20.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 347/221

(1)

Smlouva o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) má za cíl vytvářet stále užší svazek mezi národy Evropy a svěřuje Unii mimo jiné úkol přispívat k rozkvětu kultur členských států a přitom respektovat jejich národní a regionální různorodost a zároveň zajišťovat, aby existovaly podmínky nezbytné pro konkurenceschopnost průmyslu Unie. V tomto ohledu Unie v případě potřeby podporuje a doplňuje činnosti členských států v zájmu úcty ke kulturní a jazykové rozmanitosti v souladu s článkem 167 Smlouvy o fungování EU a s Úmluvou Unesco o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů z roku 2005 (dále jen „Úmluva Unesco z roku 2005“), posílení konkurenceschopnosti evropských kulturních a kreativních odvětví a usnadnění přizpůsobení se změnám v průmyslu.

(2)

Podpora Unie pro kulturní a kreativní odvětví je založena především na zkušenostech získaných s programy Unie, jak jsou zavedeny rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1718/2006/ES) (4) (dále jen „program MEDIA), rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1855/2006/ES (5) (dále jen „program Kultura“) a rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1041/2009/ES (6) (dále jen „program MEDIA Mundus“). Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1622/2006/ES (dále jen „akce Evropské hlavní město kultury“) (7) a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1194/2011/EU (dále jen „opatření pro označení Evropské dědictví“) (8) rovněž přispívají k podpoře kulturních a kreativních odvětví Unií.

(3)

Sdělení Komise o Evropském programu pro kulturu v globalizovaném světě schválené Radou v usnesení ze dne 16. listopadu 2007 (9) a Evropským parlamentem v usnesení ze dne 10. dubna 2008 (10), stanoví cíle pro budoucí činnosti Unie zaměřené na kulturní a kreativní odvětví. Jeho cílem je podporovat kulturní rozmanitost a mezikulturní dialog, kulturu jako katalyzátor tvořivosti v rámci pro růst a zaměstnanost a také jako zásadní prvek mezinárodních vztahů Unie.

(4)

Pokud jde o Listinu základních práv Evropské unie, a zejména její články 11, 21 a 22, kulturní a kreativní odvětví významně přispívají k boji proti všem formám diskriminace, včetně rasismu a xenofobie, a jsou důležitou platformou svobody projevu a podpory kulturní a jazykové rozmanitosti.

(5)

Úmluva Unesco z roku 2005, která vstoupila v platnost dne 18. března 2007 a jíž je Unie smluvní stranou, zdůrazňuje, že kulturní činnosti, statky a služby mají jak hospodářskou, tak i kulturní povahu, neboť jsou nositeli identit, hodnot a významů, a že se s nimi tudíž nesmí zacházet, jako by měly pouze obchodní hodnotu. Cílem této úmluvy je posílit mezinárodní spolupráci, včetně uzavírání mezinárodních koprodukčních dohod a dohod o společné distribuci, a solidarity ve prospěch kulturních projevů všech zemí a jednotlivců. V úmluvě se rovněž stanoví, že náležitá pozornost se má věnovat zvláštním podmínkám a potřebám různých sociálních skupin, včetně příslušníků menšin. Program na podporu kulturních a kreativních odvětví by tedy měl v souladu s touto úmluvou podporovat kulturní rozmanitost na mezinárodní úrovni.

(6)

Podpora hmotného a nehmotného kulturního dědictví mezi jinými podle Úmluvy Unesco o zachování nemateriálního kulturního dědictví z roku 2003 a Úmluvy Unesco o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví z roku 1972 by měla rovněž přispívat ke zvyšování hodnoty dotčených míst a pěstovat v lidech pocit sounáležitosti s jejich kulturní a historickou hodnotou.

(7)

Ve sdělení Komise nazvaném „Evropa 2020 Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (dále jen „strategie Evropa 2020“) je vymezena strategie, jejímž cílem je učinit z Unie inteligentní a udržitelnou ekonomiku podporující začlenění a vykazující vysokou úroveň zaměstnanosti, produktivity a sociální soudržnosti. V tomto sdělení Komise uvedla, že je třeba, aby Unie poskytovala atraktivnější rámcové podmínky pro inovace a kreativitu. V tomto ohledu představují kulturní a kreativní odvětví zdroj inovačních myšlenek, které lze zúročit jako produkty a služby, jež mohou nastartovat růst a vytváření pracovních míst a pomoci s řešením společenských změn. Kromě toho je špičková úroveň a konkurenceschopnost v těchto odvětvích především výsledkem úsilí umělců, tvůrců a dalších profesí, které je nutné podporovat. Za tímto účelem by měl být zlepšen přístup kulturních a kreativních odvětví k financování.

