NAT/944

Doporučení občanské společnosti v souvislosti s Evropským paktem pro oceány

STANOVISKO

sekce Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí

Doporučení občanské společnosti v souvislosti s Evropským paktem pro oceány

(průzkumné stanovisko na žádost Evropské komise)

Zpravodaj: Javier GARAT PÉREZ

1.Závěry a doporučení

1.1EHSV vítá, že předsedkyně Von der Leyen zařadila Evropský pakt pro oceány mezi priority Komise v novém funkčním období. Podle názoru EHSV by se měl tento pakt zaměřit na uvolnění potenciálu modré ekonomiky, zajištění konkurenceschopného, výkonného a inovativního podnikatelského prostředí se zjednodušeným regulačním rámcem a podporu spolupráce s globálními partnery v rámci planetárních mezí. EHSV prosazuje holistický přístup, který spojí hospodářskou prosperitu a konkurenceschopnost s obnovou životního prostředí a podporou sociální spravedlnosti.

1.2EHSV doporučuje evropský pakt, který by byl úzce spjat se strategií modré ekonomiky EU, cíli udržitelného rozvoje a Zelenou dohodou pro Evropu. Pakt, který by se zaměřil na námořní i pozemní průmyslová odvětví. Pakt sladěný s ostatními politikami EU, zejména s dohodou o čistém průmyslu a strategií pro námořní průmysl, aby byla zajištěna soudržnost a významný dopad. EHSV se rovněž domnívá, že je nezbytné posílit strategii EU pro námořní bezpečnost a vyhodnotit stávající politiky, jako je společná rybářská politika. Pakt by měl přispět k co nejrychlejšímu dosažení konkurenceschopnosti, strategické autonomie a cílů v oblasti udržitelnosti.

1.3Pakt by měl posílit a zlepšit rámec pro evropskou správu námořních záležitostí prostřednictvím účinnější koordinace stávajících politik a institucí a zamezit roztříštěnosti a zdvojování úsilí. EHSV rovněž považuje za klíčové posílit mezinárodní dohody, zlepšit diplomatické kroky a podpořit sítě spolupráce mezi pobřežními komunitami, výrobními odvětvími a vědeckými pracovníky. EHSV proto doporučuje vytvořit ve všech evropských orgánech zvláštní pracovní skupiny, jejichž ústředním tématem budou moře a oceány.

1.4EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby vytvořila mechanismus spolupráce mezi evropskými agenturami, které mají pravomoci v oblasti oceánů, s cílem optimalizovat shromažďování údajů a znalostí, podporovat výměnu osvědčených postupů a prosazovat holistický přístup. Příkladem osvědčených postupů v této oblasti je posílená spolupráce mezi agenturami Frontex, EMSA a EFCA v otázkách pobřežní stráže.

1.5EHSV doporučuje přezkoumat územní plánování námořních prostor – aby se usnadnilo dosahování synergií a vyvážily se protichůdné zájmy vyplývající z rozšiřování nových námořních průmyslových odvětví, jako je například energie na moři. Dále doporučuje vyzvat toto odvětví, aby část svých příjmů reinvestovalo ve prospěch místních komunit. Měl by být podporován přístup založený na pozitivním soužití, který by upřednostňoval využívání mořských prostor pro různé účely, kdykoli je to možné, a v zájmu ochrany biologické rozmanitosti a mořských stanovišť by měl být uplatňován ekosystémový přístup. Je mimořádně důležité zaručit aktivní účast nejzranitelnějších odvětví, jako je odvětví rybolovné, na rozhodování, aby tak bylo možné ochránit tradiční rybolovné oblasti a zajistit udržitelné využívání námořního prostoru.

1.6EHSV vyzývá k vytvoření „průmyslové aliance pro hodnotové řetězce modré ekonomiky“, která by sdružovala všechny relevantní zainteresované strany (podniky, sociální partnery, výzkumné organizace, politické činitele a investory a další). Cílem tohoto fóra bude napomáhat spolupráci a vytváření sítí zaměřených na rozvoj v oblasti udržitelných lodí a digitalizovaných námořních technologií, zajišťovat odolnost dodavatelského řetězce a podporovat inovace, udržitelnost a konkurenceschopnost. EHSV také naléhavě vyzývá Komisi, aby do roku 2026 vypracovala akční plán EU pro tzv. modré potraviny.

1.7EHSV požaduje mobilizaci finančních prostředků na provádění opatření v oblasti oceánů na podporu cíle udržitelného rozvoje č. 14. V tomto ohledu je nezbytné mobilizovat veřejné a soukromé financování projektů v oblastech obnovy a ochrany moří, inovací a rozvoje a dekarbonizace modré ekonomiky. EHSV doporučuje stanovit zvláštní rozpočtové položky pro oceány v horizontálních fondech, jako je Horizont nebo Evropský sociální fond, a posílit odvětvové fondy, jako je ENRAF.

1.8Klíčem k účinné správě oceánů je věda. EHSV doporučuje posílit mezinárodní vědeckou spolupráci, podporovat technologické inovace v námořních odvětvích a přidělovat více prostředků výzkumným ústavům. Kromě toho je nezbytné přetavit vědecké poznatky do účinných politik ochrany a udržitelného využívání.

