17.3.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 72/29

---

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/460

ze dne 16. března 2017,

kterým se zavádí kodex sítě harmonizovaných struktur přepravních sazeb pro zemní plyn

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám a o zrušení nařízení (ES) č. 1775/2005 (1), a zejména na čl. 6 odst. 11 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	V souladu s nařízením (ES) č. 715/2009 je třeba vytvořit kodex sítě harmonizovaných struktur přepravních sazeb pro zemní plyn a stanovit pravidla platná v celé Unii, jejichž cílem je přispět k integraci trhů, posílit bezpečnost dodávek a podpořit propojení plynárenských soustav.

(2)

Klíčovým krokem k dosažení těchto cílů je zvýšení transparentnosti struktur přepravních sazeb a postupů při jejich stanovování. Je proto nutno stanovit požadavky na zveřejňování informací týkajících se stanovování výnosů provozovatelů přepravní soustavy a odvozování jednotlivých přepravních a nepřepravních sazeb. Tyto požadavky by měly umožnit uživatelům soustavy lépe pochopit sazby stanovené jak pro přepravní, tak pro nepřepravní služby, a rovněž způsob, jakým se tyto sazby změnily, jak jsou stanovovány a jak se mohou měnit. Uživatelé soustavy by měli být rovněž schopni porozumět nákladům, z nichž přepravní sazby vyplývají, a v přiměřeném rozsahu přepravní sazby i předpovídat. Požadavky na transparentnost stanovené v tomto nařízení dále harmonizují pravidlo stanovené v bodě 3.1.2 písm. a) přílohy I nařízení (ES) č. 715/2009.

(3)

Poté, co nařízení (ES) č. 715/2009 zavedlo pojem „vstupně-výstupní systém“, nejsou již náklady na přepravu spojovány přímo s jednou konkrétní trasou vzhledem k tomu, že vstupní a výstupní kapacitu lze smluvně zajistit odděleně a uživatelé soustavy mohou nechat plyn přepravovat z jakéhokoli vstupního do jakéhokoli výstupního bodu. V tomto rámci rozhoduje o nejefektivnějším způsobu průtoku plynu přepravní soustavou provozovatel této přepravní soustavy. Pro dosažení a zajištění přiměřené úrovně odrážení nákladů a předvídatelnosti v takové soustavě je proto třeba, aby byly přepravní sazby založeny na metodice stanovení referenčních cen s využitím určitých nákladových faktorů. Měly by být stanoveny hlavní zásady umožňující uplatňovat konzistentní a transparentní metodiku stanovení referenčních cen. Měla by být zavedena povinnost navrhovanou metodiku stanovení referenčních cen konzultovat. V případě, že se navrhovaná metodika stanovení referenčních cen liší od kapacitně vážené metodiky stanovení referenčních cen podle vzdálenosti, měla by posledně uvedená metodika sloužit jako hypotetické měřítko pro srovnání s navrhovanou metodikou referenčních cen.

(4)

Aby se zamezilo dvojímu zpoplatnění přepravy do skladovacích zařízení a z nich, mělo by toto nařízení stanovit minimální slevu zohledňující celkový příspěvek k flexibilitě soustavy a bezpečnosti dodávek takovéto infrastruktury. Skladovací zařízení s přímým přístupem do přepravních soustav dvou nebo více provozovatelů přepravní soustavy v přímo propojených vstupně-výstupních systémech, případně současně do přepravní soustavy a distribuční soustavy, umožňují přepravu plynu mezi přímo propojenými soustavami. Uplatňování slevy na vstupních nebo výstupních bodech skladovacích zařízení v případě, že jsou skladovací zařízení využívána k přepravě plynu mezi přímo propojenými soustavami, by tyto uživatele soustavy zvýhodnilo oproti jiným uživatelům soustavy, kteří si rezervují kapacitní produkty beze slevy v propojovacích bodech nebo využívají skladovací zařízení k přepravě plynu v rámci téže soustavy. Toto nařízení by mělo zavést mechanismy umožňující takové diskriminaci zabránit.

(5)	V zájmu bezpečnosti dodávek by pro vstupní body ze zařízení LNG a pro vstupní body z infrastruktury a výstupní body do infrastruktury vybudované za účelem ukončení izolace členských států, pokud jde o jejich plynárenské přepravní soustavy, mělo být zváženo poskytování slev.

(6)

Provozovatelé přepravní soustavy v některých vstupně-výstupních systémech přepravují podstatně více plynu do jiných soustav než plynu sloužícího ke spotřebě v jejich vlastním vstupně-výstupním systému. Metodiky stanovení referenčních cen by proto měly zahrnovat záruky nezbytné pro ochranu takových zákazníků, kteří jsou závislí na využívání této přepravní soustavy, před riziky spojenými s velkými tranzitními toky.

(7)	Měly by být stanoveny zásady narovnání výnosů s cílem podporovat stabilitu přepravních sazeb pro uživatele soustavy a finanční stabilitu a bránit negativním dopadům na příjmy a peněžní toky provozovatelů přepravní soustavy.

(8)

Kromě toho by měla být stanovena pravidla zásad tvorby sazeb za přírůstkovou kapacitu, prováděné tržním způsobem v souladu s postupem stanoveným v článcích 26 až 30 nařízení Komise (EU) 2017/459 (2). V případě, že realizace přírůstkové kapacity vede k úrovni křížových dotací, kterou nelze odůvodnit, protože zákazníci, kteří jsou závislí na využívání specifické přepravní soustavy, by byli vystaveni značné míře rizika spojeného s vyššími objemy, by toto nařízení mělo zavést mechanismy ke zmírnění těchto rizik.

(9)

Toto nařízení by se mělo vztahovat na nevyňatou část větších nových infrastruktur, kterým byla podle článku 36 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES (3) udělena výjimka z čl. 41 odst. 6, 8 a 10 uvedené směrnice. V případech, kdy je uznávána zvláštní povaha propojovacího vedení na evropské úrovni na základě výjimky v souladu s článkem 36 směrnice 2009/73/ES nebo jiným způsobem, měly by mít vnitrostátní regulační orgány pravomoc udělit výjimku z požadavků tohoto nařízení, které by ohrozily efektivní fungování tohoto propojovacího vedení.

(10)

Tímto nařízením by nemělo být dotčeno uplatňování pravidel hospodářské soutěže Unie a jednotlivých členských států, zejména zákaz uzavírat dohody omezující hospodářskou soutěž (článek 101 Smlouvy o fungování Evropské unie) a zneužívat dominantní postavení (článek 102 Smlouvy o fungování Evropské unie). Zavedené harmonizované struktury přepravních sazeb by měly být navrženy tak, aby zabránily uzavření navazujícího trhu s dodávkami.

(11)

Vnitrostátní regulační orgány a provozovatelé přepravní soustavy by měli při provádění tohoto nařízení zohledňovat osvědčené postupy a snahy o harmonizaci procesů. Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (dále jen „agentura“) a vnitrostátní regulační orgány by měly v souladu s článkem 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009 (4) zajistit co nejúčinnější provádění pravidel harmonizovaných struktur přepravních sazeb pro plyn v celé Unii.

(12)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle článku 51 směrnice 2009/73/ES,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se zavádí kodex sítě, který stanoví pravidla harmonizovaných struktur přepravních sazeb pro zemní plyn včetně pravidel uplatňování metodiky stanovení referenčních cen, souvisejících požadavků na konzultace a zveřejňování a rovněž požadavků na výpočet vyvolávacích cen standardních kapacitních produktů.

Článek 2

Oblast působnosti

1.   Toto nařízení se vztahuje na všechny vstupní body do plynárenských přepravních soustav a na všechny výstupní body z plynárenských přepravních soustav s výjimkou kapitol III, V, VI, článku 28, čl. 31 odst. 2 a 3 a kapitoly IX, které se vztahují pouze na propojovací body. Kapitoly III, V, VI, článek 28 a kapitola IX se vztahují na vstupní body ze třetích zemí nebo výstupní body do třetích zemí, případně obojí, v případě, že se vnitrostátní regulační orgán rozhodne v těchto bodech uplatnit nařízení (EU) 2017/459.

2.   Toto nařízení se nepoužije v členských státech, kterým byla udělena výjimka podle článku 49 směrnice 2009/73/ES, po dobu trvání uvedené výjimky.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice stanovené v článku 2 nařízení (ES) č. 715/2009, v článku 3 nařízení (EU) 2017/459, v článku 3 nařízení Komise (EU) č. 312/2014 (5), v článku 2 nařízení Komise (EU) 2015/703 (6) a v článku 2 směrnice 2009/73/ES. Kromě toho se použijí i tyto definice:

1)	„referenční cenou“ se rozumí cena kapacitního produktu pro pevnou kapacitu na dobu jednoho roku, která se použije ve vstupních a výstupních bodech a která slouží ke stanovení přepravních sazeb na základě kapacity;

2)	„metodikou stanovení referenčních cen“ se rozumí metodika uplatněná na část výnosů z přepravních služeb, která má být pokryta přepravními sazbami na základě kapacity, s cílem odvodit referenční ceny;

3)	„režimem necenového stropu“ se rozumí regulační režim, jako je režim výnosového stropu, režim míry návratnosti a režim typu náklady plus přirážka, ve kterém se stanoví povolené výnosy provozovatele přepravní soustavy v souladu s čl. 41 odst. 6 písm. a) směrnice 2009/73/ES;

4)	„výnosy z nepřepravních služeb“ se rozumí část povolených nebo cílových výnosů, která je pokryta nepřepravními sazbami;

5)	„regulovaným obdobím“ se rozumí časové období, na které jsou v souladu s čl. 41 odst. 6 písm. a) směrnice 2009/73/ES stanovena obecná pravidla pro povolené nebo cílové výnosy;

6)	„výnosy z přepravních služeb“ se rozumí část povolených nebo cílových výnosů, která je pokryta přepravními sazbami;

7)	„přepravními sazbami“ se rozumí poplatky, které platí uživatelé soustavy za přepravní služby, které jsou jim poskytovány;

8)	„užíváním soustavy v rámci systému“ se rozumí přeprava plynu v rámci vstupně-výstupního systému pro zákazníky napojené na tentýž vstupně výstupní systém;

9)	„užíváním soustavy mezi systémy“ se rozumí přeprava plynu v rámci vstupně-výstupního systému pro zákazníky napojené na jiný vstupně výstupní systém;

10)

„homogenní skupinou bodů“ se rozumí skupina jednoho z těchto druhů bodů: vstupní propojovací body, výstupní propojovací body, domácí vstupní body, domácí výstupní body, vstupní body ze skladovacích zařízení, výstupní body do skladovacích zařízení, vstupní body ze zařízení se zkapalněným zemním plynem (dále jen „zařízení LNG“), výstupní body do zařízení LNG a vstupní body z výrobních zařízení;

11)

„povolenými výnosy“ se rozumí součet výnosů z přepravních služeb a výnosů z nepřepravních služeb za poskytování služeb provozovatelem přepravní soustavy za určité časové období v rámci daného regulovaného období, na jejichž získání má takový provozovatel přepravní soustavy podle režimu necenového stropu nárok a které jsou stanoveny v souladu s čl. 41 odst. 6 písm. a) směrnice 2009/73/ES;

12)	„přepravními službami“ se rozumí regulované služby, které jsou poskytovány provozovatelem přepravní soustavy v rámci vstupně-výstupního systému za účelem přepravy;

13)	„nepřepravními sazbami“ se rozumí poplatky, které platí uživatelé soustavy za nepřepravní služby, které jsou jim poskytovány;

