Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32011L0082

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/82/EU ze dne 25. října 2011 o usnadnění přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu

OJ L 288, 5.11.2011, p. 1–15 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
Special edition in Croatian: Chapter 07 Volume 013 P. 287 - 301

In force

ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2011/82/oj

5.11.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 288/1


SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2011/82/EU

ze dne 25. října 2011

o usnadnění přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 87 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

v souladu s řádným legislativním postupem (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Zvýšení bezpečnosti silničního provozu je prvořadým cílem dopravní politiky Unie. Unie provádí politiku zvyšování bezpečnosti silničního provozu s cílem snižovat počet usmrcených a zraněných osob a škody na majetku. Významným prvkem této politiky je důsledné vymáhání sankcí za dopravní delikty spáchané v Unii, jež značně ohrožují bezpečnost silničního provozu.

(2)

Z důvodu nedostatku vhodných postupů a bez ohledu na stávající možnosti podle rozhodnutí Rady 2008/615/SVV ze dne 23. června 2008 o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti (2) a rozhodnutí Rady 2008/616/SVV ze dne 23. června 2008 o provádění rozhodnutí 2008/615/SVV (3) (dále jen „prümská rozhodnutí“) však sankce v podobě pokut za určité dopravní delikty často nejsou vymáhány, pokud jsou spáchány vozidlem registrovaným v jiném členském státě, než je členský stát, v němž k deliktu došlo. Cílem této směrnice je zajistit, aby i v takovýchto případech byla zaručena účinnost vyšetřování dopravních deliktů v oblasti bezpečnosti silničního provozu.

(3)

Komise ve svém sdělení ze dne 20. července 2010 nazvaném "Směrem k evropskému prostoru bezpečnosti silničního provozu: směry politiky v oblasti bezpečnosti silničního provozu v letech 2011–2020" zdůraznila, že prosazování příslušných právních předpisů je klíčovým faktorem při vytváření podmínek, které by vedly k podstatnému snížení počtu usmrcených a zraněných osob. Rada ve svých závěrech o bezpečnosti silničního provozu ze dne 2. prosince 2010 vyzvala rovněž k tomu, aby se zvážilo, zda je třeba dalšího zpřísnění vymáhání pravidel silničního provozu ze strany členských států a případně i na úrovni Unie. Vyzvala Komisi k posouzení možnosti případné harmonizace pravidel silničního provozu na úrovni Unie. Komise by proto měla zhodnotit, zda bude v budoucnu nutné navrhnout další opatření, která by usnadnila přeshraniční vymáhání právních předpisů, pokud jde o dopravní delikty, a to zejména tehdy, jedná-li se o závažné dopravní nehody.

(4)

Podporovat je třeba rovněž větší sbližování kontrolních opatření mezi jednotlivými členskými státy a Komise by v tomto ohledu měla posoudit, zda je třeba vypracovat společné normy pro automatické vybavení k provádění kontrol bezpečnosti silničního provozu.

(5)

Je třeba zvyšovat povědomí občanů Unie o pravidlech bezpečnosti silničního provozu, která platí v různých členských státech, a o provádění této směrnice, a to zejména formou vhodných opatření, která by zajistila dostatek informací o důsledcích nedodržování pravidel bezpečnosti silničního provozu při cestování v jiných členských státech než je členský stát registrace.

(6)

Pro zvýšení bezpečnosti silničního provozu v celé Unii a zajištění rovného zacházení s řidiči, tedy tuzemskými i zahraničními pachateli, by vymáhání právních předpisů mělo být usnadněno bez ohledu na členský stát, v němž je vozidlo registrováno. Za tímto účelem by měl být v případě některých zjištěných dopravních deliktů v oblasti bezpečnosti silničního provozu, bez ohledu na jejich správní nebo trestní povahu podle právních předpisů dotčeného členského státu, zaveden systém přeshraniční výměny informací, jenž by udělil členskému státu deliktu přístup k údajům o registraci vozidla v členském státu registrace.