(8)

Rada ve svých závěrech o informačních službách zaměřených na mobilitu a určených umělcům a kulturním pracovníkům (11) potvrdila, že mobilita umělců a kulturních pracovníků je pro Unii a pro dosažení jejích cílů v rámci strategie Evropa 2020 důležitá, a vyzvala členské státy a Komisi, aby v rámci svých pravomocí a s náležitým zohledněním zásady subsidiarity usnadňovaly poskytování vyčerpávajících a přesných informací umělcům a kulturním pracovníkům, kteří v rámci Unie usilují o mobilitu.

(9)

Má-li se přispět k posílení společné kulturní oblasti, je důležité podporovat nadnárodní mobilitu kulturních a kreativních činitelů a nadnárodní pohyb kulturních a kreativních děl, včetně audiovizuálních děl a produktů, čímž se povzbudí kulturní výměny a mezikulturní dialog.

(10)

Programy MEDIA, Kultura a MEDIA Mundus jsou pravidelně sledovány a externě hodnoceny a o jejich budoucnosti byly uspořádány veřejné konzultace, z nichž vyplynulo, že tyto programy hrají velmi důležitou úlohu při ochraně a podpoře kulturní a jazykové rozmanitosti Evropy. Na základě těchto sledování, hodnocení a konzultací, jakož i různých nezávislých studií, zvláště studie o podnikatelském rozměru kulturních a kreativních odvětví, se rovněž ukázalo, že kulturní a kreativní odvětví stojí před společnými výzvami, kterými jsou zejména rychlé změny kvůli přechodu k digitalizaci a kvůli globalizaci, roztříštěnost trhu v souvislosti s jazykovou rozmanitostí, obtíže v přístupu k financování, složité administrativní postupy a nedostatek srovnatelných údajů, přičemž všechny tyto výzvy vyžadují řešení na úrovni Unie.

(11)

Evropská kulturní a kreativní odvětví jsou ze své podstaty rozdělena podle státních a jazykových hranic, což vytváří kulturně velmi rozmanité a vysoce nezávislé kulturní prostředí, které dává možnost projevu různým kulturním tradicím evropského dědictví. Tato různorodost však s sebou také přináší překážky, které brání hladkému nadnárodnímu pohybu kulturních a kreativních děl a mobilitě kulturních a kreativních činitelů jak v rámci Unie, tak mimo ni, což může vést k zeměpisné nerovnováze a – v důsledku toho – k omezenému výběru pro spotřebitele.

(12)

S ohledem na skutečnost, že se evropská kulturní a kreativní odvětví vyznačují jazykovou rozmanitostí, která v některých odvětvích vede k roztříštěnosti podle jazykových hranic, má pro pohyb kulturních a kreativních děl, včetně audiovizuálních děl, zásadní význam titulkování, dabování a zvukový popis.

(13)

Přechod k digitalizaci má masivní dopad na způsob, jakým jsou kulturní a kreativní produkty a služby vytvářeny, šířeny, jak je k nim získáván přístup a jak jsou spotřebovávány a zpeněžovány. I když je třeba usilovat o opětovné nalezení rovnováhy mezi stále jednodušším přístupem k dílům kulturních a kreativních odvětví a spravedlivým odměňováním umělců a tvůrců a je třeba přihlížet ke vznikajícím novým obchodním modelům, změny spojené s přechodem k digitalizaci přinášejí evropským kulturním a kreativním odvětvím a evropské společnosti obecně rozsáhlé příležitosti. Nižší distribuční náklady, nové distribuční kanály, potenciál k získávání nového a rozšiřování stávajícího publika a nové příležitosti pro nadstandardní produkty mohou usnadnit přístup k dílům kulturních a kreativních odvětví a zvýšit jejich pohyb po celém světě. Aby kulturní a kreativní odvětví tyto příležitosti plně využila a aby se dokázala přizpůsobit kontextu globalizace a přechodu k digitalizaci, potřebují rozvíjet nové dovednosti a vyžadují větší přístup k financování za účelem modernizace zařízení, vypracování nových produkčních a distribučních metod a přizpůsobení svých obchodních modelů.

