Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32012R1025

    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES Text s významem pro EHP

    Úř. věst. L 316, 14.11.2012, p. 12–33 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    Dokument byl zveřejněn v rámci zvláštního vydání (HR)

    Legal status of the document In force: This act has been changed. Current consolidated version: 09/07/2023

    ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2012/1025/oj

    14.11.2012   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    L 316/12


    NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1025/2012

    ze dne 25. října 2012

    o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES

    (Text s významem pro EHP)

    EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

    s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

    s ohledem na návrh Evropské komise,

    po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

    s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

    v souladu s řádným legislativním postupem (2),

    vzhledem k těmto důvodům:

    (1)

    Hlavním cílem normalizace je vymezit dobrovolné technické nebo kvalitativní specifikace, jež mohou současné nebo budoucí výrobky, výrobní postupy nebo služby splňovat. Normalizace se může týkat různých otázek, například normalizace jednotlivých jakostních tříd či rozměrů konkrétního výrobku nebo technických specifikací na trzích výrobků nebo služeb, kde jsou nezbytné slučitelnost a interoperabilita s jinými výrobky nebo systémy.

    (2)

    Evropská normalizace je organizována dotčenými zúčastněnými stranami a v jejich prospěch na základě národních zastoupení (Evropský výbor pro normalizaci (CEN) a Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice (Cenelec)) a přímé účasti (Evropský ústav pro telekomunikační normy (ETSI)) a zakládá se na zásadách uznaných Světovou obchodní organizací (WTO) v oblasti normalizace, a to zejména na zásadách soudržnosti, transparentnosti, otevřenosti, konsenzu, dobrovolného použití, nezávislosti vůči zájmovým skupinám a účinnosti (dále jen „základní zásady“). V souladu se základními zásadami je důležité, aby všechny příslušné zainteresované strany, včetně orgánů veřejné správy a malých a středních podniků, byly vhodně zapojeny do postupu normalizace na národní i evropské úrovni. Národní normalizační orgány by rovněž měly podporovat a usnadňovat zapojení zúčastněných stran.

    (3)

    Evropská normalizace rovněž pomáhá zlepšit konkurenceschopnost podniků tím, že usnadňuje zejména volný pohyb zboží a služeb, interoperabilitu sítí, využívání komunikačních prostředků, technický rozvoj a inovace. Evropská normalizace posiluje celosvětovou konkurenceschopnost evropského průmyslu, a to především, pokud je zaváděna v koordinaci s mezinárodními normalizačními orgány, a to s Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO), Mezinárodní elektrotechnickou komisí (IEC) a Mezinárodní telekomunikační unií (ITU). Normy přinášejí značné pozitivní hospodářské účinky, například tím, že přispívají k vzájemnému hospodářskému pronikání na vnitřním trhu a podporují vývoj nových a zdokonalených výrobků nebo trhů a lepší dodací podmínky. Normy tedy běžně posilují hospodářskou soutěž a snižují výrobní a prodejní náklady, což prospívá celému hospodářství, a zvláště pak spotřebitelům. Normy mohou udržovat a zvyšovat kvalitu, poskytovat informace a zajišťovat interoperabilitu a slučitelnost, čímž zvyšují bezpečnost a hodnotu pro spotřebitele.

    (4)

    Evropské normy jsou přijímány evropskými normalizačními organizacemi, kterými jsou CEN, Cenelec a ETSI.

    (5)

    Evropské normy hrají velmi důležitou úlohu v rámci vnitřního trhu, například prostřednictvím využití harmonizovaných norem, pokud je zde předpoklad shody výrobků, jež mají být dodány na trh, se základními požadavky na tyto výrobky stanovenými v příslušných harmonizačních právních předpisech Unie. Tyto požadavky by měly být přesně vymezeny, aby nebyly evropskými normalizačními organizacemi mylně interpretovány.

    (6)

    Normalizace sehrává stále důležitější úlohu v mezinárodním obchodu a při otevírání trhů. Unie by měla usilovat o posílení spolupráce mezi evropskými normalizačními organizacemi a mezinárodními normalizačními orgány. V zájmu koordinace normalizačního úsilí a prosazování evropských norem by Unie měla rovněž posilovat dvoustranné přístupy se třetími zeměmi, například při vyjednávání dohod či při vysílání odborníků v oblasti normalizace do třetích zemí. Unie by dále měla podporovat kontakt evropských normalizačních organizací se soukromými fóry a konsorcii, aniž by bylo ohroženo přednostní postavení evropské normalizace.

    (7)

    Evropskou normalizaci upravuje zvláštní právní rámec, který je tvořen třemi různými právními akty, jmenovitě směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (3), rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES ze dne 24. října 2006 o financování evropské normalizace (4) a rozhodnutím Rady 87/95/EHS ze dne 22. prosince 1986 o normalizaci v oblasti informačních technologií a telekomunikací (5). Současný právní rámec však již není aktuální s ohledem na vývoj evropské normalizace v posledních desetiletích. Současný právní rámec by proto měl být zjednodušen a upraven, aby pokrýval nové aspekty normalizace a odrážel tak tento nejnovější vývoj a budoucí výzvy v oblasti evropské normalizace. To se týká zejména zvýšení tvorby norem pro služby a vývoje i jiných produktů normalizace než pouze formálních norem.

    (8)

    V usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. října 2010 o budoucnosti evropské normalizace (6), jakož i ve zprávě panelu odborníků pro přezkum evropského systému normalizace (Express) z února 2010 nazvané „Normalizace pro konkurenceschopnou a inovativní Evropu: vize pro rok 2020“ byla stanovena řada strategických doporučení týkajících se přezkumu evropského normalizačního systému.

    (9)

    Za účelem zajištění efektivity norem a normalizace jako politických nástrojů pro Unii je nutné mít k dispozici efektivní a účinný systém normalizace, který poskytuje pružnou a transparentní platformu pro budování konsenzu mezi všemi účastníky a který je finančně únosný.

    (10)

    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (7) stanoví obecná ustanovení k usnadnění výkonu svobody usazování pro poskytovatele služeb a volného pohybu služeb při zachování vysoké kvality služeb. Zavazuje členské státy, aby ve spolupráci s Komisí podporovaly vypracovávání dobrovolných evropských norem s cílem usnadnit slučitelnost služeb dodávaných poskytovateli v různých členských státech, poskytování informací příjemcům a kvalitu poskytování služeb. Směrnice 98/34/ES se však vztahuje pouze na normy pro výrobky, zatímco na normy pro služby se výslovně nevztahuje. Rozlišení mezi službami a zbožím je kromě toho v realitě vnitřního trhu stále méně významné. V praxi není vždy možné normy pro výrobky jasně odlišit od norem pro služby. Mnohé normy pro výrobky mají složku týkající se služeb, zatímco normy pro služby se často týkají částečně i výrobků. Proto je nezbytné přizpůsobit současný právní rámec těmto novým okolnostem rozšířením jeho působnosti na normy pro služby.

    (11)

    Podobně jako ostatní normy jsou i normy pro služby dobrovolné a jejich vypracovávání by mělo probíhat podle potřeb trhu, kdy jsou určující potřeby hospodářských subjektů a zúčastněných stran, jichž se tyto normy přímo nebo nepřímo týkají, přičemž normy by měly brát v úvahu základní zásady včetně konsenzu. Měly by se především zaměřovat na služby spojené s výrobky a postupy.

    (12)

    Právní rámec, jenž Komisi umožňuje požádat jednu nebo několik evropských normalizačních organizací, aby navrhly evropskou normu nebo produkt evropské normalizace pro služby, by se měl uplatňovat tak, aby bylo plně dodrženo rozdělení pravomocí mezi Unií a členskými státy, jež stanoví Smlouvy. To se týká zejména článků 14, 151, 152, 153, 165, 166 a 168 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a protokolu č. 26 o službách obecného zájmu, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a Smlouvě o fungování EU, podle nichž mají členské státy výlučnou pravomoc vymezovat základní zásady sociálního zabezpečení, odborného vzdělávání a zdravotnictví a vytvářet rámcové podmínky pro řízení, financování, organizaci a poskytování služeb těchto systémů, včetně vymezení požadavků, kvality a bezpečnostních norem, které se na ně vztahují, aniž jsou dotčena ustanovení čl. 168 odst. 4 Smlouvy o fungování EU a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací (8). Komise by vznesením takové žádosti neměla ovlivnit právo vyjednávat, uzavírat a vymáhat kolektivní smlouvy ani právo na protestní akce zaměstnanců podle vnitrostátních právních předpisů a postupů, které jsou v souladu s právem Unie.

    (13)

    Evropské normalizační organizace podléhají právu hospodářské soutěže do té míry, že je lze považovat za podnik nebo sdružení podniků ve smyslu článků 101 a 102 Smlouvy o fungování EU.

    (14)

    V rámci Unie jsou národní normy přijímány národními normalizačními orgány, což by mohlo vést ke vzniku konfliktních norem a technických překážek na vnitřním trhu. Proto je pro vnitřní trh a pro efektivitu normalizace v rámci Unie nezbytné potvrdit stávající pravidelnou výměnu informací mezi národními normalizačními orgány, evropskými normalizačními organizacemi a Komisí o jejich současných a budoucích normalizačních činnostech a rovněž o zásadě týkající se pozastavení prací, jež se použije pro národní normalizační orgány v rámci evropských normalizačních organizací a jež stanovuje, že po zveřejnění nové evropské normy budou zrušeny národní normy. Národní normalizační orgány a evropské normalizační organizace by rovněž měly dodržovat ustanovení o výměně informací obsažená v příloze 3 Dohody o technických překážkách obchodu (9).

    (15)

    Splnění povinnosti členských států oznámit Komisi existenci národních normalizačních orgánů by nemělo vyžadovat přijetí specifických vnitrostátních právních předpisů za účelem uznání těchto orgánů.

