odpovídajícím způsobem upraví. Celkový čistý dopad těchto úprav, kladný nebo záporný, nesmí překročit 3 miliardy EUR. Pokud je čistý dopad kladný, celkové dodatečné zdroje budou v každém případě omezeny úrovní nevyčerpaných prostředků v porovnání se stropy pro kategorii 1B stanovenými pro období 2007–2010 v interinstitucionální dohodě ze dne 17. května 2006 o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení. Konečné úpravy se rozpočítají ve stejných částkách na roky 2011–2013.

11.

V zájmu zohlednění hodnoty polského zlotého v referenčním období se výsledek použití maximální úrovně převodu podle bodu 7 pro Polsko pro období do provedení přehodnocení uvedeného v bodě 10 (2007–2009) vynásobí koeficientem 1,04.

Dodatečná ustanovení

12.

Pokud v daném členském státě „postupně vyřazované“ regiony definované v čl. 8 odst. 1 představují alespoň jednu třetinu celkového počtu obyvatel regionů plně způsobilých pro podporu v rámci cíle 1 v roce 2006, činí míra podpory 80 % jejich individuální úrovně intenzity podpory na obyvatele v roce 2006 pro rok 2007, 75 % pro rok 2008, 70 % pro rok 2009, 65 % pro rok 2010, 60 % pro rok 2011, 55 % pro rok 2012 a 50 % pro rok 2013.

13.

Pokud jde o přechodná opatření podle bodu 6 písm. a) a b), pak v případě regionů, jež nebyly způsobilé v rámci cíle 1 v období let 2000–2006 nebo jejichž způsobilost začala v roce 2004, bude výchozí bod v roce 2007 představovat 90 % jejich teoretické úrovně intenzity podpory na obyvatele v roce 2006 vypočtené na základě berlínské metody přidělování z roku 1999 s tím, že jejich regionální úroveň HDP na obyvatele se přizpůsobí na úroveň 75 % průměru EU-15.

14.

Bez ohledu na bod 7 polské regiony úrovně NUTS 2 Lubelskie, Podkarpackie, Warmińsko-Mazurskie, Podlaskie a Świętokrzyskie, jejichž úrovně HDP na obyvatele (PPS) představují pět nejnižších v EU-25, získají prostředky z Evropského fondu pro regionální rozvoj nad rámec finančních prostředků, k nimž jsou jinak způsobilé. Tyto dodatečné finanční prostředky budou činit 107 EUR na obyvatele za celé období 2007–2013 v rámci cíle „Konvergence“. Případné vzestupné úpravy částek přidělených Polsku podle bodu 10 nezahrnou toto dodatečné financování.

15.

Bez ohledu na bod 7 se regionu úrovně NUTS 2 Közép-Magyarország přidělí dodatečné finanční prostředky ve výši 140 milionů EUR na celé období 2007–2013. Pro tento region se použijí stejná regulační ustanovení jako pro regiony podle čl. 8 odst. 1.

16.

Bez ohledu na bod 7 se regionu úrovně NUTS 2 Praha přidělí dodatečné finanční prostředky ve výši 200 milionů EUR na celé období 2007–2013 v rámci cíle „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“.

17.

Kypr využije v letech 2007–2013 přechodná opatření použitelná pro regiony definované v bodě 6 písm. b), přičemž výchozí hodnota v roce 2007 se stanoví podle bodu 13.

18.

Regiony úrovně NUTS 2 Itä-Suomi a Madeira využijí přechodná finanční opatření stanovená v bodě 6 písm. a) a současně si zachovají postavení regionů postupně zařazovaných do financování.

19.

Region úrovně NUTS 2 Kanárské ostrovy získá v období 2007–2013 dodatečný příděl ve výši 100 milionů EUR v rámci přechodné podpory uvedené v čl. 8 odst. 2.

20.

Nejvzdálenější regiony uvedené v článku 299 Smlouvy a regiony úrovně NUTS 2 splňující kritéria stanovená v článku 2 protokolu č. 6 k aktu o přistoupení Rakouska, Finska a Švédska obdrží dodatečné finanční příspěvky z Evropského fondu pro regionální rozvoj s ohledem na jejich zvláštní omezení. Toto financování činí 35 EUR na obyvatele a rok a je poskytováno navíc k jakémukoli financování, pro které jsou tyto regiony jinak způsobilé.