(7)

Účinnější přeshraniční výměna údajů o registraci vozidla, která by měla usnadnit určení totožnosti osob podezřelých ze spáchání dopravních deliktů v oblasti bezpečnosti silničního provozu, může zvýšit odrazující účinek a vést k opatrnějšímu chování řidičů vozidel registrovaných v jiném členském státě, než je členský stát deliktu, a tím také předcházet obětem na životech v důsledku silničních dopravních nehod.

(8)

K dopravním deliktům v oblasti bezpečnosti silničního provozu, na které se vztahuje tato směrnice, se v členských státech nepřistupuje jednotným způsobem. Některé členské státy je podle vnitrostátního práva kvalifikují jako „správní“ delikty, jiné je kvalifikují jako „trestné“ činy. Tato směrnice by se měla použít bez ohledu na kvalifikaci těchto deliktů podle vnitrostátních právních předpisů.

(9)

V rámci prümských rozhodnutí si členské státy vzájemně poskytují právo na přístup k údajům o registraci vozidla s cílem zlepšit výměnu informací a urychlit platné postupy. Ustanovení prümských rozhodnutí týkající se technických specifikací a dostupnosti automatizované výměny údajů by měla být pokud možno začleněna do této směrnice.

(10)

Stávající softwarové aplikace by měly být základem pro výměnu údajů podle této směrnice a zároveň by měly členským státům usnadnit podávání zpráv Komisi. Tyto aplikace by měly zajišťovat rychlou, bezpečnou a důvěrnou výměnu konkrétních údajů o registraci vozidla mezi členskými státy. Mělo by se využít softwarové aplikace Evropský informační systém vozidel a řidičských oprávnění (Eucaris), jež je podle prümských rozhodnutí pro členské státy povinná, pokud jde o údaje o registraci vozidla. Komise by měla předložit zprávu o posouzení fungování softwarových aplikací užívaných pro účely této směrnice.

(11)

Užití uvedených softwarových aplikací by mělo být omezeno na procesy využívané při výměně informací mezi národními kontaktními místy v členských státech. Tyto aplikace nejsou určeny pro postupy a automatizované procesy, v nichž mají být informace použity.

(12)

Cílem strategie řízení informací pro vnitřní bezpečnost EU je nalézt co nejjednodušší, snadno sledovatelná a nákladově efektivní řešení pro výměnu údajů.

(13)

Členské státy by měly mít možnost vyrozumět vlastníka nebo držitele vozidla či jinak zjištěnou osobu podezřelou ze spáchání dopravního deliktu v oblasti bezpečnosti silničního provozu, aby je mohly informovat o použitelných postupech a právních důsledcích vyplývajících z právních předpisů členského státu deliktu. Členské státy by přitom měly zvážit, zda zašlou informace týkající se dopravních deliktů v oblasti bezpečnosti silničního provozu v jazyce dokladů o registraci vozidla nebo v jazyce, jemuž dotyčná osoba s největší pravděpodobností rozumí, aby zajistily, že dotyčná osoba správně porozumí sdělovaným informacím. Členské státy by měly použít vhodné postupy k zajištění toho, aby byla informována pouze dotyčná osoba a nikoli třetí strana. K tomuto účelu by členské státy měly využít prostředky a postupy obdobné těm, které jsou již pro následné postupy u deliktů přijaty, a to včetně forem jakými jsou v příslušných případech doporučené zásilky. Tím se této osobě umožní reagovat na informace vhodným způsobem, zejména žádostí o další informace, uhrazením pokuty nebo tím, že uplatní své právo na obhajobu, a to zejména v případě, že došlo k omylu při zjišťování totožnosti. Další postupy podléhají platným právním nástrojům, včetně nástrojů o vzájemné právní pomoci a vzájemném uznávání, např. rámcového rozhodnutí Rady 2005/214/SVV ze dne 24. února 2005 o uplatňování zásady vzájemného uznávání peněžitých trestů a pokut (4).

(14)

Členské státy by měly zvážit poskytnutí odpovídajícího překladu informačního dopisu zasílaného členským státem deliktu, jak stanovuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/64/EU ze dne 20. října 2010 o právu na tlumočení a překlad v trestním řízení (5).