    (16)

    Pravidelná výměna informací mezi národními normalizačními orgány, evropskými normalizačními organizacemi a Komisí by neměla národním normalizačním orgánům bránit v dodržování jiných povinností a závazků, a zejména v dodržování přílohy 3 Dohody o technických překážkách obchodu.

    (17)

    Zastoupením společenských zájmů a zúčastněných společenských subjektů v evropských normalizačních činnostech se rozumí činnosti organizací a stran zastupujících zájmy s vysokým významem pro společnost, jako jsou například zájmy v oblasti životního prostředí či zájmy spotřebitelů a zaměstnanců. Zastoupením sociálních zájmů a zúčastněných stran v sociální oblasti v evropských normalizačních činnostech se však současně rozumí zejména činnosti organizací a stran hájících základní práva zaměstnanců a pracovníků, například odborové organizace.

    (18)

    V zájmu urychlení rozhodovacího procesu by národní normalizační orgány a evropské normalizační organizace měly usnadnit přístup k informacím o svých činnostech prostřednictvím podpory využívání informačních a komunikačních technologií (IKT) v rámci jejich příslušných systémů normalizace, například poskytnutím snadno použivatelného internetového konzultačního mechanismu, jenž by všem příslušným zúčastněným stranám umožnil vyjadřovat se k návrhům norem a organizovat virtuální schůze technických komisí, mimo jiné pomocí online konferencí či videokonferencí.

    (19)

    Normy mohou politice Unie pomoci řešit závažné společenské otázky, jako jsou změna klimatu, udržitelné využívání zdrojů, inovace, stárnutí populace, integrace zdravotně postižených osob, ochrana spotřebitelů, bezpečnost práce a pracovní podmínky. Tím, že podněcuje tvorbu evropských nebo mezinárodních norem pro zboží a technologie v expandujících trzích v těchto oblastech, by mohla Unie vytvořit konkurenční výhodu pro své podniky a usnadnit obchod, zejména pro malé a střední podniky, které představují velkou část evropských podniků.

    (20)

    Normy jsou důležitým nástrojem pro konkurenceschopnost podniků, a zejména malých a středních podniků, jejichž zapojení do postupu normalizace je významné pro technický pokrok v Unii. Proto je třeba, aby normalizační rámec podněcoval malé a střední podniky k tomu, aby se na normalizační činnosti aktivně podílely a aby k ní přispívaly svými inovativními technickými řešeními. K tomu je mimo jiné třeba, aby se zlepšilo jejich zapojení na vnitrostátní úrovni, kde mohou působit účinněji díky nižším nákladům a neexistujícím jazykovým překážkám. Toto nařízení by tak mělo zlepšit zastoupení malých a středních podniků jak ve vnitrostátních, tak v evropských technických komisích, a mělo by usnadnit jejich přístup k normám a jejich povědomí o normách.

    (21)

    Evropské normy mají zásadní význam pro konkurenceschopnost malých a středních podniků, které jsou však v některých případech v evropských normalizačních činnostech nedostatečně zastoupeny. Toto nařízení by tudíž mělo podporovat a usnadňovat přiměřené zastoupení a účast malých a středních podniků v procesu evropské normalizace prostřednictvím subjektu, který je skutečně v kontaktu s malými a středními podniky a s organizacemi zastupujícími tyto podniky na vnitrostátní úrovni a který je náležitě zastupuje.

    (22)

    Normy mohou mít značný vliv na společnost, zejména na bezpečnost a blaho občanů, účinnost sítí, životní prostředí, bezpečnost práce a pracovní podmínky, přístupnost a další oblasti veřejného zájmu. Je proto nezbytné zajistit posílení úlohy a přínosu zúčastněných společenských subjektů při tvorbě norem, a to prostřednictvím vyšší podpory organizací zastupujících zájmy spotřebitelů, životního prostředí a sociální zájmy.

    (23)

    Povinnost evropských normalizačních organizací podporovat a usnadňovat zastoupení a účinné zapojení všech příslušných zúčastněných stran těmto zúčastněným stranám nepřiznává hlasovací práva, pokud jim taková práva neposkytují vnitřní jednací řády evropských normalizačních organizací.

    (24)

    Evropský systém normalizace by měl rovněž plně zohlednit Úmluvu Organizace spojených národů o právech zdravotně postižených osob (10). Proto je důležité, aby organizace zastupující zájmy spotřebitelů dostatečně zastupovaly a zohledňovaly zájmy osob se zdravotním postižením. Dále je třeba všemi dostupnými prostředky usnadnit účast osob se zdravotním postižením na procesu normalizace.

    (25)

    Vzhledem k významu normalizace jako nástroje, který má podporovat právní předpisy a politiky Unie, a s cílem zabránit následně vznášeným námitkám proti harmonizovaným normám a jejich úpravám je důležité, aby byly orgány veřejné správy zapojeny do všech fází tvorby těchto norem, na nichž mohou být zainteresovány, zejména pak v oblastech, na něž se vztahují harmonizační právní předpisy Unie pro výrobky.

    (26)

    Normy by měly zohledňovat environmentální dopady po celou dobu životního cyklu výrobků a služeb. Společné výzkumné středisko Komise (dále jen „JRC“) vyvinulo důležité a veřejně přístupné nástroje pro hodnocení těchto dopadů po celou dobu životního cyklu. Toto nařízení by proto mělo zajistit, že JRC bude moci v evropském normalizačním systému hrát aktivní úlohu.

    (27)

    Životaschopnost spolupráce mezi Komisí a evropským systémem normalizace závisí na pečlivém plánování budoucích žádostí o vypracování norem. Toto plánování lze zlepšit, zejména prostřednictvím přínosu zainteresovaných stran, včetně vnitrostátních orgánů pro dozor nad trhem, a to zavedením mechanismů pro získávání stanovisek a usnadňování výměny informací mezi všemi zainteresovanými stranami. Jelikož směrnice 98/34/ES již stanoví možnost požádat evropské normalizační organizace o vypracování evropských norem, je vhodné zavést do praxe lepší a transparentnější plánování v rámci ročního pracovního programu, který by měl obsahovat přehled všech žádostí o normy, jež Komise hodlá předložit evropským normalizačním organizacím. Při sestavování každoročního pracovního programu Komise pro oblast evropské normalizace a při přípravě žádostí o normy je nezbytné zajistit vysokou míru spolupráce mezi evropskými normalizačními organizacemi a evropskými organizacemi zúčastněných stran oprávněných čerpat finanční prostředky z Unie v souladu s tímto nařízením a Komisí, aby bylo možné vyhodnotit význam navrženého tématu pro trh a politické cíle stanovené zákonodárcem a umožnit evropským normalizačním organizacím rychleji reagovat na žádosti týkající se normalizačních činností.

    (28)

    Před projednáním záležitosti týkající se žádostí o evropské normy nebo o evropské produkty normalizace či námitek proti harmonizovaným normám ve výboru ustaveném v souladu s tímto nařízením by Komise měla vést konzultace s odborníky z členských států, například prostřednictvím zapojení výborů ustavených příslušnými právními předpisy Unie nebo jinými formami konzultací s odborníky z odvětví, v nichž takové výbory nebyly vytvořeny.

    (29)

    Několik směrnic, které harmonizují podmínky uvádění výrobků na trh, stanoví, že Komise může požádat, aby evropské normalizační organizace přijaly harmonizované normy, na základě kterých se předpokládá soulad s platnými základními požadavky. Mnohé z těchto směrnic však obsahují širokou škálu ustanovení o námitkách proti těmto normám, pokud tyto nepokrývají všechny příslušné požadavky nebo je nepokrývají v plné míře. Rozdílná ustanovení, která vedou k nejistotě u hospodářských subjektů a evropských normalizačních organizací, jsou zejména obsažena ve směrnici Rady 89/686/EHS ze dne 21. prosince 1989 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se osobních ochranných prostředků (11), směrnici Rady 93/15/EHS ze dne 5. dubna 1993 o harmonizaci předpisů týkajících se uvádění na trh a dozoru nad výbušninami pro civilní použití (12), směrnici Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES ze dne 23. března 1994 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zařízení a ochranných systémů určených k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu (13), směrnici Evropského parlamentu a Rady 94/25/ES ze dne 16. června 1994 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se rekreačních plavidel (14), směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/16/ES ze dne 29. června 1995 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se výtahů (15), směrnici Evropského parlamentu a Rady 97/23/ES ze dne 29. května 1997 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se tlakových zařízení (16), směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/22/ES ze dne 31. března 2004 o měřicích přístrojích (17), směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/23/ES ze dne 23. května 2007 o uvádění pyrotechnických výrobků na trh (18), směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/23/ES ze dne 23. dubna 2009 o vahách s neautomatickou činností (19) a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/105/ES ze dne 16. září 2009 týkající se jednoduchých tlakových nádob (20). Proto je nezbytné zapracovat do tohoto nařízení jednotný postup stanovený v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES ze dne 9. července 2008 o společném rámci pro uvádění výrobků na trh (21), odstranit příslušná ustanovení z uvedených směrnic a rozšířit právo Evropského parlamentu vznést námitku proti harmonizované normě v souladu s tímto nařízením.

    (30)

    Orgány veřejné správy by měly co nejlépe využít příslušné technické specifikace při nákupu hardwaru, softwaru a IT služeb, například volbou technických specifikací, které mohou být uplatněny všemi zúčastněnými dodavateli, což umožní větší hospodářskou soutěž a sníží riziko patové situace. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (22), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (23), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti (24) a nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (25) stanoví, že technické specifikace při zadávání veřejných zakázek by měly být formulovány odkazem na národní normy přejímající evropské normy, evropská technická schválení, obecné technické specifikace, mezinárodní normy nebo jiné technické referenční systémy vypracované evropskými normalizačními organizacemi nebo – pokud neexistují – na národní normy, vnitrostátní technická schválení nebo vnitrostátní technické specifikace týkající se projektování, výpočtu a provádění staveb a použití výrobků, případně na rovnocenné dokumenty. Technické specifikace IKT jsou však často vypracovávány jinými organizacemi, které vytvářejí normy, a nepatří do žádné z kategorií norem a schválení stanovených ve směrnicích 2004/17/ES, 2004/18/ES nebo 2009/81/ES či v nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002. Proto je nezbytné stanovit možnost, aby technické specifikace pro zadávání veřejných zakázek mohly odkazovat na technické specifikace IKT, aby tak bylo možno reagovat na rychlý vývoj v oblasti IKT, bylo usnadněno poskytování přeshraničních služeb a byla podpořena hospodářská soutěž, interoperabilita a inovace.

