Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32013R1305

    Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005

    Úř. věst. L 347, 20.12.2013, p. 487–548 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    Legal status of the document In force

    ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2013/1305/oj

    20.12.2013   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    L 347/487


    NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY č. 1305/2013

    ze dne 17. prosince 2013

    o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005

    EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

    s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 42 a čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

    s ohledem na návrh Evropské komise,

    po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

    s ohledem na stanovisko Účetního dvora,

    s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru,

    s ohledem na stanovisko Výboru regionů,

    v souladu s řádným legislativním postupem,

    vzhledem k těmto důvodům:

    (1)

    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Budoucnost SZP do roku 2020: Řešení problémů v oblasti potravin a přírodních zdrojů a územní problematiky“ stanovilo možné úkoly, cíle a orientace společné zemědělské politiky („SZP“) po roce 2013. S ohledem na diskusi o tomto sdělení by SZP měla být s účinkem od 1. ledna 2014 reformována. Reforma by se měla týkat všech hlavních nástrojů SZP, včetně nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (1). Vzhledem k oblasti působnosti reformy je vhodné nařízení (ES) č. 1698/2005 zrušit a nahradit je novým zněním.

    (2)

    Měla by být stanovena politika rozvoje venkova, která by měla doprovázet a doplňovat přímé platby a tržní opatření SZP, a přispívat tak k dosahování cílů této politiky stanovených ve Smlouvě o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Tato politika rozvoje venkova by měla rovněž začlenit hlavní politické cíle stanovené ve sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvaném „Evropa 2020 Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (strategie Evropa 2020) a měla by být v souladu s obecnými cíli politiky hospodářské a sociální soudržnosti stanovenými ve Smlouvě o fungování EU.

    (3)

    Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž rozvoje venkova, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy vzhledem k provázanosti rozvoje venkova s dalšími nástroji SZP, k velikosti rozdílů mezi jednotlivými venkovskými oblastmi a omezeným finančním zdrojům členských států v rozšířené Unii, ale spíše jej z důvodu víceleté záruky financování ze strany Unie a soustředění se na jeho priority může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle.

    (4)

    K zajištění udržitelného rozvoje venkovských oblastí je nezbytné zaměřit se na omezený počet hlavních priorit týkajících se předávání poznatků a inovací v zemědělství, lesnictví a ve venkovských oblastech, životaschopnosti zemědělských podniků, konkurenceschopnosti všech druhů zemědělské činnosti ve všech regionech a podpora inovativních zemědělských technologií a udržitelného obhospodařování lesů, organizace potravinového řetězce, včetně zpracovávání zemědělských produktů a jejich uvádění na trh, dobrých životních podmínek zvířat, řízení rizik v zemědělství, obnovy, zachování a posílení ekosystémů souvisejících se zemědělstvím a lesnictvím, účinného využívání zdrojů a přechodu na nízkouhlíkové hospodářství v odvětvích zemědělství, potravinářství a lesnictví a podpory sociálního začleňování, snižování chudoby a hospodářského rozvoje venkovských oblastí. Přitom je třeba zohlednit rozmanitost situací ovlivňujících venkovské oblasti s různými charakteristikami či různými kategoriemi potenciálních příjemců a průřezové cíle v oblasti inovací, životního prostředí a zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně. Zmírňující opatření by se měla týkat jak omezování emisí v zemědělství a lesnictví pocházejících z hlavních činností, jako je živočišná výroba a používání hnojiv, tak i zachování propadů uhlíku a rozšíření pohlcování uhlíku v souvislosti s využíváním půdy, změnou využívání půdy a odvětvím lesnictví. Priorita Unie pro rozvoj venkova týkající se předávání poznatků a inovací v zemědělství, lesnictví a ve venkovských oblastech by se měla ve vztahu k ostatním prioritám Unie v oblasti rozvoje venkova uplatňovat horizontálně.

    (5)

    Priorit Unie v oblasti rozvoje venkova by mělo být dosahováno v rámci udržitelného rozvoje a prostřednictvím podpory, kterou Unie poskytuje cíli spočívajícímu v ochraně a zlepšování životního prostředí, jak je stanoveno v článku 11 Smlouvy o fungování EU, s ohledem na zásadu „znečišťovatel platí“. Členské státy by měly s využitím metodiky přijaté Komisí poskytovat informace o podpoře cílů v oblasti změny klimatu v souladu se záměrem přidělit na tyto účely alespoň 20 % rozpočtu Unie.

    (6)

    Činnosti Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a operace, na něž přispívá, by měly být soudržné a slučitelné s podporou z jiných nástrojů SZP.

    (7)

    V zájmu zajištění okamžitého zahájení a účinného provádění programů rozvoje venkova by podpora z EZFRV měla být založena na existenci podmínek správního rámce, které jsou stabilní. Členské státy by proto měly posoudit použitelnost a splnění určitých předběžných podmínek. Každý členský stát by měl vypracovat buď celostátní program rozvoje venkova pro celé své území, nebo soubor regionálních programů, nebo celostátní program i soubor regionálních programů zároveň. V každém programu by měla být určena strategie k dosažení cílů ve vztahu k prioritám Unie v oblasti rozvoje venkova a výběr opatření. Programování by mělo být v souladu s prioritami Unie v oblasti rozvoje venkova a současně být přizpůsobeno situaci jednotlivých členských států a doplňovat ostatní politiky Unie, zejména politiku zemědělských trhů, politiku soudržnosti a společnou rybářskou politiku. Členské státy, které se rozhodnou vypracovat soubor regionálních programů, by rovněž měly být schopny připravit celostátní rámec bez zvláštních rozpočtových přídělů v zájmu usnadnění koordinace mezi regiony při řešení celostátních úkolů.

    (8)

    Členské státy by měly mít možnost zahrnout do svých programů rozvoje venkova tematické podprogramy k řešení zvláštních potřeb v oblastech, které jsou pro ně obzvláště důležité. Tematické podprogramy by měly být mimo jiné zaměřeny na mladé zemědělce, malé zemědělské podniky, horské oblasti, vytvoření krátkých dodavatelských řetězců, ženy ve venkovských oblastech, zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a na biologickou rozmanitost. Tematické podprogramy by rovněž měly být využívány k vytvoření možnosti přispívat k restrukturalizaci zemědělských odvětví, která mají výrazný dopad na rozvoj venkovských oblastí. Jako prostředek ke zvýšení účinnosti intervence určitých tematických podprogramů by členské státy měly mít možnost stanovit u určitých operací zahrnutých v těchto tematických podprogramech vyšší míru podpory.

    (9)

    Programy rozvoje venkova by měly určovat potřeby oblasti, jíž se týkají, a popisovat jednotnou strategii k jejich uspokojení na základě priorit Unie v oblasti rozvoje venkova. Tato strategie by měla být založena na stanovení cílů. Je nutno zajistit provázanost mezi zjištěnými potřebami, stanovenými cíli a opatřeními, která byla k dosažení těchto cílů vybrána. Programy rozvoje venkova by měly obsahovat rovněž veškeré informace, které jsou nezbytné pro posouzení jejich souladu s požadavky tohoto nařízení.

    (10)

    V programech rozvoje venkova je třeba cíle stanovit na základě společného souboru cílových ukazatelů pro všechny členské státy a v případě potřeby na základě ukazatelů pro daný program. V zájmu usnadnění tohoto procesu je nutno vymezit oblasti, na něž se tyto ukazatele vztahují, a to v souladu s prioritami Unie v oblasti rozvoje venkova. Vzhledem k horizontálnímu uplatňování priority Unie v oblasti rozvoje venkova týkající se předávání poznatků v zemědělství a lesnictví je nutno intervence v rámci této priority považovat za intervence, které napomáhají dosažení cílových ukazatelů, jež byly stanoveny pro ostatní priority Unie.

    (11)

    Je třeba stanovit určitá pravidla pro programování a revizi programů rozvoje venkova. Pro revize, které nemají vliv na strategii programů nebo na příslušné finanční příspěvky Unie, by měl být stanoven zjednodušený postup.

    (12)

    Rozvoj a specializace zemědělství a lesnictví, a zejména obtíže, s nimiž se potýkají mikropodniky a malé a střední podniky (MSP) ve venkovských oblastech, vyžadují náležitou úroveň technického a ekonomického vzdělání a rovněž větší schopnost získat přístup k poznatkům a informacím a možnost si je vyměňovat, a to i prostřednictvím šíření osvědčených zemědělských a lesnických výrobních postupů. Předávání poznatků a informační akce by neměly mít pouze podobu obvyklých vzdělávacích kurzů, nýbrž by měly být přizpůsobeny potřebám venkovských subjektů. Je proto třeba podporovat rovněž workshopy, odborné vedení, demonstrační činnosti, informační akce, jakož i krátkodobé výměny pracovníků zemědělských podniků nebo lesů a programy návštěv. Získané poznatky a informace by měly zemědělcům, držitelům lesů, osobám působícím v potravinářském odvětví a venkovským MSP umožnit zejména zvýšení jejich konkurenceschopnosti a účinného využívání zdrojů a zlepšení jejich environmentálního profilu a současně přispět k udržitelnosti venkovského hospodářství. Členské státy mají možnost při poskytování podpory MSP upřednostnit ty podniky, jejichž činnost je spojena s odvětvím zemědělství a lesnictví. V zájmu zajištění účinnosti předávání poznatků a informačních akcí při dosahování těchto výsledků by se mělo požadovat, aby poskytovatelé služeb v oblasti předávání poznatků měli veškeré potřebné schopnosti.

    (13)

    Zemědělské poradenské služby pomáhají zemědělcům, mladým zemědělcům, držitelům lesů, jiným uživatelům půdy a MSP ve venkovských oblastech zlepšit udržitelné řízení a celkovou výkonnost jejich podniku nebo podnikatelské činnosti. Zřizování těchto služeb i využívání poradenství ze strany zemědělců, mladých zemědělců, držitelů lesů, jiných uživatelů půdy a MSP by se proto mělo podporovat. V zájmu zvýšení kvality a účinnosti nabízeného poradenství je třeba přijmout ustanovení o minimálních kvalifikacích a pravidelné odborné přípravě poradců. Jak je stanoveno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 (2), zemědělské poradenské služby by měly zemědělcům pomoci posoudit výkonnost jejich zemědělských podniků a určit potřebná zlepšení, pokud jde o povinné požadavky na hospodaření, dobrý zemědělský a environmentální stav, zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí stanovené v nařízení (EU) č. 1307/2013 (3) a opatření na úrovni zemědělských podniků, která jsou stanovena v programech rozvoje venkova, jejichž cílem je modernizace zemědělských podniků,

    zvyšování konkurenceschopnosti, zapojení dalších odvětví, inovace a orientace na trh spolu s podporou podnikání. Zemědělské poradenské služby by rovněž měly zemědělcům pomoci určit nezbytná zlepšení v souvislosti s požadavky stanovenými za účelem provádění čl. 11 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (4) (dále jen „rámcová směrnice o vodě“), jakož i požadavky za účelem provádění článku 55 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 (5) a článku 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES (6), zejména v souvislosti s dodržováním obecných zásad integrované ochrany rostlin. Poradenství by se mělo případně týkat i norem v oblasti bezpečnosti práce ve spojitosti se zemědělským podnikem, jakož i konkrétních rad zemědělcům, kteří poprvé zahajují činnost. Mělo by také být možné, aby se poradenství týkalo zakládání podniků mladých zemědělců, udržitelného rozvoje hospodářských činností zemědělského podniku, záležitostí místního zpracování a uvádění produktů na místní trhy a záležitostí souvisejících s hospodářským, zemědělským a environmentálním profilem podniku. Je rovněž možné poskytovat konkrétní poradenství týkající se zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, biologické rozmanitosti, ochrany vod, vytváření krátkých dodavatelských řetězců, ekologického zemědělství a zdravotních stránek chovu zvířat. Členské státy mají při poskytování podpory MSP možnost upřednostnit MSP, které jsou spojeny s odvětvím zemědělství a lesnictví. Řídicí a pomocné služby pro zemědělství by měly zemědělcům pomoci zlepšit a usnadnit řízení jejich podniků.

    (14)

    Unijní nebo vnitrostátní režimy jakosti, včetně systémů certifikace zemědělských podniků pro zemědělské produkty a potraviny, poskytují spotřebitelům záruky ohledně jakosti a vlastností produktu nebo výrobního procesu použitého v důsledku účasti zemědělců v těchto režimech, zajišťují dotyčným produktům přidanou hodnotu a zvyšují jejich tržní příležitosti. Zemědělci a jejich skupiny by proto měli být vybízeni k účasti v těchto režimech. V zájmu zajištění účinného využívání prostředků EZFRV by podpora měla být omezena na aktivní zemědělce ve smyslu článku 9 nařízení (EU) č. 1307/2013. Vzhledem ke skutečnosti, že v okamžiku vstupu do těchto režimů a v prvních letech účasti nejsou dodatečné náklady a povinnosti uložené zemědělcům v důsledku jejich účasti kompenzovány trhem v plné míře, měla by být podpora poskytována v případě nové účasti a zahrnovat období nejvýše pěti let. Vzhledem k zvláštním vlastnostem bavlny jako zemědělského produktu by měly být zahrnuty rovněž režimy jakosti bavlny. Podpora by rovněž měla být poskytována ve prospěch informačních a propagačních činností v souvislosti s produkty, na něž se vztahují režimy jakosti a systémy certifikace podporované podle tohoto nařízení.

    (15)

    Ke zlepšení hospodářského a environmentálního profilu zemědělských podniků a venkovských podniků, ke zvýšení účinnosti odvětví zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh, včetně zřizování drobných zařízení pro zpracování zemědělských produktů a jejich uvádění na trh v rámci krátkých dodavatelských řetězců a místních trhů, k zajištění infrastruktury potřebné pro rozvoj zemědělství a lesnictví a na podporu nevýnosných investic, jež jsou nezbytné k dosažení cílů v oblasti ochrany životního prostředí, je třeba poskytnout podporu fyzickým investicím, které k těmto cílům přispívají. V programovém období 2007–2013 se různých oblastí intervence týkala řada opatření. V zájmu zjednodušení a zároveň s cílem umožnit příjemcům navrhovat a provádět integrované projekty s vyšší přidanou hodnotou by se na většinu druhů fyzických investic mělo vztahovat jediné opatření. Členské státy by měly podporu zaměřit na zemědělské podniky, které jsou způsobilé pro podporu investic souvisejících s posílením životaschopnosti podniků, a to na základě výsledků analýzy silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb (analýza SWOT) jako prostředku k lepšímu zacílení podpory. S cílem usnadnit mladým zemědělcům první zahajování činnosti lze povolit dodatečné období způsobilosti pro investice uskutečněné za účelem splnění norem Unie. Investice související s plněním nových norem Unie by měly být způsobilé po dodatečné období poté, co se tyto normy stanou pro zemědělský podnik závaznými, aby se tak podpořilo jejich zavádění.

    (16)

    Zemědělství je více než jiná odvětví ohroženo poškozením svého produktivního potenciálu v důsledku přírodních katastrof, nepříznivých klimatických jevů a katastrofických událostí. S cílem přispět ke zlepšení životaschopnosti a konkurenceschopnosti podniků čelících těmto katastrofám, jevům nebo událostem by měla být poskytnuta podpora umožňující zemědělcům obnovit zemědělský potenciál, který byl poškozen. Členské státy by měly rovněž zajistit, aby v důsledku kombinace unijních systémů kompenzace (zejména opatření k řízení rizik podle tohoto nařízení), systémů vnitrostátních a soukromých nedocházelo k nadměrné kompenzaci vzniklých škod.

    (17)

    Pro rozvoj venkovských oblastí je zásadní zakládání a rozvoj nové hospodářské činnosti v podobě nových zemědělských podniků, diverzifikace směřující k nezemědělským činnostem, včetně poskytování služeb pro zemědělství a lesnictví, činností souvisejících se zdravotní péčí, sociální integrací a cestovním ruchem. Je také možné, aby se diverzifikace směřující k nezemědělským činnostem týkala udržitelného řízení lovných zdrojů. Opatření k rozvoji zemědělských podniků a podnikatelské činnosti by mělo mladým zemědělcům usnadnit zahajování činnosti a strukturální úpravy jejich podniků po zahájení činnosti. Je rovněž třeba podporovat diverzifikaci zemědělců směřující k nezemědělským činnostem a zakládání a rozvoj nezemědělských MSP ve venkovských oblastech. Toto opatření by rovněž mělo podněcovat u žen ve venkovských oblastech podnikatelského ducha. Je rovněž třeba podporovat rozvoj malých zemědělských podniků, které jsou potenciálně hospodářsky životaschopné. Aby byla zajištěna životaschopnost nových hospodářských činností podporovaných v rámci tohoto opatření, měla by být podpora podmíněna předložením podnikatelského plánu. Podpora pro zahájení podnikatelské činnosti by měla být poskytována pouze během počáteční doby existence podniku a neměla by se z ní stát provozní podpora. Pokud se proto členské státy rozhodnou poskytovat podporu ve splátkách, neměly by tyto splátky být poskytovány déle, než pět let. Kromě toho by v zájmu podpory restrukturalizace odvětví zemědělství měla být poskytnuta podpora ve formě ročních nebo jednorázových plateb zemědělcům, kteří jsou způsobilí pro režim pro malé zemědělce stanovený v hlavě V nařízení (EU) č. 1307/2013 (dále jen „režim pro malé zemědělce“) a kteří se zaváží k převodu celého svého podniku a odpovídajících platebních nároků na jiného zemědělce.

    V zájmu zohlednění problémů mladých zemědělců souvisejících s přístupem k půdě členské státy mají rovněž možnost nabízet tuto podporu v kombinaci s jinými formami podpory, například prostřednictvím finančních nástrojů.

    (18)

    MSP jsou páteří venkovského hospodářství Unie. Rozvoj zemědělských a nezemědělských podniků by měl usilovat o podporu zaměstnanosti a vytváření kvalitních pracovních míst ve venkovských oblastech, zachování existujících pracovních míst, snížení sezónních výkyvů v zaměstnanosti, rozvoj nezemědělských odvětví mimo zemědělství a zpracování zemědělských produktů a potravin. Současně by měl podpořit integraci podniků a místní meziodvětvové vazby. Je třeba podporovat projekty, které spojují zemědělství a venkovský cestovní ruch prostřednictvím propagace udržitelného a zodpovědného cestovního ruchu ve venkovských oblastech, jakož i přírodní a kulturní dědictví a investice do energie z obnovitelných zdrojů.

    (19)

    Základním prvkem každého úsilí o využití růstového potenciálu a o podporu udržitelnosti venkovských oblastí je rozvoj místní infrastruktury a místních základních služeb ve venkovských oblastech, včetně služeb v oblasti volného času a kultury, obnova vesnic a činnosti zaměřené na obnovu a rozvoj kulturního a přírodního dědictví vesnic a venkovské krajiny. Podpora by proto měla být poskytována na operace sledující tento cíl, včetně přístupu k informačním a komunikačním technologiím a rozvoje rychlého a superrychlého širokopásmového připojení. V souladu s těmito cíli je třeba podporovat rozvoj služeb a infrastruktury vedoucích k sociálnímu začlenění a změně tendencí spočívajících v sociálním a hospodářském poklesu a vylidňování venkovských oblastí. Aby bylo dosaženo co největší účinnosti této podpory, měly by být operace, na které se vztahuje, prováděny v souladu s plány rozvoje obcí a jejich základních služeb, které byly vypracovány jednou či více venkovskými obcemi, pokud tyto plány existují. Operace by rovněž měly ve vhodných případech podporovat vazby mezi městem a venkovem, aby se tak vytvářely synergie a zlepšila se spolupráce. Členské státy mají možnost upřednostnit investice uskutečňované místními partnerstvími, jejichž cílem je rozvoj a jsou do nich zapojeny místní komunity, a projekty řízené místními komunitními organizacemi.

    (20)

    Lesnictví je nedílnou součástí rozvoje venkova a podpora udržitelného využívání půdy, které je šetrnější vůči klimatu, by měla zahrnovat rozvoj lesních oblastí a udržitelné obhospodařování lesů. V programovém období 2007–2013 zahrnovala řada opatření různé druhy podpory pro investice do lesnictví a pro obhospodařování lesů. V zájmu zjednodušení s cílem umožnit příjemcům navrhovat a provádět integrované projekty s vyšší přidanou hodnotou by se na všechny druhy podpory pro investice do lesnictví a pro obhospodařování lesů mělo vztahovat jediné opatření. Toto opatření by mělo zahrnovat rozšiřování a zlepšování lesních zdrojů prostřednictvím zalesňování půdy a vytváření zemědělsko-lesnických systémů spojujících extenzivní zemědělství s lesnickými systémy. Mělo by také zahrnovat obnovení lesů poškozených požáry nebo jinými přírodními katastrofami a katastrofickými událostmi a příslušná preventivní opatření, investice do lesnických technologií a zpracování, mobilizace a uvádění na trh lesnických produktů, jejichž cílem je zlepšení hospodářského a environmentálního profilu držitelů lesů, a neproduktivní investice, které zlepšují ekosystém a zvyšují odolnost lesních ekosystémů vůči klimatu a jejich ekologickou hodnotu. Podpora by neměla narušovat hospodářskou soutěž a měla by být neutrální z hlediska trhu. Proto by měla být uložena omezení týkající se velikosti a právního postavení příjemců. Preventivní opatření proti požárům by se měla provádět v oblastech, které jsou členskými státy vyhodnoceny jako oblasti se středním či vysokým rizikem požáru. Všechna preventivní opatření by měla být součástí plánu na ochranu lesů. V případě opatření k obnovení poškozeného lesnického potenciálu by výskyt přírodní katastrofy měl být formálně uznán veřejnou vědeckou organizací.

    Opatření týkající se lesnictví by mělo být přijato na základě závazků přijatých Unií a členskými státy na mezinárodní úrovni a mělo by vycházet z národních nebo regionálních plánů členských států v oblasti lesnictví nebo rovnocenných nástrojů, které by měly brát v úvahu závazky přijaté na ministerských konferencích týkajících se ochrany lesů v Evropě. Mělo by přispívat k provádění strategie Unie v oblasti lesního hospodářství v souladu se sdělením Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvaným „Nová strategie EU v oblasti lesnictví: pro lesy a odvětví založená na lesnictví.

    (21)

    Seskupení a organizace producentů pomáhají zemědělcům společně čelit výzvám v důsledku větší hospodářské soutěže a konsolidace navazujících trhů ve vztahu k uvádění jejich produktů na trh, včetně místních trhů. Je proto třeba podporovat zřizování seskupení a organizací producentů. Aby bylo zajištěno co nejlepší využití omezených finančních zdrojů, měly by podporu využívat pouze seskupení a organizace producentů, které lze považovat za MSP. Členské státy mají možnost upřednostnit seskupení a organizace producentů jakostních produktů, na něž se vztahuje opatření pro režimy jakosti zemědělských produktů a potravin podle tohoto nařízení. Aby se zajistilo, že seskupení nebo organizace producentů bude životaschopným subjektem, měl by být členským státům předložen podnikatelský plán jako podmínka pro poskytnutí podpory seskupení nebo organizaci producentů. Aby se zamezilo poskytování provozní podpory a zachovala se motivační úloha podpory, měla by být maximální doba poskytování podpory omezena na pět let ode dne uznání seskupení nebo organizace producentů na základě předloženého podnikatelského plánu.

    (22)

    Agroenvironmentálně-klimatické platby by měly i nadále hrát přední úlohu při podpoře udržitelného rozvoje venkovských oblastí a při reakci na zvyšující se poptávku společnosti po environmentálních službách. Měly by také podporovat zemědělce a jiné uživatele půdy v tom, aby sloužili společnosti jako celku tím, že zavedou nebo budou nadále používat zemědělské postupy, které přispívají ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a jsou slučitelné s ochranou a zlepšováním životního prostředí, krajiny a jejích vlastností, přírodních zdrojů a půdy a genetické rozmanitosti. V této souvislosti by zvláštní pozornost měla být věnována ochraně genetických zdrojů v zemědělství a dalším potřebám zemědělských systémů s vysokou přírodní hodnotou. Platby by měly přispívat k uhrazení dodatečných nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatých závazků a měly by zahrnovat pouze závazky, které jdou nad rámec příslušných závazných norem a požadavků v souladu se zásadou „znečišťovatel platí“. Členské státy by rovněž měly zajistit, aby v souvislosti s platbami zemědělcům nedocházelo k dvojímu financování jak podle tohoto nařízení, tak i nařízení (EU) č. 1307/2013. Synergie vyplývající ze závazků, které přijala společně skupina zemědělců, v mnoha případech znásobují přínosy pro životní prostředí a klima. Společné aktivity však s sebou nesou dodatečné transakční náklady, které by měly být přiměřeně kompenzovány. Kromě toho s cílem zajistit, aby zemědělci a jiní uživatelé půdy byli schopni náležitě dodržovat závazky, které přijali, by se členské státy měly snažit, aby jim poskytly potřebné dovednosti a znalosti.

    Členské státy by měly zachovat úsilí, které vynakládaly během programového období 2007–2013, a mělo by se požadovat, aby vynaložily nejméně 30 % celkového příspěvku z EZFRV na každý program rozvoje venkova zaměřený na zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně a rovněž na otázky životního prostředí. Tyto prostředky by se měly vynaložit prostřednictvím agroenvironmentálně-klimatických opatření, plateb určených pro ekologické zemědělství a plateb určených pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními, plateb na lesnictví, plateb pro oblasti v rámci sítě Natura 2000, jakož i podporou investic souvisejících s klimatem a životním prostředím.

    (23)

    Platby zemědělcům určené k přechodu na ekologické zemědělství či k jeho zachování by je měly vybízet k účasti v těchto režimech, a reagovat tudíž na rostoucí požadavky společnosti na používání zemědělských postupů, které jsou šetrné k životnímu prostředí, a vysokých norem v oblasti dobrých životních podmínek zvířat. K posílení synergií v oblasti biologické rozmanitosti je třeba podporovat, aby přínosy opatření týkající se ekologického zemědělství, kolektivní smlouvy nebo spolupráce mezi zemědělci pokrývaly větší přilehlé oblasti. Aby se zabránilo rozsáhlému návratu zemědělců k tradičnímu zemědělskému hospodaření, je třeba podporovat opatření týkající se jak přechodu na ekologické zemědělství, tak i zachování ekologického zemědělství. Platby by měly přispívat k uhrazení vzniklých dodatečných nákladů a ušlých příjmů v důsledku přijatého závazku a měly by zahrnovat pouze závazky, které jdou nad rámec příslušných závazných norem a požadavků. Členské státy by rovněž měly zajistit, aby v souvislosti s platbami zemědělcům nedocházelo k dvojímu financování podle tohoto nařízení a nařízení (EU) č. 1307/2013. V zájmu zajištění účinného využití prostředků EZFRV by podpora měla být omezena na aktivní zemědělce ve smyslu článku 9 nařízení (EU) č. 1307/2013.

    (24)

    Zemědělcům a držitelům lesů by měla být i nadále poskytována podpora s cílem pomoci jim při řešení zvláštních nevýhod v dotyčných oblastech, které vyplývají z provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES (7) a směrnice Rady 92/43/EHS (8) s cílem přispívat k účinné správě lokalit sítě Natura 2000. Zemědělcům by měla být poskytována podpora s cílem pomoci jim při řešení nevýhod v oblastech povodí, které vyplývají z provádění rámcové směrnice o vodě. Podpora by měla být spojena se zvláštními požadavky popsanými v programu rozvoje venkova, které jdou nad rámec příslušných závazných norem a požadavků. Členské státy by rovněž měly zajistit, aby v souvislosti s platbami zemědělcům nedocházelo k dvojímu financování podle tohoto nařízení a nařízení (EU) č. 1307/2013. Kromě toho by členské státy při obecném navrhování svých programů rozvoje venkova měly zohlednit zvláštní potřeby oblastí sítě Natura 2000.

    (25)

    Platby pro zemědělce v horských oblastech nebo v jiných oblastech s přírodními či jinými zvláštními omezeními by měly prostřednictvím vybízení k trvalému využívání zemědělské půdy přispívat k zachování venkovské krajiny a k zachování a podpoře udržitelných systémů zemědělského hospodaření. Aby byla zajištěna účinnost této podpory, měly by platby poskytnout zemědělcům kompenzaci za ušlé příjmy a dodatečné náklady spojené se znevýhodněním dotyčné oblasti. V zájmu zajištění účinného využití prostředků EZFRV by podpora měla být omezena na aktivní zemědělce ve smyslu článku 9 nařízení (EU) č. 1307/2013.

    (26)

    K zajištění účinného využívání fondů Unie a rovného zacházení se zemědělci v celé Unii by měly být horské oblasti a oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními vymezeny podle objektivních kritérií. V případě oblastí s přírodními omezeními by tato kritéria měla být biofyzikální povahy a měla by být podložená spolehlivými vědeckými důkazy. Je třeba přijmout přechodná opatření s cílem usnadnit postupné ukončování plateb v oblastech, které v důsledku uplatňování těchto kritérií již nebudou považovány za oblasti s přírodními omezeními.

    (27)

    Zemědělci by i nadále měli být vybízeni k tomu, aby přijímali přísné normy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, a to tím, že podpora bude poskytována těm zemědělcům, kteří se zaváží přijmout přísnější chovatelské normy, než jsou odpovídající normy závazné. V zájmu zajištění účinného využití prostředků EZFRV by podpora měla být omezena na aktivní zemědělce ve smyslu článku 9 nařízení (EU) č. 1307/2013.

    (28)

    I nadále by měly být poskytovány platby držitelům lesů, kteří zajišťují služby v oblasti ochrany lesa, jež jsou šetrné vůči životnímu prostředí či klimatu, tím, že přijímají závazky týkající se zvýšení biologické rozmanitosti, zachování cenných lesních ekosystémů, zlepšení jejich potenciálu pro zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně a posílení ochranného významu lesů s ohledem na erozi půdy, zachování vodních zdrojů a přírodní rizika. V této souvislosti je nutno věnovat zvláštní pozornost ochraně a podpoře lesních genetických zdrojů. Platby by měly být poskytovány na lesnicko-environmentální závazky, které jdou nad rámec příslušných závazných norem stanovených ve vnitrostátním právu.

