Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32015R1017

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice

OJ L 169, 1.7.2015, p. 1–38 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

In force: This act has been changed. Latest consolidated version: 01/07/2015

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2015/1017/oj

1.7.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 169/1


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2015/1017

ze dne 25. června 2015

o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 172 a 173, na čl. 175 třetí pododstavec a na čl. 182 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V důsledku hospodářské a finanční krize se v Unii snížil objem investic. Investice dosáhly vrcholu v roce 2007 a od té doby poklesly asi o 15 %. Unie trpí nedostatkem investic zejména kvůli fiskálním omezením, která musí dodržovat členské státy, a pomalému růstu, což vede k nejistotě ohledně budoucnosti ekonomiky, která panuje na trzích. Uvedený nedostatek investic, který se projevil především v členských státech nejvíce postižených krizí, zpomaluje hospodářské oživení a má negativní vliv na vytváření pracovních míst, perspektivu dlouhodobého růstu a na konkurenceschopnost, a může tak bránit dosažení cílů strategie Evropa 2020 a cílů inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění. Je třeba zvýšit atraktivitu investování v Evropě a atraktivitu investování do infrastruktury moderní znalostní ekonomiky.

(2)

K prolomení bludného kruhu, který vytvářejí nedostatečné investice a rostoucí rozdíly mezi regiony, a k posílení důvěry v hospodářství Unie jsou nutná komplexní opatření, přičemž hospodářské oživení by mohly podpořit pobídky k vytváření prostředí příznivého pro investice v členských státech. Spolu s novými pobídkami na podporu investičního financování představují strukturální reformy, které jsou účinné a hospodářsky a společensky udržitelné, jakož i fiskální odpovědnost, nástroje k nastartování pozitivního cyklu, v němž investiční projekty pomáhají podpořit zaměstnanost a poptávku a soustavně zmenšují mezeru výstupu a zvyšují růstový potenciál. Celkovou strategii pro zlepšení konkurenceschopnosti Unie a přilákání investic musí doplňovat Evropský fond pro strategické investice (EFSI), posílený příspěvky členských států.

(3)

S cílem zajistit co největší dopad EFSI na zaměstnanost by členské státy měly pokračovat v provádění strukturálních reforem, které jsou účinné a hospodářsky a sociálně udržitelné, jakož i dalších iniciativ, například programů odborné přípravy a aktivních politik na trhu práce, podporovat podmínky k vytváření kvalitních a udržitelných pracovních míst a investovat do cílených sociálních politik v souladu s balíčkem opatření v oblasti sociálních investic z roku 2013. Členské státy by kromě toho měly uskutečňovat další činnosti, jako jsou cílené programy odborné přípravy zaměřené na sladění dovedností pracovníků s potřebami odvětví využívajících podporu z EFSI, služby podpory podnikání přizpůsobené potřebám podniků, které je připraví na rozšiřování a vytváření dalších pracovních míst, jakož i podpora začínajícím podnikům a osobám samostatně výdělečně činným.

(4)

Skupina G20 prostřednictvím Iniciativy pro globální infrastrukturu uznala význam investic pro podporu poptávky a zvýšení produktivity a růstu a zavázala se k vytvoření klimatu, které povede k vyšším investicím.

(5)

V průběhu hospodářské a finanční krize Unie vyvinula úsilí na podporu růstu, zejména prostřednictvím iniciativ v rámci strategie Evropa 2020, jež směřovaly k inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění, a prostřednictvím evropského semestru pro koordinaci hospodářských politik. Evropská investiční banka (EIB) rovněž posílila svou roli při iniciování a podpoře investic v Unii, částečně také navýšením kapitálu v lednu 2013. Jsou zapotřebí další opatření, aby se zajistilo náležité plnění investičních a makroekonomických potřeb v Unii, efektivní využívání likvidity dostupné na trhu a podpora směrování této likvidity k financování životaschopných investičních projektů.

(6)

Dne 15. července 2014 představil nově zvolený předseda Komise Evropskému parlamentu dokument nastiňující politické směry nové Komise. Tento dokument vyzval k aktivaci „dodatečných veřejných a soukromých investic do reálné ekonomiky v objemu až 300 miliard EUR v následujících třech letech“, které mají stimulovat investice za účelem vytváření pracovních míst.

(7)

Dne 26. listopadu 2014 vydala Komise sdělení s názvem „Investiční plán pro Evropu“ (dále jen „investiční plán“), které počítalo s vytvořením EFSI, transparentního portálu pro investiční projekty na úrovni Unie (Evropského portálu investičních projektů) a centra pro investiční poradenství (Evropské centrum pro investiční poradenství) a zdůraznilo plány na odstranění překážek pro investice a na dokončení vnitřního trhu.

(8)

Evropská rada ve svých závěrech ze dne 18. prosince 2014 dospěla k tomu, že „podpora investic a řešení selhání trhů v Evropě představují politickou výzvu stěžejního významu“ a že „nový důraz na investice spolu se závazkem členských států zintenzivnit strukturální reformy a pokračovat ve fiskální konsolidaci podporující růst vytvoří základ pro růst a zaměstnanost v Evropě“. Evropská rada vyzvala „ke zřízení Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) v rámci skupiny EIB s cílem mobilizovat v období 2015–2017 nové investice ve výši 315 miliard EUR“ a vyzvala skupinu EIB, „aby od ledna 2015 zahájila činnosti s využitím vlastních zdrojů“. Evropská rada rovněž zdůraznila, že „EFSI bude doplněním nad rámec probíhajících programů EU a tradičních činností EIB“.

(9)

Dne 13. ledna 2015 vydala Komise sdělení nazvané „Optimální využití flexibility v rámci současných pravidel Paktu o stabilitě a růstu“, kde upřesňuje, jak bude uplatňovat tato pravidla.

(10)

Dne 24. června 2015 Komise prohlásila, že „aniž jsou dotčeny pravomoci Rady při uplatňování pravidel Paktu o stabilitě a růstu, jednorázové příspěvky členských států, a to buď členského státu samotného, nebo národních podpůrných bank klasifikovaných v sektoru vládních institucí nebo jednajících jménem členského státu, do EFSI nebo do tematických investičních platforem či investičních platforem pro více zemí zřízených pro účely provádění investičního plánu by se měly v zásadě považovat za jednorázová opatření ve smyslu článku 5 nařízení Rady (ES) č. 1466/97 (4) a článku 3 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 (5)“.

(11)

EFSI by měl být součástí komplexní strategie určené k řešení nejistoty spojené s veřejnými a soukromými investicemi a měl by snižovat investiční mezery v Unii. Tato strategie má tři pilíře: aktivaci finančních prostředků pro investice, zajištění toho, aby se investice dostaly do reálné ekonomiky, a zlepšení investičního prostředí v Unii. Tato strategie by měla podporovat konkurenceschopnost a hospodářské oživení a měla by doplňovat cíl zaměřený na hospodářskou, sociální a územní soudržnost celé Unie. EFSI by měl být považován za doplňkový ke všem ostatním opatřením nezbytným ke snížení investičních mezer v Unii a vzhledem ke své funkci záručního fondu za podnět pro nové investice.

(12)

Ke zlepšení investičního prostředí v Unii by mělo dojít díky odstranění překážek pro investice, což zajistí odstranění diskriminace mezi soukromě a veřejně řízenými projekty, posílení vnitřního trhu a zvýšení předvídatelnosti regulace. Ve sdělení nazvaném „Pracovní program Komise na rok 2015: Nový začátek“ Komise oznámila, že její politickou prioritou je „snížení regulační zátěže při současném zachování vysoké úrovně sociální ochrany, ochrany zdraví a životního prostředí a výběru pro spotřebitele“ a že „pravidla přepracuje, aby si byla jista, že přispívají k programu zaměstnanosti a růstu“. Komise a členské státy by měly neprodleně přistoupit k realizaci tohoto úkolu. Tato doprovodná opatření by měla působit ve prospěch EFSI, a obecně ve prospěch investic v celé Unii.

(13)

Účelem EFSI by měla být pomoc při řešení obtíží s financováním a realizací strategických, transformačních a produktivních investic s vysokou ekonomickou, environmentální a společenskou přidanou hodnotou, jež budou přispívat k dosahování cílů politik Unie, jak jsou stanoveny například v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1287/2013 (6), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 (7), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 (8) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 (9). Měl by usilovat o poskytnutí okamžité podpory hospodářství Unie a o zlepšení přístupu podniků a dalších subjektů k financování a posílení jejich konkurenceschopnosti, se zvláštním zaměřením na malé a střední podniky a malé společnosti se střední tržní kapitalizací, s cílem snižovat v Unii míru nezaměstnanosti a podporovat růst.

EFSI by měl proto podporovat strategické investice, jako jsou mimo jiné projekty společného zájmu, které mají za cíl dokončení vnitřního trhu v odvětví dopravní, telekomunikační a energetické infrastruktury, včetně dopravních a energetických propojení, a digitální infrastruktury; rozšíření energie z obnovitelných zdrojů, energetické účinnosti a účinnosti využívání zdrojů; rozvoj a modernizaci odvětví energetiky v souladu s prioritami energetické unie, včetně bezpečnosti dodávek energie, přispění k udržitelnému rozvoji uvedených odvětví a využívání potenciální součinnosti těchto odvětví. Tyto investice by měly dále zahrnovat projekty společného zájmu v oblasti rozvoje měst a venkova, v sociální oblasti a v oblasti životního prostředí a přírodních zdrojů, projekty, které posilují vědeckou a technologickou základnu Unie a podporují přínosy pro společnost, jakož i lepší využívání ekonomického a průmyslového potenciálu politik v oblasti inovací, výzkumu a technologického rozvoje, včetně výzkumné infrastruktury a pilotních a demonstračních zařízení, a projekty týkající se lidského kapitálu, kultury a zdraví. Tržní pobídky a adicionalita ze strany EFSI by měly zajistit, že se EFSI bude zaměřovat na společensky a ekonomicky životaschopné projekty bez odvětvového nebo regionálního předběžného přidělování prostředků, zejména za účelem řešení velkých investičních potřeb nebo selhání trhu.

Zároveň by měl být EFSI schopen podporovat projekty šetrné k životnímu prostředí a být přínosem pro odvětví a technologie s vysokým růstovým potenciálem a měl by přispívat k přechodu na zelenou, udržitelnou a nákladově efektivní ekonomiku. Prostřednictvím překonání současných obtíží Unie v oblasti investic a snižování regionálních rozdílů by měl EFSI mít za cíl přispět k posílení konkurenceschopnosti, výzkumného a inovačního potenciálu a hospodářské, sociální a územní soudržnosti Unie a k podpoře přechodu, který bude vycházet z energetické účinnosti a účinného využívání zdrojů, a to i pokud jde o transformace infrastruktur, k udržitelnému oběhovému hospodářství založenému na obnovitelných zdrojích, prostřednictvím vytváření stabilních a spravedlivě odměňovaných pracovních míst. EFSI by se měl zaměřovat na projekty jakékoli velikosti, které podporují vytváření kvalitních pracovních míst, krátkodobý, střednědobý a dlouhodobý udržitelný růst a konkurenceschopnost, zejména v případech, kdy mají tyto projekty nejvyšší přírůstkovou hodnotu, a přispívat tak k plnění cílů politik Unie v souladu s článkem 9 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a článkem 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Pro účely dosažení obecných cílů stanovených v tomto nařízení by měl EFSI přispívat k plnění cílů stanovených v článcích 170, 173, 179 a čl. 194 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.

(14)

EFSI by měl podporovat projekty v oblasti výzkumu, rozvoje a inovací. Investice podporované z EFSI by měly přispívat k provádění stávajících programů a politik Unie a k plnění cílů strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Měly by podporovat provádění závěrů Evropské rady ze dne 17. června 2010.

(15)

EFSI by měl podporovat projekty rozvoje odvětví energetiky. Ve svém sdělení nazvaném „Rámcová strategie k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu“ Komise zdůraznila význam energetické účinnosti jako svébytného zdroje energie a jasně uvedla, že EFSI „je příležitostí k mobilizaci rozsáhlých investic do obnovy budov“. Investice do energetické účinnosti by měly vytvořit do roku 2020 až dva miliony pracovních míst a do roku 2030 možná další dva miliony míst. Aby bylo zajištěno, že EFSI bude plnit svůj účel a mobilizovat soukromé investice, vytvářet pracovní místa, podporovat odolný hospodářský rozvoj a snižovat makroekonomickou nerovnováhu, je třeba věnovat zvláštní pozornost energetické účinnosti. EFSI by měl podporovat projekty, které jsou v souladu s cíli Unie v oblasti energetiky, klimatu a účinnosti stanovenými ve strategii Evropa 2020 a v rámci politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a které slouží k plnění cílů strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.

(16)

EFSI by měl podporovat projekty rozvoje dopravní infrastruktury, inovačních dopravních zařízení a technologií. Prostředky z EFSI na dopravní infrastrukturu by měly přispívat k cílům nařízení (EU) č. 1315/2013 a nařízení (EU) č. 1316/2013 vytvářením nové nebo zajištěním chybějící infrastruktury a rovněž modernizací nebo rekonstrukcí stávajících zařízení. Zároveň by měly umožnit financování výzkumných a inovačních operací v tomto odvětví. Zvláštní pozornost je třeba věnovat projektům součinnosti posilujícím propojení mezi odvětvími dopravy, telekomunikací a energetiky a rovněž inteligentním a udržitelným projektům městské dopravy.

(17)

EFSI by měl poskytovat finanční podporu subjektům s nejvýše 3 000 zaměstnanci, se zvláštním důrazem na malé a střední podniky a malé společnosti se střední tržní kapitalizací. Z lepšího přístupu k financování by měly mít prospěch zvláště malé a střední podniky, včetně začínajících podniků, podniků vzniklých na půdě univerzit, podniků v sociální ekonomice a neziskových organizací.

(18)

EFSI by měl podporovat projekty rozvoje a zavádění informačních a komunikačních technologií, včetně projektů společného zájmu, jež mají za cíl dokončit vnitřní trh v oblasti telekomunikační a digitální infrastruktury.

(19)

EFSI by měl podporovat projekty v oblasti životního prostředí a účinného využívání zdrojů, včetně projektů v oblasti přírodních zdrojů.