    (31)

    Technické specifikace, které nebyly přijaty evropskými normalizačními organizacemi, nemají stejný status jako evropské normy. Některé technické specifikace IKT nejsou vytvořeny v souladu se základními zásadami. Proto by toto nařízení mělo stanovit postup pro určení technických specifikací IKT, na které by se mohlo odkazovat při zadávání veřejných zakázek, zahrnující všeobecnou konzultaci s širokou škálou zúčastněných stran včetně evropských normalizačních organizací, podniků a orgánů veřejné správy. Toto nařízení by mělo také stanovit požadavky, v podobě seznamu kritérií, pro tyto technické specifikace a související postupy jejich tvorby. Požadavky na určení technických specifikací IKT by měly zajistit respektování cílů veřejné politiky a sociálních potřeb a měly by být založeny na zásadních zásadách.

    (32)

    V zájmu podpory inovací a hospodářské soutěže by určení konkrétní technické specifikace nemělo vést k tomu, že by nesměla být v souladu s ustanoveními tohoto nařízení určena jiná konkurenční technická specifikace. Veškerá určení by měla být podmíněna splněním kritérií a dosažením vysoké úrovně přijetí technické specifikace na trhu.

    (33)

    Určené technické specifikace IKT by mohly přispět k provádění rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 922/2009/ES ze dne 16. září 2009 o řešeních interoperability pro evropské orgány veřejné správy (ISA) (26), které na období let 2010 až 2015 stanoví program řešení interoperability pro evropské orgány veřejné správy a orgány a instituce Unie, jenž poskytuje společná a sdílená řešení usnadňující interoperabilitu.

    (34)

    V oblasti IKT může docházet k situacím, kdy bude vhodné podpořit používání příslušných norem na úrovni Unie nebo vyžadovat soulad s nimi, aby byla zajištěna interoperabilita na jednotném trhu a zlepšena možnost výběru pro uživatele. Rovněž mohou nastat okolnosti, za kterých již určité evropské normy nebudou vyhovovat potřebám spotřebitelů nebo budou stát v cestě technickému rozvoji. Z těchto důvodů umožňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (27) Komisi, aby v případě potřeby požádala evropské normalizační organizace o vypracování norem, vytvořila a zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie seznam norem nebo specifikací na podporu jejich používání, nebo nařídila jejich uplatňování, nebo normy či specifikace z uvedeného seznamu vyňala.

    (35)

    Toto nařízení by nemělo evropským normalizačním organizacím bránit v tom, aby pokračovaly v tvorbě norem v oblasti IKT a zvýšily svou spolupráci s dalšími orgány, jež vytvářejí normy, zejména v oblasti IKT, s cílem zajistit soudržnost a zabránit roztříštěnosti či duplicitě při zavádění norem a specifikací.

    (36)

    Postup pro určení technických specifikací IKT stanovený tímto nařízením by neměl narušit soudržnost evropského systému normalizace. Proto by toto nařízení mělo rovněž určit podmínky, za nichž lze stanovit, že technická specifikace není v rozporu s ostatními evropskými normami.

    (37)

    Než budou určeny technické specifikace IKT, na něž je možné odkazovat při zadávání veřejných zakázek, měla by být jako konzultační fórum evropských a vnitrostátních zúčastněných stran, evropských normalizačních organizací a členských států využita mnohostranná platforma zřízená rozhodnutím Komise ze dne 28. listopadu 2011 (28), aby se zajistila legitimita tohoto postupu.

    (38)

    Rozhodnutí č. 1673/2006/ES stanoví pravidla ohledně příspěvku Unie na financování evropské normalizace, aby bylo zajištěno vypracovávání a revidování evropských norem a jiných produktů evropské normalizace na podporu cílů, legislativní činnosti a politik Unie. Za účelem správního a rozpočtového zjednodušení je vhodné začlenit ustanovení uvedeného rozhodnutí do tohoto nařízení a použít za všech vhodných okolností nejméně zatěžující postupy.

    (39)

    S ohledem na velice rozsáhlé pole působnosti evropské normalizace v rámci podpory právních předpisů a politik Unie a různé druhy normalizační činnosti je nezbytné nastavit i různé způsoby financování. Jedná se především o granty bez výzvy k předkládání návrhů u evropských normalizačních organizací a národních normalizačních orgánů, v souladu s čl. 110 odst. 1 druhým pododstavcem nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (29), a čl. 168 odst. 1 písm. d) nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002. Tatáž ustanovení by se dále měla vztahovat na subjekty, které, ačkoli nejsou uznanými evropskými normalizačními organizacemi uvedenými v tomto nařízení, byly pověřeny v základním aktu a byl jim svěřen úkol provádět přípravnou práci na podporu evropské normalizace ve spolupráci s evropskými normalizačními organizacemi.

    (40)

    Pokud evropské normalizační organizace trvale podporují činnosti Unie, měly by mít účinné a výkonné ústřední sekretariáty. Komise by proto měla mít pravomoc udělovat granty těmto organizacím, které sledují cíle v obecném evropském zájmu, aniž by v případě grantů na provozní náklady uplatňovala zásadu postupného každoročního snižování stanovenou v čl. 113 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002.

    (41)

    Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1639/2006/ES ze dne 24. října 2006, kterým se zavádí rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (2007–2013) (30), rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1926/2006/ES ze dne 18. prosince 2006, kterým se zavádí akční program Společenství v oblasti spotřebitelské politiky (2007–2013) (31), a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 614/2007 ze dne 23. května 2007 o finančním nástroji pro životní prostředí (LIFE+) (32) již stanoví možnost finanční podpory evropských organizací, které zastupují zájmy malých a středních podniků, spotřebitelů a životního prostředí při normalizaci, zatímco zvláštní granty jsou vypláceny evropským organizacím zastupujícím sociální zájmy při normalizaci. Financování podle rozhodnutí č. 1639/2006/ES, rozhodnutí č. 1926/2006/ES a nařízení (ES) č. 614/2007 skončí dne 31. prosince 2013. Je zcela nezbytné, aby rozvoj evropské normalizace i nadále upevňoval a podporoval aktivní účast evropských organizací zastupujících zájmy malých a středních podniků, spotřebitelů, životního prostředí a sociální zájmy. Tyto organizace sledují cíl v obecném evropském zájmu a představují na základě zvláštního pověření, jež jim udělily vnitrostátní neziskové organizace, evropskou síť zastupující neziskové organizace činné v členských státech, která podporuje zásady a politiky slučitelné s cíli Smluv. V důsledku prostředí, v němž působí, a na základě svých statutárních cílů mají evropské organizace zastupující zájmy malých a středních podniků, spotřebitelů, životního prostředí a sociální zájmy v evropské normalizaci trvalou úlohu, která je nezbytná pro cíle a politiky Unie. Komise by proto měla mít pravomoc udělovat granty těmto organizacím, aniž by v případě grantů na provozní náklady uplatňovala zásadu postupného každoročního snižování stanovenou v čl. 113 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002.

    (42)

    Financování normalizačních činností by mělo být schopno pokrýt i přípravné a doplňkové činnosti při vytváření evropských norem či evropských produktů normalizace pro výrobky a služby. To je nutné zejména u výzkumné činnosti, vypracovávání přípravných dokumentů pro právní předpisy, provádění mezilaboratorních zkoušek a validace či hodnocení norem. Kromě toho by podpora normalizace na evropské a mezinárodní úrovni měla pokračovat prostřednictvím programů týkajících se technické pomoci třetím zemím a spolupráce s nimi. Za účelem zlepšení přístupu na trhy a posílení konkurenceschopnosti podniků z Unie by mělo být možno udělovat granty i jiným subjektům prostřednictvím výzev k předkládání návrhů nebo, v případě potřeby, prostřednictvím zadávání zakázek.

    (43)

    Financování Unií by mělo být zaměřeno na vytváření evropských norem a evropských produktů normalizace pro výrobky a služby a mělo by usnadňovat podnikům jejich používání prostřednictvím větší podpory překladů do různých úředních jazyků Unie, aby mohly mít malé a střední podniky plný prospěch z porozumění evropským normám a jejich uplatňování; mělo by rovněž posílit soudržnost evropského systému normalizace a zajistit spravedlivý a transparentní přístup k evropským normám pro všechny účastníky trhu v celé Unii. To je důležité zejména v případech, kdy využití norem umožňuje soulad s příslušnými právními předpisy Unie.

    (44)

    Aby bylo zajištěno účinné uplatňování tohoto nařízení, mělo by být umožněno využití potřebných odborných znalostí, zejména v oblasti auditu a finančního řízení, prostředků správní podpory, které by mohly usnadnit jeho provádění, a pravidelného hodnocení významnosti činností financovaných Unií, aby byly zajištěny jejich užitečnost a dopad.

    (45)

    Měla by být rovněž přijata přiměřená opatření k zabránění podvodům a nesrovnalostem a ke zpětnému získání neoprávněně vyplacených finančních prostředků podle nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (33), nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (34) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (35).

