SOC/752

Směrnice o boji proti obchodování s lidmi

STANOVISKO

sekce Zaměstnanost, sociální věci, občanství

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2011/36/EU o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí

[COM(2022) 732 final ‒ 2022/0426 (COD)]

Zpráva Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Zpráva o pokroku dosaženém v oblasti boje proti obchodování s lidmi (čtvrtá zpráva)

[COM(2022) 736 final]

Zpravodaj: José Antonio MORENO DÍAZ

Spoluzpravodaj: Pietro Vittorio BARBIERI

1.Závěry a doporučení

1.1Obchodování s lidmi je zavrženíhodným zločinem a závažným porušením základních práv osob. Bezpečnostní strategie Evropské unie z roku 2020 upozorňuje na úlohu organizované trestné činnosti v obchodování s lidmi a související dopady na lidské životy.

1.2V roce 2011 byla přijata směrnice 2011/36/EU o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí. V roce 2021 přijala Evropská komise strategii EU pro boj proti obchodování s lidmi na období 2021–2025 a uvedla, že uplatňování této směrnice by mělo být vyhodnoceno s cílem zlepšit její provádění.

1.3EHSV vítá čtvrtou zprávu o pokroku, jež se zaobírá vývojem situace v této oblasti, i návrh směrnice, kterou se mění směrnice o prevenci obchodování s lidmi. Cílem této směrnice je předcházet obchodování s lidmi, bojovat proti němu a chránit oběti. Za tím účelem je návrh uspořádán do tří rámců stanovujících politiky, které se týkají: i) kriminalizace, vyšetřování a trestního stíhání obchodování s lidmi, včetně vymezení trestných činů, trestů a sankcí; ii) pomoci a podpory poskytované obětem obchodování s lidmi a jejich ochrany a iii) prevence obchodování s lidmi.

1.4EHSV vítá rozšíření definice různých forem vykořisťování. Souhlasí s tím, že výčet těchto trestných činů by měl být chápán jako neúplný seznam, neboť vykořisťování nabývá bohužel neustále nových podob. Domnívá se, že členské státy by měly problém obchodování s lidmi pojímat právě tímto způsobem a dívat se na otázky spojené s vykořisťováním uceleným pohledem.

1.5EHSV se domnívá, že pokud jde o obsah a provádění směrnice, mělo by být posíleno genderové hledisko, vzhledem k tomu, že převážnou většinu obětí tvoří ženy a dívky. Podobně je třeba věnovat pozornost situacím, kdy se osoby nacházejí ve zranitelném postavení, neboť ty usnadňují nábor a vykořisťování zločineckými sítěmi.

1.6EHSV vítá výslovnou zmínku o on-line rozměru trestné činnosti obchodování s lidmi. Používání nových technologií usnadnilo páchání trestné činnosti obchodování s lidmi, ulehčilo a rozšířilo přístup k obětem a jejich vykořisťování a ztížilo sledování výnosů z těchto trestných činů.

1.7EHSV podporuje vytvoření lepšího systému sankcí ze strany Komise. Hodnocení totiž ukázalo, že většina členských států nevypracovala nepovinná sankční opatření v plném rozsahu. Nový povinný systém, který rozlišuje mezi standardními trestnými činy a trestnými činy s přitěžujícími okolnostmi, tedy boj proti trestným činům obchodování s lidmi posiluje.

1.8EHSV rovněž vítá skutečnost, že právnické osoby mohou být potrestány sankcemi, které je mohou vyloučit z veřejné podpory, dočasným či trvalým uzavřením provozovny nebo dočasným či trvalým vyloučením z obchodní činnosti. EHSV se domnívá, že vědomé využívání služeb vykořisťovaných osob by mohlo být propojeno se směrnicí o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti, aby mohly být pohnány k odpovědnosti rovněž podniky, které profitují z různých forem vykořisťování.

1.9EHSV se domnívá, že směrnice by měla věnovat větší pozornost obětem obchodování s lidmi, a připomíná povinnost členských států postarat se o ně, chránit je a v co nejvyšší možné míře zaručit jejich sociální začlenění. Směrnice by měla nejenom připomenout, že je nutné se vyvarovat trestání obětí obchodování s lidmi, ale měla by také posílit mechanismy a nástroje na pomoc a podporu obětí, zejména pokud jde o zranitelné skupiny.