(14)

Současné distribuční postupy jsou základem systému financování filmů. Je však stále více třeba podporovat vznik atraktivní legální internetové nabídky a podpořit inovace. Je proto zásadní podporovat nové způsoby distribuce, a tím umožnit vznik nových obchodních modelů.

(15)

Mnozí provozovatelé malých kin, zejména jednosálových, se stále potýkají s digitalizací kvůli vysokým nákladům na digitální vybavení. Ačkoli kultura přednostně spadá mezi pravomoci členských států, a ty by tudíž měly tuto otázku i nadále řešit na vnitrostátní, regionální a místní úrovni, existuje i možnost financování z programů a fondů Unie, zejména těch, které se zaměřují na místní a regionální rozvoj.

(16)

Budování publika, zejména mezi mladými lidmi, vyžaduje konkrétní závazek ze strany Unie na podporu zejména mediální a filmové gramotnosti.

(17)

Jednou z největších výzev pro kulturní a kreativní odvětví, zejména pak pro mikropodniky a malé a střední podniky (MSP) a mikroorganizace a malé a střední organizace, včetně neziskových a nevládních organizací, je obtížný přístup k finančním prostředkům, které potřebují pro financování svých činností, růst, udržení a zvyšování konkurenceschopnosti či internacionalizaci svých činností. To je sice společný problém MSP obecně, ale v kulturních a kreativních odvětvích je situace významně obtížnější vzhledem k tomu, že mnoho jejich aktiv má nehmotnou povahu a jejich činnosti mívají charakter prototypu a že tato odvětví mají vnitřní potřebu riskovat a experimentovat, mají-li být inovativní. Je třeba, aby toto riskování chápal a podporoval i finanční sektor.

(18)

Pilotní projekt „Evropské sdružení kreativních průmyslů“ je průřezovou iniciativou, která kreativní průmysly podporuje především na politické úrovni. Jeho cílem je mobilizace dodatečných finančních prostředků pro kreativní průmysly a stimulace poptávky po službách v oblasti kreativních průmyslů ze strany ostatních průmyslů a odvětví. Bude se provádět testování nových nástrojů pro lepší podporu inovací v oblasti kreativních průmyslů a jeho výsledky se využijí v politické učební platformě složené z evropských, národních a regionálních subjektů.

(19)

Spojení současných programů MEDIA, Kultura a MEDIA Mundus pro kulturní a kreativní odvětví do jediného komplexního programu (dále jen „program“) by účinněji podpořilo MSP a mikroorganizace a malé a střední organizace v jejich úsilí, využít příležitostí, jež nabízejí globalizace a přechod k digitalizaci, a pomohlo by jim s řešením problémů, jež nyní vedou k roztříštěnosti trhu. Má-li být tento program účinný, měl by zohledňovat zvláštní povahu různých odvětví, jejich rozdílné cílové skupiny a jejich zvláštní potřeby prostřednictvím speciálně uzpůsobených přístupů v rámci dvou nezávislých dílčích programů a meziodvětvové složky. Je obzvláště důležité zajistit součinnost při provádění programu a vnitrostátních a regionálních strategií pro inteligentní specializaci. Za tímto účelem by měl program vytvořit pro různá kulturní a kreativní odvětví jednotnou strukturu podpory, kterou by tvořil systém grantů doplněný finančním nástrojem.

(20)

Program by měl zohledňovat dvojí povahu kultury a kulturních činností a uznat jak vlastní a uměleckou hodnotu kultury, tak hospodářskou hodnotu těchto odvětví, včetně jejich širšího společenského přínosu pro kreativitu, inovace a sociální začlenění.

(21)

Pokud jde o provádění programu, měla by být zohledněna vlastní hodnota kultury a zvláštní povaha kulturních a kreativních odvětví, včetně významu neziskových organizací a projektů v rámci dílčího programu Kultura.

