20.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 347/671

(1)

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Budoucnost SZP do roku 2020: Řešení problémů v oblasti potravin a přírodních zdrojů a územní problematiky“ se zabývá potenciálními úkoly, cíli a směry společné zemědělské politiky (SZP) po roce 2013. S ohledem na diskusi o tomto sdělení by SZP měla být s účinkem od 1. ledna 2014 reformována. Tato reforma by měla zahrnovat všechny hlavní nástroje SZP, včetně nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 (5). Vzhledem k oblasti působnosti reformy je vhodné uvedené nařízení zrušit a nahradit je novým nařízením o jednotné společné organizaci trhů se zemědělskými produkty. Reforma by také měla co nejvíce harmonizovat, zefektivnit a zjednodušit ustanovení, zejména ustanovení týkající se více než jednoho zemědělského odvětví, a to i tak, že zajistí, aby jiné než podstatné prvky opatření mohla Komise přijímat prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci.

(2)

Toto nařízení by mělo obsahovat všechny základní prvky společné organizace trhů se zemědělskými produkty.

(3)

Nařízení by se mělo vztahovat na všechny zemědělské produkty uvedené v příloze I Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) (společně dále jen „Smlouvy“), aby se zajistila existence společné organizace trhů se všemi těmito produkty, jak vyžaduje čl. 40 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.

(4)

Mělo by být jasně stanoveno, že nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 (6) a ustanovení podle něj přijatá by se měly v zásadě vztahovat na opatření stanovená tímto nařízením. Zejména nařízení (EU) č. 1306/2013 obsahuje ustanovení k zajištění dodržování povinností vyžadovaných ustanoveními SZP, včetně kontrol a uplatňování správních opatření a správních sankcí v případě nedodržování povinností, a pravidla týkající se skládání a uvolňování jistot a vracení neoprávněně vyplacených částek.

(5)

Podle čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování EU přijme Rada opatření týkající se stanovení cen, dávek, podpor a množstevních omezení. V případech, kdy se použije čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování EU, by toto nařízení mělo z důvodu jasnosti výslovně odkazovat na skutečnost, že Rada přijme opatření na tomto právním základě.

(6)

Za účelem doplnění nebo změny jiných než podstatných prvků tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(7)

V tomto nařízení by měly být stanoveny některé definice týkající se některých odvětví. Aby byly zohledněny zvláštní vlastnosti odvětví rýže, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o změnu definic týkajících se odvětví rýže v rozsahu nezbytném k aktualizaci těchto definic s ohledem na vývoj na trhu.

(8)

Toto nařízení odkazuje na popis produktů a na čísla nebo položky kombinované nomenklatury. Změny nomenklatury společného celního sazebníku mohou v budoucnosti vyžadovat technické úpravy tohoto nařízení. Za účelem zohlednění těchto změn by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o provádění nezbytných technických úprav. V zájmu jasnosti a jednoduchosti by nařízení Rady (EHS) č. 234/79 (7), které v současné době stanoví tuto pravomoc, mělo být zrušeno a pravomoc zahrnuta do tohoto nařízení.

(9)

V případě obilovin, rýže, cukru, sušených krmiv, osiv, vína, olivového oleje a stolních oliv, lnu a konopí, ovoce a zeleniny, výrobků z ovoce a zeleniny, banánů, mléka a mléčných výrobků a bource morušového by měly být stanoveny hospodářské roky, které by měly být co nejvíce přizpůsobeny biologickým produkčním cyklům každého z těchto produktů.

(10)

Ke stabilizaci trhů a zajištění přiměřené životní úrovně zemědělců byl vytvořen rozlišený režim podpory trhu v různých odvětvích a zavedeny režimy přímých podpor s ohledem na různé potřeby v každém z těchto odvětví a na jejich vzájemnou závislost. Tato opatření mají podobu veřejné intervence nebo vyplácení podpory soukromého skladování. Je třeba nadále zachovat opatření podpory trhu, která by však měla být zefektivněna a zjednodušena.

(11)

Je třeba stanovit stupnice Unie pro klasifikaci, označování a obchodní úpravu jatečně upravených těl v odvětví hovězího, telecího, vepřového a skopového a kozího masa pro účely zaznamenávání cen a uplatňování intervenčních opatření v uvedených odvětvích. Tyto stupnice Unie navíc přispívají k větší transparentnosti trhu.

(12)

Z důvodů jasnosti a transparentnosti by ustanovení týkající se veřejné intervence měla mít společnou osnovu, měla by však dále sledovat politiku, jíž se řídí jednotlivá odvětví. Proto je třeba rozlišovat mezi referenčními prahovými hodnotami a cenami intervenčními, které je třeba definovat. Při tom je třeba vyjasnit, že pouze ceny v rámci veřejné intervence odpovídají uplatněným regulovaným cenám uvedeným příloze 3 bodu 8 první větě Dohody WTO o zemědělství (tj. podpora tržní ceny). V této souvislosti by mělo být jasné, že tržní intervence může mít podobu veřejné intervence i jiných forem intervence, při kterých se nevyužívají předem stanovené cenové indikace.

(13)

S ohledem na praxi a zkušenosti z předchozích společných organizací trhů by systém veřejných intervencí pro každé dotčené odvětví měl být odpovídajícím způsobem k dispozici během určitých období roku a během těchto období by měl být otevřen buď trvale, nebo v závislosti na tržních cenách.

(14)

Cena v rámci veřejné intervence by měla sestávat z pevně stanovené ceny pro určitá množství některých produktů a v jiných případech by měla záviset na nabídkovém řízení a vycházet z praxe a zkušeností z předchozích společných organizací trhů.

(15)

Toto nařízení by mělo stanovit možnost nakládání s produkty nakoupenými v rámci veřejné intervence. Tato opatření by měla být přijata takovým způsobem, aby nedocházelo k narušení trhu a aby byl zajištěn rovný přístup ke zboží a rovné zacházení s kupujícími.

(16)

Stávající režim rozdělování potravin nejchudším osobám v Unii přijatý v rámci SZP by měl být předmětem samostatného nařízení, jehož přijetím se zohledňují cíle sociální soudržnosti režimu. V tomto nařízení by nicméně mělo být uvedeno ustanovení, které umožní nakládání s produkty v držení v rámci veřejné intervence tím, že budou dány k dispozici tomuto režimu.

(17)

Může nastat situace, kdy s cílem zajistit rovnováhu na trhu a stabilizovat tržní ceny bude třeba poskytnout podporu soukromého skladování určitých zemědělských produktů. V zájmu zajištění transparentnosti trhu by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o stanovení podmínek, za kterých může Komise s ohledem na situaci na trhu o poskytnutí podpory soukromého skladování rozhodnout.

(18)

S cílem zajistit, aby produkty nakoupené v rámci veřejné intervence nebo produkty, na něž se vztahuje podpora soukromého skladování, byly vhodné pro dlouhodobé skladování a byly řádné a uspokojivé obchodní jakosti, a s cílem zohlednit zvláštní vlastnosti různých odvětví v zájmu zajištění nákladově účinného fungování veřejné intervence a soukromého skladování by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o stanovení požadavků a podmínek, jež musí tyto produkty splňovat z hlediska jakosti a způsobilosti, kromě požadavků stanovených tímto nařízením.

(19)

S cílem zohlednit zvláštní vlastnosti odvětví obilovin a neloupané rýže by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o stanovení kritérií jakosti týkajících se nákupu a prodeje těchto produktů.

(20)

S cílem zajistit odpovídající skladovací kapacitu a účinnost systému veřejné intervence z hlediska nákladové efektivity, distribuce a přístupu hospodářských subjektů a s cílem zachovat jakost produktů nakoupených v rámci veřejné intervence pro jejich uvolnění na konci doby uskladnění by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o požadavky, které mají splňovat sklady v případě všech produktů, na něž se vztahuje veřejná intervence, pravidla pro skladování produktů v členském státě či mimo členský stát, který je odpovědný za tyto produkty a nakládání s nimi s ohledem na cla a další částky, které se poskytují, nebo poplatky, které se vybírají v rámci SZP.

(21)

Aby bylo možné zajistit žádoucí účinek soukromého skladování na trhy, měla by na Komisi být přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o pravidla a podmínky použitelné v případech, kdy je skladované množství nižší než smluvně stanovené množství; pokud jde o podmínky pro poskytování zálohy a podmínky pro opětovné uvedení na trh nebo uvolnění produktů, které jsou předmětem smluv o soukromém skladování.

(22)

Aby se zajistilo řádné fungování systémů veřejné intervence a soukromého skladování, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o stanovení používání nabídkového řízení a stanovení dodatečných podmínek, které musí hospodářské subjekty splnit; a požadavek, aby hospodářské subjekty složily jistotu.

(23)

S cílem zohlednit technický vývoj a potřeby odvětví hovězího a telecího masa, vepřového masa, skopového a kozího masa, jakož i potřebu standardizovat obchodní úpravu různých produktů pro účely zlepšení transparentnosti trhu, zaznamenávání cen a uplatňování tržních intervenčních opatření by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o úpravu a aktualizaci stupnic Unie pro klasifikaci jatečně upravených těl v těchto odvětvích, jakož i pokud jde o stanovení některých dalších souvisejících ustanovení a odchylek.

(24)

Měla by být podporována spotřeba ovoce a zeleniny, jakož i mléka a mléčných výrobků u dětí ve školním věku s cílem trvale zvyšovat podíl těchto produktů v jídelníčku dětí v době, kdy se utvářejí jejich stravovací návyky, a přispět tak k dosažení cílů SZP, zejména ke stabilizaci trhů a zajištění dostupnosti současných i budoucích dodávek. Proto by měla být prosazována podpora Unie zaměřená na financování či spolufinancování dodávek těchto produktů dětem ve vzdělávacích zařízeních.

(25)

V zájmu zajištění řádného rozpočtového řízení režimů by měla být zavedena vhodná ustanovení pro projekty Unie zaměřené na dodávání ovoce a zeleniny a mléka do škol. Podpora Unie by neměla být použita jako náhrada financování stávajících vnitrostátních projektů, v jejichž rámci je do škol dodáváno ovoce a zelenina a mléko. S ohledem na rozpočtová omezení by členské státy přesto měly mít možnost nahradit své finanční příspěvky na tyto projekty příspěvky ze soukromého sektoru. K zajištění účinnosti projektů zaměřených na dodávání ovoce a zeleniny do škol mohou být nezbytná doprovodná opatření, na která by členské státy měly mít možnost poskytovat vnitrostátní podporu. Členské státy účastnící se těchto projektů by měly veřejně informovat o subvenční úloze podpory Unie.

(26)

S cílem podporovat zdravé stravovací návyky dětí a zajistit, aby podpora byla zaměřena na děti, které pravidelně navštěvují vzdělávací zařízení spravovaná nebo uznaná členskými státy, by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat v souvislosti s projektem Ovoce a zelenina do škol určité akty, pokud jde o dodatečná kritéria související se zaměřením podpory, schvalování a výběr žadatelů o podporu a pokud jde o vypracování celostátních nebo regionálních strategií a o doprovodná opatření.

(27)

S cílem zajistit účinné a cílené využívání finančních prostředků Unie by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat v souvislosti s projektem Ovoce a zelenina do škol určité akty, pokud jde o metodu pro přerozdělování podpory mezi členské státy na základě obdržených žádostí o podporu, náklady způsobilé pro podporu Unie, včetně možnosti stanovení celkového stropu těchto nákladů, a povinnost členských států sledovat a hodnotit účinnost svých projektů zaměřených na dodávání ovoce a zeleniny do škol.

(28)

S cílem podpořit informovanost o projektu zaměřeném na dodávání ovoce a zeleniny do škol by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, které by členským státům zapojeným do projektu dodávek ovoce a zeleniny do škol ukládaly povinnost veřejně informovat o subvenční úloze podpory Unie.

(29)

S cílem zohlednit vývoj vzorců spotřeby mléka a mléčných výrobků, inovace a vývoj na trhu s mléčnými výrobky, dostupnost výrobků na jednotlivých trzích Unie a výživové aspekty by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat v souvislosti s projektem Mléko do škol určité akty, pokud jde o: produkty, které jsou způsobilé pro tento projekt; vnitrostátní nebo regionální strategie členských států, včetně případných doprovodných opatření; a sledování a hodnocení uvedeného projektu.

(30)

S cílem zajistit způsobilost vhodných příjemců a žadatelů pro obdržení podpory Unie a účinné a účelné využívání této podpory by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o pravidla týkající se příjemců a žadatelů způsobilých pro danou podporu, požadavek, aby žadatelé byli schvalováni členskými státy, a používání mléka a mléčných výrobků při přípravě jídel ve vzdělávacích zařízeních.

(31)

S cílem zajistit, aby žadatelé o podporu dodržovali své povinnosti, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o požadavek složení jistoty v případě vyplacení zálohy na podporu.

(32)

S cílem podpořit informovanost o projektu Mléko do škol by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o podmínky, za nichž mají členské státy informovat veřejnost o své účasti v uvedeném projektu a o skutečnosti, že se jedná o projekt dotovaný Unií.

(33)

S cílem zajistit, aby se podpora odrazila v ceně výrobků, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o zavedení sledování cen v rámci projektu Mléko do škol.

(34)

Finanční prostředky Unie jsou nezbytné jako motivace pro uznané organizace producentů, sdružení organizací producentů nebo mezioborové organizace k vypracování pracovních programů určených ke zkvalitnění produkce olivového oleje a stolních oliv a jejich uvádění na trh. V tomto ohledu by toto nařízení mělo stanovit, že podpora Unie má být přidělována podle důležitosti opatření prováděných v rámci dotyčných pracovních programů. Spolufinancování by však mělo být omezeno v zájmu zlepšení účinnosti těchto programů.

(35)

S cílem zajistit účinné a účelné využívání podpory Unie poskytované organizacím producentů, sdružením organizací producentů nebo mezioborovým organizacím v odvětví olivového oleje a stolních oliv za účelem zkvalitnění produkce olivového oleje a stolních oliv by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o konkrétní opatření, která mohou být financována prostřednictvím podpory Unie, a činnosti a náklady, které takto financovány být nemohou; minimální přidělení finančních prostředků Unie konkrétním oblastem; požadavek na složení jistoty; a kritéria, která mají členské státy zohlednit při výběru a schvalování pracovních programů.

(36)

Toto nařízení by mělo rozlišovat mezi ovocem a zeleninou na jedné straně, mezi které patří ovoce a zelenina určené pro přímou spotřebu a ovoce a zelenina určené pro zpracování, a na druhé straně výrobky z ovoce a zeleniny. Pravidla pro provozní fondy, operační programy a finanční pomoc Unie by se měla vztahovat pouze na ovoce a zeleninu první kategorie, přičemž by se s oběma typy ovoce a zeleniny této kategorie mělo nakládat obdobným způsobem.

(37)

Produkce ovoce a zeleniny je nepředvídatelná a produkty se rychle kazí. I omezené přebytky mohou výrazným způsobem narušit trh. Proto by měla být stanovena opatření pro řešení krizí, která by měla být i nadále začleňována do operačních programů.

(38)

Produkce ovoce a zeleniny a jejich uvádění na trh by měly plně zohledňovat otázky životního prostředí, včetně pěstitelských postupů, nakládání s odpadovým materiálem a likvidace produktů stažených z trhu, zejména pokud jde o ochranu jakosti vod, zachování biologické rozmanitosti a udržování krajiny.

(39)

Podpora pro zřizování seskupení producentů by měla být poskytována všem odvětvím ve všech členských státech v rámci politiky rozvoje venkova. Zvláštní podpora v odvětví ovoce a zeleniny by proto měla být ukončena.

(40)

Za účelem přenesení větší odpovědnosti na organizace producentů v odvětví ovoce a zeleniny a jejich sdružení při přijímání rozhodnutí ve finanční oblasti a v zájmu lepšího přizpůsobení veřejných prostředků, jež jsou jim přidělovány, budoucím požadavkům, by měly být stanoveny podmínky, za jakých mohou být tyto prostředky využívány. Jedním z vhodných řešení je spolufinancování provozních fondů vytvořených organizacemi producentů a jejich sdruženími. Ve zvláštních případech by měly být povoleny další možnosti financování. Provozní fondy by se měly použít pouze k financování operačních programů v odvětví ovoce a zeleniny. Za účelem kontroly výdajů Unie by měl být stanoven strop podpory poskytované organizacím producentů a jejich sdružením, které provozní fondy zřizují.