1.10EHSV žádá Komisi, aby v rámci svého návrhu směrnice poukázala na to, že je nezbytné dodržovat směrnici 2004/81/ES z roku 2004 o povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí, kteří jsou oběťmi obchodování s lidmi nebo obdrželi pomoc k nedovolenému přistěhovalectví a kteří spolupracují s příslušnými orgány 1 .

1.11EHSV opakuje, že je důležité posilovat prevenci obchodování s lidmi, a zdůrazňuje, že je třeba snížit poptávku po všech formách vykořisťování. Jak je uvedeno ve zprávě, poptávka po levné pracovní síle nebo prostituci nadále roste, přestože je často spojena s trestnými činy obchodování s lidmi.

1.12EHSV souhlasí s tím, že je třeba zlepšit shromažďování údajů, ale také zdokonalit nástroje pro účinnější identifikaci případů těchto trestných činů. Jak je zdůrazněno ve zprávě, je zřejmé, že existuje značný počet nehlášených případů, což musí být rovněž napraveno. Na tom musí vzájemně spolupracovat členské státy i evropské orgány, přičemž činnost je třeba vzájemně koordinovat.

1.13EHSV se domnívá, že předložení tohoto návrhu směrnice by mělo být využito ke zvýšení povědomí a k lepšímu informování o tom, že je nezbytné posílit boj proti obchodování s lidmi. Porušování práv, k němuž vedou různé druhy vykořisťování, vyžaduje komplexní a vícerozměrnou reakci, přičemž zásadní bude úloha občanů v rámci boje proti beztrestnosti a normalizaci tohoto zneužívání.

1.14EHSV připomíná, že mezi faktory ovlivňující obchodování s lidmi patří „feminizace chudoby“, nerovný přístup ke studiu a zdrojům u mužů a žen, nerovnosti v oblasti lékařské péče a zdraví, celosvětový nárůst genderově podmíněného násilí a obecnější sociální rozdíly mezi ženami a muži. 

1.15Důležitým a nezbytným krokem je, aby členské státy vytvořily nové národní referenční mechanismy, v jejichž rámci budou organizace občanské společnosti zapojeny do identifikace osob, které se staly obětí obchodování s lidmi, a do poskytování podpůrných služeb. V každém členském státě by mohl vzniknout nový nástroj, jenž by spočíval v subjektu pověřeném monitorováním a zajišťováním. Jeho součástí by byl zpravodaj, který by monitoroval účinnost opatření prováděných členskými státy v rámci boje proti obchodování s lidmi, prováděl výzkum a navazoval spolupráci se zainteresovanými stranami působícími ve veřejném i soukromém sektoru, které se tomuto jevu věnují na různých úrovních.

2.Obecné připomínky

2.1Obchodování s lidmi bylo na mezinárodní úrovni definováno OSN v roce 2000 následovně:

·„obchodováním s lidmi“ se rozumí nábor, přeprava, převod, ukrývání nebo přijímání osob za použití hrozeb či síly nebo jiných forem nátlaku, únosu, podvodu, klamu, zneužití moci či zranitelného postavení nebo poskytnutím či obdržením platby či výhod s cílem získat souhlas osoby, jež má kontrolu nad jinou osobou, za účelem vykořisťování (článek 3 – Protokol OSN o obchodování s lidmi – 2000);

·vykořisťováním se rozumí „zneužívání prostituce jiných osob nebo jiné formy pohlavního vykořisťování, nucená práce či služby, otroctví či praktiky podobné otroctví, nevolnictví nebo odebrání orgánů“.

2.2Obchodování s lidmi je zavrženíhodným zločinem a závažným porušením základních práv osob. Bezpečnostní strategie Evropské unie z roku 2020 upozorňuje na úlohu organizované trestné činnosti v obchodování s lidmi a související dopady na lidské životy.

2.3V roce 2011 byla přijata směrnice 2011/36/EU o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí (směrnice o boji proti obchodování s lidmi). Přijetí této směrnice bylo důležitým krokem k harmonizaci norem mezi členskými státy. V roce 2021 přijala Komise strategii EU pro boj proti obchodování s lidmi na období 2021–2025 a uvedla, že uplatňování této směrnice by mělo být vyhodnoceno s cílem zlepšit její provádění.