(22)

Samostatný finanční nástroj - Záruční nástroj pro kulturní a kreativní odvětví (dále jen „záruční nástroj“) - by měl umožnit růst kulturních a kreativních odvětví jako celku a zejména zajistit dostatečný pákový efekt pro nové činnosti a příležitosti. O kulturní a kreativní projekty by měli pečovat vybraní finanční zprostředkovatelé tak, aby zajistili vyváženou skladbu portfolia půjček z hlediska zeměpisného pokrytí a zastoupení jednotlivých odvětví. V této souvislosti hrají navíc důležitou roli veřejné a soukromé organizace, které mohou zajistit široký záběr záručního nástroje.

(23)

Dále by mělo být zajištěno financování projektu Evropské hlavní města kultury a správy projektu označení „Evropské dědictví“, neboť tyto projekty přispívají k posilování pocitu sounáležitosti ke společné kulturní oblasti, podněcují mezikulturní dialog a vzájemné porozumění a zvyšují hodnotu kulturního dědictví.

(24)

Kromě členských států a zámořských zemí a území způsobilých k účasti na programu v souladu s článkem 58 rozhodnutí Rady 2001/822/ES (12) by měl být program za určitých podmínek otevřen také zemím Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), jež jsou stranami Dohody o Evropském hospodářském prostoru (EHP), a Švýcarské konfederaci. Přistupující země, kandidátské země a potenciální kandidátské země, které využívají předvstupní strategie, a země, na které se vztahuje evropská politika sousedství, by rovněž měly mít možnost účastnit se programu s výjimkou záručního nástroje.

(25)

Program by měl být otevřen také pro dvoustranné nebo mnohostranné akce spolupráce s třetími zeměmi na základě dodatečných prostředků, které budou vymezeny, a zvláštních opatření, která budou dohodnuta s dotčenými stranami.

(26)

V kulturní a audiovizuální oblasti je třeba podpořit spolupráci mezi programem a mezinárodními organizacemi, jako je Unesco, Rada Evropy, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO).

(27)

Je nezbytné zajistit evropskou přidanou hodnotu všech akcí a činností prováděných v rámci programu, jejich doplňkovost s činnostmi členských států a jejich soulad s čl. 167 odst. 4 Smlouvy o fungování EU a soudržnost s ostatními činnostmi Unie, zvláště v oblasti vzdělávání, zaměstnanosti, vnitřního trhu, podnikání, mládeže, zdravotnictví, občanství a spravedlnosti, výzkumu a inovací, průmyslové politiky a politiky soudržnosti, cestovního ruchu a vnějších vztahů, obchodu a rozvoje a digitální agendy.

(28)

V souladu se zásadami posuzování podle výkonnosti by postupy pro sledování a hodnocení programu měly zahrnovat podrobné výroční zprávy a měly by odkazovat na konkrétní, měřitelné, dosažitelné, relevantní a časově vymezené cíle a ukazatele, včetně kvalitativních ukazatelů. Postupy pro sledování a hodnocení by měly zohledňovat práci příslušných činitelů, například Eurostatu, a výsledky projektu ESS-net Culture a Statistického úřadu při Unesco. V tomto ohledu, pokud jde o odvětví audiovize, by se Unie měla i nadále účastnit Evropské audiovizuální observatoře (dále jen „observatoř“).

(29)

Za účelem zajištění optimálního sledování a hodnocení programu během jeho celého trvání, by měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o přijetí dalších kvantitativních a kvalitativních ukazatelů. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(30)

Jak je uvedeno ve zprávě Komise ze dne 30. července 2010 o dopadu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterými se mění právní základ evropských programů v oblasti celoživotního učení, kultury, mládeže a občanství, podstatné zkrácení lhůt v řídících postupech zvýšilo účinnost programů. Zvláštní pozornost by se měla věnovat dalšímu zjednodušování administrativních postupů a postupů financování, mimo jiné používáním řádných, objektivních a pravidelně aktualizovaných systémů pro určování jednorázových částek, jednotkových nákladů a paušálních sazeb.

(31)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (13).

(32)

V souladu s nařízením Rady (ES) č. 58/2003 (14), Komise od roku 2009 svěřila Výkonné agentuře pro vzdělávání, kulturu a audiovizi prováděcí úkoly pro řízení akce Unie v oblastech vzdělávání, kultury a audiovize. V souladu s uvedeným nařízením tedy Komise může pro provádění programu na základě analýzy nákladů a přínosů využít některou stávající výkonnou agenturu.