1.9EHSV vyzývá Komisi, aby do paktu začlenila sociální rozměr, který zajistí spravedlivou a digitální transformaci námořního odvětví vyznačující se komplexní podporou pracovníků. To vyžaduje řešení nedostatku pracovních sil, podporu generační obměny prostřednictvím iniciativ zaměřených na přilákání mladých lidí, posílení ochrany pracovníků a usnadnění změny kvalifikace a prohlubování dovedností. Je nezbytné zajistit plné zapojení zúčastněných stran a sociálních partnerů do tohoto procesu. Je také třeba zachovat námořní kulturní dědictví a zajistit zvláštní podporu pro pracovníky, kteří nemohou být rekvalifikováni.

1.10Pro zajištění rozkvětu námořního průmyslu a jeho udržení v Evropě je nezbytné zaručit spravedlivé podmínky hospodářské soutěže a konsolidaci silného námořního klastru s jasnými cíli v oblasti dekarbonizace. Je třeba naléhavě investovat do e-paliv, technologických inovací, energie z obnovitelných zdrojů na moři – a zejména slapové energie – a místní výroby těchto řešení.

1.11EHSV – jakožto zástupce občanské společnosti – doporučuje, aby byl vytvořen komplexní mechanismus pro pravidelné hodnocení a sledování pokroku v rámci paktu. Tento mechanismus by se měl inspirovat modely zavedenými v souvislosti s cíli udržitelného rozvoje a měl by zahrnovat skupinu stálých členů EHSV, čímž by byla zajištěna kontinuita, transparentnost a reprezentativnost procesu monitorování.

2.Obecné připomínky

2.1Cílem Evropského paktu pro oceány je podporovat komplexní a ucelený přístup na úrovni všech politik týkajících se oceánů. Za tím účelem je nezbytné upevnit mořský výzkum, ochranu mořských ekosystémů, inovace a znalosti a posílit modrou ekonomiku. Jádrem paktu jsou pobřežní komunity. Je nezbytné porozumět jejich potřebám a obavám, aby bylo možné vypracovat účinné politiky.

2.2EHSV si uvědomuje, že pobřežní komunity čelí mnoha hospodářským, sociálním a environmentálním výzvám. Pakt může být hlavním nástrojem, který je pomůže řešit. V tomto ohledu musí pakt položit pevný základ pro vytváření kvalitních pracovních míst, udržitelný růst a sociální soudržnost za současného respektování planetárních mezí. Cílem je podporovat zdravé a produktivní oceány a usilovat o spravedlivou a digitální transformaci. S ohledem na růst nových mořských odvětví by měl pakt také prozkoumat modely správy oceánů, které může EU podporovat jak ve svých vodách, tak v jiných částech světa. Pakt by se měl rovněž zaměřit na posílení odolnosti pobřežních komunit vůči přírodním katastrofám, přičemž by měl prosazovat přírodě blízká řešení.

3.Konkrétní doporučení na podporu zdravých a produktivních oceánů

3.1EHSV doporučuje, aby se pakt v zájmu zajištění odolných a produktivních oceánů zabýval následujícími aspekty:

3.1.1Podpora konkurenceschopnosti a udržitelného růstu modré ekonomiky: prostřednictvím investic a inovací v oblasti technologií zaměřených na klimatickou neutralitu, stav ekosystémů a spravedlivou transformaci. EHSV se domnívá, že je třeba urychleně zjednodušit legislativu a snížit byrokracii alespoň o 25 % pro podniky a o 35 % pro malé a střední podniky. EU by se měla zaměřit na odolné, místní a krátké hodnotové řetězce, jejichž prioritou bude komplexní rozvoj našich námořních odvětví, blahobyt, obnovu ekosystémů a pobřežní komunity.

3.1.2Investice a inovace v oblasti námořních odvětví: EU by měla navrhnout opatření za účelem přilákání soukromých investic a na podporu konkurenceschopnosti a rozvoje podniků. EU by měla podporovat vytváření inovačních center pro modrou ekonomiku a spolupráci mezi výzkumnými ústavy, podniky a politickými činiteli. Veřejné orgány by měly podporovat začínající podniky v námořním odvětví tím, že jim zajistí lepší přístup k financování a snadnější uvádění vyspělých technologií na trh. EHSV doporučuje prostřednictvím státních rozpočtů zvýšit investice do výzkumu a vyzývá EU, aby posílila financování výzkumu oceánů.

3.1.3Evropská strategická autonomie v klíčových oblastech, jako jsou potraviny, energie a doprava: EU by měla posílit svou schopnost produkovat vlastní zdroje a snížit závislost na vnějších dodavatelích. Podpora místních inovací v těchto oblastech má zásadní význam pro zajištění její nezávislosti a odolnosti vůči globálním výzvám. Kromě toho je třeba zlepšit a chránit vnitřní infrastrukturu a přijmout politiky, které vezmou v potaz potravinovou soběstačnost, jakož i sociální a ekonomické faktory podniků.