2.4Hodnocení provedené Komisí se týká období od provedení směrnice (duben 2013) do současnosti (březen 2022) a byly při něm použity údaje shromážděné na evropské úrovni a kvalitativní informace vyplynulé z diskusí s odborníky a specializovanými subjekty.

2.5Interní hodnocení Komise poukázalo na obtíže spojené se správným určením skutečného počtu obětí, neboť počet obětí stanovený v letech 2013–2022 na 55 314 je považován za podhodnocený. Pohlavní vykořisťování je i nadále nejrozšířenější formou vykořisťování v rámci obchodování s lidmi – představuje 55,7 % případů hlášených v roce 2021 –, přičemž na významu nabývá pracovní vykořisťování, zejména v odvětvích, jako je zemědělství, stavebnictví nebo pečovatelské služby. Dětské oběti představují 21 % celkového počtu a 75 % obětí obchodování s lidmi tvoří ženy a dívky.

2.6Hodnocení rovněž zdůrazňuje, že míra trestního stíhání a odsouzení je velmi nízká, což může mezi obchodníky s lidmi posilovat kulturu beztrestnosti. Sociální média nabídla nové příležitosti zločineckým sítím působícím v Evropské unii, z nichž většina je zapojena do obchodování s lidmi. Také válka na Ukrajině může vést k nárůstu převaděčství a obchodování s lidmi. Obchodování s lidmi je i nadále trestnou činností s nízkým rizikem a vysokými zisky.

2.7Díky směrnici sice vznikl společný legislativní rámec pro boj proti obchodování s lidmi, zároveň se však také projevily obtíže s dosahováním pokroku v boji proti některým formám vykořisťování, které nespadají do definice obchodování s lidmi a přeshraniční trestné činnosti. Směrnice rovněž označuje oblasti, v nichž je třeba zlepšit postupy vyšetřování a trestního stíhání obchodníků s lidmi, a upozorňuje, že je nezbytné zlepšit policejní a justiční kapacity pro vedení finančního vyšetřování souvisejícího s obchodováním s lidmi.

2.8Ačkoli se směrnice zaměřuje také na ochranu před obchodováním s lidmi, hodnocení ukázalo, že lze dosáhnout zlepšení mimo jiné v otázkách, jako je uplatňování zásad nestíhání a nekriminalizace obětí, ochrana obětí při vyšetřování nebo soudním řízení a poskytování pomoci odpovídající charakteru a potřebám obětí, zejména pokud jde o děti a zranitelné skupiny. Za problém je rovněž označeno nedostatečné shromažďování a zpracování údajů o obchodování.

2.9Hodnocení uznává význam směrnice jako zlomového bodu v boji proti obchodování s lidmi v Evropské unii. Zároveň také poukazuje na to, že je nezbytné pokročit v rozvoji nástrojů ke zlepšení monitorování, prevence, stíhání obchodování s lidmi a převaděčů a řešení těchto otázek soudní cestou, a ke zlepšení pomoci obětem.

2.10V této souvislosti je návrh předložený Komisí návrhem na změnu směrnice. Cílem návrhu je stanovit řadu opatření ke zlepšení prevence obchodování s lidmi a boje proti němu v Evropské unii, jakož i ke zlepšení ochrany obětí.

3.O směrnici o boji proti obchodování s lidmi

3.1Cílem směrnice o boji proti obchodování s lidmi je předcházet obchodování s lidmi, bojovat proti němu a chránit oběti. Za tím účelem je návrh uspořádán do tří rámců stanovujících politiky, které se týkají: i) kriminalizace, vyšetřování a trestního stíhání obchodování s lidmi, včetně vymezení trestných činů, trestů a sankcí; ii) pomoci a podpory poskytované obětem obchodování s lidmi a jejich ochrany a iii) prevence obchodování s lidmi.

3.2EHSV vítá návrh na změnu této směrnice, neboť souhlasí s tím, že je třeba dosáhnout dalšího pokroku a zlepšení v oblasti boje proti obchodování s lidmi a ochrany obětí. EHSV souhlasí s tím, že hrozba trestné činnosti obchodování s lidmi roste, přičemž kontext je náročnější než v roce 2011.