(20)

EFSI by měl podporovat projekty v oblasti lidského kapitálu, kultury a zdraví, včetně projektů v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, rozvoje dovedností v oblasti informačních a komunikačních technologií a vzdělávání v oblasti digitálních technologií, a dále projekty v kulturním a tvůrčím odvětví, v odvětví cestovního ruchu a v sociální oblasti. Investice do těchto oblastí by měly vycházet z celostního přístupu, který by v každém jednotlivém případě náležitě respektoval vnitřní hodnotu vzdělávání a kultury.

(21)

Mnoho malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací v Unii potřebuje pomoc s přilákáním tržního financování, zejména pokud se jedná o investice s vyšší mírou rizika. EFSI by měl těmto subjektům pomoci překonat nedostatek kapitálu, selhání trhu a roztříštěnost finančních trhů, které vedou k nerovným podmínkám soutěže v rámci Unie, tím, že umožní EIB, Evropskému investičnímu fondu (EIF) a národním podpůrným bankám či institucím, investičním platformám nebo fondům, aby poskytovaly přímé i nepřímé kapitálové injekce, jakož i záruky na kvalitní sekuritizace úvěrů a další produkty poskytované pro účely EFSI.

(22)

EFSI má být zřízen v rámci EIB. Činnost EFSI při poskytování finančních prostředků malým a středním podnikům, malým společnostem se střední tržní kapitalizací a dalším subjektům má probíhat především prostřednictvím EIF.

(23)

EFSI by měl podporovat širokou škálu finančních produktů, včetně kapitálových nástrojů, dluhových nástrojů a záruk, aby vyšel co nejlépe vstříc potřebám konkrétního projektu. Tato široká škála produktů by měla EFSI umožnit, aby se přizpůsobil potřebám trhu a zároveň podněcoval soukromé investice do projektů. EFSI by neměl nahrazovat soukromé tržní finance ani produkty poskytované národními podpůrnými bankami či institucemi, ale měl by fungovat jako jejich katalyzátor tím, že bude řešit selhání trhu, aby bylo zajištěno nejefektivnější a maximálně strategické využití veřejných prostředků a měl by fungovat jako nástroj ke zvýšení soudržnosti v Unii.

(24)

Za účelem lepší ochrany a využitelnosti komerčních a ekonomických přínosů iniciativ spolufinancovaných z prostředků Unie by účastníci projektů EFSI měli pokud možno dodržovat soubor pravidel stanovených v programu Horizont 2020 – rámcového programu pro výzkum a inovace 2014–2020 stanoveném v nařízení (EU) č. 1291/2013, která upravují využívání a šíření výsledků projektů, včetně jejich ochrany prostřednictvím práv duševního vlastnictví.

(25)

Dopad činnosti EFSI na vytváření pracovních míst a pokud možno na jejich kvalitu by měl být systematicky sledován v každoročním souhrnném hodnocení výsledků a dopadů finančních a investičních operací EIB podporovaných na základě tohoto nařízení.

(26)

EFSI by měl zajišťovat adicionalitu tím, že bude napomáhat řešení selhání trhu nebo nepříznivých investičních situací a podporovat operace, které by v období, během nějž je možné použít záruku zřízenou podle tohoto nařízení (dále jen „záruka EU“), nemohly být provedeny EIB, EIF nebo podle stávajících finančních nástrojů Unie bez podpory EFSI, nebo by nemohly být provedeny ve stejném rozsahu. Pro tyto účely by se měl EFSI typicky zaměřovat na projekty, které mají vyšší rizikový profil než projekty podporované v rámci běžných operací EIB.

(27)

EFSI by se měl zaměřovat na investice, u nichž se na základě analýzy nákladů a přínosů provedené v souladu se standardy Unie očekává, že budou ekonomicky životaschopné a technicky proveditelné. Současně by investice měly splňovat konkrétní požadavky na financování z EFSI.

(28)

EFSI by se měl zaměřovat na investice, jejichž odpovídající míra rizika je typicky vyšší než u běžných operací EIB a které jsou v souladu s politikami Unie, k nimž patří cíl inteligentního, udržitelného růstu podporujícího začlenění, vytváření kvalitních pracovních míst a hospodářská, sociální a územní soudržnost. Současně by tyto investice měly splňovat konkrétní požadavky na financování z EFSI.

(29)

EFSI by měl mít vhodnou řídící strukturu, jejíž funkce by měla odpovídat jedinému účelu, jímž je zajištění odpovídajícího využití záruky EU. Tato řídící struktura by měla být tvořena řídící radou, výkonným ředitelem a investičním výborem. Neměla by zasahovat do přijímání rozhodnutí EIB nebo toto rozhodování narušovat, ani by neměla nahrazovat řídící orgány EIB. Řídící rada by měla především stanovit strategickou orientaci EFSI a pravidla nezbytná pro jeho fungování. Výkonný ředitel by měl provádět každodenní řízení EFSI a měl by zajišťovat přípravu jednání investičního výboru.

(30)

Investiční výbor by měl transparentně a nezávisle rozhodovat o využití záruky EU pro případné projekty a pro operace prováděné s národními podpůrnými bankami či institucemi nebo investičními platformami. Investiční výbor by měl být složen z osmi nezávislých odborníků, kteří disponují širokou škálou odborných znalostí, jak je uvedeno v tomto nařízení, a výkonného ředitele. Investiční výbor by měl odpovídat řídící radě, jež by měla provádět dohled nad plněním cílů EFSI a průběžně sledovat, zda členové investičního výboru dodržují povinnosti podle tohoto nařízení.

(31)

Aby mohl EFSI podporovat investice, měla by Unie poskytnout záruku EU, která by však neměla nikdy přesáhnout částku 16 000 000 000 EUR. Je-li krytí záruky poskytováno na základě portfolia, mělo by být zastropováno v závislosti na druhu nástroje, jako jsou dluhové nebo kapitálové nástroje či záruky, jako procento objemu portfolia neuhrazených závazků. Očekává se, že až bude záruka EU zkombinována s částkou 5 000 000 000 EUR, kterou má poskytnout EIB, měla by podpora ze strany EFSI vygenerovat dodatečné investice od EIB a EIF ve výši 60 800 000 000 EUR. Částka 60 800 000 000 EUR má s podporou EFSI během tří let od vstupu tohoto nařízení v platnost dále vygenerovat investice v Unii ve výši 315 000 000 000 EUR. Ke zvýšení dopadu investičního plánu je žádoucí, aby se na něm podílely členské státy. Záruky spojené s projekty, které jsou dokončeny, aniž by byla záruka čerpána, by měly být k dispozici na podporu nových operací.

(32)

Komise by měla do tří let od vstupu tohoto nařízení v platnost předložit Evropskému parlamentu a Radě zprávu obsahující nezávislé hodnocení uplatňování tohoto nařízení. Tato zpráva by měla uvádět, zda EFSI plní své cíle a zda je speciální systém na podporu investic v Unii opodstatněný. Zpráva by měla zejména posoudit naplňování obecných cílů stanovených v tomto nařízení, mobilizaci soukromého kapitálu, a adicionalitu ze strany EFSI, rizikový profil operací podporovaných z EFSI a makroekonomické dopady EFSI, včetně jeho dopadu na růst a zaměstnanost. Pokud zpráva dospěje k závěru, že zachování systému na podporu investic je opodstatněné, měla by Komise v případě potřeby předložit Evropskému parlamentu a Radě návrh na změnu tohoto nařízení, zejména s cílem stanovit nové investiční období a zajistit pokračování investic a náležité financování. Pokud zpráva dospěje k závěru, že EFSI své cíle neplní a že zachování systému na podporu investic není opodstatněné, měla by Komise v případě potřeby předložit návrh, který zajistí hladké ukončení EFSI a současně zachová záruku EU za operace, které již byly podle tohoto nařízení schváleny.

(33)

EIB bude financovat operace EFSI prostřednictvím emisí na trzích. Evropská centrální banka oznámila své rozhodnutí zařadit dluhopisy EIB na seznam dluhopisů způsobilých pro nákup v rámci jejího programu nákupů veřejného sektoru (PSPP).

(34)

Aby bylo počáteční cílové částky 315 000 000 000 EUR dosaženo v co nejkratším termínu, měly by národní podpůrné banky či instituce a investiční platformy a fondy s podporou záruky EU hrát významnou úlohu při identifikaci životaschopných projektů, při vypracovávání a případném slučování projektů a při lákání potenciálních investorů. V této souvislosti by mělo být možné vytvářet za účelem podpory přeshraničních projektů platformy pro více zemí nebo skupiny projektů napříč členskými státy.

(35)

Investiční platformy mohou případně sdružovat spoluinvestory, veřejné orgány, odborníky, vzdělávací instituce, subjekty poskytující odbornou přípravu, výzkumné ústavy, příslušné sociální partnery a zástupce občanské společnosti a další relevantní subjekty na unijní, národní a regionální úrovni.

(36)

Aby bylo možné dále zvýšit zdroje EFSI, měla by být účast v EFSI otevřená třetím stranám, včetně členských států. Další třetí strany, jako jsou regionální vlády, národní podpůrné banky či instituce, regionální banky nebo veřejné agentury vlastněné nebo kontrolované členskými státy, subjekty soukromého sektoru a subjekty mimo Unii, by rovněž měly mít možnost do EFSI přímo přispívat, pokud to schválí řídící rada. Účast třetích stran v EFSI by jim neměla umožnit členství v řídící radě nebo propůjčit jakákoli další práva týkající se řídící struktury EFSI.

(37)

Toto nařízení by nemělo bránit subjektům, které spravují projekty v Unii, aby navazovaly nebo posilovaly spolupráci s partnery z třetích zemí.

(38)

EFSI by měl mít možnost podporovat soukromé struktury financování, jako jsou evropské fondy dlouhodobých investic (ELTIF). Fondy ELTIF, které splňují požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/760 (10), se zaměřují na dlouhodobá aktiva, což jim umožňuje hrát roli při zajišťování doplňkového nástroje pro poskytování veřejných nebo soukromo-veřejných investic do reálné ekonomiky. Díky svým investičním politikám mohou fondy ELTIF plnit určenou roli prioritního nástroje pro realizaci investičního plánu. Komise by se měla přednostně věnovat svým postupům, pokud jde o veškeré žádosti fondů ELTIF o financování z EIB, a tyto postupy zefektivnit.

(39)

Třetí strany by měly mít možnost spolufinancovat projekty společně s EFSI buď u jednotlivých projektů, nebo prostřednictvím investičních platforem.

(40)

V zájmu mobilizace investic na celostátní a regionální úrovni by EIB měla mít možnost poskytnout v rámci protizáruky záruku EU národním podpůrným bankám či institucím, investičním platformám nebo fondům, je-li to možné, za účelem snížení kapitálových požadavků. Tyto operace by měly být považovány za operace EFSI.

(41)

S ohledem na obecný cíl zajištění regulačního prostředí, které bude příznivé pro investice, a vzhledem k tomu, že aktiva v podobě infrastruktury jsou z hlediska neplnění a vymáhání značně spolehlivá a že financování projektů infrastruktury lze chápat jako jeden z prostředků diverzifikace portfolia aktiv institucionálních investorů, mělo by být znovu přezkoumáno zacházení s investicemi do infrastruktury, v současné době upravené v příslušných právních předpisech Unie týkajících se obezřetnostního dohledu.

(42)

EFSI by měl být doplňkem nad rámec probíhajících regionálních, vnitrostátních a unijních programů, jakož i stávajících operací a činností EIB. V této souvislosti je třeba vybízet k tomu, aby byly v rámci stávajících pravidel plně využívány všechny disponibilní a přidělené prostředky Unie. Jsou-li splněna veškerá relevantní kritéria způsobilosti, měly by mít členské státy možnost využít jakýkoli druh unijního financování k tomu, aby přispěly k financování způsobilých projektů, jež jsou kryty zárukou EU, a podporovaly národní podpůrné banky či instituce, investiční platformy nebo fondy. Díky tomuto flexibilnímu přístupu by se měl maximalizovat potenciál pro přilákání investorů do investičních oblastí, na něž se EFSI zaměřuje.

(43)

Členské státy by měly mít možnost využívat evropské strukturální a investiční fondy s cílem přispět k financování způsobilých projektů, které jsou podporovány ze záruky EU, a to v souladu s cíli, zásadami a pravidly podle právního rámce, který se na tyto fondy uplatňuje, zejména s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (11) a s dohodami o partnerství. Komise by měla mít možnost vydat pokyny s cílem zajistit, aby kombinované využívání nástrojů Unie s financováním EIB v rámci záruky EU umožňovalo dosáhnout náležité úrovně doplňkovosti a součinnosti.

(44)

Vzhledem k tomu, že je nutné v Unii přijmout určitá opatření, mohou EIB a EIF v průběhu roku 2015 a do dne vstupu tohoto nařízení v platnost, uzavření dohody o EFSI a prvního jmenování všech členů investičního výboru a výkonného ředitele financovat dodatečné projekty mimo své obvyklé zaměření. Aby se maximalizoval přínos opatření stanovených tímto nařízením, mělo by být možné, aby se na tyto dodatečné projekty vztahovalo krytí záruky EU, pokud splňují věcná kritéria uvedená v tomto nařízení.

(45)

Finanční a investiční operace EIB podporované z EFSI by měly být řízeny v souladu s jejími vlastními pravidly a postupy, včetně vhodných kontrolních opatření a opatření přijatých za účelem předcházení daňovým únikům, a v souladu s příslušnými pravidly a postupy ve vztahu k Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a Účetnímu dvoru, včetně třístranné dohody mezi Evropskou komisí, Evropským účetním dvorem a Evropskou investiční bankou ze dne 27. října 2003.

(46)

Vzhledem k tomu, že audity Účetního dvora představují důležitý základ pro postup pro udělení absolutoria podle článku 319 Smlouvy o fungování EU, je třeba zajistit při uplatňování tohoto nařízení, aby byly plně respektovány kontrolní pravomoci Účetního dvora stanovené v článku 287 Smlouvy o fungování EU.

(47)

EIB by měla operace podporované z EFSI pravidelně hodnotit s cílem posoudit jejich relevanci, výsledky a dopad, včetně jejich adicionality a přidané hodnoty, a určit aspekty, které by mohly vést ke zlepšení budoucích činností, a podávat o těchto operacích zprávy. Taková hodnocení a zprávy by měly být veřejné a přispívat k odpovědnosti a provedení analýzy udržitelnosti.