14)

„cílovými výnosy“ se rozumí součet předpokládaných výnosů z přepravních služeb, vypočtených v souladu se zásadami stanovenými v čl. 13 odst. 1 nařízení (ES) č. 715/2009, a předpokládaných výnosů z nepřepravních služeb za služby poskytnuté provozovatelem přepravní soustavy za určité časové období v rámci daného regulovaného období v souladu s režimem cenového stropu;

15)	„nepřepravními službami“ se rozumí regulované služby kromě přepravních služeb a služeb upravených nařízením (EU) č. 312/2014, které jsou poskytovány provozovatelem přepravní soustavy;

16)	„multiplikátorem“ se rozumí koeficient uplatněný na příslušný podíl referenční ceny s cílem vypočítat vyvolávací cenu produktu standardní jiné než roční kapacity;

17)	„režimem cenového stropu“ se rozumí regulační režim, v jehož rámci se stanoví maximální přepravní sazba na základě cílových výnosů v souladu s čl. 41 odst. 6 písm. a) směrnice 2009/73/ES;

18)	„nákladovým faktorem“ se rozumí klíčový prvek určující činnost provozovatele přepravní soustavy, který je provázán s náklady tohoto provozovatele přepravní soustavy, jako je například vzdálenost nebo technická kapacita;

19)	„seskupením vstupních nebo výstupních bodů“ se rozumí homogenní skupina bodů nebo skupina vstupních bodů nebo výstupních bodů, které se nacházejí ve vzájemné blízkosti a které jsou pro účely uplatnění metodiky stanovení referenčních cen považovány za jeden vstupní bod nebo jeden výstupní bod;

20)

„scénářem toků“ se rozumí kombinace vstupního bodu a výstupního bodu, která odráží využívání přepravní soustavy v souladu s pravděpodobnou strukturou nabídky a poptávky a pro kterou existuje nejméně jedna trasa plynovodu umožňující tok plynu do přepravní soustavy v daném vstupním bodě a z přepravní soustavy v daném výstupním bodě bez ohledu na to, zda je kapacita v daném vstupním bodě a v daném výstupním bodě smluvně zajištěna;

21).	„sezónním faktorem“ se rozumí faktor odrážející kolísání poptávky v průběhu roku, který lze uplatnit v kombinaci s příslušným multiplikátorem;

22)	„pevnou použitelnou cenou“ se rozumí cena vypočtená v souladu s čl. 24 písm. b), kdy nejsou prováděny žádné úpravy vyvolávací ceny;

23)	„obdobím platnosti sazeb“ se rozumí časové období, během kterého se uplatňuje určitá úroveň referenční ceny, a jehož minimální trvání je jeden rok a maximální trvání se rovná trvání regulačního období;

24)	„regulačním účtem“ se rozumí účet agregující minimálně schodek nebo přebytek výnosů z přepravních služeb podle režimu necenového stropu;

25)	„aukční prémií“ se rozumí rozdíl mezi zúčtovací cenou a vyvolávací cenou v aukci;

26)	„pohyblivou použitelnou cenou“ se rozumí cena vypočtená v souladu s čl. 24 písm. a), kdy jsou prováděny úpravy vyvolávací ceny, jako je například narovnání výnosů, úprava povolených výnosů nebo úprava předpokládané smluvní kapacity.

Článek 4

Přepravní a nepřepravní služby a sazby

1.   Daná služba se považuje za přepravní službu, pokud jsou splněna obě tato kritéria:

a)	náklady na tuto službu vyplývají z nákladových faktorů, které představuje technická nebo předpokládaná smluvní kapacita a vzdálenost;

b)	náklady na tuto službu souvisejí s investicemi do infrastruktury, která je součástí regulované báze aktiv pro poskytování přepravních služeb, a s jejím provozem.

Pokud kterékoli z kritérií uvedených v písmenech a) a b) není splněno, lze danou službu označit buď jako přepravní, nebo jako nepřepravní službu v souladu se zjištěními pravidelné konzultace prováděné provozovatelem (provozovateli) přepravní soustavy nebo vnitrostátním regulačním orgánem a s rozhodnutím vnitrostátního regulačního orgánu v souladu s články 26 a 27.

2.   Přepravní sazby mohou být stanoveny takovým způsobem, aby zohledňovaly podmínky pro produkty s pevnou kapacitou.

3.   Výnosy z přepravních služeb se pokryjí pomocí přepravních sazeb založených na kapacitě.

Výjimečně může být na základě schválení vnitrostátního regulačního orgánu část výnosů z přepravních služeb pokryta pouze následujícími přepravními sazbami založenými na komoditách, které jsou stanoveny nezávisle na sobě:

a)

poplatek na základě průtoku, který splňuje všechna tato kritéria: i) je vybírán za účelem pokrytí nákladů vyplývajících především z množství průtoku plynu, ii) vypočte se na základě předpokládaných nebo historických toků, případně obou, a je nastaven takovým způsobem, aby byl stejný ve všech vstupních bodech a stejný ve všech výstupních bodech, iii) je vyjádřen v penězích nebo jako věcné plnění;

b)

doplňkový poplatek na pokrytí výnosů, který splňuje všechna tato kritéria: i) je vybírán za účelem správy schodků nebo přebytků výnosů, ii) je vypočten na základě předpokládaného nebo historického přidělování kapacity a toků, případně obojího, iii) uplatňuje se v jiných než propojovacích bodech, iv) uplatňuje se poté, co vnitrostátní regulační orgán provedl posouzení toho, jak odráží náklady, a jeho dopadu na křížové dotace mezi propojovacími body a jinými než propojovacími body.

4.   Výnosy z nepřepravních služeb se pokryjí pomocí nepřepravních sazeb, které se použijí pro danou nepřepravní službu. Tyto sazby:

a)	odrážejí náklady a jsou nediskriminační, objektivní a transparentní;

b)	jsou účtovány příjemcům dané nepřepravní služby s cílem minimalizovat křížové dotace mezi uživateli soustavy uvnitř nebo vně členského státu, případně obojí.

V případě, že podle vnitrostátního regulačního orgánu daná nepřepravní služba přináší užitek všem uživatelům soustavy, jsou náklady na tuto službu hrazeny všemi uživateli soustavy.

Článek 5

Posuzování přidělování nákladů

1.   Vnitrostátní regulační orgán nebo provozovatel přepravní soustavy v souladu s rozhodnutím daného vnitrostátního regulačního orgánu provede následující posouzení a zveřejní je v rámci konečné konzultace uvedené v článku 26:

a)

posouzení přidělování nákladů vztahující se k výnosům z přepravních služeb, které mají být pokryty přepravními sazbami založenými na kapacitě, a jsou založeny výhradně na nákladových faktorech: i) technické kapacity nebo ii) předpokládané smluvní kapacity nebo iii) technické kapacity a vzdálenosti nebo iv) předpokládané smluvní kapacity a vzdálenosti;

b)	posouzení přidělování nákladů vztahující se k výnosům z přepravních služeb, které mají být pokryty případnými přepravními sazbami založenými na komoditách, a jsou založeny výhradně na nákladových faktorech: i) množství průtoku plynu nebo ii) množství průtoku plynu a vzdálenosti.

2.   Posouzení přidělování nákladů uvádí stupeň křížových dotací mezi užíváním soustavy v rámci systému a užíváním soustavy mezi systémy na základě navrhované metodiky stanovení referenčních cen.

3.   Posouzení přidělování nákladů uvedené v odst. 1 písm. a) se provádí takto:

a)

výnosy z přepravních služeb dle kapacity, které budou získány z užívání soustavy v rámci systému jak ve všech vstupních bodech, tak ve všech výstupních bodech, se vydělí hodnotou příslušného nákladového faktoru (nákladových faktorů) kapacity pro užívání soustavy v rámci systému za účelem výpočtu poměru kapacity užívání soustavy v rámci systému, který je definován jako měnová jednotka na měrnou jednotku, například jako euro na MWh/den, podle tohoto vzorce: Kde:   jsou výnosy definované v měnové jednotce, jako je například euro, které jsou získány na základě sazeb za kapacitu a jsou účtovány za užívání soustavy v rámci systému;   je hodnota nákladového faktoru (nákladových faktorů) vztahujícího se ke kapacitě, platná pro užívání soustavy v rámci systému, jako je například součet průměrné denní předpokládané kapacity smluvně zajištěné v každém vstupním a výstupním bodě nebo seskupení bodů v rámci systému, která je definována v měrné jednotce, jako například MWh/den;

b)

výnosy z přepravních služeb dle kapacity, které budou získány z užívání soustavy mezi systémy jak ve všech vstupních bodech, tak ve všech výstupních bodech, se vydělí hodnotou příslušného nákladového faktoru (nákladových faktorů) kapacity pro užívání soustavy mezi systémy za účelem výpočtu poměru kapacity užívání soustavy mezi systémy, který je definován jako měnová jednotka na měrnou jednotku, například jako euro na MWh/den, podle tohoto vzorce: Kde:   jsou výnosy definované v měnové jednotce, jako je například euro, které jsou získány na základě sazeb za kapacitu a jsou účtovány za užívání soustavy mezi systémy;   je hodnota nákladového faktoru (nákladových faktorů) vztahujícího se ke kapacitě, platná pro užívání soustavy mezi systémy, jako je například součet průměrné denní předpokládané kapacity smluvně zajištěné v každém vstupním a výstupním bodě nebo seskupení bodů mezi systémy, která je definována v měrné jednotce, jako například MWh/den;

c)	srovnávací index přidělování nákladů na kapacitu mezi poměry uvedenými v písmenech a) a b), který je definován v procentech, se vypočte podle tohoto vzorce:

4.   Posouzení přidělování nákladů uvedené v odst. 1 písm. b) se provádí takto:

a)

výnosy z přepravních služeb dle komodity, které budou získány z užívání soustavy v rámci systému jak ve všech vstupních bodech, tak ve všech výstupních bodech, se vydělí hodnotou příslušného nákladového faktoru (nákladových faktorů) komodity pro užívání soustavy v rámci systému za účelem výpočtu komoditního poměru pro užívání soustavy v rámci systému, který je definován jako měnová jednotka na měrnou jednotku, například jako euro na MWh/den, podle tohoto vzorce: Kde:   jsou výnosy definované v měnové jednotce, jako je například euro, které jsou získány na základě sazeb za komoditu a jsou účtovány za užívání soustavy v rámci systému;   je hodnota nákladového faktoru (nákladových faktorů) vztahujícího se ke komoditám, platná pro užívání soustavy v rámci systému, jako je například součet průměrných denních předpokládaných toků v každém vstupním a výstupním bodě nebo seskupení bodů v rámci systému, která je definována v měrné jednotce, jako je například MWh.

b)

výnosy z přepravních služeb dle komodity, které budou získány z užívání soustavy mezi systémy jak ve všech vstupních bodech, tak ve všech výstupních bodech, se vydělí hodnotou příslušného nákladového faktoru (nákladových faktorů) komodity pro užívání soustavy mezi systémy za účelem výpočtu poměru komodity užívání soustavy mezi systémy, který je definován jako měnová jednotka na měrnou jednotku, například jako euro na MWh/den, podle tohoto vzorce: Kde:   jsou výnosy definované v měnové jednotce, jako je například euro, které jsou získány na základě sazeb za komoditu a jsou účtovány za užívání soustavy mezi systémy;   je hodnota nákladového faktoru (nákladových faktorů) vztahujícího se ke komoditám, platná pro užívání soustavy mezi systémy, jako je například součet průměrných denních předpokládaných toků v každém vstupním a výstupním bodě nebo seskupení bodů mezi systémy, která je definována v měrné jednotce, jako je například MWh.

c)	srovnávací index přidělování nákladů na komoditu mezi poměry uvedenými v písmenech a) a b), který je definován v procentech, se vypočte podle tohoto vzorce:

5.   Výnosy z přepravních služeb, které mají být získány z užívání soustavy v rámci systému ve vstupních bodech uvedených v odst. 3 písm. a) a v odst. 4 písm. a), se vypočtou takto:

a)

má se za to, že množství přidělené kapacity, případně toky označené jako poskytování přepravních služeb pro užívání soustavy mezi systémy ve všech vstupních bodech, se rovnají množství kapacity, případně tokům označeným jako poskytování přepravních služeb pro užívání soustavy mezi systémy ve všech výstupních bodech;

b)	tato kapacita, případně toky určené způsobem uvedeným v písmenu a) tohoto odstavce, se použije pro výpočet výnosů z přepravních služeb, které mají být získány z užívání soustavy mezi systémy ve vstupních bodech;

c)	rozdíl mezi celkovými výnosy z přepravních služeb, které mají být získány ve vstupních bodech, a výslednou hodnotou uvedenou v písmenu b) tohoto odstavce, se rovná výnosům z přepravních služeb, které mají být získány z užívání soustavy v rámci systému ve vstupních bodech.