21.

Pokud jde o prostředky přidělované v rámci cíle „Evropská územní spolupráce“ podle čl. 7 odst. 1, je intenzita podpory pro regiony ležící podél bývalých vnějších pozemních hranic mezi EU-15 a EU-12 a mezi EU-25 a EU-2 o 50 % vyšší než pro ostatní dotyčné regiony.

22.

Jako uznání zvláštního úsilí o mírový proces v Severním Irsku bude na období let 2007–2013 přidělena programu PEACE celková částka 200 milionů EUR. Tento program je prováděn jako přeshraniční program ve smyslu čl. 3 odst. 2 písm. c), a zejména zahrnuje opatření pro podporu soudržnosti mezi společenstvími za účelem podpory sociální a hospodářské stability v dotyčných regionech. Způsobilou oblastí je celé Severní Irsko a pohraniční hrabství Irska. Tento program bude prováděn v rámci cíle „Evropská územní spolupráce“ za plného dodržení zásady adicionality intervencí ze strukturálních fondů.

23.

Švédským regionům způsobilým v rámci cíle „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ se přidělí dodatečné finanční prostředky z Evropského fondu pro regionální rozvoj ve výši 150 milionů EUR.

24.

Bez ohledu na bod 7 se Estonsku, Lotyšsku a Litvě, které představují samostatné regiony úrovně NUTS 2, přidělí dodatečné finanční prostředky, každému ve výši 35 EUR na obyvatele na celé období 2007–2013.

25.

Rakouským regionům způsobilým v rámci cíle „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“, které se nacházejí na bývalých vnějších hranicích Evropské unie, se přidělí dodatečné finanční prostředky z Evropského fondu pro regionální rozvoj ve výši 150 milionů EUR. Obdobné dodatečné finanční prostředky ve výši 75 milionů EUR v rámci cíle„Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ se přidělí Bavorsku.

26.

Španělsko obdrží dodatečný příděl finančních prostředků ve výši 2 miliard EUR v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj na posílení výzkumu, vývoje a inovací prováděných podniky a ve prospěch podniků, jak je uvedeno v čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 1080/2006. Orientačně připadne 70 % prostředků na regiony způsobilé v rámci cíle „Konvergence“ podle článku 5 tohoto nařízení, 5 % na regiony způsobilé pro přechodnou podporu podle čl. 8 odst. 1 tohoto nařízení, 10 % prostředků na regiony způsobilé v rámci cíle „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ podle článku 6 tohoto nařízení a 15 % na regiony způsobilé pro přechodnou podporu podle čl. 8 odst. 2 tohoto nařízení.

27.

Ceuta a Melilla získají v období 2007–2013 dodatečný příděl z Evropského fondu pro regionální rozvoj ve výši 50 milionů EUR v rámci přechodné podpory podle čl. 8 odst. 1.

28.

Itálii se přidělí dodatečné finanční prostředky ve výši 1,4 miliard EUR v rámci strukturálních fondů, a to v následujícím členění: 828 milionů EUR pro regiony způsobilé v rámci cíle „Konvergence“ podle čl. 5 odst. 1, 111 milionů EUR pro regiony způsobilé pro přechodnou podporu podle čl. 8 odst. 1, 251 milionů EUR pro regiony způsobilé pro přechodnou podporu podle čl. 8 odst. 2 a 210 milionů EUR pro regiony způsobilé v rámci cíle „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ podle článku 6.

29.

S přihlédnutím ke zvláštní situaci Korsiky (30 milionů EUR) a francouzského Henegavska (70 milionů EUR) obdrží Francie v období 2007–2013 dodatečný příděl ve výši 100 milionů EUR v rámci cíle „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“.

30.

Východním spolkovým zemím Německa způsobilým pro podporu v rámci cíle „Konvergence“ podle čl. 5 odst. 1 se přidělí dodatečný příděl ve výši 167 milionů EUR. Východním spolkovým zemím Německa způsobilým pro přechodnou podporu podle čl. 8 odst. 1 se přidělí dodatečný příděl ve výši 58 milionů EUR.

31.