(48)

Při uplatňování pokynů pro investování a dalších příslušných pravidel podle tohoto nařízení by měl investiční výbor plně zohledňovat skutečnost, že je třeba předcházet veškerým druhům diskriminace, zejména pokud jde o přístupnost pro osoby se zdravotním postižením. Zvláště by měl přihlížet k rovnosti žen a mužů a k její podpoře.

(49)

Vedle finančních a investičních operací, jež budou prováděny prostřednictvím EFSI, by mělo být vytvořeno Evropské centrum pro investiční poradenství (dále jen „EIAH“ nebo „centrum EIAH“). EIAH by mělo poskytovat silnou podporu vývoji a přípravě projektů v celé Unii, přičemž bude stavět na odborných zkušenostech Komise, EIB, národních podpůrných bank či institucí a řídících orgánů evropských strukturálních a investičních fondů. Mělo by být zřízeno jednotné kontaktní místo pro dotazy týkající se technické pomoci pro investice v Unii a měla by být posílena technická podpora poskytovaná navrhovatelům projektů na místní úrovni. Nové služby poskytované centrem EIAH by měly být poskytovány nad rámec služeb, které jsou již k dispozici v rámci jiných programů Unie, tedy tak, aby žádným způsobem neovlivňovaly úroveň a kapacitu podpory poskytované v rámci těchto programů. Pro tyto dodatečné služby by měly být zajištěny dostatečné finanční prostředky. EIAH by mělo poskytovat bezplatné odborné poradenství navrhovatelům veřejných projektů s cílem zajistit spravedlivý přístup k financování z EFSI v celé Unii. EIAH by mělo pokud možno úzce spolupracovat s podobnými subjekty na celostátní úrovni a na regionální nebo nižší vnitrostátní úrovni. Poplatky účtované malým a středním podnikům za technickou pomoc poskytovanou centrem EIAH nad rámec stávajících programů Unie by se měly omezit na jednu třetinu jejich nákladů. EIB by měla do 1. září 2016 předložit a poté každoročně předkládat Evropskému parlamentu, Radě a Komisi výroční zprávu o poplatcích vybraných poplatcích a o poskytnutých službách EIAH, aby bylo možné účinně posoudit finanční potřeby a to v mezích ročního stropu ve výši 20 000 000 EUR.

(50)

EIAH by měl stavět především na osvědčených postupech stávajících programů, jako jsou ELENA (Evropská energetická pomoc na místní úrovni), EEIF (Evropský fond pro energetickou účinnost), JEREMIE (Společné evropské zdroje pro mikropodniky až střední podniky), JASPERS (Společná pomoc při podpoře projektů v evropských regionech), JESSICA (Společná evropská podpora udržitelných investic do městských oblastí) a JASMINE (Společná akce na podporu mikrofinančních institucí v Evropě).

(51)

Za účelem krytí rizik spojených se zárukou EU pro EIB by měl být zřízen záruční fond (dále jen „záruční fond“). Tento záruční fond by měl být vytvořen postupnými platbami ze souhrnného rozpočtu Unie. Záruční fond by měl následně také získávat příjmy z projektů využívajících podpory EFSI a částky zpětně získané od dlužníků v prodlení, když záruční fond již aktivoval záruku pro EIB. Případný přebytek v záručním fondu v důsledku úpravy cílové částky nebo v důsledku odměn přesahujících cílovou částku po úplném doplnění záruky EU až na její původní výši 16 000 000 000 EUR by měl být navrácen do souhrnného rozpočtu Unie jako vnitřní účelově vázaný příjem, s cílem doplnit jakékoli rozpočtové položky, které mohly být využity jako zdroj prostředků převedených do záručního fondu.

(52)

Účelem záručního fondu je poskytovat likvidní rezervu pro souhrnný rozpočet Unie vůči ztrátám, které EFSI vzniknou při sledování jeho cílů. Zkušenosti ohledně povahy investic, které má EFSI podporovat, naznačují, že výše zdrojů v záručním fondu by měla představovat poměr 50 % celkových závazků ze záruky EU

(53)

Veškeré platby do záručního fondu a rozpočtová rozhodnutí jinak související s fungováním EFSI by měly být plně v souladu s podmínkami víceletého finančního rámce a v rámci ročního rozpočtového procesu schváleny Evropským parlamentem a Radou.

(54)

Za účelem částečného financování příspěvku ze souhrnného rozpočtu Unie by mělo být sníženo finanční krytí Horizontu 2020 a Nástroje pro propojení Evropy stanovené v nařízení (EU) č. 1316/2013.

(55)

V rámci Unie existuje značný počet potenciálně ekonomicky životaschopných a technicky proveditelných projektů, které nejsou financovány z důvodu nedostatku jistoty a transparentnosti ve vztahu k těmto projektům. Často je to způsobeno tím, že soukromí investoři o takových projektech nevědí nebo nemají dostatečné informace pro posouzení investičních rizik, včetně rizik regulačních. Komise by s podporou EIB měla podporovat vytvoření transparentního portálu současných i budoucích projektů v Unii, které jsou vhodné pro investice („Evropský portál investičních projektů“ -„EIPP“). EIPP by měl zajistit pravidelné a strukturované zveřejňování informací o investičních projektech, aby měli investoři přístup k transparentním a spolehlivým informacím, s náležitým ohledem na ochranu obchodních tajemství.

(56)

Členské státy by ve spolupráci s regionálními a místními orgány měly mít možnost se podílet na vytvoření a správě EIPP, včetně poskytování informací Komisi o investičních projektech na svém území. Před spuštěním EIPP by měla Komise spolu s EIB vést s členskými státy, odborníky a zúčastněnými stranami náležité konzultace ohledně zásad a pokynů týkajících se projektů, které mají být do EIPP zařazeny, včetně mechanismů, které zabrání zveřejnění projektů, jež by mohlo narušit vnitrostátní bezpečnost, a ohledně šablony pro zveřejňování informací o jednotlivých projektech.

(57)

EIPP by měl pro účely lepší informovanosti investorů a k informačním účelům zahrnovat projekty v celé Unii. Mělo by být možné, aby zahrnoval i projekty, které mohou být plně financovány soukromým sektorem nebo za pomoci dalších nástrojů poskytovaných na unijní nebo vnitrostátní úrovni. Ze zařazení projektu do EIPP by nemělo vyplývat poskytnutí ani vyloučení jakékoli finanční podpory z veřejných zdrojů, ať už na unijní nebo vnitrostátní úrovni.

(58)

Aby byla zajištěna odpovědnost vůči evropským občanům, měla by EIB Evropskému parlamentu a Radě pravidelně podávat zprávy o dosaženém pokroku, výsledcích a operacích EFSI, zejména pokud jde o adicionalitu operací prováděných v rámci EFSI v porovnání s běžnými operacemi EIB, včetně zvláštních činností. Na žádost Evropského parlamentu by se měli předseda řídící rady a výkonný ředitel účastnit slyšení a ve stanovené lhůtě odpovídat na otázky. Komise by měla pravidelně podávat zprávy o situaci záručního fondu.

(59)

Pro usnadnění rychlého a pružného přizpůsobení jiných než podstatných prvků pokynů pro investování stanovených v příloze II tohoto nařízení podmínkám na trzích a investičnímu prostředí v Unii nebo v jejích částech by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změny relevantních částí těchto pokynů pro investování, aniž by však některý z oddílů těchto pokynů zcela zrušila. Za účelem zajištění nezávislého a transparentního posouzení potenciálního a skutečného využívání záruky EU by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o vytvoření srovnávacího přehledu ukazatelů, který bude používat investiční výbor. Vzhledem k jedinečné povaze EFSI a ústřední roli EIB při jeho zřizování je vhodné, aby Komise vedla v souvislosti s přijímáním tohoto srovnávacího přehledu a veškerými úpravami pokynů pro investování a srovnávacího přehledu úzký dialog s EIB. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(60)

Jedinečné vlastnosti EFSI vyžadují, aby se věnovalo výjimečné úsilí tomu, aby akt v přenesené pravomoci zavádějící první srovnávací přehled vstoupil v platnost. Zároveň je však třeba zajistit zachování účinnosti práva Evropského parlamentu a Rady na vyslovení námitky, stanoveného v tomto nařízení v souladu s čl. 290 odst. 2 Smlouvy o fungování EU. Proto by měla být lhůta na vyslovení námitky proti aktu v přenesené pravomoci, kterým se poprvé zavádí srovnávací přehled, výjimečně zkrácena na tři týdny, s možností prodloužení o další tři týdny z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady. Komise by měla při stanovování data předání uvedeného aktu v přenesené pravomoci zohlednit tuto lhůtu na vyslovení námitky i postupy v Evropském parlamentu a Radě.

(61)

Cenové úrovně operací EFSI by měly být v souladu se zásadami stanovování cen EIB a měly by náležitě zohledňovat selhání trhu a mezery na trhu a skutečnost, že je zapotřebí stimulovat další investice. Příjmy EFSI přisuzované záruce EU by měly přispívat do rozpočtového zajištění záruky EU.

(62)

Komise a EIB by měly uzavřít dohodu, která upřesní podmínky stanovené v tomto nařízení, pokud jde o jejich správu EFSI. Tato dohoda by neměla zasahovat do pravomocí normotvůrce Unie, rozpočtového orgánu nebo EIB, jak jsou stanoveny ve Smlouvách, a měla by tak být omezena na prvky převážně technické a administrativní povahy, které sice nejsou zásadní, ale jsou nezbytné pro účinné provádění EFSI.

(63)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž podpory investic v Unii a zajištění lepšího přístupu k financování pro subjekty, nemůže být, pokud jde o finanční omezení pro investice, dosaženo uspokojivě členskými státy vzhledem k rozdílům v jejich fiskální kapacitě, které ovlivňují jejich schopnost financovat investice, ale spíše jich z důvodu rozsahu a účinků tohoto nařízení může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

1.   Tímto nařízením se zřizuje Evropský fond pro strategické investice (dále jen „EFSI“), záruka EU a záruční fond EU. Kromě toho se tímto nařízením zřizuje Evropské centrum pro investiční poradenství (dále jen „EIAH“ nebo „centrum EIAH“) a Evropský portál investičních projektů (dále jen „EIPP“ nebo „portál EIPP“).

2.   Pro účely odstavce 1 toto nařízení stanoví podmínky, za nichž může Komise uzavřít dohodu s Evropskou investiční bankou (EIB) týkající se EFSI a dohodu s EIB týkající se fungování centra EIAH.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„dohodou o EFSI“ právní nástroj, jímž Komise a EIB blíže vymezují podmínky stanovené v tomto nařízení pro správu EFSI;

2)

„dohodou o EIAH“ právní nástroj, jímž Komise a EIB blíže vymezují podmínky stanovené v tomto nařízení pro fungování centra EIAH;

3)

„národními podpůrnými bankami či institucemi“ právnické osoby, které se zabývají finančními činnostmi na profesionálním základě a které členský stát nebo subjekt členského státu na ústřední, regionální nebo místní úrovni pověřil prováděním rozvojových nebo podpůrných činností;

4)

„investičními platformami“ zvláštní účelové jednotky, spravované účty, smluvní režimy spolufinancování nebo sdílení rizik nebo režimy zavedené jakýmikoli jinými nástroji, jejichž prostřednictvím subjekty poskytují finanční příspěvek k financování určitého počtu investičních projektů, a jež mohou zahrnovat:

a)

národní platformy nebo platformy na nižší vnitrostátní úrovni, které sdružují několik investičních projektů na území určitého členského státu;

b)

platformy pro více zemí nebo regionální platformy, které sdružují partnery z několika členských států nebo třetích zemí se zájmem o projekty v určité zeměpisné oblasti;

c)

tematické platformy, které sdružují investiční projekty v určitém odvětví;

5)

„malými a středními podniky“ mikropodniky a malé a střední podniky ve smyslu článku 2 přílohy doporučení Komise 2003/361/ES (12);

6)

„malými společnostmi se střední tržní kapitalizací“ subjekty, které mají nejvýše 499 zaměstnanců a nejsou malými nebo středními podniky;

7)

„společnostmi se střední tržní kapitalizací“ subjekty, které mají nejvýše 3 000 zaměstnanců a nejsou malými a středními podniky ani malými společnostmi se střední tržní kapitalizací;

8)

„adicionalitou“ adicionalita ve smyslu čl. 5 odst. 1.

KAPITOLA II

EVROPSKÝ FOND PRO STRATEGICKÉ INVESTICE

Článek 3

Účel

Účelem EFSI je svěřit EIB schopnost nést riziko a tím v Unii podpořit:

a)

investice;

b)

lepší přístup k financování pro subjekty s nejvýše 3 000 zaměstnanci, se zvláštním důrazem na malé a střední podniky a malé společnosti se střední tržní kapitalizací.

Článek 4

Podmínky dohody o EFSI

1.   Komise uzavře s EIB dohodu ohledně správy EFSI a ohledně poskytování záruky EU v souladu s požadavky tohoto nařízení.