(15)

S cílem uplatňovat politiku bezpečnosti silničního provozu s vysokou úrovní ochrany všech účastníků silničního provozu v Unii a s ohledem na velmi rozdílné okolnosti přetrvávající v rámci Unie by členské státy měly postupovat tak, aby byla zajištěno větší sbližování pravidel silničního provozu a jejich vymáhání mezi členskými státy, aniž jsou dotčeny přísnější politiky a právní předpisy. Komise by v rámci své zprávy Evropskému parlamentu a Radě o uplatňování této směrnice měla přezkoumat, zda je třeba vypracovat společné normy pro stanovení srovnatelných metod, postupů a minimálních norem na úrovni Unie, a to s ohledem na mezinárodní spolupráci a stávající dohody v oblasti bezpečnosti silničního provozu, zejména na Vídeňskou úmluvu o silničním provozu ze dne 8. listopadu 1968.

(16)

Komise by v rámci své zprávy Evropskému parlamentu a Radě o uplatňování této směrnice členskými státy měla přezkoumat, zda je v souladu s právními předpisy a postupy členských států třeba vypracovat společná kritéria pro následné postupy členských států v případě nezaplacení pokuty. V této zprávě by se měla Komise zaměřit zejména na postupy mezi příslušnými orgány členských států při předávání konečného rozhodnutí o uložení sankce nebo pokuty a rovněž na uznávání a vymáhání konečného rozhodnutí.

(17)

Při přípravě přezkumu této směrnice by měla Komise provádět konzultace s příslušnými zúčastněnými subjekty, mimo jiné orgány bezpečnosti silničního provozu a donucovacími orgány, sdruženími obětí dopravních nehod a jinými nevládními organizacemi činnými v oblasti bezpečnosti silničního provozu.

(18)

Užší spolupráce mezi donucovacími orgány by měla být v souladu s respektováním základních práv, zejména práva na ochranu soukromí a osobních údajů, jež jsou zaručena zvláštní úpravou ochrany údajů, která by měla být přizpůsobena zvláštní povaze přeshraničního přístupu on-line do databází. Je nezbytné, aby zaváděné softwarové aplikace umožňovaly provádět výměnu informací za bezpečných podmínek a zajišťovaly důvěrnost předávaných údajů. Údaje shromažďované podle této směrnice by se neměly používat pro jiné účely než pro účely této směrnice. Členské státy by měly dodržovat své závazky týkající se podmínek používání a dočasného uchovávání těchto údajů.

(19)

Jelikož údaje související s určením totožnosti pachatele deliktu jsou osobními údaji, členské státy by měly přijmout opatření, která jsou nezbytná k uplatnění příslušných ustanovení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV ze dne 27. listopadu 2008 o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a justiční spolupráce v trestních věcech (6). Aniž jsou dotčeny procesní náležitosti odvolání a opravných prostředků dotyčného členského státu, měl by být subjekt údajů, jemuž je spáchání deliktu oznamováno, patřičně informován o právu na přístup ke svým osobním údajům, o právu na jejich opravu a výmaz a o nejdelší přípustné lhůtě pro uchovávání údajů, a měl by mít právo na opravu nesprávných osobních údajů nebo na okamžitý výmaz všech neoprávněně zaznamenaných údajů.

(20)

Třetí země by měly mít možnost účastnit se výměny údajů o registraci vozidla za předpokladu, že za tímto účelem uzavřely s Unií dohodu. Taková dohoda by měla obsahovat nezbytná ustanovení o ochraně údajů.

(21)

Tato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady uznané zejména v Listině základních práv Evropské unie, uvedené v článku 6 Smlouvy o Evropské unii.

(22)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu (č. 21) o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se tyto členské státy neúčastní přijímání této směrnice, a proto pro ně není závazná ani použitelná.

(23)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu (č. 22) o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání této směrnice, a proto pro ně není závazná ani použitelná.