    (46)

    Za účelem aktualizace seznamu evropských normalizačních organizací a přizpůsobení kritérií pro organizace zastupující malé a střední podniky a zúčastněné společenské subjekty dalšímu vývoji, pokud jde o jejich neziskovou povahu a reprezentativnost, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změny příloh tohoto nařízení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

    (47)

    Výbor zřízený tímto nařízením by měl být Komisi nápomocen ve všech záležitostech spojených s prováděním tohoto nařízení, a to s náležitým přihlédnutím k názorům odborníků z odvětví.

    (48)

    Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (36).

    (49)

    Poradní postup by se měl používat pro přijímání prováděcích aktů ohledně námitek proti harmonizovaným normám a v případech, kdy odkazy na dotčené harmonizované normy dosud nebyly zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie, za předpokladu, že příslušná norma dosud nevedla k předpokladu shody se základními požadavky stanovenými v platných harmonizačních právních předpisech Unie.

    (50)

    Přezkumný postup by se měl používat u každé žádosti o normalizaci podané evropským normalizačním organizacím a pro přijímání prováděcích aktů ohledně námitek proti harmonizovaným normám, a pokud již byly odkazy na dotčené harmonizované normy zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie, za předpokladu, že takové rozhodnutí by mohlo mít důsledky pro předpoklad shody s příslušnými základními požadavky.

    (51)

    Aby bylo možné dosáhnout hlavních cílů tohoto nařízení, usnadnit rychlé postupy přijímání rozhodnutí a zkrátit celkovou dobu vytváření norem, měly by se v co největší míře využívat postupy stanovené nařízením (EU) č. 182/2011, podle nichž může předseda příslušného výboru stanovit lhůtu, do níž musí výbor podle naléhavosti celé záležitosti vydat své stanovisko. Navíc by mělo být možné v odůvodněných případech získat stanovisko výboru písemným postupem, přičemž pokud se některý z členů výboru nevyjádří, mělo by to být považováno za tichý souhlas.

    (52)

    Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž zajištění efektivity a účinnosti norem a normalizace jako nástrojů politik Unie prostřednictvím spolupráce mezi evropskými normalizačními organizacemi, národními normalizačními orgány, členskými státy a Komisí, vytvoření evropských norem a produktů evropské normalizace pro výrobky a pro služby na podporu legislativní činnosti a politik Unie, určování technických specifikací IKT, na něž je možné odkazovat, financování evropské normalizace a zapojení zúčastněných stran do evropské normalizace, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být z důvodu jejich rozsahu a účinků lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

    (53)

    Směrnice 89/686/EHS, 93/15/EHS, 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

    (54)

    Rozhodnutí č. 1673/2006/ES a rozhodnutí č. 87/95/EHS by měla být zrušena,

    PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

    KAPITOLA I

    OBECNÁ USTANOVENÍ

    Článek 1

    Předmět

    Toto nařízení stanoví pravidla, pokud jde o spolupráci mezi evropskými normalizačními organizacemi, národními normalizačními orgány, členskými státy a Komisí, stanovení evropských norem a produktů evropské normalizace pro výrobky a pro služby na podporu legislativní činnosti a politik Unie, určování technických specifikací IKT, na něž je možné odkazovat, financování evropské normalizace a zapojení zúčastněných stran do evropské normalizace.

    Článek 2

    Definice

    Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

    1)

    „normou“ technická specifikace přijatá uznávaným normalizačním orgánem k opakovanému nebo trvalému použití, jejíž dodržování není povinné a která patří do jedné z těchto kategorií:

    a)

    „mezinárodní normou“ se rozumí norma přijatá mezinárodním normalizačním orgánem;

    b)

    „evropskou normou“ se rozumí norma přijatá jednou z evropských normalizačních organizací;

    c)

    „harmonizovanou normou“ se rozumí evropská norma přijatá na základě žádosti Komise za účelem uplatňování harmonizačních právních předpisů Unie;

    d)

    „národní normou“ se rozumí norma přijatá národním normalizačním orgánem;

    2)

    „produktem evropské normalizace“ jakákoli jiná technická specifikace než evropská norma, přijatá evropskou normalizační organizací k opakovanému nebo trvalému použití, jejíž dodržování není povinné;

    3)

    „návrhem normy“ dokument, který obsahuje znění technických specifikací týkajících se daného předmětu, jehož přijetí v souladu s příslušným postupem normalizace se zvažuje v podobě, v jaké se dotčený dokument nachází po dokončení přípravných prací a v jaké se předkládá k veřejnému připomínkovému řízení nebo posouzení;

    4)

    „technickou specifikací“ dokument, který předepisuje technické požadavky, jež má výrobek, postup, služba nebo systém splňovat, a který stanoví jednu či více těchto podmínek:

    a)

    požadované charakteristiky výrobku, jako jsou úrovně jakosti, ukazatele vlastností, interoperabilita, ochrana životního prostředí, zdraví, bezpečnost nebo rozměry, včetně požadavků na výrobek, pokud jde o jeho obchodní název, terminologii, symboly, zkoušení a zkušební metody, balení, značení nebo označování a postupy posuzování shody;

    b)

    výrobní metody a postupy používané v souvislosti se zemědělskými produkty ve smyslu čl. 38 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, s výrobky určenými pro lidskou spotřebu a pro spotřebu zvířat a v souvislosti s léčivými přípravky, jakož i výrobní metody a postupy týkající se jiných výrobků, mají-li vliv na jejich charakteristiky;

    c)

    požadované charakteristiky služby, jako jsou úrovně jakosti, ukazatele vlastností, interoperabilita, ochrana životního prostředí, zdraví nebo bezpečnost, včetně požadavků na poskytovatele, pokud jde o informace, jež mají být poskytovány příjemcům, podle čl. 22 odst. 1 až 3 směrnice 2006/123/ES;

    d)

    metody a kritéria pro posuzování vlastností stavebních výrobků ve smyslu článku 2 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh (37), ve vztahu k jejich základním charakteristikám;

    5)

    „technickou specifikací IKT“ technická specifikace v oblasti informačních a komunikačních technologií;

    6)

    „výrobkem“ každý průmyslově vyrobený výrobek a každý zemědělský produkt včetně produktů rybolovu;

    7)

    „službou“ jakákoli samostatná výdělečná činnost, poskytovaná zpravidla za úplatu, ve smyslu článku 57 Smlouvy o fungování EU;

    8)

    „evropskou normalizační organizací“ organizace uvedená na seznamu v příloze I;

    9)

    „mezinárodním normalizačním orgánem“ Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO), Mezinárodní elektrotechnická komise (IEC) a Mezinárodní telekomunikační unie (ITU);

    10)

    „národním normalizačním orgánem“ orgán, o němž členský stát informuje Komisi v souladu s článkem 27 tohoto nařízení.

    KAPITOLA II

    TRANSPARENTNOST A ZAPOJENÍ ZÚČASTNĚNÝCH STRAN

    Článek 3

    Transparentnost pracovních programů normalizačních orgánů

    1.   Nejméně jednou za rok vypracuje každá evropská normalizační organizace a národní normalizační orgán svůj pracovní program. Tento pracovní program obsahuje informace o normách a produktech evropské normalizace, které evropská normalizační organizace nebo národní normalizační orgán hodlají připravit nebo změnit, které připravují nebo mění a které přijaly v období předchozího pracovního programu, pokud se ovšem nejedná o totožné nebo rovnocenné převzetí mezinárodních nebo evropských norem.

    2.   V pracovním programu jsou pro každou normu a produkt evropské normalizace uvedeny tyto údaje:

    a)

    předmět;

    b)

    stupeň dosažený při vypracovávání norem a produktů evropské normalizace;

    c)

    odkazy na mezinárodní normy, které byly použity jako základ.

    3.   Evropská normalizační organizace i národní normalizační orgán zveřejní svůj pracovní program na svých internetových stránkách nebo jiných veřejně dostupných internetových stránkách a také zpřístupní odkaz na existenci dostupného pracovního programu v národní, nebo případně evropské, publikaci pro zveřejňování normalizačních činností.

    4.   Nejpozději v době zveřejnění svého pracovního programu oznámí každá evropská normalizační organizace nebo národní normalizační orgán jeho existenci ostatním evropským normalizačním organizacím a národním normalizačním orgánům a Komisi. Komise tuto informaci poskytne členským státům prostřednictvím výboru uvedeného v článku 22.

    5.   Národní normalizační orgány nesmějí vznášet námitky proti tomu, aby se předmět normalizace obsažený v jejich pracovním programu projednával na evropské úrovni v souladu s pravidly stanovenými evropskými normalizačními organizacemi, ani vyvíjet žádnou činnost, která by mohla ovlivnit rozhodnutí v tomto směru.

    6.   Národní normalizační orgán nepřijme během přípravy harmonizované normy nebo po jejím schválení žádné opatření, které by mohlo poškodit zamýšlenou harmonizaci, a zejména v dotčené oblasti nezveřejní žádnou novou nebo revidovanou národní normu, která by nebyla plně v souladu se stávající harmonizovanou normou. Po zveřejnění nové harmonizované normy jsou v přiměřené lhůtě zrušeny veškeré konfliktní národní normy.

    Článek 4

    Transparentnost norem

    1.   Každá evropská normalizační organizace a národní normalizační orgán zašle alespoň elektronickou formou každý návrh národní normy, evropské normy nebo produktu evropské normalizace na jejich žádost ostatním evropským normalizačním organizacím, národním normalizačním orgánům nebo Komisi.

    2.   Každá evropská normalizační organizace nebo národní normalizační orgán do tří měsíců odpoví na veškeré připomínky obdržené v souvislosti s návrhem uvedeným v odstavci 1 od jakékoli jiné evropské normalizační organizace, národního normalizačního orgánu nebo od Komise a tyto připomínky náležitě zohlední.

    3.   Pokud národní normalizační orgán obdrží připomínky, z nichž vyplývá, že by návrh normy mohl mít negativní dopad na vnitřní trh, konzultuje před jeho přijetím evropské normalizační organizace a Komisi.