3.1.4EHSV vyzývá Komisi, aby do roku 2026 vypracovala akční plán EU pro modré potraviny s cílem zohlednit „modré potraviny“ v rámci politik a strategií v oblasti potravin a spotřeby. Tento plán by měl být považován za klíčový prvek vize pro budoucnost zemědělství a potravinářství. Přispělo by to k tomu, aby se v Evropě rozšířilo zdraví prospěšné stravování s nízkou uhlíkovou stopou. EU by měla provádět politiky a poskytovat pobídky na podporu selektivních a šetrných lovných zařízení a snižování vedlejších úlovků a výmětů a upřednostňovat rybolov pro lidskou spotřebu a akvakulturu s nízkou úživností. Zvláštní pozornost je třeba věnovat také boji proti nadměrnému rybolovu – v případech, kde k němu dochází – a zejména rybolovu nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému. Podobně je třeba posílit politiky týkající se dovozu neudržitelných mořských produktů a související kontroly, protože tyto produkty negativně ovlivňují rybí populace a narušují rovné podmínky pro evropské rybáře. EHSV se zasazuje o podporu udržitelné akvakultury, zejména akvakultury s nízkou úživností. Tento model akvakultury zahrnuje měkkýše, řasy a některé korýše, nevyužívá umělé krmení, zlepšuje kvalitu vody a přispívá k ukládání uhlíku. Vyzývá rovněž k vypracování strategie „Od chovatele ryb a mořských plodů ke spotřebiteli“ (Sea-farmed to Fork).

3.1.5Vytvoření „průmyslové aliance pro hodnotové řetězce modré ekonomiky“: EHSV doporučuje, aby Evropská komise vytvořila průmyslovou alianci, která by zahrnovala celý hodnotový řetězec modré ekonomiky, a to s cílem zlepšit konkurenceschopnost tohoto odvětví a přijmout komplexní vizi. Za tímto účelem se navrhuje zajistit pro ni prostředky na její provoz a sekretariát, který by koordinoval iniciativy, studie, vědecký pokrok a technologický vývoj. Vzhledem k tomu, že jednotlivé články námořního hodnotového řetězce jsou na sobě – pokud jde o vývoj a používání nových technologií – vzájemně závislé, přispěje toto partnerství k efektivnější spolupráci 1 .

3.1.6Dekarbonizace modré ekonomiky: EHSV připomíná, že všechna odvětví námořní a modré ekonomiky jsou závislá na lodích, pokročilých námořních technologiích a odolných, místních a krátkých průmyslových dodavatelských řetězcích. Totéž platí pro podmořskou infrastrukturu (např. kabely). Podle názoru EHSV by EU měla posílit své námořní průmyslové kapacity, komunikační sítě a dodavatelské řetězce. Námořní odvětví je třeba brát v potaz v rámci každé politiky EU, která si klade za cíl podporovat udržitelnou správu oceánů a uvolnit potenciál modré ekonomiky v celé jeho šíři. EU by rovněž měla usnadnit spravedlivý přechod zavedených odvětví modré ekonomiky k postupům s menším negativním dopadem a posílit politiky a programy na podporu podnikání v oblasti oběhového hospodářství. EHSV také vyzývá k pokračující podpoře udržitelného námořního a pobřežního cestovního ruchu šetrného k životnímu prostředí. Tyto kroky vytvoří nové obchodní příležitosti a přispějí k ekologické transformaci EU 2 .

3.1.7EHSV vítá partnerství pro energetickou transformaci v odvětví rybolovu a akvakultury, jehož činnost Evropská komise zahájila v roce 2024. To je pro celý řetězec skvělá příležitost spolupracovat na plánu obnovy evropského rybářského loďstva a jeho modernizace založeném na udržitelném a efektivním podnikatelském modelu.

3.1.8EHSV důrazně vyzývá k rozvoji nejmodernějších technologií využívajících slapovou energii a energii z mořských vln a k realizaci investic v této oblasti: tato zařízení jsou menší než větrné turbíny, a zabírají tak menší prostor na moři a menší je i jejich ekologická stopa, přičemž mají potenciál vyrábět až 10 % elektřiny v EU. Protože se nacházejí v mořských oblastech, které nejsou rozlehlé a kterým se ostatní lidské činnosti obvykle vyhýbají kvůli velkému pohybu vody, jsou slučitelnější s rybolovem. Je mimořádně důležité zvýšit v tomto ohledu politickou podporu a zajistit, že budou prioritně zařazeny mezi témata zpracovávaná v rámci pracovní skupiny pro energii z oceánů, budou pro ně vyhrazeny zvláštní finanční prostředky a v zájmu jejich rozvoje budou přijaty právní předpisy.

3.1.9EHSV zdůrazňuje úlohu nových technologií, jako je umělá inteligence a internet věcí, při monitorování a správě oceánů. EHSV navrhuje otevřít oblasti výzkumu, v nichž mohou investice do těchto systémů generovat vysokou environmentální a ekonomickou návratnost.