    (29)

    V programovém období 2007–2013 byl v rámci politiky rozvoje venkova výslovně podporován pouze ten druh spolupráce, kterým byla spolupráce při vývoji nových produktů, postupů a technologií v zemědělství, potravinářství a lesnictví. Podpora tohoto druhu spolupráce je i nadále nutná, měla by však být přizpůsobena, aby lépe vyhovovala požadavkům znalostní ekonomiky. V této souvislosti by měla existovat možnost financovat v rámci uvedeného opatření projekty jednoho hospodářského subjektu pod podmínkou, že dosažené výsledky budou šířeny, čímž se dosáhne účelu, kterým je šíření nových postupů, procesů nebo produktů. Mimoto je nyní zřejmé, že podpora mnohem širší škály druhů spolupráce s širším okruhem příjemců od menších hospodářských subjektů po ty větší může přispět k dosažení cílů politiky rozvoje venkova tím, že hospodářským subjektům ve venkovských oblastech pomůže překonat ekonomická, environmentální a jiná znevýhodnění plynoucí z roztříštěnosti. Toto opatření by se proto mělo rozšířit. Podpora pro malé hospodářské subjekty určená na organizaci společných pracovních postupů a sdílení zařízení a zdrojů by jim měla pomoci stát se hospodářsky životaschopnými navzdory malé velikosti. Podpora horizontální a vertikální spolupráce mezi účastníky dodavatelského řetězce, jakož i propagační činnosti v místním kontextu by měly urychlit ekonomicky racionální rozvoj krátkých dodavatelských řetězců, místních trhů a místních potravinových řetězců. Podpora společných přístupů k projektům a postupům v oblasti ochrany životního prostředí by měla pomoci zajistit větší a soudržnější přínosy v oblasti životního prostředí a klimatu, než jaké by mohly zajistit jednotlivé hospodářské subjekty, které by jednaly bez ohledu na ostatní (například prostřednictvím postupů používaných na větších souvislých pozemcích).

    Tato podpora by měla být poskytována v různých podobách. Klastry a sítě jsou obzvláště důležité pro sdílení odborných znalostí a rovněž pro rozvoj nových a specializovaných odborných znalostí, služeb a produktů. Důležitými nástroji k ověření obchodní využitelnosti technologií, metod a postupů v různých kontextech a v případě potřeby k jejich přizpůsobení jsou pilotní projekty. Operační skupiny jsou hlavním prvkem evropského inovačního partnerství (EIP) v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti. Další důležitý nástroj spočívá ve strategiích místního rozvoje fungujících mimo rámec místního rozvoje na základě iniciativy LEADER – mezi veřejnými a soukromými subjekty z venkovských a městských oblastí. Na rozdíl od iniciativy LEADER je možné, aby tato partnerství a strategie byly omezeny na jedno odvětví nebo na relativně specifické cíle v oblasti rozvoje, včetně výše zmíněných cílů. Členské státy mají možnost upřednostnit spolupráci mezi subjekty zahrnujícími prvovýrobce. Pro podporu v rámci tohoto opatření by měly být způsobilé rovněž mezioborové organizace. Tato podpora by měla být omezena na dobu sedmi let vyjma společných opatření v oblasti životního prostředí a klimatu v řádně odůvodněných případech.

    (30)

    Zemědělci jsou v současnosti vystaveni rostoucím hospodářským a environmentálním rizikům v důsledku změny klimatu a vyššího kolísání cen. V této souvislosti má pro zemědělce větší význam účinné řízení rizik. Z tohoto důvodu by mělo být stanoveno opatření k řízení rizik s cílem pomoci zemědělcům při řešení nejběžnějších rizik, jimž čelí. Toto opatření by proto mělo pomoci zemědělcům s úhradou pojistného, které platí za pojištění úrody, hospodářských zvířat a plodin a rovněž pomoci se zřizováním vzájemných fondů a poskytováním kompenzace vyplacené z těchto fondů zemědělcům za ztráty, které utrpěli v důsledku nepříznivých klimatických jevů, vypuknutí nákaz zvířat či chorob rostlin, napadení škůdci nebo ekologických havárií. Mělo by zahrnovat rovněž nástroj ke stabilizaci příjmu v podobě vzájemného fondu poskytujícího podporu zemědělcům, kteří se potýkají s výrazným poklesem příjmů. Aby bylo zajištěno, že se v celé Unii zachází se zemědělci stejně, že není narušena hospodářská soutěž a že jsou dodržovány mezinárodní závazky Unie, měly by být stanoveny konkrétní podmínky pro poskytování podpory v rámci těchto opatření. V zájmu zajištění účinného využití prostředků EZFRV by podpora měla být omezena na aktivní zemědělce ve smyslu článku 9 nařízení (EU) č. 1307/2013.

    (31)

    Iniciativa LEADER v oblasti místního rozvoje prokázala během řady let svou účinnost při podpoře rozvoje venkovských oblastí za plného zohlednění víceodvětvových potřeb endogenního rozvoje venkova prostřednictvím přístupu zdola nahoru. Iniciativa LEADER by proto měla pokračovat i v budoucnu a její uplatňování by mělo být u programů rozvoje venkova na vnitrostátní nebo regionální úrovni i nadále povinné.

    (32)

    Podpora iniciativy LEADER v oblasti místního rozvoje poskytnutá z prostředků EZFRV by se rovněž měla týkat projektů spolupráce mezi skupinami v rámci členského státu, nebo projektů nadnárodní spolupráce mezi skupinami v několika členských státech nebo projektů spolupráce mezi skupinami v členských státech a ve třetích zemích

    (33)

    Aby mohli partneři ve venkovských oblastech, kteří dosud neuplatňují iniciativu LEADER, tuto iniciativu vyzkoušet a připravit se na navržení a provádění strategie místního rozvoje, měl by být financován rovněž „startovací balíček LEADER“. Tato podpora by neměla být podmíněna předložením strategie místního rozvoje.

    (34)

    Pro mnoho opatření v oblasti rozvoje venkova podle tohoto nařízení jsou společné investice, které mohou souviset s operacemi velmi odlišné povahy. V zájmu zajištění jasnosti při provádění těchto operací by měla být pro všechny investice stanovena určitá společná pravidla. Tato společná pravidla by měla stanovit druhy výdajů, které lze považovat za investiční výdaje, a měly by zajistit, aby podporu obdržely pouze investice, které v zemědělství vytvářejí novou hodnotu. S cílem usnadnit provádění investičních projektů by členské státy měly mít možnost vyplácet zálohy. V zájmu účinnosti, spravedlivosti a udržitelného dopadu podpory z EZFRV by měla být stanovena pravidla s cílem zajistit, aby investice související s operacemi byly trvalé a aby podpora z EZFRV nebyla využita k narušení hospodářské soutěže.

    (35)

    Mělo by být možné, aby se z EZFRV podporovaly investice do zavlažování s cílem zajistit přínos pro hospodářství a životní prostřední, pokud je zajištěno, že je dané zavlažování udržitelné. Z tohoto důvodu by podpora v každém případě měla být poskytována, pouze pokud je v dané oblasti zaveden plán povodí, jak vyžaduje rámcová směrnice o vodě, a je-li zavedeno měření vody na úrovni investic nebo je jako součást dané investice zaváděno. Investice do vylepšení existujícího zavlažovacího systému nebo zařízení by měly vést k minimálnímu přínosu, pokud jde o hospodárné využívání vody, vyjádřenému jako možná úspora vody. Je-li vodní útvar, na nějž se investice vztahuje, pod tlakem z důvodu množství vody stanoveného analytickým rámcem zavedeným rámcovou směrnicí o vodě, měla by být polovina tohoto přínosu z hlediska hospodárného využívání vody převedena do skutečného snížení spotřeby vody na úrovni podporované investice, aby se zmírnil tlak na daný vodní útvar. Měly by se vymezit určité případy, kdy požadavky možné nebo skutečné úspory vody nemohou být uplatňovány nebo nejsou nutné, včetně požadavků investice do recyklace nebo opětovného využívání vody. Kromě podpory investic do vylepšení existujícího zařízení by měla být stanovena možnost podpory investic z EZFRV do nového zavlažování na základě výsledků environmentální analýzy. Podpora by s určitými výjimkami však neměla být poskytována na nová zavlažování, kde se daný vodní útvar již pod tlakem nachází a poskytování podpory za takových okolností s sebou přináší značené riziko zhoršení stávajících problémů životního prostředí.

    (36)

    Určitá opatření podle tohoto nařízení související s plochou vyžadují, aby příjemci přijali závazky na nejméně pět let. Je možné, že během tohoto období dojde ke změnám situace podniku nebo příjemce. Proto je nutno stanovit pravidla s cílem určit postup, jenž se v takových případech použije.

    (37)

    Některá opatření podle tohoto nařízení stanoví jako podmínku pro poskytnutí podpory, aby příjemci přijali závazky nad rámec příslušného základu stanoveného s ohledem na závazné normy nebo požadavky. Vzhledem k tomu, že během doby trvání závazků může dojít ke změnám právních předpisů, které vedou ke změně základu, je v zájmu zajištění dalšího dodržování této podmínky třeba přijmout ustanovení o revizi dotyčných smluv.

    (38)

    Členské státy by měly stanovit kritéria pro výběr projektů umožňující zajistit co nejlepší možné využití finančních zdrojů pro rozvoj venkova, zaměřit opatření v rámci programů rozvoje venkova v souladu s prioritami Unie v oblasti rozvoje venkova a dále také zajistit rovné zacházení se žadateli. Výjimka z tohoto pravidla by měla být možná pouze pro platby v rámci agroenvironmentálně-klimatických opatření, ekologického zemědělství, soustavy Natura 2000 a rámcové směrnice o vodě, oblastí s přírodními nebo jinými zvláštními omezeními, služeb v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, lesnicko-environmentálních a klimatických služeb a opatření souvisejících s řízením rizik. Při používání kritérií pro výběr by se třeba v souladu se zásadou proporcionality měl zohlednit rozsah operace.

    (39)

    EZFRV by měl prostřednictvím technické pomoci podporovat činnosti související s prováděním programů rozvoje venkova, včetně nákladů na ochranu symbolů a zkratek souvisejících s unijními režimy jakosti, kdy lze podporu na účast v těchto programech poskytnout podle tohoto nařízení, a nákladů členských států na vymezení oblastí s přírodními omezeními.

    (40)

    Bylo prokázáno, že propojování vnitrostátních sítí, organizací a správních orgánů činných v různých fázích provádění programů a organizovaných v rámci Evropské sítě pro rozvoj venkova může hrát velmi důležitou úlohu při zlepšování kvality programů rozvoje venkova díky zvyšování zapojení zúčastněných stran do řízení rozvoje venkova a informování širší veřejnosti o jeho přínosech. Mělo by proto být financováno jako součást technické pomoci na úrovni Unie. S cílem zohlednit zvláštní potřeby hodnocení by měla být vytvořena evropská kapacita pro hodnocení rozvoje venkova jako součást Evropské sítě pro rozvoj venkova, která by spojila všechny zúčastněné subjekty, a tím usnadnila výměnu odborných poznatků v této oblasti.

    (41)

    K dosažení cílů strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění by mělo přispět EIP v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti. Je důležité, že toto partnerství sdružuje všechny příslušné aktéry na unijní, vnitrostátní i regionální úrovni a členským státům poskytuje nové podněty k racionalizaci, zjednodušení a lepší koordinaci stávajících nástrojů a iniciativ a k jejich případnému doplnění o nová opatření.

    (42)

    S cílem přispět k dosažení cílů EIP v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti by měla být vytvořena síť EIP, aby bylo možné propojit operační skupiny, poradenské služby a výzkumné pracovníky podílející se na provádění opatření, jež jsou zaměřena na inovace v zemědělství. Tato síť by měla být financována jako součást technické pomoci na úrovni Unie.

    (43)

    Členské státy by měly část celkové částky každého programu rozvoje venkova, která je vyčleněna na technickou pomoc, vyhradit na financování zřízení a fungování celostátní sítě pro venkov spojující organizace a správní orgány činné v oblasti rozvoje venkova, včetně EIP, s cílem zvýšit jejich účast na provádění programu a zlepšit kvalitu programů rozvoje venkova. Za tímto účelem by celostátní sítě pro venkov měly vypracovat a provádět akční plán.

    (44)

    Programy rozvoje venkova by měly stanovovat inovativní opatření na podporu takového odvětví zemědělství, které účinně využívá zdroje, je produktivní a s nízkými emisemi, s podporou EIP pro zemědělskou produktivitu a udržitelnost. Cílem EIP by měla být podpora rychlejšího a širšího zavádění inovativních řešení do praxe. EIP by mělo vytvořit přidanou hodnotu tím, že zvýší využívání a účinnost nástrojů souvisejících s inovacemi a posílí synergie mezi těmito nástroji. EIP by mělo odstranit nedostatky lepším propojením výzkumu a zemědělského hospodaření v praxi.

    (45)

    Provádění inovativních projektů v rámci EIP v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti by měly zajišťovat operační skupiny, které spojují zemědělce, uživatele lesů, venkovské komunity, výzkumné pracovníky, nevládní organizace, poradce, podniky a jiné činitele, jichž se týkají inovace v odvětví zemědělství. Je třeba zajistit šíření výsledků v oblasti inovací a výměny poznatků v rámci Unie a se třetími zeměmi, aby výsledky těchto projektů skutečně přinášely prospěch celému odvětví.

    (46)

    Je třeba přijmout ustanovení o určení celkové výše podpory Unie pro rozvoj venkova na základě tohoto nařízení pro období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020, v souladu s víceletým finančním rámcem pro období 2014 až 2020. Přidělené prostředky by měly být pro účely programování paušálně indexovány.

    (47)

    S cílem usnadnit správu finančních prostředků EZFRV by měla být stanovena jednotná sazba příspěvku na podporu programů rozvoje venkova z EZFRV ve vztahu k veřejným výdajům v členských státech. Aby se zohlednil zvláštní význam nebo povaha určitých druhů operací, měly by být ve vztahu k nim stanoveny zvláštní sazby příspěvku. Ke zmírnění zvláštních omezení vyplývajících z úrovně rozvoje, odlehlosti a izolovanosti by pro méně rozvinuté regiony, nejvzdálenější regiony uvedené ve Smlouvě o fungování EU a menší ostrovy v Egejském moři, jakož i pro přechodové regiony měly být stanoveny odpovídající sazby příspěvku z EZFRV.

    (48)

    Členské státy by měly podniknout všechny potřebné kroky s cílem zajistit, aby jejich opatření v oblasti rozvoje venkova byla ověřitelná a kontrolovatelná, včetně zavedení náležitých ustanovení. Za tímto účelem by měly řídící orgán a platební agentura zajistit posouzení ex ante a zavázat se k posuzování opatření po celou dobu provádění programu. Opatření, která nesplňují tuto podmínku, je třeba upravit.

    (49)

    Komise a členské státy by měly přijmout veškerá nezbytná opatření k zajištění řádného řízení programů rozvoje venkova. V této souvislosti by Komise měla provádět přiměřené opatření a kontroly a členské státy by měly přijmout opatření, která zaručí řádné fungování jejich systémů řízení.

    (50)

    Za řízení a provádění každého programu rozvoje venkova by měl odpovídat jediný řídící orgán. Jeho povinnosti by měly být stanoveny v tomto nařízení. Řídící orgán by měl mít možnost přenést část svých povinností a ponechat si odpovědnost za účinnost a správnost řízení. Pokud program rozvoje venkova obsahuje tematické podprogramy, měl by mít řídící orgán možnost určit jiný subjekt, který zajistí řízení a provádění daného podprogramu ve vztahu k přiděleným finančním prostředkům, jež byly pro tento podprogram určeny v programu, a současně zajistit řádné finanční řízení daných podprogramů. Zajišťuje-li členský stát řízení více než jednoho programu, je možné v zájmu soudržnosti zřídit koordinující subjekt.

    (51)

    V rámci každého programu rozvoje venkova by mělo být pravidelně sledováno provádění programu a pokrok, jehož bylo dosaženo s ohledem na stanovené cíle programu. Jelikož prokázání a zlepšení dopadu a účinnosti opatření v rámci EZFRV závisí rovněž na vhodném hodnocení ve fázích přípravy, provádění a dokončení programu, měly by Komise a členské státy společně zavést systém monitorování a hodnocení za účelem prokázání pokroku a posouzení dopadů a účinnosti provádění politiky rozvoje venkova.

    (52)

    Součástí tohoto systému monitorování a hodnocení by měl být soubor společných ukazatelů, aby se umožnilo shromažďování údajů na úrovni Unie. Hlavní informace o provádění programů rozvoje venkova by měly být zaznamenávány a uchovávány elektronicky, aby se usnadnilo shromažďování údajů. Od příjemců by se proto mělo vyžadovat poskytování minimálních nezbytných informací, které jsou zapotřebí pro monitorování a hodnocení.

    (53)

    Za monitorování programu by měly odpovídat společně řídící orgán a monitorovací výbor zřízený za tímto účelem. Monitorovací výbor by měl být odpovědný za monitorování účinnosti provádění programu. Za tímto účelem je třeba stanovit jeho povinnosti.

    (54)

    Monitorování programu by mělo zahrnovat vypracování výroční zprávy o provádění, která bude zasílána Komisi.

    (55)

    Aby se zvýšily jeho kvality a prokázaly se jeho výsledky, měl by být každý program rozvoje venkova předmětem hodnocení.

    (56)

    Na podporu pro opatření v oblasti rozvoje venkova podle tohoto nařízení by se měly vztahovat články 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování EU. Vzhledem ke specifickým vlastnostem zemědělského odvětví by se však uvedená ustanovení Smlouvy o fungování EU neměla vztahovat na opatření v oblasti rozvoje venkova, která se týkají operací spadajících do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy o fungování EU a která jsou prováděna podle tohoto nařízení a v souladu s ním, nebo na platby prováděné členskými státy a určené na doplňkové vnitrostátní financování operací v oblasti rozvoje venkova, pro které se poskytuje podpora Unie a které spadají do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy o fungování EU.

    (57)

    V zájmu zajištění souladu s opatřeními v oblasti rozvoje venkova, která jsou způsobilá pro podporu Unie, a zjednodušení postupů by platby členských států, jež jsou určeny na doplňkové vnitrostátní financování operací v oblasti rozvoje venkova, pro něž byla poskytnuta podpora Unie, a které spadají do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy o fungování EU, měly být navíc zahrnuty do programu rozvoje venkova pro posouzení a schválení v souladu s ustanoveními tohoto nařízení. S cílem zajistit, aby doplňkové vnitrostátní financování nebylo poskytnuto, pokud nebylo schváleno Komisí, mělo by být pro dotyčný členský stát vyloučeno, aby začal provádět navrhované doplňkové financování pro rozvoj venkova dříve, než bude schváleno. Platby prováděné členskými státy a určené na poskytování doplňkového vnitrostátního financování operací v oblasti rozvoje venkova, na které se poskytuje podpora Unie a které spadají mimo oblast působnosti článku 42 Smlouvy o fungování EU, by měly být oznámeny Komisi podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování EU, pokud nespadají do oblasti působnosti nařízení přijatého podle nařízení Rady 994/98 (9), a pro členské státy by mělo být vyloučeno, aby je poskytly, dokud tento postup pro oznamování neobdrží konečné schválení ze strany Komise.

    (58)

    Za účelem zajištění účinné a bezpečné výměny údajů společného zájmu i k zaznamenávání, uchovávání a spravování hlavních informací a podávání zpráv o monitorování a hodnocení, je třeba vytvořit elektronický informační systém.

    (59)

    Mělo by se použít právo Unie týkající se ochrany osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a předpisy o volném pohybu těchto údajů, zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (10) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (11).

    (60)

    Za účelem doplnění nebo pozměnění některých nepodstatných prvků tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

    (61)

    Toto přenesení pravomoci by mělo zahrnovat podmínky, za nichž je právnická osoba považována za mladého zemědělce, a stanovení odkladu pro získání dovedností, dobu trvání a obsah programu výměn pracovníků zemědělských a lesnických podniků a návštěv zemědělských a lesnických podniků. Rovněž by měla zahrnovat: zvláštní režimy Unie podle čl. 17 odst. 1 písm. a) a charakteristiky seskupení producentů a druhů činností, které podle čl. 17 odst. 2 mohou získat podporu, jakož i stanovení podmínek s cílem zabránit narušení hospodářské soutěže, zabránit diskriminaci vůči produktům a vyloučit obchodní značky z podpory.

    (62)

    Mimoto by toto přenesení pravomoci mělo zahrnovat: minimální obsah podnikatelských plánů a kritéria, jež členské státy použijí ke stanovení prahových hodnot uvedených v čl. 19 odst. 4; vymezení minimálních environmentálních požadavků na zalesňování a zakládání lesů; podmínky vztahující se na agroenvironmentálně-klimatické závazky týkající se extenzifikace chovu hospodářských zvířat, místních plemen, jejichž chov je ohrožen, nebo ochrany genetických zdrojů rostlin ohrožených genetickou erozí, jakož i vymezení operací způsobilých pro zachování a udržitelné využívání a rozvoj genetických zdrojů. Mělo by rovněž zahrnovat: metodu výpočtu, kterou je třeba používat s cílem zamezit dvojímu financování postupů uvedených v článku 43 nařízení (EU) č. 1307/2013 v případě agroenvironmentálně-klimatických opatření, ekologické zemědělství, opatření podle Natury 2000 a opatření podle rámcové směrnice o vodě; vymezení oblastí, v nichž závazky týkající se dobrých životních podmínek zvířat zajistí vyšší úroveň produkčních metod; druhy operací způsobilé pro podporu za účelem ochrany a podpory lesních genetických zdrojů, upřesnění charakteristik pilotních projektů, klastrů, sítí, krátkých dodavatelských řetězců a místních trhů, jež budou způsobilé pro podporu v rámci opatření spolupráce, jakož i podmínky pro poskytování podpory druhům operací uvedených v daném opatření.

    (63)

    Kromě toho by mělo přenesení pravomoci zahrnovat: minimální a maximální dobu trvání komerčních půjček pro vzájemné fondy v rámci opatření k řízení rizik podle tohoto nařízení; podmínky, za nichž lze náklady spojené s leasingovými smlouvami nebo použitým zařízením považovat za způsobilé investiční výdaje, jakož i vymezení typů infrastruktury pro energii z obnovitelných zdrojů způsobilých pro investice; podmínky vztahující se na změnu nebo úpravu závazků v rámci opatření uvedených v článcích 28, 29, 33 a 34, jakož i vymezení jiných situací, v nichž nebude vyžadováno vrácení podpory. Dále by mělo zahrnovat: přezkum stropů uvedených v příloze I, podmínky, za nichž může být podpora, kterou Komise schválila podle nařízení (ES) č. 1698/2005, začleněna do podpory poskytované podle tohoto nařízení, včetně technické pomoci a hodnocení ex post, aby se usnadnil bezproblémový přechod ze systému stanoveného nařízením (ES) č. 1698/2005 na systém stanovený tímto nařízením. S cílem zohlednit smlouvu o přistoupení Chorvatské republiky by se tyto akty, bude-li to nutné, měly v případě Chorvatska rovněž vztahovat na přechod z podpory pro rozvoj venkova podle nařízení Rady (ES) č. 1085/2006 (12).

    (64)

    Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o obsah programů rozvoje venkova a celostátních rámců, schvalování těchto programů a jejich změn, postupy a harmonogramy pro schvalování programů, postupy a harmonogramy pro schvalování změn programů a celostátních rámců, včetně jejich vstupu v platnost a četnosti předkládání, pravidla pro platební metody v souvislosti s náklady účastníků na předávání poznatků a informační akce, zvláštní podmínky pro provádění opatření v oblasti rozvoje venkova, strukturu a fungování sítí zřízených tímto nařízením, požadavky týkající se informování a propagace, přijetí systému monitorování a hodnocení, pravidla pro provoz informačního systému a pravidla týkající se předkládání výročních zpráv o provádění. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (13).

    (65)

    Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován a dne 14. prosince 2011 vydal stanovisko (14).

    (66)

    Z důvodu naléhavosti přípravy hladkého provádění zamýšlených opatření by toto nařízení mělo vstoupit v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

    (67)

    Nový režim podpory stanovený tímto nařízením nahrazuje režim podpory zavedený nařízením (ES) č. 1698/2005. Nařízení (ES) č. 1698/2005 by proto mělo být zrušeno,

    PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

    HLAVA I

    CÍLE A STRATEGIE

    KAPITOLA I

    Předmět a definice

    Článek 1

    Předmět

    1.   Toto nařízení stanoví obecná pravidla týkající se podpory poskytované Unií na rozvoj venkova, která je financována z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) zřízeného (EU) č. 1306/2013. Stanoví cíle, k nimž má politika rozvoje venkova přispívat, a příslušné priority Unie v oblasti rozvoje venkova. Vymezuje strategický kontext politiky rozvoje venkova a vymezuje opatření, která mají být přijata k provádění politiky rozvoje venkova. Dále stanoví pravidla pro programování, vytváření sítí, řízení, monitorování a hodnocení na základě pravomocí sdílených členskými státy a Komisí a pravidla pro zajištění koordinace EZFRV s jinými nástroji Unie.

    2.   Toto nařízení doplňuje ustanovení části II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (15).

    Článek 2

    Definice

    1.   Pro účely tohoto nařízení se použijí definice „programu“, „operace“, „příjemce“, „strategie místního rozvoje se zapojením místních komunit“, „veřejných výdajů“, „MSP“, „dokončené operace“ a „finančních nástrojů“ stanovené nebo uvedené v článku 2 a „méně rozvinutých regionů“ a „přechodových regionů“ stanovené v čl. 90 písm. a) a b) nařízení (EU) č. 1303/2013.

    Dále se rozumí:

    a)

    „programováním“ proces organizace, přijímání rozhodnutí a přidělování finančních zdrojů v několika fázích, se zapojením partnerů, určený k víceletému provádění společné akce Unie a členských států za účelem dosažení priorit Unie v oblasti rozvoje venkova;

    b)

    „regionem“ územní jednotka odpovídající úrovni 1 nebo 2 klasifikace územních statistických jednotek (úroveň NUTS 1 a 2) ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 (16);

    c)

    „opatřením“ soubor operací přispívajících k jedné či více prioritám Unie v oblasti rozvoje venkova;

    d)

    „mírou podpory“ míra veřejného příspěvku na operaci;

    e)

    „transakčními náklady“ dodatečné náklady spojené s plněním závazku, které však nelze přímo přičíst jeho provádění nebo které nejsou zahrnuty do nákladů nebo ušlých příjmů, jež se kompenzují přímo a jež lze vypočítat na základě standardních nákladů;

    f)

    „zemědělskou plochou“ jakákoli plocha orné půdy, trvalých travních porostů a stálých pastvin nebo trvalých kultur, jak jsou definovány v článku 4 nařízení (EU) č. 1307/2013;

    g)

    „hospodářskými ztrátami“ jakékoli dodatečné náklady vzniklé zemědělci v důsledku mimořádných opatření, která přijal s cílem snížit dodávky na daný trh, nebo jakákoli značná ztráta produkce;

    h)

    „nepříznivým klimatickým jevem“ povětrnostní podmínky jako mráz, bouře a krupobití, námraza, silný déšť nebo velké sucho, které jsou srovnatelné s přírodní katastrofou;

    i)

    „nákazami zvířat“ nákazy uvedené na seznamu nákaz zvířat, který vypracovala Světová organizace pro zdraví zvířat, nebo na seznamu v příloze rozhodnutí Rady 2009/470/ES (17);

    j)

    „ekologickou havárií“ zvláštní výskyt znečištění, kontaminace nebo snížení kvality životního prostředí, který souvisí s konkrétní událostí a omezeného zeměpisného rozsahu, ale nezahrnuje obecná environmentální rizika, jako je změna klimatu nebo znečištění ovzduší, která nejsou spojena s konkrétní událostí;

    k)

    „přírodní katastrofou“ přirozeně se vyskytující událost biotické či abiotické povahy, která vede k významnému narušení systémů zemědělské produkce nebo lesních struktur a ve svém důsledku případně způsobuje významné hospodářské škody v odvětví zemědělství nebo lesnictví;

    l)

    „katastrofickou událostí“ nepředvídaná událost biotické či abiotické povahy způsobená člověkem, která vede k významnému narušení systémů zemědělské produkce nebo lesních struktur a ve svém důsledku způsobuje významné hospodářské škody v odvětví zemědělství nebo lesnictví;

    m)

    „krátkým dodavatelským řetězcem“ dodavatelský řetězec zahrnující omezený počet hospodářských subjektů, které se zavázaly ke spolupráci, místnímu hospodářskému rozvoji a úzkým zeměpisným a společenským vazbám mezi producenty, zpracovateli a spotřebiteli;

    n)

    „mladým zemědělcem“ osoba, které v době podání žádosti není více než 40 let, má odpovídající profesní dovednosti a způsobilost a poprvé začíná působit v zemědělském podniku ve funkci vedoucího tohoto podniku;

    o)

    „tematickými cíli“ tematické cíle vymezené v článku 9 nařízení (EU) č. 1303/2013 nařízení o společných ustanoveních;

    p)

    „společným strategickým rámcem“ společný strategický rámec uvedený v článku 10 nařízení (EU) č. 1303/2013;

    q)

    „klastrem“ uskupení nezávislých podniků, včetně začínajících, malých, středních a velkých podniků, jakož i poradenských subjektů nebo výzkumných organizací – navržené k podněcování ekonomické/inovační činnosti podporou intenzivních interakcí, sdílením zařízení a výměnou znalostí a odborných vědomostí, jakož i efektivním přispíváním k předávání poznatků, vytváření sítí a šíření informací mezi podniky v rámci klastru;

    r)

    „lesem“ pozemek o rozloze větší než půl hektaru se stromy vyššími než pět metrů a zápojem koruny tvořícím více než 10 % nebo se stromy schopnými dosáhnout těchto limitů in situ, přičemž nezahrnuje pozemky, u nichž převažuje zemědělské nebo městské využití, s výhradou odstavce 2.

    2.   Členský stát nebo region si může na základě stávajícího vnitrostátního práva nebo inventárního systému zvolit uplatňování jiné definice pojmu les, než je definice podle odst. 1 písm. r). Členské státy nebo regiony uvedou toto vymezení v programu rozvoje venkova.

    3.   Pro zajištění soudržného přístupu při zacházení s příjemci a s ohledem na potřebu určitého období pro přizpůsobení, pokud jde o definici mladého zemědělce stanovenou v odst. 1 písm. n), je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 83, pokud jde o podmínky, za nichž lze právnickou osobu považovat za „mladého zemědělce“, a pokud jde o stanovení odkladu pro získání profesních dovedností.