Bez ohledu na článek 7 se přidělí dodatečné finanční prostředky z Evropského fondu pro regionální rozvoj ve výši 300 milionů EUR pro cíl „Evropská územní spolupráce“ takto: 200 milionů EUR pro nadnárodní spolupráci ve smyslu čl. 7 odst. 2 a 100 milionů EUR na meziregionální spolupráci ve smyslu čl. 7 odst. 3.


PŘÍLOHA III

Stropy použitelné pro míry spolufinancování

(podle článku 53)

Kritéria

Členské státy

Evropský fond pro regionální rozvoj a Evropský sociální fond

Podíl způsobilých výdajů v procentech

Fond soudržnosti

Podíl způsobilých výdajů v procentech

1.

Členské státy, jejichž průměrný HDP na obyvatele za období 2001–2003 byl nižší než 85 % průměru EU-25 za stejné období

Česká republika, Estonsko, Řecko, Kypr, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Polsko, Portugalsko, Slovinsko, Slovensko

85 % na cíle „Konvergence“ a „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“

85 %

2.

Jiné členské státy než státy uvedené v bodě 1, které jsou ke dni 1. ledna 2007 způsobilé pro přechodný režim Fondu soudržnosti

Španělsko

80 % na cíl „Konvergence“ a na regiony „postupně zařazované do financování“ v rámci cíle „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“

50 % na cíl „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ mimo regiony „postupně zařazované do financování“

85 %

3.

Jiné členské státy než státy uvedené v bodech 1 a 2

Belgie, Dánsko, Spolková republika Německo, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Rakousko, Finsko, Švédsko a Spojené království.

75 % na cíl „Konvergence“

4.

Jiné členské státy než státy uvedené v bodech 1 a 2

Belgie, Dánsko, Spolková republika Německo, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Rakousko, Finsko, Švédsko a Spojené království.

50 % na cíl „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“

5.

Nejvzdálenější regiony uvedené v čl. 299 odst. 2 Smlouvy čerpající dodatečně přidělené finanční prostředky pro tyto regiony podle bodu 20 přílohy II

Španělsko, Francie a Portugalsko

50 %

6.

Nejvzdálenější regiony uvedené v čl. 299 odst. 2 Smlouvy

Španělsko, Francie a Portugalsko

85 % na cíle „Konvergence“ a „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“


PŘÍLOHA IV

Kategorie výdajů

(podle čl. 9 odst. 3)

 

Cíle: „Konvergence“ a „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“

 

Cíl: „Konvergence“ a regiony podle čl. 8 odst. 2, aniž je dotčeno rozhodnutí přijaté v souladu s čl. 5 odst. 3 druhým pododstavcem nařízení (ES) č. 1080/2006

Kód

Prioritní témata

 

Výzkum a technologický rozvoj, inovace a podnikání

01

Činnost v oblasti výzkumu a technologického rozvoje ve výzkumných střediscích

02

Infrastruktura pro výzkum a technologický rozvoj (včetně zařízení, nástrojů a vysokorychlostních počítačových sítí propojujících výzkumná střediska) a odborná střediska pro specifické technologie

03

Přenos technologií a zdokonalení sítí spolupráce mezi malými a středními podniky navzájem a mezi malými a středními podniky a dalšími podniky a univerzitami, institucemi postsekundárního vzdělávání všech druhů, regionálními orgány, výzkumnými středisky a vědeckými a technologickými středisky (vědecké a technologické parky, technická střediska atd.)

04

Pomoc pro výzkum a technologický rozvoj, zejména v malých a středních podnicích (včetně přístupu ke službám v oblasti výzkumu a technologického rozvoje ve výzkumných střediscích)

05

Pokročilé podpůrné služby pro podniky a skupiny podniků

06

Pomoc malým a středním podnikům při prosazování výrobků a výrobních postupů šetrných k životnímu prostředí (zavádění účinných environmentálních systémů řízení, přijímání a využívání technologií zabraňujících znečišťování, začlenění čistých technologií do výroby podniku)

07

Investice do podniků přímo spojených s výzkumem a inovacemi (inovační technologie, zakládání nových podniků univerzitami, existující střediska výzkumu a technologického rozvoje atd.)