3.1.10Přístup k financování: EHSV vyzývá ke zvýšení grantů a investic do infrastruktury a technologií, které podporují inovace a podnikání a umožňují pobřežním komunitám prosperovat. V návaznosti na Evropský pakt pro oceány by EU měla prozkoumat možnosti zavedení – v příštím víceletém finančním rámci – rozpočtových položek zaměřených na oceány, aby se zajistilo odpovídající financování všech aspektů, jimiž se pakt zabývá, a také posílit odvětvové fondy, jako je například Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond (ENRAF). EHSV vyjadřuje politování nad snížením prostředků ENRAF na období 2025–2027 o 105 milionů EUR a požaduje, aby byly v příštím rozpočtovém rámci navýšeny. Kromě toho doporučuje vyhodnotit využívání finančních prostředků pro modrou ekonomiku v rámci programu Horizont Evropa. V této souvislosti vyzývá k vytvoření zvláštní rozpočtové položky pro modrou ekonomiku v programu, který naváže na program Horizont Evropa. Podporuje také využívání veřejného financování coby nástroje pro získávání soukromých finančních prostředků prostřednictvím iniciativ, jako je Horizont EU, Inovační fond, financování EIB a záruční fond. V neposlední řadě EHSV požaduje, aby byly příjmy ze systému EU pro obchodování s emisemi vyčleněny na energetickou transformaci s cílem podpořit v Evropě rozvoj inovativních paliv a projektů.

3.1.11EHSV doporučuje, aby byly s veřejným financováním spojeny určité sociální podmínky, které by zajistily dodržování práv pracovníků a respektování environmentální udržitelnosti. V tomto ohledu je třeba účinně uplatňovat stávající sociální normy a právní předpisy v námořním a rybářském odvětví a v případě potřeby přijmout závazné legislativní iniciativy.

3.1.12EHSV poukazuje na to, že je důležité urychlit přístup k financování a zvýšit jeho pružnost, zejména s cílem usnadnit přístup malým a středním podnikům a rybářům provozujícím příbřežní rybolov a podpořit udržitelný růst v odvětví modré ekonomiky.

3.1.13Hodnocení a případná reforma společné rybářské politiky (SRP): uznává, že současná SRP přispěla ke zlepšení řízení rybích populací. Nicméně 70 % ryb a plodů moře pochází ze třetích zemí, což představuje problém z hlediska potravinové autonomie a schopnosti zajistit udržitelné a zodpovědné zásobování. To je třeba napravit tím, že se bude udržitelná produkce potravin usnadňovat namísto toho, aby jí byly kladeny překážky, a že se budou uplatňovat stejné sociální a environmentální standardy i na dovážené produkty. Za tímto účelem je klíčové vyhodnotit stávající rybářské politiky se zřetelem na cíl podpořit přechod k účinnějšímu rybolovu prostřednictvím vyvážené regulace a využití ekonomických pobídek. Je třeba podporovat energeticky účinnější rybolov a akvakulturu a využívání energie z obnovitelných zdrojů. Vývoj přesnějších technologií rybolovu umožní uplatňovat udržitelnější a selektivnější postupy, které budou účinné a budou mít menší dopad na životní prostředí. Je rovněž mimořádně důležité aktualizovat politiky v oblasti rybolovu s ohledem na nové výzvy, jako je brexit, mezinárodní vývoj a konkurenceschopnost. Kromě toho by EU měla podporovat přístup k rybolovným kvótám na základě socioekonomických a environmentálních kritérií v souladu s článkem 17 SRP a zajistit sledovatelnost produktů rybolovu z moře na stůl prostřednictvím spolehlivého systému kontroly a označování, a to se zaměřením na dovážené produkty.

3.1.14Vzdělávání a prohlubování dovedností: EU by měla investovat do rozvoje dovedností a kompetencí specifických pro modrou ekonomiku a udržet zapojení mladých lidí do jejich komunit. Kvalitní pracovní místa a odborná příprava pracovní síly přispívají k prosperitě, konkurenceschopnosti, atraktivitě a výkonnosti odvětví modré ekonomiky. Kromě změny kvalifikace pracovníků a prohlubování jejich dovedností bude pro současnost a budoucnost těchto odvětví zásadní udržet a přijímat pracovníky v námořních a rybolovných odvětvích. EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby v rámci budoucího Evropského sociálního fondu zavedla modré rozpočtové položky. Měla by být rovněž zajištěna harmonizace na úrovni odborné přípravy a certifikace v námořním odvětví a odvětví rekreace a rybolovu, přičemž je třeba zajistit vzájemné uznávání osvědčení v celé EU s cílem usnadnit mobilitu pracovní síly a zlepšit konkurenceschopnost tohoto odvětví. Dále vyzývá k posílení oceánské gramotnosti s cílem zvýšit povědomí společnosti, zejména dětí a mladých lidí, o důležitosti oceánů a modré ekonomiky.