    KAPITOLA II

    Úkoly, cíle a priority

    Článek 3

    Úkoly

    EZFRV přispívá ke strategii Evropa 2020 podporou udržitelného rozvoje venkova v Unii způsobem, který doplňuje ostatní nástroje v rámci SZP, politiky soudržnosti a společné rybářské politiky. Přispívá k rozvoji odvětví zemědělství v Unii, které je územně a environmentálně vyváženější, šetrnější a odolnější vůči klimatu, konkurenceschopnější a inovativnější. Přispívá také k rozvoji venkovských území.

    Článek 4

    Cíle

    V celkovém rámci SZP přispívá podpora pro rozvoj venkova, včetně podpory pro činnosti v oblasti potravinářského a nepotravinářského odvětví a lesnictví, k dosažení těchto cílů:

    a)

    podpora konkurenceschopnosti zemědělství;

    b)

    zajištění udržitelného hospodaření s přírodními zdroji a opatření v oblasti klimatu;

    c)

    dosažení vyváženého územního rozvoje venkovských hospodářství a komunit, včetně vytváření a udržení pracovních míst.

    Článek 5

    Priority Unie v oblasti rozvoje venkova

    K dosažení cílů rozvoje venkova, které přispívají ke strategii Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný rozvoj podporující začlenění, dochází prostřednictvím následujících šesti priorit Unie v oblasti rozvoje venkova, které odrážejí příslušné tematické cíle společného strategického rámce:

    1)

    podpora předávání poznatků a inovací v zemědělství, lesnictví a ve venkovských oblastech se zaměřením na tyto oblasti:

    a)

    podpora inovací, spolupráce a rozvoje znalostní základny ve venkovských oblastech;

    b)

    posílení vazeb mezi zemědělstvím, produkcí potravin a lesnictvím a výzkumem a inovacemi, mimo jiné za účelem zlepšeného řízení v oblasti životního prostředí a environmentálního profilu;

    c)

    podpora celoživotního vzdělávání a odborné přípravy v odvětvích zemědělství a lesnictví.

    2)

    zvýšení životaschopnosti zemědělských podniků a konkurenceschopnosti všech druhů zemědělské činnosti ve všech regionech a podpora inovativních zemědělských technologií a udržitelného obhospodařování lesů se zaměřením na tyto oblasti:

    a)

    zlepšení hospodářské výkonnosti všech zemědělských podniků a usnadnění jejich restrukturalizace a modernizace, zejména za účelem zvýšení míry účasti na trhu a orientace na trh, jakož i diverzifikace zemědělských činností;

    b)

    usnadnění vstupu dostatečně kvalifikovaných zemědělců do odvětví zemědělství, a zejména generační obnovy v tomto odvětví.

    3)

    podpora organizace potravinového řetězce, včetně zpracovávání zemědělských produktů a jejich uvádění na trh, dobrých životních podmínek zvířat a řízení rizik v zemědělství se zaměřením na tyto oblasti:

    a)

    zlepšení konkurenceschopnosti prvovýrobců jejich lepším začleněním do zemědělsko-potravinářského řetězce prostřednictvím programů jakosti, přidáváním hodnoty zemědělských produktů, a podporou místních trhů a krátkých dodavatelských řetězců, seskupení a organizací producentů a mezioborových organizací;

    b)

    podporu předcházení a řízení rizik v zemědělských podnicích.

    4)

    obnova, zachování a zlepšení ekosystémů souvisejících se zemědělstvím a lesnictvím se zaměřením na tyto oblasti:

    a)

    obnova, zachování a zvýšení biologické rozmanitosti (včetně oblastí sítě Natura 2000, v oblastech s přírodními či jinými zvláštními omezeními), zemědělství vysoké přírodní hodnoty a stavu evropské krajiny;

    b)

    lepší hospodaření s vodou, včetně nakládání s hnojivy a pesticidy;

    c)

    předcházení erozi půdy a lepší hospodaření s půdou.

    5)

    podpora účinného využívání zdrojů a podpora přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku v odvětvích zemědělství, potravinářství a lesnictví, která je odolná vůči klimatu, se zaměřením na tyto oblasti:

    a)

    efektivnější využívání vody v zemědělství;

    b)

    efektivnější využívání energie v zemědělství a při zpracování potravin;

    c)

    usnadnění dodávek a využívání energie z obnovitelných zdrojů, vedlejších produktů, odpadů a reziduí a z jiných nepotravinářských surovin pro účely biologického hospodářství;

    d)

    snižování emisí skleníkových plynů a amoniaku ze zemědělství;

    e)

    podporu ukládání a pohlcování uhlíku v zemědělství a lesnictví;

    6)

    podpora sociálního začleňování, snižování chudoby a hospodářského rozvoje ve venkovských oblastech se zaměřením na tyto oblasti:

    a)

    usnadnění diverzifikace, vytváření a rozvoje malých podniků, jakož i pracovních míst;

    b)

    posílení místního rozvoje ve venkovských oblastech;

    c)

    zlepšení dostupnosti, využívání a kvality informačních a komunikačních technologií (IKT) ve venkovských oblastech.

    Všechny tyto priority přispívají k průřezovým cílům spočívajícím v inovacích, životním prostředí a zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně. Programy mohou být zaměřeny na méně než šest priorit, je-li to odůvodněno na základě analýzy situace z hlediska silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb (analýza SWOT) a hodnocení ex ante. Každý program se zaměří alespoň na čtyři priority. Předkládá-li členský stát celostátní program a soubor regionálních programů, může být celostátní program zaměřen na méně než čtyři priority.

    V zájmu naplňování některé z priorit lze do programů zahrnout i jiné prioritní oblasti, je-li to odůvodněné a měřitelné.

    HLAVA II

    PROGRAMOVÁNÍ

    KAPITOLA I

    Obsah programování

    Článek 6

    Programy pro rozvoj venkova

    1.   V členských státech působí EZFRV prostřednictvím programů rozvoje venkova. Tyto programy provádějí strategii ke splnění priorit Unie v oblasti rozvoje venkova prostřednictvím souboru opatření vymezených v hlavě III. Podpora z EZFRV se žádá pro dosažení cílů rozvoje venkova, kterých je dosahováno prostřednictvím priorit Unie.

    2.   Členský stát může předložit buď jeden program pro celé své území, nebo soubor regionálních programů. V řádně odůvodněných případech může případně předložit celostátní program i soubor regionálních programů. Pokud členský stát předloží celostátní program a soubor regionálních programů, naplánují se opatření a druhy operací buď na vnitrostátní úrovni, nebo na regionální úrovni, přičemž se zajistí soulad mezi strategiemi celostátního programu a regionálních programů.

    3.   Členské státy, které mají regionální programy, mohou předložit ke schválení podle čl. 10 odst.2 rovněž celostátní rámec obsahující prvky společné pro tyto programy bez zvláštních rozpočtových přídělů.

    Celostátní rámce členských států s regionálními programy mohou rovněž obsahovat tabulku, v níž je podle regionů a jednotlivých let shrnut celkový příspěvek EZFRV danému členskému státu za celé programové období.

    Článek 7

    Tematické podprogramy

    1.   S cílem přispět k dosažení priorit Unie v oblasti rozvoje venkova mohou členské státy do svých programů rozvoje venkova začlenit tematické podprogramy, které se zabývají zvláštními potřebami. Tyto tematické podprogramy se mohou vztahovat mimo jiné na:

    a)

    mladé zemědělce;

    b)

    malé zemědělské podniky uvedené v čl. 19 odst. 2 třetím pododstavci;

    c)

    horské oblasti uvedené v čl. 32 odst. 2;

    d)

    krátké dodavatelské řetězce;

    e)

    ženy ve venkovských oblastech;

    f)

    zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a na biologickou rozmanitost.

    Orientační seznam opatření a druhů operací, jež mají pro jednotlivé tematické podprogramy obzvláštní význam, je uveden v příloze IV.

    2.   Tematické podprogramy se mohou zabývat rovněž zvláštními potřebami týkajícími se restrukturalizace zemědělských odvětví s významným dopadem na rozvoj konkrétní venkovské oblasti.

    3.   U operací podporovaných v rámci tematických podprogramů týkajících se malých zemědělských podniků a krátkých dodavatelských řetězců, zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a biologické rozmanitosti se mohou míry podpory stanovené v příloze II zvýšit o 10 dodatečných procentních bodů. V případě mladých zemědělců a horských oblastí se mohou maximální míry podpory zvýšit v souladu s přílohou II. Maximální společná míra podpory však nesmí překročit 90 %.

    Článek 8

    Obsah programů rozvoje venkova

    1.   Kromě prvků uvedených v článku 27 nařízení (EU) č. 1303/2013 každý program rozvoje venkova obsahuje:

    a)

    hodnocení ex ante podle článku 55 nařízení (EU) č. 1303/2013;

    b)

    analýzu SWOT situace a určení potřeb, jimiž je nutno se zabývat v zeměpisné oblasti, na niž se daný program vztahuje.

    Analýza je strukturována podle priorit Unie v oblasti rozvoje venkova. Konkrétní potřeby týkající se životního prostředí, zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a inovací se posuzují ve světle všech priorit Unie v oblasti rozvoje venkova s cílem určit příslušné reakce v těchto třech oblastech na úrovni jednotlivých priorit;

    c)

    popis strategie, který prokazuje, že:

    i)

    pro jednotlivé prioritní oblasti Unie pro rozvoj venkova stanovené v programu, jsou na základě společných ukazatelů uvedených v článku 69 a případně na základě konkrétních ukazatelů pro daný program stanoveny vhodné cíle,

    ii)

    pro jednotlivé prioritní oblasti Unie pro rozvoj venkova stanovené v programu, jsou zvoleny vhodné kombinace opatření, na základě průkazné intervenční logiky podložené hodnocením ex ante podle písmene a) a analýzou podle písmene b),

    iii)

    přidělení finančních prostředků na opatření programu je odůvodněné a přiměřené vzhledem k dosažení stanovených cílů,

    iv)

    jsou zohledněny zvláštní potřeby spojené se specifickými podmínkami na regionální či subregionální úrovni, jimiž se konkrétně zabývají náležitě navržené kombinace opatření či tematických podprogramů,

    v)

    do programu je začleněn vhodný přístup k inovacím v zájmu dosažení priorit Unie v oblasti rozvoje venkova, včetně EIP v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti, k životnímu prostředí, včetně specifických potřeb oblastí sítě Natura 2000, a ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně,

    vi)

    byla přijata opatření k zajištění dostupnosti dostatečných kapacit v oblasti poradenství týkajícího se regulatorních požadavků a opatření souvisejících s inovacemi;

    d)

    pro každou z předběžných podmínek stanovených v souladu s článkem 17 a přílohou XI částí 2 nařízení (EU) č. 1303/2013 v případě obecných předběžných podmínek a v souladu s přílohou V tohoto nařízení posouzení toho, která z předběžných podmínek se vztahuje na daný program a které z těchto podmínek jsou splněny v den předložení dohody o partnerství a programu. Nejsou-li příslušné předběžné podmínky splněny, program obsahuje popis kroků, které je třeba učinit, odpovědné orgány a časový harmonogram těchto kroků v souladu se souhrnem předloženým v dohodě o partnerství;

    e)

    popis výkonnostního rámce stanoveného pro účely článku 21 nařízení (EU) č. 1303/2013;

    f)

    popis každého zvoleného opatření;

    g)

    hodnocení uvedené v článku 56 nařízení (EU) č. 1303/2013; Členské státy poskytnou dostatečné zdroje umožňující řešit potřeby, které byly zjištěny, a zajistit řádné monitorování a hodnocení;

    h)

    finanční plán obsahující:

    i)

    tabulku uvádějící v souladu s čl. 58 odst. 4 celkový příspěvek z EZFRV plánovaný na každý rok. V případě potřeby jsou v této tabulce v rámci celkového příspěvku z EZFRV zvlášť uvedeny prostředky poskytované méně rozvinutým regionům a finanční prostředky převedené do EZFRV při použití čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) č. 1307/2013. Plánovaný roční příspěvek z EZFRV musí být v souladu s víceletým finančním rámcem,

    ii)

    tabulku uvádějící pro každé opatření, pro každý druh operace se zvláštní výší příspěvku z EZFRV a pro technickou pomoc celkový plánovaný příspěvek Unie a příslušnou výši příspěvku z EZFRV. V případě potřeby je v této tabulce zvlášť uvedena rovněž výše příspěvku z EZFRV pro méně rozvinuté regiony a pro ostatní regiony;

    i)

    plán ukazatelů rozdělený na prioritní oblasti, který zahrnuje cíle uvedené v čl. 8 odst. 1 písm. c) bodu i) a plánované výstupy a plánované výdaje každého opatření pro rozvoj venkova zvoleného v souvislosti s odpovídající prioritní oblastí;

    j)

    případně tabulku s doplňkovým financováním poskytnutým členským státem na každé opatření v souladu s článkem 82;

    k)

    případně seznam režimů podpory spadajících do oblasti působnosti čl. 81 odst. 1, které se použijí při provádění programů;

    l)

    informace o doplňkovosti programů rozvoje venkova s opatřeními financovanými ostatními nástroji v oblasti společné zemědělské politiky a z evropských strukturálních a investičních fondů;

    m)

    opatření k provádění programu, včetně:

    i)

    určení všech orgánů stanovených v čl. 65 odst. 2 členským státem a pro informaci souhrnný popis struktury řízení a kontroly,

    ii)

    popisu postupů monitorování a hodnocení, jakož i složení monitorovacího výboru,

    iii)

    ustanovení k zajištění propagace programu, včetně propagace prostřednictvím celostátní sítě pro venkov uvedené v článku 54,

    iv)

    popisu přístupu, který stanoví zásady, pokud jde o určení kritérií pro výběr operací a strategií místního rozvoje, a který zohledňuje příslušné cíle. V této souvislosti mohou členské státy umožnit, aby byla přednost dána MSP, jejichž činnost je spojena s odvětvím zemědělství a lesnictví,

    v)

    v souvislosti s místním rozvojem případně včetně popisu mechanismů k zajištění soudržnosti mezi činnostmi plánovanými v rámci strategií místního rozvoje, opatřením pro spolupráci podle článku 35 a opatřením pro základní služby a obnovu vesnic ve venkovských oblastech podle článku 20, včetně vazeb mezi městem a venkovem;

    n)

    opatření přijatá za účelem zapojení partnerů podle článku 5 nařízení (EU) č. 1303/2013 a shrnutí výsledků konzultace s partnery;

    o)

    případně strukturu celostátní sítě pro venkov podle čl. 54 odst. 3 a ustanovení týkající se jejího řízení, která představují základ pro roční akční plány této sítě.

    2.   Obsahuje-li program rozvoje venkova tematické podprogramy, každý podprogram zahrnuje:

    a)

    zvláštní analýzu situace na základě metody SWOT a určení potřeb, jimiž se má daný podprogram zabývat;

    b)

    zvláštní cíle na úrovni podprogramu a výběr opatření na základě důkladného stanovení intervenční logiky každého podprogramu, včetně posouzení očekávaného přispění zvolených opatření k dosažení cílů;

    c)

    samostatný zvláštní plán ukazatelů s plánovanými výstupy a plánovanými výdaji každého opatření pro rozvoj venkova zvoleného v souvislosti s odpovídající prioritní oblastí.

    3.   Komise přijme prováděcích akty stanovující pravidla pro předkládání prvků popsaných v odstavcích 1 a 2 v programech rozvoje venkova a pravidla pro obsah celostátních rámců uvedených v čl. 6 odst. 3. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 84.

    KAPITOLA II

    Příprava, schvalování a změna programů rozvoje venkova

    Článek 9

    Předběžné podmínky

    Kromě obecných předběžných podmínek uvedených v příloze XI části II nařízení (EU) č. 1303/2013 se na programování EZFRV použijí i předběžné podmínky uvedené v příloze V tohoto nařízení, jsou-li vhodné a použitelné na konkrétní cíle sledované v rámci priorit programu.

    Článek 10

    Schvalování programů rozvoje venkova

    1.   Členské státy předloží Komisi u každého programu rozvoje venkova návrh, jenž obsahuje informace uvedené v článku 8.

    2.   Programy rozvoje venkova schvaluje Komise prostřednictvím prováděcího aktu.

    Článek 11

    Změna programů rozvoje venkova

    Žádosti členských států o změnu programů se schvalují podle těchto postupů:

    a)

    Komise prostřednictvím prováděcích aktů rozhodne o žádostech o změnu programu, které se týkají:

    i)

    změny ve strategii programu v důsledku více než 50 % změny jakéhokoli kvantifikovaného cíle souvisejícího s prioritní oblastí,

    ii)

    změny míry příspěvku z EZFRV u jednoho či více opatření,

    iii)

    změny celého příspěvku Unie nebo jeho ročního rozdělení na úrovni programu,

    b)

    Ve všech ostatních případech Komise prostřednictvím prováděcích aktů žádosti o změnu programu schválí. Zejména se jedná o:

    i)

    zavedení nebo zrušení opatření či některých druhů operací,

    ii)

    změny v popisu opatření, včetně změn podmínek způsobilosti,

    iii)

    převod finančních prostředků mezi jednotlivými opatřeními prováděnými s různou mírou příspěvku z EZFRV;

    Pro účely písm. b) bodů i) a ii) a písm. b) bodu iii),, pokud se převod prostředků týká méně než 20 % přídělu na určité opatření a méně než 5 % celkového příspěvku z EZFRV pro daný program, se však schválení považuje za udělené, pokud Komise nepřijme rozhodnutí ohledně žádosti po uplynutí 42 pracovních dnů od jejího obdržení. Tato doba nezahrnuje období, které začíná dnem následujícím po dni, kdy Komise zaslala členskému státu své připomínky, a končí dnem, kdy tento členský stát na uvedené připomínky odpověděl.

    c)

    V případě úprav čistě administrativní nebo redakční povahy, jimiž není dotčeno provádění politiky ani opatření, se schválení Komise nepožaduje. Členské státy o těchto změnách uvědomí Komisi.

    Článek 12

    Pravidla týkající se postupů a harmonogramů

    Komise přijme prováděcí akty stanovující pravidla pro postupy a harmonogramy pro:

    a)

    schvalování programů rozvoje venkova a celostátních rámců;

    b)

    předkládání a schvalování návrhů na změny programů rozvoje venkova a na změny celostátních rámců, včetně jejich vstupu v platnost a četnosti jejich předkládání v průběhu programového období.

    Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 84.

    HLAVA III

    PODPORA ROZVOJE VENKOVA

    KAPITOLA I

    Opatření

    Článek 13

    Opatření

    Každé opatření pro rozvoj venkova je naplánováno tak, aby konkrétně přispělo ke splnění jedné či více priorit Unie v oblasti rozvoje venkova. Orientační seznam opatření, jež jsou zvláště důležitá pro priority Unie, je stanoven v příloze VI.

    Článek 14

    Předávání znalostí a informační akce

    1.   Podpora v rámci tohoto opatření zahrnuje činnosti v oblasti odborného vzdělávání a získávání dovedností, demonstrační činnosti a informační akce. Činnosti v oblasti odborného vzdělávání a získávání dovedností mohou zahrnovat vzdělávací kurzy, workshopy a odborné vedení.

    Podpora může zahrnovat rovněž krátkodobé výměny řídicích pracovníků zemědělských a lesnických podniků, jakož i návštěvy zemědělských a lesnických podniků.

    2.   Podpora v rámci tohoto opatření je určena pro osoby pracující v odvětvích zemědělství, potravinářství a lesnictví, uživatele půdy a jiné hospodářské subjekty, jež jsou malými nebo středními podniky působícími ve venkovských oblastech.

    Příjemcem podpory je subjekt zajišťující odborné vzdělávání či jiné předávání znalostí a informační akce.

    3.   Podpora v rámci tohoto opatření se nevztahuje na vzdělávací kurzy a kurzy odborné přípravy, které tvoří součást běžných vzdělávacích programů nebo systémů středního a vyššího vzdělávání.

    Subjekty zajišťující předávání znalostí a informační služby mají k plnění tohoto úkolu příslušné kapacity v podobě kvalifikovaných zaměstnanců a pravidelné odborné přípravy.

    4.   Způsobilými náklady v rámci tohoto opatření jsou náklady na organizaci a zajištění předávání znalostí nebo informačních akcí. V případě demonstračních projektů může podpora zahrnovat rovněž příslušné investiční náklady. Způsobilé jsou rovněž cestovní výlohy, náklady na ubytování a denní diety vyplácené účastníkům a rovněž náklady na zástup zemědělců. Veškeré náklady podle tohoto odstavce se proplácejí příjemci.

    5.   S cílem zajistit jasné vymezení programů výměn pracovníků zemědělských a lesnických podniků a návštěv těchto podniků ve vztahu k podobným opatřením v rámci jiných programů Unie je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 83, pokud jde o dobu trvání a obsah programů výměn pracovníků zemědělských a lesnických podniků a návštěvy zemědělských a lesnických podniků.

    6.   Komise přijme prováděcí akty stanovující pravidla pro způsoby proplácení nákladů účastníků, včetně využívání poukazů či jiných podobných kuponů.

    Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 84.

    Článek 15

    Poradenské, řídicí a pomocné služby pro zemědělství

    1.   Podpora v rámci tohoto opatření se poskytuje s cílem:

    a)

    pomoci zemědělcům, mladým zemědělcům vymezeným v tomto nařízení, držitelům lesů, jiným uživatelům půdy a MSP ve venkovských oblastech využívat poradenské služby ke zlepšení hospodářské a environmentální výkonnosti jejich vlastnictví, podniku nebo investice, stejně jako ke zvýšení šetrnosti a odolnosti jejich vlastnictví, podniku nebo investice vůči klimatu;

    b)

    podporovat zřizování řídicích, pomocných a poradenských služeb pro zemědělství a poradenských služeb pro lesnictví, včetně zemědělského poradenského systému uvedeného v článcích 12 až 14 nařízení (EU) č. 1306/2013;

    c)

    podporovat odbornou přípravu poradců.

    2.   Příjemcem podpory podle odst. 1 písm. a) a c) je poskytovatel poradenství nebo odborné přípravy. Podpora podle odst. 1 písm. b) se poskytuje orgánu nebo subjektu, který byl vybrán za účelem zřízení řídicích, pomocných a poradenských služeb pro zemědělství nebo poradenských služeb pro lesnictví.

    3.   Orgány nebo subjekty, které byly vybrány pro poskytování poradenství, mají odpovídající zdroje v podobě pravidelně školených a kvalifikovaných zaměstnanců a zkušeností s poradenstvím a hodnověrnosti, pokud jde o oblasti, v nichž poskytují poradenství. Příjemci v rámci tohoto opatření se vybírají prostřednictvím výzev k předkládání návrhů. Výběrové řízení se řídí právními předpisy o zadávání veřejných zakázek a je otevřené pro veřejné i soukromé subjekty. Je nezaujaté a vylučuje zájemce ve střetu zájmů.

    Při poskytování poradenství jsou dodržovány povinnosti týkající se nezveřejňování informací uvedené v čl. 13 odst. 2 nařízení (EU) č. 1306/2013.

    4.   Poradenství poskytované jednotlivým zemědělcům, mladým zemědělcům vymezeným v tomto nařízení a jiným uživatelům půdy je spojeno s nejméně jednou prioritou Unie v oblasti rozvoje venkova a zahrnuje alespoň jeden z těchto prvků:

    a)

    povinnosti na úrovni zemědělských podniků vycházející z povinných požadavků na hospodaření nebo norem dobrého zemědělského a environmentálního stavu stanovených v hlavě VI kapitole I nařízení (EU) č. 1306/2013;

    b)

    případně zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí, jak je stanoveno v hlavě III kapitole 3 nařízení (EU) č. 1307/2013, a udržování zemědělských ploch podle čl. 4 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1307/2013;

    c)

    opatření na úrovni zemědělského podniku stanovená v programech rozvoje venkova, jejichž cílem je modernizace zemědělského podniku, zvyšování konkurenceschopnosti, zapojení dalších odvětví, inovace, orientace na trh, jakož i podpora podnikání;

    d)

    požadavky vymezené členskými státy pro provádění čl. 11 odst. 3 rámcové směrnice o vodě;

    e)

    požadavky vymezené členskými státy pro provádění článku 55 nařízení (ES) č. 1107/2009, zejména dodržování obecných zásad integrované ochrany rostlin podle článku 14 směrnice 2009/128/ES; nebo

    f)

    případně normy bezpečnosti práce nebo bezpečnostní normy související se zemědělským podnikem;

    g)

    konkrétní poradenství pro zemědělce, kteří poprvé zahajují činnost.

    Poradenství se může týkat rovněž jiných záležitostí, zejména informací týkajících se zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, biologické rozmanitosti a ochrany vod podle přílohy I nařízení (EU) č. 1307/2013 nebo záležitostí, které souvisejí s hospodářskou a environmentální výkonností zemědělského podniku, včetně aspektů konkurenceschopnosti. Může zahrnovat rovněž poradenství týkající se vytvoření krátkých dodavatelských řetězců, ekologického zemědělství a zdravotní stránky chovu zvířat.

    5.   Poradenství pro držitele lesů zahrnuje alespoň příslušné povinnosti podle směrnic 92/43/EHS, 2009/147/ES a rámcové směrnice o vodě. Může zahrnovat rovněž záležitosti spojené s hospodářskou a environmentální výkonností lesnických podniků.

    6.   Poradenství pro MSP může zahrnovat záležitosti spojené s hospodářskou a environmentální výkonností podniku.

    7.   V řádně odůvodněných a vhodných případech může být poradenství poskytováno částečně ve skupině s přihlédnutím k situaci jednotlivého uživatele poradenských služeb.

    8.   Podpora podle odst. 1 písm. a) a c) je omezena maximálními částkami stanovenými v příloze II. Podpora podle odst. 1 písm. b) se postupně snižuje a poskytuje se nejvýše po dobu pěti let od zřízení.

    Článek 16

    Režimy jakosti zemědělských produktů a potravin

    1.   Podpora v rámci tohoto opatření zahrnuje novou účast zemědělců a skupin zemědělců:

    a)

    v režimech jakosti zřízených podle těchto nařízení a ustanovení:

    i)

    nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (18),

    ii)

    nařízení Rady (ES) č. 834/2007 (19),

    iii)

    nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 110/2008 (20),

    iv)

    nařízení Rady (EHS) č. 1601/91 (21),

    v)

    část II hlava II kapitola I oddíl 2 nařízení Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o víno;

    b)

    v režimech jakosti, včetně systémů certifikace zemědělských podniků, pro zemědělské produkty, bavlnu nebo potraviny, jež byly členskými státy uznány jako režimy, které splňují tato kritéria:

    i)

    zvláštnost konečného produktu v rámci těchto režimů je odvozena z jednoznačných povinností, jež mají zaručit jedno z následujícího:

    zvláštní vlastnosti produktu

    zvláštní metody zemědělského hospodaření nebo výrobní postupy nebo

    jakost konečného produktu, která významně přesahuje rámec norem pro obchodní komodity týkajících se veřejného zdraví, zdraví zvířat nebo rostlin, dobrých životních podmínek zvířat či ochrany životního prostředí,

    ii)

    režim je otevřen všem producentům,

    iii)

    režim zahrnuje závazné specifikace produktu, jejichž dodržování ověřují orgány veřejné správy nebo nezávislý kontrolní orgán,

    iv)

    režim je transparentní a zajišťuje úplnou vysledovatelnost produktů; nebo

    c)

    v dobrovolných systémech certifikace zemědělských produktů, které byly členskými státy uznány jako systémy, které splňují obecné zásady osvědčených postupů Unie pro dobrovolné systémy certifikace týkající se zemědělských produktů a potravin.

    2.   Podpora v rámci tohoto opatření může rovněž krýt náklady na informační a propagační činnosti prováděné seskupeními producentů na vnitřním trhu v souvislosti s produkty, na něž se vztahují režimy jakosti podporované podle odstavce 1.

    3.   Podpora podle odstavce 1 se poskytuje po dobu nejvýše pěti let jako roční pobídková platba, jejíž úroveň se určuje podle úrovně fixních nákladů vyplývajících z účasti v podporovaných režimech.

    Pro účely tohoto odstavce se „fixními náklady“ rozumějí náklady související se vstupem do podporovaných režimů jakosti a roční příspěvek na účast v takovém režimu, případně včetně výdajů na kontroly, které jsou nezbytné k ověření dodržování specifikací daného režimu.

    Pro účely tohoto článku se „zemědělcem“ rozumí aktivní zemědělec ve smyslu článku 9 nařízení (EU) č. 1307/2013.

    4.   Podpora je omezena maximální mírou podpory a částkou stanovenou v příloze II.

    5.   Pro zohlednění nového práva Unie, kterým může být dotčena podpora v rámci tohoto opatření, a v zájmu zajištění soudržnosti s jinými nástroji Unie týkajícími se podpory zemědělských opatření a zabránění narušení hospodářské soutěže je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 83, pokud jde o zvláštní režimy Unie, na něž se vztahuje odst. 1 písm. a), a charakteristiky seskupení producentů a druhů činností, které podle odstavce 2 mohou získat podporu, jakož i o stanovení podmínek s cílem zabránit diskriminaci určitých produktů a stanovení podmínek, na jejichž základě se mají vyloučit obchodní značky z podpory.

    Článek 17

    Investice do hmotného majetku

    1.   Podpora v rámci tohoto opatření zahrnuje hmotné nebo nehmotné investice, které:

    a)

    zvyšují celkovou výkonnost a udržitelnost zemědělského podniku;

    b)

    se týkají zpracování, uvádění na trh nebo vývoje zemědělských produktů uvedených v příloze I Smlouvy nebo bavlny, s výjimkou produktů rybolovu, přičemž výstupem procesu produkce může být produkt, na nějž se uvedená příloha nevztahuje;

    c)

    se týkají infrastruktury související s rozvojem, modernizací nebo přizpůsobením se zemědělství a lesnictví, včetně přístupu k zemědělské a lesní půdě, s pozemkovými úpravami a melioracemi a dodávkami a úsporami energie a vody; nebo

    d)

    jsou neproduktivními investicemi, jež souvisejí s plněním agroenvironmentálně- klimatických cílů v souladu s tímto nařízením, i se stavem ochrany biologické rozmanitosti druhů a přírodních stanovišť, jakož i se zvýšením společenské hodnoty oblasti sítě Natura 2000 nebo jiných systémů vysoké přírodní hodnoty, jež budou vymezeny v programu.

    2.   Podpora podle odst. 1 písm. a) se poskytuje zemědělcům nebo skupinám zemědělců.

    V případě investic na podporu restrukturalizace zemědělských podniků zacílí členské státy podporu na zemědělské podniky na základě analýzy SWOT provedené ve vztahu k prioritě Unie v oblasti rozvoje venkova „zvýšení životaschopnosti zemědělských podniků a konkurenceschopnosti všech druhů zemědělské činnosti ve všech regionech a podpora inovativních zemědělských technologií a udržitelného obhospodařování lesů“.