2.   Dohoda o EFSI obsahuje zejména ustanovení o:

a)

zřízení EFSI, včetně:

i)

zřízení EFSI jakožto samostatného, jasně identifikovatelného a transparentního nástroje a jakožto zvláštního účtu spravovaného EIB, jehož operace budou jasně odděleny od ostatních operací EIB;

ii)

výše finančního příspěvku, která nesmí být nižší než 5 000 000 000 EUR ve formě záruk nebo v hotovosti, a podmínky finančního příspěvku, který má být z EIB prostřednictvím EFSI poskytnut;

iii)

podmínek financování nebo záruk, které má EIB prostřednictvím EFSI poskytnout EIF;

iv)

oceňování operací v rámci záruky EU, které má být v souladu s obecnou cenovou politikou EIB;

b)

řízení EFSI v souladu s článkem 7, aniž je dotčen protokol č. 5 o statutu Evropské investiční banky připojený ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU (dále jen „statut EIB“), včetně:

i)

složení řídící rady a počet jejích členů;

ii)

ustanovení o tom, že jednáním řídící rady má předsedat zástupce Komise;

iii)

ustanovení o tom, že řídící rada má rozhodovat na základě konsenzu;

iv)

postupu pro jmenování výkonného ředitele a zástupce výkonného ředitele, jejich odměňování a pracovních podmínek, jež musí být v souladu s pracovním řádem zaměstnanců EIB, a pravidel a postupů týkajících se jejich nahrazení ve funkci a jejich odpovědnosti, aniž je dotčeno toto nařízení;

v)

postupu pro jmenování a odvolávání členů investičního výboru, jejich odměňování a pracovních podmínek a způsobu hlasování v investičním výboru, s upřesněním usnášeníschopnosti a přidělením jednoho hlasu každému členovi;

vi)

požadavku, aby řídící rada i investiční výbor přijaly každý svůj vlastní jednací řád;

vii)

požadavku, aby finanční a investiční operace, na něž se vztahuje toto nařízení, byly v konečné fázi schvalovány řídícími orgány EIB v souladu se statutem EIB;

viii)

ustanovení týkajících se zabránění možným střetům zájmů a jejich řešení;

c)

záruce EU, která je bezpodmínečnou, neodvolatelnou zárukou splatnou na první požádání ve prospěch EIB, včetně:

i)

podrobných pravidel pro poskytování záruky EU v souladu s článkem 11, včetně způsobů krytí a jejího vymezeného krytí portfolií konkrétních druhů nástrojů;

ii)

požadavků, aby odměna za podstupování rizik byla mezi přispěvatele do EFSI rozdělena poměrně k jejich podílu na podstoupeném riziku, a aby odměna pro Unii a platby na záruku EU byly prováděny včas, a pouze po vzájemném započtení zisků a ztrát vyplývajících z operací;

iii)

požadavků, v souladu s článkem 9, na využití záruky EU, včetně platebních podmínek, jako jsou zvláštní časové rámce, úroky ze splatných částek a nezbytná ustanovení týkající se likvidity;

iv)

ustanovení a postupů, v souladu s čl. 11 odst. 5, týkajících se vymáhání pohledávek, jež má být svěřeno EIB;

d)

vymezení způsobů, v souladu s tímto nařízením, a zejména s čl. 7 odst. 12 a čl. 9 odst. 5 tohoto nařízení, přílohou II tohoto nařízení a jakýmkoli aktem v přenesené pravomoci přijatým podle tohoto nařízení, jakými investiční výbor schvaluje využití záruky EU na jednotlivé projekty nebo na podporu investičních platforem nebo fondů nebo národních podpůrných bank či institucí;

e)

postupech pro předkládání návrhů investičních projektů na využití záruky EU a jejich schvalování, včetně:

i)

postupu pro postoupení návrhů investičních projektů investičnímu výboru;

ii)

ustanovení o informacích, které mají být při předkládání investičních návrhů investičnímu výboru poskytnuty;

iii)

požadavku, aby postupem pro předkládání a schvalování návrhů investičních projektů na využití záruky EU nebyla dotčena rozhodovací pravidla EIB stanovená ve statutu EIB, a zejména v článku 19 tohoto statutu;

iv)

pravidel blíže vymezujících přechodná ustanovení, jež jsou v souladu s článkem 24 tohoto nařízení, a zejména způsobu, jakým mají být operace schválené EIB během období uvedeného v uvedeném článku zahrnuty do krytí zárukou EU;

f)

podávání zpráv, monitorování a odpovědnosti v souvislosti s EFSI, včetně:

i)

povinnosti EIB podávat, v souladu s článkem 16, zprávy o operacích, případně i ve spolupráci s EIF;

ii)

povinností týkajících se účetního výkaznictví, pokud jde o EFSI;

iii)

pravidel pro audit a boj proti podvodům, v souladu s články 20 a 21;

iv)

klíčových ukazatelů výkonnosti, zejména pokud jde o využívání záruky EU, plnění cílů a kritérií stanovených v článcích 6 a 9 a v příloze II, mobilizaci soukromého kapitálu a makroekonomický dopad EFSI, včetně jeho vlivu na podporu investic;

g)

hodnocení fungování EFSI v souladu s článkem 18;

h)

komunikační a propagační strategii EFSI;

i)

postupech a podmínkách pro změnu dohody o EFSI z podnětu Komise nebo EIB, včetně povinnosti podat Evropskému parlamentu a Radě o takové změně zprávu;

j)

jakýchkoli dalších administrativních nebo organizačních podmínkách, které jsou nezbytné pro správu EFSI, pokud umožňují řádné využívání záruky EU;

k)

příspěvcích členských států do EFSI ve formě záruk nebo v hotovosti a dalších třetích stran pouze v hotovosti, jejichž placení nedává těmto členským státům či dalším třetím stranám žádné právo účastnit se rozhodování a hlasování řídící rady.

3.   Dohoda o EFSI dále stanoví, že:

a)

činnosti EFSI prováděné EIF mají být řízeny řídícími orgány EIF;

b)

na činnosti EFSI prováděné EIF se mají vztahovat požadavky na podávání zpráv v souladu s článkem 16;

c)

odměna splatná Unii z finančních a investičních operací, na něž se vztahuje toto nařízení, se má poskytnout po odečtení plateb v důsledku čerpání záruky EU, a následně po odečtení nákladů v souladu s čl. 9 odst. 6 a s dohodou o EIAH.

Článek 5

Adicionalita

1.   Pro účely tohoto nařízení se adicionalitou rozumí podpora takových operací ze strany EFSI, které řeší selhání trhu nebo nepříznivé investiční situace a které by v období, během nějž je možné využít záruku EU, nemohly provést EIB, EIF nebo stávající finanční nástroje Unie bez podpory EFSI nebo by je nemohly provést ve stejném rozsahu. Projekty podporované z EFSI mají obvykle rizikovější profil než projekty podporované v rámci běžných operací EIB a portfolio EFSI má celkově rizikovější profil než portfolio investic podporovaných EIB v rámci jejích běžných investičních politik před vstupem tohoto nařízení v platnost.

Projekty podporované z EFSI usilující o vytváření pracovních míst a udržitelný růst zajišťují adicionalitu, pokud nesou riziko, jež odpovídá zvláštním činnostem EIB ve smyslu článku 16 statutu EIB a ve smyslu pokynů pro politiku úvěrových rizik EIB.

EFSI může podporovat i projekty EIB, které nesou riziko nižší, než je minimální riziko spojené se zvláštními činnostmi EIB, pokud je k zajištění adicionality ve smyslu prvního pododstavce tohoto odstavce nutné využít záruku EU.

2.   V souladu s pokyny pro investování stanovenými v příloze II upravuje řídící rada kombinaci projektů, pokud jde o sektory a země, na základě průběžného sledování vývoje podmínek na trzích v členských státech a investičního prostředí, s cílem napomáhat při překonávání selhání trhu a nepříznivých investičních situací, včetně problémů plynoucích z finanční roztříštěnosti. Při provádění této úpravy se řídící rada vyvaruje přístupu, který by s sebou nesl větší riziko, než je nezbytně nutné.

Je-li to z důvodu míry rizika nezbytné, využívají se zvláštní činnosti EIB podle tohoto nařízení šířeji než před jeho vstupem v platnost. To platí především pro ty členské státy, v nichž nebyly zvláštní činnosti EIB před vstupem tohoto nařízení v platnost prováděny nebo v nichž byly prováděny jen výjimečně, neboť je třeba, aby bylo možné adicionální operace a projekty provádět a využívat adicionální financování z EIB a národních podpůrných bank či institucí nebo investičních platforem.

Článek 6

Kritéria způsobilosti pro využití záruky EU

1.   V dohodě o EFSI se stanoví, že EFSI má podporovat projekty, které:

a)

jsou ekonomicky životaschopné v souladu s analýzou nákladů a přínosů podle unijních norem, s přihlédnutím k možné podpoře a spolufinancování ze strany soukromých i veřejných partnerů projektu;

b)

jsou v souladu s politikami Unie, k nimž patří cíl inteligentního, udržitelného růstu podporujícího začlenění, vytváření kvalitních pracovních míst a hospodářská, sociální a územní soudržnost;

c)

zajišťují adicionalitu;

d)

pokud možno maximalizují mobilizaci kapitálu soukromého sektoru; a

e)

jsou technicky proveditelné.

2.   Velikost projektů způsobilých pro podporu z EFSI pro operace prováděné EIB nebo EIF pomocí finančních zprostředkovatelů není nijak omezena.

Článek 7

Řízení EFSI

1.   Při plnění svých úkolů podle tohoto nařízení sledují řídící rada, investiční výbor a výkonný ředitel pouze cíle stanovené v tomto nařízení.

2.   Dohoda o EFSI stanoví, že EFSI má být řízen řídící radou, která má pro účely využívání záruky EU určit v souladu s obecnými cíli stanovenými v čl. 9 odst. 2:

a)

strategickou orientaci EFSI, včetně přidělování záruky EU v rámci okna pro infrastrukturu a inovace a jakýchkoli rozhodnutí, jež budou přijata podle čl. 11 odst. 3 a oddílu 7 písm. b) přílohy II;

b)

provozní politiky a postupy nezbytné pro fungování EFSI;

c)

pravidla pro operace s investičními platformami a národními podpůrnými bankami či institucemi;

d)

rizikový profil EFSI.

3.   Řídící rada se skládá ze čtyř členů: tři jmenuje Komise a jednoho EIB. Řídící rada si volí z řad svých členů předsedu na funkční období tří let, které lze jednou prodloužit. Řídící rada rozhoduje na základě konsenzu.

Zápis z jednání řídící rady se zveřejní, jakmile je řídící radou schválen.

Řídící rada pravidelně pořádá konzultace s příslušnými zúčastněnými stranami, k nimž patří zejména spoluinvestoři, veřejné orgány, odborníci, vzdělávací instituce, subjekty poskytující odbornou přípravu, výzkumné ústavy, příslušní sociální partneři a zástupci občanské společnosti, pokud jde o orientaci a provádění investiční politiky, kterou podle tohoto nařízení provádí EIB.

Nástroje, které EIF používá pro provádění operací, na něž se vztahuje toto nařízení, schválí společně po konzultaci s investičním výborem řídící rada a výkonný ředitel.

4.   Členské státy mohou přispívat do EFSI ve formě záruk nebo v hotovosti. Další třetí strany, vyjádří-li s jejich účastí souhlas řídící rada, mohou přispívat do EFSI pouze v hotovosti. Členské státy ani další třetí strany se nesmí stát členy řídící rady, ani nesmí ovlivňovat jmenování dalších pracovníků EFSI včetně členů investičního výboru ani mít jakákoli práva v souvislosti s jinými aspekty řízení EFSI stanovenými v tomto nařízení.

5.   V dohodě o EFSI se stanoví, že EFSI má mít výkonného ředitele, který má provádět každodenní řízení EFSI a připravovat zasedání investičního výboru uvedeného v odstavci 6, jimž také předsedá.

Výkonnému řediteli je nápomocen zástupce výkonného ředitele. Výkonný ředitel předkládá řídící radě každé čtvrtletí zprávu o činnosti EFSI.

6.   Kandidáta na funkci výkonného ředitele a zástupce výkonného ředitele vybere prostřednictvím otevřeného a transparentního výběrového řízení v souladu s postupy EIB řídící rada.

Evropský parlament a Rada musí být ve všech fázích výběrového řízení řádně a včas informovány, přičemž musí být dodrženy požadavky na přísnou důvěrnost. To platí bez ohledu na uzavření dohody mezi Evropským parlamentem a EIB podle čl. 17 odst. 5.

Co možná nejrychleji, nejpozději však do čtyř týdnů od oznámení jména vybraného kandidáta uspořádá Evropský parlament s kandidátem na kteroukoli z obou funkcí slyšení.

Poté, co kandidáty schválí Evropský parlament, jmenuje výkonného ředitele a zástupce výkonného ředitele prezident EIB na funkční období tří let, které lze jednou prodloužit.

7.   Dohoda o EFSI stanoví, že EFSI má mít investiční výbor, který má přezkoumávat případné projekty v souladu s investiční politikou EFSI schvalovat podporu ze záruky EU pro operace EIB cílené na projekty, které splňují požadavky článků 6 a 9, a to bez ohledu na zeměpisnou polohu těchto projektů v souladu s článkem 8. Investiční výbor je navíc orgánem příslušným pro schvalování operací s investičními platformami a národními podpůrnými bankami či institucemi.

8.   Investiční výbor je složen z osm nezávislých odborníků a výkonného ředitele. Řídící rada jmenuje na základě otevřeného a transparentního výběrového řízení odborníky investičního výboru na funkční období nejvýše tří let. Toto období lze prodloužit, ale celkově nesmí přesáhnout šest let. Nezávislí odborníci musí mít vysokou úroveň zkušeností se strukturováním projektů a projektovým financováním na relevantních trzích, jakož i odborné znalosti v oblasti mikroekonomie i makroekonomie.

Při jmenování odborníků investičního výboru řídící rada zajistí, aby bylo složení investičního výboru různorodé, tak aby investiční výbor disponoval širokými znalostmi odvětví uvedených v článku 9 a zeměpisných trhů v rámci Unie.

Složení investičního výboru musí být vyvážené co do počtu žen a mužů. Řídící rada usiluje o výběr odborníků se zkušenostmi s investováním v jedné nebo více z následujících oblastí:

a)

výzkum, vývoj a inovace;

b)

dopravní infrastruktura a inovativní dopravní technologie;

c)

energetická infrastruktura, energetická účinnost a energie z obnovitelných zdrojů;

d)

infrastruktura informačních a komunikačních technologií;

e)

ochrana a správa životního prostředí;

f)

vzdělávání a odborná příprava;

g)

zdraví a léčivé přípravky;

h)

malé a střední podniky;

i)

kulturní a tvůrčí odvětví;

j)

městská mobilita;

k)

sociální infrastruktura a sociální a solidární ekonomika.

9.   Při účasti na činnostech investičního výboru vykonávají jeho členové své povinnosti nestranně a v zájmu EFSI. Při provádění pokynů pro investování, stanovených v příloze II, a při přijímání rozhodnutí o využití záruky EU nesmí vyhledávat ani přijímat pokyny od EIB, orgánů Unie, členských států ani jiného veřejného či soukromého subjektu. Za účelem zajištění operační nezávislosti investičního výboru musejí být zavedena a zachována odpovídající organizační opatření, aniž je dotčeno poskytování analytické, logistické a administrativní podpory ze strany pracovníků EIB investičnímu výboru. Žádné posouzení projektu provedené pracovníky EIB není pro investiční výbor za účelem poskytnutí záruky EU závazné.

10.   Životopisy a prohlášení o zájmech každého člena investičního výboru se zveřejňují a aktualizují. Každý člen investičního výboru bezodkladně sdělí řídící radě veškeré informace nezbytné k průběžné kontrole, zda nedochází ke střetu zájmů.