3.1.15Nedostatek pracovní síly: aby mohla EU čelit demografickým výzvám, musí si jako prioritu stanovit financování zaměřené na zlepšování dovedností a rozvoje pracovní síly v modré ekonomice a zajistit tak v dlouhodobém horizontu odolnost a inovace. Orgány a soukromý sektor by měly řešit nedostatek pracovníků pomocí zvláštních vzdělávacích programů nabízejících dovednosti související s modrou ekonomikou. Je důležité vytvořit harmonizované programy odborné přípravy s přenositelnými dovednostmi, aby se usnadnila mobilita pracovníků mezi členskými státy a mezi různými odvětvími modré ekonomiky. Kromě toho by EU měla podporovat partnerství veřejného a soukromého sektoru za účelem realizace uzpůsobených vzdělávacích programů.

3.2EHSV doporučuje, aby se Evropský pakt pro oceány zabýval následujícími prvky s cílem zlepšit zdraví našich oceánů:

3.2.1Centra modré ekonomiky a oceánská observatoř: EHSV doporučuje zřídit v pobřežních regionech centra se specializací na mořské technologie a udržitelné inovace, která by podporovala výzkum, vývoj a přenos znalostí s cílem stimulovat modrou ekonomiku. EHSV navrhuje, aby Komise prozkoumala možnost zřízení evropské observatoře zaměřené na sběr, analýzu a šíření údajů o oceánech. Tento subjekt by také mohl koordinovat údaje, které vytvářejí různé vědecké agentury a další vědecké subjekty, což by usnadnilo kompatibilitu a rozhodování založené na vědeckých důkazech.

3.2.2Výzkum a monitorování: EHSV vyzývá k rozšíření a posílení vědeckých iniciativ spojených s mořskou problematikou, jako je Evropská námořní síť pro pozorování a sběr dat (EMODnet), jejichž účelem je monitorovat stav ekosystémů a poskytovat podklady pro udržitelné politiky. Zlepšení monitorování oceánů pomůže dosáhnout environmentálních cílů, jako jsou cíle stanovené v rámcové směrnici o strategii pro mořské prostředí. EHSV vyjadřuje politování nad tím, že 70 % údajů pochází z projektů s dočasným financováním. Tyto údaje jsou z velké části financovány z veřejných prostředků. EHSV se domnívá, že je třeba zvýšit podíl údajů pocházejících ze soukromého sektoru a také směrovat více finančních prostředků do moderních technologií a do infrastruktury pro vědu.

3.2.3Projekty obnovy: EHSV doporučuje vytvořit pobídky a pilotní projekty na podporu spravedlivého a účinného provádění environmentálních předpisů. To je nezbytné, aby Evropa mohla plnit mezinárodní závazky v oblasti biologické rozmanitosti, například závazky stanovené v celosvětovém rámci pro biologickou rozmanitost z Kchun-mingu a Montrealu. Do právních předpisů EU by měl být proveden zejména závazek 30x30. Je nutné jej rovněž účinně realizovat, a to jak prostřednictvím vytváření a správy chráněných mořských oblastí, tak i prostřednictvím dalších účinných opatření zaměřených na ochranu (OECM) prováděných v rybolovných oblastech. EHSV vyzývá k zavedení přísných ochranných pásem (zón se zákazem rybolovu) v souladu s vědeckými doporučeními a na základě strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030. EHSV zdůrazňuje, že uzavírání těchto oblastí se zákazem rybolovu musí být zvažováno případ od případu, přičemž je třeba zohlednit specifika každého regionu a zajistit rovnováhu mezi ochranou a hospodářskou činností. V této souvislosti EHSV připomíná, že Pařížská dohoda (článek 2) stanoví, že tyto cíle musí být realizovány způsobem, který neohrozí produkci potravin 3 .

3.2.4Zelená infrastruktura a strategie pro oblast rozhraní moře a pevniny: EHSV doporučuje rozvíjet udržitelnou infrastrukturu s ekosystémovým přístupem, aby se minimalizoval dopad na životní prostředí na rozhraní mezi pevninou a mořem. To zahrnuje podporu uhlíkově neutrálních přístavů a čisté energie na moři. Dále doporučuje zavést strategie, díky nimž bude možné využívat synergie a posílit spolupráci mezi námořními a pozemními odvětvími, jako jsou loděnice a poskytovatelé technologií. Doporučuje také posílit evropskou regulaci pozemních zdrojů znečištění moří, jako jsou průmyslové výpusti a odpadní vody, které do vodních ekosystémů přinášejí organické, chemické a farmaceutické znečišťující látky a také mikroplasty a pelety.

3.2.5Evropský plán pro přizpůsobení se změně klimatu: EHSV vyzývá k vypracování tohoto plánu s cílem posílit odolnost pobřežních komunit prostřednictvím podpory v plánování a přípravě na dopady změny klimatu.

3.2.6Boj proti znečišťování moří a odpadu v moři: EHSV vyzývá Komisi, aby se ujala vůdčí pozice a posílila evropskou diplomatickou činnost s cílem zajistit, že bude v roce 2025 přijata Smlouva o plastech, a na podporu jejího provádění zavést stabilní mechanismus financování.

