1.Závěry a doporučení

1.1EHSV podporuje vizi Komise aktualizovat pravidla EU týkající se městských odpadních vod a připravit je na příští dvě desetiletí tím, že se zaměří nejen na čištění odpadních vod, ale také na aspekty energetiky a oběhového hospodářství, jakož i na zlepšení správy.

1.2EHSV uznává čistou vodu jako strategický zdroj pro zajištění fungování naší společnosti a odolného hospodářství EU, jakož i pro životní prostředí a lidské zdraví, a proto se domnívá, že je třeba s ní zacházet s odpovídající péčí. Přibližně 60 % oblastí povodí v EU je přeshraničních a vyžaduje přeshraniční spolupráci. Nedávná ekologická katastrofa na řece Odře by měla sloužit jako varovný příklad neúspěšné spolupráce a nedostatečné transparentnosti.

1.3EHSV zastává názor, že znečištění musí být vždy řešeno v první řadě u zdroje, uznává však, že čištění městských odpadních vod je důležitým posledním filtrem pro ochranu vodních recipientů s přínosem pro životní prostředí, lidské zdraví a společnost.

1.4Mikropolutanty, jako jsou rezidua léčivých přípravků, vzbuzují stále větší obavy ohledně kvality vody. EHSV proto vítá návrh, aby vybrané čistírny městských odpadních vod zavedly dodatečné čištění za účelem jejich odstranění, a zdůrazňuje, že je třeba vynaložit značné úsilí pro „překonání“ starých norem pomocí nových inovativních metod čištění.

1.5S cílem zajistit uplatňování zásady „znečišťovatel platí“ a zabezpečit cenovou dostupnost vodohospodářských služeb EHSV důrazně podporuje návrh na rozšířenou odpovědnost výrobce, která by vyžadovala, aby výrobci hradili náklady na odstraňování mikropolutantů, které pocházejí z jejich produktů, z odpadních vod, přičemž výjimky musí být v zájmu účinnosti přísně omezeny.

1.6Pokud bude směrnice rozšířena i na aglomerace s populačním ekvivalentem ve výši od 1 000, musí existovat prostor pro decentralizovaná řešení prostřednictvím malých zařízení se zvláštním zaměřením na funkčnost.

1.7Ohnisky znečištění jsou přetoky kanalizace, které obsahují geny antimikrobiální rezistence, mikroplasty a toxické látky, jež ohrožují vodní organismy, lidské zdraví a stav vod sloužících k rekreačnímu využití. Směrnice by měla zavést strop pro jejich výskyt a informování veřejnosti by mělo poskytnout úplný obraz o zatížení znečišťujícími látkami přenášeném přetoky. Městský srážkový odtok v podobě znečištěné dešťové vody (včetně sněhu) z městské krajiny, např. silnic, by měl být před vypuštěním do vodních recipientů zachycován a řádně čištěn.

1.8Změna klimatu ovlivňuje koloběh vody, přičemž se předpovídají zvýšené výskyty silných dešťů a sucha. Preventivní opatření, jako jsou modrozelená řešení, která zachycují a zadržují dešťovou vodu, např. prostřednictvím zelených střech nebo dešťových zahrad, snižují zátěž kanalizace (a snižují tak riziko jejích přetoků) a mají mnoho vedlejších přínosů pro městskou krajinu.

1.9EHSV je znepokojen tím, že ačkoliv jsou vodohospodářství a sanitární zařízení veřejnými službami, někdy je poskytují soukromé společnosti. Je třeba přijmout pravidla a předpisy, které zajistí, že veřejné služby nebudou provozovány za účelem zisku a že příjmy budou investovány do údržby a zlepšování služeb.

1.10EHSV zdůrazňuje, že voda je životně důležitým, ale stále vzácnějším zdrojem. Dvě třetiny evropských občanů považují kvalitu vody a její dostatečné množství ve své zemi za závažný problém 1 . K tomu, aby bylo možné úspěšně splnit cíl udržitelného rozvoje č. 6 „Zajistit všem přístup k vodě a sanitačním zařízením“ a zabránit budoucím krizím, je třeba tyto otázky řešit s náležitou naléhavostí. Prioritou všech členských států by mělo být zajištění cenové dostupnosti vody.

1.11EHSV rovněž vyzývá evropské orgány, aby se začaly zabývat vodou jakožto prioritním tématem a aby přijaly „modrou dohodu pro EU“, jež bude znamenat intenzivní úsilí o předvídání potřeb, zachování vodních zdrojů a řádné zvládání souvisejících výzev na základě komplexního a koordinovaného plánu, který stanoví ambiciózní cíle a opatření související s dohodnutými milníky. EHSV předloží konkrétní návrhy týkající se modré dohody pro EU v průběhu roku 2023.

2.Návrh Komise

2.1Navrhuje se rozšířit oblast působnosti směrnice na aglomerace s populačním ekvivalentem (PE) ve výši od 1 000, což znamená, že i malá města budou povinna zachycovat a čistit městské odpadní vody a mohou za tímto účelem žádat o finanční prostředky EU. Komise vypracuje nové normy pro decentralizovaná zařízení a členské státy budou muset zajistit lepší monitorování a kontrolu těchto zařízení.