(24)

Za účelem dosažení cíle spočívajícího ve výměně informací mezi členskými státy za využití interoperabilních prostředků by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o zohlednění příslušných změn rozhodnutí 2008/615/SVV a 2008/616/SVV nebo v případě, že to vyžadují právní akty Unie, které mají bezprostřední význam pro aktualizaci přílohy I. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(25)

V souladu s bodem 34 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů (7) jsou členské státy vybízeny k tomu, aby jak pro sebe, tak i v zájmu Unie sestavily vlastní tabulky, z nichž bude co nejvíce patrné srovnání mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a aby tyto tabulky zveřejnily.

(26)

Jelikož cíle této směrnice, totiž zajištění vysoké úrovně ochrany všech účastníků silničního provozu v Unii usnadněním přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu, které byly spáchány s vozidlem registrovaným v jiném členském státě, než je členský stát, v němž k deliktu došlo, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a může jej být proto z důvodu rozsahu či účinků činnosti lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(27)

Byl konzultován Evropský inspektor ochrany údajů, který k dané problematice zaujal stanovisko (8),

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Cíl

Cílem této směrnice je zajistit vysokou úroveň ochrany všech účastníků silničního provozu v Unii usnadněním přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu, které byly spáchány s vozidlem registrovaným v jiném členském státě, než je členský stát, v němž k deliktu došlo, a tím i vymáhání sankcí.

Článek 2

Oblast působnosti

Tato směrnice se vztahuje na tyto dopravní delikty v oblasti bezpečnosti silničního provozu:

a)

překročení nejvyšší dovolené rychlosti;

b)

nepoužití bezpečnostních pásů;

c)

nezastavení na červený signál světelného signalizačního zařízení;

d)

řízení vozidla pod vlivem alkoholu;

e)

řízení vozidla pod vlivem drog;

f)

nepoužití ochranné přilby;

g)

použití zakázaného pruhu;

h)

nedovolené použití mobilního telefonu nebo jiného komunikačního zařízení za jízdy.

Článek 3

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

a)

„vozidlem“ jakékoli motorové vozidlo, včetně motocyklů, běžně používané pro přepravu osob nebo zboží po silnici;

b)

„členským státem deliktu“ členský stát, v němž byl delikt spáchán;

c)

„členským státem registrace“ členský stát, v němž je registrováno vozidlo, s nímž byl delikt spáchán;

d)

„překročením nejvyšší dovolené rychlosti“ překročení rychlostních limitů platných v členském státě deliktu pro dotyčnou pozemní komunikaci a dotyčný druh vozidla;

e)

„nepoužitím bezpečnostních pásů“ nedodržení požadavku připoutat se bezpečnostním pásem nebo použít dětský zádržný systém podle směrnice Rady 91/671/EHS ze dne 16. prosince 1991 o povinném používání bezpečnostních pásů a dětských zádržných systémů ve vozidlech (9) a právních předpisů členského státu deliktu;

f)

„nezastavením na červený signál světelného signalizačního zařízení“ nezastavení na červený signál světelného signalizačního zařízení nebo na jiný příslušný signál k zastavení, jak vymezují právní předpisy členského státu deliktu;

g)

„řízením vozidla pod vlivem alkoholu“ řízení vozidla pod vlivem alkoholu, jak vymezují právní předpisy členského státu deliktu;

h)

„řízením vozidla pod vlivem drog“ řízení vozidla pod vlivem drog nebo jiných látek s obdobným účinkem, jak vymezují právní předpisy členského státu deliktu;

i)

„nepoužitím ochranné přilby“ nepoužití ochranné přilby, jak vymezují právní předpisy členského státu deliktu;

j)

„použitím zakázaného pruhu“ nedovolené použití části pozemní komunikace, např. odstavného pruhu, jízdního pruhu vyhrazeného pro hromadnou dopravu nebo dočasně uzavřeného pruhu z důvodu přetížení dopravy nebo prací na silnici, jak vymezují právní předpisy členského státu deliktu;

k)

„nedovoleným použitím mobilního telefonu nebo jiného komunikačního zařízení za jízdy“ nedovolené použití mobilního telefonu nebo jiného komunikačního zařízení za jízdy, jak vymezují právní předpisy členského státu deliktu;

l)

„národním kontaktním místem“ příslušný orgán určený pro výměnu údajů o registraci vozidla;

m)

„automatizovaným vyhledáváním“ on-line přístup za účelem nahlédnutí do databází jednoho, několika nebo všech členských států či zúčastněných zemí;

n)

„držitelem vozidla“ osoba, na jejíž jméno je vozidlo registrováno, jak vymezují právní předpisy členského státu registrace.