3.2.7Posílení evropské pozice v mezinárodních jednáních týkajících se oceánů: v souladu s cílem udržitelného rozvoje č. 14 EHSV vyzývá Komisi, aby posílila své diplomatické kroky na podporu uzavření dohody o dotacích v oblasti rybolovu v rámci WTO a urychlení ratifikace a provádění dohody o BBNJ pro mezinárodní vody a podpořila provádění Úmluvy o biologické rozmanitosti 4 . Požaduje také zavedení moratoria pro hlubokomořskou těžbu nerostů, dokud nebude zajištěna její udržitelnost.

4.Hospodářské, sociální a environmentální výzvy pobřežních komunit

4.1Pobřežní komunity v Evropě čelí řadě vzájemně propojených hospodářských, sociálních a environmentálních problémů. Za poslední roky došlo v našich průmyslových odvětvích a na našich trzích k vážným otřesům, které byly způsobeny událostmi, jako je COVID-19, brexit, invaze Ruska na Ukrajinu a extrémní povětrnostní jevy podnícené změnou klimatu. To vedlo nejen k růstu cen energií a surovin, ale také ke všeobecné inflaci. Dále to narušilo námořní trasy v důsledku obchodních omezení a vedlo ke vzniku úzkých míst v dodavatelském řetězci. Tyto problémy modrou ekonomiku ohrozily. Přesto prognózy zdůrazňují potenciál pro stabilizaci a oživení ekonomiky díky snížení cen energií a klesající inflaci.

4.2V této souvislosti se evropský průmysl potýká nejen s pandemiemi a globálními geopolitickými krizemi, ale také s rostoucí vnitřní regulační zátěží. Rostoucí omezení a byrokracie vážně ovlivňují konkurenceschopnost a ekonomickou udržitelnost podniků.

4.3Pokud jde o sociální výzvy, mnoho pobřežních oblastí trpí demografickými problémy, jako je stárnutí populace a migrace mladých lidí, jež je často důsledkem nedostatku příležitostí v dané lokalitě. EHSV vyjadřuje znepokojení v souvislosti s tím, že na moři lidé přicházejí o život v kontextu fenoménu migrace. Kromě toho se pobřežní komunity potýkají s nedostatkem kvalifikované pracovní síly a nedostatečnou generační obměnou, konflikty týkajícími se využívání zdrojů nebo zranitelností vůči klimatickým katastrofám. Řešení těchto problémů vyžaduje posílení sociálního začlenění a zajištění rovného přístupu ke zdrojům a službám. EHSV se domnívá, že je třeba v rámci modré ekonomiky zlepšit pracovní podmínky, aby se tak zvýšila atraktivita těchto odvětví. Pro řešení některých z těchto výzev by pakt mohl čerpat inspiraci z dlouhodobé vize pro venkovské oblasti EU 5 .

4.4Pokud jde o environmentální výzvy, zachování produktivních moří a přírodních zdrojů, jako jsou rybolovné oblasti a čisté pobřeží, má zásadní význam pro hospodářskou prosperitu a zdraví, a to jak v současnosti, tak pro budoucí generace. Evropské oceány jsou navíc našimi nejlepšími spojenci v boji proti změně klimatu. Ústředním bodem Evropského paktu pro oceány by mělo být provádění a prosazování stávajících právních předpisů. Je však zásadně důležité, aby EU rovněž posoudila jejich účinnost a zvážila jejich revizi a případnou aktualizaci, tak aby zajistila, že budou odpovídat novým skutečnostem a výzvám.

4.5Jak vyplývá z práce Výboru zaměřené na vypracování modré dohody pro EU 6 , je nutné brát v potaz vzájemné vazby mezi mořskými a sladkými vodami a jejich dopad na pobřežní komunity. Politiky by měly podporovat koordinaci za účelem řešení výzev a využívání příležitostí.

5.Model správy oceánů pro vody EU a mezinárodní vody

5.1EHSV doporučuje podporovat inkluzivní a inovativní model správy oceánů prostřednictvím následujících prvků:

5.1.1Regionální spolupráce: EHSV doporučuje posílit námořní koordinaci a spolupráci mezi členskými státy, jejichž území přiléhají ke stejnému moři, jako je moře Baltské, Středozemní či Severní, v klíčových oblastech, jako je energetika, životní prostředí nebo rybolov. Dále navrhuje konsolidovat politické programy prostřednictvím delší doby jejich trvání, tak aby přesahovala volební cykly a rámce EU, a zlepšit koordinaci mezi jednotlivými resorty na evropské i vnitrostátní úrovni. Vyzývá také ke snížení regulační zátěže, stimulaci investic do modré ekonomiky a zajištění pokroku na cestě k úplnému jednotnému trhu. Kromě toho doporučuje, aby každé předsednictví Rady EU uspořádalo společná zasedání k otázkám týkajícím se oceánů za účasti zástupců klíčových ministerstev (životního prostředí, klimatu, energetiky, rybolovu a dopravy) a zúčastněných stran. Tento přístup lze rozšířit na všechny evropské instituce včetně EHSV.