    4.   Národní normalizační orgány

    a)

    zajistí přístup k návrhům národních norem takovým způsobem, aby všechny dotčené subjekty, zejména subjekty zřízené v jiných členských státech, měly příležitost předložit připomínky;

    b)

    umožní ostatním národním normalizačním orgánům, aby se pasivně nebo aktivně – vysláním pozorovatele – zapojily do plánovaných činností.

    Článek 5

    Zapojení zúčastněných stran do evropské normalizace

    1.   Evropské normalizační organizace podporují a umožňují přiměřené zastoupení a účinné zapojení všech příslušných zúčastněných stran, včetně malých a středních podniků, spotřebitelských organizací a zúčastněných stran v oblasti životního prostředí a zúčastněných stran v sociální oblasti, do normalizační činnosti. Podporují a usnadňují takovéto zastoupení a účast zejména prostřednictvím evropských organizací zúčastněných stran oprávněných čerpat finanční prostředky Unie v souladu s tímto nařízením na úrovni vytváření politiky a v následujících fázích tvorby evropských norem nebo produktů evropské normalizace:

    a)

    návrh a schválení nových položek pracovního programu;

    b)

    technická diskuse o návrzích;

    c)

    předložení připomínek k návrhům;

    d)

    revize stávajících evropských norem nebo produktů evropské normalizace;

    e)

    šíření informací o přijatých evropských normách nebo produktech evropské normalizace a zvyšování povědomí o nich.

    2.   Kromě spolupráce s orgány dohledu nad trhem v členských státech, výzkumnými zařízeními Komise a evropskými organizacemi zúčastněných stran oprávněnými čerpat finanční prostředky Unie v souladu s tímto nařízením podporují a umožňují evropské normalizační organizace přiměřené zastoupení – na technické úrovni – podniků, výzkumných středisek a vysokých škol a dalších právnických osob v normalizační činnosti týkající se nové oblasti s významnými důsledky z hlediska politiky nebo technických inovací, pokud se dotčené právnické osoby podílely na projektu, který s dotčenou oblastí souvisí a který je financován z prostředků Unie v rámci víceletého rámcového programu pro činnosti v oblasti výzkumu, inovací a technického rozvoje, přijatého podle článku 182 Smlouvy o fungování EU.

    Článek 6

    Přístup malých a středních podniků k normám

    1.   Národní normalizační orgány podporují a umožňují přístup malých a středních podniků k normám a k procesům tvorby norem, aby bylo dosaženo většího zapojení do systému normalizace, například prostřednictvím

    a)

    určování projektů normalizace, které mají pro malé a střední podniky obzvlášť velký význam, v rámci ročních pracovních programů;

    b)

    poskytnutí přístupu malým a středním podnikům k normalizačním činnostem, aniž by se tyto podniky musely stát členy národních normalizačních orgánů;

    c)

    poskytnutí bezplatného přístupu nebo zvláštních sazeb za účast v normalizačních činnostech;

    d)

    poskytnutí bezplatného přístupu k návrhům norem;

    e)

    poskytnutí bezplatného přístupu ke shrnutí obsahu norem na svých internetových stránkách;

    f)

    zavedení zvláštních sazeb za poskytování norem nebo zpřístupnění balíčků norem za snížené ceny.

    2.   Národní normalizační orgány si vyměňují osvědčené postupy, jejichž cílem je zvýšit účast malých a středních podniků na normalizačních činnostech a rozšířit a usnadnit používání norem malými a středními podniky.

    3.   Národní normalizační orgány zasílají evropským normalizačním organizacím výroční zprávy o svých činnostech podle odstavců 1 a 2 a o všech ostatních opatřeních ke zlepšení podmínek pro malé a střední podniky, aby tyto podniky používaly normy a účastnily se procesu jejich tvorby. Národní normalizační orgány tyto zprávy zveřejní na svých internetových stránkách.

    Článek 7

    Zapojení veřejných orgánů do evropské normalizace

    Členské státy v případě potřeby podporují zapojení orgánů veřejné správy, včetně orgánů dozoru nad trhem, do národních normalizačních činností zaměřených na tvorbu nebo revizi norem požadovaných Komisí v souladu s článkem 10.

    KAPITOLA III

    EVROPSKÉ NORMY A PRODUKTY EVROPSKÉ NORMALIZACE NA PODPORU LEGISLATIVNÍ ČINNOSTI A POLITIK UNIE

    Článek 8

    Roční pracovní program Unie pro oblast evropské normalizace

    1.   Komise přijme roční pracovní program Unie pro oblast evropské normalizace, který stanoví strategické priority evropské normalizace, přičemž zohlední dlouhodobé strategie Unie pro růst. V tomto pracovním programu jsou uvedeny evropské normy a produkty evropské normalizace, o něž Komise hodlá požádat evropské normalizační organizace v souladu s článkem 10.

    2.   Roční pracovní program Unie pro oblast evropské normalizace stanoví konkrétní cíle a politiky pro evropské normy a produkty evropské normalizace, o něž Komise hodlá požádat evropské normalizační organizace v souladu s článkem 10. V naléhavých případech může Komise podat žádosti bez předchozího oznámení.

    3.   Roční pracovní program Unie pro oblast evropské normalizace obsahuje rovněž cíle související s mezinárodním rozměrem evropské normalizace na podporu právních předpisů a politik Unie.

    4.   Roční pracovní program Unie pro oblast evropské normalizace bude schválen poté, co proběhnou rozsáhlé konzultace s příslušnými zúčastněnými stranami, včetně evropských normalizačních organizací a evropských organizací zúčastněných stran oprávněných čerpat finanční prostředky Unie v souladu s tímto nařízením, a s členskými státy prostřednictvím výboru uvedeného v článku 22 tohoto nařízení.

    5.   Po schválení ročního pracovního programu Unie pro oblast evropské normalizace jej Komise zveřejní na svých internetových stránkách.

    Článek 9

    Spolupráce s výzkumnými zařízeními

    Výzkumná zařízení Komise přispívají k přípravě ročního pracovního programu Unie pro oblast evropské normalizace uvedeného v článku 8 a poskytují evropským normalizačním organizacím vědecké poznatky v oblasti jejich odbornosti s cílem zajistit, aby evropské normy zohledňovaly hospodářskou konkurenceschopnost a společenské potřeby, mimo jiné udržitelnost z hlediska životního prostředí a otázky bezpečnosti a zabezpečení.

    Článek 10

    Žádosti o normalizaci adresované evropským normalizačním organizacím

    1.   Komise může v rámci kompetencí stanovených ve Smlouvách požádat jednu nebo více evropských normalizačních organizací, aby v dané lhůtě vypracovaly návrh evropské normy nebo produktu evropské normalizace. Evropské normy nebo produkty evropské normalizace musí vycházet z potřeb trhu, brát v úvahu veřejný zájem a rovněž politické cíle jasně uvedené v žádosti Komise a musí být založeny na konsenzu. Komise určí požadavky ohledně obsahu, které má požadovaný dokument splňovat, a lhůtu pro jeho schválení.

    2.   Rozhodnutí uvedená v odstavci 1 se přijímají v souladu s postupem stanoveným v čl. 22 odst. 3 po konzultaci s evropskými normalizačními organizacemi a evropskými organizacemi zúčastněných stran oprávněnými čerpat finanční prostředky Unie v souladu s tímto nařízením a s výborem zřízeným příslušným právním předpisem Unie, pokud takový výbor existuje, nebo po konzultacích s odborníky v daném odvětví v jiné formě.

    3.   Příslušná evropská normalizační organizace do jednoho měsíce po jejím obdržení uvede, zda žádost podle odstavce 1 přijímá.

    4.   Do dvou měsíců po vyrozumění o přijetí podle odstavce 3 informuje Komise příslušné evropské normalizační organizace o udělení grantu na vypracování evropské normy nebo produktu evropské normalizace, pokud byla předložena žádost o poskytnutí finančních prostředků.

    5.   Evropské normalizační organizace informují Komisi o činnostech prováděných za účelem vypracování dokumentů uvedených v odstavci 1. Komise spolu s evropskými normalizačními organizacemi posoudí, zda dokumenty vypracované evropskými normalizačními organizacemi splňují její původní žádost.

    6.   Pokud harmonizovaná norma splňuje požadavky, které má tato norma upravovat a které jsou stanoveny v příslušném harmonizačním právním předpisu Unie, zveřejní Komise bezodkladně odkaz na tuto harmonizovanou normu v Úředním věstníku Evropské unie nebo jej jiným způsobem zveřejní v souladu s podmínkami stanovenými v příslušném aktu harmonizačních právních předpisů Unie.

    Článek 11

    Formální námitky proti harmonizovaným normám

    1.   Pokud se členský stát nebo Evropský parlament domnívá, že harmonizovaná norma zcela nesplňuje požadavky, které má tato norma upravovat a které jsou stanoveny v příslušných harmonizačních právních předpisech Unie, informuje o tom Komisi s uvedením podrobného vysvětlení a Komise po konzultaci s výborem zřízeným příslušným harmonizačním právním předpisem Unie, pokud takový výbor existuje, nebo po konzultacích s odborníky v daném odvětví v jiné formě rozhodne

    a)

    zveřejnit, nezveřejnit nebo zveřejnit s omezením odkazy na příslušnou harmonizovanou normu v Úředním věstníku Evropské unie;

    b)

    zachovat, zachovat s omezením nebo zrušit odkazy na příslušnou harmonizovanou normu v Úředním věstníku Evropské unie.

    2.   Komise na svých internetových stránkách zveřejní informace o harmonizovaných normách, na něž se vztahuje rozhodnutí uvedené v odstavci 1.

    3.   Komise informuje o rozhodnutí podle odstavce 1 dotčenou evropskou normalizační organizaci a v případě potřeby požádá o revizi dotčených harmonizovaných norem.

    4.   Rozhodnutí podle odst. 1 písm. a) tohoto článku se přijme v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 22 odst. 2.

    5.   Rozhodnutí podle odst. 1 písm. b) tohoto článku se přijme v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 22 odst. 3.