(41)

V regionech se slabou organizací produkce v odvětví ovoce a zeleniny by mělo být umožněno poskytování dodatečných vnitrostátních finančních příspěvků. V případě členských států, které jsou z hlediska struktur obzvláště znevýhodněny, by tyto příspěvky měly být uhrazeny Unií.

(42)

S cílem zajistit účinnou, cílenou a udržitelnou podporu organizací producentů a jejich sdružení v odvětví ovoce a zeleniny by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o provozní fondy a operační programy, vnitrostátní rámec a vnitrostátní strategii pro operační programy týkající se povinnosti sledovat a hodnotit účinnost vnitrostátního rámce a vnitrostátních strategií; finanční podporu Unie; opatření pro předcházení krizím a jejich řešení a vnitrostátní finanční podporu.

(43)

Je důležité stanovit podpůrná opatření v odvětví vína na posílení konkurenčních struktur. Uvedená opatření by měla být vymezena a financována Unií, ale členské státy by si měly samy zvolit vhodný soubor opatření uspokojující potřeby jejich regionálních subjektů, případně s ohledem na jejich zvláštnosti, a začlenit je do vnitrostátních programů podpory. Za provádění těchto programů by měly být odpovědné členské státy.

(44)

Jedním z klíčových opatření způsobilých pro vnitrostátní programy podpory by měla být propagace vín Unie a jejich uvádění na trh. Prodejnost a konkurenceschopnost výrobků z révy vinné zhotovených v Unii může zvýšit podpora inovací. Nadále by se měla financovat restrukturalizace a přeměna vinic, a to z důvodu jejich pozitivních strukturálních účinků na odvětví vína. Podpora by měla být dostupná rovněž pro investice v odvětví vína, které směřují ke zlepšení hospodářské výkonnosti podniků. Podpora pro destilaci vedlejších výrobků by měla být opatřením, které je k dispozici členským státům, které chtějí tento nástroj použít k zajištění jakosti vína a zároveň chránit životní prostředí.

(45)

Preventivní opatření, jako je pojištění sklizně, vzájemné fondy a zelená sklizeň, by měla být způsobilá pro podporu v rámci programů na podporu odvětví vína, aby se podpořil odpovědný přístup ke krizovým situacím.

(46)

Ustanovení o podpoře pěstitelům révy přidělením platebních nároků podle rozhodnutí členských států byla s konečnou platností zavedena od rozpočtového roku 2015 v souladu s článkem 103n nařízení (ES) č. 1234/2007 a za podmínek stanovených v uvedeném ustanovení.

(47)

S cílem zajistit, aby programy členských států na podporu odvětví vína splnily svůj účel a aby finanční prostředky Unie byly účinně a efektivně využívány, by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o pravidla týkající se odpovědnosti za výdaje mezi datem, kdy Komise obdrží programy podpory a jejich změny, a datem jejich použitelnosti, pravidla týkající se obsahu programů podpory a výdajů, administrativních nákladů a nákladů na zaměstnance a operací, které lze zahrnout do programů podpory členských států, a podmínek a možnosti, pokud jde o provádění plateb prostřednictvím zprostředkovatelů v případě podpory pojištění sklizně; pravidla týkající se požadavku na složení jistoty v případě vyplacení zálohy; pravidla týkající se používání určitých pojmů; pravidla týkající se stanovení stropu výdajů na opětovnou výsadbu vinic ze zdravotních nebo fytosanitárních důvodů; pravidla týkající se zamezení dvojímu financování projektů; pravidla týkající se podmínek, za kterých producenti stáhnou vedlejší výrobky pocházejí z vinifikace, výjimek z této povinnosti, aby se zabránilo dodatečné administrativní zátěži, a pravidla týkající se dobrovolné certifikace lihovarů; jakož i pravidla, která členským státům umožňují stanovit podmínky pro řádné fungování podpůrných opatření.

(48)

Včelařství se vyznačuje různorodostí podmínek produkce a výnosů a rozptýlením a rozmanitostí hospodářských subjektů, a to jak v oblasti produkce, tak i v jednotlivých fázích uvádění na trh. Kromě toho je vzhledem k rostoucímu dopadu některých nákaz včel a zejména k současnému rozšíření varroázy v řadě členských států v posledních letech a vzhledem k problémům, které tato nákaza způsobuje při produkci medu, nadále nezbytný zásah Unie, protože varroázu nelze úplně vymýtit a je třeba ji tlumit schválenými prostředky. Vzhledem k těmto okolnostem a s cílem zlepšit produkci a uvádění včelařských produktů na trh v Unii by měly být vnitrostátní programy pro toto odvětví vypracovávány každé tři roky ve snaze zlepšit obecné podmínky produkce včelařských produktů a jejich uvádění na trh. Na financování těchto vnitrostátních programů by se měla podílet Unie.

(49)

Opatření, která mohou být zahrnuta do včelařských programů, je třeba upřesnit. S cílem zajistit přizpůsobení režimu podpory Unie nejnovějšímu vývoji a s cílem zajistit účinnost opatření obsažených ve včelařských programech při zlepšování obecných podmínek produkce včelařských produktů a jejich uvádění na trh by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o aktualizaci seznamu přizpůsobením stávajících opatření nebo doplněním nových opatření.

(50)

Pro zajištění účinného a účelného využívání finančních prostředků Unie určených pro včelařství by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o zamezení dvojímu financování mezi programy členských států v oblasti včelařství a rozvoje venkova a o základ pro přidělování finančního příspěvku Unie každému zúčastněnému členskému státu.

(51)

V souladu s nařízením Rady (ES) č. 73/2009 (8) byly platby pro chmel od 1. ledna 2010 odděleny. Aby mohly organizace producentů chmele pokračovat ve své činnosti jako doposud, mělo by být přijato zvláštní ustanovení pro rovnocenné částky, jež budou využity v dotčených členských státech pro stejné činnosti. S cílem zajistit, aby tato podpora sloužila k financování cílů organizací producentů uvedených v tomto nařízení, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o žádosti o podporu, pravidla týkající se způsobilých chmelových ploch a výpočet částek podpory.

(52)

Podpora Unie pro chov bource morušového by měla být oddělena a začleněna do systému přímých plateb v návaznosti na přístup k podporám v jiných odvětvích.

(53)

Podpora pro odstředěné mléko a sušené odstředěné mléko vyrobené v Unii a určené ke krmným účelům a ke zpracování na kasein a kaseináty se neukázala být pro podporu trhu účinná, a měla by proto být ukončena, a to spolu s pravidly týkajícími se použití kaseinu a kaseinátů při výrobě sýrů.

(54)

Rozhodnutí ukončit přechodný zákaz výsadby révy na úrovni Unie je odůvodněno dosažením hlavních cílů reformy organizace trhu s vínem v rámci Unie z roku 2008, a to zejména ukončení dlouhodobého strukturálního přebytku produkce vína a postupné zlepšování konkurenceschopnosti a tržní orientace odvětví vína v Unii. Tento pozitivní vývoj byl umožněn výrazným zmenšením plochy vinic v Unii, dále skutečností, že méně konkurenceschopní producenti opustili trh a postupným ukončováním určitých opatření na podporu trhu, která odstranila investiční pobídky, jež nebyly z ekonomického hlediska přijatelné. Díky omezení kapacity dodávek a podpoře strukturálních opatření a vývozu vín bylo možné lépe přizpůsobit klesající poptávku na úrovni Unie, která je zapříčiněna postupným poklesem spotřeby vína v tradičních producentských členských státech.

(55)

Nicméně postupné zvyšování poptávky, jež se na světovém trhu podle předpokladů projeví, je motivací ke zvýšení kapacity nabídky, a tedy k výsadbě nových vinic v příštích deseti letech. Ačkoliv by se mělo usilovat o naplnění klíčového cíle, kterým je zvyšování konkurenceschopnosti Unie v odvětví vína, aby nedošlo ke ztrátě podílu na světovém trhu, příliš rychlý nárůst výsadby nové révy v reakci na předpokládaný vývoj mezinárodní poptávky může ve střednědobém horizontu opět vést k přílišnému zvýšení kapacity nabídky a mít v určitých oblastech produkce vína případné sociální a environmentální dopady. Aby se zajistil přiměřený nárůst výsadby révy v období let 2016 až 2030, měl by být na úrovni Unie zaveden nový systém, kterým se tato výsadba bude řídit, formou systému povolení pro výsadbu révy.

(56)

Tento nový systém umožní udělovat producentům povolení pro výsadbu révy, která pro ně nebudou spojena s žádnými náklady a jejichž platnost by v případě nevyužití měla po třech letech skončit. Tím by se podpořilo přímé a rychlé využívání povolení těmi producenty vína, kterým byla udělena, a zabránilo by se tak spekulacím.

(57)

Nárůst výsadby nové révy by se měl odehrávat v rámci určitého ochranného mechanismu na unijní úrovni, který bude založen na povinnosti členských států uvolnit každoročně takový počet povolení pro novou výsadbu, který bude odpovídat 1 % plochy osazené révou, a zároveň zajistí určitou flexibilitu, aby bylo možné reagovat na specifické podmínky každého členského státu. Členské státy by měly mít možnost na základě objektivních a nediskriminujících důvodů rozhodnout o vyčlenění menších ploch na vnitrostátní nebo regionální úrovni, včetně na úrovni ploch způsobilých pro zvláštní chráněná označení původu a chráněná zeměpisná označení, a zároveň zaručit, že stanovená omezení jsou vyšší než 0 % a nejsou příliš omezující, vzhledem ke sledovaným cílům.

(58)

S cílem zajistit, aby povolení byla udělována nediskriminujícím způsobem, je třeba stanovit určitá kritéria, a to zejména v případě, kdy celkový počet hektarů, na které producenti podali žádost, převyšuje celkový počet hektarů, které byly poskytnuty k dispozici tím, že pro ně členské státy poskytly povolení.

(59)

Pokud producenti vyklučí stávající vinice, mělo by jim být povolení uděleno automaticky, a to po předložení žádosti a nezávisle na ochranném mechanismu pro novou výsadbu, neboť tak nedochází k celkovému zvětšení rozlohy ploch, na nichž se réva pěstuje. V určitých oblastech způsobilých k výrobě vína s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením by členské státy měly mít možnost omezit udělování těchto povolení pro opětovnou výsadbu na základě doporučení uznávaných a reprezentativních profesních organizací.

(60)

Tento nový systém povolení pro výsadbu révy by se neměl vztahovat na členské státy, které přechodný režim práv Unie na výsadbu neuplatňují, a v případě členských států, v nichž se práva na výsadbu uplatňují, avšak plocha pro výsadbu révy se nachází pod určitou hranicí, by měl být tento systém dobrovolný.

(61)

V zájmu zajištění plynulého přechodu z předcházejícího režimu práv na výsadbu na nový systém by měla být stanovena přechodná ustanovení, zvláště aby se předešlo nadměrné výsadbě před zahájením nového systému. Členským státům by měla být ponechána určitá flexibilita pro rozhodnutí o lhůtě pro předložení žádostí o přeměnu práv na výsadbu na povolení v období od 31. prosince 2015 do 31. prosince 2020.

(62)

V zájmu zajištění harmonizovaného a účinného provádění nového systému povolení pro výsadbu révy by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o podmínky, za nichž lze určité vinice ze systému vyjmout, pravidla týkající se způsobilostních a prioritních kritérií, doplnění způsobilostních a prioritních kritérií, souběžnou existenci vinic určených k vyklučení s nově vysazenými vinicemi a podmínky, za nichž členské státy mohou udělování povolení k opětovné výsadbě omezit.

(63)

Kontrola nepovolené výsadby by se měla provádět účinným způsobem, aby se zajistilo dodržování pravidel nového systému.

(64)

Použití norem pro uvádění zemědělských produktů na trh může přispět ke zlepšení hospodářských podmínek produkce a uvádění na trh a k jakosti těchto produktů. Použití těchto norem je proto v zájmu producentů, obchodníků i spotřebitelů.

(65)

S ohledem na sdělení Komise o politice jakosti zemědělských produktů a následné debaty je vhodné zachovat obchodní normy podle odvětví nebo produktů, aby se zohlednila očekávání spotřebitelů a přispělo ke zlepšování hospodářských podmínek pro produkci zemědělských produktů a jejich uvádění na trh a k jejich jakosti.

(66)

Pro obchodní normy by měly být stanoveny horizontální právní předpisy.

(67)

Obchodní normy by měly být rozděleny na závazná pravidla pro konkrétní odvětví nebo produkty a na nepovinné vyhrazené údaje, které se stanoví podle odvětví či produktu.

(68)

Obchodní normy by se měly v zásadě vztahovat na všechny dotčené zemědělské produkty uváděné v Unii na trh.

(69)

V tomto nařízení by měl být uveden seznam odvětví a produktů, na něž se obchodní normy mohou vztahovat. S cílem zohlednit očekávání spotřebitelů a potřebu zlepšit jakost zemědělských produktů a hospodářské podmínky jejich produkce a jejich uvádění na trh by však měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o změnu tohoto seznamu, a to za přísných podmínek.

(70)

S cílem zohlednit očekávání spotřebitelů a zlepšit hospodářské podmínky produkce některých zemědělských produktů a jejich uvádění na trh, jakož i jejich jakost, a s cílem přizpůsobit se neustále se měnícím tržním podmínkám, vyvíjející se poptávce spotřebitelů a vývoji příslušných mezinárodních norem a s cílem zabránit vytváření překážek pro inovaci produktů by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o přijímání obchodních norem podle jednotlivých odvětví či produktů ve všech stádiích uvádění na trh, a rovněž pokud jde o odchylky od těchto norem a výjimky z nich. Obchodní normy by měly zohledňovat mimo jiné přirozené a podstatné vlastnosti dotčených produktů, a neměly by proto být příčinou podstatných změn v běžném složení dotčeného produktu. Obchodní normy by rovněž měly brát v úvahu případné riziko, že spotřebitelé mohou být na základě svého očekávání a dojmu, který v nich daný produkt vyvolá, uvedeni v omyl. Žádná odchylka od norem ani výjimka z nich by neměly představovat dodatečné náklady, které mají nést pouze zemědělci.

(71)

Obchodní normy by měly zajistit, aby se na trh snadno dodávaly produkty standardizované a uspokojivé jakosti, a měly by se týkat především technických definic, klasifikace, obchodní úpravy, značení a označování, balení, metody produkce, ošetření, skladování, dopravy, souvisejících správních dokladů, certifikace a lhůt, omezení v oblasti využití produktů a nakládání s nimi.

(72)

S ohledem na zájem producentů sdělovat informace o vlastnostech produktů a povaze hospodaření a na zájem spotřebitelů obdržet přiměřené a transparentní informace o produktech by mělo být možné určit místo hospodaření nebo místo původu podle jednotlivých případů na odpovídajícím zeměpisném základě, a to při zohlednění zvláštních vlastností určitých odvětví, především pokud jde o zpracované zemědělské produkty.

(73)

Je třeba stanovit zvláštní pravidla pro produkty dovezené ze třetích zemí, pokud vnitrostátní předpisy platné ve třetích zemích odůvodňují odchylky od obchodních norem a je zaručena jejich rovnocennost s právními předpisy Unie. Je rovněž vhodné stanovit pravidla vztahující se na uplatnění obchodních norem na produkty vyvážené z Unie.

(74)

Produkty odvětví ovoce a zeleniny, které se mají prodávat spotřebiteli v čerstvém stavu, by měly být uváděny na trh pouze tehdy, jsou-li řádné a uspokojivé obchodní jakosti a je-li uvedena země původu. S cílem zajistit řádné uplatňování tohoto požadavku a zohlednit určité zvláštní situace by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o konkrétní odchylky od tohoto požadavku.

(75)

V celé Unii by se měla uplatňovat politika jakosti tím, že bude používán ověřovací postup pro produkty v odvětví chmele a bude zakázáno uvádět na trh ty produkty, pro které nebyla vydána ověřovací listina. S cílem zajistit řádné uplatňování tohoto požadavku a zohlednit určité zvláštní situace by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o opatření odchylující se od tohoto požadavku za účelem splnění obchodních požadavků některých třetích zemí nebo pokud jde o produkty určené ke zvláštnímu použití.