5.1.2Doporučení přizpůsobená regionálním specifikům: bez ohledu na výše uvedené navrhuje EHSV vypracovat diferencovaná doporučení pro různé pobřežní regiony EU se zohledněním jejich ekologických, hospodářských a sociálních zvláštností. Zdůrazňuje také, že je důležité přizpůsobovat politiky místním kulturním a socioekonomickým faktorům, aby byla zajištěna jejich proveditelnost a účinnost. Ze všech těchto důvodů je pro přizpůsobení a provádění těchto politik v místním kontextu nezbytná individuální činnost členských států a jejich regionů.

5.1.3Znalosti a inovace v oblasti mořského prostředí: EHSV se domnívá, že aby bylo možné na unijní trh uvádět špičkové technologie, zejména ty evropského původu, je nutné podporovat inovace a rozvoj dovedností.

5.1.4Uznání strategického významu oceánu pro bezpečnost a konkurenceschopnost Evropy: EHSV navrhuje posílit obchodní cesty pro přístup na světové trhy a k energetickým zdrojům. Zdůrazňuje, že je nutné zajistit, aby všechny námořní činnosti byly prováděny v rámci ekologických mezí planety, a chránit sociální a lidská práva na moři.

5.1.5Zajištění bezpečnosti evropské námořní oblasti: EHSV vyzývá orgány, aby posílily programy na ochranu námořních cest, přístavů a kritické infrastruktury před hrozbami, jako je pirátství, terorismus, obchodování s lidmi a námořní trestná činnost. To vyžaduje účinné provádění strategie EU pro námořní bezpečnost. Důraz by měl být kladen na obrannou spolupráci, včetně každoročních námořních cvičení a rozvoje schopností prostřednictvím společných standardů pro technologie námořní obrany. Tato strategie by měla být v zájmu posílení odolnosti obchodu, hospodářské stability a bezpečnosti námořních dodavatelských řetězců začleněna do Evropského paktu pro oceány. To také znamená bránit naše sociální a environmentální standardy například proti nezákonnému rybolovu a nucené práci, včetně praktik významných aktérů, jako je Čína.

5.1.6EHSV naléhavě vyzývá Komisi, aby v rámci paktu posílila důraz kladený na otázku stavby lodí, souvisejících technologií a námořní logistiky. Na tomto odvětví závisí mnoho pobřežních komunit a dílčích odvětví, například rybolov, odvětví rekreační plavby, odvětví výroby energie na moři a námořní doprava. V této souvislosti naléhavě žádá Komisi, aby začlenila oznámenou strategii pro námořní průmysl mezi pilíře Evropského paktu pro oceány.

5.1.7Vzhledem k rostoucím hrozbám pro námořní bezpečnost je také v zájmu EU zajistit bezpečnost a ochranu pracovníků v námořních odvětvích a v odvětví rybolovu v souladu s požadavky příslušných úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP), jako je Úmluva o práci na moři.

5.1.8Spravedlivá transformace: EHSV zdůrazňuje, že environmentální udržitelnost by měla jít ruku v ruce se sociální udržitelností, aby byl přechod na alternativní paliva a nové technologie spravedlivý, za rovných podmínek a měl ucelenou povahu. Ústředním bodem ekologické a digitální transformace musí být lidský faktor: je třeba zaručit lepší pracovní podmínky, vytvářet kvalitní pracovní místa a zvýšit atraktivitu a inkluzivitu námořních a rybářských profesí 7 .

5.1.9Zapojení zúčastněných stran: EHSV vyzývá k většímu zapojení místních komunit, sociálních partnerů a průmyslových odvětví do rozvoje politik souvisejících s mořem a k podpoře a propagaci námořních klastrů. Pakt by měl uznat námořní klastry jako klíčové subjekty a platformy pro správu oceánů, protože spojují hlasy a zájmy různých odvětví. Je důležité nejen to, aby se všechny subjekty modré ekonomiky účastnily veřejných konzultací, ale také to, aby byly aktivně zapojeny do tvorby námořních politik. Stejně tak je zásadní, aby byly sociální přínosy udržitelného rozvoje spravedlivě rozděleny a aby projekty měly dlouhodobý dopad a přispívaly k odolnosti modré ekonomiky. Dále je také důležité uznat, že je třeba zapojit občanskou společnost, a zajistit, že její postoje a potřeby budou zohledněny v rámci rozhodovacího procesu.

5.1.10Územní plánování námořních prostor: vzhledem ke znepokojivému zhušťování námořního prostoru a soupeření o námořní prostor v důsledku rozpínání nových průmyslových odvětví doporučuje EHSV revizi směrnice o územním plánování námořních prostor. Cílem je vyvážit protichůdné zájmy (např. akvakulturu, rybolov a výrobu energie). EHSV navrhuje nový přístup založený na pozitivním soužití, který podporuje využívání prostor pro různé účely, kdykoli je to možné, a má ekosystémový charakter. V tomto ohledu EHSV uznává práci odvedenou v souvislosti s chráněnými mořskými oblastmi a dalšími účinnými opatřeními zaměřenými na ochranu jednotlivých území s cílem zachovat ekosystémy EHSV uznává Evropské modré fórum jako účinný nástroj umožňující zúčastněným stranám projednávat a řešit společné problémy a priority střednědobého charakteru. Hlavním cílem je dosáhnout shody, vytvořit synergie a najít řešení, která povedou ke společné vizi. Kromě toho je nezbytné zajistit účast nejzranitelnějších odvětví, jako je rybolov, na rozhodování a zaručit ochranu a využívání tradičních rybolovných oblastí a přístup k nim.