6.   V případě, že se jako nákladový faktor použije vzdálenost v kombinaci s technickou nebo předpokládanou smluvní kapacitou nebo toky, použije se průměrná vzdálenost vážená podle kapacity nebo průměrná vzdálenost vážená podle komodity. V případě, že výsledky srovnávacích indexů přidělování nákladů podle kapacity v souladu s odst. 3 písm. c), případně podle komodity v souladu s odst. 4 písm. c), přesáhnou 10 procent, vnitrostátní regulační orgán tyto výsledky zdůvodní v rozhodnutí uvedeném v čl. 27 odst. 4.

KAPITOLA II

METODIKY STANOVENÍ REFERENČNÍCH CEN

Článek 6

Uplatňování metodiky stanovení referenčních cen

1.   Metodiku stanovení referenčních cen určuje nebo schvaluje vnitrostátní regulační orgán, jak je uvedeno v článku 27. Použitá metodika stanovení referenčních cen vychází ze zjištění pravidelných konzultací, které v souladu s článkem 26 provádí provozovatel (provozovatelé) přepravní soustavy nebo vnitrostátní regulační orgán v souladu s rozhodnutím daného vnitrostátního regulačního orgánu.

2.   Na základě uplatnění metodiky stanovení referenčních cen se vypočte referenční cena.

3.   Na všechny vstupní a výstupní body v daném vstupně-výstupním systému s výjimkami uvedenými v článcích 10 a 11 se uplatní stejná metodika stanovení referenčních cen.

4.   Změny uplatňování metodiky stanovení referenčních cen na všechny vstupní a výstupní body lze provádět pouze v souladu s článkem 9 nebo na základě jednoho nebo více následujících postupů:

a)	srovnávací rozbory prováděné vnitrostátním regulačním orgánem, na jejichž základě se referenční ceny v daném vstupním nebo výstupním bodě upraví tak, aby výsledné hodnoty dosáhly konkurenční úrovně referenčních cen;

b)	vyrovnání provozovatelem (provozovateli) přepravní soustavy nebo vnitrostátním regulačním orgánem v souladu s rozhodnutím daného vnitrostátního regulačního orgánu, kdy se uplatňuje stejná referenční cena na některé nebo na všechny body v rámci homogenní skupiny bodů;

c)

přepočet provedený provozovatelem (provozovateli) přepravní soustavy nebo vnitrostátním regulačním orgánem v souladu s rozhodnutím daného vnitrostátního regulačního orgánu, kdy se referenční ceny ve všech vstupních nebo ve všech výstupních bodech, případně obojí, upraví buď vynásobením jejich hodnoty konstantou nebo přičtením konstanty k jejich hodnotě či odečtením konstanty od jejich hodnoty.

Článek 7

Volba metodiky stanovení referenčních cen

Metodika stanovení referenčních cen musí být v souladu s článkem 13 nařízení (ES) č. 715/2009 a s následujícími požadavky. Jejím cílem je:

a)	umožňovat uživatelům soustavy reprodukovat výpočet referenčních cen a jejich přesnou prognózu;

b)	zohledňovat skutečné náklady vynaložené na poskytování přepravních služeb s ohledem na úroveň složitosti přepravní soustavy;

c)	zajišťovat, aby nedocházelo k diskriminaci a předcházet nepřiměřeným křížovým dotacím, mimo jiné i tím, že zohlední posouzení přidělování nákladů uvedená v článku 5;

d)	zajistit, aby významné riziko spojené s nedostatečnou rezervací přepravní kapacity, které se vztahuje zejména k přepravě napříč vstupně-výstupním systémem, nebylo přenášeno na koncové zákazníky v rámci uvedeného vstupně-výstupního systému;

e)	zajistit, aby výsledné referenční ceny nenarušovaly přeshraniční obchod.

Článek 8

Metodika určování referenčních cen podle vzdálenosti, vážená podle kapacity

1.   Parametry metodiky určování referenčních cen podle vzdálenosti, vážené podle kapacity, jsou následující:

a)	část výnosů z přepravních služeb, která má být pokryta přepravními sazbami založenými na kapacitě;

b)	předpokládaná smluvní kapacita v každém vstupním bodě nebo v seskupení vstupních bodů a v každém výstupním bodě nebo v seskupení výstupních bodů;

c)	v případě, že vstupní body a výstupní body lze v rámci relevantního scénáře toků kombinovat, nejkratší vzdálenost tras plynovodu mezi vstupním bodem nebo seskupením vstupních bodů a výstupním bodem nebo seskupením výstupních bodů;

d)	kombinace vstupních bodů a výstupních bodů v případě, že některé vstupní body a některé výstupní body lze v rámci relevantního scénáře toků kombinovat;

e)	rozdělení na vstup/výstup uvedené v čl. 30 odst. 1 písm. b) bodě v) podbodě 2 je 50/50.

V případě, že vstupní body a výstupní body v rámci určitého scénáře toků kombinovat nelze, tato kombinace vstupních a výstupních bodů se nezohlední.

2.   Referenční ceny se odvozují v následujících postupných krocích:

a)

vypočte se vážená průměrná vzdálenost pro každý vstupní bod nebo každé seskupení vstupních bodů a pro každý výstupní bod nebo každé seskupení výstupních bodů, přičemž se v případě potřeby zohlední kombinace uvedené v odst. 1 písm. d), podle následujících příslušných vzorců: i) pro vstupní bod nebo seskupení vstupních bodů jako suma součinů kapacity v každém výstupním bodě nebo v seskupení výstupních bodů a vzdálenosti od tohoto vstupního bodu nebo seskupení vstupních bodů ke každému výstupnímu bodu nebo seskupení výstupních bodů, vydělený součtem kapacit v každém výstupním bodě nebo seskupení výstupních bodů: Kde:   ADEn je vážená průměrná vzdálenost pro vstupní bod nebo seskupení vstupních bodů;   CAPEx je předpokládaná smluvní kapacita ve výstupním bodě nebo v seskupení výstupních bodů;   DEn,Ex je vzdálenost mezi daným vstupním bodem nebo seskupením vstupních bodů a daným výstupním bodem nebo seskupením výstupních bodů, které jsou uvedeny v odst. 1 písm. c), ii) pro výstupní bod nebo seskupení výstupních bodů jako suma součinů kapacity v každém vstupním bodě nebo v seskupení vstupních bodů a vzdálenosti od tohoto výstupního bodu nebo seskupení výstupních bodů ke každému vstupnímu bodu nebo seskupení vstupních bodů, vydělený součtem kapacit v každém vstupním bodě nebo v seskupení vstupních bodů: Kde:   ADEx je vážená průměrná vzdálenost pro výstupní bod nebo seskupení výstupních bodů;   CAPEn je předpokládaná smluvní kapacita ve vstupním bodě nebo v seskupení vstupních bodů;   DEn,Ex je vzdálenost mezi daným vstupním bodem nebo seskupením vstupních bodů a daným výstupním bodem nebo seskupením výstupních bodů, které jsou uvedeny v odst. 1 písm. c);

b)

vypočte se váha nákladů pro každý vstupní bod nebo každé seskupení vstupních bodů a pro každý výstupní bod nebo každé seskupení výstupních bodů podle příslušného z následujících vzorců: Kde:   Wc,En je váha nákladů pro daný vstupní bod nebo seskupení vstupních bodů;   Wc,Ex je váha nákladů pro daný výstupní bod nebo seskupení výstupních bodů;   ADEn je vážená průměrná vzdálenost pro vstupní bod nebo seskupení vstupních bodů;   ADEx je vážená průměrná vzdálenost pro výstupní bod nebo seskupení výstupních bodů;   CAPEn je předpokládaná smluvní kapacita ve vstupním bodě nebo v seskupení vstupních bodů;   CAPEx je předpokládaná smluvní kapacita ve výstupním bodě nebo v seskupení výstupních bodů;

c)

část výnosů z přepravních služeb, která má být pokryta přepravními sazbami založenými na kapacitě ve všech vstupních bodech, a ta část výnosů z přepravních služeb, která má být pokryta přepravními sazbami založenými na kapacitě ve všech výstupních bodech, se zjistí podle poměru rozdělení na vstup/výstup;

d)

část výnosů z přepravních služeb, která má být pokryta přepravními sazbami založenými na kapacitě v každém vstupním bodě nebo v každém seskupení vstupních bodů, nebo v každém výstupním bodě nebo v každém seskupení výstupních bodů, se vypočte v souladu s následujícími příslušnými vzorci:   REn = Wc,En × RΣEn   REx = Wc,Ex × RΣEx Kde:   Wc,En je váha nákladů pro daný vstupní bod nebo seskupení vstupních bodů;   Wc,Ex je váha nákladů pro daný výstupní bod nebo seskupení výstupních bodů;   REn je část výnosů z přepravních služeb, která má být pokryta přepravními sazbami založenými na kapacitě ve vstupním bodě nebo v seskupení vstupních bodů;   REx je část výnosů z přepravních služeb, která má být pokryta přepravními sazbami založenými na kapacitě ve výstupním bodě nebo v seskupení výstupních bodů;   RΣEn je část výnosů z přepravních služeb, která má být pokryta přepravními sazbami založenými na kapacitě ve všech vstupních bodech;   RΣEx je část výnosů z přepravních služeb, která má být pokryta přepravními sazbami založenými na kapacitě ve všech výstupních bodech;

e)

výsledné hodnoty uvedené v písmeni d) podle předpokládané smluvní kapacity v každém vstupním bodě nebo v každém seskupení vstupních bodů a v každém výstupním bodě nebo v každém seskupení výstupních bodů se rozdělí v souladu s následujícími příslušnými vzorci: Kde:   TEn je referenční cena ve vstupním bodě nebo v každém vstupním bodě v rámci seskupení vstupních bodů;   TEx je referenční cena ve výstupním bodě nebo v každém výstupním bodě v rámci seskupení výstupních bodů;   CAPEn je předpokládaná smluvní kapacita ve vstupním bodě nebo v seskupení vstupních bodů;   CAPEx je předpokládaná smluvní kapacita ve výstupním bodě nebo v seskupení výstupních bodů.