    3.   Podpora podle odst. 1 písm. a) a b) je omezena maximálními mírami podpory stanovenými v příloze II. Tyto maximální míry se mohou zvýšit v případě mladých zemědělců, společných investic, včetně investic spojených s fúzí organizací producentů, v případě integrovaných projektů zahrnujících podporu v rámci více než jednoho opatření, investic v oblastech s přírodními a jinými zvláštními omezeními, jež jsou uvedeny v článku 32, investic spojených s činnostmi podle článků 28 a 29 a v případě činností podporovaných v rámci EIP v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti v souladu s mírami podpory stanovenými v příloze II. Aniž by bylo dotčeno výše uvedené, maximální společná míra podpory však nesmí překročit 90 %.

    4.   Podpora podle odst. 1 písm. c) a d) podléhá mírám podpory stanoveným v příloze II.

    5.   Mladým zemědělcům, kteří poprvé zakládají zemědělský podnik jako vedoucí tohoto podniku, může být poskytnuta podpora na investice uskutečněné za účelem splnění norem Unie týkajících se zemědělské produkce, včetně bezpečnosti práce. Taková podpora může být poskytována nejvýše po dobu 24 měsíců ode dne založení podniku.

    6.   V případech, kdy právo Unie ukládá zemědělcům nové požadavky, může být poskytována podpora na investice uskutečněné za účelem splnění těchto požadavků nejvýše po dobu 12 měsíců ode dne, kdy se tyto požadavky stanou pro daný zemědělský podnik povinnými.

    Článek 18

    Obnova potenciálu zemědělské produkce poškozeného přírodními katastrofami a katastrofickými událostmi a zavedení vhodných preventivních opatření

    1.   Podpora v rámci tohoto opatření zahrnuje:

    a)

    investice do preventivních opatření, jejichž cílem je zmírnění následků pravděpodobných přírodních katastrof, nepříznivých klimatických jevů a katastrofických událostí;

    b)

    investice do obnovy zemědělské půdy a produkčního potenciálu poškozeného přírodními katastrofami, nepříznivými klimatickými jevy a katastrofickými událostmi.

    2.   Podpora se poskytuje zemědělcům nebo skupinám zemědělců. Podporu lze poskytnout rovněž veřejným subjektům, je-li prokázána vazba mezi investicemi vynaloženými těmito subjekty a potenciálem zemědělské produkce.

    3.   Podpora podle odst. 1 písm. b) je podmíněna formálním uznáním ze strany příslušných orgánů veřejné moci v členských státech, že došlo k přírodní katastrofě a že tato katastrofa nebo opatření přijatá v souladu se směrnicí Rady 2000/29/ES (22) za účelem eradikace nebo zabránění dalšímu šíření choroby rostlin nebo škůdce zapříčinila zničení nejméně 30 % příslušného zemědělského potenciálu.

    4.   Podpora v rámci tohoto opatření se neposkytuje k uhrazení ušlých příjmů v důsledku přírodní katastrofy nebo katastrofické události.

    Členské státy zajistí, aby se zabránilo nadměrné kompenzaci v důsledku kombinace tohoto opatření s jinými nástroji podpory na úrovni členských států nebo Unie nebo se systémy soukromého pojištění.

    5.   Podpora podle odst. 1 písm. a) je omezena maximálními mírami podpory stanovenými v příloze II.

    Článek 19

    Rozvoj zemědělských podniků a podnikatelské činnosti

    1.   Podpora v rámci tohoto opatření zahrnuje:

    a)

    podporu na zahájení podnikatelské činnosti pro:

    i)

    mladé zemědělce,

    ii)

    nezemědělské činnosti ve venkovských oblastech,

    iii)

    rozvoj malých zemědělských podniků;

    b)

    investice na založení a rozvoj nezemědělských činností;

    c)

    roční nebo jednorázové platby zemědělcům způsobilým pro režim pro malé zemědělce stanovený hlavou V nařízení (EU) č. 1307/2013 (režim pro malé zemědělce), kteří trvale převedou svůj podnik na jiného zemědělce.

    2.   Podpora podle odst. 1 písm. a) bodu i) se poskytuje mladým zemědělcům.

    Podpora podle odst. 1 písm. a) bodu ii) se poskytuje zemědělcům nebo členům domácnosti zemědělce, kteří diverzifikují svou činnost na činnosti nezemědělské povahy, a mikropodnikům a malým podnikům a fyzickým osobám ve venkovských oblastech.

    Podpora podle odst. 1 písm. a) bodu iii) se poskytuje malým zemědělským podnikům vymezeným členskými státy.

    Podpora podle odst. 1 písm. b) se poskytuje mikropodnikům a malým podnikům a fyzickým osobám ve venkovských oblastech, jakož i zemědělcům nebo členům domácnosti zemědělce.

    Podpora podle odst. 1 písm. c) se poskytuje zemědělcům, kteří jsou v době předložení žádosti o podporu způsobilí pro účast v režimu pro malé zemědělce po dobu alespoň jednoho roku a kteří se zaváží k trvalému převodu celého podniku a odpovídajících platebních nároků na jiného zemědělce. Podpora se vyplácí ode dne převodu do 31. prosince 2020, nebo se ve vztahu k tomuto období vypočítá a vyplatí formou jednorázové platby.

    3.   Za člena domácnosti zemědělce může být považována jakákoli fyzická nebo právnická osoba nebo skupina fyzických či právnických osob bez ohledu na právní postavení přiznané této skupině a jejím členům podle vnitrostátního práva, s výjimkou zemědělských pracovníků. Považuje-li se za člena domácnosti zemědělce právnická osoba nebo skupina právnických osob, musí tento člen vykonávat v zemědělském podniku zemědělskou činnost v době podání žádosti o podporu.

    4.   Podpora podle odst. 1 písm. a) je podmíněna předložením podnikatelského plánu. Provádění podnikatelského plánu musí být zahájeno do devíti měsíců ode dne vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory.

    V případě mladých zemědělců, kterým je vyplácena podpora podle odst. 1 písm. a) bodu i), podnikatelský plán stanoví, že mladý zemědělec splní podmínky podle článku 9 nařízení (EU) č. 1307/2013 týkající se aktivních zemědělců do 18 měsíců od zahájení činnosti.

    Členské státy stanoví horní a spodní prahovou hodnotu, která zemědělským podnikům umožňuje přístup k podpoře podle odst. 1 písm. a) bodu i) a iii). Spodní prahová hodnota u podpory podle odst. 1 písm. a) bodu i) je vyšší než horní prahová hodnota u podpory podle odst. 1 písm. a) bodu iii). Podpora je omezena na podniky, které spadají do definice mikropodniků a malých podniků.

    5.   Podpora podle odst. 1 písm. a) se poskytuje ve formě nejméně dvou splátek během období nejvýše pěti let. Splátky se mohou postupně snižovat. Vyplacení poslední splátky podle odst. 1 písm. a) bodu i) a ii) je podmíněno řádným prováděním podnikatelského plánu.

    6.   Maximální částka podpory podle odst. 1 písm. a) je stanovena v příloze II. Členské státy určí výši podpory podle odst. 1 písm. a) bodu i) a ii) rovněž s prohlédnutím k sociálně-ekonomické situaci oblasti programu.

    7.   Podpora podle odst. 1 písm. c) se rovná 120 % roční platby, kterou je příjemce oprávněný obdržet v rámci režimu pro malé zemědělce.

    8.   S cílem zajistit účinné a účelné využívání prostředků EZFRV je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 83, které stanoví minimální obsah podnikatelských plánů a kritéria, jež členské státy použijí ke stanovení prahových hodnot uvedených v odstavci 4 tohoto článku.

    Článek 20

    Základní služby a obnova vesnic ve venkovských oblastech

    1.   Podpora v rámci tohoto opatření zahrnuje zejména:

    a)

    vypracování a aktualizaci plánů rozvoje obcí a vesnic ve venkovských oblastech a jejich základních služeb a plánů pro ochranu a správu lokalit sítě Natura 2000 a dalších míst vysoké přírodní hodnoty;

    b)

    investice do vybudování, zlepšování nebo rozšiřování všech typů drobné infrastruktury, včetně investic do energie z obnovitelných zdrojů a do úspory energie;

    c)

    infrastrukturu širokopásmového připojení, včetně jejího vybudování, zlepšování a rozšiřování, pasivní infrastrukturu širokopásmového připojení a přístup k širokopásmovému připojení a k řešením v oblasti elektronické veřejné správy;

    d)

    investice do zřizování, zlepšování nebo rozšiřování místních základních služeb pro venkovské obyvatelstvo, včetně oblasti volného času a kultury, a do související infrastruktury;

    e)

    investice k veřejnému využití do rekreační infrastruktury, turistických informací a drobné turistické infrastruktury;

    f)

    studie a investice spojené se zachováním, obnovou a rozvojem kulturního a přírodního dědictví vesnic, venkovské krajiny a míst vysoké přírodní hodnoty, včetně souvisejících sociálně-ekonomických aspektů, jakož i opatření posilujících povědomí o životním prostředí;

    g)

    investice zaměřené na přemístění činností a rekonstrukci budov či jiných zařízení nacházejících se uvnitř venkovských sídel nebo v jejich blízkosti v zájmu zlepšení kvality života nebo zlepšení životního prostředí daného sídla.

    2.   Podpora v rámci tohoto opatření se týká pouze drobné infrastruktury, kterou každý členský stát vymezí v programu. Programy rozvoje venkova však mohou v případě investic do širokopásmového připojení a energie z obnovitelných zdrojů stanovit zvláštní odchylky od tohoto pravidla. V tomto případě se stanoví jednoznačná kritéria, která zajistí doplňkovost s podporou poskytovanou na základě jiných nástrojů Unie.

    3.   Investice podle odstavce 1 jsou způsobilé pro podporu, jsou-li příslušné operace prováděny podle plánů rozvoje obcí a vesnic ve venkovských oblastech a jejich základních služeb, pokud tyto plány existují, a jsou-li v souladu s příslušnou strategií místního rozvoje.

    Článek 21

    Investice do rozvoje lesních oblastí a zlepšování životaschopnosti lesů

    1.   Podpora v rámci tohoto opatření se týká:

    a)

    zalesňování a zakládání lesů;

    b)

    zavádění zemědělsko-lesnických systémů;

    c)

    předcházení poškozování lesů lesními požáry, přírodními katastrofami a katastrofickými událostmi, včetně napadení škůdci a vypuknutí choroby a hrozeb souvisejících s klimatem, a obnovy takto poškozených lesů;

    d)

    investic ke zvýšení odolnosti a ekologické hodnoty, jakož i potenciálu lesních ekosystémů v oblasti zmírňování změny klimatu;

    e)

    investic do lesnických technologií a zpracování lesnických produktů, jejich mobilizace a uvádění na trh.

    2.   Omezení týkající se vlastnictví lesů podle článků 22 až 26 se nevztahují na tropické či subtropické lesy a zalesněné oblasti na území Azor, Madeiry, Kanárských ostrovů, menších ostrovů v Egejském moři ve smyslu nařízení Rady (EHS) č. 2019/93 (23) a francouzských zámořských departementů.

    Pro podniky přesahující určitou velikost, kterou v programu určí členské státy, se podpora podmíní předložením příslušných informací pocházejících z lesního hospodářského plánu nebo rovnocenného nástroje v souladu s udržitelným obhospodařováním lesů vymezeným ministerskou konferencí o ochraně lesů v Evropě z roku 1993

    Článek 22

    Zalesňování a zakládání lesů

    1.   Podpora podle čl. 21 odst. 1 písm. a) se poskytuje veřejným a soukromým držitelům půdy a jejich sdružením a kryje náklady na založení a roční prémii na hektar k uhrazení nákladů na ušlé příjmy ze zemědělství a péči, včetně první a poslední probírky, a to nejvýše po dobu dvanácti let. V případě půdy vlastněné státem může být podpora poskytnuta pouze v případě, že subjekt využívající tuto půdu je soukromý subjekt nebo obec.

    Podpora na zalesnění půdy, jejímž vlastníkem jsou veřejné orgány, nebo podpora určená na výsadbu rychle rostoucích dřevin kryje pouze náklady na založení.

    2.   Způsobilá je zemědělská i nezemědělská půda. Vysázené druhy jsou přizpůsobené podmínkám životního prostředí a klimatickým podmínkám dotyčné oblasti a odpovídají minimálním environmentálním požadavkům. Podpora se neposkytuje na výsadbu rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích, vánočních stromků ani rychle rostoucích dřevin pěstovaných pro výrobu energie. V oblastech, v nichž je zalesňování ztíženo nepříznivými půdními a klimatickými podmínkami, může být podpora poskytnuta na výsadbu jiných víceletých druhů dřevin, jako jsou keře nebo křoviny vhodné pro místní podmínky.

    3.   Pro zajištění souladu zalesňování zemědělské půdy s cíli politiky v oblasti životního prostředí je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 83, pokud jde o vymezení minimálních environmentálních požadavků podle odstavce 2 tohoto článku.

    Článek 23

    Zavádění zemědělsko-lesnických systémů

    1.   Podpora podle čl. 21 odst. 1 písm. b) se poskytuje soukromým držitelům půdy, obcím a jejich sdružením a kryje náklady na založení a roční prémii na hektar k uhrazení nákladů na údržbu po dobu nejvýše pěti let.

    2.   Pro účely tohoto článku se „zemědělsko-lesnickými systémy“ rozumějí systémy využívání půdy, v jejichž rámci je stejný pozemek zároveň využíván k pěstování stromů a k zemědělské činnosti. Minimální a maximální počet stromů na hektar určí členské státy s přihlédnutím k místním půdním, klimatickým a environmentálním podmínkám, druhům lesních dřevin a potřebě zajistit udržitelné zemědělské využití půdy.

    3.   Podpora je omezena maximální mírou podpory stanovenou v příloze II.

    Článek 24

    Předcházení poškozování lesů lesními požáry, přírodními katastrofami a katastrofickými událostmi a obnova poškozených lesů

    1.   Podpora podle čl. 21 odst. 1 písm. c) se poskytuje soukromým a veřejným držitelům lesů a jiným soukromoprávním a veřejnoprávním subjektům a jejich sdružením a kryje náklady na:

    a)

    vybudování ochranné infrastruktury. V případě protipožárních pruhů může podpora zahrnovat rovněž podporu přispívající na náklady na údržbu. Podpora se neposkytuje na činnosti související se zemědělstvím vykonávané v oblastech, na něž se vztahují agroenvironmentální závazky;

    b)

    místní preventivní činnosti v malém měřítku zaměřené proti požárům nebo jiným přírodním nebezpečím, včetně využití pastvy zvířat;

    c)

    zřizování a zlepšování zařízení k monitorování lesních požárů, výskytu škůdců a chorob, a komunikačních zařízení; a

    d)

    obnovu lesnického potenciálu poškozeného požáry a jinými přírodními katastrofami, včetně škůdců, chorob a katastrofických událostí a jevů souvisejících se změnou klimatu.

    2.   V případě preventivních opatření týkajících se škůdců a chorob musí být riziko výskytu příslušné katastrofy doloženo vědeckými důkazy a uznáno veřejnými vědeckými organizacemi. V programu musí být případně uveden seznam druhů organismů, které jsou pro rostliny škodlivé a mohou způsobit katastrofu.

    Způsobilé operace musejí být v souladu s plánem na ochranu lesů, který vypracují členské státy. Pro podniky přesahující určitou velikost, kterou v programu určí členské státy, se podpora podmíní předložením příslušných informací pocházejících z lesního hospodářského plánu nebo rovnocenného nástroje v souladu s udržitelným obhospodařováním lesů vymezeným ministerskou konferencí o ochraně lesů v Evropě z roku 1993, který podrobně rozvádí cíle v oblasti prevence.

    Pro podporu týkající se prevence lesních požárů jsou způsobilé lesní oblasti považované v souladu s plánem na ochranu lesů vyhotoveným členskými státy za oblasti se středním nebo vysokým rizikem lesních požárů.

    3.   Podpora podle odst. 1 písm. d) je podmíněna formálním uznáním ze strany příslušných orgánů veřejné moci v členských státech, že došlo k přírodní katastrofě a že tato katastrofa nebo opatření přijatá v souladu se směrnicí 2000/29/ES za účelem eradikace nebo zabránění dalšímu šíření choroby rostlin nebo škůdce zapříčinila zničení nejméně 20 % příslušného lesního potenciálu.

    4.   Podpora v rámci tohoto opatření se neposkytuje k náhradě ušlých příjmů v důsledku přírodní katastrofy.

    Členské státy zajistí, aby se zabránilo nadměrné kompenzaci v důsledku kombinace tohoto opatření s jinými nástroji podpory na úrovni členských států nebo Unie nebo se systémy soukromého pojištění.

    Článek 25

    Investice ke zvýšení odolnosti a ekologické hodnoty lesních ekosystémů

    1.   Podpora podle čl. 21 odst. 1 písm. d) se poskytuje fyzickým osobám, soukromým a veřejným držitelům lesů a jiným soukromoprávním a veřejnoprávním subjektům a jejich sdružením.

    2.   Investice se zaměří na splnění závazků týkajících se cílů v oblasti ochrany životního prostředí, na poskytování služeb ekosystémů a na závazky, které zvyšují společenskou hodnotu lesů a zalesněných ploch v dotyčné oblasti nebo zlepšují potenciál ekosystémů ke zmírňování změny klimatu, aniž by byly z dlouhodobého hlediska vyloučeny hospodářské přínosy.

    Článek 26

    Investice do lesnických technologií a zpracování lesnických produktů, jejich mobilizace a uvádění na trh

    1.   Podpora podle čl. 21 odst. 1 písm. e) se poskytuje soukromým držitelům lesů, obcím a jejich sdružením a malým a středním podnikům na investice, které zvyšují lesnický potenciál nebo souvisejí se zpracováním, mobilizací lesnických produktů a jejich uváděním na trh. Na území Azor, Madeiry, Kanárských ostrovů, menších ostrovů v Egejském moři ve smyslu nařízení (EHS) č. 2019/93 a francouzských zámořských departementů může být podpora poskytnuta rovněž podnikům, které nejsou malými a středními podniky.

    2.   Investice související se zvyšováním ekonomické hodnoty lesů musejí být odůvodněné ve vztahu k očekávanému zlepšení lesů v jednom nebo více podnicích a mohou zahrnovat investice do strojů pro lesní těžební práce a postupů těžby, které jsou šetrné k půdě a zdrojům.

    3.   Investice související s používáním dřeva jako suroviny nebo zdroje energie jsou omezeny na všechny pracovní operace před průmyslovým zpracováním.

    4.   Podpora je omezena maximálními mírami podpory stanovenými v příloze II.

    Článek 27

    Zřizování seskupení a organizací producentů

    1.   Podpora v rámci tohoto opatření se poskytuje, aby se usnadnilo zřizování seskupení a organizací producentů v zemědělství a lesnictví s cílem:

    a)

    přizpůsobit produkci a výstup producentů, kteří jsou členy těchto seskupení nebo organizací, požadavkům trhu;

    b)

    společně uvádět zboží na trh, včetně přípravy k prodeji, centralizace prodeje a dodávek velkoodběratelům;

    c)

    stanovit společná pravidla pro informace o produkci, zejména s ohledem na sklizeň a dostupnost, a

    d)

    zajišťovat ostatní činnosti, které mohou provádět seskupení a organizace producentů, například rozvoj podnikatelských a marketingových dovedností a organizace a usnadnění inovačních procesů.

    2.   Podpora se poskytuje seskupením a organizacím producentů, které jsou příslušným orgánem členského státu oficiálně uznány na základě podnikatelského plánu. Omezuje se na seskupení a organizace producentů, které jsou MSP.

    Členské státy do pěti let od uznání seskupení nebo organizace producentů ověří, zda bylo dosaženo cílů podnikatelského plánu.

    3.   Podpora se poskytuje na základě podnikatelského plánu formou paušální podpory v ročních splátkách maximálně po dobu pěti let ode dne, kdy byly seskupení nebo organizace producentů uznány, a postupně se snižuje. Vypočítává se podle roční produkce seskupení nebo organizace uvedené na trh. Poslední splátku členské státy vyplatí až po ověření řádného provedení podnikatelského plánu.

    V prvním roce mohou členské státy vyplatit seskupení nebo organizaci producentů podporu, která je vypočítána na základě průměrné roční hodnoty produkce členů seskupení uvedené na trh během tří let před jejich vstupem do seskupení nebo organizací. V případě seskupení a organizací producentů v odvětví lesnictví je podpora vypočítána na základě průměrné produkce členů seskupení nebo organizace uvedené na trh v období pěti let předcházejících uznání seskupení nebo organizace, přičemž se vyloučí nejvyšší a nejnižší hodnota.

    4.   Podpora je omezena maximálními mírami a částkami stanovenými v příloze II.

    5.   Členské státy mohou i nadále podporovat zřizování seskupení producentů i po jejich uznání za organizace producentů v souladu s podmínkami stanovenými v nařízení (EU) č. 1308/2013 (24).

    Článek 28

    Agroenvironmentálně-klimatické opatření

    1.   Členské státy poskytují v rámci tohoto opatření podporu na celém svém území podle svých zvláštních potřeb a priorit určených na celostátní, regionální nebo místní úrovni. Toto opatření je zaměřeno na zachování a prosazování nezbytných změn v zemědělských postupech, které pozitivně přispívají k ochraně životního prostředí a klimatu. Jeho zařazení do programů rozvoje venkova na vnitrostátní nebo regionální úrovni je povinné.

    2.   Agroenvironmentálně-klimatické platby se poskytují zemědělcům, skupinám zemědělců nebo skupinám zemědělců a jiných uživatelů půdy, kteří se dobrovolně zaváží k provádění operací sestávajících z jednoho nebo více agroenvironmentálně-klimatických závazků na zemědělské půdě, kterou určí členské státy, jejíž součástí je nejen zemědělská plocha, jak je definována v článku 2 tohoto nařízení. V řádně odůvodněných případech mohou být za účelem plnění cílů v oblasti ochrany životního prostředí agroenvironmentálně-klimatické platby poskytnuty i jiným uživatelům půdy nebo skupinám jiných uživatelů půdy.

    3.   Agroenvironmentálně-klimatické platby se vztahují pouze na závazky, které jdou nad rámec příslušných závazných norem stanovených podle hlavy VI kapitoly I nařízení (EU) č. 1306/2013, příslušných kritérií a minimálních činností stanovených podle čl. 4 odst. 1 písm. c) bodů ii) a iii) nařízení (EU) č. 1307/2013 a příslušných minimálních požadavků, jež se týkají používání hnojiv a přípravků na ochranu rostlin, a dalších příslušných závazných požadavků stanovených vnitrostátním právem. Všechny tyto závazné požadavky jsou určeny v programu.

    4.   Členské státy se vynasnaží zaručit, aby osobám, které se zaváží k provádění operací v rámci tohoto opatření, byly poskytnuty poznatky a informace potřebné k plnění těchto operací. To mohou provádět mimo jiné prostřednictvím odborného poradenství souvisejícího s dotyčným závazkem nebo podmíněním podpory v rámci tohoto opatření příslušným vzděláváním.

    5.   Závazky v rámci tohoto opatření se přijímají na období od pěti do sedmi let. Je-li to však nezbytné k dosažení či zachování požadovaných přínosů pro životní prostředí, mohou členské státy ve svých programech rozvoje venkova určit u určitých druhů závazků období delší, včetně vymezení jejich ročního prodloužení po uplynutí počátečního období. U nových závazků, které přímo navazují na závazky vykonané během počátečního období, mohou členské státy ve svých programech rozvoje venkova určit období kratší.

    6.   Platby se poskytují ročně a v plné výši či částečně kompenzují dodatečné náklady a ušlé příjmy příjemců podpory v důsledku přijatých závazků. V případě potřeby mohou krýt rovněž transakční náklady až do výše 20 % podpory vyplacené na agroenvironmentálně-klimatické závazky. Jsou-li závazky přijaty skupinami zemědělců nebo skupinami zemědělců a jiných uživatelů půdy, činí maximální výše 30 %.

    Při výpočtu plateb podle prvního pododstavce odečtou členské státy částku nezbytnou k tomu, aby se vyloučilo dvojí financování postupů podle článku 43 nařízení (EU) č. 1306/2013.

    V řádně odůvodněných případech lze pro operace týkající se zachování životního prostředí poskytnout v případě závazků, že plochy nebudou nadále využívány k obchodním účelům, podporu formou paušální sazby nebo jednorázové platby na jednotku, která se vypočte na základě vzniklých dodatečných nákladů a ušlých příjmů.

    7.   Je-li to nezbytné k zajištění účinného uplatňování tohoto opatření, mohou členské státy použít k výběru příjemců postup podle čl. 49 odst. 3.

    8.   Podpora je omezena maximálními částkami stanovenými v příloze II.

    Podpora v rámci tohoto opatření nesmí být poskytnuta na závazky, na něž se vztahuje opatření týkající se ekologického zemědělství.

    9.   Podporu lze za účelem zachování a udržitelného využívání a rozvoje genetických zdrojů v zemědělství poskytovat na operace, na něž se nevztahují ustanovení odstavců 1 až 8. Tyto závazky mohou provádět jiní příjemci než ti, kteří jsou uvedeni v odstavci 2.

    10.   S cílem zajistit, aby agroenvironmentálně-klimatické závazky byly definovány v souladu s prioritami Unie v oblasti rozvoje venkova, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 83, pokud jde o:

    a)

    podmínky, jež se vztahují na závazky týkající se extenzifikace chovu hospodářských zvířat;

    b)

    podmínky, jež se vztahují na závazky týkající se chovu místních plemen, jejichž chov je ohrožen, nebo na ochranu genetických zdrojů rostlin ohrožených genetickou erozí; a

    c)

    vymezení způsobilých operací podle odstavce 9.

    11.   Aby se vyloučilo dvojí financování, jak je uvedeno ve druhém pododstavci odstavce 6, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 83, pokud jde o stanovení metody výpočtu, která se má použít, i v případě rovnocenných opatření podle článku 43 nařízení (EU) č. 1306/2013.

    Článek 29

    Ekologické zemědělství

    1.   Podpora v rámci tohoto opatření se poskytuje na hektar zemědělské plochy zemědělcům nebo skupinám zemědělců, kteří se dobrovolně zaváží k přechodu na postupy a způsoby ekologického zemědělství či k zachování těchto postupů a způsobů vymezených v nařízení (ES) č. 834/2007 a kteří jsou aktivními zemědělci ve smyslu článku 9 nařízení (EU) č. 1307/2013.

    2.   Podpora se poskytuje pouze na závazky přesahující rámec příslušných závazných norem stanovených podle hlavy VI kapitoly I nařízení (EU) č. 1306/2013, příslušných kritérií a minimálních činností stanovených podle čl. 4 odst. 1 písm. c) bodů ii) a iii) nařízení (EU) č. PD/2013, příslušných minimálních požadavků, jež se týkají používání hnojiv a přípravků na ochranu rostlin, a dalších příslušných závazných požadavků stanovených vnitrostátním právem. Všechny tyto požadavky jsou určeny v programu.

    3.   Závazky v rámci tohoto opatření se přijímají na období od pěti do sedmi let. Je-li podpora poskytnuta pro přechod na ekologické zemědělství, mohou členské státy určit kratší počáteční období, které odpovídá období přechodu. Je-li podpora poskytnuta na zachování ekologického zemědělství, mohou členské státy ve svých programech rozvoje venkova povolit prodloužení o jeden rok po uplynutí počátečního období. U nových závazků týkajících se zachování, které přímo navazují na závazky vykonané během počátečního období, mohou členské státy ve svých programech rozvoje venkova určit období kratší.

    4.   Platby se poskytují ročně a v plné výši či částečně kompenzují dodatečné náklady a ušlé příjmy příjemců podpory v důsledku přijatých závazků. V případě potřeby mohou krýt rovněž transakční náklady až do výše 20 % podpory vyplacené na závazky. Jsou-li závazky přijaty skupinami zemědělců, činí maximální výše 30 %.

    Při výpočtu plateb podle prvního pododstavce odečtou členské státy částku nezbytnou k tomu, aby se vyloučilo dvojí financování postupů podle článku 43 nařízení (EU) č. 1307/2013.

    5.   Podpora je omezena maximálními částkami stanovenými v příloze II.

    6.   S cílem zajistit vyloučení dvojího financování, jak je uvedeno ve druhém pododstavci odstavce 4, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 83, pokud jde o stanovení metody výpočtu, která se má použít.

    Článek 30

    Platby v rámci sítě Natura 2000 a podle rámcové směrnice o vodě

    1.   Podpora v rámci tohoto opatření se poskytuje ročně na hektar zemědělské plochy nebo na hektar lesa s cílem poskytnout příjemcům kompenzaci za dodatečné náklady a ušlé příjmy v důsledku znevýhodnění v dotyčných oblastech v souvislosti s prováděním směrnic 92/43/EHS a 2009/147/ES a rámcové směrnice o vodě.

    Při výpočtu podpory podle tohoto opatření odečtou členské státy částku nezbytnou k tomu, aby se vyloučilo dvojí financování postupů podle článku 43 nařízení (EU) č. 1307/2013.

    2.   Podpora se poskytuje zemědělcům a soukromým držitelům lesů a sdružením soukromých držitelů lesů. V řádně odůvodněných případech může být poskytnuta rovněž jiným uživatelům půdy.

    3.   Podpora pro zemědělce související se směrnicemi 92/43/EHS a 2009/147/ES se poskytuje pouze ve vztahu ke znevýhodněním vyplývajícím z požadavků přesahujících rámec dobrého zemědělského a environmentálního stavu podle článku 94 a přílohy II nařízení Rady (EU) č. 1306/2013 a příslušných kritérií a minimálních činností stanovených podle čl. 4 odst. 1 písm. c) bodů ii) a iii) nařízení (EU) č. 1307/2013.