Článek 4

Postup pro výměnu informací mezi členskými státy

1.   Pro vyšetřování dopravních deliktů v oblasti bezpečnosti silničního provozu uvedených v článku 2 umožní členské státy národním kontaktním místům ostatních členských států, uvedeným v odstavci 3 tohoto článku, přístup k následujícím vnitrostátním údajům o registraci vozidel s oprávněním provádět automatizované vyhledávání:

a)

údajů o vozidlech a

b)

údajů o vlastníkovi nebo držiteli vozidla.

Datové prvky uvedené v písmenech a) a b), jichž je zapotřebí k provedení vyhledávání, odpovídají příloze I.

2.   Veškeré vyhledávání formou odchozích žádostí provádí národní kontaktní místo členského státu deliktu s využitím úplného registračního čísla.

Vyhledávání je prováděno v souladu s postupy popsanými v kapitole 3 přílohy rozhodnutí 2008/616/SVV, s výjimkou kapitoly 3 bodu 1 přílohy rozhodnutí 2008/616/SVV, pro který se použije příloha I této směrnice.

Na základě této směrnice použije členský stát deliktu získané údaje pro zjištění toho, kdo je osobně zodpovědný za dopravní delikty v oblasti bezpečnosti silničního provozu uvedené v článcích 2 a 3.

3.   Pro účely výměny údajů podle odstavce 1 určí každý členský stát své národní kontaktní místo. Pravomoci národních kontaktních míst se řídí platnými právními předpisy dotyčného členského státu.

4.   Členské státy přijmou všechna nezbytná opatření k zajištění toho, aby se výměna informací prováděla interoperabilními elektronickými prostředky bez výměny údajů z dalších databází. Členské státy zajistí, aby tato výměna probíhala nákladově efektivním a bezpečným způsobem a aby byla zajištěna bezpečnost a ochrana předávaných údajů, a to pokud možno za použití existujících softwarových aplikací, jakou je aplikace speciálně vytvořená pro účely článku 12 rozhodnutí 2008/615/SVV, a aktualizovaných verzí těchto aplikací v souladu s přílohou I této směrnice a kapitolou 3 body 2 a 3 přílohy rozhodnutí 2008/616/SVV. Aktualizované verze softwarových aplikací umožní režim výměny informací on-line v reálném čase a dávkový režim výměny informací, který umožňuje výměnu většího počtu žádostí či odpovědí v rámci jedné zprávy.

5.   Každý členský stát nese své náklady, které vyplývají ze správy, používání a údržby softwarových aplikací uvedených v odstavci 4.

Článek 5

Informační dopis o dopravním deliktu v oblasti bezpečnosti silničního provozu

1.   Členský stát deliktu rozhodne, zda v souvislosti s dopravními delikty v oblasti bezpečnosti silničního provozu uvedenými v článku 2 zahájí následné řízení.

Rozhodne-li se členský stát deliktu takové řízení zahájit, informuje o tom v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy vlastníka či držitele vozidla nebo jinak zjištěnou osobu podezřelou ze spáchání dopravního deliktu v oblasti bezpečnosti silničního provozu.

V této informaci jsou podle vnitrostátních právních předpisů uvedeny právní důsledky, které má tento delikt na území členského státu deliktu podle jeho právních předpisů.

2.   Členský stát deliktu sdělí v informačním dopise vlastníku nebo držiteli vozidla či jinak zjištěné osobě podezřelé ze spáchání dopravního deliktu v oblasti bezpečnosti silničního provozu v souladu se svými právními předpisy veškeré významné informace, zejména povahu dopravního deliktu v oblasti bezpečnosti silničního provozu uvedeného v článku 2, místo, den a čas spáchání deliktu, název porušeného vnitrostátního právního předpisu a sankci, a případně i údaje o zařízení, jehož bylo ke zjištění deliktu použito. Členský stát deliktu může k tomuto účelu použít vzor uvedený v příloze II.