(76)

U některých odvětví a produktů jsou definice, označení a obchodní názvy významnými prvky pro určení podmínek hospodářské soutěže. Je proto vhodné stanovit definice, označení a obchodní názvy pro tato odvětví nebo tyto produkty, které by měly být použity pouze v Unii pro uvádění produktů, které splňují odpovídající požadavky, na trh.

(77)

S cílem přizpůsobit definice a obchodní názvy některých produktů potřebám vyplývajícím z vyvíjející se poptávky spotřebitelů, technickému pokroku nebo potřebám souvisejícím s inovací produktů by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o změnu definic a obchodních názvů, odchylky od nich nebo výjimky z nich.

(78)

S cílem zajistit, aby hospodářské subjekty a členské státy definicím a obchodním názvům stanoveným pro některá odvětví jasně a náležitě rozuměly, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o pravidla pro jejich stanovování a uplatňování.

(79)

S cílem zohlednit zvláštní vlastnosti každého produktu nebo odvětví, jednotlivé fáze uvádění na trh, technické podmínky, veškeré případné významné praktické obtíže a rovněž přesnost a opakovatelnost analytických metod by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o přípustnou odchylku od jedné nebo více konkrétních norem, při jejichž překročení se má za to, že normu nesplnila celá šarže produktů.

(80)

Je třeba určit některé enologické postupy a omezení týkající se výroby vína, zejména pokud jde o scelování a používání některých druhů hroznového moštu, hroznové šťávy a čerstvých vinných hroznů pocházejících ze třetích zemí. Aby byly splněny mezinárodní normy, měla by Komise u dalších enologických postupů zohlednit enologické postupy doporučené Mezinárodní organizací pro révu vinnou a víno (OIV).

(81)

Je třeba stanovit pravidla pro zatřídění moštových odrůd, podle nichž by členské státy, které vyrobí více než 50 000 hektolitrů za rok, měly být i nadále odpovědné za zatřídění moštových odrůd, z nichž se na jejich území může vyrábět víno. Některé moštové odrůdy by se měly vyloučit.

(82)

Členským státům by mělo být umožněno zachovat nebo přijmout určitá vnitrostátní pravidla o jakostních třídách týkajících se roztíratelných tuků.

(83)

V odvětví vína by členské státy měly mít možnost omezit nebo vyloučit používání některých enologických postupů, měly mít možnost stanovit přísnější omezení pro vína vyráběná na jejich území a rovněž měly umožnit pokusné použití nepovolených enologických postupů.

(84)

V zájmu zajištění správného a transparentního uplatňování vnitrostátních pravidel pro některé produkty a odvětví s ohledem na obchodní normy by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o stanovení podmínek pro použití těchto obchodních norem a podmínek držení, oběhu a použití produktů získaných pokusnými postupy.

(85)

S cílem zajistit, aby údaje popisující vlastnosti produktu nebo povahu hospodaření či zpracování nebyly na trhu zneužívány a aby se na ně mohl spotřebitel při identifikaci různých vlastností produktu spolehnout, je třeba kromě obchodních norem stanovit rovněž nepovinné kvalitativní údaje. S ohledem na cíle tohoto nařízení a v zájmu jasnosti by stávající nepovinné údaje o jakosti měly být uvedeny v tomto nařízení.

(86)

Členské státy by měly mít možnost stanovit pravidla týkající se nakládání s vinařskými výrobky, které nesplňují požadavky tohoto nařízení. V zájmu zajištění správného a transparentního uplatňování vnitrostátních pravidel pro vinařské výrobky by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o stanovení podmínek pro použití vinařských výrobků, které nesplňují požadavky tohoto nařízení.

(87)

S cílem zohlednit situaci na trhu a vývoj obchodních i mezinárodních norem by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o vyhrazení dalších nepovinných vyhrazených údajů a stanovení podmínek jejich používání, pokud jde o změnu podmínek používání nepovinných vyhrazených údajů a o zrušení nepovinných vyhrazených údajů.

(88)

S cílem zohlednit vlastnosti určitých odvětví a očekávání spotřebitelů by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o stanovení dalšího podrobného vymezení požadavků na zavedení dalšího vyhrazeného údaje.

(89)

S cílem zajistit, aby produkty popisované prostřednictvím nepovinných vyhrazených údajů splňovaly příslušné podmínky použití, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o stanovení dodatečných pravidel pro použití nepovinných vyhrazených údajů.

(90)

S cílem zohlednit zvláštní vlastnosti obchodu mezi Unií a některými třetími zeměmi a zvláštní vlastnosti některých zemědělských produktů by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o podmínky, za nichž se dovezené produkty považují za produkty, jež mají rovnocennou míru souladu s požadavky Unie týkajícími se obchodních norem, a které umožňují opatření odchylující se od pravidel stanovících, že na trh v Unii mají být uváděny pouze produkty, které jsou v souladu s těmito normami, a pravidla vztahující se na uplatňování obchodních norem na produkty vyvážené z Unie.

(91)

Ustanovení týkající se vína by se měla použít s ohledem na mezinárodní dohody uzavřené v souladu se Smlouvou o fungování EU.

(92)

Koncepce jakostních vín v Unii se mimo jiné zakládá na zvláštních vlastnostech souvisejících se zeměpisným původem vína. Tato vína spotřebitel rozeznává pomocí chráněných označení původu a zeměpisných označení. Aby se požadavek na jakost příslušných výrobků mohl opřít o transparentnější a propracovanější rámec, je třeba vytvořit režim, podle něhož se žádosti o označení původu nebo zeměpisné označení přezkoumávají v souladu s přístupem, který se uplatňuje v rámci horizontální politiky jakosti Unie pro potraviny jiné než vína a lihoviny uvedené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (9).

(93)

S cílem zachovat charakteristické znaky jakosti vín s chráněným označením původu nebo s chráněným zeměpisným označením by mělo být členským státům umožněno uplatňování přísnějších pravidel v této oblasti.

(94)

Aby se na zeměpisná označení a označení původu vína vztahovala ochrana v Unii, měla by být uznávána a zapsána do evidence na úrovni Unie v souladu s procedurálními pravidly stanovenými Komisí.

(96)

Ochrana by měla být dostupná pro označení původu a zeměpisná označení třetích zemí, pokud jsou chráněna v zemi původu.

(96)

Postup zápisu do evidence by měl umožnit všem fyzickým nebo právnickým osobám s legitimním zájmem v členském státě nebo ve třetí zemi, aby uplatnily svá práva formou vznesení námitek.

(97)

Zapsaná označení původu a zeměpisná označení by měla být chráněna proti jakémukoli použití, při kterém by se využilo pověsti, kterou mají produkty vyhovující požadavkům. Aby byla zajištěna spravedlivá hospodářská soutěž a spotřebitel nebyl uváděn v omyl, měla by se tato ochrana vztahovat rovněž na produkty a služby, na něž se toto nařízení nevztahuje, včetně produktů, které nejsou uvedeny v příloze I Smluv.

(98)

S cílem zohlednit stávající postupy označování by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o povolení používat název moštové odrůdy, který obsahuje chráněné označení původu nebo chráněné zeměpisné označení nebo je-li toto označení jeho součástí.

(99)

S cílem zohlednit zvláštní vlastnosti produkce ve vymezené zeměpisné oblasti by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o stanovení dalších kritérií pro vymezení zeměpisné oblasti a omezení a odchylky týkající se produkce ve vymezené zeměpisné oblasti.

(100)

S cílem zajistit jakost a vysledovatelnost produktů by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o podmínky, za nichž může specifikace produktu obsahovat dodatečné požadavky.

(101)

S cílem zajistit ochranu legitimních práv nebo zájmů producentů a hospodářských subjektů by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o typ žadatelů, kteří mohou požádat o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení, podmínky, které je třeba dodržet v případě žádosti o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení, přezkum prováděný Komisí, řízení o námitce a postupy pro změnu, zrušení a přeměnu chráněných označení původu nebo chráněných zeměpisných označení. Toto přenesení pravomoci by se mělo vztahovat rovněž na podmínky platné pro přeshraniční žádosti, podmínky pro žádosti týkající se zeměpisných oblastí ve třetí zemi, datum, od kterého platí ochrana nebo změna této ochrany, a podmínky týkající se změn specifikace výrobku.

(102)

Aby se zajistila přiměřená ochrana, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o omezení týkající se chráněného označení.

(103)

S cílem zajistit, aby hospodářské subjekty a příslušné orgány nebyly nepřiměřeně dotčeny použitím tohoto nařízení, pokud jde o názvy vín, jimž byla poskytnuta ochrana před 1. srpnem 2009, nebo pro něž bylo zažádáno o ochranu před tímto datem, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o přechodná pravidla týkající se těchto názvů vín, vín uvedených na trh nebo označených před konkrétním datem, a změn specifikace výrobku.

(104)

V Unii se tradičně používají některé výrazy, které spotřebitelům přinášejí informace o zvláštnostech a jakosti vín, a doplňují tak informace vyjádřené chráněným označením původu a chráněným zeměpisným označením. V zájmu zajištění fungování vnitřního trhu a rovných podmínek hospodářské soutěže a s cílem zabránit uvádění spotřebitelů v omyl by se na tyto tradiční výrazy měla v Unii vztahovat ochrana.

(105)

Aby se zajistila přiměřená úroveň ochrany, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o jazyk a způsob psaní tradičního výrazu, který má být chráněn.

(152)

S cílem zajistit ochranu legitimních práv producentů a hospodářských subjektů by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o typ žadatelů, kteří mohou požádat o ochranu tradičního výrazu, podmínky platnosti žádosti o uznání tradičního výrazu, důvody pro námitky vůči navrhované ochraně tradičního výrazu, rozsah ochrany, včetně vztahu k ochranným známkám, chráněným tradičním výrazům, chráněným označením původu nebo zeměpisným označením, homonymům nebo některým názvům moštových odrůd, důvody pro zrušení tradičního výrazu, datum předložení žádosti a postupy, kterými je třeba se řídit v případě žádosti o ochranu tradičního výrazu, včetně přezkumu prováděného Komisí, řízení o námitce a postupů pro zrušení ochrany a změnu.

(107)

S cílem zohlednit zvláštní vlastnosti obchodu mezi Unií a určitými třetími zeměmi by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o podmínky, za kterých mohou být tradiční výrazy používány na výrobcích ze třetích zemí, a stanovení souvisejících odchylek.

(108)

Popis, označování a obchodní úprava produktů odvětví vína, na něž se vztahuje toto nařízení, mohou mít velký vliv na jejich úspěch na trhu. Rozdíly v právních předpisech členských států při označování produktů odvětví vína mohou bránit řádnému fungování vnitřního trhu. Je tedy třeba stanovit pravidla, která zohlední legitimní zájmy spotřebitelů a producentů. Z tohoto důvodu je vhodné stanovit pravidla Unie pro označování produktů a jejich obchodní úpravu.

(109)

Aby se zajistil soulad se stávajícími postupy pro označování, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o stanovení mimořádných okolností opravňujících vynechání výrazů „chráněné označení původu“ nebo „chráněné zeměpisné označení“.

(110)

S cílem zohlednit zvláštní vlastnosti odvětví vína by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o údaje o obchodní úpravě a používání označování jiné než ty, které jsou stanoveny v tomto nařízení, některé povinné a nepovinné údaje a obchodní úpravu.

(111)

S cílem zajistit ochranu legitimních zájmů hospodářských subjektů by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o dočasné označování a obchodní úpravu vín, která nesou označení původu nebo zeměpisné označení, pokud toto označení původu nebo zeměpisné označení splňuje nezbytné požadavky.

(112)

S cílem zajistit, aby nebyly dotčeny hospodářské subjekty, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o přechodná ustanovení týkající se vína uvedeného na trh a označeného v souladu s příslušnými pravidly platnými před 1. srpnem 2009.

(113)

S cílem zohlednit zvláštní vlastnosti obchodu s vinařskými výrobky mezi Unií a určitými třetími zeměmi by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o odchylky od pravidel týkajících se označování a obchodní úpravy výrobků určených na vývoz v případě, že je vyžaduje právo dotčené třetí země.

(114)

K zajištění spravedlivé vyváženosti práv a povinností cukrovarnických podniků a pěstitelů cukrové řepy budou i po ukončení systému kvót zapotřebí specifické nástroje. Proto by měla být zavedena standardní ustanovení upravující písemné mezioborové dohody uzavřené mezi nimi.

(115)

Reformou režimu cukru z roku 2006 byly v odvětví cukru v Unii zavedeny rozsáhlé změny. Aby mohli pěstitelé cukrové řepy dokončit proces adaptace na novou situaci na trhu a posílení tržní orientace odvětví, měl by být stávající systém kvót na cukr prodloužen do té doby, než bude na konci hospodářského roku 2016/2017 zrušen.

(116)

S cílem zohlednit zvláštní vlastnosti odvětví cukru by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o aktualizaci technických definic týkajících se odvětví cukru, aktualizaci podmínek nákupu cukrové řepy stanovených v tomto nařízení a další pravidla týkající se určení hrubé hmotnosti, táry a cukernatosti cukrové řepy dodávané podniku a vyslazených řízků.

(117)

Nedávné zkušenosti ukazují, že jsou zapotřebí zvláštní opatření, která by v průběhu zbývajícího období platnosti kvót na cukr zajistila dostatečné dodávky cukru na trh Unie.

(118)

S cílem zohlednit zvláštní vlastnosti odvětví cukru a zajistit náležité zohlednění zájmů všech stran a s ohledem na nezbytnost zabránit narušení trhu je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, pokud jde o podmínky nákupu a smlouvy o dodání, aktualizaci podmínek nákupu cukrové řepy stanovených v tomto nařízení a kritéria, jež musí uplatňovat cukrovarnické podniky, když prodejcům cukrové řepy přidělují množství cukrové řepy, na která mají být před zasetím podepsány smlouvy o dodání.

(119)

S cílem zohlednit technický vývoj by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o stanovení seznamu výrobků, pro jejichž výrobu se může použít průmyslový cukr, průmyslová izoglukóza nebo průmyslový inulinový sirup.

(120)

S cílem zajistit, aby schválené podniky vyrábějící nebo zpracovávající cukr, izoglukózu nebo inulinový sirup plnily své povinnosti, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o udělování a odebírání schválení těmto podnikům, jakož i kritéria pro správní sankce.

(121)

S cílem zohlednit zvláštní vlastnosti odvětví cukru a zajistit náležité zohlednění zájmů všech stran by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o smysl pojmů týkajících se fungování systému kvót a podmínky pro prodej do nejvzdálenějších regionů.

(122)

Aby se zajistilo, že pěstitelé budou úzce zapojeni do rozhodnutí o převodu určitého množství produkce, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o převod cukru.

(123)

V zájmu lepšího hospodaření s produkčním potenciálem vinic by členské státy měly Komisi předložit přehled svého produkčního potenciálu založeného na registru vinic. S cílem motivovat členské státy k předložení tohoto přehledu by podpora na restrukturalizaci a přeměnu měla být omezena pouze na členské státy, které přehled předložily.

(124)

V zájmu zjednodušení sledování a ověřování produkčního potenciálu členskými státy by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o obsah registru vinic a výjimky.

(125)

V zájmu zajištění uspokojivé úrovně vysledovatelnosti daných produktů, zejména v zájmu ochrany spotřebitelů, by se mělo vyžadovat, aby všechny produkty odvětví vína, na něž se vztahuje toto nařízení, byly při oběhu v Unii opatřeny průvodním dokladem.

(126)

Aby se usnadnila přeprava vinařských výrobků a ověřování členskými státy, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o pravidla týkající se průvodního dokladu a jeho používání a podmínek, za kterých se průvodní doklad považuje za doklad potvrzující chráněná označení původu nebo zeměpisná označení, povinnosti vést evidenci a jejího používání, upřesnění, kdo bude evidenci vést, a výjimek z povinnosti vést evidenci, a činností, které mají být v evidenci uvedeny.