    4.   Podpora pro zemědělce související s rámcovou směrnicí o vodě se poskytuje pouze ve vztahu ke zvláštním požadavkům, které:

    a)

    byly zavedeny rámcovou směrnicí o vodě, jsou v souladu s programy opatření v rámci plánů povodí za účelem dosažení cílů uvedené směrnice v oblasti ochrany životního prostředí a přesahují rámec opatření nezbytných k provádění dalších právních předpisů Unie na ochranu vod;

    b)

    jdou nad rámec povinných požadavků na hospodaření a dobrého zemědělského a environmentálního stavu podle hlavy VI kapitoly I nařízení (EU) č. 1306/2013 a příslušných kritérií a minimálních činností stanovených podle čl. 4 odst. 1 písm. c) bodů ii) a iii) nařízení (EU) č. 1307/2013;

    c)

    jdou nad rámec úrovně ochrany stanovené v právu Unie, která existovala v době přijetí rámcové směrnice o vodě, jak je stanoveno v čl. 4 odst. 9 uvedené směrnice, a

    d)

    ukládají významné změny způsobu využití půdy nebo významná omezení postupů zemědělského hospodaření, jež mají za následek značnou ztrátu příjmů.

    5.   Požadavky uvedené v odstavcích 3 a 4 jsou určeny v programu.

    6.   Pro platby jsou způsobilé tyto oblasti:

    a)

    zemědělské a lesní oblasti v rámci sítě Natura 2000 vymezené podle směrnic 92/43/EHS a 2009/147/ES;

    b)

    jiné vymezené chráněné přírodní oblasti s environmentálními omezeními platnými pro zemědělské činnosti nebo lesy, které přispívají k provádění článku 10 směrnice 92/43/EHS, pokud tyto oblasti na jeden program rozvoje venkova nepřekročí 5 % oblastí určených v rámci sítě Natura 2000, na které se vztahuje jeho územní působnost;

    c)

    zemědělské oblasti zahrnuté v plánech povodí podle rámcové směrnice o vodě.

    7.   Podpora je omezena maximálními částkami stanovenými v příloze II.

    8.   S cílem zajistit vyloučení dvojího financování, jak je uvedeno ve druhém pododstavci odstavce 1, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 83, pokud jde o stanovení metody výpočtu, která se má použít.

    Článek 31

    Platby pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními

    1.   Platby pro zemědělce v horských oblastech a jiných oblastech s přírodními či jinými zvláštními omezeními se poskytují ročně na hektar zemědělské plochy s cílem poskytnout zemědělcům plnou nebo částečnou kompenzaci za dodatečné náklady a ušlé příjmy v souvislosti s omezeními zemědělské produkce v dotyčné oblasti.

    Dodatečné náklady a ušlé příjmy se vypočítají v porovnání s oblastmi, jež nejsou postiženy přírodními či jinými zvláštními omezeními, s přihlédnutím k platbám podle hlavy III kapitoly 3 nařízení (EU) č. 1307/2013.

    Při výpočtu dodatečných nákladů a ušlých příjmů mohou členské státy v řádně odůvodněných případech diferencovat výši platby, aby zohlednily:

    závažnost zjištěného trvalého omezení, jež ovlivňuje zemědělskou činnost;

    zemědělský systém.

    2.   Platby se poskytují zemědělcům, kteří se zaváží provozovat zemědělskou činnost v oblastech určených podle článku 32 a kteří jsou aktivními zemědělci ve smyslu článku 9 nařízení (EU) č. 1307/2013.

    3.   Platby se stanovují v rozmezí mezi minimální a maximální částkou stanovenou v příloze II. Tyto platby mohou být v řádně odůvodněných případech zvýšeny s přihlédnutím ke zvláštním okolnostem, které musejí být v programech rozvoje venkova zdůvodněny.

    4.   Členské státy zajistí postupné snižování plateb po překročení určité prahové úrovně plochy jednotlivých podniků, která bude vymezena v programu, s výjimkou případů, kdy podpora zahrnuje pouze minimální platbu na hektar ročně v souladu s přílohou II.

    Členské státy mohou v případě právnické osoby nebo skupiny fyzických či právnických osob uplatnit snižování plateb na úrovni členů těchto právnických osob nebo skupin, pokud:

    a)

    vnitrostátní právní předpisy umožňují, aby jednotliví členové měli práva a povinnosti srovnatelné s právy a povinnostmi jednotlivých zemědělců, kteří jsou v postavení vedoucího daného zemědělského podniku, zejména pokud jde o jejich hospodářské, sociální a daňové postavení, a

    b)

    tito jednotliví členové přispěli k posílení zemědělských struktur daných právnických osob nebo skupin.

    5.   Kromě plateb podle odstavce 2 mohou členské státy v období mezi rokem 2014 a 2020 poskytovat platby v rámci tohoto opatření příjemcům v oblastech, které byly podle čl. 36 písm. a) bodu ii) nařízení (ES) č. 1698/2005 způsobilé v programovém období 2007–2013. Příjemcům v oblastech, které již nejsou na základě nového vymezení podle čl. 32 odst. 3 nadále způsobilé, se tyto platby postupně snižují, a to v průběhu období čtyř let. Toto období počíná dnem, kdy bylo vymezení podle čl. 32 odst. 3 dokončeno, a nejpozději v roce 2018. Platby začínají na úrovni nejvýše 80 % průměrné platby stanovené v programu pro programové období 2007–2013 podle čl. 36 písm. a) bodu ii) nařízení (ES) č. 1698/2005 a končí na úrovni nejvýše 20 % nejpozději v roce 2020. Jakmile výše platby v důsledku uplatňování postupného snižování částky dosáhne 25 EUR, může členský stát pokračovat ve vyplácení plateb na této úrovni až do skončení období postupného ukončování.

    Po dokončení vymezení obdrží příjemci v oblastech, které jsou i nadále způsobilé, platby v rámci tohoto opatření v plné výši.

    Článek 32

    Vymezení oblastí s přírodními a jinými zvláštními omezeními

    1.   Členské státy vymezí na základě odstavců 2, 3 a 4 oblasti způsobilé pro platby podle článku 31 v rámci těchto kategorií:

    a)

    horské oblasti;

    b)

    jiné než horské oblasti, které čelí značným přírodním omezením; a

    c)

    ostatní oblasti postižené zvláštními omezeními.

    2.   Aby byly horské oblasti způsobilé pro platby podle článku 31, musí se vyznačovat značným omezením možností využití půdy a znatelným zvýšením produkčních nákladů:

    a)

    z důvodu velmi náročných klimatických podmínek daných nadmořskou výškou, v jejichž důsledku je podstatně zkráceno vegetační období;

    b)

    v nižších nadmořských výškách z důvodu existence převážně velmi svažitých oblastí, ve kterých nelze využít mechanizace nebo které vyžadují použití velmi nákladného zvláštního vybavení, nebo z obou důvodů, pokud omezení vyplývající z každého faktoru zvlášť je sice méně závažné, ale jejich kombinací vzniká stejné omezení.

    Oblasti severně od 62. rovnoběžky a určité přilehlé oblasti se považují za horské oblasti.

    3.   Aby byly jiné než horské oblasti způsobilé pro platby podle článku 31, považují se tyto oblasti za oblasti s významnými přírodními omezeními, pokud alespoň 60 % zemědělské plochy splňuje alespoň jedno z kritérií uvedených v příloze III na úrovni uvedené prahové hodnoty.

    Splnění těchto podmínek se zajistí na úrovni místních správních jednotek (úroveň LAU 2) nebo na úrovni jasně vymezené územní jednotky, která zahrnuje jednu konkrétní a souvislou zeměpisnou oblast, kterou lze hospodářsky a administrativně vymezit.

    Při vymezování oblastí, jichž se týká tento odstavec, provedou členské státy doladění na základě objektivních kritérií s cílem vyloučit oblasti, v nichž byla doložena významná přírodní omezení uvedená v prvním pododstavci, která však byla překonána prostřednictvím investic nebo hospodářské činnosti nebo díky doložené běžné úrodnosti půdy, nebo v nichž metody produkce či zemědělské systémy nahradily ztrátu příjmů nebo dodatečné náklady uvedené v čl. 31 odst. 1.

    4.   Jiné oblasti než oblasti uvedené v odstavcích 2 a 3 jsou způsobilé pro platby podle článku 31, jsou-li postiženy zvláštními omezeními a pokud je nezbytné, aby se v nich pokračovalo v obhospodařování půdy s cílem zachovat nebo zlepšit životní prostředí, zachovat venkovskou krajinu a turistický potenciál oblasti nebo chránit pobřežní pásmo.

    Oblasti postižené zvláštními omezeními zahrnují zemědělské oblasti, v nichž existují podobné přirozené podmínky produkce, a jejichž celkový rozsah nepřekračuje 10 % rozlohy dotyčného členského státu.

    Pro platby podle tohoto odstavce mohou být navíc způsobilé oblasti, kde:

    minimálně 60 % zemědělské plochy splňuje alespoň dvě z kritérií uvedených v příloze III, každé v rozmezí maximálně 20 % uvedené prahové hodnoty, nebo

    minimálně 60 % zemědělské plochy tvoří oblasti, které splňují alespoň jedno z kritérií uvedených v příloze III na úrovni uvedené prahové hodnoty, a oblasti, které splňují alespoň dvě kritéria uvedená v příloze III, každé v rozmezí maximálně 20 % uvedené prahové hodnoty.

    Splnění těchto podmínek se zajistí na úrovni LAU 2 nebo na úrovni jasně vymezené územní jednotky, která zahrnuje jednu konkrétní a souvislou zeměpisnou oblast, již lze hospodářsky a administrativně vymezit. Při vymezování oblastí, na něž se vztahuje tento pododstavec, provedou členské státy doladění, jak je uvedeno v čl. 32 odst. 3. Oblasti považované za způsobilé podle tohoto pododstavce se zohlední při výpočtu 10 % hranice uvedené ve druhém pododstavci.

    První pododstavec se nevztahuje na členské státy, jejichž celé území je považováno za oblast se zvláštními nevýhodami podle nařízení (ES) č. 1698/2005 a (ES) č. 1257/1999.

    5.   Členské státy ke svým programům rozvoje venkova připojí:

    a)

    stávající nebo pozměněné vymezení podle odstavců 2 a 4;

    b)

    nové vymezení oblastí uvedených v odstavci 3.

    Článek 33

    Dobré životní podmínky zvířat

    1.   Platby na podporu dobrých životních podmínek zvířat v rámci tohoto opatření se poskytují zemědělcům, kteří se dobrovolně zaváží k provádění operací sestávajících z jednoho nebo více závazků týkajících se dobrých životních podmínek zvířat a kteří jsou aktivními zemědělci ve smyslu článku 9 nařízení (EU) č. 1307/2013.

    2.   Platby na podporu dobrých životních podmínek zvířat se vztahují pouze na závazky přesahující rámec příslušných závazných norem stanovených podle hlavy VI kapitoly I nařízení (EU) č. 1306/2013 a dalších příslušných závazných požadavků. Tyto příslušné požadavky se určí v programu.

    Uvedené závazky se přijímají na období jednoho roku až sedmi let s možností obnovení.

    3.   Platby se poskytují ročně a v plné výši či částečně kompenzují dodatečné náklady a ušlé příjmy zemědělců vyplývající z přijatého závazku. V případě potřeby mohou krýt rovněž transakční náklady až do výše 20 % podpory vyplacené na závazky týkající se dobrých životních podmínek zvířat.

    Podpora je omezena maximální částkou stanovenou v příloze II.

    4.   S cílem zajistit, aby závazky týkající se dobrých životních podmínek zvířat byly v souladu s obecnou politikou Unie v této oblasti, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 83, pokud jde o vymezení oblastí, v nichž mají závazky týkající se dobrých životních podmínek zvířat zajistit vyšší úroveň produkčních metod.

    Článek 34

    Lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochrana lesů

    1.   Podpora v rámci tohoto opatření se poskytuje na hektar lesa veřejným a soukromým držitelům lesů a jiným soukromoprávním a veřejnoprávním subjektům a jejich sdružením, kteří se dobrovolně zaváží k provádění operací sestávajících z jednoho nebo více lesnicko-environmentálních a klimatických závazků. V případě lesů vlastněných státem může být podpora udělena pouze v případě, že subjekt využívající tento les je soukromý subjekt nebo obec.

    Pro lesnické podniky nad určitou velikost, kterou ve svých programech rozvoje venkova určí členské státy, se podpora podle odstavce 1 podmíní předložením příslušných informací pocházejících z lesního hospodářského plánu nebo rovnocenného nástroje v souladu s udržitelným obhospodařováním lesů vymezeným ministerskou konferencí o ochraně lesů v Evropě z roku 1993.

    2.   Platby se vztahují pouze na závazky, které jdou nad rámec příslušných závazných požadavků stanovených vnitrostátním lesním zákonem či jinými příslušnými vnitrostátními právními předpisy. Všechny tyto požadavky jsou určeny v programu.

    Závazky se přijímají na období od pěti do sedmi let. V nezbytných a řádně odůvodněných případech však mohou členské státy ve svých programech rozvoje venkova stanovit u určitých druhů závazků období delší.

    3.   Platby kompenzují v plné výši či částečně dodatečné náklady a ušlé příjmy příjemců podpory v důsledku přijatých závazků. V případě potřeby mohou krýt rovněž transakční náklady až do výše 20 % podpory vyplacené na lesnicko-environmentální závazky. Podpora je omezena maximální částkou stanovenou v příloze II.

    V řádně odůvodněných případech lze pro operace týkající se zachování životního prostředí poskytnout v případě závazků, že stromy a lesy nebudou nadále využívány k obchodním účelům, podporu formou paušální sazby nebo jednorázové platby na jednotku, která se vypočte na základě vzniklých dodatečných nákladů a ušlých příjmů.

    4.   Podporu lze poskytnout veřejným a soukromým subjektům za účelem ochrany a podpory lesních genetických zdrojů na operace, na něž se nevztahují odstavce 1, 2 a 3.

    5.   Pro zajištění účinného využívání rozpočtových zdrojů EZFRV je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 83, pokud jde o druhy operací způsobilé pro podporu podle odstavce 4 tohoto článku.

    Článek 35

    Spolupráce

    1.   Podpora v rámci tohoto opatření se poskytuje s cílem prosazovat formy spolupráce za účasti nejméně dvou subjektů, a to zejména:

    a)

    přístupy spočívající ve spolupráci mezi různými subjekty působícími v odvětví zemědělství, v odvětví lesnictví a v potravinovém řetězci v Unii a dalšími subjekty, které přispívají k dosažení cílů a priorit politiky rozvoje venkova, včetně seskupení producentů, družstev a mezioborových organizací;

    b)

    vytváření klastrů a sítí;

    c)

    zřizování a fungování operačních skupin v rámci EIP v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti, jak je uvedeno v článku 56.

    2.   Spolupráce podle odstavce 1 se týká zejména:

    a)

    pilotních projektů;

    b)

    vývoje nových produktů, postupů, procesů a technologií v odvětvích zemědělství, potravinářství a lesnictví;

    c)

    spolupráce mezi malými hospodářskými subjekty při organizování společných pracovních procesů a sdílení zařízení a zdrojů a pro rozvoj služeb cestovního ruchu vztahujících se k venkovské turistice nebo jejich uvádění na trh;

    d)

    horizontální a vertikální spolupráce mezi účastníky dodavatelského řetězce k vytvoření a rozvoji krátkých dodavatelských řetězců a místních trhů;

    e)

    propagačních činností v místním kontextu, které souvisí s rozvojem krátkých dodavatelských řetězců a místních trhů;

    f)

    společných akcí prováděných s cílem zmírnit změnu klimatu nebo přizpůsobit se této změně;

    g)

    společných přístupů k projektům v oblasti ochrany životního prostředí a stávajícím environmentálním postupům; včetně účinného hospodaření s vodou, využívání energie z obnovitelných zdrojů a ochrany zemědělské krajiny;

    h)

    horizontální a vertikální spolupráce mezi subjekty v dodavatelském řetězci v rámci udržitelného zajišťování biomasy pro použití v procesech výroby potravin a energie a průmyslových procesech;

    i)

    provádění strategií místního rozvoje, kromě strategií vymezených v čl. 2 odst. 19 nařízení (EU) č. 1303/2013, které se zabývají jednou či více prioritami Unie v oblasti rozvoje venkova, zejména ze strany jiných skupin veřejných a soukromých partnerů, než jsou skupiny vymezené v čl. 32 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 1303/2013;

    j)

    vypracovávání lesních hospodářských plánů nebo rovnocenných nástrojů;

    k)

    diverzifikace zemědělských činností do činností v oblasti zdravotní péče, sociální integrace, zemědělství podporovaného komunitou a vzdělávání v oblasti životního prostředí a potravin.

    3.   Podpora podle odst. 1 písm. b) se poskytuje pouze nově vytvořeným klastrům a sítím a klastrům a sítím, jež zahajují činnost, která je pro ně nová.

    Podpora pro operace podle odst. 2 písm. a) a b) může být poskytnuta rovněž jednotlivým účastníkům, je-li tato možnost stanovena v programu rozvoje venkova.

    4.   Zajistí se šíření výsledků pilotních projektů podle odst. 2 písm. a) a operací podle odst. 2 písm. b) prováděných jednotlivými účastníky, jak stanoví odstavec 3.

    5.   Pro podporu v rámci tohoto opatření jsou způsobilé tyto náklady související s formami spolupráce uvedenými v odstavci 1:

    a)

    náklady na studie týkající se dotyčné oblasti, studie proveditelnosti a vypracování podnikatelského plánu nebo lesního hospodářského plánu či rovnocenného nástroje nebo jiné strategie místního rozvoje, než je uvedeno v článku 33 nařízení (EU) č. 1303/2013;

    b)

    náklady na oživení dotyčné oblasti v zájmu zajištění proveditelnosti společného územního projektu nebo projektu, který má provést operační skupina EIP v oblasti produktivity a udržitelnosti zemědělství stanovená v článku 56. V případě klastrů se může oživení týkat rovněž organizace odborné přípravy, vytváření sítí mezi členy a přijímání nových členů;

    c)

    provozní náklady na spolupráci;

    d)

    přímé náklady na konkrétní projekty spojené s prováděním podnikatelského plánu, plánu ochrany životního prostředí, lesního hospodářského plánu nebo jakéhokoli rovnocenného nástroje, jiné strategie místního rozvoje, než je uvedeno v článku 33 nařízení (EU) č. 1303/2013, nebo přímé náklady jiných opatření zaměřených na inovace, včetně testování;

    e)

    náklady na propagační činnosti.

    6.   Je-li prováděn podnikatelský plán, plán ochrany životního prostředí, lesní hospodářský plán nebo jakýkoli rovnocenný nástroj nebo strategie rozvoje, mohou členské státy poskytnout podporu buď jako celkovou částku pokrývající náklady na spolupráci a náklady na prováděné projekty, nebo uhradit pouze náklady na spolupráci a k provedení projektů využít finanční prostředky z jiných opatření či jiných fondů Unie.

    Pokud se podpora vyplácí jako celková částka a na prováděný projekt se vztahuje jiné opatření tohoto nařízení, uplatní se příslušná maximální částka nebo míra podpory.

    7.   Pro podporu je způsobilá rovněž spolupráce mezi subjekty nacházejícími se v různých regionech či členských státech.

    8.   Podpora je omezena na dobu nejvýše sedmi let s výjimkou společných environmentálních opatření v řádně odůvodněných případech.

    9.   Spolupráci v rámci tohoto opatření lze kombinovat s projekty podporovanými na témže území z jiných fondů Unie než EZFRV. Členské státy zajistí, aby se zabránilo nadměrné kompenzaci v důsledku kombinace tohoto opatření s jinými nástroji podpory členských států nebo Unie.

    10.   Pro zajištění účinného využívání rozpočtových zdrojů EZFRV je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 83, pokud jde o další upřesnění charakteristik pilotních projektů, klastrů, sítí, krátkých dodavatelských řetězců a místních trhů, jež budou způsobilé pro podporu, jakož i podmínek pro poskytování podpory druhům operací uvedených v odstavci 2 tohoto článku.

    Článek 36

    Řízení rizik

    1.   Podpora v rámci tohoto opatření zahrnuje:

    a)

    finanční příspěvky na pojistné k pojištění úrody, hospodářských zvířat a plodin proti hospodářským ztrátám způsobeným zemědělcům v důsledku nepříznivých klimatických jevů, nákaz zvířat nebo chorob rostlin, napadení škůdci nebo ekologické havárie;

    b)

    finanční příspěvky do vzájemných fondů k vyplacení finančních kompenzací zemědělcům za hospodářské ztráty způsobené v důsledku nepříznivých klimatických jevů, vypuknutí nákazy zvířat či choroby rostlin, napadení škůdci nebo v důsledku ekologické havárie;

    c)

    nástroj ke stabilizaci příjmu ve formě finančních příspěvků do vzájemných fondů k poskytování kompenzací zemědělcům v důsledku výrazného poklesu jejich příjmů.

    2.   Pro účely tohoto článku se „zemědělcem“ rozumí aktivní zemědělec ve smyslu článku 9 nařízení (EU) č. 1307/2013.

    3.   Pro účely odst. 1 písm. b) a c) se „vzájemným fondem“ rozumí systém akreditovaný členským státem v souladu s jeho vnitrostátním právem, který umožňuje zemědělcům, kteří jsou jeho členy, aby se pojistili, přičemž kompenzace se poskytuje uvedeným zemědělcům za hospodářské ztráty způsobené v důsledku nepříznivých klimatických jevů nebo vypuknutí nákazy zvířat či choroby rostlin nebo napadení škůdci nebo v důsledku ekologické havárie nebo v důsledku výrazného poklesu jejich příjmů.

    4.   Členské státy zajistí, aby se zabránilo nadměrné kompenzaci v důsledku kombinace tohoto opatření s jinými nástroji podpory na úrovni členských států nebo Unie nebo se systémy soukromého pojištění.

    5.   Pro zajištění účinného využívání rozpočtových zdrojů EZFRV je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 83, pokud jde o minimální a maximální doby trvání komerčních půjček pro vzájemné fondy podle čl. 38 odst. 3 písm. b) a čl. 39 odst. 4.

    Do 31. prosince 2018 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto článku.

    Článek 37

    Pojištění úrody, hospodářských zvířat a plodin

    1.   Podpora podle čl. 36 odst. 1 písm. a) se poskytuje pouze na pojistné smlouvy, které zahrnují ztráty způsobené v důsledku nepříznivého klimatického jevu nebo nákazy zvířat či choroby rostlin nebo napadení škůdci či ekologické havárie nebo opatření přijatého v souladu se směrnicí 2000/29/ES za účelem eradikace nebo zabránění dalšímu šíření choroby rostlin nebo škůdce, které zničí více než 30 % průměrné roční produkce zemědělce za období předcházejících tří let nebo tříletého průměru stanoveného na základě období předcházejících pěti let, přičemž se vyloučí nejvyšší a nejnižší hodnota. K výpočtu roční produkce zemědělce lze použít ukazatele. Použitá metoda výpočtu umožní určit skutečnou ztrátu jednotlivých zemědělců v daném roce.

    Hodnocení rozsahu vzniklé ztráty může být přizpůsobeno specifickým rysům každého druhu produktu a použijí se k tomu:

    a)

    biologické ukazatele (množství ztráty biomasy) nebo odpovídající ukazatele ztráty výnosu zjištěné na úrovni zemědělského podniku, na místní, regionální či vnitrostátní úrovni, nebo

    b)

    ukazatele počasí (včetně množství srážek a teploty) zjištěné na místní, regionální či vnitrostátní úrovni.

    2.   Výskyt nepříznivého klimatického jevu nebo nákazy zvířat či choroby rostlin nebo napadení škůdci nebo ekologické havárie musí formálně uznat příslušný orgán dotyčného členského státu.

    Členské státy mohou případně předem stanovit kritéria, na jejichž základě se bude mít za to, že došlo k formálnímu uznání.

    3.   Pokud jde o nákazy zvířat, finanční kompenzaci podle čl. 36 odst. 1 písm. a) lze poskytnout pouze v případě nákaz uvedených na seznamu nákaz zvířat vypracovaném Světovou organizací pro zdraví zvířat nebo v příloze rozhodnutí 2009/470/ES.

    4.   Pojistné plnění představuje maximálně kompenzaci za celkové náklady spojené s nahrazením ztrát podle čl. 36 odst. 1 písm. a) a nevyžaduje ani neurčuje druh nebo množství budoucí produkce.

    Členské státy mohou omezit částku pojistného, na které lze poskytnout podporu, použitím příslušných stropů.

    5.   Podpora je omezena maximální částkou stanovenou v příloze II.

    Článek 38

    Vzájemné fondy pro nepříznivé klimatické jevy, nákazy zvířat a choroby rostlin, napadení škůdci a ekologické havárie

    1.   Aby byl vzájemný fond způsobilý pro podporu, musí:

    a)

    být akreditován příslušným orgánem v souladu s vnitrostátními právními předpisy;

    b)

    mít transparentní politiku, pokud jde o platby do fondu a výběry z fondu;

    c)

    mít jednoznačná pravidla pro přidělení odpovědnosti za vzniklé dluhy.

    2.   Členské státy stanoví pravidla pro zřízení a správu vzájemných fondů, zejména pro poskytování kompenzace zemědělcům a jejich způsobilost v případě krize, jakož i pro správu a dohled nad dodržováním těchto pravidel. Členské státy zajistí, že se v podmínkách fondu stanoví sankce pro případy nedbalosti ze strany zemědělce.

    Výskyt havárií podle čl. 36 odst. 1 písm. b) musí formálně uznat příslušný orgán dotyčného členského státu.

    3.   Finanční příspěvky uvedené v čl. 36 odst. 1 písm. b) se mohou vztahovat pouze na:

    a)

    správní náklady na zřízení vzájemného fondu, přičemž jsou rozloženy na maximálně tři roky a postupně se snižují;

    b)

    částky vyplacené vzájemným fondem jako finanční kompenzace zemědělcům. Finanční příspěvky mohou navíc souviset s úroky z komerčních půjček sjednaných vzájemným fondem za účelem vyplacení finanční kompenzace zemědělcům v případě krize.

    Podpora podle čl. 36 odst. 1 písm. b) se poskytuje pouze na krytí ztrát vzniklých v důsledku výskytu nepříznivých klimatických jevů, vypuknutí nákazy zvířat či choroby rostlin, napadení škůdci nebo v důsledku opatření přijatého v souladu se směrnicí 2000/29/ES za účelem eradikace nebo zabránění dalšímu šíření choroby rostlin nebo škůdce nebo v důsledku ekologické havárie, které zničí více než 30 % průměrné roční produkce zemědělce za období předcházejících tří let nebo tříletého průměru stanoveného na základě období předcházejících pěti let, přičemž se vyloučí nejvyšší a nejnižší hodnota. K výpočtu roční produkce zemědělce lze použít ukazatele. Použitá metoda výpočtu umožní určit skutečnou ztrátu jednotlivých zemědělců v daném roce.

    Do počátečního základního kapitálu se nesmí přispívat z veřejných prostředků.

    4.   Pokud jde o nákazy zvířat, finanční kompenzaci podle čl. 36 odst. 1 písm. b) lze poskytnout v případě nákaz uvedených na seznamu nákaz zvířat vypracovaném Světovou organizací pro zdraví zvířat nebo v příloze rozhodnutí 2009/470/ES.

    5.   Podpora je omezena maximální mírou podpory stanovenou v příloze II.

    Členské státy mohou omezit náklady, které jsou způsobilé pro podporu, použitím:

    a)

    stropů pro každý fond;

    b)

    přiměřených stropů na jednotku.

    Článek 39

    Nástroj ke stabilizaci příjmu

    1.   Podpora podle čl. 36 odst. 1 písm. c) se poskytuje pouze tehdy, překročí-li pokles příjmů 30 % průměrného ročního příjmu zemědělce v předcházejícím období tří let nebo tříletý průměr stanovený na základě předcházejícího období pěti let, přičemž se vyloučí nejvyšší a nejnižší hodnota. Pro účely čl. 36 odst. 1 písm. c) se příjmem rozumí součet výnosů, které zemědělec získá na trhu, včetně jakékoli formy veřejné podpory, po odečtení nákladů na vstupy. Platby vyplacené zemědělcům vzájemným fondem kompenzují méně než 70 % ušlého příjmu v roce, kdy producentovi vznikne na obdržení této pomoci nárok.

    2.   Aby byl vzájemný fond způsobilý pro podporu, musí:

    a)

    být akreditován příslušným orgánem v souladu s vnitrostátními právními předpisy;

    b)

    mít transparentní politiku, pokud jde o platby do fondu a výběry z fondu;

    c)

    mít jednoznačná pravidla pro přidělení odpovědnosti za vzniklé dluhy.

    3.   Členské státy stanoví pravidla pro zřízení a správu vzájemných fondů, zejména pro poskytování kompenzace zemědělcům v případě krize, jakož i pro správu a dohled nad dodržováním těchto pravidel. Členské státy zajistí, že se v podmínkách fondu stanoví sankce pro případy nedbalosti ze strany zemědělce.

    4.   Finanční příspěvky uvedené v čl. 36 odst. 1 písm. c) se mohou vztahovat pouze na:

    a)

    správní náklady na zřízení vzájemného fondu, přičemž jsou rozloženy na maximálně tři roky a postupně se snižují;

    b)

    částky vyplacené vzájemným fondem jako finanční kompenzace zemědělcům. Finanční příspěvky mohou navíc souviset s úroky z komerčních půjček sjednaných vzájemným fondem za účelem vyplacení finanční kompenzace zemědělcům v případě krize. Do počátečního základního kapitálu se nesmí přispívat z veřejných prostředků.

    5.   Podpora je omezena maximální částkou stanovenou v příloze II.

    Článek 40

    Financování doplňkových vnitrostátních přímých plateb v Chorvatsku

    1.   Podporu lze poskytnout zemědělcům způsobilým pro doplňkové vnitrostátní přímé platby podle článku 19 nařízení (EU) č. 1307/2013. Podmínky stanovené v uvedeném článku se rovněž použijí na podporu poskytovanou podle tohoto článku.

    2.   Podpora poskytovaná zemědělci pro roky 2014, 2015 a 2016 nepřesáhne rozdíl mezi:

    a)

    výší přímých plateb použitelnou v Chorvatsku pro dotčený rok v souladu s článkem 17 nařízení (EU) č. 1307/2013; a

    b)

    45 % odpovídající výše přímých plateb použitelné od roku 2022.

    3.   Příspěvek Unie k podpoře poskytované podle tohoto článku v Chorvatsku pro roky 2014, 2015 a 2016 nepřesáhne 20 % jejího celkového ročního příspěvku z EZFRV.