5.1.11Sociální soudržnost: EHSV vyzývá k posílení vazeb mezi zúčastněnými stranami (vládami, pobřežními komunitami a místními podniky) a ke snížení sociálních rozdílů prostřednictvím inkluzivních politik a spravedlivých investičních strategií a sociální ekonomiky. Prioritou by měla být aktivní účast občanské společnosti na rozhodování, aby se zajistilo, že politiky budou reflektovat její potřeby a ambice. EU by rovněž měla věnovat zvláštní pozornost posílení postavení žen a mladých lidí v rámci modré ekonomiky.

5.1.12Správa oceánů založená na údajích: pozorování a monitorování oceánů spolu s účinnou správou údajů jsou nezbytné pro posílení modré ekonomiky, ochranu životního prostředí, podporu inovací, zajištění námořní bezpečnosti a posílení odolnosti pobřeží a konkurenceschopnosti. EHSV vyzývá k využívání systémů monitorování v reálném čase a umělé inteligence pro řízení oceánů založené na údajích. Za tímto účelem navrhuje, že by měl být zaveden soudržný evropský rámec, který by zahrnoval vnitrostátní a regionální pozorovací systémy, podpořil spolupráci mezi výzkumnými pracovníky, veřejnými orgány, soukromým sektorem, obranou a místními komunitami a podnítil investice do moderní infrastruktury a pokročilých technologií, jako jsou data velkého objemu, environmentální DNA (eDNA) a umělá inteligence.

5.1.13Pravidelné monitorování: EHSV doporučuje, aby Evropská komise zavedla mechanismy pro pravidelné hodnocení pokroku paktu a informování o tomto pokroku, které by se podobaly mechanismům zavedeným v systému cílů udržitelného rozvoje.

5.1.14Vedoucí postavení a globální diplomacie: pakt pro oceány nemůže existovat bez mezinárodních dohod nebo partnerství. EHSV proto vyzývá EU, aby se stala globálním lídrem v oblasti udržitelné správy oceánů a aby prosazovala osvědčené postupy v rámci Unie i mimo ni. Jednou z možných metod, jak tyto normy exportovat, je posílit diplomacii EU a zohledňovat při vyjednávání o obchodních dohodách kriticky důležité zájmy zemědělského, lesnického a rybolovného odvětví. EHSV doporučuje vytvořit v rámci paktu mezinárodní pilíř založený na stávající přeshraniční spolupráci, mj. té, jež probíhá v rámci iniciativy Desetiletí oceánů (Ocean Decade). EHSV dále doporučuje využít trh EU a vyvíjet jeho prostřednictvím tlak na mezinárodní partnery s cílem zlepšit environmentální a sociální normy na globální úrovni.

5.1.15Odolnost vůči změně klimatu: EHSV se zasazuje o navržení opatření pro posílení připravenosti na katastrofy a odolnosti vůči změně klimatu.

5.1.16Sladění vyjednávacích prostředků EU na mezinárodních fórech týkajících se oceánů s její ambicí zaujmout vedoucí postavení na globální úrovni: je především nezbytné mít dostatečné lidské a finanční zdroje pro vyjednávání na těchto mezinárodních fórech, včetně vyjednávání o bilaterálních a regionálních dohodách. EHSV naléhavě vyzývá Komisi, aby pro tyto účely navýšila rozpočtové prostředky. Kromě toho by se Komise měla v regionálních organizacích pro řízení rybolovu snažit prosadit přijetí environmentálních a sociálních norem EU i v ostatních regionech, aby tak bylo možné zajistit rovné podmínky.

5.2Závěrem lze říci, že tento model správy by se měl vyznačovat ekologickou udržitelností, ekonomickou odolností a sociálním začleňováním a sloužit jako příklad pro správu oceánů na celosvětové úrovni.

V Bruselu dne 12. března 2025.

předseda sekce Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí

Peter SCHMIDT

_____________

(1)     Úř. věst. C 100, 16.3. 2023, s. 31 .

(2)     Úř. věst. C 349, 29.9. 2023, s. 41 .

(3)     Úř. věst. C 24, 28.1. 2012, s. 111 .

(4)    Úř. věst. C/2023/862, 8.12.2023, ELI:  http://data.europa.eu/eli/C/2023/862/oj ; REX/558 – Směřování k udržitelné modré planetě – aktualizace agendy v oblasti mezinárodní správy oceánů .

(5)    Úř. věst. C/2024/1570, 5.3.2024, ELI: https://eur-lex.europa.eu/eli/C/2024/1570/oj ; Úř.věst. C 486, 21.12.2022, s. 59 ; Úř.věst. C 290, 29.7.2022, s. 137 .

(6)     Modrá dohoda pro EU .

(7)     Úř. věst. C 349, 29.9.2023, s. 127 .