08

Ostatní investice do podniků

09

Ostatní opatření stimulující výzkum, inovace a podnikavost v malých a středních podnicích

 

Informační společnost

10

Telefonní infrastruktury (včetně širokopásmových sítí)

11

Informační a komunikační technologie (přístup, zabezpečení, interoperabilita, předcházení rizikům, výzkum, inovace, e-obsah atd.)

12

Informační a komunikační technologie (TEN-ICT)

13

Služby a aplikace pro občany (e-zdraví, e-vláda, e-učení, e-začlenění atd.)

14

Služby a aplikace pro malé a střední podniky (e-obchod, vzdělávání a odborná příprava, vytváření sítí atd.)

15

Ostatní opatření na zlepšení přístupu malých a středních podniků k informačním a komunikačním technologiím a na zlepšení jejich využívání těmito podniky

 

Doprava

16

Železnice

17

Železnice (TEN-T)

20

Dálnice

21

Dálnice (TEN-T)

26

Multimodální doprava

27

Multimodální doprava (TEN-T)

28

Inteligentní dopravní systémy

29

Letiště

30

Přístavy

32

Vnitrozemské vodní cesty (TEN-T)

 

Energetika

34

Elektřina (TEN-E)

36

Zemní plyn (TEN-E)

38

Ropné produkty (TEN-E)

39

Obnovitelná energie: vítr

40

Obnovitelná energie: solární

41

Obnovitelná energie: z biomasy

42

Obnovitelná energie: hydroelektrická, geotermální a další

43

Energetická účinnost, kogenerace, hospodaření s energií

 

Ochrana životního prostředí a předcházení rizikům

52

Podpora čisté městské dopravy

 

Zvyšování přizpůsobivosti pracovníků a společností, podniků a podnikatelů

62

Vytváření systémů a strategií celoživotního učení v podnicích; odborná příprava a služby pro zaměstnance pro zvýšení jejich přizpůsobivosti změnám; podpora podnikání a inovací

63

Vytváření a šíření inovačních a produktivnějších způsobů organizace práce

64

Rozvoj specifických služeb pro zaměstnanost, odbornou přípravu a podporu souvisejících s restrukturalizací sektorů a podniků a vytváření systémů na předvídání ekonomických změn a budoucích požadavků na pracovní místa a dovednosti

 

Zlepšování přístupu k zaměstnání a udržitelnost

65

Modernizace a posilování institucí trhu práce

66

Provádění aktivních a preventivních opatření na pracovním trhu

67

Opatření na podporu aktivního stárnutí a prodlužování pracovního života

68

Podpora samostatné výdělečné činnosti a zakládání podniků

69

Opatření na zlepšení přístupu k zaměstnání a ke zvýšení udržitelné zaměstnanosti žen a udržitelného postupu žen v zaměstnání za účelem snížení segregace podle pohlaví na trhu práce a sladění pracovního a soukromého života, například usnadnění přístupu k péči o děti a péči o závislé osoby

70

Zvláštní opatření na zvýšení účasti přistěhovalců v oblasti zaměstnanosti, a tím na posílení jejich sociální integrace

 

Zlepšování sociálního začlenění znevýhodněných osob

71

Cesty k integraci a znovuzapojení znevýhodněných osob na trhu práce; boj proti diskriminaci v přístupu na trh práce a v profesním postupu a podpora kladného přístupu k rozmanitosti na pracovišti

 

Posílení lidského kapitálu

72

Navrhování, zavádění a provádění reforem systémů vzdělávání a odborné přípravy s cílem rozvíjet zaměstnatelnost, zvyšování významu základního a odborného vzdělávání a odborné přípravy na trhu práce a neustálé zlepšování dovedností vzdělávacích pracovníků s ohledem na inovace a znalostní ekonomiku

73

Opatření na zvýšení celoživotní účasti na vzdělávání a odborné přípravě, mimo jiné prostřednictvím opatření zaměřených na snížení počtu osob s nedokončeným vzděláním, segregace předmětů podle pohlaví a zvyšování dostupnosti a kvality základního, odborného a terciárního vzdělávání a odborné přípravy

74

Rozvoj lidského potenciálu v oblasti výzkumu a inovací, především prostřednictvím postgraduálního studia a odborné přípravy výzkumných pracovníků a spolupráce v rámci sítí mezi univerzitami, výzkumnými středisky a podniky


Top