    4.   Míra příspěvku z EZFRV v rámci příplatků k přímým platbám nepřesáhne 80 %.

    Článek 41

    Pravidla týkající se provádění opatření

    Komise přijme prováděcí akty stanovující pravidla pro provádění opatření uvedených v tomto oddíle, pokud jde o:

    a)

    postupy pro výběr orgánů nebo subjektů poskytujících poradenské služby pro zemědělství a lesnictví a řídicí a pomocné služby pro zemědělství a postupné snižování podpory v rámci opatření týkajícího se poradenských služeb podle článku 15;

    b)

    posouzení ze strany členského státu, které se týká pokroku dosaženého s ohledem na podnikatelský plán, možnosti plateb a způsoby přístupu k jiným opatřením pro mladé zemědělce v rámci opatření týkajícího se rozvoje zemědělských podniků a podnikatelské činnosti podle článku 19;

    c)

    převod na jiné jednotky, než jsou jednotky použité v příloze II, a přepočítací koeficienty pro zvířata na dobytčí jednotky v rámci opatření uvedených v článcích 28, 29, 33 a 34;

    d)

    možnost použít standardní předpoklady dodatečných nákladů a ušlých příjmů v rámci opatření uvedených v článcích 28 až 31, 33 a 34 a kritérií pro jejich výpočet;

    e)

    výpočet výše podpory, je-li operace způsobilá pro podporu v rámci více než jednoho opatření.

    Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem uvedeným v článku 84.

    INICIATIVA LEADER

    Článek 42

    Místní akční skupiny LEADER

    1.   Kromě úkolů uvedených v článku 34 nařízení (EU) č. 1303/2013 mohou místní akční skupiny vykonávat rovněž další úkoly, které jim svěří řídící orgán nebo platební agentura.

    2.   Místní akční skupiny mohou příslušnou platební agenturu požádat o vyplacení zálohy, je-li tato možnost stanovena v programu rozvoje venkova. Výše záloh nesmí překročit 50 % veřejné podpory na provozní náklady a oživení území.

    Článek 43

    „Startovací balíček LEADER“

    Podpora iniciativy LEADER v oblasti místního rozvoje může rovněž zahrnovat „startovací balíček LEADER“ pro místní společenství, která v programovém období 2007–2013 iniciativu LEADER neprováděla. Tento balíček je určen na podporu budování kapacit a malých pilotních projektů. Podpora v rámci startovacího balíčku LEADER není podmíněna předložením strategie místního rozvoje související s iniciativou LEADER.

    Článek 44

    Činnosti spolupráce v rámci iniciativy LEADER

    1.   Podpora uvedená v čl. 35 odst.1 písm. c) nařízení (EU) č. 1303/2013 se poskytuje na:

    a)

    projekty založené na spolupráci v rámci členského státu (spolupráce mezi územními celky) nebo projekty založené na spolupráci mezi územními celky v několika členských státech nebo s územními celky ve třetích zemích (nadnárodní spolupráce);

    b)

    předběžnou technickou podporu pro projekty založené na spolupráci mezi územními celky a nadnárodní spolupráci pod podmínkou, že jsou místní akční skupiny schopny prokázat, že plánují provedení konkrétního projektu.

    2.   Kromě jiných místních akčních skupin může být partnerem místní akční skupiny v rámci EZFRV:

    a)

    skupina místních veřejných a soukromých partnerů na venkovském území, která provádí strategii místního rozvoje v rámci Unie či mimo ni;

    b)

    skupina místních veřejných a soukromých partnerů na jiném než venkovském území, která provádí strategii místního rozvoje.

    3.   Pokud projekty založené na spolupráci nebudou vybrány místními akčními skupinami, zavedou členské státy systém průběžného předkládání projektů.

    Nejpozději do dvou let ode dne schválení programů rozvoje venkova zveřejní členské státy celostátní nebo regionální administrativní postupy pro výběr projektů založených na nadnárodní spolupráci a seznam způsobilých výdajů.

    Projekty založené na spolupráci schválí příslušný orgán nejpozději do čtyř měsíců ode dne předložení žádosti o projekt.

    4.   Členské státy sdělí Komisi schválené projekty založené na nadnárodní spolupráci.

    KAPITOLA II

    Společná ustanovení pro více opatření

    Článek 45

    Investice

    1.   Aby byly investiční operace způsobilé pro podporu z EZFRV, musí jim předcházet posouzení očekávaného vlivu na životní prostředí v souladu s právem vztahujícím se na tento druh investic, budou-li mít investice pravděpodobně negativní dopady na životní prostředí.

    2.   Výdaje způsobilé pro podporu z EZFRV jsou omezeny na:

    a)

    výstavbu, pořízení, včetně pořízení na leasing, nebo vylepšení nemovitého majetku;

    b)

    nákup, včetně nákupu na leasing, nových strojů a vybavení až do tržní hodnoty aktiva;

    c)

    obecné náklady spojené s výdaji podle písmen a) a b), jako jsou odměny architektům a inženýrům a poplatky za konzultace, odměny týkající se poradenství v otázkách environmentální a hospodářské udržitelnosti, včetně studií proveditelnosti. Náklady na studie proveditelnosti zůstávají způsobilé i v případě, že na základě jejich výsledků nebyly provedeny výdaje podle písmen a) a b);

    d)

    tyto nehmotné investice: získání nebo vývoj počítačového programového vybavení a získání patentových práv, licencí, autorských práv, ochranných známek;

    e)

    náklady na zpracování lesních hospodářských plánů a jejich rovnocenných nástrojů.

    3.   Nákup zemědělských produkčních práv, platebních nároků, zvířat, jednoletých rostlin a jejich vysazování není v případě zemědělských investic způsobilý pro investiční podporu. V případě obnovy potenciálu zemědělské produkce poškozeného přírodními katastrofami nebo katastrofickými událostmi v souladu s čl. 18 odst. 1 písm. b) však mohou být výdaje na nákup zvířat způsobilým výdajem.

    4.   Příjemci podpory, která souvisí s investicemi, mohou příslušné platební agentury požádat o vyplacení zálohy až do výše 50 % veřejné podpory související s investicemi, je-li tato možnost obsažena v programu rozvoje venkova.

    5.   Způsobilým výdajem může být pracovní kapitál, který je doplňkový a souvisí s novou investicí v odvětví zemědělství nebo lesnictví, na niž je vyplácena podpora z EZFRV prostřednictvím finančního nástroje zřízeného v souladu s článkem 37 nařízení (EU) č. 1303/2013. Tyto způsobilé výdaje podle tohoto odstavce nepřesáhnou 30 % celkové částky způsobilých výdajů pro danou investici. Příslušná žádost musí být řádně odůvodněna.

    6.   S cílem zohlednit zvláštnosti jednotlivých druhů investic je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 83, který stanoví podmínky, za nichž lze ostatní náklady spojené s leasingovými smlouvami nebo s použitým zařízením považovat za způsobilé, a který vymezuje typy infrastruktury pro energii z obnovitelných zdrojů, které mají být způsobilé pro podporu.

    Článek 46

    Investice do zavlažování

    1.   Aniž by byl dotčen článek 45 tohoto nařízení, považují se v případě zavlažování nových a stávajících zavlažovaných ploch za způsobilé výdaje pouze investice, které splňují podmínky podle tohoto článku.

    2.   Plán povodí požadovaný podle rámcové směrnice o vodě se oznámí Komisi pro celou oblast, v níž mají být investice vynaloženy, jakož i pro jakoukoli jinou oblast, jejíž životní prostředí může být investicí ovlivněno. Opatření, která se v souladu s článkem 11 rámcové směrnice o vodě používají v rámci plánu povodí a která jsou relevantní pro odvětví zemědělství, musí být upřesněna v příslušném programu opatření.

    3.   Musí být zavedeno nebo v rámci investic je třeba zavést měření vody umožňující měřit spotřebu vody na úrovni investic, které jsou předmětem podpory.

    4.   Investice do vylepšení existujícího zavlažovacího zařízení nebo prvku zavlažovacího systému jsou způsobilé pouze v případě, že posouzení ex-ante vede k závěru, že podle technických parametrů stávajícího zařízení nebo systému lze dosáhnout úspory vody minimálně mezi 5 % a 25 %.

    Pokud dané investice ovlivňují útvary podzemních nebo povrchových vod, jejichž stav byl v příslušném plánu povodí označen za méně než dobrý z důvodů souvisejících s množstvím vody:

    a)

    tyto investice musejí zajistit skutečné snížení spotřeby vody na úrovni těchto investic ve výši alespoň 50 % potenciální úspory vody, která byla díky nim umožněna;

    b)

    v případě investic v rámci jednoho zemědělského podniku, musejí tyto investice rovněž vést ke snížení celkové spotřeby vody tohoto podniku ve výši alespoň 50 % potenciální úspory vody, která byla díky této úrovni investic umožněna. Voda, kterou podnik prodá, je součástí celkové spotřeby vody podniku.

    Žádná z podmínek v odstavci 4 se nevztahuje na investice do existujících zařízení, které ovlivňují pouze energetickou účinnost, nebo na investice k výstavbě nádrže, ani na investice za účelem používání recyklované vody, které nemají vliv na útvary podzemní či povrchové vody.

    5.   Investice, které vedou k čistému zvětšení zavlažované plochy a mají vliv na daný útvar podzemních nebo povrchových vod, jsou způsobilé pouze pokud:

    a)

    stav tohoto vodního úvaru nebyl v příslušném plánu povodí označen za méně než dobrý z důvodů souvisejících s množstvím vody; a

    b)

    z environmentální analýzy vyplývá, že investice nemají žádný významný nepříznivý dopad na životní prostředí; tuto analýzu dopadu na životní prostředí provede, nebo schválí příslušný orgán a může se rovněž týkat skupin podniků.

    Pro účely určení čistého zvětšení zavlažované plochy lze za zavlažované plochy považovat plochy, které zavlažované nejsou, ale na nichž bylo v nedávné minulosti používáno zavlažovací zařízení, jak se stanoví a odůvodní v příslušném programu.

    6.   Odchylně od odst. 5 písm. a) mohou být investice, které vedou k čistému zvětšení zavlažované plochy zemědělského podniku, nadále způsobilé, pokud:

    a)

    jsou spojené s investicemi do stávajícího zavlažovacího zařízení nebo prvku zavlažovacího systému, v jejichž případě posouzení ex ante vede k závěru, že podle technických parametrů stávajícího zařízení nebo systému lze dosáhnout úspory vody minimálně mezi 5 % a 25 %, a

    b)

    investice zajistí účinné snížení spotřeby vody, na úrovni investic jako celku, minimálně 50 % případné úspory vody, kterou by umožnily investice do stávajícího zavlažovacího zařízení nebo prvku systému.

    Odchylně se mimoto nepoužije podmínka podle odst. 5 písm. a) na investice do instalace nového zavlažovacího zařízení zásobovaného vodou ze stávající nádrže schválené příslušnými orgány před 31. říjnem 2013, pokud jsou splněny tyto podmínky:

    daná nádrž je zanesena v příslušném plánu povodí a vztahují se na ni omezující požadavky stanovené v čl. 11 odst. 3 písm. e) rámcové směrnice o vodě;

    dne 31. října 2013 platil buď maximální limit pro celkové odběry z nádrže nebo minimální požadovaný průtok ve vodních útvarech ovlivněných používáním dané nádrže;

    tento maximální limit nebo minimální požadovaný průtok jsou v souladu s podmínkami stanovenými v článku 4 rámcové směrnice o vodě; a

    dané investice nevedou k odběrům nad rámec maximálního limitu platného dne 31. října 2013 ani k poklesu průtoku v ovlivněných vodních útvarech pod minimální požadovanou úroveň platnou dne 31. října 2013.

    Článek 47

    Pravidla pro platby na plochu

    1.   Počet hektarů, na něž se vztahuje závazek podle článků 28, 29 a 34, se může v jednotlivých letech lišit, pokud:

    a)

    je tato možnost stanovena v programu rozvoje venkova;

    b)

    se dotyčný závazek nevztahuje na vytyčené parcely; a

    c)

    není ohroženo dosažení cíle závazku.

    2.   Je-li celý pozemek nebo část pozemku, na nějž se vztahuje závazek, nebo celý podnik převeden na jinou osobu během období uvedeného závazku, může tento závazek nebo jeho část odpovídající převedenému pozemku převzít pro zbytek období tato jiná osoba, nebo může tento závazek skončit, a za období, během něhož byl závazek účinný, se nepožaduje vrácení poskytnuté podpory.

    3.   Není-li příjemce schopen nadále plnit dané závazky, protože podnik nebo jeho část je předmětem nového rozdělení pozemků nebo veřejných pozemkových úprav nebo pozemkových úprav schválených příslušnými orgány veřejné správy, přijmou členské státy opatření nezbytná k tomu, aby bylo možno závazky přizpůsobit nové situaci podniku. Pokud se taková úprava ukáže jako nemožná, závazek skončí a za období, během něhož byl závazek účinný, se nepožaduje vrácení poskytnuté podpory.

    4.   Vrácení poskytnuté podpory se nepožaduje v případech vyšší moci a za výjimečných okolností podle článku 2 nařízení (EU) č. 1306/2013.

    5.   Odstavec 2, s ohledem na případy převodu celého podniku, a odstavec 4 se použijí rovněž na závazky podle článku 33.

    6.   Pro zajištění účinného provádění opatření souvisejících s plochou a zabezpečení finančních zájmů Unie je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 83, které stanoví podmínky vztahující se na změnu nebo úpravu závazků v rámci opatření uvedených v článcích 28, 29, 33 a 34 a vymezí ostatní případy, kdy se vrácení poskytnuté podpory nepožaduje.

    Článek 48

    Ustanovení o přezkumu

    Pro operace provedené podle článků 28, 29, 33 a 34 se stanoví ustanovení o přezkumu, aby se zajistilo jejich přizpůsobení v případě změny příslušných závazných norem, požadavků nebo povinností stanovených v uvedených článcích, jejichž rámec mají přijaté závazky přesáhnout. Toto ustanovení o přezkumu se vztahuje rovněž na úpravy nezbytné s cílem zamezit dvojímu financování postupů uvedených v článku 43 nařízení (EU) č. 1307/2013 v případě změn těchto postupů.

    Operace provedené podle článků 28, 29, 33 a 34, které přesahují stávající programové období, obsahují ustanovení o přezkumu, které umožňuje jejich přizpůsobení právnímu rámci následujícího programového období.

    Pokud se taková úprava ukáže pro příjemce jako nepřijatelná, závazek skončí a za období, během něhož byl závazek účinný, se nepožaduje vrácení poskytnuté podpory.

    Článek 49

    Výběr operací

    1.   Aniž je dotčen čl. 30 odst. 3 písm. d) nařízení (EU) č. 1303/2013, řídící orgán programu rozvoje venkova stanoví po konzultaci s monitorovacím výborem kritéria pro výběr operací. Kritéria pro výběr mají zajistit rovné zacházení se žadateli, lepší využívání finančních zdrojů a zacílení opatření v souladu s prioritami Unie v oblasti rozvoje venkova. Při stanovení a uplatňování kritérií výběru se v souvislosti s rozsahem operace přihlíží k zásadě proporcionality.

    2.   Orgán členského státu, který odpovídá za výběr operací, zajistí, aby operace, s výjimkou těch, které jsou prováděny podle článků 28 až 31, 33 až 34 a 36 až 39, byly vybírány v souladu s kritérii pro výběr uvedenými v odstavci 1 a transparentním a náležitě zdokumentovaným postupem.

    3.   Příjemci mohou být případně vybíráni na základě výzev k předkládání návrhů při uplatnění kritérií hospodářské a environmentální účinnosti.

    Článek 50

    Vymezení venkovských oblastí

    Pro účely tohoto nařízení vymezí řídící orgán „venkovskou oblast“ na úrovni programu. Členské státy mohou v řádně odůvodněných případech stanovit takovou definici pro opatření nebo druh operace.

    KAPITOLA III

    Technická pomoc a vytváření sítí

    Článek 51

    Financování technické pomoci

    1.   V souladu s článkem 6 nařízení (EU) č. 1306/2013 může EZFRV z podnětu Komise nebo jejím jménem využít až 0,25 % svých ročních přidělených prostředků na financování úkolů uvedených v článku 58 nařízení (EU) č. 1303/2013 nařízení o společných ustanoveních], včetně nákladů na zřízení a fungování Evropské sítě pro rozvoj venkova uvedené v článku 52 a sítě EIP uvedené v článku 53.

    EZFRV může financovat rovněž opatření stanovená v čl. 41 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (25) ve vztahu k údajům a symbolům režimů jakosti v Unii.

    Tyto akce se provádějí v souladu s článkem 58 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (26) a veškerými dalšími ustanoveními uvedeného nařízení a prováděcích předpisů, které se týkají tohoto způsobu plnění rozpočtu.

    2.   Z podnětu členských států mohou být až 4 % z celkové částky v rámci každého programu rozvoje venkova vyhrazena na úkoly uvedené v článku 59 nařízení (ES) č. 1303/2013 a na náklady související s přípravnými pracemi k vymezení oblastí s přírodními či jinými zvláštními omezeními podle článku 32..

    Pro podporu podle tohoto odstavce nejsou způsobilé náklady související s certifikačním subjektem uvedeným v článku 9 nařízení (EU) č. 1306/2013.

    V rámci 4 % limitu se vyhradí určitá částka na zřízení a fungování celostátní sítě pro venkov uvedené v článku 54.

    3.   V případě programů rozvoje venkova zahrnujících méně rozvinuté regiony i ostatní regiony lze míru příspěvku z EZFRV na technickou pomoc podle čl. 59 odst. 3 stanovit při zohlednění převládajícího typu regionů, podle jejich počtu, v rámci daného programu.

    Článek 52

    Evropská síť pro rozvoj venkova

    1.   V souladu s čl. 51 odst. 1 se zřizuje Evropská síť pro rozvoj venkova s cílem propojit na úrovni Unie sítě, organizace a správní orgány členských států činné v oblasti rozvoje venkova.

    2.   Cílem propojování prostřednictvím Evropské sítě pro rozvoj venkova je:

    a)

    zvýšit zapojení všech zúčastněných subjektů, zejména subjektů v oblasti zemědělství a lesnictví a dalších stran v oblasti rozvoje venkova, do provádění politiky rozvoje venkova;

    b)

    zvýšit kvalitu programů rozvoje venkova;

    c)

    zastávat úlohu při informování širší veřejnosti o přínosech politiky rozvoje venkova;

    d)

    podpořit hodnocení programů rozvoje venkova.

    3.   Úkolem sítě je:

    a)

    shromažďovat, analyzovat a šířit informace o opatřeních v oblasti rozvoje venkova;

    b)

    poskytovat podporu v souvislosti s hodnotícími procesy a shromažďováním a správou údajů;

    c)

    na úrovni Unie shromažďovat, upevňovat a šířit osvědčené postupy v oblasti rozvoje venkova, včetně postupů týkajících se metod a nástrojů hodnocení;

    d)

    zřizovat a provozovat tematické skupiny nebo workshopy s cílem usnadnit výměnu odborných poznatků a podporovat provádění, monitorování a další rozvoj politiky rozvoje venkova;

    e)

    poskytovat informace o vývoji ve venkovských oblastech v Unii a ve třetích zemích;

    f)

    na úrovni Unie pořádat setkání a semináře pro subjekty, které se aktivně podílejí na rozvoji venkova;

    g)

    podporovat vnitrostátní sítě a iniciativy pro nadnárodní spolupráci a výměnu informací o opatřeních a výměnu zkušeností v oblasti rozvoje venkova se sítěmi ve třetích zemích;

    h)

    v případě místních akčních skupin:

    i)

    vytvářet synergie s činnostmi vykonávanými na celostátní nebo regionální úrovni či na obou úrovních příslušnými sítěmi, pokud jde o opatření v oblasti budování kapacit a výměnu zkušeností; a

    ii)

    spolupracovat se subjekty zajišťujícími vytváření sítí a poskytujícími technickou pomoc pro místní rozvoj, jež byly zřízeny EFRV, ESF a Evropským námořním a rybářským fondem, pokud jde o jejich činnosti v oblasti místního rozvoje a nadnárodní spolupráce.

    4.   Komise přijme prováděcí akty stanovující organizační strukturu a způsob fungování Evropské sítě pro rozvoj venkova. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 84.

    Článek 53

    Síť evropského inovačního partnerství EIP

    1.   V souladu s čl. 51 odst. 1 se zřizuje síť EIP s cílem podporovat EIP v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti podle článku 55. Tato síť umožní propojení operačních skupin, poradenských služeb a výzkumných pracovníků.

    2.   Cílem sítě EIP je:

    a)

    usnadnit výměnu odborných poznatků a osvědčených postupů;

    b)

    navázat dialog mezi zemědělci a výzkumnou obcí a usnadnit začlenění všech zúčastněných stran do procesu výměny poznatků.

    3.   Úkolem sítě EIP je:

    a)

    zajišťovat funkce asistenční služby a poskytovat hlavním subjektům informace o EIP;

    b)

    podporovat zřizování operačních skupin a poskytovat informace o možnostech, jež skýtají politiky Unie;

    c)

    usnadňovat vytváření klastrových iniciativ a pilotních nebo demonstračních projektů, které se mohou mimo jiné týkat těchto záležitostí:

    i)

    zvýšení zemědělské produktivity, hospodářské životaschopnosti, udržitelnosti, účinnosti v oblasti výstupů a zdrojů,

    ii)

    inovací na podporu biohospodářství,

    iii)

    biologické rozmanitosti, ekosystémových služeb, funkčnosti půdy a udržitelného hospodaření s vodou,

    iv)

    inovačních produktů a služeb pro integrovaný dodavatelský řetězec,

    v)

    otevření nových příležitostí v oblasti produktů a trhů pro prvovýrobce,

    vi)

    jakosti a bezpečnosti potravin a zdravého životního stylu,

    vii)

    omezení posklizňových ztrát a plýtvání potravinami;

    d)

    shromažďovat a šířit informace v oblasti EIP, včetně výsledků výzkumu a nových technologií, které jsou důležité pro inovace a výměnu poznatků a výměnu se třetími zeměmi v oblasti inovací.

    4.   Komise přijme prováděcí akty, které stanoví organizační strukturu a způsob fungování sítě EIP. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 84.

    Článek 54

    Celostátní síť pro venkov

    1.   Každý členský stát zřídí celostátní síť pro venkov, která seskupuje organizace a správní orgány podílející se na rozvoji venkova. Součástí celostátní sítě pro venkov je rovněž partnerství uvedené v článku 5 nařízení (EU) č. 1303/2013.

    Členské státy s regionálními programy mohou předložit ke schválení konkrétní program pro zřízení a provoz své celostátní sítě pro venkov.

    2.   Cílem propojování prostřednictvím celostátní sítě pro venkov je:

    a)

    zvýšit zapojení zúčastněných stran do provádění politiky rozvoje venkova;

    b)

    zvýšit kvalitu provádění programů rozvoje venkova;

    c)

    informovat širší veřejnost a potenciální příjemce o politice rozvoje venkova a o možnostech financování;

    d)

    podpořit inovace v zemědělství, produkci potravin, lesnictví a venkovských oblastech.

    3.   Podpora z EZFRV podle čl. 51 odst. 3 se použije:

    a)

    na struktury potřebné pro provoz sítě;

    b)

    na přípravu a provádění akčního plánu, který zahrnuje alespoň tyto prvky:

    i)

    činnosti týkající se shromažďování příkladů projektů, které zahrnují všechny priority programů rozvoje venkova,

    ii)

    činnosti týkající se usnadnění tematických a analytických výměn mezi stranami zúčastněnými na rozvoji venkova, sdílení a šíření výsledků,

    iii)

    činnosti týkající se poskytování odborné přípravy a vytváření sítí pro místní akční skupiny a zejména technické pomoci pro spolupráci mezi územními celky a nadnárodní spolupráci, usnadnění spolupráce mezi místními akčními skupinami a hledání partnerů pro opatření uvedené v článku 35,

    iv)

    činnosti týkající se zajištění činností v oblasti vytváření sítí pro poradce a služeb na podporu inovací;

    v)

    činnosti týkající se sdílení a šíření výsledků monitorování a hodnocení,

    vi)

    komunikační plán zahrnující propagaci a informování o programu rozvoje venkova po dohodě s řídícími orgány a informační a komunikační činnosti zaměřené na širší veřejnost;

    vii)

    činnosti týkající se účasti na činnostech Evropské sítě pro rozvoj venkova a přispění k těmto činnostem.

    4.   Komise přijme prováděcí akty, které stanoví pravidla pro zřizování a fungování celostátních sítí pro venkov a obsah konkrétních programů uvedených v odstavci 1. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 84.

    HLAVA IV

    EIP V OBLASTI ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKTIVITY A UDRŽITELNOSTI

    Článek 55

    Cíle

    1.   EIP v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti:

    a)

    podporuje zemědělské a lesnické odvětví, které účinně využívá zdroje, je hospodářsky životaschopné, produktivní, konkurenceschopné a s nízkými emisemi, šetrné a odolné vůči klimatu, směřuje k systémům ekologické zemědělské produkce a funguje v souladu se základními přírodními zdroji, na nichž zemědělské a lesní hospodaření závisí;

    b)

    pomáhá zajistit stálé a udržitelné dodávky stávajících i nových potravin, krmiv a biomateriálů;

    c)

    zlepšuje procesy umožňující zachování životního prostředí, přizpůsobování se změně klimatu a zmírňování této změny;

    d)

    buduje mosty mezi poznatky špičkového výzkumu a špičkovými technologiemi a zemědělci, uživateli lesů, venkovskými komunitami, podniky, nevládními organizacemi a poradenskými službami.

    2.   EIP v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti usiluje o dosažení těchto cílů prostřednictvím:

    a)

    vytváření přidané hodnoty lepším propojováním výzkumu a zemědělské praxe a pobídek k širšímu využívání dostupných inovativních opatření;

    b)

    podpory rychlejšího a širšího zavádění inovativních řešení do praxe; a

    c)

    informování vědecké obce o potřebách zemědělské praxe v oblasti výzkumu.

    3.   EZFRV přispívá k cílům EIP v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti prostřednictvím podpory poskytované v souladu s článkem 35 operačním skupinám v rámci sítě EIP uvedené v článku 56 a síti EIP uvedené v článku 53.

    Článek 56

    Operační skupiny

    1.   Operační skupiny EIP jsou součástí EIP v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti. Zřizují je zúčastněné subjekty, jako jsou zemědělci, výzkumní pracovníci, poradci a podniky působící v zemědělství a potravinářství, jež jsou důležité pro dosažení cílů EIP.

    2.   Operační skupiny EIP stanoví vnitřní postupy zajišťující transparentnost jejich činnosti a rozhodování a předcházení střetu zájmů.

    3.   Členské státy v rámci svých programů rozhodnou, v jakém rozsahu budou operační skupiny podporovat.

    Článek 57

    Úkoly operačních skupin

    1.   Operační skupiny EIP vypracují plán, který obsahuje:

    a)

    popis inovativního projektu, jenž má být vypracován, ověřen, upraven nebo proveden;

    b)

    popis očekávaných výsledků a přispění k cíli EIP spočívajícímu ve zvýšení produktivity a zlepšení udržitelného řízení zdrojů.

    2.   Při provádění svých inovativních projektů operační skupiny:

    a)

    rozhodují o vypracování a provádění inovativních akcí; a

    b)

    provádějí inovativní akce prostřednictvím opatření financovaných z programů rozvoje venkova.

    3.   Operační skupiny šíří výsledky svého projektu, zejména prostřednictvím sítě EIP.

    HLAVA V

    FINANČNÍ USTANOVENÍ

    Článek 58

    Prostředky a jejich rozdělování

    1.   Aniž jsou dotčeny odstavce 5, 6 a 7 tohoto článku, celková výše podpory Unie pro rozvoj venkova podle tohoto nařízení na období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 činí 84 936 milionů EUR v cenách roku 2011 v souladu s víceletým finančním rámcem na období let 2014 až 2020.

    2.   Na technickou pomoc Komisi podle čl. 51 odst. 1 se použije 0,25 % prostředků uvedených v odstavci 1.

    3.   Pro účely programování a následného začlenění do souhrnného rozpočtu Unie jsou částky uvedené v odstavci 1 indexovány sazbou 2 % ročně.

    4.   Roční rozpis částek uvedených v odstavci 1 podle jednotlivých členských států po odečtení částky uvedené v odstavci 2 je uveden v příloze I.

    5.   Finanční prostředky převedené členským státem podle čl. 14 odst. 2 nařízení (EU) č. 1306/2013 se odečtou od částek přidělených tomuto členskému státu v souladu s odstavcem 4.

    6.   Do ročního rozpisu uvedeného v odstavci 4 se zahrnou rovněž finanční prostředky převedené do EZFRV při použití čl. 7 odst. 2 a čl. 14 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013 a finanční prostředky převedené do EZFRV při použití článků 10b a 136 nařízení Rady (ES) č. 73/2009 (27) pro kalendářní rok 2013 musí být rovněž zahrnuty do ročního rozpisu částek uvedeného v odstavci 4.

    7.   S cílem zohlednit vývoj související s ročním rozpisem uvedeným v odstavci 4, včetně převodů podle odstavců 5 a 6, provést technické úpravy beze změny celkových přidělených částek nebo zohlednit jakékoli jiné změny stanovené legislativním aktem po přijetí tohoto nařízení je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 83, pokud jde o přezkum stropů uvedených v příloze I.

    8.   Pro účely přidělení výkonnostní rezervy uvedené v čl. 22 odst. 3 a 4 nařízení (EU) č. 1303/2013 se k částkám uvedeným v článku 20 nařízení (EU) č. 1306/2013 připočtou dostupné účelově vázané příjmy vybrané v souladu s článkem 43 nařízení (EU) č. 1303/2013 pro EZFRV. Tyto dostupné účelové příjmy se přidělí členským státům poměrným dílem k jejich podílu celkové výše podpory z EZFRV.

    Článek 59

    Příspěvky z fondu

    1.   V rozhodnutí, kterým se schvaluje program rozvoje venkova, je stanoven maximální příspěvek z EZFRV pro tento program. V rozhodnutí jsou v případě potřeby jednoznačně stanoveny prostředky přidělené méně rozvinutým regionům.

    2.   Příspěvek z EZFRV se vypočítává na základě částky způsobilých veřejných výdajů.

    3.   V programech rozvoje venkova je stanovena jediná sazba příspěvku z EZFRV, která se vztahuje na všechna opatření. Pro méně rozvinuté regiony, nejvzdálenější regiony a menší ostrovy v Egejském moři ve smyslu nařízení (EHS) č. 2019/93, jakož i pro přechodové regiony, se případně stanoví zvláštní sazba příspěvku z EZFRV. Maximální sazba příspěvku z EZFRV činí:

    a)

    85 % způsobilých veřejných výdajů v méně rozvinutých regionech, nejvzdálenějších regionech a na menších ostrovech v Egejském moři ve smyslu nařízení (EHS) č. 2019/93;

    b)

    75 % způsobilých veřejných výdajů pro všechny regiony, jejichž HDP na obyvatele byl v období 2007 až 2013 nižší než 75 % průměru EU-25 pro dané referenční období, avšak jejichž HDP na obyvatele je vyšší než 75 % průměru HDP EU-27;

    c)

    63 % způsobilých veřejných výdajů pro přechodové regiony, jiné než uvedené v písmeni b) tohoto odstavce;

    d)

    53 % způsobilých veřejných výdajů v ostatních regionech.