(127)

Při absenci právních předpisů Unie v oblasti formalizovaných, písemných smluv se mohou členské státy v rámci vnitrostátního smluvního práva rozhodnout, že stanoví povinnost uzavírat tyto smlouvy, pokud při tom bude dodržováno právo Unie a zejména pokud bude respektováno řádné fungování vnitřního trhu a společné organizace trhů. S ohledem na rozdílnost situací v rámci Unie a na zásadu subsidiarity by toto rozhodnutí mělo být ponecháno na členských státech. V zájmu stanovení vhodných minimálních požadavků pro tyto smlouvy a zajištění řádného fungování vnitřního trhu a společné organizace trhu v odvětví mléka a mléčných výrobků by se však měly na úrovni Unie stanovit určité základní podmínky pro používání těchto smluv. Všechny tyto základní podmínky by měly být volně sjednány. Jelikož některá mlékárenská družstva mohou mít případně ve svých stanovách pravidla s podobným účinkem, neměl by se na ně v zájmu jednoduchosti požadavek uzavření smlouvy vztahovat. Aby se posílila účinnost takového systému smluv, měly by členské státy rozhodnout, zda se použije i v případech, kdy zprostředkovatelé shromažďují mléko od zemědělců a dodávají je zpracovatelům.

(128)

S cílem zajistit realistický rozvoj výroby a tím přiměřenou životní úroveň producentů mléka a mléčných výrobků by se měla posílit jejich pozice ve vyjednávání se zpracovateli; výsledkem by mělo být spravedlivější rozdělování přidané hodnoty v dodavatelském řetězci. Proto by za účelem dosažení těchto cílů SZP mělo být přijato ustanovení podle článku 42 a čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování EU, které organizacím producentů sestávajícím z producentů mléka a mléčných výrobků nebo jejich sdružením umožní vyjednávat kolektivně s mlékárnou smluvní podmínky, včetně ceny, pro část produkce nebo celkovou produkci svých členů, pokud jde o syrové mléko. Aby se zachovala účinná hospodářská soutěž na trhu s mlékem a mléčnými výrobky, měla by se na tuto možnost vztahovat příslušná množstevní omezení. Aby nebylo ohroženo účinné fungování družstev, a v zájmu jasnosti, by mělo být upřesněno, že pokud členství v družstvu zemědělce zavazuje k tomu, aby veškerou svou produkci mléka nebo její část dodával jako syrové mléko za podmínek stanovených ve stanovách družstva nebo v pravidlech a rozhodnutích stanovených podle těchto stanov, nemělo by se o těchto podmínkách jednat prostřednictvím organizace producentů.

(129)

S ohledem na význam chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, především pro zranitelné venkovské oblasti, a s cílem zajistit přidanou hodnotu a zachovat jakost zejména sýrů, na něž se vztahuje chráněné označení původu nebo chráněné zeměpisné označení, a v rámci ukončování režimu kvót na mléko by členské státy měly mít možnost uplatňovat pravidla pro regulaci celkové nabídky těchto sýrů vyráběných ve vymezené zeměpisné oblasti na žádost mezioborové organizace, organizace producentů nebo seskupení definovaného v nařízení (EU) č. 1151/2012. Tuto žádost by měla podporovat velká většina producentů mléka představující velkou většinu objemu mléka používaného pro výrobu příslušného sýra a v případě mezioborových organizací a seskupení by ji měla podporovat velká většina producentů sýrů představujících velkou většinu produkce uvedeného sýra.

(130)

Za účelem sledování vývoje trhu Komise potřebuje včasné informace o objemu dodávek syrového mléka. Proto je třeba zajistit, aby první kupující pravidelně poskytoval tyto informace členským státům a aby je členské státy předávaly Komisi.

(131)

Organizace producentů a jejich sdružení mohou hrát užitečnou úlohu při soustředění nabídky a při zlepšování uvádění na trh, plánování produkce a jejím přizpůsobení poptávce, optimalizaci produkčních nákladů a zajišťování stálosti cen producentů, provádění výzkumu, podpoře osvědčených postupů a poskytování technické pomoci, nakládání s vedlejšími produkty a spravování nástrojů řízení rizik poskytnutých jejich členům, a mohou tak přispívat k posílení postavení producentů v potravinovém řetězci.

(132)

Mezioborové organizace mohou hrát významnou úlohu při zajišťování dialogu mezi subjekty dodavatelského řetězce a při podpoře osvědčených postupů a transparentnosti trhu.

(133)

Stávající pravidla týkající se vymezení a uznávání organizací producentů a jejich sdružení a mezioborových organizací by proto měla být harmonizována, zefektivněna a rozšířena, aby se stanovilo možné uznávání na žádost podle předpisů stanovených v souladu s tímto nařízením pro některá odvětví. Kritéria uznávání a stanovy organizací producentů by měly zejména zajistit, aby tyto subjekty byly vytvářeny z podnětu producentů a řízeny v souladu s pravidly umožňujícími členům organizace producentů demokratickou kontrolu jejich organizace a jejích rozhodnutí.

(134)

Stávající ustanovení v různých odvětvích, která posilují činnost organizací producentů, jejich sdružení a mezioborových organizací tak, že dovolují členským státům za určitých podmínek rozšířit některá pravidla těchto organizací na nečlenské hospodářské subjekty, se ukázala jako účinná a měla by být harmonizována, zefektivněna a rozšířena na všechna odvětví.

(135)

Měla by být stanovena možnost přijímat některá opatření usnadňující přizpůsobení nabídky požadavkům trhu, což může přispět ke stabilizaci trhů a k zajištění přiměřené životní úrovně dotčeného zemědělského obyvatelstva.

(136)

S cílem podpořit činnost organizací producentů, sdružení organizací producentů a mezioborových organizací, která by usnadnila přizpůsobení nabídky požadavkům trhu, s výjimkou činností týkajících se stažení produktů z trhu, by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o opatření na zlepšení jakosti, na podporu lepší organizace produkce, zpracování a uvádění na trh, zjednodušení zjišťování vývoje tržních cen a opatření umožňující vypracovávat krátkodobé a dlouhodobé prognózy na základě používaných výrobních prostředků.

(137)

V zájmu lepšího fungování trhu s vínem by mělo být členským státům umožněno provádět rozhodnutí přijatá mezioborovými organizacemi. Do oblasti působnosti těchto rozhodnutí by však neměly spadat postupy, které by mohly narušit hospodářskou soutěž.

(138)

Přestože se na použití formalizovaných písemných smluv v odvětví mléka vztahují samostatná ustanovení, použití těchto smluv by mohlo rovněž pomoci posílit odpovědnost hospodářských subjektů v jiných odvětvích a zvýšit jejich povědomí o nutnosti lépe reagovat na tržní signály, zlepšit přenos cen a přizpůsobit nabídku poptávce, a zároveň přispět k zamezení určitým nekalým obchodním praktikám. Při absenci právních předpisů Unie pro takovéto smlouvy se mohou členské státy v rámci vnitrostátního smluvního práva rozhodnout, že stanoví povinnost uzavírat tyto smlouvy, pokud při tom bude dodržováno právo Unie, a zejména, pokud bude respektováno řádné fungování vnitřního trhu a společné organizace trhů.

(139)

S cílem zajistit realistický rozvoj výroby, a tím přiměřenou životní úroveň producentů v odvětví hovězího a telecího masa a odvětví olivového oleje, jakož i producentů některých plodin na orné půdě, by se měla posílit jejich pozice při vyjednávání s hospodářskými subjekty v navazujících odvětvích, přičemž výsledkem by mělo být spravedlivější rozdělování přidané hodnoty v dodavatelském řetězci. S cílem dosáhnout těchto cílů SZP by uznané organizace producentů měly mít možnost vyjednat, s výhradou množstevních omezení, podmínky smluv o dodání, včetně cen, pro produkci některých či všech svých členů, pokud tyto organizace sledují jeden nebo více cílů, jako je soustředění nabídky, uvádění produktů svých členů na trh a optimalizace produkčních nákladů, a pokud úsilí o dosažení těchto cílů vede k integraci činností a pokud je pravděpodobné, že tato integrace povede k významnému zefektivnění, tak aby činnosti organizace producentů celkově přispívaly k naplňování cílů uvedených v článku 39 Smlouvy o fungování EU. Tohoto cíle lze dosáhnout, pokud daná organizace producentů provádí určité konkrétní činnosti a pokud jsou tyto činnosti důležité z hlediska objemu dotčené produkce a z hlediska produkčních nákladů a uvádění produktu na trh.

(140)

S cílem zajistit přidanou hodnotu a zachovat jakost zejména v případě sušené šunky, na níž se vztahuje chráněné označení původu či chráněné zeměpisné označení, by členské státy měly mít možnost, aby za přísných podmínek uplatňovaly pravidla pro regulaci nabídky této sušené šunky, za předpokladu, že tato pravidla podporuje velká většina jejích producentů a případně chovatelů prasat v zeměpisné oblasti spojované s touto šunkou.

(141)

Povinnost evidence všech smluv o dodávkách chmele vypěstovaného v Unii je zatěžujícím opatřením a měla by být zrušena.

(142)

Aby se zajistilo, že cíle a úkoly organizací producentů, sdružení organizací producentů a mezioborových organizací budou jasně vymezeny, a přispějí tak k efektivitě jejich činností bez nepřiměřené administrativní zátěže a bez porušení zásady svobody sdružování, zejména vůči těm, kdo nejsou členy těchto organizací, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o pravidla týkající se:

konkrétních cílů, které tyto organizace a sdružení mohou, musí nebo nesmějí sledovat a které by případně měly být doplněny k cílům stanoveným v tomto nařízení; pravidel těchto organizací a sdružení, stanov organizací jiných než organizací producentů, konkrétních podmínek týkajících se stanov organizací producentů v některých odvětvích, včetně výjimek, struktury, doby členství, velikosti, demokratické odpovědnosti a činností těchto organizací a sdružení, jakož i účinků vyplývajících ze sloučení; podmínek pro uznání, odebrání a pozastavení uznání, účinků vyplývající z uznání, odebrání a pozastavení uznání i požadavky na přijetí nápravných opatření v případě nedodržení kritérií uznání;

nadnárodních organizací a sdružení a pravidel souvisejících s poskytováním správní pomoci v případě nadnárodní spolupráce; odvětví podléhajících povolení členských států, na něž se vztahuje externí zajišťování činností, a podmínek externího zajišťování činností a povahy činností, které lze zadávat externím subjektům, a poskytování technických prostředků organizacemi nebo sdruženími; základu pro výpočet minimálního objemu nebo hodnoty tržní produkce organizací a sdružení; pravidel pro výpočet objemu syrového mléka, na který se vztahují jednání organizace producentů, přijetí členů, kteří v případě organizací producentů nejsou producenty nebo v případě sdružení organizací producentů nejsou organizacemi producentů;

rozšíření působnosti některých pravidel organizací na nečleny a povinné placení příspěvků ze strany nečlenů, včetně používání a přidělení těchto plateb příslušnými organizacemi a seznamu přísnějších pravidel produkce, jejichž působnost může být rozšířena, dalších požadavků, pokud jde o reprezentativnost, dotčené hospodářské oblasti, včetně přezkumu jejich definice Komisí, minimální období, během kterého by pravidla měla platit před rozšířením jejich působnosti, osob nebo organizací, na něž se pravidla nebo příspěvky mohou vztahovat, a okolností, za nichž Komise může požadovat, aby rozšíření působnosti pravidel nebo povinné příspěvky byly zamítnuty nebo odebrány.

(143)

Sledování obchodních toků je především záležitostí řízení, a proto je třeba postupovat pružně. Mělo by být přijato rozhodnutí o zavedení licenční povinnosti s přihlédnutím k potřebě licencí, potřebě řízení dotčených trhů, a zejména k potřebě sledování dovozu nebo vývozu daných produktů.

(144)

S cílem zohlednit mezinárodní závazky Unie a platné normy Unie v sociální oblasti, v oblasti životního prostředí a v oblasti životních podmínek zvířat, potřebu sledovat rozvoj obchodu, vývoj na trhu a vývoj dovozu a vývozu, potřebu řádného řízení trhu a potřebu snížit administrativní zátěž by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o seznam produktů, které podléhají povinnosti předložit dovozní nebo vývozní licenci, a případy a situace, kdy se předložení dovozní nebo vývozní licence nevyžaduje.

(145)

S cílem stanovit další prvky režimu licencí by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o pravidla týkající se: práv a povinností vyplývajících z licence, jejích právních účinků a případů, kdy lze použít přípustnou odchylku, pokud jde o dodržování povinnosti dovážet nebo vyvážet množství uvedené v licenci, nebo kdy má být uveden původ, v případě požadavku, aby vydání dovozní licence nebo propuštění do volného oběhu podléhalo povinnosti předložit doklad vydaný třetí zemí nebo subjektem, který potvrdí mimo jiné původ, pravost a znaky jakosti produktů; převodu licence nebo omezení této převoditelnosti; dalších podmínek pro dovozní licence v případě konopí a zásady správní pomoci mezi členskými státy, aby se zamezilo podvodům a nesrovnalostem nebo aby se tyto případy vyřešily; a případů a situací, kdy se vyžaduje nebo nevyžaduje složení jistoty jako záruky, že produkty budou dovezeny nebo vyvezeny během doby platnosti licence.

(146)

Podstatné prvky cel použitelných na zemědělské produkty, které odrážejí dohody WTO a dvoustranné dohody, jsou stanoveny ve společném celním sazebníku. Komisi by měla být svěřena pravomoc přijímat opatření pro podrobný výpočet dovozních cel na základě těchto podstatných prvků.

(147)

U některých produktů by měl být zachován režim vstupní ceny. Aby se zajistila účinnost uvedeného režimu, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o kontrolu věrohodnosti ceny zásilky uvedené v prohlášení pomocí paušální dovozní hodnoty a stanovení podmínek, za nichž je vyžadováno složení jistoty.

(148)

Za účelem vyloučení nebo napravení negativních účinků, které by mohl mít dovoz určitých zemědělských produktů na trh Unie, by měl dovoz takových produktů za určitých podmínek podléhat dodatečnému clu.

(149)

Za určitých podmínek je vhodné otevírat a spravovat dovozní celní kvóty vyplývající z mezinárodních dohod uzavřených v souladu se Smlouvou o fungování EU nebo z jiných aktů Unie. Pro dovozní celní kvóty by přijatá metoda správy měla přikládat náležitý význam požadavkům na zásobování stávajícího a nově vznikajícího produkčního, zpracovatelského a spotřebitelského trhu Unie z hlediska konkurenceschopnosti, jistoty a plynulosti dodávek a nutnosti zachovat rovnováhu na tomto trhu.

(150)

Za účelem plnění závazků obsažených v dohodách uzavřených během Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání týkajících se celních kvót na dovoz 2 000 000 tun kukuřice a 300 000 tun čiroku do Španělska a celních kvót na dovoz 500 000 tun kukuřice do Portugalska by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o definování ustanovení nezbytných pro dovoz v rámci celních kvót, jakož i případně veřejné skladování množství dovážených platebními agenturami dotyčných členských států.

(151)

S cílem zajistit rovný přístup k dostupným množstvím a rovné zacházení s hospodářskými subjekty v rámci celní kvóty by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o: stanovení podmínek a požadavků na způsobilost, které musí hospodářský subjekt splnit, aby mohl podat žádost v rámci celní kvóty; stanovení pravidel týkajících se převodu práv mezi hospodářskými subjekty a v případě potřeby omezení převodu v rámci správy celní kvóty; podmínění účasti na celní kvótě složením jistoty; a případné umožnění veškerých zvláštních vlastností, požadavků nebo omezení vztahujících se na celní kvótu stanovenou v mezinárodní dohodě nebo jiném příslušném aktu.

(152)

Zemědělské produkty mohou být v některých případech předmětem zvláštního zacházení při dovozu do třetích zemí, pokud odpovídají určitým specifikacím nebo cenovým podmínkám. K zajištění správného uplatňování tohoto režimu je nezbytná správní spolupráce mezi orgány ve třetí zemi dovozu a orgány v Unii. Za tímto účelem by měly být produkty vybaveny potvrzením vystaveným v Unii.

(153)

S cílem zajistit, aby vyvážené produkty mohly být při dovozu do třetí země předmětem zvláštního zacházení při dodržení určitých podmínek v souladu s mezinárodními dohodami uzavřenými Unií v souladu se Smlouvou o fungování EU, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o stanovení požadavku, aby příslušné orgány členských států na požádání a po náležité kontrole vystavily doklad potvrzující, že dané podmínky jsou splněny.