3.3EHSV vítá rozšíření definice různých forem vykořisťování a oceňuje zprávu za to, že se o těchto různých formách zmiňuje. Nejčastější formou obchodování s lidmi je i nadále pohlavní vykořisťování, za nímž následuje vykořisťování pracovní. Existují však ještě další formy, na něž se směrnice vztahuje (vykořisťování za účelem žebrání, provádění trestné činnosti nebo obchodování s orgány), z nichž některé v posledních letech rovněž nabývají na rozsahu. Objevily se i další formy, které součástí směrnice nebyly, ale mohly by být rovněž považovány za případy obchodování s lidmi, jako jsou nucené sňatky, náhradní mateřství nebo nezákonné adopce. EHSV by uvítal podrobnější pokyny ze strany Komise, pokud jde o definice těchto různých forem, a to v zájmu jednotnějšího uplatňování členskými státy.

3.4Souhlasí s tím, že výčet těchto trestných činů by měl být chápán jako neúplný seznam, neboť vykořisťování nabývá bohužel neustále nových podob. Domnívá se, že členské státy by měly problém obchodování s lidmi pojímat právě tímto způsobem a dívat se na otázky spojené s vykořisťováním uceleným pohledem.

3.5EHSV se domnívá, že pokud jde o obsah a provádění směrnice, mělo by být posíleno genderové hledisko, vzhledem k tomu, že převážnou většinu obětí tvoří ženy a dívky. Podobně je třeba věnovat pozornost situacím, kdy se osoby nacházejí ve zranitelném postavení, neboť ty usnadňují nábor a vykořisťování zločineckými sítěmi. Poukazuje na to, že mezi faktory ovlivňující obchodování s lidmi patří „feminizace chudoby“, nerovný přístup ke studiu a zdrojům u mužů a žen, nerovnosti v oblasti lékařské péče a zdraví, celosvětový nárůst genderově podmíněného násilí a obecnější sociální rozdíly mezi ženami a muži.

3.6EHSV vítá výslovnou zmínku o on-line rozměru trestné činnosti obchodování s lidmi. Používání nových technologií usnadnilo páchání trestné činnosti obchodování s lidmi, ulehčilo a rozšířilo přístup k obětem a jejich vykořisťování a ztížilo sledování výnosů z těchto trestných činů. Sociální média usnadnila nábor a vykořisťování obětí a umožnila v rámci vykořisťování nové způsoby zneužívání, jako je šíření snímků, videí atd.

3.7EHSV vítá, že Komise vytvořila lepší systém sankcí. Hodnocení totiž ukázalo, že většina členských států nevypracovala nepovinná sankční opatření v plném rozsahu. Nový povinný systém, který rozlišuje mezi standardními trestnými činy a trestnými činy s přitěžujícími okolnostmi, tedy boj proti trestným činům obchodování s lidmi posiluje.

3.8EHSV rovněž vítá skutečnost, že právnické osoby mohou být potrestány sankcemi, které je mohou vyloučit z veřejné podpory, dočasným či trvalým uzavřením provozovny nebo dočasným či trvalým vyloučením z obchodní činnosti. EHSV se domnívá, že vědomé využívání služeb vykořisťovaných osob by mohlo být propojeno se směrnicí o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti, aby mohly být pohnány k odpovědnosti rovněž podniky, které profitují z různých forem vykořisťování. Příkladem mohou být zkušenosti s případy pracovního vykořisťování.

3.9EHSV vnímá jako pokrok skutečnost, že byla navržena změna, která kriminalizuje využívání služeb nebo činností pocházejících z vykořisťování s vědomím, že osoba, která tuto službu nebo činnost poskytuje, je obětí trestného činu obchodování s lidmi, tj. vědomé využívání (knowing use) vykořisťovatelských služeb, přičemž toto využívání může být rovněž doprovázeno přísnějšími opatřeními členských států. EHSV se domnívá, že je důležité poskytnout členským státům větší podporu, aby mohly tuto změnu aplikovat, a posoudit její dopad na prevenci a na stíhání obchodování s lidmi v rámci zprávy o provádění, kterou má Komise předložit Parlamentu a Radě, aby se zajistilo, že nemá škodlivé dopady na některé oběti nebo zranitelné skupiny a že znamená pokrok v boji proti „kultuře beztrestnosti“ u těchto trestných činů.