3.   Pokud se členský stát deliktu rozhodne zahájit v souvislosti s dopravními delikty v oblasti bezpečnosti silničního provozu uvedenými v článku 2 následné řízení, zašle s ohledem na zajištění dodržování základních práv informační dopis v jazyce dokladů o registraci, jsou-li k dispozici, nebo v jednom z úředních jazyků členského státu registrace.

Článek 6

Podávání zpráv členskými státy Komisi

Členské státy zašlou do ze dne 7. listopadu 2014 Komisi předběžnou zprávu. Do ze dne 6. května 2016, a poté každé dva roky zašlou Komisi rovněž souhrnnou zprávu.

V souhrnné zprávě se uvede počet automatizovaných vyhledávání provedených členským státem deliktu a směřovaných na národní kontaktní místo členského státu registrace v návaznosti na delikty spáchané na jeho území, spolu s druhem deliktů, kterých se žádosti týkaly, a počtem nevyřízených žádostí.

Souhrnná zpráva rovněž obsahuje popis situace na vnitrostátní úrovni, pokud jde o vyřizování dopravních deliktů v oblasti bezpečnosti silničního provozu, založený na podílu těchto deliktů, které byly vyřizovány prostřednictvím informačních dopisů.

Článek 7

Ochrana údajů

1.   Ustanovení o ochraně osobních údajů stanovená v rámcovém rozhodnutí 2008/977/SVV se vztahují na osobní údaje zpracovávané podle této směrnice.

2.   Členské státy zejména zajistí, aby osobní údaje zpracovávané podle této směrnice byly v souladu s články 4 a 5 rámcového rozhodnutí 2008/977/SVV v přiměřené lhůtě opraveny, jsou-li nesprávné, nebo vymazány či blokovány, nejsou-li již zapotřebí, a aby v souladu s článkem 9 uvedeného rámcového rozhodnutí byla stanovena nejdelší přípustná lhůta pro uchovávání údajů.

Členské státy zajistí, aby veškeré osobní údaje zpracovávané podle této směrnice byly používány pouze pro účely cíle stanoveného v článku 1 a aby subjekty údajů měly stejné právo na informace, přístup, opravu, výmaz a blokování, náhradu škody a soudní nápravu, jako je tomu podle jejich vnitrostátního práva při provádění příslušných ustanovení rámcového rozhodnutí 2008/977/SVV.

Všechna příslušná ustanovení o ochraně údajů stanovená v prümských rozhodnutích se rovněž vztahují na osobní údaje zpracovávané podle této směrnice

3.   Každá dotčená osoba má právo obdržet informace o tom, jaké osobní údaje zaznamenané v členském státě registrace byly předány členskému státu deliktu, včetně informací o datu žádosti a o příslušném orgánu členského státu deliktu.

Článek 8

Informování účastníků silničního provozu v Unii

1.   Komise na svých internetových stránkách zpřístupní ve všech úředních jazycích orgánů Unie souhrnné informace o pravidlech platných v členských státech v oblasti působnosti této směrnice. Členské státy poskytnou Komisi informace o těchto pravidlech.

2.   Členské státy poskytnou účastníkům silničního provozu nezbytné informace o pravidlech platných na jejich území a opatřeních k provedení této směrnice, a to ve spolupráci, mimo jiných organizací, s orgány pro bezpečnost silničního provozu, nevládními organizacemi činnými v oblasti bezpečnosti silničního provozu a automobilovými kluby.

Článek 9

Akty v přenesené pravomoci

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 10, pokud jde o aktualizaci přílohy I s ohledem na technický pokrok, aby se zohlednily příslušné změny rozhodnutí 2008/615/SVV a 2008/616/SVV nebo v případech, kdy to vyžadují právní akty Unie, které mají bezprostřední význam pro aktualizaci přílohy I.