(154)

Aby nedovolené pěstování konopí nenarušilo trh s konopím pěstovaným na vlákno, mělo by toto nařízení stanovit kontrolu dovozu konopí a semen konopí, která zaručí, že tyto příslušné produkty poskytují určité záruky, pokud jde o obsah tetrahydrokanabinolu. Mimo to by dovoz semen konopí, která nejsou určena k výsevu, měl i nadále podléhat systému kontrol, který stanoví schvalování dotčených dovozců.

(155)

Pokud jde o produkty v odvětví chmele, uplatňuje se v celé Unii politika jakosti. V případě dovážených produktů by měla být do tohoto nařízení začleněna ustanovení zajišťující, aby byly dováženy pouze produkty splňující rovnocenné minimální znaky jakosti. S cílem minimalizovat administrativní zátěž by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o případy, ve kterých by se neměly uplatňovat povinnosti týkající se osvědčení o rovnocennosti a označování obalů.

(156)

Unie uzavřela několik ujednání se třetími zeměmi o preferenčním přístupu na trh, která těmto zemím umožňují vyvážet do Unie za příznivých podmínek třtinový cukr. Je třeba po určitou dobu zachovat související ustanovení týkající se vyhodnocení potřeby cukrovarů v souvislosti s cukrem určeným k rafinaci a za určitých podmínek vyhrazení dovozních licencí pro specializovaná zařízení, která využívají značná množství dováženého surového třtinového cukru a která jsou považována za cukrovary Unie zabývající se výhradně rafinací. S cílem zajistit, aby dovezený cukr určený k rafinaci byl rafinován v souladu s těmito požadavky, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o používání pojmů týkajících se fungování dovozních ujednání, podmínky a kritéria způsobilosti, které musí hospodářský subjekt splnit, aby mohl podat žádost o dovozní licenci, včetně složení jistoty, a pravidla pro ukládání správních sankcí.

(157)

Celní režim umožňuje obejít se bez jakýchkoliv dalších ochranných opatření na vnějších hranicích Unie. Vnitřní trh a celní režim by se však za mimořádných okolností mohly ukázat jako nedostatečné. V takových případech by Unie měla být schopna neprodleně přijmout veškerá nezbytná opatření, aby trh Unie nebyl ponechán bez ochrany proti narušením, která by mohla vzniknout. Tato opatření by měla být v souladu s mezinárodními závazky Unie.

(158)

Je tedy vhodné umožnit, aby v případě, že v důsledku dané úpravy dojde k narušení trhu Unie nebo existuje možnost, že k němu dojde, bylo používání režimů aktivního a pasivního zušlechťovacího styku pozastaveno.

(159)

Náhrady na vývoz do třetích zemí, které jsou založeny na rozdílu mezi cenami uvnitř Unie a cenami na světovém trhu a které nepřekročí míru stanovenou závazky v rámci WTO, by měly být zachovány jako opatření, které se může týkat určitých produktů, na něž se vztahuje toto nařízení, pokud na vnitřním trhu nastanou takové podmínky, jako jsou podmínky stanovené pro výjimečná opatření. Subvencovaný vývoz by měl podléhat omezením, pokud jde o hodnotu a množství, a aniž je dotčeno použití výjimečných opatření, dostupná náhrada by měla být nulová.

(160)

Při stanovování vývozních náhrad na základě sledování plateb podle předpisů vztahujících se k Evropskému zemědělskému záručnímu fondu by mělo být zajištěno dodržování omezení týkajících se hodnoty. Sledování by mělo být usnadněno povinným předběžným stanovením vývozních náhrad a v případě rozlišených náhrad možností změnit stanovené místo určení v rámci jedné zeměpisné oblasti, na kterou se vztahuje jednotná sazba vývozní náhrady. V případě změny místa určení by měla být vyplacena vývozní náhrada použitelná pro skutečné místo určení, a to až do maximální výše částky použitelné pro předem stanovené místo určení.

(161)

Dodržování množstevních omezení by mělo být zajištěno spolehlivým a účinným systémem sledování. Za tímto účelem je třeba podmínit poskytnutí vývozních náhrad předložením vývozní licence. Vývozní náhrady v rámci omezení, která jsou k dispozici, by měly být poskytovány podle konkrétní situace jednotlivých produktů. Výjimky z tohoto pravidla by měly být povoleny pouze u zpracovaných výrobků, které nejsou uvedeny v příloze I Smluv a na které se nevztahují omezení z hlediska objemu. Je třeba stanovit odchylku od požadavku přísného dodržování pravidel pro správu, pokud při vývozu, v jehož případě jsou uplatňovány vývozní náhrady, pravděpodobně nedojde k překročení stanoveného množství.

(162)

V případě vývozu živého skotu by vývozní náhrady měly být poskytovány a propláceny pouze tehdy, pokud jsou dodržována ustanovení právních předpisů Unie upravující dobré životní podmínky zvířat, zejména ta, která se týkají ochrany zvířat během přepravy.

(163)

Aby se zajistilo řádné fungování režimu vývozních náhrad, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o požadavek složení jistoty jako záruku splnění povinností hospodářských subjektů.

(114)

Aby se minimalizovala administrativní zátěž hospodářských subjektů a příslušných orgánů, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o akty, kterými se stanoví prahové hodnoty, pod nimiž se nemusí vyžadovat vydání nebo předložení vývozní licence, stanoví místa určení nebo činnosti, u kterých může být odůvodněna výjimka z povinnosti předložit vývozní licenci, a povoluje v odůvodněných situacích dodatečné udělení vývozní licence.

(165)

S cílem řešit praktické situace, které odůvodňují plnou či částečnou způsobilost pro vývozní náhrady, a pomoci hospodářským subjektům překlenout období mezi podáním žádosti o vývozní náhradu a konečnou platbou vývozní náhrady by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o pravidla týkající se: jiného termínu náhrady; záloh na vývozní náhrady, včetně podmínek pro složení a uvolnění jistoty; dalších důkazů v případě existujících pochybností o skutečném místě určení produktů a možnosti zpětného dovozu na celní území Unie; míst určení považovaných za vývoz z Unie a zahrnutí míst určení v rámci celního území Unie způsobilých pro vývozní náhrady.

(166)

Aby se zajistila rovnost přístupu vývozců produktů uvedených v příloze I Smluv a výrobků z nich zpracovaných k vývozním náhradám, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o uplatnění některých pravidel pro zemědělské produkty na produkty vyvážené ve formě zpracovaného zboží.

(167)

Aby se zajistilo, že produkty, na něž jsou poskytovány vývozní náhrady, se vyvážejí z celního území Unie a aby se zabránilo jejich návratu na toto území a minimalizovala se administrativní zátěž hospodářských subjektů při zajišťování a předkládání důkazu, že produkty s náhradou dosáhly země určení způsobilé pro rozlišené náhrady, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o pravidla týkající se: lhůty, do které musí být výstup z celního území Unie ukončen, včetně lhůty pro dočasný opětovný vstup; zpracování, kterému mohou být produkty s vývozní náhradou během tohoto období podrobeny; důkazu o dosažení místa určení za účelem způsobilosti pro rozlišené náhrady; prahových hodnot pro náhrady a podmínek, za kterých mohou být vývozci od tohoto důkazu osvobozeni; a podmínek pro schválení důkazu, poskytnutého nezávislými třetími stranami, o dosažení místa určení, pokud se uplatňují rozlišené náhrady.

(168)

S cílem motivovat vývozce k zajišťování dobrých životních podmínek zvířat a s cílem umožnit příslušným orgánům ověření správného vydávání vývozních náhrad v případech, kdy je to podmíněno dodržováním požadavků týkajících se dobrých životních podmínek zvířat, by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o požadavky týkající se dobrých životních podmínek zvířat mimo celní území Unie, včetně využití nezávislých třetích stran.

(169)

Aby se zohlednily zvláštní vlastnosti různých odvětví, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o zvláštní požadavky a podmínky pro hospodářské subjekty a pro produkty způsobilé pro vývozní náhradu, a stanovení koeficientů pro účely výpočtu vývozních náhrad, přičemž se zohlední proces zrání některých lihovin získaných z obilovin.

(170)

Minimální vývozní ceny květinových cibulí již nejsou užitečné a měly by být zrušeny.

(171)

Podle článku 42 Smlouvy o fungování EU se její ustanovení týkající se hospodářské soutěže vztahují na zemědělskou produkci a obchod se zemědělskými produkty pouze v rozsahu vymezeném právními předpisy Unie podle čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování EU a postupem v něm stanoveným.

(172)

S ohledem na zvláštní vlastnosti odvětví zemědělství a jeho závislost na řádném fungování celého potravinového řetězce, včetně účinného uplatňování pravidel hospodářské soutěže ve všech souvisejících odvětvích v rámci celého potravinového řetězce, který může být vysoce koncentrovaný, je třeba věnovat zvláštní pozornost uplatňování pravidel hospodářské soutěže uvedených v článku 42 Smlouvy o fungování EU. Z tohoto důvodu je zapotřebí úzká spolupráce mezi Komisí a orgány členských států pro ochranu hospodářské soutěže. Jedním z vhodných nástrojů poskytujících poradenství dotčeným podnikům a dalším zúčastněným stranám jsou případně i pokyny přijaté Komisí.

(173)

Mělo by proto být stanoveno, že pravidla hospodářské soutěže týkající se dohod, rozhodnutí a jednání uvedených v článku 101 Smlouvy o fungování EU a zneužívání dominantního postavení se vztahují na zemědělskou produkci a obchod se zemědělskými produkty, pokud jejich použití neohrožuje plnění cílů SZP.

(174)

V případě organizací zemědělců nebo producentů nebo jejich sdružení, jejichž cílem je společná produkce zemědělských produktů nebo jejich uvádění na trh nebo využívání společných zařízení, by měl být povolen zvláštní přístup, pokud tato společná činnost nebrání hospodářské soutěži ani neohrožuje dosahování cílů uvedených v článku 39 Smlouvy o fungování EU.

(175)

Aniž je dotčena regulace nabídky některých produktů, jako je sýr a šunka, které užívají chráněné označení původu či chráněné zeměpisné označení, nebo víno, na které se vztahuje specifický soubor pravidel, je třeba zaujmout zvláštní přístup, pokud jde o některé činnosti mezioborových organizací pod podmínkou, že tyto činnosti nevedou k rozdělení trhů, neovlivňují řádné fungování společné organizace trhů, nenarušují ani nevylučují hospodářskou soutěž, nezahrnují stanovování cen či kvót ani nevedou k diskriminaci.

(176)

Poskytováním vnitrostátní podpory by bylo ohroženo řádné fungování vnitřního trhu. Ustanovení Smlouvy o fungování EU o státní podpoře by se proto obecně měla vztahovat na zemědělské produkty. I přesto by za určitých podmínek by měly být povoleny výjimky. Pokud však takové výjimky existují, je třeba, aby Komise mohla vypracovat seznam stávajících, nových nebo navrhovaných vnitrostátních podpor, podávat členským státům náležité připomínky a navrhovat jim vhodná řešení.

(177)

Předpisy o prémiích za klučení a některá opatření programů na podporu odvětví vína by samy o sobě neměly vylučovat vnitrostátní platby pro tytéž účely.

(178)

Finsko a Švédsko by vzhledem ke zvláštním hospodářským podmínkám chovu sobů, výroby výrobků z nich a uvádění sobů a výrobků z nich na trh měly i nadále v tomto směru poskytovat vnitrostátní platby.

(179)

Vedle všeobecných účinků reformy v odvětví cukru působí ve Finsku nepříznivě na odvětví cukrové řepy i zvláštní geografické a klimatické podmínky. Tento členský stát by proto měl být oprávněn k trvalému poskytování vnitrostátních plateb svým pěstitelům cukrové řepy.

(180)

Členské státy by měly mít možnost poskytovat vnitrostátní platby na spolufinancování opatření v odvětví včelařství stanovených podle tohoto nařízení, jakož i na ochranu včelínů znevýhodněných strukturálními nebo přírodními podmínkami nebo v rámci programů hospodářského rozvoje, s výjimkou vnitrostátních plateb, které jsou přidělovány na produkci nebo obchod.

(181)

Členské státy účastnící se režimů zaměřených na zlepšení přístupu dětí k potravinám by měly mít kromě podpory Unie možnost poskytovat vnitrostátní podporu na dodávky produktů a některé související náklady.

(182)

Za účelem řešení odůvodněných případů nouze i po ukončení přechodného období by členské státy měly mít možnost poskytovat vnitrostátní platby pro nouzovou destilaci v rámci celkového rozpočtového omezení představujícího 15 % dané částky příslušného ročního rozpočtu členského státu pro vnitrostátní program podpory. Tyto vnitrostátní platby by měly být před poskytnutím oznámeny Komisi a schváleny.

(183)

Členské státy by měly mít možnost pokračovat v poskytování vnitrostátních plateb pro skořápkové ovoce, jak je v současné době stanoveno v článku 120 nařízení (ES) č. 73/2009, aby zmírnily účinky oddělení podpory bývalého režimu podpory Unie pro skořápkové ovoce. V zájmu jasnosti a vzhledem k tomu, že uvedené nařízení má být zrušeno, by tyto vnitrostátní platby měly být stanoveny v tomto nařízení.

(184)

Měla by být stanovena zvláštní intervenční opatření, aby bylo možné účinně a účelně reagovat na hrozby narušení trhu. Měla by být vymezena oblast působnosti těchto opatření.

(185)

S cílem účinně a účelně reagovat na hrozby narušení trhu v důsledku výrazného zvýšení nebo snížení cen na vnitřních nebo vnějších trzích nebo jiných událostí a okolností, které závažně narušují nebo by mohly narušit trh, pokud je pravděpodobné, že tato situace nebo její dopady na trh budou přetrvávat nebo se zhoršovat, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o opatření nezbytná pro řešení této situace na trhu, při současném dodržení veškerých závazků vyplývajících z mezinárodních dohod a za předpokladu, že jakákoli jiná opatření dostupná podle tohoto nařízení se ukáží jako nedostatečná, včetně opatření na rozšíření nebo změnu oblasti působnosti, doby trvání nebo jiných aspektů dalších opatření stanovených v tomto nařízení nebo na stanovení vývozních náhrad nebo celkové či částečné pozastavení dovozních cel vztahující se i na určitá množství nebo období, a to podle potřeby.

(186)

Omezení volného oběhu vyplývající z uplatňování opatření, jejichž cílem je zabránit šíření nákaz zvířat, by mohlo působit těžkosti na trhu v jednom nebo více členských státech. Zkušenosti ukazují, že vážná narušení trhu, jako je významný pokles spotřeby nebo cen, lze přičíst ztrátě důvěry spotřebitelů v důsledku ohrožení zdraví veřejnosti nebo zdraví zvířat nebo rostlin. Na základě zkušeností by opatření, která lze přičítat ztrátě důvěry spotřebitelů, měla být rozšířena na rostlinné produkty.

(187)

Výjimečná opatření na podporu trhu u hovězího a telecího masa, mléka a mléčných výrobků, vepřového masa, skopového a kozího masa, vajec a drůbežího masa by měla přímo souviset se zdravotními a veterinárními opatřeními přijatými v rámci boje proti šíření nákaz. Tato opatření by měla být přijímána na žádost členských států, aby nedocházelo k vážnému narušení trhů.

(188)

S cílem účinně reagovat na mimořádné okolnosti by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o rozšíření seznamu produktů uvedeného v tomto nařízení, v jejichž případě lze přijmout výjimečná podpůrná opatření.

(189)

Komise by měla být oprávněna přijímat v naléhavých případech opatření nezbytná k řešení konkrétních obtíží.

(190)

Účinná a účelná reakce na hrozby narušení trhu může být obzvláště důležitá pro odvětví mléka. Specifické problémy mohou pro toto odvětví nastat rovněž v případě naléhavé situace. Je proto nezbytné zdůraznit, že pokud Komise přijme v případě narušení trhu, včetně nerovnováhy na trhu, výše uvedená opatření nebo v případě naléhavé situace opatření nezbytná pro řešení specifických problémů, mohou být tyto kroky určeny zejména pro odvětví mléka.

(191)

S cílem reagovat na období, která se vyznačují závažnou nerovnováhou na trhu, by soukromé hospodářské subjekty mohly v zájmu stabilizace dotčených odvětví přijmout jako výjimečná opatření zvláštní kategorie společných opatření s výhradou přesně stanovených záruk, omezení a podmínek. Pokud by tato opatření mohla spadat do oblasti působnosti čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, měla by mít Komise možnost stanovit časově omezenou odchylku. Tato opatření by však měla doplňovat činnost Unie v rámci veřejné intervence a soukromého skladování nebo výjimečných opatření stanovených v tomto nařízení a neměla by narušovat fungování vnitřního trhu.