(33)

Toto nařízení stanoví finanční krytí pro celou dobu trvání programu, které představuje pro Evropský parlament a Radu hlavní referenční částku při ročním rozpočtovém procesu ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (15).

(34)

Finanční zájmy Unie by měly být chráněny přiměřenými opatřeními v celém výdajovém cyklu, včetně opatření pro prevenci, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětné získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případných správních a finančních sankcí v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 996/2012 (16) (dále jen „finanční nařízení“).

(35)

S ohledem na Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) a v souladu s nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (17) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (18) je třeba vypracovat a uplatňovat vhodná opatření pro předcházení podvodům a pro zpětné získání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo neoprávněně použitých finančních prostředků.

(36)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž chránit, rozvíjet a podporovat evropskou kulturní a jazykovou rozmanitost, pozvednout kulturní dědictví Evropy a posílit konkurenceschopnost evropských kulturních a kreativních odvětví, zejména evropského audiovizuálního průmyslu, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy vzhledem k nadnárodnímu a mezinárodnímu charakteru navrhovaných akcí, ale spíše jich z důvodu rozsahu a očekávaných účinků těchto akcí může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedených cílů.

(37)

Rozhodnutí č. 1718/2006/ES, č. 1855/2006/ES a č. 1041/2009/ES by proto měla být zrušena.

(38)

Měla by být stanovena opatření upravující přechod od programů MEDIA, Kultura a MEDIA Mundus k programu.

(39)

Aby byla zajištěna kontinuita finanční podpory poskytované programem na fungování subjektů, měla by mít Komise v počáteční fázi programu možnost považovat za způsobilé pro financování náklady přímo spojené s prováděním podporovaných činností, a to i v případě, že příjemci vznikly před předložením žádosti o financování.

(40)

Aby se zajistila kontinuita finanční podpory podle tohoto programu, mělo by se toto nařízení použít od 1. ledna 2014. Z důvodů naléhavosti by mělo toto nařízení vstoupit v platnost co nejdříve po svém vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

1)

„kulturními a kreativními odvětvími“ všechna odvětví, jejichž činnosti jsou založeny na kulturních hodnotách nebo na uměleckých a jiných kreativních projevech, bez ohledu na to, zda jsou tyto činnosti zaměřeny tržně, a bez ohledu na druh struktury, která je provádí, a na způsob, jakým je tato struktura financována. Tyto činnosti zahrnují vývoj, tvorbu, produkci, šíření a ochranu produktů a služeb, které představují kulturní, umělecké či jiné kreativní projevy, jakož i související funkce, jako je vzdělávání nebo řízení. Ke kulturním a kreativním odvětvím patří mimo jiné architektura, archivy, knihovny a muzea, umělecká řemesla, audiovizuální odvětví (například kinematografie, televize, videohry a multimédia), hmotné a nehmotné kulturní dědictví, design, festivaly, hudba, literatura, scénická umění, vydavatelská činnost, rozhlas a výtvarné umění;

2)

„MSP“ mikropodniky a malé a střední podniky, jak jsou definovány v doporučení Komise 2003/361/ES (19).

3)

„zúčastněnými finančními zprostředkovateli“ finanční zprostředkovatelé ve smyslu čl. 139 odst. 4 druhého pododstavce finančního nařízení, vybraní v rámci záručního nástroje v souladu s finančním nařízením a přílohou I tohoto nařízení, kteří poskytují nebo zamýšlejí poskytovat:

4)

„poskytovateli v oblasti budování kapacit“ subjekty schopné poskytovat odborné poradenství v souladu s přílohou I s cílem umožnit zúčastněným finančním zprostředkovatelům účinně posoudit specifické rysy a rizika spojená s MSP, mikroorganizacemi a malými a středními organizacemi v kulturních a kreativních odvětvích a s jejich projekty.

a)

chránit, rozvíjet a podporovat evropskou kulturní a jazykovou rozmanitost a podporovat evropské kulturní dědictví;

b)

posilovat konkurenceschopnost evropských kulturních a kreativních odvětví, zejména audiovizuálního odvětví, s cílem prosazovat inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.