    Článek 12

    Informování organizací zúčastněných stran

    V zájmu zajištění řádných konzultací a významu pro trh vytvoří Komise pro všechny zúčastněné strany, včetně evropských normalizačních organizací a evropských organizací zúčastněných stran oprávněných čerpat finanční prostředky Unie v souladu s tímto nařízením, informační systém, a to dříve, než

    a)

    přijme roční pracovní program Unie pro oblast evropské normalizace uvedený v čl. 8 odst. 1;

    b)

    přijme žádosti o normalizaci uvedené v článku 10;

    c)

    přijme rozhodnutí o formálních námitkách proti harmonizovaným normám, jak je uvedeno v čl. 11 odst. 1;

    d)

    přijme rozhodnutí o určení specifikací IKT uvedených v článku 13;

    e)

    přijme akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 20.

    KAPITOLA IV

    TECHNICKÉ SPECIFIKACE IKT

    Článek 13

    Určení technických specifikací IKT způsobilých pro odkazování

    1.   Na návrh členského státu nebo z vlastního podnětu může Komise rozhodnout o určení technických specifikací IKT, které nejsou národními, evropskými ani mezinárodními normami, ale splňují požadavky stanovené v příloze II a je možné na ně odkazovat, zejména za účelem zajištění interoperability, při zadávání veřejných zakázek.

    2.   Pokud je technická specifikace IKT určená podle odstavce 1 pozměněna, zrušena nebo již nesplňuje požadavky uvedené v příloze II, může Komise na návrh členského státu nebo z vlastního podnětu rozhodnout o určení pozměněné technické specifikace IKT nebo o zrušení jejího určení.

    3.   Rozhodnutí uvedená v odstavcích 1 a 2 se přijímají po konzultaci s Evropskou mnohostrannou platformou pro normalizaci v oblasti IKT, která zahrnuje evropské normalizační organizace, členské státy a příslušné zúčastněné strany, a po konzultaci s výborem zřízeným příslušným právním předpisem Unie, pokud takový výbor existuje, nebo po konzultacích s odborníky v daném odvětví v jiné formě, pokud takový výbor neexistuje.

    Článek 14

    Používání technických specifikací IKT při zadávání veřejných zakázek

    Technické specifikace IKT uvedené v článku 13 tohoto nařízení tvoří obecné technické specifikace podle směrnic 2004/17/ES, 2004/18/ES a 2009/81/ES a nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002.

    KAPITOLA V

    FINANCOVÁNÍ EVROPSKÉ NORMALIZACE

    Článek 15

    Financování normalizačních organizací Unií

    1.   Financování Unií lze evropským normalizačním organizacím poskytovat na tyto normalizační činnosti:

    a)

    tvorba a revize evropských norem a produktů evropské normalizace, které jsou nezbytné a vhodné pro podporu právních předpisů a politik Unie;

    b)

    ověřování kvality evropských norem a produktů evropské normalizace a jejich souladu s právními předpisy a politikami Unie;

    c)

    provádění přípravných či doplňkových prací v souvislosti s evropskou normalizací, jako jsou studie, činnosti spolupráce, včetně mezinárodní spolupráce, semináře, hodnocení, srovnávací analýzy, výzkumná činnost, laboratorní práce, mezilaboratorní zkoušky, práce týkající se posuzování shody a opatření, která mají zajistit urychlení tvorby a revize evropských norem a produktů evropské normalizace, aniž jsou dotčeny základní zásady, zejména zásady otevřenosti, kvality, transparentnosti a konsenzu mezi všemi zúčastněnými stranami;

    d)

    činnosti ústředních sekretariátů evropských normalizačních organizací, jako rozvoj politik, koordinace normalizačních činností, zpracovávání odborné dokumentace a poskytování informací zainteresovaným stranám;

    e)

    překlad evropských norem nebo produktů evropské normalizace používaných na podporu právních předpisů a politik Unie do jiných úředních jazyků Unie, než jsou pracovní jazyky evropských normalizačních organizací, nebo v řádně odůvodněných případech i do jiných jazyků, než jsou úřední jazyky Unie;

    f)

    vypracování informací nezbytných pro vysvětlení, výklad a zjednodušení evropských norem nebo produktů evropské normalizace, včetně vypracování návodů pro uživatele, shrnutí obsahu norem nebo informací o osvědčených postupech a přípravy osvětových činností, strategií a školicích programů;

    g)

    činnosti směřující k provádění programů technické pomoci a spolupráce s třetími zeměmi a k podpoře a zdokonalování evropského systému normalizace a evropských norem nebo produktů evropské normalizace zainteresovanými stranami v rámci Unie i na mezinárodní úrovni.

    2.   Financování Unií lze poskytovat také

    a)

    národním normalizačním orgánům na normalizační činnosti uvedené v odstavci 1, které provádějí společně s evropskými normalizačními organizacemi;

    b)

    jiným subjektům, jimž byl svěřen úkol přispívat k činnostem uvedeným v odst. 1 písm. a) nebo provádět činnosti uvedené v odst. 1 písm. c) a g) ve spolupráci s evropskými normalizačními organizacemi.

    Článek 16

    Financování ostatních evropských organizací Unií

    Financování Unií lze poskytovat evropským organizacím zúčastněných stran, které splňují kritéria stanovená v příloze III tohoto nařízení, na tyto činnosti:

    a)

    fungování těchto organizací a jejich činnosti týkající se evropské a mezinárodní normalizace, včetně zpracovávání odborné dokumentace a poskytování informací členům a dalším zainteresovaným stranám;

    b)

    poskytování právních a technických poznatků, včetně studií, v souvislosti s posouzením potřebnosti a tvorby evropských norem a produktů evropské normalizace a poskytování školení odborníků;

    c)

    účast na technických pracovních činnostech v souvislosti s tvorbou a revizí evropských norem a produktů evropské normalizace, které jsou nezbytné a vhodné pro podporu právních předpisů a politik Unie;

    d)

    propagace evropských norem a produktů evropské normalizace a poskytování informací o normách mezi zainteresovanými stranami, včetně malých a středních podniků a spotřebitelů, a jejich využívání.

    Článek 17

    Způsoby financování

    1.   Financování Unií se poskytuje v podobě

    a)

    grantů bez výzvy k předkládání návrhů nebo smluv v návaznosti na postupy zadávání veřejných zakázek, a to:

    i)

    evropským normalizačním organizacím a národním normalizačním orgánům na provádění činností uvedených v čl. 15 odst. 1,

    ii)

    subjektům uvedeným v základním aktu ve smyslu článku 49 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 na provádění činností uvedených v čl. 15 odst. 1 písm. c) tohoto nařízení ve spolupráci s evropskými normalizačními organizacemi;

    b)

    grantů po výzvě k předkládání návrhů nebo smluv v návaznosti na postupy zadávání veřejných zakázek, a to jiným subjektům uvedeným v čl. 15 odst. 2 písm. b)

    i)

    na pomoc při tvorbě a revizi evropských norem nebo produktů evropské normalizace uvedených v čl. 15 odst. 1 písm. a),

    ii)

    na provádění přípravné či doplňkové práce uvedené v čl. 15 odst. 1 písm. c),

    iii)

    na provádění činností uvedených v čl. 15 odst. 1 písm. g);

    c)

    grantů po výzvě k předkládání návrhů, a to evropským organizacím zúčastněných stran, které splňují kritéria stanovená v příloze III tohoto nařízení, na provádění činností uvedených v článku 16.

    2.   Činnosti orgánů uvedených v odstavci 1 lze financovat prostřednictvím

    a)

    grantů na činnosti;

    b)

    grantů na provozní náklady pro evropské normalizační organizace a evropské organizace zúčastněných stran, které splňují kritéria stanovená v příloze III tohoto nařízení, v souladu s pravidly stanovenými v nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002. Granty na provozní náklady se v případě opětovného poskytnutí automaticky nesnižují.

    3.   Komise stanoví způsoby financování uvedené v odstavcích 1 a 2, částky grantů a případně i maximální procentní podíly financování podle druhu činnosti.

    4.   S výjimkou řádně odůvodněných případů mají granty na normalizační činnosti uvedené v čl. 15 odst. 1 písm. a) a b) podobu paušálních částek a proplacení normalizačních činností uvedených v čl. 15 odst. 1 písm. a) podléhá splnění těchto podmínek:

    a)

    evropské normy nebo produkty evropské normalizace požadované Komisí v souladu s článkem 10 jsou přijaty nebo revidovány v době nepřesahující lhůtu stanovenou v žádosti v souladu s uvedeným článkem;

    b)

    malé a střední podniky, spotřebitelské organizace a zúčastněné strany v oblasti životního prostředí a zúčastněné strany v sociální oblasti jsou přiměřeně zastoupeny a mohou se podílet na evropských normalizačních činnostech, jak je uvedeno v čl. 5 odst. 1.

    5.   Společné cíle spolupráce a správní a finanční podmínky týkající se grantů udělovaných evropským normalizačním organizacím a evropským organizacím zúčastněných stran, které splňují kritéria stanovená v příloze III tohoto nařízení, se vymezí v rámcových dohodách o partnerství mezi Komisí a uvedenými normalizačními organizacemi a organizacemi zúčastněných stran v souladu s nařízením (ES, Euratom) č. 1605/2002 a nařízením (ES, Euratom) č. 2342/2002. O uzavření těchto dohod Komise informuje Evropský parlament a Radu.

    Článek 18

    Řízení

    Rozpočtové prostředky určené rozpočtovým orgánem na financování normalizačních činností mohou pokrývat rovněž správní výdaje spojené s přípravnými činnostmi, průběžnou kontrolou, inspekcemi, auditem a hodnocením, které jsou přímo nezbytné pro účely provádění článků 15, 16 a 17, a to včetně studií, schůzí, informačních a publikačních činností, a dále výdaje související s informačními sítěmi pro výměnu informací a veškeré další výdaje na správní a technickou podporu, jež může Komise pro normalizační činnosti využívat.