(192)

Mělo by být možné od podniků, členských států nebo třetích zemí vyžadovat, aby předložily oznámení pro účely uplatňování tohoto nařízení, sledování, analýzy a řízení trhu se zemědělskými produkty, zajištění transparentnosti trhu a řádného fungování opatření SZP, kontroly, inspekce, sledování, hodnocení a provádění auditu opatření SZP a plnění požadavků stanovených v mezinárodních dohodách, včetně oznamovacích povinností v rámci těchto dohod. S cílem zajistit harmonizovaný, efektivnější a jednodušší přístup by Komisi měla být svěřena pravomoc přijímat veškerá nezbytná opatření týkající se oznámení. Měla by přitom zohlednit potřeby týkající se údajů a synergie mezi možnými zdroji údajů.

(193)

S cílem zajistit integritu informačních systémů a zaručit pravost a čitelnost dokumentů a souvisejících předávaných údajů by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o povahu a druh oznamovaných informací, kategorie zpracovávaných údajů a maximální dobu uchovávání těchto údajů, účel zpracování těchto údajů, zejména v případě jejich zveřejnění nebo předání třetím zemím, přístupová práva ke zpřístupněným informacím nebo informačním systémům a podmínky zveřejnění informací.

(194)

Použije se právo Unie o ochraně osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (10) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (11).

(195)

Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován a dne 14. prosince 2011 vydal stanovisko (12).

(196)

Přesun finančních prostředků z rezervy pro krize v odvětví zemědělství by se měl uskutečnit za podmínek a postupem podle článku 24 nařízení (EU) č. 1306/2013 a podle bodu 22 interinstitucionální 17. prosince 2013 dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (13) a mělo by být jasně uvedeno, že toto nařízení je příslušný základní akt.

(197)

V zájmu zajištění plynulého přechodu od ujednání stanovených v nařízení (ES) č. 1234/2007 k ujednáním stanoveným v tomto nařízení by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o stanovení nezbytných opatření, zejména opatření nezbytných pro ochranu nabytých práv a legitimních očekávání podniků.

(198)

Použití postupu pro naléhavé případy při přijímání aktů v přenesené pravomoci podle tohoto nařízení by mělo být vyhrazeno pro výjimečné případy, v nichž to vyžadují naléhavé závažné důvody, aby bylo možné účinně a účelně reagovat na hrozby narušení trhu, nebo v případech, kdy k narušení trhu dojde. Použití postupu pro naléhavé případy by mělo být odůvodněné a případy, ve kterých by se postup pro naléhavé případy měl použít, by měly být upřesněny.

(199)

Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (14).

(200)

Při přijímání aktů, kterými se provádí toto nařízení, by se měl použít přezkumný postup, vzhledem k tomu, že se tyto akty vztahují na SZP, jak je uvedeno v čl. 2 odst. 2 písm. b) bodě ii) nařízení (EU) č. 182/2011. Při přijímání aktů, kterými se provádí toto nařízení a které se vztahují na hospodářskou soutěž, by se však měl použít poradní postup, vzhledem k tomu, že se poradní postup používá obecně při přijímání prováděcích aktů v oblasti hospodářské soutěže.

(201)

Komise by měla přijmout prováděcí akty s okamžitou použitelností, které se týkají přijímání, změny nebo zrušení ochranných opatření Unie, pozastavení režimu zušlechťovacího styku nebo aktivního či pasivního zušlechťovacího styku, je-li to nutné z důvodu okamžité reakce na situaci na trhu, a řešení konkrétních problémů v naléhavé situaci, kterou je nutné okamžitě řešit, pokud to v řádně odůvodněných případech vyžadují naléhavé závažné důvody.

(202)

Pokud jde o některá opatření podle tohoto nařízení, která vyžadují rychlý zásah nebo která sestávají pouze z použití obecných ustanovení na konkrétní situace bez volného uvážení, měla by být Komisi svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty bez uplatnění nařízení (EU) č. 182/2011.

(203)

Komisi by dále měla být svěřena pravomoc provádět některé správní nebo řídicí úkoly, které nezahrnují přijímání aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů.

(204)

Toto nařízení by mělo stanovit některá zvláštní pravidla týkající se Chorvatska v souladu s aktem o přistoupení Chorvatska (15).

(205)

V přiměřené době po vstupu tohoto nařízení v platnost skončí podle nařízení (ES) č. 1234/2007 platnost několika opatření pro jednotlivá odvětví. Po zrušení nařízení (ES) č. 1234/2007 by měla příslušná ustanovení nadále platit až do skončení dotčených režimů.

(206)

Nařízení Rady (EHS) č. 922/72 (16) o podpoře pro chov bource morušového pro chovatelský rok 1972/1973 je již zastaralé; nařízení (EHS) č. 239/79 o postupech při přizpůsobování nomenklatury společného celního sazebníku se nahrazuje tímto nařízením; nařízení Rady (ES) č. 1601/96 (17) o podpoře pro producenty chmele pro sklizeň v roce 1995 je přechodným opatřením, které je nyní svou povahou již zastaralé. Nařízení Rady (ES) č. 1037/2001 (18), kterým se povoluje nabízení nebo dodávání některých dovážených vín, bylo nahrazeno ustanoveními Dohody mezi Evropským společenstvím a Spojenými státy americkými o obchodu s vínem přijaté rozhodnutím Rady 2006/232/ES (19), a je tedy zastaralé. V zájmu jasnosti a právní jistoty by uvedená nařízení měla být zrušena.

(207)

Určitá pravidla v odvětví mléka a mléčných výrobků, zejména pravidla týkající se smluvních vztahů a jednání, regulaci nabídky sýrů s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením, výkazy prvních kupujících, organizace producentů, sdružení organizací producentů a mezioborové organizace, vstoupila v platnost v nedávné době a zůstávají za současných hospodářských podmínek na trhu s mlékem a mléčnými výrobky a dané struktury dodavatelského řetězce odůvodněná. Měla by se proto v tomto odvětví uplatňovat po dostatečně dlouhou dobu (a to před zrušením kvót na mléko a po něm), aby mohla dosáhnout plného účinku. Tato pravidla by však měla být dočasná a měla by podléhat přezkumu. Komise by měla přijmout zprávy o vývoji trhu s mlékem, které by měly obsahovat zejména možné pobídky, jež by zemědělce vedly k uzavírání dohod o společné výrobě, přičemž první mají být předloženy do 30. června 2014 a druhé do 31. prosince 2018,

a)

obiloviny, část I;

b)

rýže, část II;

c)

cukr, část III;

d)

sušené krmivo, část IV;

e)

osiva, část V;

f)

chmel, část VI;

g)

olivový olej a stolní olivy, část VII;

h)

len a konopí, část VIII

i)

ovoce a zelenina, část IX;

j)

výrobky z ovoce a zeleniny, část X;

k)

banány, část XI;

l)

víno, část XII;

m)

živé dřeviny a jiné rostliny, cibule, kořeny a podobné, řezané květiny a okrasná zeleň, část XIII;

n)

tabák, část XIV;

o)

hovězí a telecí maso, část XV;

p)

mléko a mléčné výrobky, část XVI;

q)

vepřové maso, část XVII;

r)

skopové a kozí maso, část XVIII;

s)

vejce, část XIX;

t)

drůbeží maso, část XX;

u)

ethylalkohol zemědělského původu, část XXI;

v)

produkty včelařství, část XXII;

w)

bourec morušový, část XXIII;

x)

ostatní produkty, část XXIV.

a)

„méně rozvinutými regiony“ regiony podle definice v čl. 90 odst. 2 prvním pododstavci písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (22).

b)

„nepříznivým klimatickým jevem, který může být přirovnán k přírodní katastrofě“ povětrnostní podmínky jako mráz, krupobití, led, déšť nebo sucho, které zničí více než 30 % průměrné roční produkce daného zemědělce v předcházejícím tříletém období nebo tříletého průměru stanoveného na základě předcházejícího pětiletého období s vyloučením nejvyšší a nejnižší hodnoty.

a)

stanoví přepočítací koeficienty pro rýži v různých fázích zpracování, náklady na zpracování a hodnotu vedlejších výrobků;

b)

přijme veškerá nezbytná opatření týkající se používání přepočítacích koeficientů pro rýži.

a)

od 1. ledna do 31. prosince daného roku pro odvětví ovoce a zeleniny a výrobků z ovoce a zeleniny a pro odvětví banánů;

b)

od 1. dubna do 31. března následujícího roku pro odvětví sušeného krmiva a odvětví bource morušového:

c)

od 1. července do 30. června následujícího roku pro:

d)

od 1. srpna do 31. července následujícího roku pro odvětví vína;

e)

od 1. září do 31. srpna následujícího roku pro odvětví rýže;

f)

od 1. října do 30. září následujícího roku pro odvětví cukru.

a)

pokud jde o odvětví obilovin, 101,31 EUR za tunu, vztaženo na stádium velkoobchodního prodeje u zboží dodaného do skladu před vyložením;

b)

pokud jde o neloupanou rýži, 150 EUR za tunu za standardní jakost vymezenou v příloze III části A, vztaženo na stádium velkoobchodního prodeje u zboží dodaného do skladu před vyložením;

c)

pokud jde o cukr standardní jakosti vymezené v příloze III části B, vztaženo na nebalený cukr při převzetí v závodě:

d)

pokud jde o odvětví hovězího a telecího masa, 2 224 EUR za tunu pro jatečně upravená těla skotu samčího pohlaví třídy zmasilosti /protučnělosti R3 podle klasifikační stupnice Unie pro jatečně upravená těla skotu ve věku osm měsíců nebo více podle přílohy IV části A;

e)

pokud jde o odvětví mléka a mléčných výrobků:

f)

pokud jde o vepřové maso, 1 509,39 EUR za tunu pro jatečně upravená těla prasat standardní jakosti stanovené na základě hmotnosti a podílu libového masa podle klasifikační stupnice Unie pro jatečně upravená těla prasat podle přílohy IV části B takto:

g)

pokud jde o odvětví olivového oleje:

a)

veřejné intervence, kdy jsou produkty nakupovány a skladovány příslušnými orgány členských států až do jejich uvolnění, a

b)

poskytování podpory skladování produktů soukromými hospodářskými subjekty.

a)

pšenici obecnou, pšenici tvrdou, ječmen a kukuřici;

b)

neloupanou rýži;

c)

čerstvé nebo chlazené maso z odvětví hovězího a telecího masa kódů KN 0201 10 00 a 0201 20 20 až 0201 20 50;

d)

máslo vyrobené přímo a výhradně z pasterizované smetany získané přímo a výhradně z kravského mléka ve schváleném podniku Unie, s minimálním obsahem tuku 82 % hmotnostních a maximálním obsahem vody 16 % hmotnostních;

e)

sušené odstředěné mléko nejvyšší jakosti vyrobené z kravského mléka rozprašovacím sušením ve schváleném podniku Unie, s minimálním obsahem bílkovin 34,0 % hmotnostních v tukuprosté sušině.

a)

pšenice obecné, pšenice tvrdé, ječmene a kukuřice od 1. listopadu do 31. května;

b)

neloupané rýže od 1. dubna do 31. července;

c)

hovězího a telecího masa během celého roku;

d)

másla a sušeného odstředěného mléka od 1. března do 30. září.

a)

se zahajuje pro pšenici obecnou, máslo a sušené odstředěné mléko;

b)

může být zahájena Komisí prostřednictvím prováděcích aktů pro pšenici tvrdou, ječmen, kukuřici a neloupanou rýži (včetně konkrétních odrůd nebo druhů neloupané rýže), pokud to vyžaduje situace na trhu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2;

c)

může být zahájena pro odvětví hovězího a telecího masa Komisí prostřednictvím prováděcích aktů přijatých bez použití postupu podle čl. 229 odst. 2 nebo 3, pokud je během reprezentativního období stanoveného podle čl. 20 prvního pododstavce písm. a) průměrná tržní cena v některém členském státě nebo některém regionu členského státu, zjištěná na základě klasifikační stupnice Unie pro jatečně upravená těla skotu podle přílohy IV části A, nižší než 85 % referenční prahové hodnoty stanovené v čl. 7 odst. 1 písm. d).

a)

cena, za kterou jsou produkty nakupovány v rámci veřejné intervence, je-li nákup prováděn za pevně stanovenou cenu, nebo

b)

maximální cena, za kterou mohou být produkty způsobilé pro veřejnou intervenci nakoupeny, je-li nákup prováděn prostřednictvím nabídkového řízení.

a)

nedocházelo k narušení trhu;

b)

byl zajištěn rovný přístup ke zboží a rovné zacházení s kupujícími a

c)

aby bylo v souladu se závazky vyplývajícími z mezinárodních dohod uzavřených v souladu se Smlouvou o fungování EU.

a)

bílý cukr;

b)

olivový olej;

c)

lněná vlákna;

d)

čerstvé nebo chlazené maso skotu ve věku osmi měsíců nebo více;

e)

máslo vyrobené ze smetany získané přímo a výhradně z kravského mléka;

f)

sýr;

g)

sušené odstředěné mléko vyrobené z kravského mléka;

h)

vepřové maso;

i)

skopové a kozí maso.

a)

zjištěné průměrné tržní ceny v Unii, referenční prahové hodnoty a výrobní náklady dotčených produktů nebo

b)

potřebu včas reagovat na zvláště obtížnou situaci na trhu nebo hospodářský vývoj, které mají významný negativní dopad na marže v daném odvětví.

a)

poskytují podporu soukromého skladování produktů uvedených v článku 17, a to s ohledem na podmínky uvedené v odstavci 1 tohoto článku;

b)

omezují poskytování podpory soukromého skladování.

a)

jejich jakost, pokud jde o jakostní parametry, jakostní třídy, jakostní stupně, kategorie, vlastnosti a stáří produktu;

b)

jejich způsobilost, pokud jde o množství a balení, včetně označování, uchovávání, předchozí smlouvy o skladování, schvalování podniků a stadium produktů, na něž se vztahuje cena v rámci veřejné intervence a podpora soukromého skladování.

a)

požadavky, které musí splňovat sklady všech produktů, na něž se vztahuje veřejná intervence;

b)

pravidla pro skladování produktů v členském státě či mimo členský stát, který je odpovědný za tyto produkty a jejich úpravu s ohledem na cla a další částky, které se poskytují, nebo poplatky, které se vybírají v rámci SZP.

a)

pravidla a podmínky použitelné v případech, kdy je skladované množství nižší než smluvně stanovené množství;

b)

podmínky pro poskytování zálohy na tuto podporu;

c)

podmínky, za nichž lze rozhodnout, že produkty, na které se vztahují smlouvy o soukromém skladování, mohou být znovu uvedeny na trh nebo uvolněny.

a)

používání nabídkového řízení, které zaručuje rovný přístup ke zboží a rovné zacházení s hospodářskými subjekty;

b)

dodatečné podmínky, které musí hospodářské subjekty splnit s cílem usnadnit účinné řízení a kontrolu systému pro členské státy a hospodářské subjekty;

c)

požadavek, aby hospodářské subjekty složily jistotu, jež zaručí dodržení jejich povinností.

a)

upraví a aktualizují ustanovení týkající se stupnice Unie pro klasifikaci, označování a obchodní úpravu jatečně upravených těl uvedená v příloze IV;

b)

stanoví dodatečná opatření týkající se klasifikace, prováděné rovněž kvalifikovanými klasifikátory, třídění (prováděné rovněž za pomoci technik automatizovaného třídění), identifikace, vážení a označování jatečně upravených těl a výpočtu průměrných cen Unie a koeficientů vážení používaných při výpočtu těchto cen;

c)

stanoví odchylky v odvětví hovězího a telecího masa a zvláštní odchylky, které mohou členské státy udělit jatkám, v nichž se poráží malý počet kusů skotu, a další ustanovení pro dotčené produkty, včetně ustanovení v odvětví skopového masa týkajících se tříd zmasilosti a protučnělosti, a další ustanovení, pokud jde o hmotnost, barvu masa a protučnělost a kritéria pro klasifikaci lehkých jehňat;

d)