11.   Na žádost řídící rady bude smlouva jakéhokoli člena investičního výboru, který poruší povinnosti stanovené v odstavcích 9 a 10, ukončena v souladu s příslušnými pracovněprávními předpisy.

12.   Investiční výbor rozhoduje o využití záruky EU v souladu s tímto nařízením, včetně pokynů pro investování stanovených v příloze II.

Investiční výbor přijímá rozhodnutí prostou většinou. Rozhodnutí o schválení využití záruky EU se zveřejňují a zpřístupňují.

EIB předkládá dvakrát ročně Evropskému parlamentu, Radě a Komisi seznam všech rozhodnutí investičního výboru o zamítnutí využití záruky EU, přičemž musí být dodrženy požadavky na přísnou důvěrnost.

13.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23 za účelem provedení změn jiných než podstatných prvků oddílů 6 až 8 pokynů pro investování stanovených v příloze II tohoto nařízení, aniž by však zrušila některý z těchto oddílů. Tyto akty v přenesené pravomoci se vypracovávají v úzkém dialogu s EIB.

14.   V zájmu zajištění nezávislého a transparentního posouzení potenciálního a skutečného využívání záruky EU je Komisi v souladu s čl. 23 odst. 1, 2, 3 a 5 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení o srovnávací přehled ukazatelů, který bude používat investiční výbor. Tyto akty v přenesené pravomoci se vypracovávají v úzkém dialogu s EIB.

KAPITOLA III

ZÁRUKA EU A ZÁRUČNÍ FOND EU

Článek 8

Záruka EU

Unie poskytne EIB neodvolatelnou a nepodmíněnou záruku na finanční nebo investiční operace, na něž se vztahuje toto nařízení a dohoda o EFSI (dále jen „záruka EU“), pokud tyto operace:

a)

jsou prováděny v Unii, nebo

b)

zahrnují subjekty nacházející se nebo usazené v jednom nebo několika členských státech, a jejichž působnost zahrnuje jednu nebo více třetích zemí, na které se vztahuje evropská politika sousedství, včetně strategického partnerství či politika rozšíření, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru nebo Evropského sdružení volného obchodu, nebo některou zámořskou zemi či území, jak jsou uvedeny v příloze II Smlouvy o fungování EU, ať již se v těchto třetích zemích nebo zámořských zemích či územích nachází partner, či nikoli.

Záruka EU se poskytuje jako záruka na požádání pro nástroje uvedené v článku 10.

Článek 9

Požadavky pro využití záruky EU

1.   Poskytnutí záruky EU je podmíněno vstupem dohody o EFSI v platnost.

2.   Záruka EU se poskytuje na finanční a investiční operace EIB schválené investičním výborem uvedeným v čl. 7 odst. 7 nebo na financování nebo záruky pro EIF za účelem provádění finančních nebo investičních operací EIB v souladu s čl. 11 odst. 3. Dotčené operace musí být v souladu s politikami Unie a musí podporovat některý z těchto obecných cílů:

a)

výzkum, vývoj a inovace, zejména prostřednictvím:

i)

projektů v souladu s programu Horizont 2020;

ii)

výzkumné infrastruktury;

iii)

demonstračních projektů a programů a rozvoje související infrastruktury, technologií a procesů;

iv)

podpory akademické sféry včetně spolupráce s průmyslem;

v)

přenosu znalostí a technologií;

b)

rozvoj odvětví energetiky v souladu s prioritami energetické unie, včetně zabezpečení dodávek energie, a klimatickými a energetickými rámci pro roky 2020, 2030 a 2050, zejména prostřednictvím:

i)

rozšíření využití nebo dodávek energie z obnovitelných zdrojů;

ii)

energetické účinnosti a úspory energie (s důrazem na snižování poptávky, a to řízením poptávky a rekonstrukcemi budov);

iii)

rozvoje a modernizace energetické infrastruktury (zejména vzájemného propojení, inteligentních sítí na úrovni distribuce, skladování energie a synchronizace sítí);

c)

rozvoj dopravní infrastruktury, vybavení a inovativních technologií pro dopravu, zejména prostřednictvím:

i)

projektů a horizontálních priorit způsobilých podle nařízení (EU) č. 1315/2013 a (EU) č. 1316/2013;

ii)

inteligentních a udržitelných projektů městské mobility (zaměřených na dostupnost, snižování emisí skleníkových plynů, spotřeby energie a nehod);

iii)

projektů připojení uzlů k infrastruktuře sítě TEN-T;

d)

finanční podpora prostřednictvím EIF a EIB subjektům s nejvýše 3 000 zaměstnanci se zvláštním zaměřením na malé a střední podniky a malé společnosti se střední tržní kapitalizací, zejména prostřednictvím:

i)

poskytování provozního kapitálu a investic;

ii)

poskytování rizikového financování od fáze založení přes fázi rozšiřování pro malé a střední podniky, začínající podniky, malé společnosti se střední tržní kapitalizací a společnosti se střední tržní kapitalizací na zajištění technologického vedoucího postavení v inovativních a udržitelných odvětvích;

e)

rozvoj a šíření informačních a komunikačních technologií, zejména prostřednictvím:

i)

digitálního obsahu;

ii)

digitálních služeb;

iii)

vysokorychlostní telekomunikační infrastruktury;

iv)

širokopásmových sítí;

f)

životní prostředí a účinné využívání zdrojů, zejména prostřednictvím:

i)

projektů a infrastruktury v oblasti ochrany životního prostředí a hospodaření s přírodními zdroji;

ii)

posílení ekosystémových služeb;

iii)

udržitelného rozvoje měst a venkova;

iv)

činností v oblasti změny klimatu;

g)

lidský kapitál, kultura a zdraví, zejména prostřednictvím:

i)

vzdělávání a odborné přípravy;

ii)

kulturního a tvůrčího odvětví;

iii)

inovativních řešení v oblasti zdraví;

iv)

nových účinných léčivých přípravků;

v)

sociální infrastruktury a sociální a solidární ekonomiky.

vi)

cestovního ruchu.

3.   Počáteční investiční období, během něhož může být záruka EU na podporu finančních a investičních operací, na něž se vztahuje toto nařízení, poskytnuta, bude trvat do:

a)

5. července 2019 pro operace EIB, u nichž byla smlouva mezi EIB a příjemcem nebo finančním zprostředkovatelem podepsána do 30. června 2020;

b)

5. července 2019 pro operace EIF, u nichž byla smlouva mezi EIF a finančním zprostředkovatelem podepsána do 30. června 2020;

4.   Postupem stanoveným v článku 18 může být stanoveno nové investiční období.

5.   EIB použije záruku EU na podporu investičních platforem nebo fondů a národních podpůrných bank či institucí, které investují do operací splňujících požadavky tohoto nařízení („způsobilé jednotky“), a to po schválení investičním výborem.

Řídící rada stanoví v souladu s čl. 7 odst. 2 politiky týkající se způsobilých jednotek uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce. Investiční výbor vyhodnotí soulad těchto jednotek a jejich konkrétních nástrojů, jež usilují o podporu z EFSI s politikami stanovenými řídící radou.

Investiční výbor se může rozhodnout ponechat si právo schvalovat nové projekty předkládané v rámci schválených způsobilých jednotek.

6.   V souladu s článkem 17 statutu EIB, požaduje EIB po příjemcích finančních a investičních operací, aby hradili veškeré výdaje spojené s EFSI. Aniž je dotčen druhý a třetí pododstavec tohoto odstavce, nesmějí být ze souhrnného rozpočtu Unie kryty žádné administrativní výdaje ani jiné poplatky EIB za její finanční a investiční operace, na něž se vztahuje toto nařízení.

EIB může záruku EU využívat v rámci kumulovaného maximálního limitu odpovídajícího 1 % celkových nevypořádaných závazků ze záruky EU za účelem krytí výdajů, jež by byly hrazeny příjemci finančních a investičních operací, avšak nebyly uhrazeny z důvodu jejich selhání.

Kromě toho může EIB záruku EU použít na uhrazení příslušného podílu jakýchkoli nákladů spojených s vymáháním, pokud nebudou odečteny od výnosů z vymáhání, a případných nákladů souvisejících s řízením likvidity.

Pokud EIB poskytuje EIF financování nebo záruky jménem EFSI, které jsou v souladu s čl. 11 odst. 3 kryty zárukou EU, mohou být poplatky EIF hrazeny ze souhrnného rozpočtu Unie, pokud nebyly odečteny z odměny uvedené v čl. 4 odst. 2 písm. c) bodu ii) nebo z příjmů, zpětně získaných prostředků nebo dalších plateb přijatých EIF.

7.   Členské státy mohou využívat jakýkoli zdroj financování Unie, včetně nástrojů evropských strukturálních a investičních fondů a transevropských sítí a průmyslových politik, s cílem přispět k financování způsobilých projektů, do nichž EIB sama nebo prostřednictvím EIF investuje s podporou záruky EU, splňují-li tyto projekty kritéria způsobilosti a cíle a zásady použitelné v právním rámci příslušných nástrojů a EFSI.

Komise případně pro kombinované využívání nástrojů Unie s financováním z EIB v rámci záruky EU vypracuje pokyny, aby byla zajištěna koordinace, doplňkovost a součinnost.

Článek 10

Způsobilé nástroje

1.   Pro účely čl. 9 odst. 2 a v souladu s článkem 11 používá EIB záruku EU pro krytí rizik nástrojů uvedených v odstavci 2 tohoto článku.

2.   Pro krytí zárukou EU jsou způsobilé tyto nástroje:

a)

úvěry, záruky, protizáruky, nástroje kapitálového trhu, jakákoli jiná forma nástroje financování nebo úvěrového posílení a kapitálové nebo kvazikapitálové účasti ze strany EIB, a to i ve prospěch národních podpůrných bank či institucí, investičních platforem nebo fondů.

b)

financování nebo záruky EIB pro EIF, jež mu umožňují poskytovat úvěry, záruky, protizáruky, jakoukoli jinou formu nástroje úvěrového posílení, nástroje kapitálového trhu a kapitálové nebo kvazikapitálové účasti, a to i ve prospěch národních podpůrných bank či institucí, investičních platforem nebo fondů.

c)

záruky EIB poskytnuté národním podpůrným bankám či institucím, investičním platformám nebo fondům v rámci protizáruky záruky EU.

Nástroje uvedené v prvním pododstavci bodech a) a b) musí být poskytnuty, nabyty nebo emitovány ve prospěch operací uvedených v článku 8, které splňují požadavky podle tohoto nařízení, pokud bylo poskytnuto financování ze strany EIB nebo EIF v souladu s dohodou o financování nebo transakci, kterou podepsala nebo uzavřela EIB nebo EIF a která nepozbyla platnosti ani nebyla zrušena;

3.   Záruky EIB poskytnuté národní podpůrné bance či instituci v rámci protizáruky záruky EU budou případně usilovat o snížení kapitálových požadavků.

4.   EIF může při operacích podle tohoto nařízení poskytnout záruku národní podpůrné bance či instituci nebo investiční platformě nebo může do investiční platformy investovat.

Článek 11

Krytí a podmínky záruky EU

1.   Záruka EU nesmí přesáhnout v žádném okamžiku 16 000 000 000 EUR, z čehož část může být přidělena na financování nebo záruky EIB pro EIF v souladu s odstavcem 3. Souhrnné čisté platby ze souhrnného rozpočtu Unie v rámci záruky EU nesmějí překročit částku 16 000 000 000 EUR.

2.   Odměna za podstupování rizik portfolia se rozdělí mezi přispěvatele poměrně k jejich příslušnému podílu na podstoupeném riziku. Záruka EU je způsobilá k poskytování buď záruky na první ztrátu na základě portfolia, nebo plné záruky. Záruka EU může být poskytnuta na rovnocenném základě s jinými přispěvateli.

3.   Pokud EIB poskytuje EIF financování nebo záruky za účelem provádění finančních a investičních operací EIB, poskytuje záruka EU plnou záruku takového financování nebo záruky pod podmínkou, že EIB poskytuje stejnou částku financování nebo záruk bez krytí zárukou EU, a to až do původního limitu ve výši 2 500 000 000 EUR. Aniž je dotčen odstavec 1, může tento limit případně upravit řídící rada až do nejvýše 3 000 000 000 EUR, aniž by byla EIB povinna přispět rovnocennou částkou nad původní limit.

4.   Pokud EIB čerpá záruku EU v souladu s dohodou o EFSI, Unie ji vyplatí na požádání v souladu s ustanoveními uvedené dohody.

5.   Pokud Unie provede platbu ve prospěch EIB v případě uplatnění záruky EU, EIB postoupí Unii příslušná práva týkající se veškerých jejích finančních nebo investičních operací, na něž se vztahuje toto nařízení, a EIB vymáhá jménem Unie pohledávky související s vyplacenými částkami a vymožené částky uhradí Unii v souladu s ustanoveními a postupy uvedenými v čl. 4 odst. 2 písm. c) bodu iv).

6.   Záruka EU se poskytuje jako záruka na požádání pro nástroje uvedené v článku 10 ke krytí:

a)

v případě dluhových nástrojů uvedených v čl. 10 odst. 2 písm. a), jistiny a veškerých úroků a částek, které jsou splatné ve prospěch EIB, ale které EIB v souladu s podmínkami finančních operací do okamžiku selhání neobdržela;

b)

v případě kapitálových investic uvedených v čl. 10 odst. 2 písm. a), investovaných částek a s nimi spojených nákladů na financování;

c)

v případě operací uvedených v čl. 10 odst. 2 písm. b), vynaložených částek a s nimi spojených nákladů na financování.

Záruka EU kryje rovněž částky uvedené v čl. 9 odst. 6 druhém a třetím pododstavci.

Článek 12

Záruční fond EU

1.   Zřizuje se záruční fond EU (dále jen „záruční fond“), který představuje likvidní rezervu, z níž je EIB vyplacena v případě čerpání záruky EU.

2.   Záruční fond je financován:

a)

příspěvky ze souhrnného rozpočtu Unie;

b)

výnosy z investovaných zdrojů záručního fondu;

c)

částkami získanými od dlužníků v prodlení v souladu s postupem pro vymáhání pohledávek stanoveným v dohodě o EFSI, jak je stanoveno v čl. 4 odst. 2 písm. c) bodu iv);

d)

příjmy a jakýmikoli dalšími platbami, které Unie obdrží v souladu s dohodou o EFSI.