    Článek 19

    Ochrana finančních zájmů Unie

    1.   Komise zajistí, aby finanční zájmy Unie byly při provádění činností financovaných podle tohoto nařízení chráněny uplatňováním preventivních opatření proti podvodům, korupci a jinému protiprávnímu jednání, dále pomocí efektivních kontrol a zpětným získáváním neoprávněně vyplacených částek a v případě, že jsou zjištěny nesrovnalosti, také prostřednictvím efektivních, přiměřených a odrazujících sankcí v souladu s nařízeními (ES, Euratom) č. 2988/95, (Euratom, ES) č. 2185/96 a (ES) č. 1073/1999.

    2.   Pokud jde o činnosti Unie financované podle toho nařízení, pojmem „nesrovnalost“, vymezeným v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95, se rozumí jakékoli porušení právního předpisu Unie nebo smluvního závazku vyplývající z jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu, v důsledku kterého je nebo by mohl být poškozen souhrnný rozpočet Unie nebo rozpočty jí spravované, a to formou neoprávněného výdaje.

    3.   Dohody a smlouvy uzavřené na základě tohoto nařízení musí obsahovat ustanovení o průběžné kontrole a finanční kontrole prováděné Komisí nebo jí pověřeným zástupcem a o auditu prováděném Evropským účetním dvorem, který lze v případě potřeby provést na místě.

    KAPITOLA VI

    AKTY V PŘENESENÉ PRAVOMOCI, VÝBOR A PODÁVÁNÍ ZPRÁV

    Článek 20

    Akty v přenesené pravomoci

    Komise je v souladu s článkem 21 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souvislosti se změnami příloh za účelem

    a)

    aktualizace seznamu evropských normalizačních organizací stanoveného v příloze I, při níž se zohlední změny v jejich názvu a struktuře;

    b)

    přizpůsobení kritérií pro evropské organizace zúčastněných stran, které splňují kritéria stanovená v příloze III tohoto nařízení, dalšímu vývoji, pokud jde o jejich neziskovou povahu a reprezentativnost. Tyto úpravy nesmí vést ke vzniku nových kritérií, zrušení stávajících kritérií nebo zrušení kategorie organizace.

    Článek 21

    Výkon přenesené pravomoci

    1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

    2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 20 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 1. ledna 2013. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

    3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 20 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti žádných již platných aktů v přenesené pravomoci.

    4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

    5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 20 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament a Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament a Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

    Článek 22

    Postup projednávání ve výboru

    1.   Komisi je nápomocen výbor. Tímto výborem bude výbor ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

    2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

    3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

    4.   Pokud má být stanovisko výboru získáno písemným postupem, ukončí se tento postup bez výsledku, jestliže o tom ve lhůtě pro podání stanoviska rozhodne předseda výboru nebo o to požádá prostá většina členů výboru.

    Článek 23

    Spolupráce výboru s normalizačními organizacemi a se zúčastněnými stranami

    Výbor uvedený v čl. 22 odst. 1 spolupracuje s evropskými normalizačními organizacemi a s evropskými organizacemi zúčastněných stran oprávněnými čerpat finanční prostředky Unie v souladu s tímto nařízením.

    Článek 24

    Zprávy

    1.   Evropské normalizační organizace zasílají Komisi výroční zprávu o provádění tohoto nařízení. Zpráva obsahuje podrobné informace o

    a)

    uplatňování článků 4, 5, 10, 15 a 17;

    b)

    zastoupení malých a středních podniků, spotřebitelských organizací a zúčastněných stran v oblasti životního prostředí a zúčastněných stran v sociální oblasti v národních normalizačních orgánech;

    c)

    zastoupení malých a středních podniků na základě výročních zpráv uvedených v čl. 6 odst. 3;

    d)

    používání IKT v systému normalizace;

    e)

    spolupráci mezi národními normalizačními orgány a evropskými normalizačními organizacemi.

    2.   Evropské organizace zúčastněných stran oprávněných čerpat finanční prostředky Unie zašlou Komisi výroční zprávu o své činnosti. Tato zpráva obsahuje zejména podrobné informace o členství v těchto organizacích a činnostech podle článku 16.

    3.   Do 31. prosince 2015 a poté každých pět let předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení. Tato zpráva obsahuje analýzu výročních zpráv uvedených v odstavcích 1 a 2, hodnocení významu normalizačních činností, které jsou financovány Unií, s ohledem na požadavky právních předpisů a politik Unie a hodnocení případných nových opatření, která by zjednodušila financování evropské normalizace a snížila administrativní zátěž evropských normalizačních organizací.

    Článek 25

    Přezkum

    Do 2. ledna 2015 provede Komise posouzení dopadu postupu stanoveného v článku 10 na lhůty pro podávání žádostí o normalizaci. Komise předá své závěry ve formě zprávy Evropskému parlamentu a Radě. V případě potřeby se k této zprávě připojí legislativní návrh na změnu tohoto nařízení.

    KAPITOLA VII

    ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

    Článek 26

    Změny

    1)   Zrušují se tato ustanovení:

    a)

    čl. 6 odst. 1 směrnice 89/686/EHS;

    b)

    článek 5 směrnice 93/15/EHS;

    c)

    čl. 6 odst. 1 směrnice 94/9/ES;

    d)

    čl. 6 odst. 1 směrnice 94/25/ES;

    e)

    čl. 6 odst. 1 směrnice 95/16/ES;

    f)

    článek 6 směrnice 97/23/ES;

    g)

    článek 14 směrnice 2004/22/ES;

    h)

    čl. 8 odst. 4 směrnice 2007/23/ES;

    i)

    článek 7 směrnice 2009/23/ES;

    j)

    článek 6 směrnice 2009/105/ES.

    Odkazy na zrušená ustanovení se považují za odkazy na článek 11 toto nařízení.

    2)   Směrnice 98/34/ES se mění takto:

    a)

    v článku 1 se zrušují odstavce 6 až 10;

    b)

    články 2, 3 a 4 se zrušují;

    c)

    v čl. 6 odst. 1 se zrušují slova „se zástupci normalizačních orgánů uvedených v přílohách I a II“;

    d)

    v čl. 6 odst. 3 se zrušuje první odrážka;

    e)

    v čl. 6 odst. 4 se zrušují písm. a), b) a e);

    f)

    Článek 7 se nahrazuje tímto:

    „Článek 7

    Členské státy v souladu s čl. 8 odst. 1 oznámí Komisi veškeré žádosti podané normalizačním institucím týkající se vypracování technických specifikací nebo normy pro určité výrobky za účelem přijetí technického předpisu pro tyto výrobky, jako jsou návrhy technických předpisů, a uvedou důvody pro jejich přijetí.“;

    g)

    v článku 11 se druhá věta nahrazuje touto větou:

    „Komise zveřejní roční statistické údaje o přijatých oznámeních v Úředním věstníku Evropské unie.“;

    h)

    přílohy I a II se zrušují.

    Odkazy na uvedená zrušená ustanovení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze IV tohoto nařízení.

    Článek 27

    Národní normalizační orgány

    Členské státy informují Komisi o svých normalizačních orgánech.

    Komise zveřejní seznam národních normalizačních orgánů a veškeré jeho aktualizace v Úředním věstníku Evropské unie.

    Článek 28

    Přechodná ustanovení

    Odkazy na směrnici 98/34/ES v aktech Unie, které stanoví předpoklad shody se základními požadavky uplatňováním harmonizovaných norem přijatých v souladu s uvedenou směrnicí, se považují za odkazy na toto nařízení, s výjimkou odkazů na výbor zřízený článkem 5 směrnice 98/34/ES, pokud jde o technické předpisy.

    Pokud akt Unie stanoví postup pro námitky proti harmonizovaným normám, nevztahuje se na dotčený akt článek 11 tohoto nařízení.

    Článek 29

    Zrušení

    Rozhodnutí 1673/2006/ES a rozhodnutí 87/95/EHS se zrušují.

    Odkazy na zrušená rozhodnutí se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze IV tohoto nařízení.

    Článek 30

    Vstup v platnost

    Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

    Použije se ode dne 1. ledna 2013.

    Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

    Ve Štrasburku dne 25. října 2012.

    Za Evropský parlament

    předseda

    M. SCHULZ

    Za Radu

    předseda

    A. D. MAVROYIANNIS


    (1)  Úř. věst. C 376, 22.12.2011, s. 69.

    (2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 11. září 2012 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 4. října 2012.

    (3)  Úř. věst. L 204, 21.7.1998, s. 37.

    (4)  Úř. věst. L 315, 15.11.2006, s. 9.

    (5)  Úř. věst. L 36, 7.2.1987, s. 31.

    (6)  Úř. věst. C 70 E, 8.3.2012, s. 56.

    (7)  Úř. věst. 376, 27.12.2006, s. 36.

    (8)  Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 22.

    (9)  Schváleno rozhodnutím Rady 94/800/ES ze dne 22. prosince 1994 o uzavření dohod jménem Evropského společenství s ohledem na oblasti, které jsou v jeho pravomoci, v rámci Uruguayského kola mnohostranných jednání (1986-1994)

    (Úř. věst. L 336, 23.12.1994, s. 1).

    (10)  Schválená rozhodnutím Rady 2010/48/ES ze dne 26. listopadu 2009 o uzavření Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením Evropským společenstvím (Úř. věst. L 23, 27.1.2010, s. 35).

    (11)  Úř. věst. L 399, 30.12.1989, s. 18.

    (12)  Úř. věst. L 121, 15.5.1993, s. 20.

    (13)  Úř. věst. L 100, 19.4.1994, s. 1.

    (14)  Úř. věst. L 164, 30.6.1994, s. 15.

    (15)  Úř. věst. L 213, 7.9.1995, s. 1.

    (16)  Úř. věst. L 181, 9.7.1997, s. 1.