členským státům povolí nepoužívat klasifikační stupnici pro jatečně upravená těla prasat a vedle hmotnosti a odhadovaného podílu libového masa jim povolí používat i jiná hodnotící kritéria nebo stanovovat odchylky od této stupnice.

a)

nákladů, které hradí hospodářský subjekt, pokud produkty dodané pro veřejnou intervenci nesplňují minimální požadavky na jakost;

b)

stanovení minimální skladovací kapacity pro intervenční sklady;

c)

reprezentativních období, trhů a tržních cen nezbytných pro uplatňování této kapitoly;

d)

dodávek produktů nakupovaných v rámci veřejné intervence, nákladů na přepravu, které ponese nabízející, převzetí produktů platebními agenturami a platby;

e)

různých operací spojených s vykosťováním v odvětví hovězího a telecího masa;

f)

praktických způsobů balení produktů, jejich uvádění na trh a označování;

g)

postupů pro schvalování podniků vyrábějících máslo a sušené odstředěné mléko pro účely této kapitoly;

h)

oprávnění ke skladování mimo území členského státu, kde byly produkty nakoupeny a uskladněny;

i)

prodeje produktů nakoupených v rámci veřejné intervence nebo nakládání s nimi, zejména pokud jde o prodejní ceny, podmínky vyskladnění, následné použití nebo určení uvolněných produktů, včetně postupů týkajících se produktů určených pro režim uvedený v čl. 16 odst. 2, včetně převodů mezi členskými státy;

j)

v případě produktů nakoupených v rámci veřejné intervence ustanovení souvisejících s možností členských států prodávat na jejich vlastní odpovědnost malá množství, která zůstávají uskladněna, nebo množství, která již nelze znovu zabalit nebo která mají zhoršenou jakost.

k)

v případě soukromého skladování uzavírání a obsahu smluv mezi příslušným orgánem členského státu a žadateli;

l)

soukromého uskladnění a skladování produktů a jejich vyskladnění;

m)

doby uskladnění v soukromých skladech a ustanovení, podle nichž tato doba, stanovená ve smlouvách, může být zkrácena nebo prodloužena;

n)

postupů pro nákup za pevně stanovenou cenu, včetně postupů pro skládanou jistotu a její výši, nebo pro poskytnutí předem pevně stanovené podpory na soukromé skladování;

o)

používání nabídkového řízení pro veřejnou intervenci i pro soukromé skladování, zejména pokud jde o:

p)

provádění klasifikačních stupnic Unie pro jatečně upravená těla skotu, prasat a ovcí;

q)

jiné obchodní úpravy jatečně upravených těl a půlek jatečně upravených těl, než je obchodní úprava stanovená v příloze IV části A bodu IV pro účely stanovení tržních cen;

r)

opravných faktorů uplatňovaných členskými státy a používaných pro různé obchodní úpravy jatečně upravených těl skotu a ovcí, pokud se nepoužije referenční obchodní úprava;

s)

praktických způsobů označování klasifikovaných jatečně upravených těl a způsobů, jakými Komise vypočítává váženou průměrnou cenu Unie pro jatečně upravená těla skotu, prasat a ovcí;

t)

oprávnění členských států umožňujícího jinou obchodní úpravu jatečně upravených těl prasat poražených na jejich území, než je obchodní úprava stanovená v příloze IV části B bodu III, pokud je splněna jedna z těchto podmínek:

u)

ustanovení o přezkumu uplatňování klasifikace jatečně upravených těl v členských státech provedeném na místě výborem Unie složeným z odborníků z Komise a odborníků jmenovaných členskými státy s cílem zajistit přesnost a spolehlivost klasifikace jatečně upravených těl. Tyto předpisy stanoví, že náklady na provádění přezkumné činnosti ponese Unie.

a)

hmotnost jatečně upraveného těla;

b)

barva masa;

c)

protučnělost.

a)

dodávání produktů z odvětví ovoce a zeleniny, odvětví výrobků z ovoce a zeleniny a odvětví banánů dětem ve vzdělávacích zařízeních uvedených v článku 22; a

b)

některé související náklady na logistiku a distribuci, zařízení, propagaci, sledování, hodnocení a doprovodná opatření.

a)

dodatečná kritéria související se zaměřením podpory členskými státy;

b)

schvalování a výběr žadatelů o podporu členskými státy;

c)

vypracování celostátních nebo regionálních strategií a doprovodná opatření.

a)

metodu pro přerozdělení předběžně rozdělené podpory podle čl. 23 odst. 5 mezi členské státy na základě obdržených žádostí o podporu;

b)

náklady uvedené ve strategiích členských států, které jsou způsobilé pro podporu Unie, a možnost stanovit pro konkrétní náklady celkový strop;

c)

povinnost členských států sledovat a hodnotit účinnost svých projektů zaměřených na dodávání ovoce a zeleniny do škol.

a)

informací, které mají obsahovat strategie členských států;

b)

žádostí o podporu a platby;

c)

způsobů propagace a opatření pro vytváření sítí v rámci projektu;

d)

předkládání, formátu a obsahu zpráv o sledování a hodnocení vypracovávaných členskými státy, které se účastní projektu Unie zaměřeného na dodávání ovoce a zeleniny do škol.

a)

produkty, které jsou způsobilé pro projekt, v souladu s ustanoveními čl. 26 odst. 1 a s ohledem na výživové aspekty;

b)

vypracování celostátních nebo regionálních strategií členskými státy, včetně případných doprovodných opatření a

c)

nezbytná opatření pro sledování a hodnocení.

a)

pravidla způsobilosti příjemců a žadatelů pro podporu;

b)

požadavek, aby žadatelé byli schvalováni členskými státy;

c)

používání mléka a mléčných výrobků, na které je poskytována podpora, při přípravě jídel ve vzdělávacích zařízeních.

a)

postupy, které zajistí dodržování maximálního množství způsobilého pro podporu;

b)

postupy pro jistotu a výši jistoty, která má být složena v případě vyplacení zálohy;

c)

informace, které mají být poskytovány členským státům pro schvalování žadatelů o podporu, žádosti o podporu a platby;

d)

způsoby veřejného informování o projektu;

e)

správu sledování cen podle čl. 27 odst. 5.

a)

sledování a řízení trhu v odvětví olivového oleje a stolních oliv;

b)

zmírnění dopadu pěstování oliv na životní prostředí;

c)

zvýšení konkurenceschopnosti pěstování oliv prostřednictvím modernizace;

d)

zkvalitnění produkce olivového oleje a stolních oliv;

e)

systém sledování, ověřování a ochrany jakosti olivového oleje a stolních oliv, zejména sledování jakosti olivového oleje prodávaného konečným spotřebitelům, pod dohledem správních orgánů členských států;

f)

šíření informací o opatřeních vykonávaných organizacemi producentů, sdruženími organizací producentů nebo mezioborovými organizacemi s cílem zlepšit jakost olivového oleje a stolních oliv.

a)

11 098 000 EUR ročně pro Řecko;

b)

576 000 EUR ročně pro Francii; a

c)

35 991 000 EUR ročně pro Itálii.

a)

75 % na činnosti v oblastech uvedených v odst. 1 písm. a), b) a c);

b)

75 % na investice do dlouhodobých aktiv a 50 % na ostatní činnosti v oblasti uvedené v odst. 1 písm. d);

c)

75 % na pracovní programy, které provádějí uznané organizace uvedené v odstavci 1 alespoň ze dvou producentských členských států nejméně ve třech třetích zemích nebo neproducentských členských státech v oblastech uvedených v odst. 1 písm. e) a f), a 50 % na ostatní činnosti v těchto oblastech.

a)

oblasti uvedené v čl. 29 odst. 1, zvláštní opatření, která lze financovat prostřednictvím podpory Unie, a činnosti a náklady, které takto financovat nelze;

b)

minimální přidělení finančních prostředků Unie konkrétním oblastem členskými státy;

c)

požadavek složit jistotu při předložení žádosti o schválení pracovního programu a v případě vyplacení zálohy na podporu;

d)

kritéria, která mají členské státy zohlednit při výběru a schvalování pracovních programů.

a)

provádění pracovních programů a změn těchto programů;

b)

vyplácení podpory, včetně záloh na podporu;

c)

postupů pro jistotu a výše jistoty, která má být složena při předložení žádosti o schválení pracovního programu a v případě vyplacení zálohy na podporu.

a)

z finančních příspěvků pocházejících od:

b)

z finanční podpory Unie, kterou lze organizacím producentů nebo jejich sdružením, pokud tato sdružení předkládají, spravují a provádějí některý operační program nebo částečný operační program, poskytnout v souladu s podmínkami stanovenými v aktech v přenesené pravomoci přijatých Komisí podle článku 37 a v prováděcích aktech přijatých Komisí podle článku 38.

a)

plánování produkce, včetně prognózy a následného sledování produkce a spotřeby;

b)

zlepšování jakosti produktů v čerstvém i zpracovaném stavu;

c)

zvyšování obchodní hodnoty produktů;

d)

propagace produktů v čerstvém i zpracovaném stavu;

e)

environmentální opatření zejména v oblasti vodního hospodářství a metody produkce šetrné k životnímu prostředí, včetně ekologického zemědělství;

f)

předcházení krizím a jejich řešení.

a)

opatření v rámci operačních programů sdružení organizací producentů byla plně financována z příspěvků členských organizací příslušného sdružení a aby se tyto finanční prostředky čerpaly z provozních fondů těchto členských organizací;

b)

opatření a odpovídající finanční příspěvky byly uvedeny v operačním programu každé členské organizace;

c)

nedocházelo k dvojímu financování projektů.

a)

investice zajišťující účinnější řízení množství uvedených na trh;

b)

opatření odborné přípravy a výměnu osvědčených postupů;

c)

propagaci a komunikaci, a to jak v rámci předcházení krizím, tak v jejich průběhu;

d)

podporu správních nákladů na zřizování vzájemných fondů;

e)

opětovnou výsadbu sadů, je-li nezbytná s ohledem na povinné vyklučení ze zdravotních nebo fytosanitárních důvodů na pokyn příslušného orgánu členského státu;

f)

stažení z trhu;

g)

zelenou sklizeň nebo nesklízení ovoce a zeleniny;

h)

pojištění sklizně.

a)

„zelenou sklizní“ úplné sklizení nezralých neobchodovatelných produktů na určité ploše, které nebyly před zelenou sklizní poškozeny, ať již v důsledku klimatických podmínek, chorob rostlin nebo z jiných důvodů;

b)

„nesklízením“ ukončení stávajícího produkčního cyklu na dotčené ploše, přičemž daný produkt je řádně vyvinut a je řádné a uspokojivé obchodní jakosti. Zničení produktů v důsledku klimatického jevu nebo napadení chorobou se nepokládá za nesklízení.

a)

operační programy zahrnovaly dvě nebo více environmentálních opatření; nebo

b)

se nejméně 10 % výdajů v rámci operačních programů týkalo environmentálních opatření.

a)

je předložen několika organizacemi producentů z Unie podílejícími se v různých členských státech na přeshraničních činnostech;

b)

je předložen jednou nebo více organizacemi producentů zapojenými do činností vedených na mezioborovém základě;

c)

zahrnuje pouze zvláštní podporu pro produkci ekologických produktů, na něž se vztahuje nařízení Rady (ES) č. 834/2007 (23);

d)

jde o první operační program předložený uznanou organizací producentů, která je výsledkem sloučení dvou uznaných organizací producentů;

e)

jde o první operační program předložený uznaným sdružením organizací producentů;

f)

je předložen organizacemi producentů v členských státech, kde organizace producentů uvádějí na trh méně než 20 % produkce ovoce a zeleniny;

g)

je předložen organizací producentů v jednom z nejvzdálenějších regionů vymezených v článku 349 Smlouvy o fungování EU.

a)

bezplatně se rozdělí mezi dobročinné organizace a nadace schválené k tomuto účelu členskými státy pro použití při jejich činnostech spojených s pomocí osobám, kterým vnitrostátní právní předpisy přiznávají nárok na podporu z veřejných prostředků zejména proto, že se jim nedostává nezbytných prostředků k obživě; nebo

b)

bezplatně se rozdělí mezi: nápravná zařízení, školy, zařízení uvedená v článku 22, dětské prázdninové tábory, nemocnice a domovy důchodců určené členskými státy, které přijmou všechna nezbytná opatření, aby takto přidělená množství doplňovala množství běžně nakupovaná těmito zařízeními.

a)

analýzu situace z hlediska silných a slabých stránek a možnosti rozvoje;

b)

odůvodnění zvolených priorit;

c)

cíle operačních programů a nástrojů a výkonnostní ukazatele;

d)

hodnocení operačních programů;

e)

oznamovací povinnosti organizací producentů.

a)

provozní fondy a operační programy, pokud jde o:

b)

vnitrostátní rámec a vnitrostátní strategii pro operační programy, pokud jde o povinnost sledovat a hodnotit účinnost vnitrostátních rámců a vnitrostátních strategií;

c)

finanční podporu Unie, pokud jde o:

d)

opatření pro předcházení krizím a jejich řešení, pokud jde o:

e)

vnitrostátní finanční podporu, pokud jde o:

a)

správy provozních fondů;

b)

informací, které mají obsahovat operační programy, vnitrostátní rámce a vnitrostátní strategie podle článku 36, předkládání operačních programů členským státům, časových lhůt, průvodních dokladů a schvalování členskými státy;

c)

provádění operačních programů organizacemi producentů a sdruženími organizací producentů;

d)

předkládání, formátu a obsahu zpráv o sledování a hodnocení vnitrostátních strategií a operačních programů;

e)

žádostí o podporu a vyplacení podpory, včetně záloh a částečných vyplacení podpory;

f)

praktických způsobů uvádění evropského znaku na baleních produktů určených pro bezplatné rozdělování;

g)

dodržování obchodních norem v případě stažení z trhu;

h)

nákladů na dopravu, třídění a balení v případě bezplatného rozdělování;

i)

opatření na propagaci, komunikaci a odbornou přípravu v případě předcházení krizím a jejich řešení;

j)

provádění činností souvisejících se stahováním produktů, zelenou sklizní a nesklízením ovoce a zeleniny a opatření k pojištění sklizně;

k)

podání žádosti, povolení, vyplácení a úhrady vnitrostátní finanční podpory;

l)

postupů pro jistotu a výši jistoty, která má být složena v případě vyplacení zálohy.

a)

výzkumné projekty a opatření na podporu výzkumných projektů jiných než uvedených v čl. 45 odst. 2 písm. d) a e);

b)

opatření, která jsou obsažena v programech členských států pro rozvoj venkova podle nařízení (EU) č. 1305/2013.

a)

podrobný popis navrhovaných opatření a jejich kvantifikované cíle;

b)

výsledky konzultací;

c)

posouzení očekávaného technického, hospodářského a sociálního dopadu a dopadu na životní prostředí;

d)

harmonogram provádění jednotlivých opatření;

e)

obecnou tabulku financování, v níž jsou uvedeny prostředky, které mají být použity, a předběžné přidělení prostředků na jednotlivá opatření v souladu s rozpočtovými stropy stanovenými v příloze VI;

f)

kritéria a množstevní ukazatele, které se mají používat při sledování a hodnocení, a opatření přijatá k zajištění toho, aby se programy podpory prováděly náležitým a účinným způsobem; a

g)

určení příslušných orgánů a subjektů odpovědných za provádění programu podpory.

a)

propagaci podle článku 45;

b)

restrukturalizaci a přeměnu vinic podle článku 46;

c)

zelenou sklizeň podle článku 47;

d)

vzájemné fondy podle článku 48;

e)

pojištění sklizně podle článku 49;

f)

investice podle článku 50;

g)

inovace v odvětví vína podle článku 51;

h)

destilaci vedlejších výrobků podle článku 52.

a)

v členských státech za účelem informování spotřebitelů o odpovědné konzumaci vína a o režimech Unie týkajících se označení původu a zeměpisných označení; nebo

b)

ve třetích zemích za účelem zlepšení jejich konkurenceschopnosti.

a)

vztahů s veřejností, propagačních či reklamních opatření, která především zdůrazňují vysokou kvalitu produktů Unie, zejména pokud jde o jakost, bezpečnost potravin či životní prostředí;

b)