3.   Prostředky pro záruční fond podle odst. 2 písm. b), c) a d) tohoto článku představují vnitřní účelově vázaný příjem v souladu s čl. 21 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (13).

4.   Prostředky záručního fondu, jež mu jsou poskytnuty podle odstavce 2, jsou řízeny přímo Komisí a jsou investovány v souladu se zásadou řádného finančního řízení a s náležitými obezřetnostními pravidly.

5.   Prostředky pro záruční fond uvedené v odstavci 2 musí být využity tak, aby byla dosažena náležitá úroveň (dále jen "cílová částka") odrážející celkové závazky ze záruky EU. Cílová částka se stanoví na 50 % celkových závazků ze záruky EU.

Cílová částka bude nejprve dosažena postupnými platbami ze zdrojů uvedených v odst. 2 písm. a). Dojde-li v průběhu prvotní fáze tvorby záručního fondu k čerpání záruky EU, přispějí prostředky pro záruční fond uvedené v odst. 2 písm. b), c) a d) k dosažení cílové částky až do výše částky odpovídající čerpání záruky EU.

6.   V návaznosti na posouzení přiměřenosti výše záručního fondu v souladu se zprávou podle čl. 16 odst. 6 se provedou tyto platby:

a)

případný přebytek se vyplatí do souhrnného rozpočtu Unie jako vnitřní účelově vázaný příjem v souladu s čl. 21 odst. 4 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 pro veškeré rozpočtové položky, které mohly být využity jako zdroj převodu prostředků do záručního fondu;

b)

případné doplnění záručního fondu se vyplatí v ročních splátkách během období nejvýše tří let počínaje rokem n+1.

7.   Počínaje 1. lednem 2019, pokud v důsledku čerpání záruky EU poklesne objem záručního fondu pod 50 % cílové částky, předloží Komise zprávu o mimořádných opatřeních, která mohou být nutná k jeho doplnění.

8.   Poté, co dojde k čerpání záruky EU, se prostředky pro záruční fond stanovené v odst. 2 písm. b) a d) převyšující cílovou částku použijí v rámci investičního období stanoveného v článku 9 k obnovení záruky EU až do její původní výše.

9.   Prostředky pro záruční fond stanovené v odst. 2 písm. c) se použijí na doplnění záruky EU na její původní výši.

10.   V případně, že je záruka EU plně obnovena na její původní výši nepřesahující 16 000 000 000 EUR, se jakýkoli přebytek v záručním fondu vyplatí do souhrnného rozpočtu Unie jako vnitřní účelově vázaný příjem v souladu s čl. 21 odst. 4 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 pro veškeré rozpočtové položky, které mohly být využity jako zdroj převodu prostředků do záručního fondu.

Článek 13

Financování záručního fondu ze souhrnného rozpočtu Unie

Nařízení (EU) č. 1291/2013 a nařízení (EU) č. 1316/2013 se mění v souladu s přílohou I tohoto nařízení.

V případě potřeby mohou být prostředky na platby zaneseny do souhrnného rozpočtu Unie po roce 2020 až do rozpočtového roku 2023 včetně, za účelem splnění povinností vyplývajících z čl. 12 odst. 5 druhého pododstavce.

Roční platby ze souhrnného rozpočtu Unie do záručního fondu schvaluje Evropský parlament a Rada v rámci ročního rozpočtového procesu v plném souladu s nařízením Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 (14).

KAPITOLA IV

EVROPSKÉ CENTRUM PRO INVESTIČNÍ PORADENSTVÍ

Článek 14

Evropské centrum pro investiční poradenství

1.   Cílem Evropského centra pro investiční poradenství (EIAH) je stavět na současných poradenských službách EIB a Komise a poskytovat poradenskou podporu při identifikaci, přípravě a vývoji investičních projektů a fungovat jako jednotné centrum pro technické poradenství pro projektové financování v Unii. Tato podpora zahrnuje zajišťování cílené podpory při využívání technické podpory pro strukturování projektů, využívání inovativních finančních nástrojů, využívání partnerství veřejného a soukromého sektoru a popřípadě poradenství o příslušných otázkách týkajících se právních předpisů Unie, s přihlédnutím ke specifikům a potřebám členských států s méně rozvinutými finančními trhy.

EIAH může poskytovat technickou pomoc v oblastech uvedených v čl. 9 odst. 2, zejména v oblasti energetické účinnosti, TEN-T a městské mobility.

2.   EIAH poskytuje služby nad rámec těch, které jsou již k dispozici v rámci jiných programů Unie, včetně:

a)

zajišťování jednotného kontaktního místa pro technickou podporu pro orgány a navrhovatele projektů;

b)

případného poskytování pomoci navrhovatelům projektů při vypracovávání projektů tak, aby splňovaly kritéria způsobilosti podle článku 6;

c)

posilování místních znalostí s cílem usnadnit poskytování podpory z EFSI v celé Unii;

d)

poskytování platformy pro přímé výměny poznatků týkajících se vypracovávání projektů mezi partnery a jejich sdílení;

e)

poskytování poradenství o zřizování investičních platforem.

3.   Služby centra EIAH jsou dostupné pro veřejné i soukromé navrhovatele projektů včetně národních podpůrných bank či institucí a investičních platforem nebo fondů a regionálních nebo místních veřejných subjektů.

4.   Poplatky, jež EIB vybírá za služby centra EIAH podle odstavce 2, se použijí na krytí nákladů operací centra EIAH a na poskytování těchto služeb. Poplatky vybírané od malých a středních podniků se omezí na jednu třetinu nákladů na technickou podporu, která jim byla poskytnuta. Služby EIAH poskytované veřejným navrhovatelům projektů nad rámec služeb, jež jsou již dostupné v rámci programů Unie, se poskytují zdarma.

5.   Za účelem dosažení cíle uvedeného v odstavci 1 usiluje EIAH o využívání odborných znalostí EIB, Komise, národních podpůrných bank či institucí a řídících orgánů evropských strukturálních a investičních fondů.

6.   V zájmu zajištění širšího pokrytí služeb poskytovaných centrem EIAH v celé Unii spolupracuje EIAH pokud možno s poskytovateli podobných služeb na unijní, regionální, celostátní nebo nižší vnitrostátní úrovni. Spolupráce mezi EIAH na jedné straně a národní podpůrnou bankou či institucí nebo institucí či řídícím orgánem, včetně těch, které mohou působit jako vnitrostátní poradci, jež mají příslušnou odbornost pro účely centra EIAH, na straně druhé, může mít formu smluvního partnerství.

7.   Unie přispívá až do výše 20 000 000 EUR ročně na krytí nákladů operací centra EIAH do 31. prosince 2020 na služby poskytované centrem EIAH podle odstavce 2, jež jsou nad rámec služeb již dostupných v rámci jiných programů Unie, pokud tyto náklady nejsou kryty ve zbývající výši z poplatků uvedených v odstavci 4.

8.   Komise uzavře s EIB dohodu o zřízení centra EIAH v rámci EIB (dohoda o EIAH).

Dohoda o EIAH obsahuje zejména ustanovení týkající se nezbytného financování centra EIAH v souladu s odstavcem 7.

9.   Do 1. září 2016 a poté každý rok předloží EIB Evropskému parlamentu, Radě a Komisi zprávu o službách poskytovaných centrem EIAH podle odstavce 2 a o plnění jeho rozpočtu. Tato zpráva obsahuje informace o vybraných poplatcích a jejich použití.

KAPITOLA V

EVROPSKÝ PORTÁL INVESTIČNÍCH PROJEKTŮ

Článek 15

Evropský portál investičních projektů

1.   Komise za podpory EIB vytvoří transparentní Evropský portál investičních projektů (EIPP) shromažďující současné i budoucí investiční projekty v Unii. Portál bude veřejně přístupnou a uživatelsky přívětivou databází projektů, poskytující relevantní informace pro každý projekt.

2.   EIPP bude sloužit zejména k zajištění transparentnosti pro investory a pro infomační účely. Zařazením projektu do portálu EIPP nejsou dotčena rozhodnutí o konečných projektech vybraných pro podporu podle tohoto nařízení nebo podle jakéhokoli jiného nástroje Unie nebo pro veřejné financování.

3.   Členské státy mohou přispívat k vytvoření a správě portálu EIPP.

4.   Od soukromých navrhovatelů projektů mohou být vybírány nevratné poplatky za zpracování žádostí o přijetí projektů na portál EIPP. Příjem z vybraných poplatků se považuje za vnější účelově vázaný příjem portálu EIPP v souladu s čl. 21 odst. 4 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

KAPITOLA VI

PODÁVÁNÍ ZPRÁV, ODPOVĚDNOST A HODNOCENÍ

Článek 16

Podávání zpráv a účetnictví

1.   EIB, popřípadě ve spolupráci s EIF, podává Komisi každých šest měsíců zprávu o finančních a investičních operacích EIB, na něž se vztahuje toto nařízení. Tato zpráva zahrnuje posouzení dodržování požadavků ohledně využití záruky EU a souladu s klíčovými ukazateli výkonnosti uvedenými v čl. 4 odst. 2 písm. f) bodu iv). Zpráva také obsahuje statistické, finanční a účetní údaje o každé jednotlivé finanční a investiční operaci EIB, a rovněž souhrnné údaje.

2.   EIB, popřípadě ve spolupráci s EIF, podává Evropskému parlamentu a Radě každoročně zprávu o finančních a investičních operacích EIB, na něž se vztahuje toto nařízení. Tato zpráva se zveřejní a musí obsahovat:

a)

posouzení finančních a investičních operací na úrovni operace, odvětví, země a regionu a jejich souladu s tímto nařízením, a zejména s kritériem adicionality, spolu s posouzením distribuce finančních a investičních operací EIB podle obecných cílů stanovených v čl. 9 odst. 2;

b)

posouzení přidané hodnoty, mobilizace zdrojů soukromého sektoru, odhadovaných a skutečných výstupů a výsledků a dopadu finančních a investičních operací EIB na souhrnném základě, včetně dopadu na tvorbu pracovních míst.

c)

posouzení, do jaké míry operace, na něž se vztahuje toto nařízení, přispívají k dosažení obecných cílů stanovených v čl. 9 odst. 2, včetně posouzení úrovně investic EFSI v oblasti výzkumu, vývoje a inovací a v oblasti dopravy (včetně sítí TEN-T a městské mobility), telekomunikací, energetické infrastruktury a energetické účinnosti;

d)

posouzení dodržování požadavků týkajících se využití záruky EU a klíčových ukazatelů výkonnosti uvedených v čl. 4 odst. 2 písm. f) bod iv);

e)

posouzení pákového efektu, kterého projekty podporované z EFSI dosáhly;

f)

popis projektů, u nichž je podpora z evropských strukturálních a investičních fondů kombinována s podporou z EFSI, a celkovou výši příspěvků z každého zdroje;

g)

finanční částku, která byla převedena příjemcům, a posouzení finančních a investičních operací EIB na souhrnném základě;

h)

posouzení přidané hodnoty finančních a investičních operací EIB a souhrnného rizika spojeného s těmito operacemi;

i)

podrobné informace o čerpání záruky EU, ztrátách, výnosech, zpětně získaných částkách a jakýchkoli dalších obdržených platbách;

j)

finanční zprávy o finančních a investičních operacích EIB, na něž se vztahuje toto nařízení, auditované nezávislým externím auditorem;

3.   Pro účely účetnictví Komise a podávání zpráv o rizicích, na která se vztahuje záruka EU, a pro účely řízení záručního fondu, EIB, popřípadě ve spolupráci s EIF, Komisi a Účetnímu dvoru každý rok poskytne:

a)

posouzení rizik EIB a EIF a informace o bonitě týkající se finančních a investičních operací EIB, na něž se vztahuje toto nařízení;

b)

údaje o neuhrazených finančních závazcích Unie vyplývajících ze záruky EU poskytnuté na finanční a investiční operace EIB, na něž se vztahuje toto nařízení, rozčleněné podle jednotlivých operací;

c)

údaje o celkovém zisku nebo ztrátě vyplývajících z finančních a investičních operací v rámci portfolií uvedených v čl. 4 odst. 2 písm. c) bodu i).

4.   EIB, popřípadě ve spolupráci s EIF, poskytne Komisi na vyžádání veškeré další informace nezbytné k tomu, aby Komise mohla plnit své povinnosti podle tohoto nařízení.

5.   EIB, popřípadě EIF, poskytne informace uvedené v odstavcích 1 až 4 na vlastní náklady.

6.   Komise každoročně do 31. března předloží Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru v souvislosti se svými finančními výkazy požadované informace o situaci záručního fondu. Kromě toho do 31. května každého roku předloží Komise Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru výroční zprávu o řízení záručního fondu v předchozím kalendářním roce, včetně posouzení adekvátnosti cílové částky, objemu záručního fondu a nutnosti jeho doplnění. Výroční zpráva zahrnuje informace o finanční situaci záručního fondu na konci předchozího kalendářního roku, finančních tocích během předchozího kalendářního roku, jakož i o významných transakcích a veškeré příslušné informace týkající se finančních účtů. Zpráva rovněž obsahuje informace o finančním řízení, výsledcích a riziku záručního fondu ke konci předchozího kalendářního roku.

Článek 17

Odpovědnost

1.   Předseda řídící rady a výkonný ředitel podají na žádost Evropského parlamentu nebo Rady dožadujícímu orgánu zprávu o výsledcích EFSI, a to i formou účasti na slyšení v Evropském parlamentu.

2.   Předseda řídící rady a výkonný ředitel odpoví ústně nebo písemně na otázky, které EFSI Evropský parlament nebo Rada položí, v každém případě však do pěti týdnů ode dne obdržení otázky.

3.   Na žádost Evropského parlamentu nebo Rady předloží Komise zprávu o uplatňování tohoto nařízení.

4.   Na žádost Evropského parlamentu se prezident EIB zúčastní slyšení Evropského parlamentu, které se týká finančních a investičních operací EIB, na něž se vztahuje toto nařízení. Prezident EIB ústně nebo písemně odpoví na otázky, které EIB Evropský parlament nebo Rada položí v souvislosti s finančními a investičními operacemi EIB, na něž se vztahuje toto nařízení, do pěti týdnů ode dne jejich obdržení.

5.   Evropský parlament a EIB uzavřou dohodu obsahující podrobná ustanovení o výměně informací mezi Evropským parlamentem a EIB podle tohoto nařízení, včetně informací o výběrovém řízení na výkonného ředitele a zástupce výkonného ředitele.