a)

podporovat schopnost evropských kulturních a kreativních odvětví působit nadnárodně a mezinárodně;

b)

podporovat nadnárodní pohyb kulturních a kreativních děl a nadnárodní mobilitu kulturních a kreativních činitelů, zejména umělců, získávat nové publikum a rozšiřovat publikum stávající a zlepšovat přístup ke kulturním a kreativním dílům v Unii i jinde se zvláštním zaměřením na děti, mladé lidi, osoby se zdravotním postižením a nedostatečně zastoupené skupiny;

c)

udržitelně posílit finanční možnosti MSP, mikroorganizací a malých a středních organizací v kulturních a kreativních odvětvích a současně usilovat o zajištění vyváženého zeměpisného pokrytí a zastoupení jednotlivých odvětví;

d)

podporováním nadnárodní politické spolupráce podněcovat rozvoj politik, inovace, kreativitu, budování publika a vytváření nových obchodních a řídících modelů.

a)

nadnárodního charakteru akcí a činností, které doplní regionální, vnitrostátní, mezinárodní a jiné programy a politiky Unie, a jejich dopadu na kulturní a kreativní odvětví a na občany a jejich znalost jiných kultur, než je jejich vlastní kultura;

b)

rozvoje a podpory nadnárodní spolupráce kulturních a kreativních činitelů, včetně umělců, profesionálů v audiovizi, organizací působících v kulturních a kreativních odvětvích a audiovizuálních subjektů, zaměřených na podněcování komplexnější, rychlejší, účinnější a dlouhodobě úspěšné reakce na celosvětové výzvy;

c)

úspor z rozsahu a kritického množství, které podpora Unie dokáže zajistit a které násobí možnosti získávání dalších finančních prostředků;

d)

zajištění rovnějších podmínek v evropských kulturních a kreativních odvětvích zohledněním zemí s nízkou produkční kapacitou nebo zemí či regionů s omezenou zeměpisnou nebo jazykovou oblastí.

a)

dílčí program MEDIA;

b)

dílčí program Kultura;

c)

meziodvětvová složka.

a)

přistupující země, kandidátské země a potenciální kandidátské země, které využívají předvstupní strategie, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách;

b)

ty země ESVO, které jsou členy Dohody o EHP, v souladu s uvedenou dohodou;

c)

Švýcarská konfederace na základě dvoustranné dohody;

d)

země, na které se vztahuje evropská politika sousedství v souladu s postupy stanovenými s těmito zeměmi v návaznosti na rámcové dohody o jejich účasti na programech Unie.

a)

snadnější získávání a zdokonalování dovedností a schopností profesionálů v audiovizi a rozvoj sítí, včetně používání digitálních technologií s cílem zajistit přizpůsobení se vývoji na trhu, testování nových strategií budování publika a testování nových obchodních modelů;

b)

zvyšování schopnosti audiovizuálních subjektů vytvářet evropská audiovizuální díla s potenciálem pohybovat se v rámci Unie i mimo ni a usnadňování evropských a mezinárodních koprodukcí, včetně koprodukcí s provozovateli televizního vysílání;

c)

podpora mezipodnikových výměn usnadňováním přístupu na trhy a k obchodním nástrojům umožňujícím audiovizuálním subjektům zviditelnit jejich projekty na trhu Unie a na mezinárodních trzích.

a)

podpora distribuce filmů v kinech prostřednictvím nadnárodního marketingu, budování značky (branding), distribuce a uvádění audiovizuálních děl;

b)

podpora nadnárodního marketingu, budování značky a distribuce audiovizuálních děl na všech platformách mimo kina;

c)

podpora budování publika jako prostředek podněcování zájmu o evropská audiovizuální díla a zlepšování přístupu k nim, zejména prostřednictvím propagace, akcí, filmové gramotnosti a festivalů;

d)

podpora nových způsobů distribuce, a tím možnosti vzniku nových obchodních modelů.

a)

rozvoj komplexní škály vzdělávacích opatření, která podporují získávání a zdokonalování dovedností a schopností profesionálů v audiovizi, sdílení znalostí a iniciativ pro vytváření sítí, včetně zapojení digitálních technologií;

b)

vývoj evropských audiovizuálních děl, zejména filmů a televizních děl, jako jsou hrané filmy, dokumentární filmy a filmy pro děti a animované filmy, jakož i interaktivních děl, jako jsou videohry a multimédia, se zvýšeným potenciálem pro přeshraniční pohyb;

c)