Článek 9

Úpravy sazeb ve vstupních bodech ze skladovacích zařízení a ve výstupních bodech do skladovacích zařízení a ve vstupních bodech ze zařízení LNG a z infrastruktury vybudované za účelem ukončení izolace

1.   U přepravních sazeb založených na kapacitě ve vstupních bodech ze skladovacích zařízení a ve výstupních bodech do skladovacích zařízení se uplatní sleva ve výši minimálně 50 %, ledaže (a v rozsahu, v němž) je skladovací zařízení, jež je propojeno s jednou nebo více přepravními nebo distribučními soustavami, používáno k soutěži s propojovacím bodem.

2.   Ve vstupních bodech ze zařízení LNG a ve vstupních bodech do infrastruktury a ve výstupních bodech z infrastruktury, která byla vybudována za účelem ukončení izolace členských států, pokud jde o jejich plynárenské přepravní soustavy, může být za účelem zvýšení bezpečnosti dodávek uplatněna sleva z příslušných přepravních sazeb založených na kapacitě.

Článek 10

Pravidla pro vstupně-výstupní systémy v rámci členského státu v případě, že v něm působí několik provozovatelů přepravní soustavy

1.   V souladu s čl. 6 odst. 3 všichni provozovatelé přepravní soustavy ve vstupně-výstupním systému v rámci jednoho členského státu společně uplatňují stejnou metodiku stanovení referenčních cen.

2.   Odchylně od odstavce 1 a podle odstavce 3 může vnitrostátní regulační orgán rozhodnout:

a)	o tom, že každý provozovatel přepravní soustavy v daném vstupně-výstupním systému bude samostatně uplatňovat stejnou metodiku stanovení referenčních cen;

b)

při plánování spojení vstupně-výstupních systémů může odchylně od čl. 6 odst. 3 rozhodnout o dílčích krocích umožňujících nezávislé uplatňování odlišných metodik stanovení referenčních cen každým provozovatelem přepravní soustavy v rámci daných vstupně-výstupních systémů. Toto rozhodnutí stanoví časové období pro uplatňování těchto dílčích kroků. Vnitrostátní regulační orgán nebo provozovatelé přepravní soustavy v souladu s rozhodnutím daného vnitrostátního regulačního orgánu vypracují před provedením těchto dílčích kroků posouzení dopadů a analýzu přínosů a nákladů.

Na základě nezávislého uplatnění odlišných metodik stanovení referenčních cen se odpovídajícím způsobem upraví výnosy zúčastněných provozovatelů přepravní soustavy z přepravních služeb.

3.   Aby bylo umožněno řádné společné uplatňování stejné metodiky stanovení referenčních cen, zavede se mezi provozovateli přepravní soustavy účinný vyrovnávací mechanismus.

Rozhodnutí uvedené v odst. 2 písm. a) nebo případně v odst. 2 písm. b) lze přijmout v případě, že jsou splněny tyto podmínky:

a)	mezi provozovateli přepravní soustavy je zaveden účinný vyrovnávací mechanismus s cílem: i) předcházet negativním dopadům na výnosy dotčených provozovatelů přepravní soustavy z přepravních služeb, ii) zamezit křížovým dotacím mezi užíváním soustavy v rámci systému a užíváním soustavy mezi systémy;

b)	takovéto samostatné uplatňování zajišťuje, že náklady odpovídají nákladům efektivního provozovatele přepravní soustavy.

4.   Maximální lhůta stanovená v rozhodnutí uvedeném v odst. 2 písm. a), případně v odst. 2 písm. b) nepřekročí pět let od data uvedeného v čl. 38 odst. 2. Vnitrostátní regulační orgán může v dostatečném předstihu před datem stanoveným v tomto rozhodnutí rozhodnout o odložení tohoto data.

5.   Současně s konečnou konzultací podle článku 26 uspořádá vnitrostátní regulační orgán konzultaci o zásadách účinného vyrovnávacího mechanismu mezi provozovateli přepravní soustavy uvedeného v odstavci 3 a o jeho důsledcích z hlediska úrovně sazeb. Vyrovnávací mechanismus mezi provozovateli přepravní soustavy se uplatní v souladu s čl. 41 odst. 6 písm. a) směrnice 2009/73/ES a zveřejní se společně s obdrženými reakcemi na konzultaci.

6.   Vyvolávací cena uvedená v čl. 22 odst. 1 se vypočte způsobem stanoveným v uvedeném ustanovení. Použije-li se odstavec 2, provedou se tyto dva výpočty:

a)	každý zúčastněný provozovatel přepravní soustavy provede výpočet uvedený v čl. 22 odst. 1;

b)	vážený průměr výsledných hodnot uvedených v písmeni a) se vypočte obdobně podle vzorce uvedeného v čl. 22 odst. 1 písm. b).

7.   Konečnou konzultaci uvedenou v článku 26 uspořádají buď všichni provozovatelé přepravní soustavy společně, nebo vnitrostátní regulační orgán. V případě, že se použije odstavec 2, uspořádá tuto konzultaci každý provozovatel přepravní soustavy samostatně, případně vnitrostátní regulační orgán, podle rozhodnutí vnitrostátního regulačního orgánu.

8.   Informace uvedené v článcích 29 a 30 se zveřejní v souhrnné podobě pro všechny zúčastněné provozovatele přepravní soustavy. Použije-li se odstavec 2, provedou se tato dvě opatření:

a)	tyto informace se zveřejní individuálně pro každého zúčastněného provozovatele přepravní soustavy;

b)	vnitrostátní regulační orgán zveřejní informace o rozdělení na vstup/výstup uvedené v čl. 30 odst. 1 písm. b) bodě v) podbodě 2).

Článek 11

Pravidla pro vstupně-výstupní systémy zahrnující více členských států, v nichž působí několik provozovatelů přepravní soustavy

V případě, že ve vstupně-výstupním systému týkajícím se více než jednoho členského státu působí několik provozovatelů přepravní soustavy, je možné uplatňovat společně nebo samostatně stejnou metodiku stanovení referenčních cen nebo samostatně uplatňovat odlišné metodiky stanovení referenčních cen.

KAPITOLA III

VYVOLÁVACÍ CENY

Článek 12

Obecná ustanovení

1.   U standardních ročních kapacitních produktů pro pevnou kapacitu se referenční ceny použijí jako vyvolávací ceny. U jiných než standardních ročních kapacitních produktů pro pevnou kapacitu se vyvolávací ceny vypočtou způsobem uvedeným v této kapitole. U standardních ročních kapacitních produktů i jiných než standardních ročních kapacitních produktů pro přerušitelnou kapacitu se vyvolávací ceny vypočtou způsobem uvedeným v této kapitole. Úroveň multiplikátorů a sezónních faktorů stanovená v souladu s článkem 13 a úroveň slev za standardní kapacitní produkty pro přerušitelnou kapacitu, stanovených v souladu s článkem 16, se může v jednotlivých propojovacích bodech lišit.

2.   V případě, že se období platnosti sazeb a plynárenský rok nekryjí, lze uplatnit samostatné vyvolávací ceny následujícím způsobem:

a)	za období od 1. října do konce aktuálního období platnosti sazeb a

b)	za období od počátku období platnosti sazeb následujícího po aktuálním období platnosti sazeb do 30. září.

3.   Příslušné vyvolávací ceny zveřejněné v souladu s článkem 29 jsou závazné pro následující plynárenský rok, v případě pevné použitelné ceny i pro delší období než následující plynárenský rok, který začíná po každoroční aukci roční kapacity s výjimkou případů, kdy:

a)	se slevy za standardní měsíční a denní kapacitní produkty pro přerušitelnou kapacitu v rámci daného období platnosti sazeb přepočtou, pokud se pravděpodobnost přerušení uvedená v článku 16 změní o více než 20 %;

b)	se v rámci daného období platnosti sazeb přepočte referenční cena v důsledku výjimečných okolností, kdy by neprovedení úpravy úrovně sazeb ohrozilo provozní činnosti provozovatele přepravní soustavy.

Článek 13

Úroveň multiplikátorů a sezónních faktorů

1.   Úroveň multiplikátorů se pohybuje v těchto rozpětích:

a)	u standardních čtvrtletních kapacitních produktů a u standardních měsíčních kapacitních produktů musí být úroveň příslušného multiplikátoru nejméně 1 a nejvýše 1,5;

b)	u standardních denních kapacitních produktů a u standardních vnitrodenních kapacitních produktů musí být úroveň příslušného multiplikátoru nejméně 1 a nejvýše 3. V řádně odůvodněných případech smí být úroveň příslušného multiplikátoru nižší než 1, avšak vyšší než 0, anebo vyšší než 3.

2.   V případě, že se uplatní sezónní faktory, musí se aritmetický průměr součinu multiplikátoru za plynárenský rok, který se použije pro příslušný standardní kapacitní produkt, a příslušných sezónních faktorů pohybovat ve stejném rozpětí jako u úrovně příslušných multiplikátorů uvedených v odstavci 1.

3.   Od 1. dubna 2023 nesmí být maximální úroveň multiplikátorů pro standardní denní kapacitní produkty a pro standardní vnitrodenní kapacitní produkty vyšší než 1,5, pokud agentura do 1. dubna 2021 vydá v souladu s nařízením (ES) č. 713/2009 doporučení, že by se maximální úroveň multiplikátorů měla snížit na tuto úroveň. Toto doporučení zohlední následující aspekty související s použitím multiplikátorů a sezónních faktorů před 31. květnem 2019 a od tohoto data:

a)	změny chování při rezervaci přepravní kapacity;

b)	dopad na výnosy z přepravních služeb a jejich pokrytí;

c)	rozdíly mezi úrovní přepravních sazeb, které se použijí ve dvou po sobě jdoucích obdobích platnosti sazeb;

d)	křížové dotace mezi uživateli soustavy, kteří si smluvně zajistili standardní roční kapacitní produkty a jiné než standardní roční kapacitní produkty;

e)	dopad na přeshraniční toky.

Článek 14

Výpočet vyvolávacích cen jiných než standardních ročních kapacitních produktů pro pevnou kapacitu bez sezónních faktorů

Vyvolávací ceny jiných než standardních ročních kapacitních produktů pro pevnou kapacitu se vypočtou takto:

a)

pro standardní čtvrtletní kapacitní produkty, pro standardní měsíční kapacitní produkty a pro standardní denní kapacitní produkty podle tohoto vzorce: Pst = (M × T / 365) × D Kde:   Pst je vyvolávací cena příslušného standardního kapacitního produktu;   M je úroveň multiplikátoru odpovídající příslušnému standardnímu kapacitnímu produktu;   T je referenční cena;   D je trvání příslušného standardního kapacitního produktu, vyjádřené v plynárenských dnech. U přestupných roků se vzorec upraví tak, že se číslo 365 nahradí číslem 366.

b)

pro standardní vnitrodenní kapacitní produkty podle tohoto vzorce: Pst = (M × T / 8760) × H Kde:   Pst je vyvolávací cena standardního vnitrodenního kapacitního produktu;   M je úroveň odpovídajícího multiplikátoru;   T je referenční cena;   H je trvání standardního vnitrodenního kapacitního produktu vyjádřené v hodinách. U přestupných roků se vzorec upraví tak, že se číslo 8760 nahradí číslem 8784.

Článek 15

Výpočet vyvolávacích cen jiných než standardních ročních kapacitních produktů pro pevnou kapacitu se sezónními faktory

1.   V případě, že se uplatní sezónní faktory, vypočtou se vyvolávací ceny jiných než standardních ročních kapacitních produktů pro pevnou kapacitu v souladu s příslušnými vzorci uvedenými v článku 14 a následně se vynásobí příslušným sezónním faktorem vypočteným v souladu s odstavci 2 až 6.