Článek 18

Hodnocení a přezkum

1.   Do 5. ledna 2017 EIB zhodnotí fungování EFSI. EIB své hodnocení předloží Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

2.   Do 5. ledna 2017 Komise zhodnotí využití záruky EU a fungování záručního fondu. Komise své hodnocení předloží Evropskému parlamentu a Radě. K tomuto hodnocení bude připojeno stanovisko Účetního dvora.

3.   Do 30. června 2018 a poté každé tři roky:

a)

EIB zveřejní komplexní zprávu o fungování EFSI, která bude obsahovat vyhodnocení dopadu EFSI na investice v Unii, vytváření pracovních míst a přístup k financování pro malé a střední podniky a společnosti se střední tržní kapitalizací;

b)

Komise zveřejní souhrnnou zprávu o využití záruky EU a o fungování záručního fondu.

4.   EIB, popřípadě ve spolupráci s EIF, přispívá k hodnocení a zprávě Komise podle odstavců 2 a 3 a poskytuje k nim nezbytné informace.

5.   EIB a EIF pravidelně poskytují Evropskému parlamentu, Radě a Komisi všechny své nezávislé hodnotící zprávy, které posuzují dopad a skutečné výsledky činností EIB a EIF podle tohoto nařízení.

6.   Do 5. července 2018 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu obsahující nezávislé hodnocení uplatňování tohoto nařízení.

7.   Pokud zpráva uvedená v odstavci 6 dospěje k závěru, že EFSI:

a)

plní své cíle a zachování systému na podporu investování je opodstatněné, předloží Komise v případě potřeby legislativní návrh na změnu tohoto nařízení s cílem stanovit nové investiční období a zajistit pokračování investování a vhodné financování;

b)

neplní své cíle a zachování systému na podporu investování je opodstatněné, předloží Komise v případě potřeby legislativní návrh na změnu tohoto nařízení s cílem odstranit zjištěné nedostatky, stanovit nové investiční období a zajistit pokračování investování a vhodné financování;

c)

neplní své cíle a zachování systému na podporu investování není opodstatněné, předloží Komise v případě potřeby legislativní návrh na zajištění hladkého ukončení EFSI, přičemž bude zachována záruka EU za operace, které již byly podle tohoto nařízení schváleny.

8.   Komise neprodleně předloží zprávu uvedenou v odstavci 6, pokud schválené projekty dostupnou výši záruky EU plně vyčerpají před 5. červencem 2018.

KAPITOLA VII

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 19

Transparentnost a zveřejňování informací

EIB v souladu se svou politikou transparentnosti a s obecnými zásadami Unie ohledně přístupu k dokumentům a informacím zveřejní na svých internetových stránkách informace týkající se všech finančních a investičních operací EIB, na něž se vztahuje toto nařízení, včetně informací o úloze finančních zprostředkovatelů a toho, jakým způsobem přispívají tyto operace k dosažení obecných cílů stanovených v čl. 9 odst. 2.

Článek 20

Kontrola Účetním dvorem

1.   Externí audit činností prováděných podle tohoto nařízení provádí Účetní dvůr v souladu s článkem 287 Smlouvy o fungování EU.

2.   Pro účely odstavce 1 tohoto článku bude Účetnímu dvoru na jeho žádost a v souladu s čl. 287 odst. 3 Smlouvy o fungování EU zajištěn přístup k jakémukoli dokumentu či informacím nezbytným k tomu, aby mohl plnit své úkoly.

Článek 21

Opatření proti podvodům

1.   EIB neprodleně informuje OLAF a poskytne mu potřebné informace, pokud má v jakékoli fázi přípravy, provádění nebo ukončování finančních a investičních operací, na něž se vztahuje toto nařízení, důvod se domnívat, že došlo k podvodu, korupci, praní peněz nebo jinému protiprávnímu jednání, které může ohrozit finanční zájmy Unie.

2.   OLAF může provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s předpisy a postupy stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (15), nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (16) a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (17) za účelem ochrany finančních zájmů Unie, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci, praní peněz nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie v souvislosti s jakoukoli finanční a investiční operací, na níž se vztahuje toto nařízení. Informace získané během svých vyšetřování může OLAF předávat příslušným orgánům dotčených členských států.

Jestliže se takové protiprávní jednání potvrdí, EIB vymáhá pohledávky v souvislosti se svými finančními a investičními operacemi, na něž se vztahuje toto nařízení, a jež jsou dotčeny těmito činnostmi.

3.   Finanční dohody podepsané v souvislosti s finančními a investičními operacemi, na něž se vztahuje toto nařízení, musí obsahovat ustanovení umožňující vyloučení z finančních a investičních operací EIB a v případě potřeby opatření týkající se vymáhání pohledávek v případech podvodu, korupce nebo jiného protiprávního jednání v souladu s dohodou o EFSI, politikami EIB a příslušnými regulačními požadavky. Rozhodnutí o tom, zda provést vyloučení z finančních a investičních operací EIB, na něž se vztahuje toto nařízení, se přijme v souladu s příslušnou dohodou o financování nebo investicích.

Článek 22

Vyloučené činnosti a nespolupracující jurisdikce

1.   EIB, EIF a všichni finanční zprostředkovatelé v rámci svých finančních a investičních operací, na něž se vztahuje toto nařízení, nepodpoří žádné činnosti sloužící protiprávním účelům, včetně praní peněz, financování terorismu, organizované trestné činnosti, daňových podvodů nebo daňových úniků, korupce a podvodů ovlivňujících finanční zájmy Unie. EIB se v souladu se svou politikou vůči nedostatečně regulovaným nebo nespolupracujícím jurisdikcím na základě politik Unie, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a Finančního akčního výboru zejména nesmí podílet na žádné finanční nebo investiční operaci prostřednictvím subjektu umístěného v nespolupracující jurisdikci.

2.   Při svých finančních a investičních operacích, na něž se vztahuje toto nařízení, uplatňuje EIB zásady a standardy stanovené právními předpisy Unie o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu, a zejména nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 (18) a směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 (19). EIB konkrétně podmíní přímé i zprostředkované financování podle tohoto nařízení zveřejněním informací o skutečném vlastnictví v souladu se směrnicí (EU) 2015/849.

Článek 23

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 7 odst. 13 a 14 je svěřena Komisi na dobu tří let ode dne 4. července 2015. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto tříletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 7 odst. 13 a 14 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

3.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

4.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 7 odst. 13 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o jeden měsíc.

5.   Akt v přenesené pravomoci, kterým se vytváří první srovnávací přehled, přijatý podle čl. 7 odst. 14 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří týdnů ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o další tři týdny.

Pokud jde o další akty v přenesené pravomoci přijaté podle čl. 7 odst. 14, použije se obdobně odstavec 4 tohoto článku.

KAPITOLA VIII

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 24

Přechodná ustanovení

1.   EIB a EIF mohou předložit Komisi finanční a investiční operace, které schválily v období od 1. ledna 2015 do okamžiku, kdy byla uzavřena dohoda o EFSI a kdy byli po vstupu tohoto nařízení v platnost poprvé jmenováni všichni členové investičního výboru a výkonný ředitel.

2.   Komise operace uvedené v odstavci 1 posoudí, a pokud splňují kritéria způsobilosti stanovená v článku 6 a obecné cíle stanovené v čl. 9 odst. 2 a v příloze II, rozhodne, že se na ně vztahuje krytí zárukou EU.

Článek 25

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 25. června 2015.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

J. REIRS


(1)  Stanovisko ze dne 19. března 2015 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2)  Úř. věst. C 195, 12.6.2015, s. 41.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 24. června 2015 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 25. června 2015.

(4)  Nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1).

(5)  Nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1287/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME) (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1639/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 33).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 1).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění nařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010 (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 129).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/760 ze dne 29. dubna 2015 o evropských fondech dlouhodobých investic (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 98).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).

(12)  Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.).

(14)  Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884).

(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(16)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(17)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

(18)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 ze dne 20. května 2015 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a o zrušení nařízení (ES) č. 1781/2006 (Úř. věst. L 141, 5.6.2015 s. 1).

(19)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).


PŘÍLOHA I

ZMĚNY NAŘÍZENÍ (EU) Č. 1291/2013 A NAŘÍZENÍ (EU) Č. 1316/2013

1)

Nařízení (EU) č. 1291/2013 se mění takto:

a)

V článku 6 se odstavce 1, 2 a 3 nahrazují tímto:

„1.   Finanční krytí pro provedení programu Horizont 2020 se stanoví na 74 828,3 milionu EUR v běžných cenách, přičemž maximálně 72 445,3 milionu EUR z této částky se přidělí na činnosti podle hlavy XIX Smlouvy o fungování EU.

Roční rozpočtové prostředky schvaluje Evropský parlament a Rada v mezích víceletého finančního rámce.

2.   Částka na činnosti podle hlavy XIX Smlouvy o fungování EU se mezi priority uvedené v čl. 5 odst. 2 tohoto nařízení rozdělí takto:

a)

vynikající věda: 24 232,1 milionu EUR v běžných cenách;

b)

vedoucí postavení v průmyslu: 16 466,5 milionu EUR v běžných cenách;

c)

společenské výzvy: 28 629,6 milionu EUR v běžných cenách.

Maximální celková částka finančního příspěvku Unie z programu Horizont 2020 na specifické cíle stanovené v čl. 5 odst. 3 a na nejaderné přímé akce Společného výzkumného střediska se rozdělí takto:

i)

šíření excelence a rozšiřování účasti: 816,5 milionu EUR v běžných cenách,

ii)

věda se společností a pro společnost: 444,9 milionu EUR v běžných cenách;

iii)

nejaderné přímé akce Společného výzkumného střediska: 1 855,7 milionu EUR v běžných cenách.

Orientační rozdělení mezi priority a specifické cíle stanovené v čl. 5 odst. 2 a 3 je uvedeno v příloze II.

3.   EIT je financován prostřednictvím maximálního příspěvku z programu Horizont 2020 ve výši 2 383 milionu EUR v běžných cenách, jak je uvedeno v příloze II.“

b)

Příloha II se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA II

Rozdělení rozpočtu

Orientační rozdělení pro program Horizont 2020 je následující, přičemž podléhá ročnímu rozpočtovému postupu:

 

V milionech EUR v běžných cenách

I

Vynikající věda, z toho:

24 232,1

1.

Evropská rada pro výzkum (ERV)

13 094,8

2.

Budoucí a vznikající technologie (FET)

2 585,4

3.

Akce Marie Curie-Skłodowská

6 162,3

4.

Výzkumné infrastruktury

2 389,6

II.

Vedoucí postavení v průmyslu, z toho:

16 466,5

1.

Vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích (1), (4)

13 035

2.

Přístup k rizikovému financování (2)

2 842,3

3.

Inovace v malých a středních podnicích (3)

589,2

III.

Společenské výzvy, z toho (4)

28 629,6

1.

Zdraví, demografická změna a dobré životní podmínky

7 256,7

2.

Zajišťování potravin, udržitelné zemědělství a lesní hospodářství, mořský a námořní výzkum a výzkum vnitrozemských vod a biohospodářství

3 707,7

3.

Bezpečná, čistá a účinná energie

5 688,1

4.

Inteligentní, ekologická a integrovaná doprava

6 149,4

5.

Opatření v oblasti klimatu, životní prostředí, účinné využívání zdrojů a suroviny

2 956,5

6.

Evropa v měnícím se světě – inovativní a přemýšlivé společnosti podporující začlenění

1 258,5

7.

Zabezpečené společnosti – ochrana svobody a bezpečnosti Evropy a jejích občanů

1 612,7

IV.

Šíření excelence a rozšiřování účasti

816,5

V.

Věda se společností a pro společnost

444,9

VI.

Nejaderné přímé akce Společného výzkumného střediska (JRC)

1 855,7

VII.

Evropský inovační a technologický institut (EIT)

2 383

CELKEM

74 828,3

2)

Nařízení (EU) č. 1316/2013 se mění takto:

a)

V článku 5 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Finanční krytí pro provádění Nástroje pro propojení Evropy na období 2014 až 2020 se stanoví na 30 442 259 000 EUR v běžných cenách. Tato částka se rozdělí takto:

a)

odvětví dopravy: 24 050 582 000 EUR, z nichž 11 305 500 000 EUR bude převedeno z Fondu soudržnosti a vynaloženo v souladu s tímto nařízením výhradně v členských státech, jež jsou způsobilé čerpat finanční prostředky z Fondu soudržnosti;

b)

odvětví telekomunikací: 1 041 602 000 EUR;

c)

odvětví energetiky: 5 350 075 000 EUR.

Těmito částkami není dotčeno uplatňování mechanismu flexibility podle nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 (5).

(5)  Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884).“"

b)

V článku 14 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Celkový příspěvek z rozpočtu Unie na finanční nástroje nepřekročí 8,4 % celkového finančního krytí Nástroje pro propojení Evropy, jak je uvedeno v čl. 5 odst. 1.“

c)

V článku 21 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26 ke zvýšení maximálních částek stanovených v čl. 14 odst. 2 až o 10 %, budou-li splněny následující podmínky:

i)

hodnocení pilotní fáze Iniciativy projektových dluhopisů provedené v roce 2015 bude kladné; a

ii)

využití finančních nástrojů přesáhne 6,5 % v projektových smluvních závazcích.“


(1)  Včetně 7 423 milionů EUR na informační a komunikační technologie (IKT), z toho 1 549 milionů EUR na fotoniku a mikro- a nanoelektroniku, 3 741 milionů EUR na nanotechnologie, vyspělé materiály a vyspělou výrobu a zpracování, 501 milionů EUR na biotechnologii a 1 403 milionů EUR na oblast vesmíru. V důsledku toho je na podporu klíčových základních technologií k dispozici 5 792 milionů EUR.

(2)  Přibližně 994 milionů EUR z této částky půjde možná na provádění projektů Evropského strategického plánu pro energetické technologie (plán SET). Zhruba třetina této částky může být použita pro malé a střední podniky.

(3)  V rámci cíle, jímž je přidělit malým a středním podnikům minimálně 20 % celkových kombinovaných rozpočtových prostředků na specifický cíl „vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích“ a prioritu „společenské výzvy“, bude minimálně 5 % z těchto kombinovaných rozpočtových prostředků nejprve přiděleno na nástroj pro malé a střední podniky. Minimálně 7 % celkových rozpočtových prostředků na specifický cíl „vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích“ a prioritu „společenské výzvy“ bude přiděleno na specializovaný nástroj pro malé a střední podniky zprůměrovaně po dobu trvání programu Horizont 2020.