činnosti zaměřené na podporu evropských audiovizuálních produkčních společností, zejména nezávislých produkčních společností, za účelem usnadňování evropských a mezinárodních koprodukcí audiovizuálních děl, včetně televizních děl;

d)

činnosti napomáhající tomu, aby se evropští a mezinárodní koprodukční partneři setkávali, nebo poskytující nepřímou podporu audiovizuálním dílům koprodukovaným mezinárodními koprodukčními fondy se sídlem v zemi účastnící se programu;

e)

usnadňování přístupu k oborovým obchodním akcím a trhům v audiovizuální oblasti a používání internetových obchodních nástrojů v Unii i mimo ni;

f)

zavádění systémů podpory pro distribuci zahraničních evropských filmů prostřednictvím jejich distribuce v kinech a na ostatních platformách, jakož i pro mezinárodní prodejní činnosti, zejména titulkování, dabování a zvukový popis audiovizuálních děl;

g)

usnadňování pohybu evropských filmů po celém světě a mezinárodních filmů v Unii na všech distribučních platformách, a to prostřednictvím projektů mezinárodní spolupráce v audiovizuálním odvětví;

h)

síť provozovatelů evropských kin uvádějících významný podíl zahraničních evropských filmů;

i)

iniciativy představující a podporující rozmanitost evropských audiovizuálních děl, včetně krátkých filmů, jako například festivaly a jiné propagační akce;

j)

činnosti zaměřené na propagaci filmové gramotnosti a na zvyšování znalostí publika, zejména mladého, o evropských audiovizuálních dílech a jeho zájmu o ně, včetně audiovizuálního a kinematografického dědictví;

k)

inovativní akce testující nové obchodní modely a nástroje v oblastech, které budou pravděpodobně ovlivněny zavedením a používáním digitálních technologií.

a)

podporou transparentnosti a vytvářením rovných podmínek týkajících se přístupu k právním a finančním či tržním informacím a přínosem ke srovnatelnosti právních a statistických informací;

b)

poskytováním údajů a analýz trhu užitečných pro stanovení směrů činnosti dílčího programu MEDIA a pro vyhodnocení jejich dopadu na trh.

a)

podpora akcí poskytujících kulturním a kreativním činitelům dovednosti, schopnosti a know-how přispívající k posílení kulturních a kreativních odvětví, včetně povzbuzování k přechodu na digitální technologie, testování inovačních přístupů k budování publika a testování nových obchodních a řídících modelů;

b)

podpora akcí umožňujících kulturním a kreativním činitelům spolupracovat na mezinárodní úrovni a internacionalizovat svou profesní dráhu a činnost v Unii i mimo ni, pokud možno na základě dlouhodobých strategií;

c)

poskytování podpory na posílení evropských kulturních a kreativních organizací a mezinárodních sítí s cílem usnadňovat přístup k profesním příležitostem.

a)

podpora mezinárodních turné, akcí, výstav a festivalů;

b)

podpora oběhu evropské literatury za účelem zajištění její nejširší možné dostupnosti;

c)

podpora budování publika jakožto prostředku k podněcování zájmu o evropská kulturní a kreativní díla a hmotné a nehmotné kulturní dědictví a zlepšování přístupu k nim.

a)

nadnárodní projekty spolupráce, které sdružují kulturní a kreativní organizace z různých zemí za účelem provádění odvětvových nebo meziodvětvových činností;

b)

činnosti evropských sítí kulturních a kreativních organizací z různých zemí;

c)

činnosti organizací s evropským posláním, které podporují rozvoj nových talentů a podněcují nadnárodní mobilitu kulturních a kreativních činitelů a pohyb děl a jež mohou dalekosáhle ovlivňovat kulturní a kreativní odvětví a zajistit trvalé účinky;

d)

literární překlad a jeho další propagace;

e)

zvláštní akce zaměřené na zviditelňování bohatství a rozmanitosti evropských kultur a na podporu mezikulturního dialogu a vzájemného porozumění, například prostřednictvím kulturních cen Unie, akce evropských hlavních měst kultury a akce označení „Evropské dědictví“.

a)

usnadňovat přístup k financování MSP, mikroorganizacím a malým a středním organizacím napříč kulturními a kreativními odvětvími;

b)

zlepšovat schopnost zúčastněných finančních zprostředkovatelů posuzovat rizika spojená s MSP, mikroorganizacemi a malými a středními organizacemi v kulturních a kreativních odvětvích a s jejich projekty, mimo jiné prostřednictvím technické pomoci, rozvoje znalostí a opatření pro vytváření sítí.