2.   Metodika uvedená v odstavci 3 je založena na předpokládaných tocích s výjimkou případů, kdy se množství průtoku plynu po dobu nejméně jednoho měsíce rovná 0. V takovém případě je metodika založena na předpokládané smluvní kapacitě.

3.   Pro standardní měsíční kapacitní produkty pro pevnou kapacitu se sezónní faktory vypočtou v následujících postupných krocích:

a)

pro každý měsíc v rámci daného plynárenského roku se vypočte využívání přepravní soustavy na základě předpokládaných toků nebo předpokládané smluvní kapacity s využitím: i) údajů pro jednotlivé propojovací body v případě, že se sezónní faktory počítají pro každý propojovací bod, ii) průměrných údajů o předpokládaných tocích nebo předpokládané smluvní kapacitě v případě, že se sezónní faktory počítají pro některé nebo všechny propojovací body.

b)	výsledné hodnoty uvedené v písmeni a) se sečtou;

c)	vypočte se míra využití tak, že se každá výsledná hodnota uvedená v písmeni a) vydělí výslednou hodnotou uvedenou v písmeni b);

d)	každá výsledná hodnota uvedená v písmeni c) se vynásobí 12. V případě, že se výsledné hodnoty rovnají 0, upraví se tyto hodnoty na nižší z těchto hodnot: na 0,1, nebo na nejnižší z výsledných hodnot jiných než 0;

e)	počáteční úroveň příslušných sezónních faktorů se vypočítá tak, že se každá z výsledných hodnot uvedených v písmeni d) umocní stejným číslem, které není nižší než 0 a vyšší než 2;

f)	vypočte se aritmetický průměr součinů výsledných hodnot uvedených v písmeni e) a multiplikátor pro standardní měsíční kapacitní produkty;

g)

výsledná hodnota uvedená v písmeni f) se porovná s rozpětím uvedeným v čl. 13 odst. 1 následovně: i) pokud tato hodnota spadá do tohoto rozpětí, pak je úroveň sezónních faktorů rovna příslušným výsledným hodnotám uvedeným v písmeni e), ii) pokud tato hodnota do tohoto rozpětí nespadá, použije se písmeno h).

h)

úroveň sezónních faktorů se vypočte jako součin příslušných výsledných hodnot uvedených v písmeni e) a opravného faktoru vypočteného takto: i) v případě, že výsledná hodnota uvedená v písmeni f) je vyšší než 1,5, vypočte se opravný faktor tak, že se číslo 1,5 vydělí touto hodnotou, ii) v případě, že výsledná hodnota uvedená v písmeni f) je nižší než 1, vypočte se opravný faktor tak, že se číslo 1 vydělí touto hodnotou;

4.   Pro standardní denní kapacitní produkty pro pevnou kapacitu a pro standardní vnitrodenní kapacitní produkty pro pevnou kapacitu se sezónní faktory vypočtou obdobně na základě kroků uvedených v odst. 3 písm. f) až h).

5.   Pro standardní čtvrtletní kapacitní produkty pro pevnou kapacitu se sezónní faktory vypočtou v postupných krocích takto:

a)

počáteční úroveň příslušných sezónních faktorů se vypočte jedním z následujících způsobů: i) jako aritmetický průměr příslušných sezónních faktorů platných ve třech příslušných měsících, ii) nesmí být nižší než nejnižší a vyšší než nejvyšší úroveň příslušných sezónních faktorů platných ve třech příslušných měsících;

b)	provedou se kroky uvedené v odst. 3 písm. f) až h), přičemž se obdobně použijí výsledné hodnoty uvedené v písmeni a).

6.   Pro všechny jiné než standardní roční kapacitní produkty pro pevnou kapacitu lze hodnoty získané na základě výpočtu uvedeného v odstavcích 3 až 5 zaokrouhlit nahoru nebo dolů.

Článek 16

Výpočet vyvolávacích cen standardních kapacitních produktů pro přerušitelnou kapacitu

1.   Vyvolávací ceny standardních kapacitních produktů pro přerušitelnou kapacitu se vypočtou tak, že se vyvolávací ceny příslušných standardních kapacitních produktů pro pevnou kapacitu vypočtené podle potřeby v souladu s článkem 14 nebo 15 vynásobí rozdílem mezi 100 % a úrovní předběžné slevy vypočtené v souladu s odstavci 2 a 3.

2.   Předběžná sleva se vypočte podle tohoto vzorce:

Diex-ante = Pro × A × 100 %

Kde:

Diex-ante je úroveň předběžné slevy;

Pro faktor je pravděpodobnost přerušení, jež je stanovena nebo schválena v souladu s čl. 41 odst. 6 písm. a) směrnice 2009/73/ES podle článku 28 a která se týká daného druhu standardního kapacitního produktu pro přerušitelnou kapacitu;

A je faktor úpravy, jenž je stanoven nebo schválen v souladu s čl. 41 odst. 6 písm. a) směrnice 2009/73/ES podle článku 28, který se uplatní s cílem zohlednit odhadovanou ekonomickou hodnotu druhu standardního kapacitního produktu pro přerušitelnou kapacitu, vypočtenou pro každý, některý nebo všechny propojovací body, která nesmí být nižší než 1.

3.   Pro faktor uvedený v odstavci 2 se vypočte pro každý, některý nebo všechny propojovací body podle druhu standardního kapacitního produktu pro přerušitelnou kapacitu nabízeného podle následujícího vzorce na základě předpokládaných informací týkajících se složek tohoto vzorce:

Kde:

N je předpokládaný počet přerušení v průběhu D;

Dint je průměrné trvání předpokládaných přerušení vyjádřené v hodinách;

D je celkové trvání příslušného druhu standardního kapacitního produktu pro přerušitelnou kapacitu, vyjádřené v hodinách;

CAPav. int je předpokládané průměrné množství přerušené kapacity pro každé přerušení vztahující se k příslušnému druhu standardního kapacitního produktu pro přerušitelnou kapacitu;

CAP je celkové množství přerušitelné kapacity pro příslušný druh standardního kapacitního produktu pro přerušitelnou kapacitu.

4.   Alternativně k uplatnění předběžných slev v souladu s odstavcem 1 může vnitrostátní regulační orgán rozhodnout, že uplatní slevu následnou, kdy uživatelé soustavy obdrží náhradu poté, co přerušení skutečně nastanou. Takovou následnou slevu lze uplatnit pouze v propojovacích bodech v případě, že v předchozím plynárenském roce nedošlo k přerušení kapacity v důsledku fyzického překročení kapacity.

Následná náhrada vyplacená za každý den, kdy došlo k přerušení, se rovná trojnásobku vyvolávací ceny standardních denních kapacitních produktů pro pevnou kapacitu.

KAPITOLA IV

NAROVNÁNÍ VÝNOSŮ

Článek 17

Obecná ustanovení

1.   V případě a v rozsahu, v němž provozovatel přepravní soustavy uplatňuje režim necenového stropu, se uplatní následující zásady:

a)	schodek nebo přebytek výnosů z přepravních služeb se minimalizuje s patřičným ohledem na nezbytné investice;

b)	úroveň přepravních sazeb zajistí, aby provozovatel přepravní soustavy včas vybral výnosy z přepravních služeb;

c)	je nutno v maximální možné míře zabránit významným rozdílům mezi úrovní přepravních sazeb platných ve dvou po sobě jdoucích obdobích platnosti sazeb.

2.   V případě a v rozsahu, v němž provozovatel přepravní soustavy uplatňuje režim cenového stropu nebo přístup pevné použitelné ceny uvedený v čl. 24 písm. b), se narovnání výnosů neprovádí a veškerá rizika vztahující se k schodku nebo přebytku v souvislosti s návratností jsou pokryta výlučně rizikovou prémií. V takovém případě se článek 18, čl. 19 odst. 1 až 4 a článek 20 nepoužijí.

3.   Při splnění požadavků na pravidelné konzultace podle článku 26 a na základě schválení v souladu s čl. 41 odst. 6 písm. a) směrnice 2009/73/ES lze způsobem uvedeným v této kapitole obdobně narovnávat i výnosy z nepřepravních služeb.

Článek 18

Schodek nebo přebytek

1.   Schodek nebo přebytek výnosů z přepravních služeb se rovná:

RA – R

Kde:

RA jsou skutečně obdržené výnosy vztahující se k poskytování přepravních služeb;

R jsou výnosy z přepravních služeb.

Hodnoty RA a R se přidělí do stejného období platnosti sazeb a v případě, že je mezi provozovateli přepravních soustav zaveden účinný vyrovnávací mechanismus uvedený v čl. 10 odst. 3, tento mechanismus se v nich zohlední.

2.   Pokud je rozdíl vypočtený v souladu s odstavcem 1 kladný, svědčí to o přebytku výnosů z přepravních služeb. Pokud je tento rozdíl záporný, svědčí to o schodku výnosů z přepravních služeb.

Článek 19

Regulační účet

1.   Regulační účet uvádí informace uvedené v čl. 18 odst. 1 za dané období platnosti sazeb a může obsahovat i další informace, například rozdíl mezi předpokládanými a skutečnými nákladovými položkami.

2.   Schodek nebo přebytek výnosů z přepravních služeb provozovatele přepravní soustavy se přidělí na regulační účet, pokud nebyla přijata jiná pravidla v souladu s čl. 41 odst. 6 písm. a) směrnice 2009/73/ES.

3.   V případě, že jsou zavedeny pobídkové mechanismy pro prodej kapacity podléhající rozhodnutí v souladu s čl. 41 odst. 6 písm. a) směrnice 2009/73/ES, přidělí se na regulační účet pouze část schodku nebo přebytku výnosů z přepravních služeb provozovatele přepravní soustavy. V takovém případě si zbývající část provozovatel přepravní soustavy podle příslušného případu ponechá nebo ji uhradí.

4.   Každý provozovatel přepravní soustavy využívá jeden regulační účet.

5.   Na základě rozhodnutí v souladu s čl. 41 odst. 6 písm. a) směrnice 2009/73/ES lze případnou získanou aukční prémii přidělit na konkrétní účet oddělený od regulačního účtu uvedeného v odstavci 4. Vnitrostátní regulační orgán může rozhodnout o použití této aukční prémie ke snížení fyzického překročení kapacity nebo v případě, že provozovatel přepravní soustavy funguje pouze podle režimu necenového stropu, ke snížení přepravních sazeb na další období platnosti sazeb, jak je uvedeno v článku 20.

Článek 20

Narovnání regulačního účtu

1.   Úplné nebo částečné narovnání regulačního účtu se provádí v souladu s uplatňovanou metodikou stanovení referenčních cen a navíc s využitím poplatku uvedeného v čl. 4 odst. 3 písm. b), pokud se tento poplatek uplatňuje.

2.   Narovnání regulačního účtu se provádí podle pravidel stanovených v souladu s čl. 41 odst. 6 písm. a) směrnice 2009/73/ES v průběhu daného období pro narovnání, tj. období, v jehož průběhu je narovnáván regulační účet uvedený v článku 19.

3.   Regulační účet se narovnává s cílem uhradit provozovatelům přepravní soustavy schodek výnosů z přepravních služeb a vrátit uživatelům soustavy přebytek výnosů z přepravních služeb.