(4)  Akce v rámci pilotního projektu „Rychlé cesty k inovacím“ budou financovány ze specifického cíle „vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích“ a z příslušných specifických cílů priority „společenské výzvy“. Bude zahájeno dostatečné množství projektů, aby bylo možné plné vyhodnocení tohoto pilotního projektu.“


PŘÍLOHA II

POKYNY PRO INVESTOVÁNÍ EFSI

1.   Oblast působnosti

Účelem pokynů pro investování je sloužit spolu s tímto nařízením jako základ, na němž bude moci investiční výbor transparentně a nezávisle rozhodnout o použití záruky EU pro operace EIB, které jsou způsobilé v rámci EFSI, v souladu s cíli a jakýmikoli dalšími příslušnými požadavky stanovenými v tomto nařízení.

Pokyny pro investování jsou založeny na zásadách stanovených v tomto nařízení, pokud jde o obecné cíle, kritéria způsobilosti, způsobilé nástroje a definici adicionality. Doplňují toto nařízení tím, že i) poskytují další pokyny ohledně způsobilosti, ii) stanoví rizikový rámec pro operace, iii) určují prahové hodnoty pro odvětvovou a zeměpisnou diverzifikaci a iv) stanoví kritéria pro posuzování příspěvku k cílům EFSI, čímž usnadňují stanovení priorit.

Tyto pokyny pro investování se vztahují pouze na operace EFSI týkající se dluhových a kapitálových nástrojů uvedených v čl. 10 odst. 2 písm. a) tohoto nařízení, a nevztahují se proto na operace EFSI týkající se nástrojů uvedených v čl. 10 odst. 2 písm. b).

2.   Způsobilé protistrany, typy projektů a nástroje

a)

Způsobilými protistranami, které mohou využívat záruku EU, jsou:

subjekty všech velikostí, včetně podniků poskytujících veřejné služby, zvláštních účelových jednotek nebo projektových společností, malých a středních podniků nebo společností se střední tržní kapitalizací;

národní podpůrné banky či instituce nebo zprostředkovatelské finanční instituce;

kapitálové/dluhové fondy a jakékoli další formy jednotek kolektivního financování;

investiční platformy;

subjekty veřejného sektoru (s územní působností či nikoli, avšak s vyloučením operací s těmito subjekty vedoucích k přímému riziku pro členský stát) a subjekty typu veřejného sektoru.

b)

Záruka EU se poskytuje přímo či nepřímo na podporu financování nových operací. V oblasti infrastruktury by měly být podpořeny investice „na zelené louce“ (tvorba aktiv). Rovněž mohou být podpořeny investice do stávajících zařízení (rozšíření a modernizace již existujících aktiv). Pravidlem je, že záruka EU se neposkytuje na podporu operací refinancování (jako je náhrada stávajících úvěrových smluv nebo jiných forem finanční podpory pro projekty, jež jsou již částečně či úplně uskutečněny), kromě výjimečných a dobře odůvodněných okolností, kdy je prokázáno, že taková transakce umožní novou investici alespoň odpovídající částce transakce, jež by splňovala kritéria způsobilosti podle článku 6 a obecné cíle podle čl. 9 odst. 2.

c)

Záruka EU podporuje celou řadu produktů, které EFSI umožní přizpůsobit se potřebám trhu a zároveň podpořit soukromé investice do projektů, aniž by vytlačovala soukromé tržní finance. V této souvislosti se očekává, že EIB poskytne v rámci EFSI finance, aby byl dosažen celkový počáteční cíl ve výši nejméně 315 000 000 000 EUR soukromých nebo veřejných investic, včetně finančních prostředků uvolněných z EIF v rámci operací EFSI týkajících se nástrojů uvedených v čl. 10 odst. 2 písm. b) a národních podpůrných bank či institucí. Způsobilé produkty zahrnují mimo jiné (1) úvěry, záruky / protizáruky, mezaninové a podřízené finance, nástroje kapitálového trhu včetně nástrojů úvěrového posílení a kapitálové nebo kvazikapitálové účasti, včetně účasti prostřednictvím národních podpůrných bank či institucí, investičních platforem nebo fondů. S cílem umožnit v této souvislosti široké řadě investorů investovat do projektů EFSI má mít EIB možnost strukturovat vhodná portfolia.

d)

Národní podpůrné banky či instituce a investiční platformy nebo fondy jsou způsobilé ke krytí zárukou EIB v rámci protizáruky záruky EU v souladu s čl. 10 odst. 2 písm. c). Cílem rozhodnutí o poskytnutí záruky EIB je mobilizovat investice na celostátní a regionální úrovni a využít doplňkovou odbornou zkušenost, specifické komparativní výhody a oblast působnosti těchto subjektů ku prospěchu EFSI iniciativy.

3.   Adicionalita

Záruka EU se poskytuje na podporu operací, které splňují kritérium adicionality, jak je stanoveno v čl. 5 odst. 1 tohoto nařízení.

Platí rovněž tyto obecné zásady:

a)

k zamezení duplicity stávajících finančních nástrojů může záruka EU doplňovat nebo posilovat či upevňovat stávající programy Unie nebo jiné zdroje financování Unie nebo společné nástroje nebo být s těmito zdroji a nástroji kombinována;

b)

v průběhu investičního období EFSI nevytěsňuje investování podporované z EFSI v zásadě používání dalších finančních nástrojů Unie;

c)

je věnována pozornost komplementaritě produktů nového okna pro infrastrukturu a inovace zaměřených na malé a střední podniky a malé společnosti se střední tržní kapitalizací se stávajícími finančními nástroji EU a s finančními nástroji EFSI v rámci nástroje pro malé a střední podniky tak, aby bylo dosaženo co nejefektivnějšího využívání finančních prostředků. Je nicméně možné kumulativní využívání nástrojů, zejména v případech, kdy obvyklá podpora nepostačuje k nastartování investování.

4.   Přidaná hodnota: přispívání k cílům EFSI

Projekty využívající záruku EU dodržují kritéria způsobilosti podle článku 6 a obecné cíle stanovené v čl. 9 odst. 2.

5.   Srovnávací přehled

Investiční výbor využívá pro zajištění nezávislého a transparentního posouzení možného využití záruky EU srovnávací přehled uvedený v článku 7.

6.   Investiční okna

a)

Dluhové a kapitálové nástroje uvedené v čl. 10 odst. 2 písm. a) se poskytují v rámci okna pro infrastrukturu a inovace, které se bude skládat z dluhového podokna a kapitálového podokna. Zařazení operací (2) do jednoho ze dvou podoken je založeno na systému klasifikace úvěrů EIB a jejím standardním posouzení rizik a bude se řídit pokyny řídícího výboru.

b)

Okno pro infrastruktury a inovace – dluhové podokno

Pro operace dluhového typu provede EIB standardní posouzení rizik včetně výpočtu pravděpodobnosti selhání a míry zpětného získání prostředků. Na základě těchto parametrů kvantifikuje EIB riziko pro každou operaci. Tento výpočet bude proveden bez zohlednění záruky EU, tak aby odrážel celkové riziko transakce.

Každá operace dluhového typu obdrží klasifikaci rizika (klasifikace úvěrové transakce) jako v systému klasifikace úvěrů EIB. Informace o úvěrové klasifikaci se zařadí do projektové dokumentace k transakcím investičního výboru s rizikovějším profilem, než mají projekty podporované běžnými operacemi EIB, jež jsou uvedeny jako zvláštní činnosti ve smyslu článku 16 statutu EIB a v pokynech pro politiku úvěrového rizika EIB. Operace podporované zárukou EU se typicky vyznačují rizikovějším profilem než běžné operace EIB, a spadají tedy do zvláštních činností. Transakce s lepší úvěrovou klasifikací mohou být zařazeny do portfolia EFSI, pokud je jasně prokázána jejich vysoká přidaná hodnota a jejich zařazení je v souladu s kritériem adicionality.

Projekty musí být ekonomicky životaschopné a technicky proveditelné a financování EIB musí být strukturováno v souladu se zásadami řádné bankovní praxe a musí být v souladu se zásadami řízení vysokých rizik stanovenými EIB v jejích interních pokynech. Veškeré relevantní informace se zpřístupní členům řídící rady a členům investičního výboru.

Produkty dluhového typu jsou oceňovány v souladu s úvěrovou metodikou EIB.

c)

Okno pro infrastrukturu a inovace – podokno kapitálového typu

Pro operace kapitálového typu může být záruka EU používána na podporu přímého investování do jednotlivých společností nebo projektů (přímé investice kapitálového typu) nebo financování do fondů nebo analogických portfoliových rizik (portfolio kapitálového typu), pokud EIB investuje na základě rovných podmínek rovněž na své vlastní riziko. Zda operace nese či nenese kapitálová rizika, bez ohledu na jejich právní formu a nomenklaturu, se stanoví na základě standardního posouzení EIB.

Operace EIB kapitálového typu jsou prováděny v souladu s vnitřními pravidly a postupy EIB. Veškeré relevantní informace týkající se posuzování operace jsou zpřístupněny členům řídící rady a členům investičního výboru.

Investice kapitálového typu se oceňují v souladu s trhem a při absenci trhu se použije testování trhu nebo referenční srovnávání.

7.   Expoziční limity pro jednotlivé kategorie rizik

a)

Expoziční limity pro jednotlivé kategorie zvláštních činností klesají s rostoucí úrovní rizika, jak je vyjádřeno v klasifikaci úvěrových transakcí. Tyto limity jsou tak obecně vyšší pro rizika dluhového typu než pro rizika kapitálového typu.

b)

S ohledem na možnost úvěrového posílení, již poskytuje záruka EU, budou expoziční limity, které EIB stanoví pro EFSI, vyšší než ekvivalentní limity v rámci vlastního rizikového podnikání EIB. Členové řídící rady a investičního výboru obdrží podrobný přehled limitů rizik EFSI. Řídící rada pravidelně dohlíží nad vývojem rizikového profilu portfolia EFSI a v případě potřeby přijímá vhodná opatření.

c)

Transakce s vyššími částkami, než jsou konkrétní limity EFSI, mohou být zařazeny do portfolia EFSI výjimečně, se souhlasem řídící rady, je-li jasně prokázána jejich adicionalita a přidaná hodnota a pokud není pravděpodobné, že jejich zařazení ohrozí celkový cíl dosažení dané rizikové úrovně portfolia na konci počátečního investičního období.

8.   Odvětvová a zeměpisná diverzifikace

EFSI se řídí poptávkou, avšak je zaměřen na podporu způsobilých projektů v rámci Unie i přeshraničních projektů, na něž se vztahuje článek 8 tohoto nařízení, bez jakéhokoli odvětvového nebo zeměpisného předurčení. Je třeba však co nejvíce usilovat o to, aby byla ke konci počátečního investičního období pokryta široká řada odvětví, a regionů a je třeba se vyhnout nadměrné odvětvové nebo zeměpisné koncentraci.

a)   Odvětvová koncentrace

S cílem řídit odvětvovou diverzifikaci a koncentraci portfolia EFSI stanoví řídící rada orientační limity koncentrace s ohledem na objem operací podporovaných zárukou EU na konci počátečního investičního období. Orientační limity koncentrace se zveřejní.

Řídící rada může po konzultaci s investičním výborem rozhodnout o změně těchto orientačních limitů. V tomto případě řídící rada písemně vysvětlí své rozhodnutí Evropskému parlamentu a Radě.

b)   Zeměpisná koncentrace

Operace podporované EFSI nesmějí být na konci počátečního investičního období koncentrovány na konkrétní území. Řídící rada za tímto účelem přijme orientační pokyny pro zeměpisnou diverzifikaci a koncentraci. Řídící rada může po konzultaci s investičním výborem rozhodnout o změně těchto orientačních limitů. Řídící rada písemně vysvětlí své rozhodnutí týkající se orientačních limitů Evropskému parlamentu a Radě. EFSI by se měl zaměřovat na pokrytí všech členských států.


(1)  Nejde o vyčerpávající výčet produktů, jež mohou být prostřednictvím EFSI nabídnuty.

(2)  Termín operace se vztahuje na přímé investování do projektu (dluhové nebo kapitálové) i na „operaci“ (projekty, programy nebo nástroje) s finančním nebo jiným zprostředkovatelem, avšak nikoli, aby se vyloučily jakékoli pochyby, na vlastní projekty podporované takovou zprostředkovanou operací.


 

1.   Společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise k rozdělení rozpočtu programu Horizont 2020

„Evropský parlament, Rada a Komise se dohodly, že k financování EFSI nebudou použity následující rozpočtové položky: "Posílení hraničního výzkumu v Evropské radě pro výzkum", "Akce Marie Curie-Skłodowská" a „Šíření excelence a rozšiřování účasti“. Zbývající částka pocházející z dodatečného využití rozpětí ve srovnání s návrhem Komise bude vrácena do ostatních rozpočtových položek programu Horizont 2020 v poměru ke snížením, která navrhuje Komise. Orientační rozdělení je stanoveno v příloze I nařízení o EFSI.“

2.   Prohlášení Komise k návrhu rozpočtu na rok 2016

„Komise posoudí, jak by příspěvky do EFSI z jednotlivých rozpočtových položek programu Horizont 2020 mohly ovlivnit účinné uplatňování příslušných programů, a v případě potřeby navrhne změnu návrhu souhrnného rozpočtu Unie na rok 2016 s cílem upravit rozdělení rozpočtových položek programu Horizont 2020.“

3.   Prohlášení Komise ke svému posuzování jednorázových příspěvků v rámci iniciativy EFSI pro účely uplatňování Paktu o stabilitě a růstu

„Aniž jsou dotčeny pravomoci Rady při uplatňování pravidel Paktu o stabilitě a růstu, jednorázové příspěvky členských států, a to buď členského státu samotného, nebo národních podpůrných bank klasifikovaných v sektoru vládních institucí nebo jednajících jménem členského státu, do EFSI nebo do tematických investičních platforem či investičních platforem pro více zemí zřízených pro účely provádění investičního plánu by se měly v zásadě považovat za jednorázová opatření ve smyslu článku 5 nařízení Rady (ES) č. 1466/97 a článku 3 nařízení Rady (ES) č. 1467/97.“


Top