a)

nadnárodní výměnu zkušeností a know-how týkajících se nových obchodních a řídících modelů, činnosti vzájemného učení a vytváření sítí mezi organizacemi činnými v kulturní a kreativní oblasti a tvůrci politik v souvislosti s rozvojem kulturních a kreativních odvětví a případně i podporu vytváření digitálních sítí;

b)

shromažďování údajů o trhu, studie, analýzy trhu práce a potřebných dovedností, analýzy evropských a vnitrostátních kulturních politik a podporu statistických zjišťování, jež jsou založena na nástrojích a kritériích specifických pro jednotlivá odvětví a hodnocení, včetně měření všech aspektů dopadu programu;

c)

platbu členského poplatku Unie v observatoři s cílem podporovat sběr a analýzu dat v audiovizuálním odvětví;

d)

testování nových meziodvětvových obchodních přístupů k financování, distribuci a zpeněžování tvorby;

e)

konference, semináře a politický dialog, mimo jiné v oblasti kulturní a mediální gramotnosti, jež případně podporují vytváření digitálních sítí;

f)

kanceláře programu Kreativní Evropa uvedené v článku 16 a plnění jejich úkolů.

a)

poskytuje informace o programu a propaguje jej ve své zemi;

b)

pomáhá kulturním a kreativním odvětvím v souvislosti s programem a poskytuje základní informace o dalších relevantních možnostech podpory, které jsou dostupné v rámci politiky Unie;

c)

podněcuje přeshraniční spolupráci v kulturních a kreativních odvětvích;

d)

podporuje Komisi poskytováním pomoci v souvislosti s kulturními a kreativními odvětvími v zemích účastnících se programu, například prostřednictvím poskytování dostupných údajů o těchto odvětvích;

e)

podporuje Komisi při zajišťování náležité komunikace o výsledcích a dopadech programu;

f)

zajišťuje komunikaci a šíření informací o získaných finančních prostředcích Unie a o dosažených výsledcích za své země.

a)

příslušnými politikami Unie, například v oblastech vzdělávání, zaměstnanosti, zdraví, vnitřního trhu, digitální agendy, mládeže, občanství, vnějších vztahů, obchodu, výzkumu a inovací, podnikání, cestovního ruchu, spravedlnosti, rozšíření a rozvoje;

b)

jinými příslušnými finančními zdroji Unie v oblasti kultury a médií, zejména s Evropským sociálním fondem, Evropským fondem pro regionální rozvoj a programy na podporu výzkumu a inovací a také s finančními nástroji týkajícími se spravedlnosti a občanství, programy vnější spolupráce a předvstupními nástroji.

a)

ukazatele pro obecné cíle uvedené v článku 3:

b)

ukazatele pro specifický cíl uvedený v čl. 4 písm. a):

c)

ukazatele pro specifický cíl uvedený v čl. 4 písm. b), pokud jde o dílčí program MEDIA:

d)

ukazatele pro specifický cíl uvedený v čl. 4 písm. b), pokud jde o dílčí program Kultura:

e)

ukazatele pro specifický cíl uvedený v čl. 4 písm. c):

f)

ukazatele pro specifický cíl uvedený v čl. 4 písm. d):

a)

obsahuje kvalitativní a kvantitativní prvky s cílem posoudit účinnost programu o dosažení jeho cílů, jeho účinnost a jeho evropskou přidanou hodnotu;

b)

se zabývá možnostmi zjednodušení programu, vnitřní a vnější soudržností programu, trvajícím významem všech cílů a také přínosem opatření k prioritám Unie, jimiž jsou inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění;

c)

zohlední výsledky hodnocení týkající se dlouhodobého dopadu rozhodnutí č. 1718/2006/ES, č. 1855/2006/ES a č. 1041/2009/ES.

a)

nejméně 56 % na dílčí program MEDIA;

b)

nejméně 31 % na dílčí program Kultura;

c)

nejvýše 13 % na meziodvětvovou složku, z nichž jsou alespoň 4 % přidělena na opatření podporující nadnárodní spolupráci uvedená v článku 15 a na síť kanceláří programu Kreativní Evropa.