Článek 10

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 9 je svěřena Komisi na dobu pěti let od ze dne 6. listopadu 2011. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 9 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 9 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 11

Revize směrnice

Do ze dne 7. listopadu 2016 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování této směrnice členskými státy. Komise se ve své zprávě zaměří zejména na následující aspekty a případně připojí návrhy, které se těchto aspektů týkají:

posouzení toho, zda by do oblasti působnosti této směrnice měly být zařazeny další dopravní delikty v oblasti bezpečnosti silničního provozu,

posouzení účinnosti této směrnice, pokud jde o snižování počtu osob usmrcených v důsledku silničních nehod v Unii, zvláště otázky, zda má na účinnost této směrnice vliv její územní působnost,

posouzení potřeby vypracování společných norem pro automatické kontroly bezpečnosti silničního provozu a příslušné postupy. Komise by v této souvislosti měla vypracovat na unijní úrovni pokyny pro bezpečnost silničního provozu v rámci společné dopravní politiky, aby byla zajištěna větší harmonizace vymáhání pravidel silničního provozu ze strany členských států pomocí srovnatelných metod a postupů. Tyto pokyny se mohou týkat přinejmenším překračování rychlostních limitů, řízení vozidla pod vlivem alkoholu, nepoužívání bezpečnostních pásů a nezastavení na červený světelný signál světelného signalizačního zařízení,

posouzení potřeby zpřísnit vymáhání sankcí za delikty v oblasti bezpečnosti silničního provozu a navržení společných kritérií týkajících se následných postupů v případě nezaplacení pokuty, a to v rámci všech příslušných politik EU, včetně společné dopravní politiky,

případné možnosti harmonizace pravidel silničního provozu,

posouzení softwarových aplikací uvedených v čl. 4 odst. 4 za účelem zajištění řádného provádění této směrnice a zaručení účinné, rychlé, bezpečné a důvěrné výměny konkrétních údajů o registraci vozidla.

Článek 12

Provedení

1.   Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do ze dne 7. listopadu 2013. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 13

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 14

Určení

Tato směrnice je určena členským státům v souladu se Smlouvami.

Ve Štrasburku dne 25. října 2011.

Za Evropský parlament

předseda

J. BUZEK

Za Radu

předseda

M. DOWGIELEWICZ


(1)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2008 (Úř. věst. C 45 E, 23.2.2010, s. 149) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 17. března 2011 (Úř. věst. C 136 E, 6.5.2011, s. 1). Postoj Evropského parlamentu ze dne 6. července 2011 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 29. září 2011.

(2)  Úř. věst. L 210, 6.8.2008, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 210, 6.8.2008, s. 12.

(4)  Úř. věst. L 76, 22.3.2005, s. 16.

(5)  Úř. věst. L 280, 26.10.2010, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 350, 30.12.2008, s. 60.

(7)  Úř. věst. C 321, 31.12.2003, s. 1.

(8)  Úř. věst. C 310, 5.12.2008, s. 9.

(9)  Úř. věst. L 373, 31.12.1991, s. 26.


PŘÍLOHA I

DATOVÉ PRVKY VZTAHUJÍCÍ SE K VYHLEDÁVÁNÍ PODLE ČLÁNKU 4

Položka

P/N (1)

Poznámky

Údaje týkající se vozidla

P

 

Členský stát registrace

P

 

Registrační číslo vozidla

P

(A (2))

Údaje týkající se deliktu

P

 

Členský stát deliktu

P

 

Referenční datum deliktu

P

 

Referenční čas deliktu

P

 

Účel vyhledávání

P

Kód označující druh deliktu podle článku 2

1

=

Překročení nejvyšší dovolené rychlosti

2

=

Řízení vozidla pod vlivem alkoholu

3

=

Nepoužití bezpečnostních pásů

4

=

Nezastavení na červený signál světelného signalizačního zařízení

5

=

Použití zakázaného pruhu

10

=

Řízení vozidla pod vlivem drog

11

=

Nepoužití ochranné přilby

12

=

Nedovolené použití mobilního telefonu nebo jiného komunikačního zařízení za jízdy