3.10EHSV považuje za vhodné, aby Komise přizpůsobila regulační a sankční rámec on-line světu. V tomto ohledu je obzvláště pozitivní, že směrnice zahrnuje zmrazení a konfiskaci majetku v souladu s regulačními rámci stanovenými v tomto smyslu Evropskou unií. Majetek získaný od pachatelů by měl být k dispozici za účelem odškodnění obětí a oběti by měly mít přednost v rámci pořadí věřitelů.

3.11EHSV vítá skutečnost, že Komise zdůrazňuje potřebu zlepšit spolupráci mezi jednotlivými členskými státy v oblasti trestných činů obchodování s lidmi. Přeshraniční spolupráce je klíčová a lze ji zlepšit výměnou informací nebo společnými opatřeními, jakož i odbornou přípravou zaměstnanců, kteří mají na starosti přeshraniční oběti, zejména donucovacích orgánů.

3.12Důležitým a nezbytným krokem je, aby členské státy vytvořily nové národní referenční mechanismy, v jejichž rámci budou organizace občanské společnosti zapojeny do identifikace osob, které se staly obětí obchodování s lidmi, a do poskytování podpůrných služeb. EHSV se domnívá, že Komise by měla podporovat členské státy při vytváření nebo posilování těchto nástrojů, které mohou být za účelem zlepšení péče o oběti obchodování s lidmi a jejich ochrany koordinovány na evropské úrovni. Pokrok při vytváření evropského referenčního nástroje je nezbytný pro posílení harmonizace v oblasti péče o oběti a pomoci obětem a rozvoje systémů jejich podpory. V každém členském státě by mohl vzniknout nový nástroj, jenž by spočíval v subjektu pověřeném monitorováním a zajišťováním. Jeho součástí by byl zpravodaj, který by monitoroval účinnost opatření prováděných členskými státy v rámci boje proti obchodování s lidmi, prováděl výzkum a navazoval spolupráci se zainteresovanými stranami působícími ve veřejném i soukromém sektoru, které se tomuto jevu věnují na různých úrovních.

3.13EHSV se domnívá, že směrnice by měla věnovat větší pozornost obětem obchodování s lidmi, a připomíná povinnost členských států postarat se o ně, chránit je a v co nejvyšší možné míře zaručit jejich sociální začlenění. Směrnice by měla nejenom připomenout, že je nutné se vyvarovat trestání obětí obchodování s lidmi, ale měla by také posílit mechanismy a nástroje na pomoc a podporu obětí, zejména pokud jde o zranitelné skupiny, jako jsou nezletilé osoby, menšiny, uprchlíci nebo migranti bez dokladů. Měla by rovněž dále prozkoumat a posílit nástroje pro odškodnění obětí a prevenci, včetně bezpečných mechanismů pro podávání oznámení a stížností a fondů pro odškodnění.

3.14Začlenění v cílové zemi se dosahuje tím, že se obětem obchodování s lidmi poskytuje individualizovaná pomoc a informace a možnost prohloubit si dovednosti a posílit své postavení, a to prostřednictvím přijímání ve zvláštních chráněných strukturách, povinného vydání povolení k pobytu, bez kterého se oběti obchodování s lidmi nemohou vymanit ze své situace, zdravotní péče, zdravotních informací a prevence, psychologické podpory a kulturní mediace, poskytování informací a poradenství v sociální a právní oblasti, jazykových kurzů a kurzů gramotnosti, vyhodnocení dovedností a kompetencí, poradenství pro volbu povolání a odborné přípravy a pomoci se začleněním na trhu práce.

3.15Směrnice se nezabývá legislativními změnami ohledně ochrany práv obětí ani ohledně pomoci a podpory poskytované osobám, které se staly oběťmi obchodování s lidmi, což jsou oblasti, kde stále existuje značný prostor pro zlepšení. EHSV připomíná, že směrnice 2012/29/EU, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu, se zabývá mimo jiné konkrétními potřebami jednotlivých kategorií obětí obchodování s lidmi, pohlavního zneužívání a pohlavního vykořisťování dětí a dětské pornografie.

3.16EHSV žádá Komisi, aby v rámci svého návrhu na změnu směrnice poukázala na to, že je nezbytné dodržovat směrnici 2004/81/ES z roku 2004 o povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí, kteří jsou oběťmi obchodování s lidmi nebo obdrželi pomoc k nedovolenému přistěhovalectví a kteří spolupracují s příslušnými orgány 2 .