    (17)  Úř. věst. L 135, 30.4.2004, s. 1.

    (18)  Úř. věst. L 154, 14.6.2007, s. 1.

    (19)  Úř. věst. L 122, 16.5.2009, s. 6.

    (20)  Úř. věst. L 264, 8.10.2009, s. 12.

    (21)  Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 82.

    (22)  Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 1.

    (23)  Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 114.

    (24)  Úř. věst. L 216, 20.8.2009, s. 76.

    (25)  Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1.

    (26)  Úř. věst. L 260, 3.10.2009, s. 20.

    (27)  Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 33.

    (28)  Úř. věst. C 349, 30.11.2011, s. 4.

    (29)  Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

    (30)  Úř. věst. L 310, 9.11.2006, s. 15.

    (31)  Úř. věst. L 404, 30.12.2006, s. 39.

    (32)  Úř. věst. L 149, 9.6.2007, s. 1.

    (33)  Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.

    (34)  Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

    (35)  Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.

    (36)  Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

    (37)  Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 5.


    PŘÍLOHA I

    EVROPSKÉ NORMALIZAČNÍ ORGANIZACE

    1.   CEN– Evropský výbor pro normalizaci

    2.   Cenelec– Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice

    3.   ETSI– Evropský ústav pro telekomunikační normy


    PŘÍLOHA II

    POŽADAVKY NA URČOVÁNÍ TECHNICKÝCH SPECIFIKACÍ IKT

    1.

    Technické specifikace jsou na trhu přijímány a jejich používání nepředstavuje překážku interoperability při používání stávajících evropských nebo mezinárodních norem. Důkazem přijetí na trhu jsou fungující příklady vyhovujících používání ze strany různých prodejců.

    2.

    Technické specifikace jsou koherentní, pokud nejsou v rozporu s evropskými normami, tedy týkají se oblastí, ve kterých se v přiměřené době neplánuje přijetí nových evropských norem, ve kterých stávající normy dosud nezískaly významný podíl na trhu nebo ve kterých jsou tyto normy již zastaralé a ve kterých se v přiměřené době neplánuje převzetí technických specifikací do produktů evropské normalizace.

    3.

    Technické specifikace vypracovala nezisková organizace, která je odbornou společností, profesním nebo obchodním sdružením nebo jinou členskou organizací, jež ve své oblasti odbornosti vypracovává technické specifikace IKT a jež není evropskou normalizační organizací ani národním nebo mezinárodním normalizačním orgánem, a to prostřednictvím postupů, které splňují tato kritéria:

    a)

    otevřenost:

    technické specifikace byly vypracovány na základě otevřeného rozhodování přístupného všem zainteresovaným stranám na trhu nebo trzích, jichž se uvedené technické specifikace týkají;

    b)

    konsenzus:

    rozhodovací proces byl založen na spolupráci a konsenzu a nezvýhodnil žádnou konkrétní zúčastněnou stranu. Konsenzus znamená všeobecnou shodu, která se vyznačuje nepřítomností trvalého odporu k podstatným otázkám ze strany významné části dotčených zájmů a postupem, který zahrnuje snahu brát v úvahu názory všech zúčastněných stran a urovnat všechny spory. Konsenzus neznamená jednomyslnost;

    c)

    transparentnost:

    i)

    veškeré informace týkající se technických debat a rozhodování byly archivovány a označeny,

    ii)

    informace o nových normalizačních činnostech byly veřejně šířeny vhodnými a přístupnými prostředky,

    iii)

    byla vynaložena snaha zajistit účast všech příslušných kategorií zainteresovaných stran, aby se dosáhlo vyváženosti,

    iv)

    připomínky zainteresovaných stran se braly v úvahu a byly zodpovězeny.

    4.

    Technické specifikace by měly splňovat tyto požadavky:

    a)

    zachovávání: dlouhodobě je zajištěna průběžná podpora a zachovávání zveřejněných specifikací;

    b)

    dostupnost: specifikace jsou veřejně dostupné k provádění a použití za přiměřených podmínek (mimo jiné za přiměřený poplatek či zdarma);

    c)

    práva duševního vlastnictví nezbytná k provádění specifikací jsou žadatelům udělována na (spravedlivém) přiměřeném a nediskriminačním základě (zásady (F)RAND), což zahrnuje, dle uvážení držitele práv duševního vlastnictví, i bezplatné povolení k využívání duševního vlastnictví;

    d)

    relevantnost:

    i)

    specifikace jsou účinné a relevantní,

    ii)

    specifikace musí odpovídat potřebám trhu a regulačním požadavkům;

    e)

    neutralita a stabilita:

    i)

    specifikace jsou pokud možno zaměřeny na výkon spíše než na konstrukční nebo popisné charakteristiky,

    ii)

    specifikace nenarušují trh a neomezují možnosti prováděcích subjektů rozvíjet na jejich základě konkurenceschopnost a inovace,

    iii)

    specifikace jsou založeny na nejnovějším vědeckotechnickém vývoji;

    f)

    kvalita:

    i)

    kvalita a míra podrobnosti jsou dostatečné, aby umožnily rozvoj různých konkurenčních verzí interoperabilních produktů a služeb,

    ii)

    normalizovaná rozhraní neskrývá ani neřídí nikdo jiný než organizace, jež přijaly technické specifikace.


    PŘÍLOHA III

    EVROPSKÉ ORGANIZACE ZÚČASTNĚNÝCH STRAN, KTERÉ MOHOU BÝT FINANCOVÁNY UNIÍ

    1.

    Evropská organizace zastupující malé a střední podniky v činnostech evropské normalizace:

    a)

    která je nevládní a nezisková;

    b)

    jejíž statutární cíle a činnosti spočívají v zastupování zájmů malých a středních podniků v procesu normalizace na evropské úrovni, zvyšování jejich informovanosti o normalizaci a jejich motivování k účasti v procesu normalizace;

    c)

    která je pověřena neziskovými organizacemi, které zastupují malé a střední podniky nejméně ve dvou třetinách členských států, aby zastupovala zájmy malých a středních podniků v procesu normalizace na evropské úrovni.

    2.

    Evropská organizace zastupující spotřebitele v činnostech evropské normalizace:

    a)

    která je nevládní, nezisková a nezávislá na průmyslových, obchodních a podnikatelských nebo jiných neslučitelných zájmech;

    b)

    jejíž statutární cíle a činnosti spočívají v zastupování zájmů spotřebitelů v procesu normalizace na evropské úrovni;

    c)

    která je pověřena neziskovými vnitrostátními spotřebitelskými organizacemi nejméně ve dvou třetinách členských států, aby zastupovala zájmy spotřebitelů v procesu normalizace na evropské úrovni.

    3.

    Evropská organizace zastupující zájmy životního prostředí v činnostech evropské normalizace:

    a)

    která je nevládní, nezisková a nezávislá na průmyslových, obchodních a podnikatelských nebo jiných neslučitelných zájmech;

    b)

    jejíž statutární cíle a činnosti spočívají v zastupování zájmů životního prostředí v procesu normalizace na evropské úrovni;

    c)

    která je pověřena neziskovými vnitrostátními organizacemi pro životní prostředí nejméně ve dvou třetinách členských států, aby zastupovala zájmy životního prostředí v procesu normalizace na evropské úrovni.

    4.

    Evropská organizace zastupující sociální zájmy v činnostech evropské normalizace:

    a)

    která je nevládní, nezisková a nezávislá na průmyslových, obchodních a podnikatelských nebo jiných neslučitelných zájmech;

    b)

    jejíž statutární cíle a činnosti spočívají v zastupování sociálních zájmů v procesu normalizace na evropské úrovni;

    c)

    která je pověřena neziskovými vnitrostátními sociálními organizacemi nejméně ve dvou třetinách členských států, aby zastupovala sociální zájmy v procesu normalizace na evropské úrovni.


    PŘÍLOHA IV

    SROVNÁVACÍ TABULKA

    Směrnice 98/34/ES

    Toto nařízení

    Čl. 1, první pododstavec, bod 6

    Čl. 2 odst. 1

    Čl. 1, první pododstavec, bod 7

    Čl. 1, první pododstavec, bod 8

    Čl. 2 odst. 3

    Čl. 1, první pododstavec, bod 9

    Čl. 2 odst. 8

    Čl. 1, první pododstavec, bod 10

    Čl. 2 odst. 10

    Čl. 2 odst. 1

    Čl. 3 odst. 1

    Čl. 2 odst. 2

    Čl. 3 odst. 2

    Čl. 2 odst. 3

    Čl. 3 odst. 3 a 4

    Čl. 2 odst. 4

    Článek 27

    Čl. 2 odst. 5

    Čl. 20 písm. a)

    Článek 3

    Čl. 4 odst. 1

    Čl. 4 odst. 1

    Čl. 3 odst. 3 a 5 a čl. 4 odst. 4

    Čl. 4 odst. 2

    Čl. 6 odst. 3, první odrážka

    Čl. 6 odst. 4 písm. a)

    Čl. 20 písm. a)

    Čl. 6 odst. 4 písm. b)

    Čl. 6 odst. 4 písm. e)

    Čl. 10 odst. 2

    Příloha I

    Příloha I

    Příloha II

    Článek 27

    Rozhodnutí č. 1673/2006/ES

    Toto nařízení

    Článek 1

    Článek 1

    Články 2 a 3

    Článek 15

    Článek 4

    Článek 5

    Článek 17

    Čl. 6 odst. 1

    Článek 18

    Čl. 6 odst. 2

    Čl. 24 odst. 3

    Článek 7

    Článek 19

    Rozhodnutí 87/95/EHS

    Toto nařízení

    Článek 1

    Článek 2

    Článek 2

    Článek 3

    Článek 3

    Článek 13

    Článek 4

    Článek 8

    Článek 5

    Článek 14

    Článek 6

    Článek 7

    Článek 8

    Článek 24 odst. 3

    Článek 9


    Top