    Minimální sazba příspěvku z EZFRV činí 20 %.

    4.   Odchylně od odstavce 3 maximální příspěvek z EZFRV:

    a)

    činí 80 % u opatření uvedených v článcích 14, 27 a 35, u místního rozvoje v rámci iniciativy LEADER uvedeného v článku 32 nařízení (EU) č. 1303/2013 a u operací podle čl. 19 odst. 1 písm. a) bodu i). Tato sazba se v případě programů pro méně rozvinuté regiony, nejvzdálenější regiony, menší ostrovy v Egejském moři ve smyslu nařízení (EHS) č. 2019/93 a pro přechodové regiony uvedené v odst. 3 písm. b) a c) může zvýšit až do maximální výše 90 %;

    b)

    činí 75 % pro operace přispívající k cílům v oblasti životního prostředí a zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně podle článků 17, čl. 21 odst. 1 písm. a) a b), článků 28,29,30,31 a 34;

    c)

    činí 100 % pro finanční nástroje na úrovni Unie uvedené v čl. 38 odst. 1 písm. a) nařízení č. 1303/2013;

    d)

    je shodný se sazbou příspěvku pro dané opatření zvýšenou o 10 dodatečných procentních bodů pro příspěvky na finanční nástroje uvedené v čl. 38 odst. 1 písm. b) nařízení č. 1303/2013;

    e)

    činí 100 % pro operace financované z finančních prostředků převedených do EZFRV při použití čl. 7 odst. 2 a čl. 14 odst. 1 nařízení (EU) č. 1306/2013;

    f)

    činí 100 % v případě částky ve výši 500 milionů EUR v cenách roku 2011 přidělené Portugalsku a v případě částky ve výši 7 milionů EUR v cenách roku 2011 přidělené Kypru, a to pod podmínkou, že těmto členským státům je poskytována finanční pomoc v souladu s články 136 a 143 Smlouvy o fungování EU ke dni 1. ledna 2014 nebo po tomto datu, až do roku 2016, kdy se použití tohoto ustanovení znovu posoudí;

    g)

    v případě členských států, kterým je ke dni 1. ledna 2014 nebo po tomto datu poskytována finanční pomoc v souladu s články 136 a 143 Smlouvy o fungování EU, se může u výdajů, jež mají být těmito členskými státy uhrazeny v prvních dvou letech provádění programu rozvoje venkova, zvýšit sazba příspěvku z EZFRV vyplývající z použití čl. 24 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013 nejvýše o dalších 10 procentních bodů do maximální výše 95 %. Sazba příspěvku z EZFRV použitelná bez uplatnění této výjimky však musí být dodržena u celkových veřejných výdajů vynaložených v průběhu programového období.

    5.   Nejméně 5 % a v případě Chorvatska 2,5 % z celkového příspěvku z EZFRV na program rozvoje venkova je vyhrazeno pro iniciativu LEADER.

    6.   Nejméně 30 % z celkového příspěvku z EZFRV na program rozvoje venkova se vyhradí na opatření podle článku 17 pro investice související se životním prostředím a klimatem, článků 21, 28, 29 a 30 s výjimkou plateb souvisejících s rámcovou směrnicí o vodě, článků 31, 32 a 34.

    První pododstavec se nevztahuje na nejvzdálenější regiony a zámořská území členských států.

    7.   Předkládá-li členský stát celostátní program i soubor regionálních programů, odstavce 5 a 6 se nevztahují na celostátní program. Příspěvek z EZFRV na celostátní program se zohlední pro účely výpočtu procentního podílu uvedeného v odstavcích 5 a 6 pro každý z regionálních programů v poměru k podílu daného regionálního programu na celostátním příspěvku.

    8.   Výdaje spolufinancované z EZFRV nesmějí být současně spolufinancovány formou příspěvků ze strukturálních fondů, z Fondu soudržnosti nebo jiného finančního nástroje Unie.

    9.   Veřejné výdaje na podporu podniků musejí být v souladu s omezeními výše podpory stanovenými pro státní podporu, pokud toto nařízení nestanoví jinak.

    Článek 60

    Způsobilost výdajů

    1.   Odchylně od čl.65 odst. 9 nařízení (EU) č. 1303/2013 mohou programy rozvoje venkova v případě mimořádných opatření v důsledku přírodních katastrof stanovit, že výdaje spojené se změnami programu mohou být způsobilé ode dne, kdy došlo k přírodní katastrofě.

    2.   Výdaje jsou způsobilé pro příspěvek z EZFRV pouze tehdy, pokud byly vynaloženy na operace, o nichž rozhodl řídící orgán daného programu nebo o nichž bylo rozhodnuto z jeho pověření, a to v souladu s výběrovými kritérii uvedenými v článku 49.

    S výjimkou obecných nákladů vymezených v čl. 45 odst. 2 písm. c) se s ohledem na investiční operace v rámci opatření spadajících do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy o fungování EU za způsobilé považují pouze výdaje, jež vznikly po předložení žádosti příslušnému orgánu.

    Členské státy mohou ve svých programech stanovit, že způsobilé jsou pouze výdaje, které vznikly po schválení žádosti o podporu příslušným orgánem.

    3.   Odstavce 1 a 2 se nevztahují na čl. 51 odst. 1 a 2.

    4.   Platby prováděné příjemci musí být doloženy fakturami a doklady o platbě. Není-li to možné, musí být platby doloženy dokumenty majícími stejnou důkazní hodnotu, s výjimkou forem podpory podle čl. 67 odst. 1 písm. b), c) a d) nařízení (EU) č. 1303/2013.

    Článek 61

    Způsobilé výdaje

    1.   Pokud se podpora podle tohoto nařízení vztahuje na provozní náklady, jsou způsobilé tyto druhy nákladů:

    a)

    provozní náklady;

    b)

    personální náklady;

    c)

    náklady na odbornou přípravu;

    d)

    náklady související se vztahy s veřejností;

    e)

    finanční náklady;

    f)

    náklady na vytváření sítí.

    2.   Studie jsou způsobilým výdajem pouze tehdy, jsou-li spojeny s konkrétní operací v rámci programu nebo se specifickými cíli programu.

    3.   Příspěvky v podobě věcného plnění ve formě poskytnutí prací, zboží, služeb, pozemků a nemovitostí, za něž nebyla provedena platba v hotovosti doložená fakturami nebo dokumenty se stejnou důkazní hodnotou, mohou být způsobilé pro podporu, jsou-li splněny podmínky článku 69 nařízení (EU) č. 1303/2013.

    Článek 62

    Ověřitelnost a kontrolovatelnost opatření

    1.   Členské státy zajistí, aby všechna opatření v oblasti rozvoje venkova, která zamýšlejí provést, byla ověřitelná a kontrolovatelná. Za tímto účelem provede řídící orgán a platební agentura každého programu rozvoje venkova posouzení ex ante týkající se ověřitelnosti a kontrolovatelnosti opatření, jež mají být zahrnuta do programu rozvoje venkova. Řídící orgán a platební agentura posuzují ověřitelnost a kontrolovatelnost opatření i v průběhu provádění programu rozvoje venkova. Posouzení ex ante a posuzování během období provádění přihlíží k výsledkům kontrol v předchozím a stávajícím programovém období. Je-li při posouzení zjištěno, že nejsou dodrženy požadavky týkající se ověřitelnosti a kontrolovatelnosti, dotyčná opatření se odpovídajícím způsobem upraví.

    2.   Je-li podpora poskytnuta na základě standardních nákladů nebo dodatečných nákladů a ušlých příjmů, členské státy zajistí, aby byly příslušné výpočty přiměřené a přesné a aby byly tyto částky stanoveny předem na základě spravedlivého, nestranného a ověřitelného výpočtu. Za tímto účelem subjekt, který je funkčně nezávislý na orgánech odpovědných za provádění programu a který má potřebné odborné znalosti, provede výpočet nebo potvrdí přiměřenost a přesnost výpočtů. Součást programu rozvoje venkova tvoří prohlášení potvrzující přiměřenost a přesnost výpočtů.

    Článek 63

    Zálohy

    1.   Vyplacení záloh je podmíněno poskytnutím bankovní záruky nebo rovnocenné jistoty ve výši 100 % částky zálohy. Pokud jde o veřejné příjemce, zálohy se vyplácejí obcím, regionálním orgánům a jejich sdružením, jakož i veřejnoprávním subjektům.

    Za rovnocennou jistotu podle prvního pododstavce se považuje facilita poskytnutá veřejným subjektem jako záruka za předpokladu, že se tento subjekt zaváže vyplatit částku pokrytou touto zárukou, není-li prokázán nárok na vyplacenou zálohu.

    2.   Záruka se může uvolnit, jakmile příslušná platební agentura stanoví, že výše skutečných výdajů odpovídající veřejnému příspěvku na operaci přesahuje výši zálohy.

    HLAVA VI

    ŘÍZENÍ, KONTROLA A PROPAGACE

    Článek 64

    Úkoly Komise

    K zajištění řádného finančního řízení v souladu s článkem 317 Smlouvy o fungování EU v rámci sdíleného řízení provádí Komise opatření a kontroly stanovené v nařízení (EU) č. 1306/2013.

    Článek 65

    Úkoly členských států

    1.   Členské státy přijmou veškeré právní a správní předpisy v souladu s čl. 58 odst. 1 nařízení (EU) č. 1306/2013 k zajištění účinné ochrany finančních zájmů Unie.

    2.   Členské státy pro každý program rozvoje venkova určí:

    a)

    řídící orgán, jehož úkolem je dotyčný program řídit a jímž může být veřejný nebo soukromý subjekt působící na celostátní nebo regionální úrovni nebo přímo členský stát, pokud tento úkol vykonává sám;

    b)

    akreditovanou platební agenturu ve smyslu článku 7 nařízení (EU) č. 1306/2013;

    c)

    certifikační subjekt ve smyslu článku 9 nařízení (EU) č. 1306/2013.

    3.   Členské státy zajistí, aby byl pro každý program rozvoje venkova zřízen odpovídající systém řízení a kontroly, který zaručí, že funkce řídícího orgánu a ostatních subjektů budou jasně vymezeny a odděleny. Členské státy odpovídají za zajištění účinného fungování systémů během celého programového období.

    4.   Členské státy jednoznačně stanoví úkoly řídícího orgánu, platební agentury a místních akčních skupin v rámci iniciativy LEADER, pokud jde o uplatňování kritérií způsobilosti a výběrových kritérií a postupů pro výběr projektů.

    Článek 66

    Řídící orgán

    1.   Řídící orgán odpovídá za účinné, účelné a správné řízení a provádění programu, a zejména:

    a)

    zajišťuje existenci vhodného a bezpečného elektronického systému pro záznam, uchovávání, správu a vykazování statistických údajů o programu a jeho provádění, které jsou zapotřebí pro účely monitorování a hodnocení, a zejména informací potřebných ke sledování pokroku na základě stanovených cílů a priorit;

    b)

    k 31. lednu a 31. říjnu v každém roce programu předkládá Komisi příslušné údaje ukazatelů pro operace vybrané k financování, včetně informací souvisejících s výstupy a finančními ukazateli;

    c)

    zajišťuje, aby příjemci a jiné subjekty podílející se na provádění operací:

    i)

    byli seznámeni se svými povinnostmi vyplývajícími z poskytnuté podpory a aby pro všechny transakce související s operací používali buď oddělený účetní systém, nebo vhodný účetní kód,

    ii)

    si byli vědomi požadavků týkajících se poskytování údajů řídícímu orgánu a zaznamenávání výstupů a výsledků;

    d)

    zajišťuje, aby hodnocení ex ante uvedené v článku 55 nařízení (EU) č. 1303/2013 nařízení o společných ustanoveních] bylo v souladu se systémem hodnocení a monitorování, a odpovídá za schvalování a předkládání hodnocení Komisi;

    e)

    zajišťuje, aby byl zaveden plán hodnocení uvedený v článku 56 nařízení (EU) č. 1303/2013, aby hodnocení programu ex post uvedené v článku 57 nařízení (EU) č. 1303/2013 bylo provedeno v časových lhůtách stanovených v uvedeném nařízení, a dále zajišťuje soulad těchto hodnocení se systémem monitorování a hodnocení a předkládá je monitorovacímu výboru a Komisi;

    f)

    poskytuje monitorovacímu výboru informace a dokumenty potřebné k monitorování provádění programu z hlediska jeho konkrétních cílů a priorit;

    g)

    vypracovává výroční zprávy o pokroku včetně souhrnných monitorovacích tabulek a po schválení monitorovacím výborem je předkládá Komisi;

    h)

    zajišťuje, aby platební agentura před schválením plateb obdržela všechny potřebné informace, zejména o postupech a veškerých kontrolách prováděných v souvislosti s operacemi vybranými pro financování;

    i)

    zajišťuje propagaci programu, i prostřednictvím celostátní sítě pro venkov, a to informováním potenciálních příjemců, profesních organizací, hospodářských a sociálních partnerů, subjektů podílejících se na prosazování rovnosti žen a mužů a dotčených nevládních organizací, včetně ekologických organizací, o možnostech, které program nabízí, a o pravidlech pro získání přístupu k financování z programu a rovněž informováním příjemců o příspěvku Unie a široké veřejnosti o úloze, kterou Unie v programu hraje.

    2.   Členský stát nebo řídící orgán mohou pro řízení a provádění operací v rámci rozvoje venkova určit jeden nebo více zprostředkujících subjektů, včetně místních orgánů, subjektů působících v oblasti regionálního rozvoje nebo nevládních organizací.

    Pokud je plněním části těchto úkolů pověřen jiný subjekt, zůstává řídící orgán i nadále plně odpovědný za účinnost a správnost řízení a za provádění těchto úkolů. Řídící orgán zajistí, aby byla přijata náležitá ustanovení, která tomuto jinému subjektu umožní získat veškeré údaje a informace nezbytné k plnění těchto úkolů.

    3.   Obsahuje-li program rozvoje venkova tematický podprogram podle článku 8, může řídící orgán určit pro řízení a provádění strategie jeden nebo více zprostředkujících subjektů, včetně místních orgánů, místních akčních skupin nebo nevládních organizací. V tomto případě se použije odstavec 2.

    Řídící orgán zajistí, aby byly pro účely systému monitorování a hodnocení uvedeného v článku 67 zvlášť určeny operace a výstupy tohoto tematického podprogramu.

    4.   S výhradou úlohy platebních agentur a dalších subjektů stanovených v nařízení (EU) č. 1306/2013, pokud má členský stát více než jeden program, je možné stanovit koordinační orgán za účelem zajištění souladu v hospodaření s prostředky a propojení mezi Komisí a vnitrostátními řídícími orgány.

    5.   Komise přijme prováděcí akty, které stanoví jednotné podmínky pro uplatňování požadavků týkajících se informování a propagace podle odst. 1 písm. i).

    HLAVA VII

    MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ

    KAPITOLA I

    Obecná ustanovení

    Oddíl 1

    Zavedení systému monitorování a hodnocení a cíle tohoto systému

    Článek 67

    Systém monitorování a hodnocení

    V souladu s touto hlavou se v rámci spolupráce mezi Komisí a členskými státy vypracuje společný systém monitorování a hodnocení, který Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijmou přezkumným postupem podle článku 84.

    Článek 68

    Cíle

    Cílem systému monitorování a hodnocení je:

    a)

    prokázat pokrok a dosažené výsledky politiky rozvoje venkova a posoudit dopad, účelnost, účinnost a relevantnost intervencí politiky rozvoje venkova;

    b)

    přispět k cílenější podpoře pro rozvoj venkova;

    c)

    podpořit společný vzdělávací proces v souvislosti s monitorováním a hodnocením.

    Oddíl 2

    Technická ustanovení

    Článek 69

    Společné ukazatele

    1.   Za účelem shromažďování údajů na úrovni Unie je v systému monitorování a hodnocení podle článku 67 uveden seznam společných ukazatelů týkajících se výchozí situace a rovněž finančního plnění, výstupů, výsledků a dopadů programu, které jsou použitelné pro jednotlivé programy.

    2.   Společné ukazatele vycházejí z dostupných údajů, jsou spojeny se strukturou a cíli rámce politiky rozvoje venkova a umožňují posouzení pokroku, účelnosti a účinnosti provádění politiky na základě cílů na úrovni Unie, jednotlivých členských států a programů. Společné ukazatele dopadu vycházejí z dostupných údajů.

    3.   Hodnotitel provede kvantifikaci dopadu programu měřeného pomocí ukazatelů dopadu. Na základě důkazů vzešlých z hodnocení SZP, včetně hodnocení programů rozvoje venkova, posoudí Komise s pomocí členských států spojený účinek všech nástrojů SZP.

    Článek 70

    Elektronický informační systém

    1. Klíčové informace o provádění programu, o každé operaci vybrané pro financování a o dokončených operacích, které jsou zapotřebí pro monitorování a hodnocení, včetně klíčových informací o každém příjemci a projektu, se zaznamenávají a uchovávají elektronickými prostředky.

    Článek 71

    Poskytování informací

    Příjemci podpory v rámci opatření v oblasti rozvoje venkova a místní akční skupiny se zaváží, že řídícímu orgánu nebo určeným hodnotitelům či jiným subjektům pověřeným vykonáváním funkcí jejich jménem poskytnou veškeré informace, které jsou potřebné k monitorování a hodnocení programu, zejména ve vztahu k plnění stanovených cílů a priorit.

    KAPITOLA II

    Monitorování

    Článek 72

    Postupy monitorování

    1.   Řídící orgán a monitorovací výbor podle článku 47 nařízení (EU) č. 1303/2013 monitorují kvalitu provádění programu.

    2.   Řídící orgán a monitorovací výbor monitorují každý program rozvoje venkova pomocí finančních ukazatelů a ukazatelů souvisejících s výstupy a výsledky.

    Článek 73

    Monitorovací výbor

    Členské státy s regionálními programy mohou zřídit celostátní monitorovací výbor za účelem koordinace provádění těchto programů ve vztahu k celostátnímu rámci a čerpání finančních prostředků.

    Článek 74

    Úkoly monitorovacího výboru

    Monitorovací výbor se přesvědčí o plnění programu rozvoje venkova a o účinnosti jeho provádění. Za tím účelem monitorovací výbor kromě funkcí uvedených v článku 49 nařízení (EU) č. 1303/2013:

    a)

    je konzultován a vydává stanovisko ke kritériím pro výběr financovaných operací do čtyř měsíců od vydání rozhodnutí o schválení programu, přičemž tato kritéria výběru se upravují podle potřeb programování;

    b)

    přezkoumává činnosti a výstupy spojené s pokrokem při provádění plánu hodnocení programu;

    c)

    přezkoumává zejména opatření v rámci programu týkající se plnění předběžných podmínek, která spadají do působnosti řídícího orgánu, a je informován o opatřeních týkajících se plnění dalších předběžných podmínek;

    d)

    účastní se práce celostátní sítě pro venkov za účelem výměny informací o provádění programu; a

    e)

    projednává a schvaluje výroční zprávy o provádění před jejich odesláním Komisi.

    Článek 75

    Výroční zpráva o provádění

    1.   Do 30. června 2016 a do 30. června každého následujícího roku až do roku 2024 včetně předloží členské státy Komisi výroční zprávu o provádění programu rozvoje venkova v předchozím kalendářním roce. Zpráva předložená v roce 2016 zahrnuje kalendářní roky 2014 a 2015.

    2.   Kromě splnění požadavků uvedených v článku 50 nařízení (EU) č. 1303/2013 obsahují výroční zprávy o provádění mimo jiné informace o finančních závazcích a výdajích pro jednotlivá opatření a shrnutí činností provedených ve vztahu k plánu hodnocení.

    3.   Kromě splnění požadavků uvedených v článku 50 nařízení (EU) č. 1303/2013 obsahuje výroční zpráva o provádění předložená v roce 2017 rovněž popis provádění všech podprogramů v rámci programu.

    4.   Kromě splnění požadavků uvedených v článku 50 nařízení (EU) č. 1303/2013 obsahuje výroční zpráva o provádění předložená v roce 2019 rovněž popis provádění všech podprogramů v rámci programu a posouzení pokroku dosaženého při zajišťování integrovaného přístupu k používání EZFRV a jiných finančních nástrojů EU na podporu územního rozvoje venkovských oblastí, včetně využití strategií místního rozvoje.

    5.   Komise přijme prováděcí akty, které stanoví pravidla týkající se předkládání výročních zpráv o provádění. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 84.

    KAPITOLA III

    Hodnocení

    Článek 76

    Obecná ustanovení

    1.   Komise může přijmout prováděcí akty upřesňující prvky, které mají být obsaženy v hodnocení ex ante a hodnocení ex post uvedeném v článcích 55 a 57 nařízení (EU) č. 1303/2013, a stanovující minimální požadavky na plán hodnocení uvedený v článku 56 nařízení (EU) č. 1303/2013. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 84.

    2.   Členské státy zajistí, aby hodnocení byla v souladu se společným přístupem k hodnocení dohodnutým podle článku 67, organizují získávání a shromažďování potřebných údajů a předkládají hodnotitelům různé informace poskytnuté systémem monitorování.

    3.   Členské státy zpřístupní hodnotící zprávy na internetu a Komise na svých internetových stránkách.

    Článek 77

    Hodnocení ex ante

    Členské státy zajistí, aby hodnotitel provádějící hodnocení ex ante byl od časné fáze zapojen do procesu vypracování programu rozvoje venkova, včetně vypracování analýzy uvedené v čl. 8 odst. 1 písm. b), návrhu intervenční logiky programu a stanovení cílů programu.

    Článek 78

    Hodnocení ex post

    V roce 2024 vyhotoví členské státy pro každý ze svých programů rozvoje venkova zprávu o hodnocení ex post. Tuto zprávu předloží Komisi do 31. prosince 2024.

    Článek 79

    Shrnutí hodnocení

    Za vypracování shrnutí zpráv o hodnocení ex ante a hodnocení ex post na úrovni Unie odpovídá Komise.

    Shrnutí hodnotících zpráv se provede nejpozději do 31. prosince roku následujícího po předložení příslušných hodnocení.

    HLAVA VIII

    USTANOVENÍ O HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽI

    Článek 80

    Pravidla vztahující se na podniky

    Poskytuje-li se podpora podle tohoto nařízení formám spolupráce mezi podniky, lze ji poskytnout pouze těm formám spolupráce, které jsou v souladu s pravidly hospodářské soutěže uplatňovanými podle článků 206 až 210 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013.

    Článek 81

    Státní podpora

    1.   Není-li v této hlavě stanoveno jinak, použijí se na podporu pro rozvoj venkova poskytovanou členskými státy články 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování EU.

    2.   Články 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování EU se nepoužijí na platby členských států uskutečněné podle tohoto nařízení a v souladu s ním nebo na doplňkové vnitrostátní financování podle článku 82 v rámci oblasti působnosti článku 42 Smlouvy o fungování EU.

    Článek 82

    Doplňkové vnitrostátní financování

    Platby uskutečněné členskými státy v souvislosti s operacemi spadajícími do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy o fungování EU, které mají zajistit doplňkové financování na rozvoj venkova, na nějž je poskytována podpora z finančních prostředků Unie kdykoli v průběhu programovacího období, zahrnou členské státy do programu rozvoje venkova v souladu s čl. 8 odst. 1 písm. j) a v případě, že splňují kritéria podle tohoto nařízení, je schvaluje Komise.

    HLAVA IX

    PRAVOMOCI KOMISE, SPOLEČNÁ USTANOVENÍ A PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

    KAPITOLA I

    Pravomoci Komise

    Článek 83

    Výkon přenesené pravomoci

    1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl.2 odst. 3, čl. 14 odst. 5, čl. 16 odst.5,čl. 19 odst. 8, čl. 22 odst. 3, čl. 28 odst. 10 a 11, čl. 29 odst. 6, čl. 30 odst. 8, čl. 33 odst. 4, čl. 34 odst. 5,čl. 35 odst. 10, čl. 36 odst. 5,čl. 45 odst.6, čl. 47 odst. 6 a článku 89 je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

    2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v v čl.2 odst. 3, čl. 14 odst. 5, čl. 16 odst.5,čl. 19 odst. 8, čl. 22 odst. 3, čl. 28 odst. 10 a 11, čl. 29 odst. 6, čl. 30 odst. 8, čl. 33 odst. 4, čl. 34 odst. 5, čl. 35 odst. 10, čl. 36 odst. 5,čl. 45 odst.6, čl. 47 odst. 6 a článku 89 je svěřena Komisi na dobu sedmi let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto sedmiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

    3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl.2 odst. 3, čl. 14 odst. 5, čl. 16 odst. 5,čl. 19 odst. 8, čl. 22 odst. 3, čl. 28 odst. 10 a 11, čl. 29 odst. 6, čl. 30 odst. 8, čl. 33 odst. 4, čl. 34 odst. 5,čl. 35 odst. 10, čl. 36 odst. 5, čl. 45 odst.6, čl. 47 odst. 6 a článku 89 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

    4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

    5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle v čl.2 odst. 3, čl. 14 odst. 5, čl. 16 odst.5, čl. 19 odst. 8, čl. 22 odst. 3, čl. 28 odst. 10 a 11, čl. 29 odst. 6, čl. 30 odst. 8, čl. 33 odst. 4, čl. 34 odst. 5, čl. 35 odst. 10, čl. 36 odst. 5, čl. 45 odst.6, čl. 47 odst. 6 a článku 89 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

    Článek 84

    Postup projednávání ve výboru

    1.   Komisi je nápomocen výbor nazvaný „Výbor pro rozvoj venkova“. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

    2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

    KAPITOLA II

    Společná ustanovení

    Článek 85

    Výměna informací a dokumentů

    1.   Komise ve spolupráci s členskými státy zavede informační systém s cílem umožnit bezpečnou výměnu údajů společného zájmu mezi Komisí a jednotlivými členskými státy. Komise přijme prováděcí akty, které stanoví pravidla pro fungování tohoto systému. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 84.

    2.   Komise zajistí, aby existoval vhodný a bezpečný elektronický systém pro záznam, uchovávání a správu hlavních informací a podávání zpráv o monitorování a hodnocení.

    Článek 86

    Zpracování a ochrana osobních údajů

    1.   Členské státy a Komise shromažďují osobní údaje za účelem plnění svých závazků týkajících se řízení, kontroly, monitorování a hodnocení podle tohoto nařízení, a zejména závazků uvedených v hlavě VI a VII, a zpracovávají tyto údaje pouze způsobem slučitelným s tímto účelem.

    2   Pokud se osobní údaje zpracovávají za účelem monitorování a hodnocení podle hlavy VII za použití bezpečného elektronického systému uvedeného v článku 85, musejí být anonymizovány a zpracovávány pouze v souhrnné podobě.

    3.   Osobní údaje se zpracovávají v souladu s pravidly stanovenými ve směrnici 95/46/ES a v nařízení (ES) č. 45/2001. Tyto údaje se především neuchovávají ve formě umožňující identifikaci subjektů údajů po dobu delší, než je nezbytné pro účely, ke kterým byly údaje shromážděny nebo ke kterým jsou dále zpracovávány, se zohledněním minimální doby pro uchovávání údajů stanovené v příslušných právních předpisech členských států a Unie.

    4.   Členské státy informují dotčené subjekty o tom, že jejich osobní údaje mohou být v souladu s odstavcem 1 zpracovány vnitrostátními orgány a orgány Unie a že v tomto ohledu požívají práv, která jsou stanovena v pravidlech na ochranu údajů obsažených ve směrnici 95/46/ES a nařízení (ES) č. 45/2001.

    5.   Články 111 až 114 nařízení (EU) č. 1306/2013 se použijí na tento článek.

    Článek 87

    Obecná ustanovení SZP

    Nařízení (EU) č. 1306/2013 a předpisy přijaté podle uvedeného nařízení se použijí ve vztahu k opatřením stanoveným v tomto nařízení.

    KAPITOLA III

    Přechodná a závěrečná ustanovení

    Článek 88

    Nařízení (ES) č. 1698/2005

    Nařízení (ES) č. 1698/2005 se zrušuje.

    Nařízení (ES) č. 1698/2005 se nadále použije na operace prováděné na základě programů schválených Komisí podle uvedeného nařízení před 1. lednem 2014.

    Článek 89

    Přechodná ustanovení

    K usnadnění přechodu ze systému stanoveného nařízením (ES) č. 1698/2005 na systém stanovený tímto nařízením je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 83,které stanoví podmínky, za nichž může být podpora, kterou Komise schválila podle nařízení (ES) č. 1698/2005, začleněna do podpory poskytované podle tohoto nařízení, včetně technické pomoci a hodnocení ex post. Tyto akty v přenesené pravomoci mohou rovněž stanovit podmínky pro přechod z podpory pro rozvoj venkova pro Chorvatsko podle nařízení (ES) č. 1085/2006 na podporu stanovenou tímto nařízením.

    Článek 90

    Vstup v platnost a použitelnost

    Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

    Použije se ode dne 1. ledna 2014.

    Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

    V Bruselu dne 17. prosince 2013.

    Za Evropský parlament

    předseda

    M. SCHULZ

    Za Radu

    předseda

    V. JUKNA


    (1)  Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1).

    (2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky (Viz strana 549 v tomto čísle Úředního věstníku).

    (3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a (ES) č. 73/2009 (Viz strana 608 v tomto čísle Úředního věstníku)..

    (4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).

    (5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1)

    (6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 71).

    (7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7).

    (8)  Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).

    (9)  Nařízení Rady (ES) č. 994/98 ze dne 7. května 1998 o použití článků 92 a 93 Smlouvy o založení Evropského společenství na určité kategorie horizontální státní podpory (Úř. věst. L 142, 14.5.1998, s. 1).

    (10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).

    (11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.)

    (12)  Nařízení Rady (ES) č. 1085/2006 ze dne 17. července 2006, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP) (Úř. věst. L 170, 29.6.2007, s. 1).

    (13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

    (14)  Úř. věst. C 35, 9.2.2012 s. 1.

    (15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006. (Viz strana 549 v tomto čísle Úředního věstníku).

    (16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS)(Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1).