3.17„Spolupráce oběti“ by měla být chápána jako vůle připojit se k individualizovanému projektu sociálního začlenění a vymanit se z vykořisťování. Povolení k pobytu nelze udělovat pouze těm, kteří se rozhodnou spolupracovat s justicí. Vydání povolení k pobytu je totiž nezbytným předpokladem k získání jiných možností, než být nadále v situaci oběti obchodování s lidmi, tedy k získání přístupu ke službám poskytovaným na úrovni územní samosprávy, které vedou k prohloubení dovedností a posílení jejich postavení.

3.18Oběti se proti obchodníkům s lidmi zdráhají svědčit. Často žijí ve stavu trvalého vydírání, a v případě, že by svědčily, riskovaly by svůj život i životy svých rodinných příslušníků. V tomto ohledu je třeba připomenout, že souhlas oběti obchodování s lidmi s vykořisťováním je irelevantní (čl. 3 písm. b) – Protokol OSN o obchodování s lidmi – 2000).

3.19EHSV rovněž vyzývá Komisi, aby pokročila v provádění doporučení obsažených v její publikaci „Práva EU přiznaná obětem obchodování s lidmi“ 3 , aby členské státy vždy udělovaly povolení k pobytu obětem obchodování s lidmi v těchto případech:

·pokud je přítomnost oběti nezbytná pro vyšetřování nebo soudní řízení,

·pokud oběť projevila jasný úmysl spolupracovat,

·pokud oběť ukončila veškeré styky s osobou nebo osobami odpovědnými za obchodování s lidmi, jehož je obětí,

·pokud oběť nepředstavuje žádnou hrozbu pro veřejný pořádek nebo bezpečnost.

3.20EHSV opakuje, že je důležité posilovat prevenci obchodování s lidmi, a zdůrazňuje, že je třeba snížit poptávku po všech formách vykořisťování. Poptávka po levné pracovní síle nebo prostituci nadále roste, přestože je často spojena s trestnými činy obchodování s lidmi.

3.21EHSV se domnívá, že by měly být posíleny četné činnosti zaměřené na zlepšení informovanosti a povědomí o těchto otázkách. Mimo jiné je třeba prozkoumat možnosti nových komunikačních nástrojů, kurzů odborné přípravy, vzdělávacích programů a osvětových kampaní, jež by zintenzivnily boj proti obchodování s lidmi ve všech členských státech.

3.22EHSV souhlasí s tím, že je třeba zlepšit shromažďování údajů, ale také zefektivnit nástroje pro lepší identifikaci případů těchto trestných činů. Je zřejmé, že existuje značný počet nehlášených případů, což musí být rovněž napraveno. Na tom musí vzájemně spolupracovat členské státy i evropské orgány, přičemž činnost je třeba vzájemně koordinovat. Návrh výroční statistické zprávy o obchodování může pomoci získat lepší údaje, zlepšit opatření a rovněž zvýšit povědomí veřejnosti o těchto trestných činech.

3.23EHSV rovněž vítá, že Komise považuje za nezbytné předložit Parlamentu a Evropské radě každoročně zprávu o činnosti členských států v souvislosti s opatřeními proti obchodování s lidmi, v níž bude zdůrazněno provádění těchto opatření a jejich dopad.

3.24EHSV se domnívá, že předložení tohoto návrhu na změnu směrnice by mělo být využito ke zvýšení povědomí a k lepšímu informování o tom, že je nezbytné posílit boj proti obchodování s lidmi. Porušování práv, k němuž vedou různé druhy vykořisťování, vyžaduje komplexní a vícerozměrnou reakci, přičemž zásadní bude úloha občanů v rámci boje proti beztrestnosti a normalizaci tohoto zneužívání.

V Brusele dne 3. dubna 2023

Aurel Laurenţiu PLOSCEANU

předseda sekce Zaměstnanost, sociální věci, občanství

_____________

(1)     Směrnice Rady 2004/81/ES ze dne 29. dubna 2004 .

(2)     Směrnice Rady 2004/81/ES ze dne 29. dubna 2004 .

(3)     Práva EU přiznaná obětem obchodování s lidmi .