účasti na akcích, veletrzích nebo výstavách mezinárodního významu;

c)

informačních kampaní, zaměřených zejména na režimy Unie týkající se označení původu, zeměpisných označení a ekologické produkce;

d)

studií o nových trzích potřebných pro rozšiřování odbytu;

e)

studií vyhodnocujících výsledky informačních a propagačních opatření.

a)

změnu odrůdové skladby, rovněž prostřednictvím přeštěpování;

b)

přemístění vinic;

c)

opětovnou výsadbu vinic, je-li nezbytná v důsledku povinného vyklučení ze zdravotních nebo fytosanitárních důvodů na pokyn příslušného orgánu členského státu;

d)

zdokonalení technik obhospodařování vinic, zejména zavedení vyspělých systémů udržitelné produkce.

a)

náhrady producentům za ztrátu příjmů v důsledku provádění tohoto opatření;

b)

příspěvku na náklady restrukturalizace a přeměny vinic.

a)

povolení souběžné existence staré a nové vinice do ukončení přechodného režimu po dobu nejvýše tří let, bez ohledu na část II hlavu I kapitolu III oddíl IVa pododdíl II nařízení (ES) č. 1234/2007 o přechodném režimu práv na výsadbu;

b)

finanční náhrady.

a)

80 % nákladů na pojistné hrazené producenty jako pojištění proti ztrátám způsobeným nepříznivými klimatickými jevy srovnatelnými s přírodními katastrofami;

b)

50 % nákladů na pojistné hrazené producenty jako pojištění:

a)

se vztahuje pouze na mikropodniky a malé a střední podniky ve smyslu doporučení Komise 2003/361/ES (24);

b)

se navíc může vztahovat na všechny podniky, pokud jde o nejvzdálenější regiony uvedené v článku 349 Smlouvy o fungování EU a menší ostrovy v Egejském moři vymezené v čl. 1 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 229/2013 (25).

a)

50 % v méně rozvinutých regionech;

b)

40 % v jiných než méně rozvinutých regionech;

c)

75 % v nejvzdálenějších regionech uvedených v článku 349 Smlouvy o fungování EU;

d)

65 % na menších ostrovech v Egejském moři vymezených v čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) č. 229/2013.

a)

pravidla týkající se odpovědnosti za výdaje mezi datem, kdy Komise obdrží programy podpory a jejich změny, a datem jejich použitelnosti,

b)

pravidla týkající se obsahu programů podpory a výdajů, administrativních nákladů a nákladů na zaměstnance a operací, které lze zahrnout do programů podpory členských států, a podmínek a možnosti, pokud jde o provádění plateb prostřednictvím zprostředkovatelů v případě podpory na pojištění sklizně stanovené v článku 49;

c)

pravidla týkající se požadavku složit jistotu v případě vyplacení zálohy;

d)

pravidla použití pojmů pro účely tohoto oddílu;

e)

pravidla stanovení stropu výdajů na opětovnou výsadbu vinic ze zdravotních nebo fytosanitárních důvodů podle čl. 46 odst. 3 prvního pododstavce písm. c);

f)

pravidla týkající se zamezení dvojímu financování mezi:

g)

pravidla podle kterých mají producenti stáhnout vedlejší výrobky pocházející z vinifikace a pro výjimky z této povinnosti, aby se zabránilo dodatečné administrativní zátěži, a pravidla pro dobrovolnou certifikaci lihovarů;

h)

pravidla umožňující členským státům stanovit v jejich programech podmínky pro řádné fungování podpůrných opatření.

a)

předkládání programů podpory, odpovídajícího finančního plánování a revize programů podpory;

b)

postupů pro podání žádosti, výběr a platby;

c)

předkládání, formátu a obsahu zpráv o programech podpory členských států a jejich hodnocení;

d)

stanovení míry podpory pro zelenou sklizeň a destilaci vedlejších výrobků, ze strany členských států;

e)

finančního řízení a ustanovení o použití podpůrných opatření členskými státy;

f)

postupů pro jistotu a výši jistoty, která má být složena v případě vyplacení zálohy.

a)

technická pomoc včelařům a organizacím včelařů;

b)

boj proti škůdcům a nákazám napadajícím úly, zejména varroáze;

c)

racionalizace sezónního přesunu včelstev;

d)

opatření na podporu laboratoří, které provádějí analýzu včelařských produktů, s cílem pomoci včelařům s uváděním jejich produktů na trh a se zvýšením hodnoty těchto produktů;

e)

opatření na podporu obnovy včelstev v Unii;

f)

spolupráce se subjekty specializovanými na provádění programů aplikovaného výzkumu v oblasti včelařství a včelařských produktů.

g)

sledování trhu;

h)

zlepšení jakosti produktů s cílem využití potenciálu produktů na trhu;

a)

zamezení dvojímu financování mezi včelařskými programy členských států a programy rozvoje venkova;

b)

základu pro přidělování finančního příspěvku Unie každému zúčastněnému členskému státu, mimo jiné na základě celkového počtu úlů se včelstvy v Unii.

a)

obsahu vnitrostátních programů a studií prováděných členskými státy věnovaných struktuře produkce a obchodu v jejich odvětví včelařství;

b)

postupu pro přerozdělení nevyužitých prostředků;

c)

schválení včelařských programů předložených členskými státy, včetně přidělení finančního příspěvku Unie každému zúčastněnému členskému státu a maximální výše financování členskými státy.

a)

žádosti o podporu, včetně pravidel týkajících se lhůt a průvodních dokladů;

b)

pravidel týkajících se způsobilých ploch pro chmel a výpočtu částek vyplácených každé organizaci producentů.

a)

uplatnit na vnitrostátní úrovni nižší procentuální podíl než procentuální podíl stanovený v odstavci 1;

b)

omezit vydávání povolení na regionální úrovni na konkrétní plochy způsobilé pro výrobu vín s chráněným označením původu, na plochy způsobilé pro výrobu vín s chráněným zeměpisným označením, nebo na plochy bez zeměpisného označení.

a)

potřeba zabránit tomu, aby jasně prokázané riziko nadměrné nabídky vinařských výrobků s ohledem na jejich tržní uplatnitelnost nepřesáhlo to, co je nezbytné k uspokojení uvedené potřeby;

b)

potřeba zabránit jasně prokázanému riziku značného znehodnocení konkrétního chráněného označení původu nebo chráněného zeměpisného označení.

a)

žadatel disponuje zemědělskou plochou, která není menší než plocha, pro kterou žádá o povolení;

b)

žadatel má odpovídající odborné znalosti a způsobilost;

c)

má se za to, že žadatel nepředstavuje významné riziko z hlediska zneužití pověsti daných chráněných označení původu, pokud veřejné orgány existenci takového rizika neprokáží;

d)

v řádně odůvodněných případech jedno nebo více z kritérií uvedených v odstavci 2, pokud jsou uplatněna objektivním a nediskriminujícím způsobem.

a)

pěstitelé, kteří provádějí výsadbu révy poprvé a zastávají funkci vedoucího podniku (nové podniky);

b)

oblasti, ve kterých vinice přispívají k ochraně životního prostředí;

c)

plochy, které mají být nově osázeny v rámci projektů v oblasti scelování pozemků;

d)

oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními;

e)

udržitelnost projektů rozvoje nebo opětovné výsadby na základě ekonomického hodnocení;

f)

plochy, které mají být nově osázeny, což přispívá ke zvýšení konkurenceschopnosti na úrovni zemědělských podniků i na regionální úrovni;

g)

projekty, které mohou zlepšit jakost výrobků se zeměpisným označením;

h)

plochy, které mají být nově osázeny v rámci zvětšení rozlohy malých a středních zemědělských podniků.

a)

podmínky pro žádosti o výjimku podle čl. 62 odst. 4;

b)

pravidla týkající se kritérií uvedených v čl. 64 odst. 1 a 2;

c)

doplnění kritérií ke kritériím uvedeným v čl. 64 odst. 1 a 2;

d)

souběžnou existenci vinic, které se producent zavázal vyklučit a nahradit nově vysazenou révou podle čl. 66 odst. 2;

e)

důvody rozhodnutí členských států podle čl. 66 odst. 3.

a)

s postupy pro udělování povolení;

b)

se záznamy, které mají členské státy vést, a oznámení, která mají zasílat Komisi.

a)

olivový olej a stolní olivy,

b)

ovoce a zelenina,

c)

výrobky z ovoce a zeleniny,

d)

banány,

e)

živé rostliny,

f)

vejce,

g)

drůbeží maso,

h)

roztíratelné tuky určené pro lidskou spotřebu,

i)

chmel

a)

technické definice, označení a obchodní názvy pro odvětví jiná než ta, jež jsou uvedena v článku 78;

b)

klasifikační kritéria, jako je rozdělení do tříd, hmotnost, velikost, věk a kategorie;

c)

druhy, odrůda nebo plemeno či obchodní typ;

d)

úprava, označování související se závaznými obchodními normami, balení, pravidla platná pro balírny/třídírny, označení, rok sklizně a použití zvláštních údajů, aniž jsou dotčeny články 92 až 123;

e)

kritéria, jako jsou vzhled, konzistenci, zmasilost, vlastnosti produktu a procentní podíl obsahu vody;

f)

zvláštní látky použité při produkci, nebo součásti či složky, včetně jejich množstevního obsahu, čistoty a identifikace;

g)

způsob hospodaření a metoda produkce, včetně enologických postupů a vyspělých systémů udržitelné produkce;

h)

scelování moštů a vín, včetně jeho definic, míchání a jeho omezení;

i)

četnost sběru, dodávky, konzervace a manipulace, metoda ošetření a teplota, skladování a přeprava;

j)

místo hospodaření nebo původ, s výjimkou drůbežího masa a roztíratelných tuků;

k)

omezení, pokud jde o použití některých látek nebo postupů;

l)

zvláštní použití;

m)

podmínky uvolnění, držení, oběhu a použití produktů, které nejsou v souladu s obchodními normami přijatými podle odstavce 1 nebo s definicemi, označeními a obchodními názvy uvedenými v článku 78, jakož i nakládání s vedlejšími výrobky.

a)

zvláštní vlastnosti dotčeného produktu;

b)

potřebu zajistit podmínky v zájmu snazšího uvádění produktů na trh;

c)

zájem producentů na sdělování informací o vlastnostech produktů a povaze hospodaření a zájem spotřebitelů získávat odpovídající a transparentní informace o produktech, včetně místa hospodaření, které má být určeno podle jednotlivých případů na odpovídající zeměpisné úrovni, a to po provedení posouzení zejména nákladů a administrativní zátěže pro hospodářské subjekty a přínosů pro producenty a konečné spotřebitele;

d)

dostupné metody k určení fyzikálních, chemických a organoleptických vlastností produktů;

e)

doporučené normy přijaté mezinárodními subjekty;

f)

nutnost zachovat přirozené a podstatné vlastnosti produktů a nezpůsobit zásadní změnu ve složení dotčeného produktu.

a)

místo nebo místa produkce chmele;

b)

rok nebo roky sklizně; a

c)

odrůdu nebo odrůdy.

a)

za účelem splnění obchodních požadavků některých třetích zemí, nebo

b)

pro produkty určené pro zvláštní účely.

i)

nesmějí nepříznivě ovlivňovat obvyklý způsob, jakým jsou na trh uváděny produkty, pro které byla vydána ověřovací listina; a

ii)

musí být doprovázena zárukami, jejichž účelem je předejít záměně s uvedenými produkty.

a)

hovězí a telecí maso,

b)

víno,

c)

mléko a mléčné výrobky určené pro lidskou spotřebu,

d)

drůbeží maso,

e)

vejce,

f)

roztíratelné tuky určené pro lidskou spotřebu a

g)

olivový olej a stolní olivy,

a)

hroznovou šťávu a zahuštěnou hroznovou šťávu; a

b)

hroznový mošt a zahuštěný hroznový mošt určený k výrobě hroznové šťávy.

a)

byly podrobeny enologickým postupům, které nejsou v Unii povoleny;

b)

byly podrobeny enologickým postupům, které nejsou povoleny na vnitrostátní úrovni; nebo

c)

nejsou v souladu s pravidly stanovenými v příloze VIII.

a)

zohledňuje enologické postupy a metody analýzy doporučené a zveřejněné OIV a výsledky pokusného použití dosud nepovolených enologických postupů;

b)

zohledňuje ochranu lidského zdraví;

c)

bere v úvahu případné riziko, že spotřebitelé mohou být na základě ustáleného vnímání daného výrobku a souvisejících očekávání uvedeni v omyl, a zohlední, do jaké míry může dostupnost a vhodnost informačních prostředků toto riziko vyloučit;

d)

dbá na to, aby přirozené a podstatné vlastnosti vína byly zachovány a aby nedošlo k zásadní změně ve složení daného výrobku;

e)

zajišťuje přijatelnou minimální úroveň péče o životní prostředí;

f)

dodržuje obecná pravidla týkající se enologických postupů a pravidla stanovená v příloze VIII.

a)

daná odrůda náleží k druhu réva vinná (Vitis vinifera L.) nebo pochází z křížení révy vinné s jinými druhy rodu Vitis;

b)

daná odrůda není jednou z těchto odrůd: Noah, Othello, Isabelle, Jacquez, Clinton a Herbemont.

a)

moštových odrůd, které nejsou zatříděné, v případě jiných členských států než uvedených v odstavci 3;

b)

moštových odrůd, které nejsou v souladu s odst. 2 druhým pododstavcem, v případě členských států uvedených v odstavci 3.

a)

stanoví další nepovinný vyhrazený údaj a podmínky jeho použití,

b)

mění podmínky použití nepovinného vyhrazeného údaje; nebo

c)

ruší nepovinný vyhrazený údaj.

a)

údaj se týká vlastnosti produktu nebo charakteristiky produkce či zpracování a vztahuje se k odvětví nebo produktu;

b)

použití údaje umožňuje jasnější informování o přidané hodnotě produktu díky jeho zvláštním vlastnostem nebo charakteristice produkce či zpracování;

c)

při uvádění produktu na trh jsou jeho vlastnost nebo charakteristika, uvedené v písmeni a), rozpoznatelné pro spotřebitele v několika členských státech;

d)

podmínky a použití údaje jsou v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES (29) nebo nařízení (EU) č. 1169/2011.

a)

podmínky, za nichž se dovezené produkty považují za produkty, jež mají rovnocennou úroveň souladu s obchodními normami Unie, a podmínky, které umožňují odchylku od článku 74; a

b)

pravidla vztahující se na uplatňování obchodních norem na produkty vyvážené z Unie.

a)

osvědčení dokládající soulad s ustanoveními uvedenými v odstavcích 1 a 2 vystavené v zemi, ze které výrobek pochází, příslušným subjektem, který je uveden na seznamu zveřejněném Komisí;

b)

zprávu o výsledku analýzy vypracovanou subjektem nebo útvarem pověřeným zemí, ze které výrobek pochází, je-li určen k přímé lidské spotřebě.

a)

sestaví seznam mléka a mléčných výrobků uvedených v příloze VII části III bodu 5 druhém pododstavci a roztíratelných tuků uvedených v příloze VII části VII oddílu I šestém pododstavci písm. a) na základě orientačních seznamů produktů, o nichž se členské státy domnívají, že na jejich území vyhovují uvedeným ustanovením, a jež členské státy zašlou Komisi;

b)

stanoví pravidla pro provádění obchodních norem podle odvětví nebo produktů;

c)

stanoví pravidla pro určení, zda výrobky byly podrobeny nepovoleným enologickým postupům;

d)

stanoví pravidla pro analytické metody určující vlastnosti produktů;

e)

stanoví pravidla pro určení přípustné odchylky;

f)

stanoví pravidla pro provádění opatření uvedených v článku 89;

g)

stanoví pravidla pro určení nebo evidenci producenta nebo průmyslových zařízení, v nichž se produkt připravoval nebo zpracovával, ověřovací postupy a obchodní dokumenty, průvodní doklady a záznamy, které mají být vedeny.

a)

ochraně legitimních zájmů spotřebitelů a producentů;

b)

zajištění řádného fungování vnitřního trhu s danými výrobky a

c)

podpoře výroby jakostních výrobků uvedených v tomto oddílu při současném umožnění vnitrostátních opatření v oblasti politiky jakosti.

a)

„označením původu“ název regionu, konkrétního místa nebo ve výjimečných a řádně odůvodněných případech země, který se používá k popisu výrobku uvedeného v čl. 92 odst. 1, jenž splňuje tyto požadavky: