31992L0043

Směrnice Rady 92/43/EHS

ze dne 21. května 1992

o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin

RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ

S ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména článek 130s této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [2],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [3],

vzhledem k tomu, že zachovávání, ochrana a zlepšování kvality životního prostředí, včetně ochrany přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin je základním cílem v obecném zájmu Společenství, jak uvádí článek 130r Smlouvy;

vzhledem k tomu, že politika a akční program Evropského společenství pro životní prostředí (1987-1992) [4] stanoví opatření na ochranu přírody a přírodních zdrojů;

vzhledem k tomu, že hlavním cílem této směrnice je podpořit ochranu biologické rozmanitosti s ohledem na hospodářské, sociální, kulturní a regionální požadavky, představuje tato směrnice příspěvek k obecnému cíli udržitelného rozvoje; že zachování biologické rozmanitosti může v určitých případech vyžadovat udržování nebo přímo podporu určitých lidských činností;

vzhledem k tomu, že na evropském území členských států se stav přírodních stanovišť neustále zhoršuje a stále více druhů je ve volné přírodě vážně ohroženo; že ohrožená stanoviště a druhy představují část přírodního dědictví Společenství a jejich ohrožení má často charakter překračující hranice státu, a je proto nezbytné přijmout opatření na jejich ochranu na úrovni Společenství;

vzhledem k tomu, že s ohledem na ohrožení určitých typů přírodních stanovišť a určitých druhů je nezbytné je klasifikovat tak, aby měly prioritu při včasném provádění opatření na jejich ochranu;

vzhledem k tomu, že je nutno podle stanoveného časového rozvrhu vyhlásit zvláštní oblasti ochrany s cílem vytvořit spojitou evropskou ekologickou síť, aby byla zajištěna ochrana nebo zachování přírodních stanovišť a druhů v zájmu Společenství v odpovídajícím stavu z hlediska jejich ochrany;

vzhledem k tomu, že všechny tyto vyhlášené oblasti včetně těch, které jsou nebo budou klasifikovány jako zvláště chráněná území podle směrnice Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků [5], budou zařazeny do spojité evropské ekologické sítě;

vzhledem k tomu, že je vhodné v každé vyhlášené oblasti ochrany provést nezbytná opatření beroucí ohled na cíle ochrany;

vzhledem k tomu, že lokality vhodné pro vyhlášení jako zvláštní oblasti ochrany jsou navrhovány členskými státy, avšak je kromě toho třeba stanovit postup umožňující, aby ve výjimečných případech byla jako zvláštní oblast ochrany vyhlášena i lokalita, která nebyla navržena členským státem, avšak kterou Společenství považuje za zásadní buď pro zachování, nebo přežití prioritních typů přírodních stanovišť nebo prioritních druhů;

vzhledem k tomu, že musí být přiměřeně hodnoceny veškeré plány a programy, které by mohly významně ovlivnit cíle ochrany v lokalitě, která již byla k ochraně navržena nebo bude navržena v budoucnosti;

vzhledem k tomu, že se uznává, že přijetí opatření na prosazování ochrany prioritních přírodních stanovišť a prioritních druhů v zájmu Společenství je společnou odpovědností všech členských států; že to však může přinést nadměrné finanční zatížení pro některé členské státy způsobené jednak nerovnoměrným rozdělením takových stanovišť a druhů ve Společenství, jednak skutečností, že zásada "znečišťovatel platí" může mít ve zvláštním případě ochrany přírody jen omezené použití;

vzhledem k tomu, že je byl vysloven souhlas s tím, aby Společenství v takovém výjimečném případě mělo poskytnout příspěvek na spolufinancování ze svých prostředků v rámci objemu finančních zdrojů, který je k dispozici na základě rozhodnutí Společenství;

vzhledem k tomu, že územní plánování a strategie územního rozvoje by měly podporovat péči o krajinné prvky, které mají rozhodující význam pro volně žijící živočichy a planě rostoucí rostliny;

vzhledem k tomu, že by měl být ustaven systém dohledu nad stavem přírodních stanovišť a druhů v působnosti této směrnice z hlediska jejich ochrany;

vzhledem k tomu, že pro některé druhy rostlin a živočichů je třeba vytvořit obecný systém ochrany na doplnění směrnice 79/409/EHS; že by měla být provedena opatření pro péči o některé druhy, pokud je to nutné vzhledem ke stavu jejich ochrany, a to včetně zákazu určitých metod odchytu nebo usmrcování, přičemž za určitých podmínek mohou být přípustné odchylky;

vzhledem k tomu, že Komise bude pravidelně připravovat souhrnnou zprávu založenou mimo jiné na informacích členských států o uplatňování vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice, aby bylo zajištěno sledování jejího provádění;

vzhledem k tomu, že zlepšování vědeckých a technických poznatků je pro provádění této směrnice nezbytné; že v důsledku toho je vhodné podpořit potřebné výzkumné a vědecké práce;

vzhledem k tomu, že přílohy této směrnice by měly být přizpůsobovány dosaženému technickému a vědeckému pokroku; že by měl být stanoven postup, jímž může Rada přílohy pozměňovat;

vzhledem k tomu, že by měl být zřízen regulativní výbor napomáhající Komisi při provádění této směrnice, a zejména při rozhodování o spolufinancování z prostředků Společenství;

vzhledem k tomu, že by měly být přijaty předpisy týkající se doplňujících opatření, kterými by se řídilo opětovné vysazování některých původních druhů živočichů a rostlin do původních areálů rozšíření a případné vysazování nepůvodních druhů;

vzhledem k tomu, že pro účinné provádění této směrnice je nezbytné vzdělávání a všeobecné informace o cílech této směrnice,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Definice

Článek 1

Pro účely této směrnice se:

a) "ochranou" rozumí všechna opatření, která jsou potřebná pro zachování nebo obnovu přírodních stanovišť a populací volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin v příznivém stavu z hlediska jejich ochrany, jak stanoví definice v písmenech e) a i);

b) "přírodním stanovištěm" rozumí přírodní nebo přírodě blízká suchozemská nebo vodní oblast vymezená zeměpisnými, abiotickými a biotickými znaky;

c) "typem přírodních stanovišť v zájmu Společenství" rozumí typy přírodních stanovišť na území uvedeném v článku 2, které:

i) jsou ve svém přirozeném areálu rozšíření ohroženy vymizením,

nebo

ii) mají malý přirozený areál rozšíření v důsledku svého ústupu nebo již beztak omezeného výskytu,

nebo

iii) představují výjimečné příklady jedné nebo více z následujících pěti biogeografických oblastí: alpinské, atlantské, kontinentální, makaronéské a středomořské.

Takové typy stanovišť jsou nebo mohou být uvedeny v příloze I;

d) "prioritními typy přírodních stanovišť" rozumí typy přírodních stanovišť ohrožené vymizením, které se vyskytují na území uvedeném v článku 2 a za jejichž ochranu má Společenství zvláštní odpovědnost vzhledem k podílu jejich přirozeného areálu rozšíření na území uvedeném v článku 2; tyto prioritní typy přírodních stanovišť jsou v příloze I označeny hvězdičkou (*);

e) "stavem přírodního stanoviště z hlediska ochrany" rozumí souhrn vlivů, které působínapřírodní stanoviště a na jeho typické druhy, jež mohou ovlivnit jeho dlouhodobé přirozené rozšíření, strukturu a funkce, jakož i dlouhodobé přežívání jeho typických druhů na území uvedeném v článku 2.

Stav přírodního stanoviště z hlediska ochrany se považuje za "příznivý", pokud:

- jeho přirozený areál rozšíření a plochy, které v rámci tohoto areálu pokrývá, jsou stabilní nebo se zvětšují a

- specifická struktura a funkce, které jsou nezbytné pro jeho dlouhodobé zachování, existují a budou pravděpodobně v dohledné době i nadále existovat a

- stav jeho typických druhů z hlediska ochrany je podle definice uvedené v písmenu i) příznivý;

f) "stanovištěm druhu" rozumí prostředí definované specifickými abiotickými a biotickými faktory, ve kterém druh žije v kterékoli fázi svého biologického cyklu;

g) "druhy v zájmu Společenství" rozumí druhy, které na území definovaném v článku 2 jsou:

i) ohrožené, s výjimkou druhů, jejichž přírodní areál rozšíření je na tomto území okrajový a které nejsou ohrožené nebo zranitelné v západním palearktickém regionu, nebo

ii) zranitelné, tj. předpokládá se, že pravděpodobně budou v blízké budoucnosti přesunuty do kategorie ohrožených druhů, pokud na ně budou nadále působit ohrožující faktory,

iii) vzácné, tj. s málo početnými populacemi, které nejsou v současné době ohrožené nebo zranitelné, ale jsou v nebezpečí. Tyto druhy se vyskytují v prostorově omezených oblastech nebo jsou řídce rozptýleny v rozsáhlejších areálech, nebo

iv) endemické a vyžadují zvláštní pozornost z důvodů specifického charakteru jejich stanoviště a/nebo možného dopadu jejich využívání na jejich stanoviště a/nebo možného dopadu jejich využívání na jejich stav z hlediska ochrany.

Takové druhy jsou nebo mohou být uvedeny v příloze II a/nebo příloze IV nebo V;

h) "prioritními druhy" rozumí druhy uvedené v písm. g) bod i), za jejichž zachování má Společenství zvláštní odpovědnost vzhledem k podílu jejich přirozeného areálu rozšíření na území uvedeném v článku 2; tyto prioritní druhy jsou v příloze II označeny hvězdičkou (*);

i) "stavem druhu z hlediska ochrany" rozumí souhrn vlivů působících na příslušný druh, které mohou ovlivnit jeho dlouhodobé rozšíření a početnost jeho populací na území uvedeném v článku 2;

stav druhu z hlediska ochrany bude považován za "příznivý", jestliže:

- údaje o populační dynamice příslušného druhu naznačují, že se dlouhodobě udržuje jako životaschopný prvek svého přírodního stanoviště, a

- přirozený areál rozšíření druhu není a pravděpodobně nebude v dohledné budoucnosti omezen,

- existují a pravděpodobně budou v dohledné době i nadále existovat dostatečně velká stanoviště k dlouhodobému zachování jeho populací;

j) "lokalitou" rozumí zeměpisně určené území, jehož plocha je jasně vymezena;

k) "lokalitou významnou pro Společenství" rozumí lokalita, která v biogeografické oblasti nebo oblastech, k nimž náleží, významně přispívá k udržení nebo obnově stavu přírodního stanoviště uvedeného v příloze I nebo druhu uvedeného v příloze II z hlediska jejich ochrany a může též významně přispívat k soudržnosti sítě NATURA 2000 uvedené v článku 3 a/nebo významně přispívá k udržení biologické rozmanitosti příslušné biogeografické oblasti nebo oblastí.

U druhů živočichů vyskytujících se v rozsáhlých areálech budou lokality významné pro Společenství odpovídat místům v přirozeném areálu rozšíření těchto druhů, jež se vyznačují fyzikálními a biologickými faktory nezbytnými pro jejich život a rozmnožování;

l) "zvláštní oblastí ochrany" rozumí lokalita významná pro Společenství a vyhlášená členskými státy prostřednictvím právního, správního a/nebo smluvního aktu, u které jsou pro přírodní stanoviště a/nebo populace druhů, pro něž je lokalita určena, uplatněna ochranná opatření nezbytná k jejich zachování nebo obnově ve stavu z hlediska jejich ochrany příznivém;

m) "jedincem" rozumí živý či mrtvý živočich nebo rostlina z druhů uvedených v příloze IV a V, dále jakákoli část nebo produkt z nich vyrobený, stejně jako jakékoli jiné zboží, u něhož z průvodního dokumentu, obalu nebo značky či označení nebo z jakýchkoli jiných okolností vyplývá, že se jedná o části živočichů nebo rostlin těchto druhů nebo produkt z nich vyrobený;

n) "výborem" rozumí výbor zřízený podle článku 20.

Článek 2

1. Cílem této směrnice je přispět k zajištění biologické rozmanitosti prostřednictvímochranypřírodních stanovišť a volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin na evropském území členských států, na které se vztahuje Smlouva.

2. Cílem opatření přijímaných na základě této směrnice je zachování nebo obnova příznivého stavu z hlediska ochrany u přírodních stanovišť, druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin v zájmu Společenství.

3. Opatření přijímaná na základě této směrnice musí brát v úvahu hospodářské, sociální a kulturní požadavky a regionální a místní charakteristiky.

Ochrana přírodních stanovišť a stanovišť druhů

Článek 3

1. Pod názvem NATURA 2000 bude vytvořena spojitá evropská ekologická síť zvláštních oblastí ochrany. Tato síť složená z lokalit s přírodními stanovišti uvedenými v příloze I a stanovišti druhů uvedenými v příloze II umožní zachovat příslušné typy přírodních stanovišť a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska jejich ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit.

Síť NATURA 2000 zahrne i zvláště chráněná území označená členskými státy podle směrnice 79/409/EHS.

2. Každý členský stát přispěje k vytvoření sítě NATURA 2000 v poměru, který odpovídá zastoupení typů přírodních stanovišť a stanovišť druhů uvedených v odstavci 1 na jeho území. Za tímto účelem vymezí každý členský stát v souladu s článkem 4 lokality jako zvláštní oblasti ochrany se zřetelem k cílům stanoveným v odstavci 1.

3. Členské státy budou v případech, kde to budou pokládat za nutné, usilovat o zlepšení ekologické soudržnosti NATURY 2000 udržováním, a kde je to vhodné, rozvojem krajinných prvků, které mají rozhodující význam pro volně žijící živočichy a planě rostoucí rostliny, jak je uvedeno v článku 10.

Článek 4

1. Na základě kritérií stanovených v příloze III (etapa 1) a na základě příslušných vědeckých informací navrhne každý členský stát seznam lokalit, v němž bude uvedeno, jaké typy přírodních stanovišť z přílohy I a jaké druhy z přílohy II, původní pro toto území, se na jednotlivých lokalitách vyskytují. U druhů živočichů, které obývají rozsáhlé oblasti, musí tyto lokality odpovídat místům v přirozeném areálu rozšíření těchto druhů s takovými fyzikálními nebo biologickými faktory, jež jsou nezbytné pro jejich život a rozmnožování. Pro vodní druhy obývající rozsáhlé oblasti se taková místa navrhnou jen tam, kde existují jasně vymezitelná území s přírodními a biologickými faktory nezbytnými pro život a rozmnožování těchto druhů. Kde je to vhodné, mohou členské státy navrhnout úpravu seznamu na základě výsledků sledování uvedeného v článku 11.

Seznam spolu s informacemi o každé lokalitě musí být do tří let po zveřejnění této směrnice předložen Komisi. Informace budou zahrnovat mapu lokality, její název, zeměpisnou polohu, rozlohu a údaje vyplývající z uplatnění kritérií vyjmenovaných v příloze III (etapa 1) v úpravě stanovené Komisí a v souladu s postupem podle článku 21.

2. Na základě kritérií stanovených v příloze III (etapa 2) a v rámci jak každé z pěti biogeografických oblastí uvedených v čl. 1 písm. c) bod iii), tak celého území uvedeného v čl. 2 odst. 1, vypracuje Komise po dohodě s každým členským státem návrh seznamu lokalit významných pro Společenství, které vybere ze seznamů členských států, na nichž se vyskytuje jeden nebo více prioritních typů přírodních stanovišť nebo prioritních druhů.

Členské státy, kde lokality s výskytem jednoho nebo více typů prioritních přírodních stanovišť a prioritních druhů představují více než 5 % rozlohy jejich území, mohou po dohodě s Komisí požádat, aby kritéria uvedená v příloze III (etapa 2) byla pro jejich území při výběru všech lokalit významných pro Společenství uplatněna poněkud pružněji.

Seznam lokalit vybraných jako lokality významné pro Společenství, na nichž se vyskytuje jeden nebo více typů prioritních přírodních stanovišť nebo prioritních druhů, přijme Komise postupem podle článku 21.

3. Seznam uvedený v odstavci 2 bude vypracován do 6 let od oznámení této směrnice.

4. Jakmile je lokalita významná pro Společenství přijata postupem podle odstavce 2, vyhlásí příslušný členský stát co nejdříve a nejpozději do šesti let tuto lokalitu jako zvláštní oblast ochrany a podle významu lokality stanoví priority pro uchování nebo obnovu příznivého stavu z hlediska ochrany u typu přírodního stanoviště uvedeného v příloze I nebo druhu uvedeného v příloze II a pro ekologickou soudržnost sítě NATURA 2000 a také podle toho, jak jsou tyto lokality ohroženy postupným znehodnocováním nebo zničením.

5. Jakmile je některá lokalita zařazena do seznamu uvedeného v třetím pododstavci odstavce 2, vztahuje se na ni ustanovení čl. 6 odst. 2, 3 a 4.

Článek 5

1. Ve výjimečných případech, kde Společenství shledá, že státní seznam uvedený v čl. 4 odst. 1 neuvádí lokalitu, která je místem výskytu prioritního typu přírodního stanoviště nebo prioritního druhu a která je podle příslušných a spolehlivých vědeckých informací považována za nezbytnou pro zachování tohoto typu prioritního přírodního stanoviště nebo pro přežití tohoto prioritního druhu, budou mezi členským státem a Komisí zahájeny dvoustranné konzultace za účelem porovnání vědeckých údajů použitých oběma stranami.

2. Jestliže ani po uplynutí konzultačního období trvajícího nejdéle šest měsíců nedojde k vyřešení sporu, předloží Komise Radě návrh na výběr této lokality jako lokality významné pro Společenství.

3. Rada se usnese jednomyslně do tří měsíců ode dne, kdy jí byl návrh předán.

4. V průběhu konzultačního období a až do rozhodnutí Rady se na příslušnou lokalitu vztahuje ustanovení čl. 6 odst. 2.

Článek 6

1. Pro zvláštní oblasti ochrany stanoví členské státy nezbytná ochranná opatření zahrnující v případě potřeby odpovídající plány péče vypracované speciálně pro dané lokality nebo integrované do jiných plánů rozvoje a vhodná opatření právního, správního nebo smluvního charakteru, která odpovídají ekologickým požadavkům typů přírodních stanovišť uvedených v příloze I a druhů uvedených v příloze II, jež se na těchto lokalitách vyskytují.

2. Členské státy přijmou vhodná opatření, aby v oblastech zvláštní ochrany vyloučily poškozování přírodních stanovišť a stanovišť druhů ani k vyrušování druhů, pro něž jsou tato území určena, pokud by takové vyrušování mohlo být významné ve vztahu k cílům této směrnice.

3. Jakýkoli plán nebo projekt, který s určitou lokalitou přímo nesouvisí nebo není pro péči o ni nezbytný, avšak bude mít pravděpodobně na tuto lokalitu významný vliv, a to buď samostatně, nebo v kombinaci s jinými plány nebo projekty, podléhá odpovídajícímu posouzení jeho důsledků pro lokalitu z hlediska cílů její ochrany. S přihlédnutím k výsledkům uvedeného hodnocení důsledků pro lokalitu a s výhradou odstavce 4 schválí příslušné orgány příslušného státu tento plán nebo projekt teprve poté, co se ujistí, že nebude mít nepříznivý účinek na celistvost příslušné lokality, a co si v případě potřeby opatří stanovisko široké veřejnosti.

4. Pokud navzdory negativnímu výsledku posouzení důsledků pro lokalitu musí být určitý plán nebo projekt z naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu, včetně důvodů sociálního a ekonomického charakteru, přesto uskutečněn a není-li k dispozici žádné alternativní řešení, zajistí členský stát veškerá kompenzační opatření nezbytná pro zajištění ochrany celkové soudržnosti sítě NATURA 2000. O přijatých kompenzačních opatřeních uvědomí Komisi.

Jestliže se na dotyčné lokalitě vyskytují prioritní typy přírodních stanovišť a/nebo prioritní druhy, pak mohou být uplatněny pouze důvody související s ochranou lidského zdraví a veřejné bezpečnosti s nesporně příznivými důsledky mimořádného významu pro životní prostředí nebo jiné naléhavé důvody převažujícího veřejného zájmu podle stanoviska Komise.

Článek 7

Povinnosti vyplývající z ustanovení čl. 6 odst. 2, 3 a 4 této směrnice nahrazují povinnosti vyplývající z první věty čl. 4 odst. 4 směrnice 79/409/EHS, pokud jde o území označená podle čl. 4 odst. 1 nebo obdobně uznaná podle čl. 4 odst. 2 uvedené směrnice, a to ode dne provádění této směrnice nebo ode dne označení nebo uznání členským státem podle směrnice 79/409/EHS, podle toho, které datum je pozdější.

Článek 8

1. Současně s návrhy lokalit, které přicházejí v úvahu pro vyhlášení jako zvláštní oblasti ochrany a které jsou místem výskytu prioritních typů přírodních stanovišť a/nebo prioritních druhů, zašlou členské státy Komisi své případné odhady týkající se spolufinancování z prostředků Společenství, jež považují za potřebné pro splnění svých povinnosti podle čl. 6 odst. 1.

2. V dohodě s každým příslušným členským státem stanoví Komise pro lokality významné pro Společenství, pro než se žádá o spolufinancování, taková opatření, která jsou nezbytná pro zachování nebo znovuobnovení příznivého stavu prioritních typů přírodních stanovišť a prioritních druhů z hlediska jejich ochrany v příslušných lokalitách, jakož i celkové náklady plynoucí z těchto opatření.

3. Komise po dohodě s příslušnými členskými státy posoudí financování, včetně spolufinancování, požadované na realizaci postupů zmíněných v odstavci 2, přičemž mimo jiné vezme v úvahu koncentraci typů prioritních přírodních stanovišť a/nebo prioritních druhů na území dotyčného členského státu a relativní náklady, jež si požadovaná opatření vyžádají.

4. Na základě hodnocení uvedeného v odstavcích 2 a 3 a s ohledem na dostupné finanční zdroje v rámci příslušných nástrojů Společenství pro financování přijme Komise v souladu s postupem podle článku 21 akční program zahrnující opatření na různém stupni priorit včetně spolufinancování, která je nutno přijmout, pokud lokalita byla vyhlášena jako zvláštní oblast ochrany podle čl. 4 odst. 4.

5. Opatření, která nebyla pro nedostatek finančních zdrojů zahrnuta do výše uvedeného akčního programu, jakož i opatření, která byla do výše uvedeného akčního programu zařazena, avšak neobdržela potřebné finanční prostředky ze spolufinancování nebo byla spolufinancována pouze částečně, budou znovu posouzena postupem podle článku 21 v souvislosti s přehodnocením akčního programu, které se provádí každé dva roky, a jejich realizace může být členskými státy do té doby odložena. Uvedené přehodnocení musí brát v úvahu případnou novou situaci příslušné lokality.

6. Na územích, kde dojde k odkladu opatření závislých na spolufinancování, upustí členské státy od jakýchkoli nových opatření, jejichž důsledkem by mohlo být poškození těchto území.

Článek 9

Komise v souladu s postupem stanoveným v článku 21 pravidelně přezkoumává, jak síť NATURA 2000 přispívá k dosažení cílů stanovených v článcích 2 a 3. V této souvislosti může být zvažováno zrušení klasifikace určité lokality jako zvláštní oblasti ochrany v případě, kde je to zabezpečeno přírodním vývojem zjištěným jako výsledek sledování podle článku 11.

Článek 10

Členské státy, kde to považují za nezbytné, usilují o to, aby při územním plánování a ve svých strategiích územního rozvoje, a zejména s ohledem na zlepšení ekologické soudržnosti sítě NATURA 2000 podpořily péči o krajinné prvky, které mají rozhodující význam pro volně žijící živočichy a planě rostoucí rostliny.

Takové prvky jsou ty, které s ohledem na svou lineární a nepřetržitou strukturu (jako např. řeky a jejich břehy nebo tradiční způsoby vyznačování okrajů polí) nebo na svoji funkci "nášlapných kamenů" neboli spojovacích ostrůvků (jako např. rybníky nebo malé remízky)mají zásadní význam pro migraci, šíření a výměnu genetické informace volně žijících druhů.

Článek 11

Členské státy sledují stav přírodních stanovišť a druhů zmíněných v článku 2 z hlediska jejich ochrany se zvláštním zřetelem na prioritní typy přírodních stanovišť a prioritní druhy.

Ochrana druhů

Článek 12

1. Členské státy přijmou nezbytná opatření pro vytvoření systému přísné ochrany živočišných druhů uvedených v příloze IV a) v jejich přirozeném areálu rozšíření, který zakazuje:

a) veškeré formy úmyslného odchytu nebo usmrcování jedinců těchto druhů v přírodě;

b) úmyslné vyrušování těchto druhů, zejména v období rozmnožování, výchovy mláďat, přezimování a migrace;

c) úmyslné ničení nebo sběr jejich vajec z volné přírody;

d) poškozování nebo ničení míst rozmnožování nebo míst odpočinku.

2. U těchto druhů členské státy zakáží držení a chov, dopravu a prodej nebo výměnu a nabízení za účelem prodeje nebo výměny jedinců odebraných z volné přírody s výjimkou jedinců, kteří byli z přírody legálně odebráni ještě před prováděním této směrnice.

3. Zákazy uvedené v odst. 1 písm. a) a písm. b) a odstavci 2 platí pro všechna životní stadia živočichů, na něž se vztahuje tento článek.

4. Členské státy zřídí systém sledování nahodilého odchytu a usmrcování druhů živočichů uvedených v příloze IV a). Na základě shromážděných údajů uskuteční členské státy další výzkum nebo přijmou ochranná opatření, aby zajistily, že nahodilý odchyt a usmrcování nebudou mít na příslušný druh významný negativní dopad.

Článek 13

1. Členské státy přijmou nezbytná opatření pro vytvoření systému přísné ochrany rostlinných druhů uvedených v příloze IV b), který zakazuje:

a) úmyslné vyrývání, sběr, vyřezávání, vytrhávání nebo ničení takových rostlin v jejich přirozeném areálu rozšíření ve volné přírodě;

b) držení, dopravu a prodej nebo výměnu a nabízení za účelem prodeje nebo výměny jedinců těchto druhů odebraných z volné přírody s výjimkou těch, kteří byli z přírody odebráni legálně ještě před prováděním této směrnice.

2. Zákazy uvedené v odst. 1 písm. a) a písm. b) platí pro všechna životní stadia biologického cyklu rostlin, na něž se vztahuje tento článek.

Článek 14

1. Pokud to na základě sledování podle článku 11 pokládají členské státy za nezbytné, přijmou opatření zajišťující, že odebírání jedinců druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin uvedených v příloze V z volné přírody, jakož i jejich využívání bude slučitelné se zachováním jejich příznivého stavu z hlediska jejich ochrany.

2. Pokud jsou taková opatření pokládána za nezbytná, musí zahrnovat další sledování podle článku 11. Taková opatření mohou mimo jiné zahrnovat zejména:

- nařízení týkající se vstupu na určitá území,

- dočasný nebo místní zákaz odebírání jedinců z volné přírody a využívání určitých populací,

- regulace období a/nebo metod tohoto odebírání jedinců,

- uplatňování pravidel lovu a rybolovu při odebírání jedinců, která berou v úvahu ochranu takových populací,

- vytvoření systému povolení k odebírání jedinců nebo systému kvót,

- regulace nákupu, prodeje, nabízení za účelem prodeje, držení za účelem prodeje nebo dopravy za účelem prodeje jedinců,

- chov druhů živočichů v zajetí, jakož i umělé rozmnožování druhů rostlin za přísně kontrolovaných podmínek tak, aby tato opatření omezila odebírání jedinců z volné přírody,

- hodnocení účinků přijatých opatření.

Článek 15

Pokud jde o odchyt nebo usmrcování druhů volně žijících živočichů uvedených v příloze V a) a v případech, kdy jsou v souladu s článkem 16 uplatněny odchylky při odebírání, odchytu nebo usmrcování druhů uvedených v příloze IV a), zakážou členské státy použití veškerých nevýběrových prostředků schopných způsobit vymizení populací těchto druhů v místním měřítku nebo vážné narušení populací těchto druhů, a to zejména:

a) použití prostředků pro odchyt a usmrcování uvedených v příloze VI a);

b) jakékoli formy odchytu a usmrcování z dopravních prostředků uvedených v příloze VI b).

Článek 16

1. Neexistuje-li žádné jiné uspokojivé řešení a za podmínky, že populace příslušného druhu přetrvávají navzdory udělené odchylce ve svém přirozeném areálu rozšíření bez negativního ovlivnění v dobrém stavu z hlediska jejich ochrany, mohou se členské státy odchýlit od ustanovení článků 12, 13, 14 a čl. 15 písm. a) a b):

a) v zájmu ochrany volně žijících živočichů, planě rostoucích rostlin a ochrany přírodních stanovišť;

b) v zájmu prevence závažných škod, zejména na úrodě, dobytku, lesích, rybolovu, vodách a ostatních typech majetku;

c) v zájmu zdraví lidí a veřejné bezpečnosti nebo z jiných naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu, včetně důvodů sociálního a ekonomického charakteru a s nesporně příznivými důsledky pro životní prostředí;

d) pro účely výzkumu a vzdělání, opětovného osídlení určitého území populací druhu nebo vysazení v původním areálu druhu a chovu a pěstování nezbytných pro tyto účely, včetně umělého rozmnožování rostlin;

e) aby za přísně kontrolovaných podmínek v omezeném rozsahu a na základě výběru povolily odebírání nebo držení omezeného a příslušnými státními orgány stanoveného počtu jedinců určitých druhů uvedených v příloze IV.

2. Členské státy předloží Komisi každé dva roky zprávu o odchylkách podle odstavce 1 v úpravě stanovené výborem. Komise vydá své stanovisko k těmto odchylkám nejdéle do 12 měsíců po obdržení zprávy a uvědomí o něm výbor.

3. Zpráva musí uvést:

a) druhy, které jsou předmětem odchylek, a důvod odchylky včetně povahy rizika, s případným odkazem na odmítnuté alternativy a použité vědecké údaje;

b) prostředky, zařízení nebo metody povolené pro odchyt nebo usmrcování druhů živočichů a důvody pro jejich použití;

c) kdy a kde se takové odchylky povolují;

d) orgány oprávněné vyhlásit a kontrolovat, zda byly stanovené podmínky dodrženy, a rozhodovat o tom, jaké prostředky, zařízení nebo metody mohou být použity, v rámci jakých omezení a kterými institucemi a osoby byly pověřeny realizací opatření;

e) použitá kontrolní opatření a získané výsledky.

Zprávy

Článek 17

1. Každých šest let ode dne uplynutí lhůty uvedené v článku 23 vypracují členské státy zprávu o provádění opatření přijatých podle této směrnice. Zpráva musí obsahovat zejména informace o ochranných opatřeních uvedených v čl. 6 odst. 1, jakož i zhodnocení vlivu těchto opatření na stav typů přírodních stanovišť uvedených v příloze I a druhů uvedených v příloze II z hlediska jejich ochrany a hlavní výsledky sledování podle článku 11. Zpráva bude v úpravě stanovené výborem předložena Komisi a zpřístupněna veřejnosti.

2. Na základě zpráv podle odstavce 1 vypracuje Komise souhrnnou zprávu. Zpráva musí obsahovat odpovídající zhodnocení dosaženého pokroku a zejména příspěvku sítě NATURA 2000 k dosažení cílů podle článku 3. Část návrhu zprávy, která se týká informací poskytnutých členským státem, bude příslušnému členskému státu postoupena k ověření. Po předložení zprávy výboru zveřejní Komise její konečnou verzi nejpozději do dvou let od obdržení zpráv podle odstavce 1 a zašle ji členským státům, Evropskému parlamentu, Radě a Hospodářskému a sociálnímu výboru.

3. Členské státy mohou označit chráněná území vyhlášená v souladu s touto směrnicí tabulemi Společenství navrženými pro tyto účely výborem.

Výzkum

Článek 18

1. Členské státy a Komise podpoří nezbytnou výzkumnou a vědeckou práci se zřetelem k cílům uvedeným v článku 2 a k povinnosti podle článku 11. Za účelem náležité koordinace výzkumu prováděného na úrovni členských států a na úrovni Společenství si budou vyměňovat příslušné informace.

2. Zvláštní pozornost musí být věnována podpoře vědecké práce nezbytné pro provádění ustanovení článků 4 a 10 a podpoře spolupráce členských států při výzkumu překračujícím hranice státu.

Postup pro změny příloh

Článek 19

Změny, které jsou nezbytné pro přizpůsobení příloh I, II, III, V a VI technickému a vědeckému pokroku, přijme Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou.

Změny, které jsou nezbytné pro přizpůsobení přílohy IV technickému a vědeckému pokroku, přijme Rada na návrh Komise jednomyslně.

Výbor

Článek 20

Komisi je nápomocen výbor složený ze zástupců členských států, kterému předsedá zástupce Komise.

Článek 21

1. Zástupce Komise předloží výboru návrh opatření, která mají být přijata. Výbor zaujme stanovisko k návrhu ve lhůtě, kterou může předseda stanovit podle naléhavosti věci. Stanovisko se přijímá většinou podle čl. 148 odst. 2 Smlouvy pro přijímání rozhodnutí, která má Rada přijímat na návrh Komise. Hlasům zástupců členských států ve výboru je přidělena váha stanovená v uvedeném článku. Předseda nehlasuje.

2. Komise zamýšlená opatření přijme, jsou-li v souladu se stanoviskem výboru.

Pokud zamýšlená opatření nejsou v souladu se stanoviskem výboru nebo výbor žádné stanovisko nezaujme, předloží Komise Raděneprodleně návrh opatření, která mají být přijata. Rada se usnese kvalifikovanou většinou.

Pokud se Rada neusnese do tří měsíců měsíců ode dne, kdy jí byl návrh předán, přijme navrhovaná opatření Komise.

Doplňující ustanovení

Článek 22

Při provádění ustanovení této směrnice členské státy:

a) zkoumají vhodnost opětovného vysazení druhů uvedených v příloze IV do původních areálů rozšíření na daném území, což by mohlo přispět k jejich ochraně za předpokladu, že zkoumání, které vezme v úvahu také zkušenosti získané v jiných členských státech nebo kdekoli jinde, povede k závěru, že toto opětovné vysazení účinně přispívá k obnově příznivého stavu těchto druhů z hlediska jejich ochrany a že bude provedeno teprve po náležité konzultaci s příslušnou veřejností;

b) zajistí, aby záměrné vysazení jakéhokoli druhu do volné přírody, který není na jejich území původní, bylo řízeno tak, aby nedošlo k poškození přírodních stanovišť v jejich přirozeném areálu rozšíření nebo původních volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Jestliže to považují za nezbytné, členské státy takové vysazování zakážou. O výsledcích provedeného hodnocení musí být uvědomen výbor;

c) podporují vzdělávání a poskytování všeobecných informací o potřebě chránit druhy a stanoviště volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a chránit přírodní stanoviště.

Závěrečná ustanovení

Článek 23

1. Členské státy přijmou právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do dvou let od jejího oznámení. Uvědomí o nich Komisi.

2. Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

3. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 24

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 21. května 1992.

Za Radu

předseda

Arlindo Marques Cunha

[1] Úř. věst. C 247, 21.9.1988, s. 3 aÚř. věst. C 195, 3.8.1990, s. 1.

[2] Úř. věst. C 75, 20.3.1991, s. 12.

[3] Úř. věst. C 31, 6.2.1991, s. 25.

[4] Úř. věst. C 328, 7.12.1987, s. 1.

[5] Úř. věst. L 103, 25.4.1979, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 91/224/EHS (Úř. věst. L 115, 8.5.1991, s. 41).

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I

TYPY PŘÍRODNÍCH STANOVIŠŤ V ZÁJMU SPOLEČENSTVÍ, JEJICHŽ OCHRANA VYŽADUJE VYHLÁŠENÍ ZVLÁŠTNÍCH OBLASTÍ OCHRANY

VÝKLAD

Kód: | Referenčním základem pro tuto přílohu je hierarchická klasifikace stanovišť v rámci programu CORINE (biotopy CORINE). U většiny uvedených typů přírodních stanovišť je připojen příslušný kód Corine uvedený v příručce "Technical Handbook", svazek 1, s. 73-109, Corine/Biotope/89/2.2, 19. května 1988, částečně aktualizované 14. února 1989. |

Symbol "x" kombinující kódy označuje asociované typy stanovišť, např. 35.2 x 64.1 — otevřené trávníky s Corynephorus a Agrostis (35.2), v kombinaci s kontinentálními dunami (64.1).

Symbol "*" označuje prioritní typy přírodních stanovišť.

POBŘEŽNÍ A HALOFYTNÍ STANOVIŠTĚ

Volné moře a přílivové oblasti

11.25 | Písečné břehy trvale mělce zaplavené mořskou vodou |

11.34 | * Porosty Posidonia oceanicae |

13.2 | Ústí řek do moře (estuária) |

14 | Bahnitá a písečná stanoviště za odlivu nezaplavená mořskou vodou |

21 | * Pobřežní laguny |

— | Velké mělké zátoky a zálivy |

— | Útesy (podmořské nebo obnažované za odlivu) |

— | Podmořské struktury vytvořené unikajícími plyny |

Mořské útesy a srázy a oblázkové nebo kamenité pláže

17.2 | Jednoletá vegetace naplavenin |

17.3 | Trvalá vegetace kamenitých břehů |

18.21 | Vegetací porostlé útesy na pobřeží Atlantského oceánu a Baltského |

18.22 | Vegetací porostlé útesy středomořského pobřeží (s endemickými druhy rodu Limonium) |

18.23 | Vegetací porostlé útesy s endemickou flórou makaronéského pobřeží |

Atlantická a kontinentální slaniska a slané louky

15.11 | Porosty slanorožce (Salicornia spp.) a dalších jednoletých rostlin kolonizujících bahno a písek |

15.12 | Trávníky s druhy rodu Spartina (Spartinion maritimae) |

15.13 | Atlantské slané louky (Glauco-Puccinellietalia maritimae) |

15.14 | * Kontinentální slané louky (Puccinelliatalia distantis) |

Středomořská a termoatlantská slaniska a slané louky

15.15 | Středomořské slané louky (Juncetalia maritimi) |

15.16 | Středomořské a termoatlantské halofilní křoviny (Sarcocornetes fruticosi) |

15.17 | Halonitrofilní iberské křoviny (Pegano-Salsoletea) |

Slané a sádrovcové vnitrozemské stepi

15.18 | * Středomořské slané stepi (Limonietalia) |

15.19 | * Vegetace iberských sádrovcových půd (Gypsophiletalia) |

POBŘEŽNÍ PÍSEČNÉ A VNITROZEMSKÉ DUNY

MOŘSKÉ DUNY POBŘEŽÍ ATLANTSKÉHO OCEÁNU, SEVERNÍHO MOŘE A BALTSKÉHO MOŘE

16.211 | Pohyblivé duny v zárodečném stádiu |

16.212 | Pohyblivé duny podél pobřeží s porosty Ammophila arenaria ("bílé duny") |

16.221-16.227 | * Zpevněné pobřežní duny s bylinnou vegetací ("šedé duny") 16.221Galio-Koelerion albescentis16.222Euphorbio-Helichrysion16.223Crucianellion maritimae16.224Euphorbia terracina16.225Mesobromion16.226Trifolio-Gerantietea sanguinei, Galio maritimi-Geranion sanguinei16.227Thero-Airion, Botrychio-Polygaletum, Tuberarion guttatae |

16.23 | * Odvápněné zpevněné duny s Empetrum nigrum |

16.24 | * Atlantské odvápněné zpevněné duny (Calluno-Ulicetes) |

16.25 | Duny s porosty Hippophaë rhamnoides |

16.26 | Duny s porosty Salix arenaria |

16.29 | Stromy porostlé duny atlantské pobřeží |

16.31-16.35 | Vlhké prolákliny v dunách |

1. A | Machéry (* v Irsku) |

Mořské duny pobřeží Středozemního moře

16.223 | Zpevněné pobřežní duny s vegetací Crucianellion maritimae |

16.224 | Duny s porosty Euphorbia terracina |

16.228 | Travinné dunové porosty typu Malcolmietalia |

16.229 | Travinné dunové porosty typu Brachypodietalia s jednoletou vegetací |

16.27 | * Pobřežní duny s jalovci Juniperus spp. |

16.28 | Duny s porosty tuholistých keřů (Cisto-Lavenduletalia) |

16.29 x 42.8 | * Duny porostlé borovicemi Pinus pinea a/nebo Pinus pinaster |

Vnitrozemské duny, staré a odvápněné

64.1 x 31.223 | Suchá písčitá vřesoviště s druhy rodů Calluna a Genista |

64.1 x 31.227 | Suchá písčitá vřesoviště s druhy rodu Calluna a se šichou černou (Empetrum nigrum) |

64.1 x 35.2 | Kontinentální duny s otevřenými travinnými porosty s druhy rodů Corynephorus a Agrostis |

SLADKOVODNÍ STANOVIŠTĚ

Stojaté vody

22.11 x 22.31 | Oligotrofní vody na atlantských písečných pláních s velmi nízkým obsahem minerálních látek s obojživelnou vegetací typu Lobelia, Littorelialetali a Isoetes |

22.11 x 22.34 | Oligotrofní vody na písčitých půdách v západním Středomoří s velmi nízkým obsahem minerálních látek s druhy rodu Isoetes |

22.11 x (22.31 a 22.32) | Oligotrofní vody středoevropské a perialpínské obalsti s obojživelnou vegetací typu Littorella nebo Isoetes nebo jednoletou vegetací na vystavených březích (Nanocyperetalia) |

22.12 x 22.44 | Tvrdé oligo-mesotrofní vody s bentickou vegetací s druhy rodu Chara |

22.13 | Přírodní eutrofní jezera s vegetačními typy Magnopotamion nebo Hydrocharition |

22.14 | Dystrofní vodní nádrže |

22.34 | * Středomořské periodické tůně |

— | * Turlofy (Irsko) |

Tekoucí vody

Úseky vodních toků s přirozenou nebo polopřirozenou dynamikou (malá, střední nebo velká řečiště), v nichž jakost vody nevykazuje žádné významné zhoršení

24.221 a 24.222 | Alpínské vodní toky a bylinná vegetace podél břehů |

24.223 | Alpínské vodní toky a jejich dřevinná pobřežní vegetace s druhem Myricaria germanica |

24.224 | Alpínské vodní toky a jejich dřevinná pobřežní vegetace s druhem Salix elaeagnos |

24.225 | Stále tekoucí středomořské řeky s porosty druhu Glaucium flavum |

24.4 | Plovoucí vegetace pryskyřníkovitých v plochých nivách podhorských řek |

24.52 | Typ Chenopodion rubri z podhorských řek |

24.53 | Stále tekoucí středomořské řeky s vegetací Paspalo-Agrostidion a převislými stěnami vrb rodu Salix adruhu Populus alba |

— | Přerušovaně tekoucí středomořské řeky |

VŘESOVIŠTĚ A KŘOVINY MÍRNÉHO PÁSU

31.11 | Severoatlantská vlhká vřesoviště s Erica tetralix |

31.12 | * Atlantská vlhká vřesoviště mírného pásu s druhy Erica ciliaris a Erica tetralix |

31.2 | Evropská suchá vřesoviště |

31.234 | * Suchá atlantská pobřežní vřesoviště |

31.3 | * Endemická makronéská vřesoviště |

31.4 | Alpínská a boreální vřesoviště |

31.5 | * Křovinné porosty s druhy Pinus mugo a Rhododendron hirsutum (Mugo-Rhododendreum hirsuti) |

31.622 | Subarktické vrbové křoviny |

31.7 | Endemické porosty nízkých keříků v horách Středomoří s druhy rodu Genista |

TUHOLISTÉ KŘOVINY (MATORALY)

Submediteránní křoviny a křoviny mírného pásu

31.82 | Trvalá xerotermní společenstva na skalnatých svazích s Buxus sempervirens (Berberidion p.p.) |

31.842 | Horská společenstva s Genista purgans |

31.88 | Porosty Juniperus communis na vřesovištích nebo travinných porostech na vápencích |

31.89 | * Křovinná společenstva s Cistus palhinhae na vlhkých přímořských vřesovištích (Junipero-Cistetum palhinhae) |

Středomořské stromovité matoraly

31.131-32.135 | Jalovcové formace |

32.17 | * Matoraly s druhy rodu Zyziphus |

32.18 | * Matoraly s vavřínem Laurus nobilis |

Termo-středomořské houštiny a houštiny na "předstepních" stanovištích

32.216 | Houštiny vavřínu |

32.217 | Nízké porosty pryšců v blízkosti pobřežních skalních útesů |

32.22-32.26 | Všechny typy |

Frigany

33.1 | Frigany se Astragalo-Plantaginetum subulatae |

33.3 | Frigany se Sarcopterium spinosum |

5430 | Krétské porosty (Euphorbio-Verbascion) |

PŘIROZENÁ A POLOPŘIROZENÁ TRAVINNÁ SPOLEČENSTVA

Přirozené travinné porosty

34.11 | * Krasové vápnomilné travinné porosty (Alysso-Sedion albi) |

34.12 | * Vápnomilné travinné porosty na suchých píscích |

34.2 | Travinné porosty na podloží bohatém na těžké kovy |

36.314 | Pyrenejské travinné porosty s Festuca eskia na křemičitém podloží |

36.32 | Alpínské a boreální travinné porosty na křemičitém podloží |

36.36 | Iberské travinné porosty s Festuca indigesta |

36.41-36.45 | Alpínské vápnomilné travinné porosty |

36.5 | Makaronéské horské travinné porosty |

Facie polopřirozených travinných porostů a křovin

34.3-34.34 | Na vápenitých podložích (Festuco-Brometalia) (* důležitá stanoviště vstavačovitých) |

34.5 | * Pseudostepi s travinami a jednoletou vegetací (Thero-Brachypodietea) |

35.1 | * Druhově bohaté smilkové (rod Nardus) travinné porosty na křemičitých podložích v horských oblastech (a v podhorských oblastech kontinentální Evropy) |

Tuholisté spásané lesy (dehesy)

32.11 | Dehesy s druhy Quercus suber a/nebo Quercus ilex |

Polopřirozené vysokostébelné vlhké louky

37.31 | Bezkolencové louky na vápenici nebo hlíně (Eu-Molinion) |

37.4 | Středomořské vlhké vysokostébelné travinné porosty (Molinio-Holoschoenion) |

37.7 a 37.8 | Eutrofická vysokostébelná společenstva |

— | Zaplavované louky svazu Cnidion venosae |

Mezofilní travinné porosty

38.2 | Nížinné sečené louky s druhy (Alopecurus pratensis, Sanguisorba officinalis) |

38.3 | Horské sečené louky (britské typy s Geranium sylvaticum) |

VRCHOVIŠTĚ, RAŠELINIŠTĚ A MOČÁLY

Rašeliníková kyselá rašeliniště

51.1 | * Aktivní vrchoviště |

51.2 | Degradovaná vrchoviště (dosud schopná přirozené obnovy) |

52.1 a 52.2 | Povrchová rašeliniště (* pouze aktivní) |

54.5 | Přechodová rašeliniště a třasoviska |

54.6 | Prolákliny na rašelinném podloží (Rhynchosporion) |

Vápenitá slatiniště

53.3 | * Vápenité slatiny s Cladium mariscus a Carex davalliana |

54.12 | * Prameniště s tvorbou pěnovců (Cratoneurion) |

54.2 | Bazická slatiniště |

54.3 | * Alpínská pionýrská společenstva svazu Caricion bicoloris-atrofuscae |

SKALNÍ STANOVIŠTĚ A JESKYNĚ

Sutě

61.1 | Křemičité suti |

61.2 | Eutrické suti |

61.3 | Suti západního Středomoří a teplomilné alpínské suti |

61.4 | Balkánské suti |

61.5 | Středoevropské křemičité suti |

61.6 | * Středoevropské vápencové suti |

Skalní svahy s chasmofytní vegetací

62.1a 62.1A | Vápencové podtypy |

62.2 | Křemičité podtypy |

62.3 | Skalní povrchy s pionýrskou vegetací |

62.4 | * Vápencové "chodníky" |

Ostatní skalní stanoviště

65 | Jeskyně nepřístupné veřejnosti |

— | Lávová pole a přírodní prohlubně |

— | Jeskyně zcela nebo částečně pod mořskou hladinou |

— | Stálé ledovce |

LESY

Přirozená nebo téměř přirozená lesní vegetace složená z původních druhů dřevin vytvářejících vysokokmenné lesy s typickým podrostem a splňující tato kritéria: vzácná nebo zbytková vegetace a/nebo výskyt druhů v zájmu Společenství

Evropské lesy mírného pásu

41.11 | Bučiny typu Luzulo-Fagetum |

41.12 | Bučiny s cesmínou Ilex spp.a tisem (Taxus spp.), bohaté na epifyty (Ilici-Fagenion) |

41.13 | Bučiny typu Asperulo-Fagetum |

41.15 | Subalpínské bučiny s javorem (Acer spp.) a šťovíkem Rumex arifolius |

41.16 | Vápencové bučiny (Cephalanthero-Fagion) |

41.26 | Dubohabrové lesy typu Galio-Carpinetum |

41.4 | * Lesy typu Tilio-Acerion |

41.51 | Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na písčitých rovinách |

41.53 | Staré doubravy s druhy rodů Ilex a Blechnum na Britských ostrovech |

41.86 | Jasanové lesy s jasanem úzkolistým (Fraxinus angustifolia) |

42.51 | * Kaledonské (skotské) lesy |

44. A1–44. A4 | * Rašelinné lesy |

44.3 | * Zbytkové horské olšiny (Alnion glutinoso-incanae) |

44.4 | Smíšené lesy s dubem, jilmem a jasanem podél velkých řek |

Středomořské opadavé lesy

41.181 | * Apeninské bučiny s tisem (Taxus spp.)a cesmínou (Ilex spp.) |

41.184 | * Apeninské bučiny s jedlí bělokorou (Abies alba) a bučiny s jedlí Abies nebrodensis |

41.6 | Galicijsko-portugalské doubravy s druhy Quercus robur a Quercus pyrenaica |

41.77 | Doubravy s druhy Quercus faginea a Quercus canariensis (Iberský poloostrov) |

41.85 | Doubravy s dubem Quercus trojana (Itálie a Řecko) |

41.9 | Kaštanovníkové lesy |

41.1A x 42.17 | Helénské bučiny s jedlí Abies borisii-regis |

41.1B | Doubravy s dubem uherským (Quercus frainetto) |

42. A1 | Cypřišové háje (Acero-Cupression) |

44.17 | Galeriové lesy s druhy Salix alba a Populus alba |

44.52 | Břehové porosty na středomořských vodních tocích s periodickým průtokem s pěnišníkem Rhododendron ponticum, druhy rodu Salix a jinými druhy |

44.7 | Lesy s platanem východním (Platanus orientalis) |

44.8 | Termostředomořské břehové galeriové lesy (Nerio-Tamaricetea) a galeriové lesy jihozápadní části Iberského poloostrova Securinegion tinctoriae) |

Středomořské tuholisté lesy

41.7C | Krétské lesy s druhem Quercus brachyphylla |

45.1 | Olivovníkové a rohovníkové lesy |

45.2 | Doubravy s dubem korkovým (Quercus suber) |

45.3 | Doubravy s druhem Quercus ilex |

45.5 | Doubravy s dubem Quercus macrolepis |

45.61-45.63 | * Makronéské vavřínové lesy (s druhy rodů Laurus, Ocotea) |

45.7 | * Palmové háje s datlovníkem (Phoenix) |

45.8 | Cesmínové lesy s Ilex aquifolium |

Horské jehličnaté lesy mírného pásu

42.21-42.23 | Acidofilní lesy (Vaccinio-Piceetea) |

42.31 a 42.32 | Alpínské lesy s modřínem a s druhem Pinus cembra |

42.4 | Lesy s druhem Pinus uncinata (* na sádrovcích nebo pískovcích) |

Středomořské horské jehličnaté lesy

42.14 | * Jižní apeninské jedlové lesy s druhy Abies alba a Picea excelsa |

42.19 | Jedlové lesy s jedlí španělskou (Abies pinsapo) |

42.61– 2.66 | * (Sub)středomořské bory s endemickou borovicí černou |

42.8 | Středomořské bory s endemickou borovicí mesogejskou, včetně druhů Pinus mugo a Pinus leucodermis |

42.9 | Makaronéské endemické bory |

42. A2–42. A5 a 42. A8 | * Endemické lesy s jalovcem (Juniperus spp.) |

42. A6 | * Lesy s Tetraclinis articulata (Andalusie) |

42. A71–42. A73 | * Tisové lesy s Taxus baccata |

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II

DRUHY ŽIVOČICHŮ A ROSTLIN V ZÁJMU SPOLEČENSTVÍ, JEJICHŽ OCHRANA VYŽADUJE VYZNAČENÍ ZVLÁŠTNÍCH ÚZEMÍ OCHRANY

Výklad

a) Příloha II navazuje na přílohu I při vytváření souvislé sítě zvláštních území ochrany.

b) Druhy uvedené v této příloze jsou označeny:

- jménem druhu nebo poddruhu nebo

- souborem všech druhů náležejících k vyššímu taxonu nebo jeho určité části.

Zkratka "spp." za názvem čeledi nebo rodu se používá k označení všech druhů patřících do příslušné čeledi nebo rodu.

c) Symboly

Hvězdička * před jménem druhu označuje prioritní druh.

Většina druhů zařazených do této přílohy je zařazena rovněž do přílohy IV.

Jestliže je druh zažazen do této přílohy a neobjevuje se v příloze IV ani V, následuje za jeho jménem symbol (o); jestliže druh zahrnutý v této příloze není uveden v příloze IV, avšak je uveden v příloze V, za jeho jménem následuje symbol (V).

a) ŽIVOČICHOVÉ

OBRATLOVCI

SAVCI

INSECTIVORA

Talpidae

Galemys pyrenaicus

CHIROPTERA

Rhinolophidae

Rhinolophus blasii

Rhinolophus euryale

Rhinolophus ferrumequinum

Rhinolophus hipposideros

Rhinolophus mehelyi

Vespertilionidae

Barbastella barbastellus

Miniopterus schrebersi

Myotis bechsteini

Myotis blythii

Myotis capaccinii

Myotis dasycneme

Myotis emarginatus

Myotis myotis

RODENTIA

Sciurida

Spermophilus citellus

Castoridae

Castor fiber

Microtidae

Microtus cabrerae

* Microtus oeconomus arenicola

CARNIVORA

Canidae

* Canis lupus (španělské populace: pouze populace jižně od Duero; řecké populace: pouze populace jižně od 39. rovnoběžky)

Ursidae

* Ursus arctos

Mustelidae

Lutra lutra

Mustela lutreola

Felidae

Lynx lynx

* Lynx pardinus

Phocidae

Halichoerus grypus (V)

* Monachus monachus

Phoca vitulina (V)

ARTIODACTYLA

Cervidae

* Cervus elaphus corsicanus

Bovidae

Capra aegagrus (přirozené populace)

* Capra pyrenaica pyrenaica

Ovis ammon musimon (přirozená populace na Korsice a Sardinii)

* Rupicapra ornata

Rupicapra rupicapra balcanica

CETACEA

Phocoena phocoena

Tursiops truncatus

PLAZI

TESTUDINATA

Testudinidae

Testudo graeca

Testudo hermanni

Testudo marginata

Cheloniidae

* Caretta caretta

Emydidae

Emys orbicularis

Mauremys caspica

Mauremys leprosa

SAURIA

Lacertidae

Lacerta monticola

Lacerta schreiberi

Gallotia galloti insulanagae

* Gallotia simonyi

Podarcis lilfordi

Podarcis pityusensis

Scincidae

Chalcis somonyi (Chalcides occidentalis)

Gekkonidae

Phyllodactylus europaeus

OPHIDA

Colubridae

Elaphe quatuorlineata

Elaphe situla

Viperidae

* Vipera schweizeri

Vipera ursinii

OBOJŽIVELNÍCI

CAUDATA

Salamandridae

Chioglossa lusitanica

Mertensiella luschani

* Salamandra salamandra aurorae

Salamandrina terdigitata

Triturus cristatus

Proteidae

Proteus anguinus

Plethodontidae

Speleomantes ambrosii

Speleomantes flavus

Speleomantes genei

Speleomantes imperialis

Speleomantes supramontes

ANURA

Discoglosidae

Bombina bombina

Bombina variegata

Discoglossus jeanneae

Discoglossus montalentii

Discoglossus sardus

* Alytes muletensis

Ranidae

Rana latastei

Pelobatidae

* Pelobates fuscus insubricus

RYBY

PETROMYZONIFORMES

Petromyzonidae

Eudontomyzon spp. (o)

Lampetra fluviatilis (V)

Lampetra planeri (o)

Lethenteron zanandreai (V)

Petromyzon marinus (o)

ACIPENSERIFORMES

Acipenseridae

* Acipenser naccarii

* Acipenser sturio

ATHERINIFORMES

Cyprinodontidae

Aphanius iberus (o)

Aphanius fasciatus (o)

* Valencia hispanica

SALMONIFORMES

Salmonidae

Hucho hucho (přirozená populace) (V)

Salmo salar (pouze ve sladkých vodách) (V)

Salmo marmoradus (o)

Salmo macrostigma (o)

Coregonidae

* Coregonus oxyrhynchus (anadromní populace v určitých oblastech Severního moře)

CYPRINIFORMES

Cyprinidae

Alburnus vulturius (o)

Alburnus albidus (o)

Anaecypris hispanica

Aspius aspius (o)

Barbus plebejus (V)

Barbus meridionalis (V)

Barbus capito (V)

Barbus comiza (V)

Chalcalburnus chalcoides (o)

Chondrostoma soetta (o)

Chondrostoma polylepis (o)

Chondrostoma genei (o)

Chondrostoma lusitanicum (o)

Chondrostoma toxostoma (o)

Gobio albipinnatus (o)

Gobio uranoscopus (o)

Iberocypris palaciosi (o)

* Ladigesocypris ghigii (o)

Leuciscus lucumonis (o)

Leuciscus souffia (o)

Phoxinellus spp. (o)

Rutilus pigus (o)

Rutilus rubilio (o)

Rutilus arcasii (o)

Rutilus macrolepidotus (o)

Rutilus lemmingii (o)

Rutilus friesii meidingeri (o)

Rutilus alburnoides (o)

Rhodeus sericeus amarus (o)

Scardinius graecus (o)

Cobitidae

Cobitis trichonica (o)

Cobitis taenia (o)

Misgurnus fossilis (o)

Sabanejewia aurata (o)

Sabanejewia larvata (o) Cobitis larvata a

Cobitis conspersa

PERCIFORMES

Percidae

Gymnocephalus schraetzer (V)

Zingel spp. [(o) kromě Zingel asper a Zingel zingel (V)]

Gobiidae

Pomatoschistus canestrini (o)

Knipowitschia (Padogobius) panizzae (o)

Padogobius nigricans (o)

CLUPEIFORMES

Clupeidae

Alosa spp. (V)

SCORPAENIFORMES

Cottidae

Cottus ferruginosus (o)

Cottus petiti (o)

Cottus gobio (o)

SILURIFORMES

Siluridae

Silurus aristotelis (V)

BEZOBRATLÍ

ČLENOVCI

CRUSTACEA

Decapoda

Austropotamobius pallipes (V)

INSECTA

Coleoptera

Buprestis splendens

* Carabus olympiae

Cerambyx cerdo

Cucujus cinnaberinus

Dytiscus latissimus

Graphoderus bilineatus

Limoniscus violaceus (o)

Lucanus cervus (o)

Morimus fonereus (o)

* Osmoderma eremita

* Rosalia alpina

Lepidoptera

* Callimorpha quadripunctaria (o)

Coenonympha oedippus

Erebia calcaria

Erebia christi

Eriogaster catax

Euphydryas aurinia (o)

Graellsia isabellae (V)

Hypodryas maturna

Lacaena dispar

Maculinea nausithous

Maculinea teleius

Melanargia arge

Papilio hospiton

Plebicula golgus

Mantodea

Apteromantis aptera

Odonata

Coenagrion hylas (o)

Coenagrion mercuriale (o)

Cordulegaster trinacriae

Comphus graslinii

Leucorrhina pectoralis

Lindenia tetraphylla

Macromia splendens

Ophiogomphus cecilia

Oxygastra curtisii

Orthoptera

Baectica ustulata

MĚKKÝŠI

GASTROPODA

Caseolus calculus

Caseolus commixta

Caseolus sphaerula

Discula leacockiana

Discula tabellata

Discus defloratus

Discus guerinianus

Elona quimperiana

Geomalacus maculosus

Geomitra moniziana

Helix subplicata

Idiomela (Helix) subplicata Leiostyla abbreviata

Leiostyla cassida

Leiostyla corneocostata

Leiostyla gibba

Leiostyla lamellosa

Vertigo angustior (o)

Vertigo genesii (o)

Vertigo geyeri (o)

Vertigo moulinsiana (o)

BIVALIA

Unionoida

Margaritifera margaritifera (V)

Unio crassus

b) ROSTLINY

PTERIDOPHYTA

ASPLENIACEAE

Asplenium jehandiezii (Litard.) Rouy

BLECHNACEAE

Woodwardia radicans (L.) Sm.

DICKSONIACEAE

Culcita macrocarpa C. Presl

DRYOPTERIDACEAE

* Dryopteris corleyi Fraser-Jenk.

HYMENOPHYLLACEAE

Trichomanes speciosum Willd.

ISOETACEAE

Isoetes boryana Durieu

Isoetes malinveniana Ces. & De Not.

MARSILEACEAE

Marsilea batardae Launert

Marsilea quadrifolia L.

Marsilea strigosa Willd.

OPHIOGLOSSACEAE

Botrychium simplex Hitchc.

Ophioglossum polyphyllum A. Braun

GYMNOSPERMAE

PINACEAE

* Abies nebrodensis (Lojac.) Mattei

ANGIOSPERMAE

ALISMATACEAE

Caldesia parnassifolia (L.) Parl.

Luronium natans (L.) Raf.

AMARYLLIDACEAE

Leucojum nicaeenre Ard.

Narcissus asturiensis (Jordan) Pugsley

Narcissus calcicola Mendonça

Narcissus cyclamineus DC.

Narcissus fernandesii G. Pedro

Narcissus humilis (Cav.) Traub

* Narcissus nevadensis Pugsley

Narcissus pseudonarcissus L.

subsp. nobilis (Haw.) A. Fernandes

Narcissus scaberulus Henriq.

Narcissus triandrus

L. subsp. capax (Salisb.) D. A. Webb.

Narcissus viridiflorus Schousboe

BORAGINACEAE

* Anchusa crispa Viv.

* Lithodora nitida (H. Ern) R. Fernandes

Myosotis lusitanica Schuster

Myosotis rehsteineri Wartm.

Myosotis retusifolia R. Afonso

Omphalodes kuzinskyanae Willk.

* Omphalodes littoralis Lehm.

Solenanthus albanicus (Degen & al.) Degen & Baldacci

* Symphytum cycladense Pawl.

CAMPANULACEAE

Asyneuma giganteum (Boiss.) Bornm.

* Campenula sabatia De Not.

Jasione crispa (Pourret) Samp.

subsp. serpentinica Pinto da Silva

Jasione lusitanica A. DC.

CARYOPHYLLACEAE

* Arenaria nevadensis Boiss & Reuter

Arenaria provincialis Chater & Halliday

Dianthus cintranus Boiss. & Reuter

subsp. cintranus Boiss. & Reuter

Dianthus marizii (Samp.) Samp.

Dianthus rupicola Biv.

* Gypsophila papillosa P. Porta

Herniaria algarvica Chaudhri

Herniaria berlengiana (Chaudhri) Franco

* Herniaria latifolia Lapeyr

subsp. litardierei gamis

Herniaria maritima Link

Moehringia tommasinii Marches.

Petrocoptis grandiflora Rothm.

Petrocoptis montsicciana O. Bolos & Rivas Mart.

Petrocoptis pseudoviscosa Fernandez Casas

Silene cintrana Rothm.

* Silene hicesiae Brullo & Signorello

Silene hifacensis Rouy ex Willk.

* Silene holzmanii Heldr. ex Boiss.

Silene longicila (Brot.) Otth.

Silene mariana Pau

* Silene orphanidis Boiss.

* Silene rothmaleri Pinto da Silva

* Silene velutina Pourret ex Loisel.

CHENOPODIACEAE

* Bassia (Kochia) saxicola (Guss.) A. J. Scott

Kochia saxicola Guss.

* Salicornia veneta Pignatti & Lausi

CISTACEAE

Cistus palhinhae Ingram

Halimium verticillatum (Brot.) Sennen

Helianthemum alypoides Losa & Rivas Goday

Helianthemum caput-felis Boiss.

* Tuberatria major (Wilk.) Pinto da Silva & Rozeira

COMPOSITAE

* Anthemis glaberrima (Rech. f.) Greuter

* Artemisia granatensis Boiss.

* Aster pyrenaeus Desf. ex DC.

* Aster sorrentinii (Tod) Lojac.

* Carduus myriacanthus Salzm. ex DC.

* Centaurea alba L.

subsp. heldreichii (Halacsy) Dostal

* Centaurea alba L.

subsp. princeps (Boiss. & Heldr.) Gugler

* Centaurea attica Nyman

subsp. megarensis (Halacsy & Hayek) Dostal

* Centaurea balearica J. D. Rodriguez

* Centaurea borjae Valdes-Berm. & Rivas Goday

* Centaurea citricolor Font Quer

Centaurea corymbosa Pourret

Centaurea gadorensis G. Blanca

* Centaurea horrida Badaro

* Centaurea kalambakensis Freyn & Sint.

Centaurea kartschiana Scop.

* Centaurea lactiflora Halacsy

Centaurea micrantha Hoffmanns. & Link

subsp. herminii (Rouy) Dostál

* Centaurea niederi Heldr.

* Centaurea peucedanifolia Boiss. & Orph.

* Centaurea pinnata Pau

Centaurea pulvinata (G. Bianca) G. Bianca

Centaurea rothmalerana (Arènes) Dostál

Centaurea vicentina Mariz

* Crepis crocifolia Boiss. & Heldr.

Crepis granatensis (Willk.) B. Bianca & M. Cueto

Erigeron frigidus Boiss. ex DC.

Hymenostemma pseudanthemis (Kunze) Willd.

* Jurinea cyanoides (L.) Reichenb.

* Jurinea fontqueri Cuatrec.

* Lamyropsis microcephala (Moris) Dittrich & Greuter

Leontodon microcephalus (Boiss. ex DC.) Boiss.

Leontodon boryi Boiss.

* Leontodon siculus (Guss.) Finch & Sell

Leuzea longifolia Hoffmanns. & Link

Ligularia sibirica (L.) Cass.

Santolina impressa Hoffmanns. & Link

Santolina semidentata Hoffmanns. & Link

* Senecio elodes Boiss. ex DC.

Senecio nevadensis Boiss. & Reuter

CONVOLVULACEAE

* Convolvulus argyrothamnus Greuter

* Convolvulvus fernandesii Pinto da Silva & Teles

CRUCIFERAE

Alyssum pyrenaicum Lapeyr.

Arabis sadina (Samp.) P. Cout.

* Biscutella neustriaca Bonnet

Biscutella vincentina (Samp.) Rothm.

Boleum asperum (Pers.) Desvaux

Brassica glabrescens Poldini

Brassica insularis Moris

* Brassica macrocarpa Guss.

Coincya cintrana (P. Cour.) Pinto da Silva

* Coincya rupestris Rouy

* Coronopus navasii Pau

Diplotaxis ibicensis (Paul) Gomez-Campo

* Diplotaxis siettiana Maire

Diplotaxis vicentina (P. Cout.) Rothm.

Erucastrum palustre (Pirona) Vis.

* Iberis arbuscula Runemark

Iberis procumbens Lange

subsp. microcarpa Franco & Pinto da Silva

* Ionopsidium acaule (Desf.) Reichenb.

Ionopsidium savianum (Caruel) Ball ex Arcang.

Sisymbrium cavanillesianum Valdes & Castroviejo

Sisymbrium supinum L.

CYPERACEAE

* Carex panormitana Guss.

Eleocharis carnolica Koch

DIOSCOREACEAE

* Borderea chouardii (Gaussen) Heslot

DROSERACEAE

Aldrovanda vesiculosa L.

EUPHORBIACEAE

* Euphorbia margalidiana Kuhbier & Lewejohann

Euphorbia transtagana Boiss.

GENTIANACEAE

* Centaurium rigualii Esteve Chueca

* Centaurium somedanum Lainz

Gentiana ligustica R. de Vilm. & Chopinet

Gentianella anglica (Pugsley) E. F. Warburg

GERANIACEAE

* Erodium astragaloides Boiss. & Reuter

Erodium paularense Fernandez-Gonzales & Izco

* Erodium rupicola Boiss.

GRAMINEAE

Avenula hackelii (Henriq.) Holub

Bromus grossus Desf. ex DC.

Coleanthus subtilis (Tratt.) Seidl

Festuca brigantina (Markgr.-Dannenb.) Markgr.-Dannenb.

Festuca duriotagana Franco & R. Afonso

Festuca elegans Boiss.

Festuca henriquesii Hack.

Festuca summilusitanica Franco & R. Afonso

Gaudinia hispanica Stace & Tutin

Holcus setiglumis Boiss. & Reuter

subsp. duriensis Pinto da Silva

Micropyropsis tuberosa Romero — Zarco & Cabezudo

Pseudarrhenatherum pallens (Link) J. Holub

Puccinellia pungens (Pau) Paunero

* Stipa austroitalica Martinovsky

* Stipa bavarica Martinovsky & H. Scholz

*Stipa veneta Moraldo

GROSSULARIACEAE

* Ribes sardoum Martelli

HYPERICACEAE

* Hypericum aciferum (Greuter) N. K. B. Robson

JUNCACEAE

Juncus valvatus Link

LABITAE

Dracocephalum austriacum L.

* Micromeria taygetea P. H. Davis

Nepeta dirphya (Boiss.) Heldr. ex Halacsy

* Nepeta sphaciotica P. H. Davis

Origanum dictamnus L.

Sideritis incana

subsp. glauca (Cav.) Malagarriga

Sideritis javalambrenis Pau

Sideritis serrata Cav. ex Lag.

Teucrium lepicephalum Pau

Teucrium turredanum Losa & Rivas Goday

* Thymus camphoratus Hoffmanns. & Link

Thymus carnosus Boiss.

* Thymus lotocephalus G. López & R. Morales (Thymus cephalotos L.)

LEGUMINOSAE

Anthyllis hystrix Cardona, Contandr. & E. Sierra

* Astragalus algarbiensis Coss. ex Bunge

* Astragalus aquilanus Anzalone

Astragalus centralpinus Braun-Blanquet

* Astragalus maritimus Moris

Astragalus tremolsianus Pau

* Astragalus verrucosus Moris

* Cytisus aeolicus Guss. ex Lindl.

Genista dorycnifolia Font Quer

Genista holopetala (Fleischm. ex Koch) Baldacci

Melieotus segetalis (Brot.) Ser.

subsp. fallax Franco

* Ononis hackelii Lange

Trifolium saxatile All.

* Vicia bifoliolata J. D. Rodriguez

LENTIBULARICEAE

Pinguicula nevadensis (Lindb.) Casper

LILIACEAE

Allium grosii Font Quer

* Androcymbium rechingeri Greuter

* Asphodelus bento-rainhae P. Silva

Hyacinthoides vicentina (Hoffmanns. & Link) Rothm.

* Muscari gussonei (Parl.) Tod.

LINACEAE

* Linum muelleri Moris

LYTHRACEAE

* Lythrum flexuosum Lag.

MALVACEAE

Kosteletzkya pentacarpos (L.) Ledeb.

NAJADACEAE

Najas flexilis (Willd.) Rostk. & W. L. Schmidt

ORCHIDACEAE

* Cephalanchera cucullata Boiss. & Heldr.

Cypripedium calceolus L.

Liparis loeselii (L.) Rich.

* Ophrys lunulata Parl.

PAEONIACEAE

Paeonia cambessedesii (Willk.) Willk.

Paeonia parnassica Tzanoudakis

Paeonia clusii F. C. Sterb

subsp. rhodia (Stearn) Tzanoudakis

PALMAE

Phoenix theophrasti Greuter

PLANTAGINACEAE

Plantago algarbiensis Samp.

Plantago almogravensis Franco

PLUMBAGINACEAE

Armeria berlengensis Daveau

* Armeria helodes Martini & Pold

Armeria neglecta Girard

Armeria pseudarmeria (Murray) Mansfeld

* Armeria rouyana Daveau

Armeria soleirolii (Duby) Godron

Armeria velutina Welw. ex Boiss. & Reuter

Limonium dodartii (Girard) O. Kuntze

subsp. lusitanicum (Daveau) Franco

* Limonium insulare (Beg. & Landi) Arrig. & Diana

Limonium lanceolatum (Hoffmans. & Link) Franco

Limonium multiflorum Erben

* Limonium pseudolaetum Arrig. & Diana

* Limonium strictissimum (Salzmann) Arrig.

POLYGONACEAE

Polygonum praelongum Coode & Cullen

Rumex rupestris Le Gall

PRIMULACEAE

Androsace mathildae Levier

Androsace pyrenaica Lam.

* Primula apennina Widmer

Primula palinuri Petagna

Soldanella villosa Darracq.

RANUNCULACEAE

* Aconitum corsicum Gayer

Adonis distorta Ten.

Aquilegia bertolonii Schott

Aquilegia kitaibelii Schott

* Aquilegia pyrenaica D. C.

subsp. cazorlensis (Heywood) Galiano

*Consolida samia P. H. Davis

Pulsatilla patens (L.) Miller

* Ramunculus weyleri Mares

RESEDACEAE

* Reseda decursiva Forssk.

ROSACEAE

Potentilla delphinensis Gren. & Godron

RUBIACEAE

* Galium litorale Guss.

* Galium viridiflorum Boiss. & Reuter

SALICACEAE

Salix salvifolia Brot.

subsp. australis Franco

SANTALACEAE

Thesium abracteatum Hayne

SAXIFRAGACEAE

Saxifraga berica (Beguinot) D. A. Webb

Saxifraga floruenta Moretti

Saxifraga hirculus L.

Saxifraga tombeanensis Boiss. ex Engl.

SCROPHULARIACEAE

Antirrhinum charidemi Lange

Chaenorrhinum serpyllifolium (Lange) Lange

subsp. lusitanicum R. Fernandes

* Euphrasia genargentea (Feoli) Diana

Euphrasia marchesettii Wettst. ex Marches.

Linaria algarviana Chav.

Linaria coutinhoi Valdés

* Linaria ficalhoana Rouy

Linaria flava (Poiret) Desf.

* Linaria hellenica Turrill

* Linaria ricardoi Cout.

* Linaria tursica B. Valdes & Cabezudo

Linaria tonzigii Lona

Odontites granatensis Boiss.

Verbascum litigiosum Samp.

Veronica micrantha Hoffmanns. & Link

* Veronica oetaea L.-A. Gustavsson

SELAGINACEAE

* Globularia stygia Orph. ex Boiss.

SOLANACEAE

* Atropa baetica Willk.

THYMELAEACEAE

Daphne petraea Leybold

* Daphne rodriguezii Texidor

ULMACEAE

Zelkova abelicea (Lam.) Boiss.

UMBELLIFEREAE

* Angelica heterocarpa Lloyd

Angelica palustris (Besser) Hoffm.

* Apium bermejoi Llorens

Apium repens (Jacq.) Lag.

Athamanta cortiana Ferrarini

* Bupleurum capillare Boiss. & Heldr.

* Bupleurum kakiskalae Greuter

Eryngium alpinum L.

* Eryngium viviparum Gay

* Laserpitium longiradium Boiss.

* Naufraga balearica Constans & Cannon

* Oenanthe conioides Lange

Petagnia saniculifolia Guss.

Rouya polygama (Desf.) Coincy

* Seseli intricatum Boiss.

Thorella verticillatinundata (Thore) Briq.

VALERINACEAE

Centranthus trinervis (Viv.) Beguinot

VIOLACEAE

* Viola hispida Lam.

Viola jaubertiana Mares & Vigineix

Nižší rostliny

BRYOPHYTA

Bruchia vogesiaca Schwaegr. (o)

* Bryoerythrophyllum campylocarpum (Sergio) (M. Hill) (o)

Buxbaumia viridis (Moug. ex Lam. & DC.) Brig. ex Moug. & Nestl. (o)

Dichelyma capillaceum (Dicks) Myr. (o)

Dicranum viride (Sull. & Lesq.) Lindb. (o)

Distichophyllum carinatum Dix. & Nich. (o)

Drepanocladus vernicosus (Mitt.) Warnst. (o)

Jungermannia handelii (Schiffn.) Amak. (o)

Mannia triandra (Scop.) Grolle (o)

* Marsupella profunda Lindb. (o)

Meesia longiseta Hedw. (o)

Nothothylas orbicularis (Schwein.) Sull. (o)

Orthotrichum rogeri Brid. (o)

Petalophyllum ralfsii Nees & Gott. ex Lehm. (o)

Riccia breidleri Jur. ex Steph. (o)

Riella helicophylla (Bory & Mont.) Mont. (o)

Scapania massolongi (K. Müll.) K. Müll. (o)

Sphagnum pylaisii Brid. (o)

Tayloria rudolphiana (Garov) B. & S. (o)

DRUHY Z MAKARONÉZIE

PTERIDOPHYTA

HYMENOPHYLLACEAE

Hymenophyllum maderensis Gibby & Lovis

DRYOPTERIDACEAE

* Polystichum drepanum (Sw.) C. Presl.

ISOETACEAE

Isoetes azorica Durieu & Paiva

MARSILEACEAE

* Marsilea azorica Launert & Paiva

ANGIOSPERMAE

ASCLEPIADACEAE

Carallurna burchardii N. E. Brown

* Ceropegia chrysantha Svent.

BORAGINACEAE

Echium candicans L. fil.

* Echium gentianoides Webb & Coincy

Myosotis azorica H. C. Watson

Myositis maritima Hochst. in Seub.

CAMPANULACEAE

* Azorina vidalii (H. C. Watson) Feer

Musschia aurea (L. f.) DC.

* Musschia wollastonii Lowe

CAPRIFOLIACEAE

* Sambucus palmensis Link

CARYOPHYLLACEAE

Spergularia azorica (Kindb.) Lebel

CELASTRACEAE

Maytenus umbellata (R. Br.) Mabb.

CHENOPODIACEAE

Beta patula Ait.

CISTACEAE

Cistus chinamadensis Banares & Romero

* Helianthemum bystropogophyllum Svent.

COMPOSITAE

Andryala crithmifolia Ait.

* Argyranthemum lidii Humphries

Argyranthemum thalassophylum (Svent.) Hump.

Argyranthemum winterii (Svent.) Humphries

* Atractylis arbuscula Svent. & Michaelis

Atractylis preauxiana Schultz.

Calendula maderensis DC.

Cheirolophus duranii (Burchard) Holub

Cheirolophus ghomerytus (Svent.) Holub

Cheirolophus junonianus (Svent.) Holub

Cheirolophus massonianus (Lowe) Hansen

Cirsium laifolium Lowe

Helichrysum gossypinum Webb

Hypochoeris oligocephala (Svent. & Bramw.)

* Lactuca watsoniana Trel.

* Onopordum nogalesii Svent.

* Onorpordum carduelinum Bolle

* Pericallis hadrosoma (Svent.)

Phagnalon benettii Lowe

Stemmacantha cynaroides (Chr. Son. in Buch) Ditt

Sventenia bupleuroides Font Quer

* Tanacetum ptarmiciflorum Webb & Berth

CONVOLVULACEAE

* Convolvulvus caput-medussae Lowe

* Convolvulvus lopez-socasii Svent.

* Convolvulvus massonii A. Dietr.

CRASSULACEAE

Aeonium geomeraenae Praeger

Aeonium soundersii Bolle

Aichryson dumosum (Lowe) Praeg.

Monanthes wildpretii Banares & Scholz

Sedum brissemoretii Raymond-Hamet

CRUCIFERAE

* Crambe arborea Webb ex Christ

Crambe laevigata DC. ex Christ

* Crambe sventenii R. Petters ex Bramwell & Sund.

* Parolinia schizogynoides Svent.

Sinapidendron rupestre (Ait.) Lowe

CYPERACEAE

Canex malato-belizii Raymond

DIPSCACEAE

Scabiosa nitens Roemer & J. A. Schultes

ERICACEAE

Erica scoparia L.

subsp. azorica (Hochst.) D. A. Webb

EUPHORBIACEAE

* Euphorbia handiensis Burchard

Euphorbia lambii Svent.

Euphorbia stygiana H. C. Watson

GERANICEAE

* Geranium maderense P. F. Yeo

GRAMINEAE

Deschampsia maderensis (Haeck. & Born.)

Phalaris maderensis (Menezes) Menezes

LABIATAE

* Sideritis cystosiphon Svent.

* Sideritis discolor (Webb ex de Noe) Bolle

Sideritis infernalis Bolle

Sideritis marmorea Bolle

Teucrium abutiloides L' Hér

Teucrium betonicum L' Hér

LEGUMINOSAE

* Anagyris latifolia Brouss. ex. Willd.

Anthyllis lemanniana Lowe

* Dorycnium spectabile Webb & Berthel

* Lotus azoricus P. W. Ball

Lotus callis-viridis D. Bramwell & D. H. Davis

* Lotus kunkelii (E. Chueca) D. Bramwell & al.

* Teline rosmarinifolia Webb & Berthel.

* Teline salsoloides Arco & Acebes.

Vicia dennesiana H. C. Watson

LILIACEAE

* Androcymbium psammophilum Svent.

Scilla maderensis Menezes

Semele maderensis Costa

LORANTHACEAE

Arceuthobium azoricum Wiens & Hawksw.

MYRICACEAE

* Myrica rivas-martinezii Santos.

OLEACEAE

Jasminum azoricum L.

Picconia azorica (Tutin) Knobl.

ORCHIDACEAE

Goodyera macrophylla Lowe

PITTOSPORACEAE

* Pittosphorum coriaceum Dryand. ex. Ait.

PLANTAGINACEAE

Plantago malato-belizii Lawalree

PLUMBAGINACEAE

* Limonium arborescens (Brouss.) Kuntze

Limonium dendroides Svent.

* Limonium spectabile (Svent.) Kunkel & Sunding

* Limonium sventenii Santos & Fernandez Galvan

POLYGONACEAE

Rumex azoricus Rech. fil.

RHAMNACEAE

Frangula azorica Tutin

ROSACEAE

* Bencomia brachystachya Svent.

Bencomia sphaerocarpa Svent.

* Chamaemeles coriacea Lindl.

Dendriopoterium pulidoi Svent.

Marcetella maderensis (Born.) Svent.

Prunus lusitanica L.

subsp. azorica (Mouillef.) Franco

Sorbus maderensis (Lowe) Dode

SANTALACEAE

Kunkeliella subsucculenta Kammer

SCROPHULARIACEAE

* Euphrasia azorica Wats

Euphrasia grandiflora Hochst. in Seub.

* Isoplexis chalcantha Svent. & O'Shanahan

Isoplexis isabelliana (Webb & Berthel.) Masferrer

Odontites holliana (Lowe) Benth.

Sibthorpia peregrina L.

SELAGINACEAE

* Globularia ascanii D. Bramwell & Kunel

* Globularia sarcophylla Svent.

SOLANACEAE

* Solanum lidii Sunding

UMBELLIFERAE

Ammi trifoliatum (H. C. Watson) Trelease)

Bupleurum handiense (Bolle) Kunkel

Chaerophyllum azoricum Trelease

Ferula latipinna Santos

Melanoselinum decipiens (Schrader & Wendl.) Hoffm.

Monizia edulis Lowe

Oenanthe divaricata (R. Br.) Mabb.

Sanicula azorica Guthnick ex Seub.

VIOLACEAE

Viola paradoxa Lowe

Nižší rostliny

BRYOPHYTA

* Echinodium spinosum (Mitt.) Jur. (o)

* Thamnobryum fernandesii Sergio (o)

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA III

KRITÉRIA PRO VÝBĚR LOKALIT VHODNÝCH JAKO LOKALITY VÝZNAMNÉ PRO SPOLEČENSTVÍ A PRO VYHLÁŠENÍ JAKO ZVLÁŠTNÍ OBLASTI OCHRANY

Etapa 1: Zhodnocení relativního významu lokalit pro každý typ přírodního stanoviště z přílohy 1 a každý druh z přílohy II (včetně typů prioritních přírodních stanovišť a prioritních druhů) na úrovni členského státu

A. Kritéria pro hodnocení lokality pro daný typ přírodního stanoviště uvedeného v příloze I

a) Stupeň zastoupení typu přírodního stanoviště v lokalitě.

b) Rozloha lokality pokrytá typem přírodního stanoviště v poměru k celkové rozloze typu přírodního stanoviště na území členského státu.

c) Stupeň zachování struktury a funkcí příslušného typu přírodního stanoviště a možnosti jeho obnovy.

d) Celkové zhodnocení významu lokality pro ochranu příslušného typu přírodního stanoviště.

B. Kritéria hodnocení lokality pro daný druh uvedený v příloze II

a) Početnost a hustota populace druhů vyskytujících se v lokalitě v poměru k populaci na území členského státu.

b) Stupeň zachování rysů stanoviště důležitých pro daný druh a týkajících se možností obnovy.

c) Stupeň izolace populace v dané lokalitě ve vztahu k přirozenému areálu rozšíření druhu.

d) Celkové zhodnocení významu lokality pro zachování příslušných druhů.

C. Na základě těchto kritérií klasifikují členské státy lokality, které navrhují do státního seznamu lokalit vhodných jako lokality významné pro Společenství, s ohledem na jejich relativní význam pro ochranu každého typu přírodního stanoviště z přílohy I nebo každého druhu přílohy II.

D. Seznam bude odlišovat lokality s výskytem prioritních typů přírodních stanovišť a prioritních druhů vybraných členskými státy na základě výše uvedených kritérií A a B.

Etapa 2: Zhodnocení lokalit významných pro Společenství a začleněných do státních seznamů:

1. Všechny lokality určené členskými státy v první etapě, které jsou místem výskytu prioritních přírodních stanovišť nebo druhů, budou pokládány za lokality významné pro Společenství.

2. Hodnocení ostatních lokalit uvedených v seznamech členských států jako významné pro Společenství, tj. jejich příspěvek k zachování nebo obnovení příznivého stavu ochrany přírodního stanoviště z přílohy I nebo druhu z přílohy II a/nebo jejich příspěvek k celistvosti soustavy NATURA 2000 vezme v úvahu následující kritéria:

a) relativní význam lokality na úrovni členského;

b) zeměpisná poloha lokality vzhledem k migračním trasám druhů uvedených v příloze II a skutečnost, zda lokalita patří k souvislému ekosystému na obou stranách jedné nebo více vnitřních hranic Společenství;

c) celková rozloha lokality;

d) počet typů přírodních stanovišť uvedených v příloze I a druhů uvedených v příloze II, které se v dané lokalitě vyskytují;

e) globální ekologický význam lokality pro příslušné biogeografické oblasti a/nebo pro celé území zmíněné v článku 2 jak z hlediska jeho typických či ojedinělých rysů, tak z hlediska způsobů kombinace těchto rysů.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA IV

DRUHY ŽIVOČICHŮ A ROSTLIN V ZÁJMU SPOLEČENSTVÍ, KTERÉ VYŽADUJÍ PŘÍSNOU OCHRANU

Druhy uvedené v této příloze jsou označeny:

- jménem druhu nebo poddruhu nebo

- souborem všech druhů náležejících k vyššímu taxonu nebo jeho určité části.

Zkratka "spp." za názvem čeledi nebo rodu se používá k označení všech druhů patřících do příslušné čeledi nebo rodu.

a) ŽIVOČICHOVÉ

OBRATLOVCI

SAVCI

INSECTIVORA

Erinaceidae

Erinaceus algirus

Soricidae

Crocidura canariensis

Talpidae

Galemys pyrenaicus

MICROCHIROPTERA

Všechny druhy

RODENTIA

Gliridae

Všechny druhy kromě Glis glis a Eliomys quercinus

Sciuridae

Citellus citellus

Sciurus anomalus

Castoridae

Castor fiber

Cricetidae

Cricetus cricetus

Microtidae

Microtus cabrerae

Microtus oeconomus arenicola

Zapodidae

Sicista betulina

Hystricidae

Hystrix cristata

CARNIVORA

Canidae

Canis lupus (kromě španělské poplace severně od Duero a řeské populace severně od 39. rovnoběžky)

Ursidae

Ursus arctos

Mustelidae

Lutra lutra

Mustela lutreola

Felidae

Felis silvestris

Lynx lynx

Lynx pardina

Phocidae

Monachus monachus

ARTIODACTYLA

Cervidae

Cervus elaphus corsicanus

Bovidae

Capra aegagrus (přirozené populace)

Capra pyrenaica pyrenaica

Ovis ammon musimon (přirozené populace — Korsika a Sardínie)

Rupicapra rupicapra balcanica

Rupicapra ornata

CETACEA

Všechny druhy

PLAZI

TESTUDINATA

Testudinidae

Testudo hermanni

Testudo graeca

Testudo marginata

Cheloniidae

Caretta caretta

Chelonia mydas

Lepidochelys kempii

Eretmochelys imbricata

Dermochelyidae

Dermochelys coriacea

Emydidae

Emys orbicularis

Mauremys caspica

Mauremys leprosa

SAURIA

Lacertidae

Algyroides fitzingeri

Algyroides marchi

Algyroides moreoticus

Algyroides nigropunctatus

Lacerta agilis

Lacerta bedriagae

Lacerta danfordi

Lacerta dugesi

Lacerta graeca

Lacerta horvathi

Lacerta monticola

Lacerta schreiberi

Lacerta trilineata

Lacerta viridis

Gallotia atlantica

Gallotia galloti

Gallotia galloti insulanagae

Gallotia simonyi

Gallotia stehlini

Ophisops elegans

Podarcis erhardii

Podarcis filfolensis

Podarcis hispanica atrata

Podarcis lilfordi

Podarcis melisellensis

Podarcis milensis

Podarcis muralis

Podarcis peloponnesiaca

Podarcis pityusensis

Podarcis sicula

Podarcis taurica

Podarcis tiliguerta

Podarcis wagleriana

Scincidae

Ablepharus kitaibelli

Chalcides bedriagai

Chalcides occidentalis

Chalcides ocellatus

Chalcides sexlineatus

Chalcides viridianus

Ophiomorus punctatissimus

Gekkonidae

Cyrtopodion kotschyi

Phyllodactylus europaeus

Tarentola angustimentalis

Tarentola boettgeri

Tarentola delalandii

Tarentola gomerensis

Agamidae

Stellio stellio

Chamaeleontidae

Chamaeleo chamaeleon

Anguidae

Ophisaurus apodus

OPHIDIA

Colubridae

Coluber caspius

Coluber hippocrepis

Coluber jugularis

Coluber laurenti

Coluber najadum

Coluber nummifer

Coluber viridiflavus

Coronella austriaca

Eirenis modesta

Elaphe longissima

Elaphe quatuorlineata

Elaphe situla

Natrix natrix cetti

Natrix natrix corsa

Natrix tessellata

Telescopus falax

Viperidae

Vipera ammodytes

Vipera schweizeri

Vipera seoanni (kromě španělských populací)

Vipera ursinii

Vipera xanthina

Boidae

Eryx jaculus

OBOJŽIVELNÍCI

CAUDATA

Salamandridae

Chioglossa lusitanica

Euproctus asper

Euproctus montanus

Euproctus platycephalus

Salamandra atra

Salamandra aurorae

Salamandra lanzai

Salamandra luschani

Salamandrina terdigitata

Triturus carnifex

Triturus cristatus

Triturus italicus

Triturus karelinii

Triturus marmoratus

Proteidae

Proteus anguinus

Plethodontidae

Speleomantes ambrosii

Speleomantes flavus

Speleomantes genei

Speleomantes imperialis

Speleomantes italicus

Speleomantes supramontes

ANURA

Discoglossidae

Bombina bombina

Bombina variegata

Discoglossus galganoi

Discoglossus jeanneae

Discoglossus montalentii

Discoglossus pictus

Discoglossus sardus

Alytes cisternasii

Alytes muletensis

Alytes obstetricans

Ranidae

Rana arvalis

Rana dalmatina

Rana graeca

Rana iberica

Rana italica

Rana latastei

Rana lessonae

Pelobatidae

Pelobates cultripes

Pelobates fuscus

Pelobates syriacus

Bufonidae

Bufo calamita

Bufo viridis

Hylidae

Hyla arborea

Hyla meridionalis

Hyla sarda

RYBY

ACIPENSERIFORMES

Acipenseridae

Acipenser naccarii

Acipenser sturio

ATHERINIFORMES

Cyprinodontidae

Valencia hispanica

CYPRINIFORMES

Cyprinidae

Anaecypris hispanica

PERCIFORMES

Percidae

Zingel asper

SALMONIFORMES

Coregonidae

Coregonus oxyrhynchus (anadromní populace v určitých oblastech Severního moře)

BEZOBRATLÍ

ČLENOVCI

INSECTA

Coleoptera

Buprestis splendens

Carabus olympiae

Cerambyx cerdo

Cucujus cinnaberinus

Dytiscus latissimus

Graphoderus bilineatus

Osmoderma eremita

Rosalia alpina

Lepidoptera

Apatura metis

Coenonympha hero

Coenonympha oedippus

Erebia calcaria

Erebia christi

Erebia sudetica

Eriogaster catax

Fabriciana elisa

Hypodryas maturna

Hyles hippophaes

Lopinga achine

Lycaena dispar

Maculinea arion

Maculinea nausithous

Maculinea teleius

Melanagria arge

Papilio alexanor

Papilio hospiton

Parnassius apollo

Parnassius mnemosyne

Plebicula golgus

Proserpinus proserpina

Zerynthia polyxena

Mantodea

Apteromantis aptera

Odonata

Aeshna viridis

Cordulegaster trinacriae

Gomphus graslinii

Leucorrhina albifrons

Leucorrhina caudalis

Leucorrhina pectoralis

Lindenia tetraphylla

Macromia splendens

Ophiogomphus cecilia

Oxygastra curtisii

Stylurus flavipes

Sympecma braueri

Orthoptera

Baetica ustulata

Saga pedo

ARACHNIDA

Araneae

Macrothele calpeiana

MĚKKÝŠI

GASTROPODA

Prosobranchia

Patella feruginea

Stylommatophora

Caseolus calculus

Caseolus commixta

Caseolus sphaerula

Discula leacockiana

Discula tabellata

Discula testudinalis

Discula turricula

Discus defloratus

Discus guerinianus

Elona quimperiana

Geomalacus maculosus

Geomitra moniziana

Helix subplicata

Leiostyla abbreviata

Leiostyla cassida

Leiostyla corneocostata

Leiostyla gibba

Leiostyla lamellosa

BIVALVIA

Anisomyaria

Lithophaga lithophaga

Pinna nobilis

Unionoida

Margaritifera auricularia

Unio crassus

ECHINODERMATA

Echinoidea

Centrostephanus longispinus

b) ROSTLINY

Příloha IV b) zahrnuje všechny rostlinné druhy uvedené v seznamu II b) [1] a druhy uvedené níže.

PTERIDOPHYTA

ASPLENIACEAE

Asplenium hemionitis L.

ANGIOSPERMAE

AGAVACEAE

Dracaena draco (L.) L.

AMARYLLIDACEAE

Narcissus longispathus Pugsley

Narcissus triandrus L.

BERBERIDACEAE

Berberis maderensis Lowe

CAMPANULACEAE

Campanula morettiana Reichenb.

Physoplexis comosa (L.) Schur.

CARYOPHYLLACEAE

Moehringia fontqueri Pau

COMPOSITAE

Argyranthemum pinnatifidum (L.f.) Lowe

subsp. succulentum (Lowe) C. J. Humphries

Helichrysum sibthorpii Rouy

Picris willkommii (Schultz Bip.) Nyman

Santolina elegans Boiss. ex DC.

Senecio caespitosus Brot.

Senecio lagascanus DC.

subsp. lusitanicus (P. Cout.) Pinto da Silva

Wagenitzia lancifolia (Sieber ex Sprengel) Dostal

CRUCIFERAE

Murbeckiella sousae Rothm.

EUPHORBIACEAE

Euphorbia nevadensis Boiss. & Reuter

GESNERIACEAE

Jankaea heldreichii (Boiss.) Boiss.

Ramonda serbica Pancic

IRIDACEAE

Crocus etruscus Parl.

Iris boissieri Henriq.

Iris marisca Ricci & Colasante

LABIATAE

Rosmarinus tomentosus Huber-Morath & Maire

Teucrium charidemi Sandwith

Thymus capitellatus Hoffmanns. & Link

Thymus villosus L.

subsp. villosus L.

LILIACEAE

Androcymbium europeum (Lange) K. Richter

Bellevalia hackelli Freyn

Colchicum corsicum Baker

Colchicum cousturieri Greuter

Fritillaria conica Rix

Fritillaria drenovskii Dogen & Stoy.

Fritillaria gussichiae (Degen & Doerfler) Rix

Fritillaria obliqua Ker-Gawl.

Fritillaria rhodocanakis Orph. ex Baker

Ornithogalum reverchonii Degen & Herv.-Bass.

Scilla beirana Samp.

Scilla odorata Link

ORCHIDACEAE

Ophrys argolica Fleischm.

Orchis scopulorum Simsmerh.

Spiranthes aestivalis (Poiret) L. C. M. Richard

PRIMULACEAE

Androsace cylindrica DC.

Primula glaucescens Moretti

Primula spectabilis Tratt.

RANUNCULACEAE

Aquilegia alpina L.

SAPOTACEAE

Sideroxylon marmulano Banks ex Lowe

SAXIFRAGACEAE

Saxifraga cintrana Kuzinsky ex Willk.

Saxifraga portosanctana Boiss.

Saxifraga presolanensis Engl.

Saxifraga valdensis DC.

Saxifraga vayredana Luizet

SCROPHULARIACEAE

Antirrhinum lopesianum Rothm.

Lindernia procumbens (Krocker) Philcox

SOLANACEAE

Mandragora officinarum L.

THYMELAEACEAE

Thymelaea broterana P. Cout.

UMBELLIFERAE

Bunium brevifolium Lowe

VIOLACEAE

Viola athois W. Becker

Viola cazorlensis Gandoger

Viola delphinantha Boiss.

[1] Kromě mechorostů v příloze II b).

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA V

DRUHY ŽIVOČICHŮ A ROSTLIN V ZÁJMU SPOLEČENSTVÍ, JEJICHŽ ODEBÍRÁNÍ Z VOLNÉ PŘÍRODY A VYUŽÍVÁNÍ MŮŽE BÝT PŘEDMĚTEM URČITÝCH OPATŘENÍ NA JEJICH OBHOSPODAŘOVÁNÍ

Druhy uvedené v této příloze jsou označeny:

- jménem druhu nebo poddruhu nebo

- souborem všech druhů náležejících k vyššímu taxonu nebo jeho určité části.

Zkratka "spp." za názvem čeledi nebo rodu se používá k označení všech druhů patřících do příslušné čeledi nebo rodu.

a) ŽIVOČICHOVÉ

OBRATLOVCI

SAVCI

CARNIVORA

Canidae

Canis aureus

Canis lupus (kromě španělské poplace severně od Duero a řeské populace severně od 39. rovnoběžky)

Mustelidae

Martes martes

Mustela putorius

Phocidae

Všechny druhy, které nejsou uvedené v příloze IV

Viverridae

Genetta genetta

Herpestes ichneumon

DUPLICIDENTATA

Leporidae

Lepus timidus

ARTIODACTYLA

Bovidae

Capra ibex

Capra pyrenaica (kromě druhu Capra pyrenaica pyrenaica)

Rupicapra rupicapra (kromě druhů Rupicapra rupicapra balcanica a rupicapra ornata)

OBOJŽIVELNÍCI

ANURA

Ranidae

Rana esculenta

Rana perezi

Rana ridibunda

Rana temporaria

RYBY

PETROMYZONIFORMES

Petromyzonidae

Lampetra fluviatilis

Lethenteron zanandrai

ACIPENSERIFORMES

Acipenseridae

Všechny druhy, které nejsou uvedené v příloze IV

SALMONIFORMES

Salmonidae

Thymallus thymallus

Coregonus spp. (kromě druhu Coregonus oxyrhynchus — anadromní populace v určitých oblastech Severního moře)

Hucho hucho

Salmo salar (jen v čistých vodách)

Cyprinidae

Barbus spp.

PERCIFORMES

Percidae

Gymnocephalus schraetzer

Zingel zingel

CLUPEIFORMES

Clupeidae

Alosa spp.

SILURIFORMES

Siluridae

Silurus aristotelis

BEZOBRATLÍ

COELENTERATA

CNIDARIA

Corallium rubrum

MOLLUSCA

GASTROPODA — STYLOMMATOPHORA

Helicidae

Helix pomatia

BIVALVIA — UNIONOIDA

Margaritiferidae

Margaritifera margaritifera

Unionidae

Microcondylaea compressa

Unio elongatulus

ANNELIDA

HIRUDINOIDEA — ARHYNCHOBDELLAE

Hirudinidae

Hirudo medicinalis

ARTHROPODA

CRUSTACEA — DECAPODA

Astacidae

Astacus astacus

Austropotamobius pallipes

Austropotamobius torrentium

Scyllaridae

Scyllarides latus

INSECTA — LEPIDOPTERA

Saturniidae

Graellsia isabellae

b) ROSTLINY

ALGAE

RHODOPHYTA

CORALLINACEAE

Lithothamnium coralloides Crouan frat.

Phymatholithon calcareum (Poll.) Adey & McKibbin

LICHENES

CLADONIACEAE

Cladonia L. subgenus Cladina (Nyl.) Vain.

BRYOPHYTA

MUSCI

LEUCOBRYACEAE

Leucobryum glaucum (Hedw.) AAngstr.

SPHAGNACEAE

Sphagnum L. spp. (kromě Sphagnum pylasii Brid.)

PTERIDOPHYTA

Lycopodium spp.

ANGIOSPERMAE

AMARYLLIDACEAE

Galanthus nivalis L.

Narcissus bulbocodium L.

Narcissus juncifolius Lagasca

COMPOSITAE

Arnica montana L.

Artemisia eriantha Ten

Artemisia genipi Weber

Doronicum plantagineum L.

subsp. tournefortii (Rouy) P. Cout.

CRUCIFERAE

Alyssum pintadasilvae Dudley.

Malcolmia lacera (L.) DC.

subsp. graccilima (Samp.) Franco

Murbeckiella pinnatifida (Lam.) Rothm.

subsp. herminii (Rivas-Martinez) Greuter & Burdet

GENTIANACEAE

Gentiana lutea L.

IRIDACEAE

Iris lusitanica Ker-Gawler

LABIATAE

Teucrium salviastrum Schreber

subsp. salviastrum Schreber

LEGUMINOSAE

Anthyllis lusitanica Cullen & Pinto da Silva

Dorycnium pentaphyllum Scop.

subsp. transmontana Franco

Ulex densus Welw. ex Webb.

LILIACEAE

Lilium rubrum Lmk

Ruscus aculeatus L.

PLUMBAGINACEAE

Armeria sampaio (Bernis) Nieto Feliner

ROSACEAE

Rubus genevieri Boreau

subsp. herminii (Samp.) P. Cout.

SCROPHULARIACEAE

Anarrhinum longipedicelatum R. Fernandes

Euphrasia mendonçae Samp.

Scrophularia grandiflora DC.

subsp. grandiflora DC.

Scrophularia berminii Hoffmanns & Link

Scrophularia sublyrata Brot.

COMPOSITAE

Leuzea rhaponticoides Graells

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA VI

ZAKÁZANÉ METODY A PROSTŘEDKY ODCHYTU A USMRCOVÁNÍ A ZPŮSOBY PŘEPRAVY

A) Nevýběrové prostředky

SAVCI

- Slepá nebo zmrzačená živá zvířata použitá jako návnada,

- magnetofony,

- elektrická zařízení schopná usmrtit nebo omráčit,

- zdroje umělého světla,

- zrcadla a jiná oslňující zařízení,

- zařízení na osvětlení cíle,

- hledí pro střelbu v noci s elektronickým zařízením na zvětšení nebo konverzi obrazu,

- výbušniny,

- sítě, které jsou svou podstatou nebo způsobem použití nevýběrové,

- pasti, které jsou svou podstatou nebo způsobem použití nevýběrové,

- kuše,

- jed a návnady s jedem nebo s anestetickým prostředkem,

- plynování nebo vykuřování,

- poloautomatické a automatické zbraně se zásobníkem schopným pojmout více než dva náboje.

RYBY

- Jed,

- výbušniny.

b) Způsoby přepravy

- Letadla,

- motorová vozidla.

--------------------------------------------------