KAPITOLA V

VÝPOČET CENY KOORDINOVANÉ KAPACITY A KAPACITY VE VIRTUÁLNÍCH PROPOJOVACÍCH BODECH

Článek 21

Výpočet ceny koordinované kapacity

1.   Vyvolávací cena koordinovaného kapacitního produktu se rovná součtu vyvolávacích cen kapacit, které se na tomto produktu podílejí. Vyvolávací ceny příslušných vstupních a výstupních kapacit se oznamují v okamžiku, kdy je koordinovaný kapacitní produkt nabízen a přidělen prostřednictvím společné rezervační platformy uvedené v článku 37 nařízení (EU) 2017/459.

2.   Výnosy pocházející z prodeje koordinovaného kapacitního produktu, které odpovídají vyvolávací ceně tohoto produktu, se přidělují příslušným provozovatelům přepravní soustavy takto:

a)	po každé transakci týkající se koordinovaného kapacitního produktu;

b)	poměrně k vyvolávacím cenám za kapacity, které se na tomto produktu podílejí.

3.   Aukční prémie z prodeje koordinovaného kapacitního produktu se přiděluje v souladu s dohodou mezi příslušnými provozovateli přepravní soustavy, která podléhá schválení vnitrostátního regulačního orgánu nebo orgánů, jež se udělí nejpozději tři měsíce před zahájením každoročních aukcí roční kapacity. Není-li takové schválení všech zúčastněných vnitrostátních regulačních orgánů k dispozici, přiděluje se aukční prémie příslušným provozovatelům přepravní soustavy rovným dílem.

4.   V případě, že dotčený propojovací bod propojuje sousední vstupně-výstupní systémy dvou členských států, předloží příslušné vnitrostátní regulační orgány dohodu uvedenou v odstavci 3 agentuře pro informaci.

Článek 22

Výpočet ceny kapacity ve virtuálním propojovacím bodě

1.   Vyvolávací cena nekoordinovaného standardního kapacitního produktu nabízeného ve virtuálním propojovacím bodě se vypočte v souladu s jedním z těchto přístupů:

a)	vypočte se na základě referenční ceny v případě, že uplatněná metodika stanovení referenčních cen umožňuje zohlednit stanovený virtuální propojovací bod;

b)

v případě, že uplatněná metodika stanovení referenčních cen neumožňuje zohlednit stanovený virtuální propojovací bod, je rovna váženému průměru vyvolávacích cen, kdy se výpočet tohoto průměru provádí na základě referenčních cen pro každý propojovací bod, který se na tomto virtuálním propojovacím bodě podílí, podle tohoto vzorce: Kde:   Pst, VIP je vyvolávací cena daného nekoordinovaného standardního kapacitního produktu v daném virtuálním propojovacím bodě;   i je propojovací bod, který se podílí na daném virtuálním propojovacím bodě;   n je počet propojovacích bodů, které se podílejí na daném virtuálním propojovacím bodě;   Pst, i je vyvolávací cena daného standardního nekoordinovaného kapacitního produktu v daném propojovacím bodě i;   CAPi je technická kapacita, případně předpokládaná smluvní kapacita v propojovacím bodě i.

2.   Vyvolávací cena koordinovaného standardního kapacitního produktu nabízeného ve virtuálním propojovacím bodě se vypočte v souladu s čl. 21 odst. 1.

KAPITOLA VI

ZÚČTOVACÍ CENA A POUŽITELNÁ CENA

Článek 23

Výpočet zúčtovací ceny v propojovacích bodech

Zúčtovací cena daného standardního kapacitního produktu v propojovacím bodě se vypočte podle tohoto vzorce:

Pcl = PR,au + AP

Kde:

Pcl je zúčtovací cena;

PR,au je platná vyvolávací cena za standardní kapacitní produkt, která je zveřejněna v době, kdy se tento produkt draží;

AP je případná aukční prémie.

Článek 24

Výpočet použitelné ceny v propojovacích bodech

Použitelná cena daného standardního kapacitního produktu v propojovacím bodě se vypočte podle jednoho z těchto vzorců:

a)	v případě, že se uplatní přístup pohyblivé použitelné ceny: Pflo = PR,flo + AP Kde:   Pflo je pohyblivá použitelná cena;   PR,flo je vyvolávací cena standardního kapacitního produktu platná v době, kdy je možno tento produkt využít;   AP je případná aukční prémie;

b)

v případě, že se uplatní přístup pevné použitelné ceny: Pfix = (PR,y × IND) + RP + AP Kde:   Pfix je pevná použitelná cena;   PR,y je vyvolávací cena standardního ročního kapacitního produktu, která je zveřejněna v době, kdy se tento produkt nabízí v aukci;   IND je poměr mezi zvoleným indexem v době užívání a týmž indexem v době, kdy byl produkt nabídnut v aukci;   RP je riziková prémie odrážející výhody vyplývající z jistoty úrovně přepravních sazeb, přičemž tato prémie nesmí být nižší než 0;   AP je případná aukční prémie.

Článek 25

Podmínky pro nabízení přístupů použitelných cen

1.   V případě a v rozsahu, v němž provozovatel přepravní soustavy uplatňuje režim necenového stropu, jsou podmínky pro nabízení přístupů použitelných cen následující:

a)	pro případy, kdy je nabízena pouze stávající kapacita: i) je nabízen přístup pohyblivé použitelné ceny, ii) přístup pevné použitelné ceny není povolen;

b)

pro přírůstkovou kapacitu a stávající kapacitu nabízené ve stejné aukci nebo podle stejného alternativního mechanismu přidělování: i) může být nabízen přístup pohyblivé použitelné ceny, ii) přístup pevné použitelné ceny může být nabízen v případě, že je splněna jedna z těchto podmínek: 1) používá se alternativní mechanismus přidělování uvedený v článku 30 nařízení (EU) 2017/459; 2) projekt je zahrnut do seznamu projektů společného zájmu Unie podle článku 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 (7).

2.   V případě a v rozsahu, v němž provozovatel přepravní soustavy uplatňuje režim cenového stropu, může být nabízen přístup pohyblivé použitelné ceny nebo přístup pevné použitelné ceny, případně obojí.

KAPITOLA VII

POŽADAVKY NA KONZULTACE

Článek 26

Pravidelná konzultace

1.   Vnitrostátní regulační orgán, nebo v souladu s rozhodnutím vnitrostátního regulačního orgánu provozovatel (provozovatelé) přepravní soustavy provede jednu nebo více konzultací. Pro zefektivnění konzultačního procesu by konzultační dokument měl být v maximálním možném rozsahu zveřejněn v anglickém jazyce. Konečná konzultace před rozhodnutím podle čl. 27 odst. 4 musí dodržovat požadavky stanovené v tomto článku a ve článku 27 a musí zahrnovat tyto informace:

a)

popis navrhované metodiky stanovení referenčních cen a rovněž následující položky: i) orientační informace uvedené v čl. 30 odst. 1 písm. a) včetně: 1) zdůvodnění použitých parametrů, které se týkají technických vlastností soustavy; 2) odpovídající informace o příslušných hodnotách těchto parametrů a uplatněných předpokladech, ii) hodnotu navrhovaných úprav přepravních sazeb založených na kapacitě podle článku 9, iii) orientační referenční ceny, které jsou předmětem konzultace, iv) výsledky, součásti a podrobnosti o těchto součástech pro účely posouzení přidělování nákladů uvedeného v článku 5, v) posouzení navrhované metodiky stanovení referenčních cen v souladu s článkem 7, vi) v případě, že je navrhovaná metodika stanovení referenčních cen jiná než metodika určování referenčních cen podle vzdálenosti, vážená podle kapacity, která je popsána v článku 8, její srovnání s posledně jmenovanou metodikou společně s údaji uvedenými v bodě iii);

b)	orientační informace uvedené v čl. 30 odst. 1 písm. b) bodech i), iv), v);

c)

tyto informace o přepravních a nepřepravních sazbách: i) v případě, že jsou navrhovány přepravní sazby založené na komoditách uvedené v čl. 4 odst. 3: 1) způsob, jakým jsou stanoveny; 2) podíl povolených nebo cílových výnosů, který má být dle předpokladu těmito sazbami pokryt; 3) orientační přepravní sazby založené na komoditách; ii) v případě, že jsou navrhovány nepřepravní služby poskytované uživatelům soustavy: 1) metodika stanovení sazeb za tyto nepřepravní služby, 2) podíl povolených nebo cílových výnosů, který má být dle předpokladu těmito sazbami pokryt; 3) způsob narovnání souvisejících výnosů z nepřepravních služeb podle čl. 17 odst. 3; 4) orientační nepřepravní sazby za nepřepravní služby poskytované uživatelům soustavy;

d)	orientační informace uvedené v čl. 30 odst. 2;

e)

v případě, že se uvažuje o nabídce přístupu pevné použitelné ceny uvedeného v čl. 24 písm. b) v režimu cenového stropu pro stávající kapacitu: i) navrhovaný index, ii) navrhovaný výpočet a způsob využití výnosu získaného z rizikové prémie, iii) ve kterém propojovacím bodě (bodech) a pro které (která) období platnosti sazeb je takový přístup navrhován, iv) proces nabízení kapacity v propojovacím bodě v případě, že je navrhován jak přístup pevné, tak pohyblivé použitelné ceny podle článku 24.

2.   Konečná konzultace před rozhodnutím podle čl. 27 odst. 4 probíhá po dobu nejméně dvou měsíců. Konzultační dokumenty pro kteroukoli z konzultací uvedených v odstavci 1 mohou vyžadovat, aby odpovědi předložené v reakci na konzultaci obsahovaly verzi bez důvěrných informací, jež je vhodná ke zveřejnění.

3.   Do jednoho měsíce po ukončení konzultace zveřejní provozovatel (provozovatelé) přepravní soustavy, nebo vnitrostátní regulační orgán, podle toho, který subjekt konzultační dokument uvedený v odstavci 1 zveřejnil, obdržené reakce na konzultaci a jejich shrnutí. Pro zefektivnění konzultačního procesu by toto shrnutí mělo být v maximálním možném rozsahu poskytováno v anglickém jazyce.

4.   Následné průběžné konzultace se provádějí v souladu s čl. 27 odst. 5.

5.   Po konzultaci s Evropskou sítí provozovatelů plynárenských přepravních soustav (dále jen „ENTSOG“) vypracuje agentura vzor konzultačního dokumentu uvedeného v odstavci 1. Tento vzor se vnitrostátním regulačním orgánům a provozovatelům přepravní soustavy poskytne do 90 dnů ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost před 5. červencem 2017.

Článek 27

Pravidelné rozhodování vnitrostátního regulačního orgánu

1.   Při zahájení konečné konzultace podle článku 26, před rozhodnutím podle čl. 27 odst. 4, předá vnitrostátní regulační orgán nebo provozovatel (provozovatelé) přepravní soustavy v souladu s rozhodnutím daného vnitrostátního regulačního orgánu agentuře konzultační dokumenty.

2.   Agentura provede analýzu těchto aspektů konzultačního dokumentu:

a)	zda byly zveřejněny všechny informace uvedené v čl. 26 odst. 1;

b)

zda prvky konzultované v souladu s článkem 26 splňují tyto požadavky: (1) zda je navrhovaná metodika stanovení referenčních cen v souladu s požadavky uvedenými v článku 7; (2) zda jsou splněna kritéria pro stanovení přepravních sazeb založených na komoditách uvedená v čl. 4 odst. 3; (3) zda jsou splněna kritéria pro stanovení nepřepravních sazeb uvedená v čl. 4 odst. 4.

3.   Do dvou měsíců po skončení konzultace uvedené v odstavci 1 agentura zveřejní a zašle vnitrostátnímu regulačnímu orgánu nebo provozovateli přepravní soustavy, podle toho, který z těchto subjektů zveřejnil konzultační dokument, a Komisi závěr své analýzy v souladu s odstavcem 2 v angličtině.

Agentura zachovává důvěrnost případných informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu.

4.   Do pěti měsíců od ukončení konečné konzultace vnitrostátní regulační orgán jednající v souladu s čl. 41 odst. 6 písm. a) směrnice 2009/73/ES přijme a zveřejní odůvodněné rozhodnutí o všech položkách uvedených v čl. 26 odst. 1. Po zveřejnění zašle vnitrostátní regulační orgán své rozhodnutí agentuře a Komisi.

5.   Postup sestávající z konečné konzultace o metodice stanovování referenčních cen v souladu s článkem 26, rozhodnutí vnitrostátního regulačního orgánu v souladu s odstavcem 4, výpočtu sazeb na základě tohoto rozhodnutí a zveřejnění těchto sazeb v souladu s kapitolou VIII může být zahájen ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost a ukončí se nejpozději do 31. května 2019. Při tomto postupu se zohlední požadavky uvedené v kapitolách II, III a IV. Sazby platné pro aktuální období platnosti sazeb ke dni 31. května 2019 budou platné až do konce tohoto období. Tento postup se opakuje nejméně každých pět let počínaje 31. květnem 2019.

Článek 28

Konzultace o slevách, multiplikátorech a sezónních faktorech

1.   Současně s konečnou konzultací prováděnou v souladu s čl. 26 odst. 1 povede vnitrostátní regulační orgán konzultaci s vnitrostátními regulačními orgány všech přímo propojených členských států a s příslušnými zúčastněnými stranami o těchto tématech:

a)	o úrovni multiplikátorů;

b)	případně rovněž o úrovni sezónních faktorů a výpočtech uvedených v článku 15;

c)	o úrovni slev uvedených v čl. 9 odst. 2 a v článku 16.

Po ukončení této konzultace se přijme odůvodněné rozhodnutí v souladu s čl. 41 odst. 6 písm. a) směrnice 2009/73/ES o aspektech uvedených v písmenech a) až c) tohoto odstavce. Každý vnitrostátní regulační orgán zváží postoje vnitrostátních regulačních orgánů přímo propojených členských států.

2.   Následné konzultace se provádějí v každém období platnosti sazeb počínaje datem rozhodnutí uvedeného v odstavci 1. Po každé konzultaci a v souladu s čl. 32 písm. a) vnitrostátní regulační orgán přijme a zveřejní odůvodněné rozhodnutí o aspektech uvedených v odst. 1 písm. a), b) a c).

3.   Při přijímání rozhodnutí uvedených v odstavcích 1 a 2 zohlední vnitrostátní regulační orgán obdržené reakce na konzultaci a tyto aspekty:

a)

pro multiplikátory: i) rovnováhu mezi umožněním krátkodobého obchodování se zemním plynem a poskytováním dlouhodobých signálů pro efektivní investice do přepravní soustavy, ii) dopad na výnosy z přepravních služeb a jejich pokrytí, iii) potřebu zabránit křížovým dotacím mezi uživateli soustavy a zajistit, aby se ve vyvolávacích cenách více odrážely náklady, iv) situace, kdy dojde k fyzickému a smluvnímu překročení kapacity; v) dopad na přeshraniční toky;

b)	pro sezónní faktory: i) dopad na usnadňování hospodárného a efektivního využívání infrastruktury, ii) potřebu zajistit, aby se ve vyvolávacích cenách více odrážely náklady.

KAPITOLA VIII

POŽADAVKY NA ZVEŘEJŇOVÁNÍ

Článek 29

Informace zveřejňované před každoroční aukcí roční kapacity

Před každoroční aukcí roční kapacity zveřejní vnitrostátní regulační orgán nebo provozovatel (provozovatelé) přepravní soustavy, podle rozhodnutí daného vnitrostátního regulačního orgánu, v souladu s požadavky uvedenými v článcích 31 a 32 následující informace týkající se propojovacích bodů, a pokud se vnitrostátní regulační orgán rozhodne uplatnit nařízení (EU) 2017/459, informace týkající se bodů jiných než propojovací body:

a)

u standardních kapacitních produktů pro pevnou kapacitu: i) vyvolávací ceny platné minimálně do konce plynárenského roku začínajícího po každoroční aukci roční kapacity, ii) multiplikátory a sezónní faktory uplatňované na vyvolávací ceny jiných než standardních ročních kapacitních produktů, iii) zdůvodnění vnitrostátního regulačního orgánu ohledně úrovně multiplikátorů, iv) v případě, že se uplatní sezónní faktory, zdůvodnění jejich uplatnění;

b)

u standardních kapacitních produktů pro přerušitelnou kapacitu: i) vyvolávací ceny platné minimálně do konce plynárenského roku začínajícího po každoroční aukci roční kapacity, ii) posouzení pravděpodobnosti přerušení včetně: 1) seznamu všech druhů standardních kapacitních produktů pro nabízenou přerušitelnou kapacitu včetně příslušné pravděpodobnosti přerušení a úrovně uplatněné slevy; 2) vysvětlení způsobu výpočtu pravděpodobnosti přerušení pro každý druh produktu uvedený v bodě 1; 3) historické nebo předpokládané údaje, případně obojí, použité pro odhad pravděpodobnosti přerušení uvedený v bodě 2.

Článek 30

Informace zveřejňované před zahájením období platnosti sazeb

1.   Vnitrostátní regulační orgán nebo provozovatel (provozovatelé) přepravní soustavy, podle rozhodnutí daného vnitrostátního regulačního orgánu, zveřejní před zahájením období platnosti sazeb v souladu s požadavky uvedenými v článcích 31 a 32 tyto informace:

a)

informace o parametrech užitých v uplatňované metodice referenčních cen, které se týkají technických vlastností přepravní soustavy, jako jsou například: i) technická kapacita ve vstupních a výstupních bodech a související předpoklady, ii) předpokládaná smluvní kapacita ve vstupních a výstupních bodech a související předpoklady, iii) množství a směr průtoku plynu pro vstupní a výstupní body a související předpoklady, jako jsou například scénáře poptávky a nabídky pro průtok plynu při poptávkové špičce, iv) znázornění struktury přepravní soustavy s přiměřenou úrovní podrobnosti, v) další technické informace o přepravní soustavě, jako je například délka a průměr potrubí a výkon kompresorových stanic;

b)

tyto informace: i) povolené nebo cílové výnosy provozovatele přepravní soustavy, případně obojí, ii) informace vztahující se ke změnám výnosů uvedených v bodě i) z jednoho roku na následující rok, iii) tyto parametry: 1) druhy aktiv zahrnuté do regulované báze aktiv a jejich celková hodnota; 2) náklady na kapitál a metodika jejich výpočtu; 3) kapitálové výdaje včetně: a) metodik stanovení počáteční hodnoty aktiv; b) metodik přeceňování aktiv; c) vysvětlení vývoje hodnoty aktiv; d) dob a částek odpisů podle druhu aktiv; 4) provozní výdaje; 5) pobídkové mechanismy a cíle týkající se efektivity; 6) inflační indexy, iv) výnosy z přepravních služeb, v) následující poměry u výnosů uvedených v bodě iv): 1) rozdělení kapacita-komodita, tj. rozdělení mezi výnosy z přepravních sazeb založených na kapacitě a výnosy z přepravních sazeb založených na komoditách; 2) rozdělení vstup-výstup, tj. rozdělení mezi výnosy z přepravních sazeb založených na kapacitě ve všech vstupních bodech a výnosy z přepravních sazeb založených na kapacitě ve všech výstupních bodech; 3) rozdělení „v rámci systému/mezi systémy“, tj. rozdělení mezi výnosy z užívání soustavy v rámci systému ve vstupních i výstupních bodech a výnosy z užívání soustavy mezi systémy ve vstupních i výstupních bodech vypočtené dle článku 5, vi) v případě a v rozsahu, v němž provozovatel přepravní soustavy uplatňuje režim necenového stropu, následující informace týkající se předchozího období platnosti sazeb, pokud jde o narovnání regulačního účtu: 1) skutečně obdržené výnosy, schodek nebo přebytek povolených výnosů a jeho část, která se přidělí na regulační účet, a případně na dílčí účty v rámci tohoto regulačního účtu; 2) období pro narovnání a zavedené pobídkové mechanismy, vii) zamýšlené využití aukční prémie;

c)

následující informace o přepravních a nepřepravních sazbách doplněné příslušnými informacemi týkajícími se jejich odvozování: i) přepravní sazby založené na komoditách uvedené v čl. 4 odst. 3, pokud jsou uplatněny, ii) nepřepravní sazby za nepřepravní služby uvedené v čl. 4 odst. 4, pokud jsou uplatněny, iii) referenční ceny a další ceny, které se použijí v jiných bodech než v těch, které jsou uvedeny v článku 29.

2.   Navíc se zveřejňují tyto informace týkající se přepravních sazeb:

a)

vysvětlení těchto skutečností: i) rozdíl v úrovni přepravních sazeb za stejný druh přepravní služby, platných v aktuálním období platnosti sazeb a v období platnosti sazeb, pro které se daná informace zveřejňuje, ii) odhadovaný rozdíl úrovně přepravních sazeb za stejný druh přepravní služby, platných v období platnosti sazeb, pro které se daná informace zveřejňuje, a pro jednotlivá období platnosti sazeb ve zbývající části regulovaného období;

b)	alespoň zjednodušený model sazeb, který se pravidelně aktualizuje a připojí se k němu vysvětlení, jak jej používat, umožňující uživatelům soustavy vypočítat přepravní sazby platné pro aktuální období platnosti sazeb a odhadnout jejich možný vývoj po uplynutí tohoto období platnosti sazeb.

3.   U bodů vyloučených z definice významných bodů uvedených v bodě 3.2 odst. 1 písm. a) přílohy I nařízení (ES) č. 715/2009 se zveřejňují informace o množství předpokládané smluvní kapacity a předpokládaném množství průtoku plynu, jak je uvedeno v bodě 3.2 odst. 2 přílohy I nařízení (ES) č. 715/2009.

Článek 31

Forma zveřejňování

1.   Informace uvedené v článcích 29 a 30 se zveřejňují tak, jak je uvedeno v článku 32, prostřednictvím odkazu na internetovou stránku příslušného subjektu na platformě uvedené v bodě 3.1.1 odst. 1 písm. h) přílohy I nařízení (ES) č. 715/2009.

Tyto informace jsou veřejně přístupné, bezplatné a bez jakýchkoliv omezení týkajících se jejich použití. Zveřejňují se:

a)	snadno použitelným způsobem;

b)	jasným, snadno přístupným a nediskriminačním způsobem;

c)	ve formátu ke stažení;

d)	v jednom nebo více úředních jazycích daného členského státu, a pokud jedním z úředních jazyků daného členského státu není angličtina, pokud možno také v angličtině.

2.   Na platformě uvedené v bodě 3.1.1 odst. 1 písm. h) přílohy I nařízení (ES) č. 715/2009 se zveřejňují tyto informace o propojovacích bodech:

a)	ve stejnou dobu, která je uvedena v článku 29, vyvolávací ceny standardních produktů pro pevnou kapacitu i standardních produktů pro přerušitelnou kapacitu;

b)	ve stejnou dobu, která je uvedena v článku 30, poplatek na základě průtoku uvedený v čl. 4 odst. 3 písm. a), je-li uplatněn.

3.   Informace uvedené v odstavci 2 se zveřejní tímto způsobem:

a)	jak je uvedeno v odst. 1 písm. a) až c);

b)	v angličtině;

c)

ve standardizované tabulce, která obsahuje alespoň tyto informace: i) propojovací bod, ii) směr toku plynu, iii) názvy příslušných provozovatelů přepravní soustavy, iv) okamžik zahájení a okamžik ukončení produktu, v) zda je kapacita pevná nebo přerušitelná, vi) určení standardního kapacitního produktu, vii) uplatňovaná sazba za kWh/h a za kWh/d v místní měně a v eurech, přičemž se zohlední tyto skutečnosti: 1) v případě, že použitou jednotkou kapacity je kWh/h, jsou informace o platné sazbě za kWh/d nezávazné a naopak; 2) v případě, že místní měna je jiná než euro, jsou informace o platné sazbě v eurech nezávazné.

Navíc taková standardizovaná tabulka ve stejném období, jako je uvedeno v článku 30, zahrnuje simulaci všech nákladů na průtok 1 GWh/den/rok pro každý propojovací bod v místní měně a v eurech v souladu s bodem vii) podbodem 2.

4.   V případě, že se informace uvedené v odstavci 2 liší od příslušných informací uvedených v odstavci 1, mají příslušné informace uvedené v odstavci 1 přednost.

Článek 32

Lhůta pro zveřejnění oznámení

Lhůta pro zveřejnění informací uvedených v článcích 29 a 30 je následující:

a)	pro informace uvedené v článku 29 nejpozději 30 dnů před každoroční aukcí roční kapacity;

b)	pro informace uvedené v článku 30 nejpozději 30 dnů před započetím příslušného období platnosti sazeb;

c)	pro příslušné přepravní sazby aktualizované v průběhu období platnosti sazeb uvedeného v čl. 12 odst. 3 bezprostředně po jejich schválení v souladu s čl. 41 odst. 6 písm. a) směrnice 2009/73/ES.

Každá aktualizace přepravních sazeb se doplní o informace uvádějící důvody pro změnu jejich úrovně. Použije-li se čl. 12 odst. 3 písm. b), doplní se rovněž o aktualizovanou zprávu uvedenou v čl. 29 písm. b) pro příslušné druhy standardních kapacitních produktů pro přerušitelnou kapacitu.

KAPITOLA IX

PŘÍRŮSTKOVÁ KAPACITA

Článek 33

Zásady tvorby sazeb za přírůstkovou kapacitu

1.   Minimální cenou, za kterou provozovatelé přepravní soustavy akceptují žádost o přírůstkovou kapacitu, je referenční cena. Pro výpočet ekonomického testu se referenční ceny odvodí tak, že se do metodiky stanovení referenčních cen zahrnou příslušné předpoklady týkající se nabídky přírůstkové kapacity.

2.   Je-li zvažováno, že za přírůstkovou kapacitu bude nabídnut přístup pevných použitelných cen uvedený v čl. 24 písm. b), vychází vyvolávací cena uvedená v čl. 24 písm. b) z předpokládaných investičních a provozních nákladů. Po uvedení přírůstkové kapacity do provozu se tato vyvolávací cena proporcionálně upraví podle rozdílu mezi předpokládanými investičními náklady a skutečnými investičními náklady bez ohledu na to, zda je kladný nebo záporný.

3.   V případě, že by přidělení veškeré přírůstkové kapacity za referenční cenu nevytvořilo dostatečné výnosy pro dosažení pozitivního výsledku ekonomického testu, je možné v první aukci nebo alternativním mechanismu přidělování, v jehož rámci je přírůstková kapacita nabízena, uplatnit povinnou minimální prémii. Povinnou minimální prémii lze uplatnit i při dalších aukcích, při nichž je nabízena kapacita, která původně nebyla prodána, případně je nabízena kapacita, která byla původně vyčleněna v souladu s čl. 8 odst. 8 a 9 nařízení (EU) 2017/459. Rozhodnutí o tom, zda a při kterých aukcích se povinná minimální prémie uplatní, se přijme v souladu s čl. 41 odst. 6 písm. a) směrnice 2009/73/ES.

4.   Výše povinné minimální prémie musí umožnit pozitivní výsledek ekonomického testu na základě výnosů vytvořených nabízenou kapacitou v první aukci nebo alternativním mechanismu přidělování, v jehož rámci je přírůstková kapacita nabízena. Rozsah výše povinné minimální prémie v závislosti na předpokládané přidělené kapacitě se předloží příslušným vnitrostátním regulačním orgánům ke schválení v souladu s čl. 25 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2017/459.

5.   Povinná minimální prémie schválená vnitrostátním regulačním orgánem se přičte k referenční ceně za koordinované kapacitní produkty v příslušném propojovacím bodě a přiděluje se pouze těm provozovatelům přepravní soustavy, pro něž příslušný vnitrostátní regulační orgán tuto povinnou minimální prémii schválil. Touto standardní zásadou pro přidělování povinné minimální prémie není dotčeno rozdělení případné další aukční prémie podle čl. 21 odst. 3, ani alternativní dohoda mezi zúčastněnými vnitrostátními regulačními orgány.

KAPITOLA X

ZÁVĚREČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

Článek 34

Metodiky a parametry použité ke stanovení povolených nebo cílových výnosů provozovatelů přepravní soustavy

1.   Před 6. dubnem 2019 zveřejní agentura zprávu o metodikách a parametrech použitých ke stanovení povolených nebo cílových výnosů provozovatelů přepravní soustavy. Tato zpráva vychází minimálně z parametrů uvedených v čl. 30 odst. 1 písm. b) bodě iii).

2.   Vnitrostátní regulační orgány předloží agentuře v souladu s postupem, který agentura stanoví, všechny potřebné informace týkající se metodik a parametrů použitých ke stanovení povolených nebo cílových výnosů provozovatelů přepravní soustavy.

Článek 35

Stávající smlouvy

1.   Toto nařízení se nedotýká úrovně přepravních sazeb vyplývajících ze smluv nebo rezervací kapacity uzavřených přede dnem vstupu tohoto nařízení v platnost 6. dubna 2017 v případě, že tyto smlouvy nebo rezervace kapacity nepředpokládají změnu úrovní přepravních sazeb založených na kapacitě a/nebo na komoditách, s výjimkou případné indexace.

2.   Smluvní ustanovení týkající se přepravních sazeb a rezervací kapacity uvedených v odstavci 1 nelze po dni ukončení jejich platnosti obnovit, prodloužit ani odložit.

3.   Před 6. květnem 2017 zašle provozovatel přepravní soustavy případné smlouvy nebo informace o rezervaci kapacity uvedené v odstavci 1 pro informaci vnitrostátnímu regulačnímu orgánu.

Článek 36

Sledování provádění

1.   S cílem napomoci agentuře v plnění jejích úkolů sledování podle čl. 9 odst. 1 nařízení (ES) č. 715/2009 síť ENTSOG v souladu s čl. 8 odst. 8 a 9 nařízení (ES) č. 715/2009 sleduje a analyzuje, jak provozovatelé přepravní soustavy provádějí toto nařízení. ENTSOG zejména zajistí úplnost a správnost všech relevantních informací, které mají poskytnout provozovatelé přepravních soustav. ENTSOG předloží agentuře uvedené informace v těchto lhůtách:

a)	31. března 2018, pokud jde o požadavky podle kapitoly VIII;

b)	31. března 2020, pokud jde o všechna ostatní ustanovení tohoto nařízení.

2.   Provozovatelé přepravní soustavy předloží síti ENTSOG všechny informace, které si ENTSOG vyžádá za účelem plnění svých povinností podle odstavce 1, v těchto lhůtách:

a)	31. prosince 2017, pokud jde o požadavky podle kapitoly VIII;

b)	31. prosince 2019, pokud jde o všechna ostatní ustanovení tohoto nařízení.

3.   Cyklus sledování provádění podle odstavců 1 a 2 se v nadcházejících letech opakuje na základě odpovídajících žádostí Komise.

4.   Agentura i ENTSOG zachovávají důvěrnost obchodně citlivých informací.

5.   Do tří let od vstupu tohoto nařízení v platnost zveřejní agentura zprávu o uplatňování metodik stanovení referenčních cen v členských státech.

Článek 37

Pravomoc udělovat výjimky

1.   Vnitrostátní regulační orgány mohou na žádost subjektu provozujícího propojovací vedení, kterému byla udělena výjimka z čl. 41 odst. 6, 8 a 10 směrnice 2009/73/ES v souladu s článkem 36 uvedené směrnice nebo obdobná výjimka, společně udělit tomuto subjektu výjimku z uplatňování jednoho nebo více článků tohoto nařízení v souladu s odstavci 2 až 6 tohoto článku, pokud by uplatnění uvedených článků na takový subjekt mělo jeden nebo více následujících negativních důsledků. Uvedené uplatnění by:

a)	neusnadňovalo efektivní obchodování se zemním plynem a hospodářskou soutěž;

b)	neposkytovalo pobídky k investicím do nové kapacity nebo k zachování stávající úrovně kapacity;

c)	nepřiměřeně narušovalo přeshraniční obchod;

d)	narušovalo hospodářskou soutěž s jinými provozovateli infrastruktury, kteří nabízejí služby obdobné povahy jako služby propojovacího vedení;

e)	s ohledem na specifickou povahu propojovacího vedení nebylo proveditelné.

2.   Subjekt žádající o výjimku podle odstavce 1 uvede ve své žádosti podrobné odůvodnění se všemi podklady včetně případné analýzy přínosů a nákladů prokazující, že je splněna jedna nebo více podmínek stanovených v odst. 1 písm. a) až e).

3.   Dotčené vnitrostátní regulační orgány žádost o výjimku společně posoudí a v úzké spolupráci se s ní vypořádají. V případě, že příslušné vnitrostátní regulační orgány výjimku udělí, stanoví ve svých rozhodnutích dobu jejího trvání.

4.   Vnitrostátní regulační orgány oznámí svá rozhodnutí o poskytnutí takových výjimek agentuře a Komisi.

5.   Vnitrostátní regulační orgány mohou výjimku zrušit v případě, že pominou okolnosti nebo důvody, které vedly k jejímu udělení, případně obojí, nebo na základě odůvodněného doporučení agentury nebo Komise, aby byla výjimka zrušena vzhledem k jejímu nedostatečnému odůvodnění.

Článek 38

Vstup v platnost

1.   Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.   Použije se ode dne svého vstupu v platnost.

3.   Kapitoly VI a VIII se však použijí ode dne 1. října 2017. Kapitoly II, III a IV se použijí ode dne 31. května 2019.

---

(1)  Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 36.

(2)  Nařízení Komise (EU) 2017/459 ze dne 16. března 2017, kterým se zavádí kodex sítě pro mechanismy přidělování kapacity v plynárenských přepravních soustavách a kterým se zrušuje nařízení (EU) č. 984/2013 (viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku).

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 94).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009 ze dne 13. července 2009, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 1).

(5)  Nařízení Komise (EU) č. 312/2014 ze dne 26. března 2014, kterým se stanoví kodex sítě pro vyrovnávání plynu v přepravních sítích (Úř. věst. L 91, 27.3.2014, s. 15).

(6)  Nařízení Komise (EU) 2015/703 ze dne 30. dubna 2015, kterým se stanoví kodex sítě pro pravidla týkající se interoperability a předávání údajů (Úř. věst. L 113, 1.5.2015, s. 13).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009 (Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 39).

---