    (17)  Rozhodnutí Rady 2009/470/ES ze dne 25. května 2009 o některých výdajích ve veterinární oblasti (Úř. věst. L 155, 18.6.2009, s. 30).

    (18)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1).

    (19)  Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91 (Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1).

    (20)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1576/89 (Úř. věst. L 39, 13.2.2008, s. 16).

    (21)  Nařízení Rady(EHS) č. 1601/91 ze dne 10. června 1991, kterým se stanoví obecná pravidla pro definici, označování a obchodní úpravu aromatizovaných vín, aromatizovaných, vinných nápojů a aromatizovaných vinných koktejlů (Úř. věst. L 149, 14.6.1991, s. 1).

    (22)  Směrnice Rady 2000/29/ES ze dne 8. května 2000 o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství (Úř. věst. L 169, 10.7.2000, s. 1).

    (23)  Nařízení Rady (EHS) č. 2019/93 ze dne 19. července 1993, kterým se zavádějí zvláštní opatření pro menší ostrovy v Egejském moři týkající se některých zemědělských produktů (Úř. věst. L 184, 27.7.1993, s. 1).

    (24)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007. (Viz strana 671 v tomto čísle Úředního věstníku).

    (25)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1).

    (26)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

    (27)  Nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005, (ES) č. 247/2006, (ES) č. 378/2007 a zrušuje nařízení (ES) č. 1782/2003 (Úř. věst. L 30, 31. 1. 2009, s. 16).


    PŘÍLOHA I

    ROZPIS TÝKAJÍCÍ SE PODPORY UNIE PRO ROZVOJ VENKOVA (2014 AŽ 2020)

    (běžné ceny v EUR)

     

    2014

    2015

    2016

    2017

    2018

    2019

    2020

    CELKEM 2014–2020

    Belgie

    78 342 401

    78 499 837

    78 660 375

    78 824 076

    78 991 202

    79 158 713

    79 314 155

    551 790 759

    Bulharsko

    335 499 038

    335 057 822

    334 607 538

    334 147 994

    333 680 052

    333 187 306

    332 604 216

    2 338 783 966

    Česká republika

    314 349 445

    312 969 048

    311 560 782

    310 124 078

    308 659 490

    307 149 050

    305 522 103

    2 170 333 996

    Dánsko

    90 287 658

    90 168 920

    90 047 742

    89 924 072

    89 798 142

    89 665 537

    89 508 619

    629 400 690

    Německo

    1 178 778 847

    1 177 251 936

    1 175 693 642

    1 174 103 302

    1 172 483 899

    1 170 778 658

    1 168 760 766

    8 217 851 050

    Estonsko

    103 626 144

    103 651 030

    103 676 345

    103 702 093

    103 728 583

    103 751 180

    103 751 183

    725 886 558

    Irsko

    313 148 955

    313 059 463

    312 967 965

    312 874 411

    312 779 690

    312 669 355

    312 485 314

    2 189 985 153

    Řecko

    601 051 830

    600 533 693

    600 004 906

    599 465 245

    598 915 722

    598 337 071

    597 652 326

    4 195 960 793

    Španělsko

    1 187 488 617

    1 186 425 595

    1 185 344 141

    1 184 244 005

    1 183 112 678

    1 182 137 718

    1 182 076 067

    8 290 828 821

    Francie

    1 404 875 907

    1 408 287 165

    1 411 769 545

    1 415 324 592

    1 418 941 328

    1 422 813 729

    1 427 718 983

    9 909 731 249

    Chorvatsko

    332 167 500

    332 167 500

    332 167 500

    332 167 500

    332 167 500

    332 167 500

    332 167 500

    2 325 172 500

    Itálie

    1 480 213 402

    1 483 373 476

    1 486 595 990

    1 489 882 162

    1 493 236 530

    1 496 609 799

    1 499 799 408

    10 429 710 767

    Kypr

    18 895 839

    18 893 552

    18 891 207

    18 888 801

    18 886 389

    18 883 108

    18 875 481

    132 214 377

    Lotyšsko

    138 327 376

    138 361 424

    138 396 059

    138 431 289

    138 467 528

    138 498 589

    138 499 517

    968 981 782

    Litva

    230 392 975

    230 412 316

    230 431 887

    230 451 686

    230 472 391

    230 483 599

    230 443 386

    1 613 088 240

    Lucembursko

    14 226 474

    14 272 231

    14 318 896

    14 366 484

    14 415 051

    14 464 074

    14 511 390

    100 574 600

    Maďarsko

    495 668 727

    495 016 871

    494 351 618

    493 672 684

    492 981 342

    492 253 356

    491 391 895

    3 455 336 493

    Malta

    13 880 143

    13 965 035

    14 051 619

    14 139 927

    14 230 023

    14 321 504

    14 412 647

    99 000 898

    Nizozemsko

    87 118 078

    87 003 509

    86 886 585

    86 767 256

    86 645 747

    86 517 797

    86 366 388

    607 305 360

    Rakousko

    557 806 503

    559 329 914

    560 883 465

    562 467 745

    564 084 777

    565 713 368

    567 266 225

    3 937 551 997

    Polsko

    1 569 517 638

    1 567 453 560

    1 565 347 059

    1 563 197 238

    1 561 008 130

    1 558 702 987

    1 555 975 202

    10 941 201 814

    Portugalsko

    577 031 070

    577 895 019

    578 775 888

    579 674 001

    580 591 241

    581 504 133

    582 317 022

    4 057 788 374

    Rumunsko

    1 149 848 554

    1 148 336 385

    1 146 793 135

    1 145 218 149

    1 143 614 381

    1 141 925 604

    1 139 927 194

    8 015 663 402

    Slovinsko

    118 678 072

    119 006 876

    119 342 187

    119 684 133

    120 033 142

    120 384 760

    120 720 633

    837 849 803

    Slovensko

    271 154 575

    270 797 979

    270 434 053

    270 062 644

    269 684 447

    269 286 203

    268 814 943

    1 890 234 844

    Finsko

    335 440 884

    336 933 734

    338 456 263

    340 009 057

    341 593 485

    343 198 337

    344 776 578

    2 380 408 338

    Švédsko

    248 858 535

    249 014 757

    249 173 940

    249 336 135

    249 502 108

    249 660 989

    249 768 786

    1 745 315 250

    Spojené království

    371 473 873

    370 520 030

    369 548 156

    368 557 938

    367 544 511

    366 577 113

    365 935 870

    2 580 157 491

    Celkem EU- 28

    13 618 149 060

    13 618 658 677

    13 619 178 488

    13 619 708 697

    13 620 249 509

    13 620 801 137

    13 621 363 797

    95 338 109 365


    Technická pomoc (0,25 %)

    34 130 699

    34 131 977

    34 133 279

    34 134 608

    34 135 964

    34 137 346

    34 138 756

    238 942 629

    Celkem

    13 652 279 759

    13 652 790 654

    13 653 311 767

    13 653 843 305

    13 654 385 473

    13 654 938 483

    13 655 502 553

    95 577 051 994


    PŘÍLOHA II

    ČÁSTKY A MÍRY PODPORY

    Článek

    Předmět

    Maximální částka v EUR nebo míra

     

    Čl. 15 odst. 8

    Poradenské, řídicí a pomocné služby pro zemědělství

    1 500

    na poradenskou službu

    200 000

    za tři roky v případě odborné přípravy poradců

    Čl. 16 odst. 2

    Informační a propagační činnosti

    70 %

    způsobilých nákladů na akci

    Čl. 16 odst. 4

    Režimy jakosti zemědělských produktů a potravin

    3 000

    na podnik ročně

    Čl. 17 odst. 3

    Investice do hmotného majetku

     

    Zemědělství

    50 %

    částky způsobilých investic vynaložených v méně rozvinutých regionech a ve všech regionech, jejichž HDP na obyvatele byl v období 2007–2013 nižší než 75 % průměru EU-25 pro dané referenční období, avšak jejichž HDP na obyvatele je vyšší než 75 % průměru HDP EU-27;

    75 %

    částky způsobilých investic vynaložených v nejvzdálenějších regionech

    75 %

    částky způsobilých investic vynaložených v Chorvatsku na provádění směrnice Rady 91/676/EHS (1) v období nejdéle čtyř let ode dne přistoupení podle čl. 3 odst. 2 a čl. 5 odst. 1 uvedené směrnice

    75 %

    částky způsobilých investic vynaložených na menších ostrovech v Egejském moři

    40 %

    částky způsobilých investic vynaložených v jiných regionech

    Pokud maximální kombinovaná podpora nepřekročí 90 %, mohou se výše uvedené míry podpory zvýšit o 20 procentních bodů pro:

    mladé zemědělce, jak jsou definováni v tomto nařízení, nebo kteří již zahájili činnost v průběhu pěti let předcházejících žádosti o podporu;

    společné investice a integrované projekty, včetně investic spojených s fúzí organizací producentů;

    oblasti čelící přírodním a jiným zvláštním omezením podle článku 32;

    operace podporované v rámci EIP;

    investice spojené s operacemi podle článků 28 a 29

     

    Zpracování produktů uvedených v příloze I Smlouvy o fungování EU a jejich uvádění na trh

    50 %

    částky způsobilých investic vynaložených v méně rozvinutých regionech a ve všech regionech, jejichž HDP na obyvatele byl v období 2007–2013 nižší než 75 % průměru EU-25 pro dané referenční období, avšak jejichž HDP na obyvatele je vyšší než 75 % průměru HDP EU-27

    75 %

    částky způsobilých investic vynaložených v nejvzdálenějších regionech

    75 %

    částky způsobilých investic vynaložených na menších ostrovech v Egejském moři

    40 %

    částky způsobilých investic v jiných regionech

    Pokud maximální kombinovaná podpora nepřekročí 90 %, mohou se výše uvedené míry podpory zvýšit o 20 procentních bodů pro operace podporované v rámci EIP spojené s fúzí organizací producentů

    Čl. 17 odst. 4

    Investice do hmotného majetku

    100 %

    neproduktivní investice a zemědělská a lesnická infrastruktura

    Čl. 18 odst. 5

    Obnova potenciálu zemědělské produkce poškozeného přírodními katastrofami a zavedení vhodných preventivních opatření

    80 %

    částky způsobilých investičních nákladů na preventivní opatření prováděná jednotlivými zemědělci

    100 %

    částky způsobilých investičních nákladů na preventivní opatření prováděná společně více než jedním příjemcem

    100 %

    částky způsobilých nákladů na investice pro obnovu zemědělské půdy a produkčního potenciálu poškozeného přírodními katastrofami a katastrofickými událostmi.

    Čl. 19 odst. 6

    Rozvoj zemědělských podniků a podnikatelské činnosti

    70 000

    na mladého zemědělce podle čl. 19 odst. 1 písm. a) bodu i)

    70 000

    na příjemce podle čl. 19 odst. 1 písm. a) bodu ii)

    15 000

    na malý zemědělský podnik podle čl. 19 odst. 1 písm. a) bodu iii)

    Čl. 23 odst. 3

    Zavádění zemědělsko-lesnických systémů

    80 %

    částky způsobilých investic na zavedení zemědělsko-lesnických systémů

    Čl. 26 odst. 4

    Investice do lesnických technologií a zpracování lesnických produktů a jejich uvádění na trh

    65 %

    částky způsobilých investic vynaložených v méně rozvinutých regionech

    75 %

    částky způsobilých investic vynaložených v nejvzdálenějších regionech

    75 %

    částky způsobilých investic vynaložených na menších ostrovech v Egejském moři

    40 %

    částky způsobilých investic vynaložených v jiných regionech

    Čl. 27 odst. 4

    Zřizování seskupení a organizací producentů

    10 %

    Jako procento produkce uvedené na trh během prvních pěti let po uznání. Podpora se postupně snižuje.

    100 000

    ve všech případech maximální částka podpory za rok

    Čl. 28 odst. 8

    Agroenvironmentálně-klimatická opatření

    600 (2)

    na hektar ročně u jednoletých plodin

    900 (2)

    na hektar ročně u speciálních trvalých plodin

    450 (2)

    na hektar ročně u jiných způsobů využívání půdy

    200 (2)

    na dobytčí jednotku ročně v případě místních plemen, jejichž chov je ohrožen

    Čl. 29 odst. 5

    Ekologické zemědělství

    600 (2)

    na hektar ročně u jednoletých plodin

    900 (2)

    na hektar ročně u speciálních trvalých plodin

    450 (2)

    na hektar ročně u jiných způsobů využívání půdy

    Čl. 30 odst. 7

    Platby v rámci sítě Natura 2000 a podle rámcové směrnice o vodě

    500 (2)

    maximální částka na hektar ročně v prvním období nepřesahujícím pět let

    200 (2)

    maximální částka na hektar ročně

    50 (3)

    minimální částka na hektar ročně u plateb podle rámcové směrnice o vodě

    Čl. 31 odst. 3

    Platby pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními

    25

    minimální částka na hektar ročně v průměru na plochu, na niž je příjemci poskytována podpora

    250 (2)

    maximální částka na hektar ročně

    450 (2)

    maximální částka na hektar ročně v horských oblastech podle čl. 32 odst. 2

    Čl. 33 odst. 3

    Dobré životní podmínky zvířat

    500

    na dobytčí jednotku

    Čl. 34 odst. 3

    Lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochrana lesů

    200 (2)

    na hektar ročně

    Čl. 37 odst. 5

    Pojištění úrody, hospodářských zvířat a plodin

    65 %

    částky splatného pojistného

    Čl. 38 odst. 5

    Vzájemné fondy pro nepříznivé klimatické jevy, nákazy zvířat a choroby rostlin, napadení škůdci a ekologické havárie

    65 %

    částky způsobilých nákladů

    Čl. 39 odst. 5

    Nástroj ke stabilizaci příjmu

    65 %

    částky způsobilých nákladů


    (1)  Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (Úř. věst. L 375, 31.12.1991, s. 1).

    (2)  Tyto částky mohou být v řádně odůvodněných případech zvýšeny s přihlédnutím ke zvláštním okolnostem, které musejí být v programech rozvoje venkova zdůvodněny.

    (3)  Tato částka může být v řádně odůvodněných případech snížena s přihlédnutím ke zvláštním okolnostem, které musejí být v programech rozvoje venkova zdůvodněny.

    Pozn.:

    Intenzitou podpory nejsou dotčena pravidla Unie týkající se státní podpory.


    PŘÍLOHA III

    BIOFYZIKÁLNÍ KRITÉRIA PRO VYMEZENÍ OBLASTÍ S PŘÍRODNÍMI OMEZENÍMI

    KRITÉRIUM

    DEFINICE

    PRAHOVÁ HODNOTA

    KLIMA

    Nízká teplota (1)

    Délka vegetačního období (počet dnů) vyjádřená počtem dnů s průměrnou denní teplotou > 5 °C (LGPt5) nebo

    ≤ 180 dnů

    Součet termálního času (v denostupních) pro vegetační období vyjádřený kumulovanou průměrnou denní teplotou > 5 °C

    ≤ 1 500 denostupňů

    Suchost

    Poměr ročního úhrnu srážek (P) k roční potenciální evapotranspiraci (PET)

    P/PET ≤ 0,5

    KLIMA A PŮDA

    Nadměrná vlhkost půdy

    Počet dnů, kdy je vlhkost půdy na nebo nad hranicí polní kapacity

    ≥ 230 dnů

    PŮDA

    Omezené odvodňování půdy (1)

    Oblasti, které jsou po významnou část roku podmáčené

    mokrá do 80 cm pod povrchem déle než 6 měsíců nebo mokrá do 40 cm déle než 11 měsíců nebo

    špatně nebo velmi špatně odvodněná půda nebo

    reduktomorfní znaky do 40 cm od povrchu

    Nepříznivá textura a kamenitost (1)

    Relativní hojnost jílu, bahna, písku, organické hmoty (v % hmotnosti) a podílu hrubé půdy (v % objemu)

    ≥ 15 % objemu svrchní vrstvy půdy tvoří hrubá půda, včetně skalního výchozu, balvany nebo

    zrnitost poloviny nebo větší části (v souhrnu) 100 cm půdního povrchu klasifikována jako písek, hlinitopísčitá půda vymezená jako:

    % bahna + (2 × % jílu) ≤ 30 % nebo

    zrnitost svrchní vrstvy půdy klasifikována jako těžký jíl

    (≥ 60 % jílu) nebo

    organická půda (organická hmota ≥ 30 %) alespoň 40 cm nebo

    svrchní vrstva půdy obsahuje 30 % a více jílu a má vertické vlastnosti do 100 cm půdního povrchu

    Mělká hloubka zakořenění

    Hloubka (v cm) od povrchu půdy k souvislé skále nebo k pevnému podloží

    ≤ 30 cm

    Špatné chemické vlastnosti (1)

    Přítomnost solí a výměnného sodíku, nadměrná kyselost

    Salinita: 4 decisiemens na metr (dS/m) ve svrchní vrstvě půdy nebo

    Sodicita: ≥ 6 procent výměnného sodíku (ESP) v polovině nebo větší části (souhrnně) 100 cm půdního povrchu nebo

    Kyselost půdy: pH ≤ 5 (ve vodě) ve svrchní vrstvě půdy

    TERÉN

    Příkrý svah

    Změna v nadmořské výšce na planimetrické vzdálenosti (v %)

    ≥ 15 %


    (1)  Členské státy musejí pouze zkontrolovat splnění tohoto kritéria ve vztahu k prahovým hodnotám, které jsou relevantní pro konkrétní situaci oblasti.


    PŘÍLOHA IV

    ORIENTAČNÍ SEZNAM OPATŘENÍ A OPERACÍ S OBZVLÁŠTNÍM VÝZNAMEM PRO TEMATICKÉ PODPROGRAMY UVEDENÉ V ČLÁNKU 7

    Mladí zemědělci:

     

    Podpora na zahájení podnikatelské činnosti pro mladé zemědělce, kteří poprvé začínají působit v zemědělském podniku ve funkci vedoucího podniku

     

    Investice do hmotného majetku

     

    Předávání znalostí a informační akce

     

    Poradenské, řídicí a pomocné služby pro zemědělství

     

    Spolupráce

     

    Investice do nezemědělských činností

    Malé zemědělské podniky:

     

    Podpora na zahájení podnikatelské činnosti na rozvoj malých zemědělských podniků

     

    Investice do hmotného majetku

     

    Režimy jakosti zemědělských produktů a potravin

     

    Předávání znalostí a informační akce

     

    Poradenské, řídicí a pomocné služby pro zemědělství

     

    Spolupráce

    Investice do nezemědělských činností

     

    Zřizování seskupení producentů

     

    Iniciativa LEADER

    Horské oblasti:

     

    Platby pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními

     

    Agroenvironmentálně-klimatické opatření

     

    Spolupráce

     

    Investice do hmotného majetku

     

    Rozvoj zemědělských podniků a podnikatelské činnosti ve venkovských oblastech

     

    Režimy jakosti zemědělských produktů a potravin

     

    Zavádění zemědělsko-lesnických systémů

     

    Základní služby a obnova vesnic ve venkovských oblastech

     

    Předávání znalostí a informační akce

     

    Poradenské, řídicí a pomocné služby pro zemědělství

     

    Zřizování seskupení producentů

     

    Iniciativa LEADER

    Krátké dodavatelské řetězce:

     

    Spolupráce

     

    Zřizování seskupení producentů

     

    Iniciativa LEADER

     

    Režimy jakosti zemědělských produktů a potravin

     

    Základní služby a obnova vesnic ve venkovských oblastech

     

    Investice do hmotného majetku

     

    Předávání znalostí a informační akce

     

    Poradenské, řídicí a pomocné služby pro zemědělství

    Ženy ve venkovských oblastech:

     

    Předávání znalostí a informační akce

     

    Poradenské, řídicí a pomocné služby pro zemědělství

     

    Investice do hmotného majetku

     

    Rozvoj zemědělských podniků a podnikatelské činnosti

     

    Základní služby a obnova vesnic ve venkovských oblastech

     

    Spolupráce

     

    Iniciativa LEADER

    Zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a biologická rozmanitost:

     

    Předávání znalostí a informační akce

     

    Poradenské, řídicí a pomocné služby pro zemědělství

     

    Investice do hmotného majetku

     

    Obnova potenciálu zemědělské produkce poškozeného přírodními katastrofami a katastrofickými událostmi a zavedení vhodných preventivních opatření

     

    Základní služby a obnova vesnic ve venkovských oblastech

     

    Investice do rozvoje lesních oblastí a zlepšování životaschopnosti lesů

     

    Agroenvironmentálně-klimatické opatření

     

    Ekologické zemědělství

     

    Platby v rámci sítě Natura 2000 a podle rámcové směrnice o vodě

     

    Platby pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními (biologická rozmanitost)

     

    Lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochrana lesů

     

    Spolupráce

     

    Řízení rizik


    PŘÍLOHA V

    PŘEDBĚŽNÉ PODMÍNKY PRO ROZVOJ VENKOVA

    1.   PODMÍNKY SPOJENÉ S PRIORITAMI

    Priorita EU pro rozvoj venkova / tematický cíl společného strategického rámce

    Předběžná podmínka

    Kritéria pro splnění

    Priorita pro rozvoj venkova č. 3: podpora organizace potravinového řetězce, včetně zpracovávání zemědělských produktů a jejich uvádění na trh, dobrých životních podmínek zvířat a řízení rizik v zemědělství

    Tematický cíl č. 5: podpora přizpůsobení se změně klimatu, předcházení rizikům a řízení rizik

    3.1.

    Předcházení riziku a jeho řízení: existence vnitrostátních nebo regionálních posouzení rizik pro zvládání katastrof s ohledem na přizpůsobení se změně klimatu.

    Je zavedeno vnitrostátní nebo regionální posouzení rizik obsahující tyto prvky:

    popis postupu, metodiky, metod a jiných než citlivých údajů používaných pro účely posuzování rizik, jakož i kritéria pro stanovování investičních priorit v závislosti na riziku;

    popis scénářů s jedním rizikem a s více riziky;

    případné zohlednění vnitrostátních strategií pro přizpůsobení se změně klimatu.

    Priorita pro rozvoj venkova č. 4: obnova, zachování a zlepšení ekosystémů souvisejících se zemědělstvím a lesnictvím

    4.1

    Dobrý zemědělský a environmentální stav (DZES): na vnitrostátní úrovni jsou zavedeny normy dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy podle hlavy VI kapitoly I horizontálního nařízení (EU) č. 1306/2013.

    Normy dobrého zemědělského a environmentálního stavu jsou vymezeny ve vnitrostátním právu a upřesněny v programech.

    Tematický cíl č. 5: podpora přizpůsobení se změně klimatu, předcházení rizikům a řízení rizik

    4.2

    Minimální požadavky na hnojiva a přípravky na ochranu rostlin: na vnitrostátní úrovni jsou vymezeny minimální požadavky na hnojiva a přípravky na ochranu rostlin podle hlavy III kapitoly I článku 28 tohoto nařízení.

    V programech jsou upřesněny minimální požadavky na hnojiva a přípravky na ochranu rostlin podle hlavy III kapitoly I tohoto nařízení.

    Tematický cíl č. 6: Uchovávání a ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů

    4.3

    Jiné příslušné vnitrostátní normy: pro účely hlavy III kapitoly I článku 28 tohoto nařízení jsou vymezeny příslušné závazné vnitrostátní normy.

    V programech jsou upřesněny příslušné závazné vnitrostátní normy.

    Priorita pro rozvoj venkova č. 5: podpora účinného využívání zdrojů a podpora přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku v odvětvích zemědělství, potravinářství a lesnictví, která je odolná vůči klimatu

    Tematický cíl č. 4: podpora přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku ve všech odvětvích

    Tematický cíl č. 6: zachování a ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů

    5.1

    Energetická účinnost: Provádění činností na podporu nákladově efektivního zvyšování energetické účinnosti u konečného uživatele a nákladově efektivní investice do energetické účinnosti při výstavbě nebo renovaci budov.

    Těmito činnostmi jsou:

    opatření k zajištění minimálních požadavků týkajících se energetické náročnosti budov v souladu s články 3, 4 a 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU (1),

    opatření nezbytná pro zavedení systému certifikace energetické náročnosti budov v souladu s článkem 11 směrnice 2010/31/EU,

    opatření k zajištění strategického plánování v oblasti energetické účinnosti v souladu s článkem 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (2),

    opatření v souladu s článkem 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES (3) o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách zajišťující, pokud je to technicky možné, finančně únosné a úměrné potenciálním úsporám energie, aby koneční zákazníci byli vybaveni individuálními měřiči.

    5.2

    Vodní hospodářství: existence a) politiky pro stanovení poplatků za vodu, která vhodným způsobem podněcuje uživatele k účinnému využívání vodních zdrojů, a b) odpovídajícího podílu různých způsobů využívání vody k návratnosti nákladů na vodohospodářské služby v sazbě stanovené ve schváleném plánu povodí pro investice podporované příslušnými programy.

    v odvětvích podporovaných z EZFRV členský stát zajistil příspěvek různých způsobů využívání vody ze strany daného odvětví k úhradě nákladů na vodohospodářské služby v souladu s čl. 9 odst. 1 první odrážce rámcové směrnice o vodě, případně s ohledem na sociální, environmentální a ekonomické důsledky této úhrady, jakož i se zohledněním geografických a klimatických podmínek dotčené oblasti nebo oblastí.

    5.3

    Energie z obnovitelných zdrojů: Provádění činností na podporu výroby a distribuce energie z obnovitelných zdrojů (4).

    v souladu s čl. 14 odst. 1, čl. 16 odst. 2 a 3 směrnice 2009/28/ES existují transparentní režimy podpory, přednostní přístup k distribuční soustavě či zaručený přístup a přednost při spouštění zařízení, jakož i jednotná pravidla pro hrazení a sdílení nákladů na technické úpravy, jež byla zveřejněna;

    členský stát přijal národní akční plán pro energii z obnovitelných zdrojů v souladu s článkem 4 směrnice 2009/28/ES.

    Priorita pro rozvoj venkova č. 6: podpora sociálního začleňování, snižování chudoby a hospodářského rozvoje ve venkovských oblastech

    Tematický cíl č. 2 zlepšení dostupnosti, využívání a kvality informačních a komunikačních technologií (cíl týkající se širokopásmových sítí)

    6.

    Infrastruktura sítě nové generace: existence vnitrostátních nebo regionálních plánů přístupových sítí nové generace, které zohledňují regionální opatření k dosažení cílů Unie v oblasti vysokorychlostního přístupu k internetu se zaměřením na oblasti, kde trh není schopen poskytovat otevřenou infrastrukturu za dostupnou cenu a v kvalitě v souladu s pravidly Unie pro hospodářskou soutěž a státní podporu, a poskytují dostupné služby zranitelným skupinám.

    Je vypracován vnitrostátní nebo regionální plán sítí nové generace, který obsahuje:

    plán investic do infrastruktury založený na hospodářské analýze zohledňující stávající soukromé a veřejné infrastruktury a plánované investice;

    modely udržitelných investic, které posilují hospodářskou soutěž a zajišťují přístup k otevřeným, cenově dostupným, kvalitním a progresivním infrastrukturám a službám;

    opatření k podnícení soukromých investic.


    (1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13).

    (2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).

    (3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES ze dne 5. dubna 2006 o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách a o zrušení směrnice Rady 93/76/EHS (Úř. věst. L 114, 27.4.2006, s. 64).

    (4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16).


    PŘÍLOHA VI

    ORIENTAČNÍ SEZNAM OPATŘENÍ S VÝZNAMEM PRO JEDNU NEBO VÍCE PRIORIT UNIE V OBLASTI ROZVOJE VENKOVA

     

    Opatření s obzvláštním významem pro několik priorit Unie

    Článek 15

    Poradenské, řídicí a pomocné služby pro zemědělství

    Článek 17

    Investice do hmotného majetku

    Článek 19

    Rozvoj zemědělských podniků a podnikatelské činnosti

    Článek 35

    Spolupráce

    Články 42 – 44

    Iniciativa LEADER

     

    Opatření s obzvláštním významem pro podporu předávání poznatků a inovací v zemědělství, lesnictví a ve venkovských oblastech

    Článek 14

    Předávání znalostí a informační akce

    Článek 26

    Investice do lesnických technologií a zpracování lesnických produktů, jejich mobilizace a uvádění na trh

     

    Opatření s obzvláštním významem pro zvýšení konkurenceschopnosti všech druhů zemědělské činnosti a zlepšení životaschopnosti zemědělských podniků

    Článek 16

    Režimy jakosti zemědělských produktů a potravin

     

    Opatření s obzvláštním významem pro podporu organizace potravinového řetězce a řízení rizik v zemědělství

    Článek 18

    Obnova potenciálu zemědělské produkce poškozeného přírodními katastrofami a katastrofickými událostmi a zavedení vhodných preventivních opatření

    Článek 24

    Předcházení poškozování lesů lesními požáry a přírodními katastrofami a katastrofickými událostmi a obnova poškozených lesů

    Článek 27

    Zřizování seskupení a organizací producentů

    Článek 33

    Dobré životní podmínky zvířat

    Článek 36

    Řízení rizik

    Článek 37

    Pojištění úrody, hospodářských zvířat a plodin

    Článek 40

    Vzájemné fondy pro nepříznivé klimatické jevy, nákazy zvířat a choroby rostlin, napadení škůdci a ekologické havárie

    Článek 39

    Nástroj ke stabilizaci příjmu

     

    Opatření s obzvláštním významem pro obnovu, zachování a zlepšení ekosystémů souvisejících se zemědělstvím a lesnictvím

    a

    podpora účinného využívání zdrojů a podpora přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku v odvětvích zemědělství, potravinářství a lesnictví, která je odolná vůči klimatu

    Čl. 21 odst. 1 písm. a)

    Zalesňování a zakládání lesů

    Čl. 21 odst. 1 písm. b)

    Zavádění zemědělsko-lesnických systémů

    Čl. 21 odst. 1 písm. d)

    Investice k zvýšení odolnosti a ekologické hodnoty lesních ekosystémů

    Článek 28

    Agroenvironmentálně-klimatické opatření

    Článek 39

    Ekologické zemědělství

    Článek 30

    Platby v rámci sítě Natura 2000 a podle rámcové směrnice o vodě

    Články 31–32

    Platby pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními

    Článek 34

    Lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochrana lesů

     

    Opatření s obzvláštním významem pro podporu sociálního začleňování, snižování chudoby a hospodářského rozvoje ve venkovských oblastech

    Článek 20

    Základní služby a obnova vesnic ve venkovských oblastech

    Články 42 – 44

    Iniciativa LEADER


    Top