POSKYTOVANÉ DATOVÉ PRVKY PODLE ČLÁNKU 4

Část I:   Údaje o vozidlech

Položka

P/N (3)

Poznámky

Registrační číslo vozidla

P

 

Číslo podvozku / VIN

P

 

Stát registrace

P

 

Tovární značka

P

(D.1) (4), např. Ford, Opel, Renault

Obchodní typ vozidla

P

(D.3) např. Focus, Astra, Megane

Kód kategorie EU

P

(J) např. mopedy, motocykly, automobily


Část II   Údaje o držiteli či vlastníkovi vozidla

Položka

P/N (5)

Poznámky

Údaje o držiteli vozidla

 

(C.1 (6))

Údaje týkající se držitele osvědčení o registraci.

Příjmení držitele registrace (případně název společnosti)

P

(C.1.1)

Pro příjmení, dodatky za jménem, tituly atd. se použijí samostatné kolonky

a

příjmení bude uvedeno v tisknutelném formátu.

Jméno

P

(C.1.2)

Pro jméno či jména a iniciály se použijí samostatné kolonky

a

jméno bude uvedeno v tisknutelném formátu.

Adresa

P

(C.1.3)

Pro ulici, číslo domu a dodatek, poštovní směrovací číslo, místo bydliště (sídla), stát bydliště (sídla) atd. se použijí samostatné kolonky

a

adresa bude uvedena v tisknutelném formátu.

Pohlaví

N

Muž, žena

Datum narození

P

 

Právní subjekt

P

Fyzická osoba, sdružení, společnost, firma atd.

Místo narození

N

 

Identifikační číslo

N

Identifikační údaj, který jednoznačným způsobem identifikuje osobu nebo společnost

Údaje týkající se vlastníka vozidla

 

(C.2) Údaje týkající se vlastníka vozidla

Příjmení vlastníka (případně název společnosti)

P

(C.2.1)

Jméno

P

(C.2.2)

Adresa

P

(C.2.3)

Pohlaví

N

Muž, žena

Datum narození

P

 

Právní subjekt

P

Fyzická osoba, sdružení, společnost, firma atd.

Místo narození

N

 

Identifikační číslo

N

Identifikační údaj, který jednoznačným způsobem identifikuje osobu nebo společnost.

 

 

V případě sešrotovaných vozidel, odcizených vozidel nebo registračních značek nebo v případě propadlé registrace vozidla nebudou poskytnuty žádné informace o vlastníkovi/držiteli vozidla. Na výstupu se v takovém případě objeví zpráva „Tuto informaci nelze poskytnout“.


(1)  P = povinné, pokud jsou k dispozici v národním registru; N = nepovinné.

(2)  Harmonizovaná zkratka dokumentu, viz směrnice Rady 1999/37/ES ze dne 29. dubna 1999 o registračních dokladech vozidel (Úř. věst. L 138,1.6.1999, s. 57).

(3)  P = povinné, pokud jsou k dispozici v národním registru; N = nepovinné.

(4)  Harmonizovaná zkratka dokumentu, viz směrnice 1999/37/ES.

(5)  P = povinné, pokud jsou k dispozici v národním registru; N = nepovinné.

(6)  Harmonizovaná zkratka dokumentu, viz směrnice 1999/37/ES.


PŘÍLOHA II

VZOR INFORMAČNÍHO DOPISU

podle článku 5

[titulní strana]

Image

Image

Image

Image

Image


PROHLÁŠENÍ KOMISE O PRÁVNÍM ZÁKLADU

„Komise bere na vědomí, že Rada a Evropský parlament souhlasí s nahrazením právního základu navrhovaného Komisí, kdy má být čl. 91 odst. 1 písm. c) SFEU nahrazen čl. 87 odst. 2 SFEU. Komise sdílí názor obou spoluzákonodárců ohledně významu sledování cílů navrhované směrnice, jimiž je zlepšení bezpečnosti silničního provozu, avšak z právního a institucionálního hlediska je toho názoru, že čl. 87 odst. 2 SFEU nepředstavuje vhodný právní základ, a vyhrazuje si proto právo využít všech právních prostředků, které má k dispozici.“


Top