2.2Za důležité zbývající zdroje nevyčištěných městských odpadních vod byly označeny přetoky kanalizace a městský srážkový odtok. Členské státy budou muset vypracovat integrované plány pro nakládání s městskými odpadními vodami s cílem snížit znečištění z těchto zdrojů. Prioritou by měla být preventivní opatření, jako jsou modrozelená řešení, a optimalizace stávajících systémů za využití digitálních metod.

2.3Aby se omezily emise živin, budou zavedeny nové limity pro odstraňování dusíku a fosforu, a to nejdříve pro větší zařízení s populačním ekvivalentem ve výši nad 100 000 a poté pro středně velká zařízení s populačním ekvivalentem nad 10 000 v oblastech, kde zůstává problémem eutrofizace. Bude rovněž požadováno odstraňování mikropolutantů u všech velkých a středně velkých zařízení, kde je ohroženo životní prostředí nebo lidské zdraví. S cílem omezit zatížení nečistitelnými látkami, což zvýší možnosti oběhovosti, mají členské státy nové povinnosti, a to řešit vypouštění jiných než domácích odpadních vod do kanalizace u zdroje.

2.4S cílem pokrýt náklady na požadovanou modernizaci a monitorování za účelem odstranění mikropolutantů a podnítit vývoj výrobků šetrnějších k životnímu prostředí bude zavedena rozšířená odpovědnost výrobce, která bude od výrobců léčivých přípravků a výrobků podle pravidel EU pro kosmetické přípravky vyžadovat finanční příspěvky.

2.5Byl zaveden nový cíl energetické neutrality pro odvětví odpadních vod do roku 2040, což znamená, že energie spotřebovaná tímto odvětvím na vnitrostátní úrovni by měla odpovídat množství energie z obnovitelných zdrojů, kterou vyrobí.

2.6Návrh jako lhůtu pro dosažení plného souladu stanoví rok 2040, přičemž v zájmu zajištění pokroku jsou stanoveny průběžné lhůty.

3.Obecné připomínky

3.1Čistá voda je jedním z našich nejcennějších zdrojů, který má zásadní význam pro fungování ekosystémů a naší společnosti, jakož i pro socioekonomickou činnost. Zemědělství, výroba energie a odvětví cestovního ruchu jsou silně závislé na přístupu k čisté vodě. OSN uznává přístup k čisté vodě a sanitačním zařízením jako základní lidskou potřebu pro zajištění zdraví a dobrých životních podmínek v rámci cílů udržitelného rozvoje 2 . Sladká voda je však pod tlakem řady činností a předpokládá se, že tento tlak v důsledku změny klimatu ještě vzroste.

3.2Směrnice o čištění městských odpadních vod je klíčovým právním předpisem EU, jehož cílem je chránit životní prostředí před nepříznivými dopady nevyčištěných odpadních vod. Tato směrnice je v platnosti již více než 30 let a od jejího přijetí se kvalita evropských řek, jezer a moří výrazně zlepšila, ačkoli dvě třetiny útvarů povrchových vod stále nejsou v dobrém stavu. Země EU s pomocí finančních prostředků EU zřídily stokové soustavy a čistírny odpadních vod. V celé EU existuje vysoká úroveň souladu se směrnicí, přičemž 98 % odpadních vod je zachycováno a 92 % je uspokojivě čištěno podle stávajícího rozsahu působnosti směrnice.

3.3Probíhající revize má potenciál aktualizovat směrnici tím, že se zaměří na zbývající zdroje nevyčištěných odpadních vod a na nové znečišťující látky a že zlepší energetické aspekty a aspekty oběhového hospodářství v oblasti čištění odpadních vod v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu a digitalizací Evropy. EHSV nicméně vyzývá evropské orgány, aby začlenily odpadní vody do rámce širší vize, aby se začaly zabývat vodou jakožto prioritním tématem a aby přijaly „modrou dohodu pro EU“, jež bude znamenat intenzivní úsilí o předvídání potřeb, zachování vodních zdrojů a řádné zvládání souvisejících výzev na základě komplexního a koordinovaného plánu, který stanoví ambiciózní cíle a opatření související s dohodnutými milníky. EHSV předloží konkrétní návrhy týkající se modré dohody EU v průběhu roku 2023.

3.4V odvětví vodohospodářství jsou zapotřebí velké investice. OECD odhadla, že všechny členské státy s výjimkou Německa musí zvýšit výdaje alespoň o 25 %, aby splnily požadavky stávající směrnice 3 . Tento odhad však nezohledňuje náklady na údržbu kanalizace. Nová pravidla budou vyžadovat další investice, přičemž k tomu, aby zůstal přístup k vodě a sanitačním zařízením pro domácnosti cenově dostupný, je zásadní, aby bylo financování z poplatků za vodu a z veřejného rozpočtu rozšířeno tak, aby zahrnovalo i odvětví, která přispívají ke znečištění městských odpadních vod.

3.5Čištění odpadních vod je nákladné a vyžaduje vstup ve formě zdrojů a energie. Znečištění musí být v první řadě řešeno u zdroje, což musí být upřednostněno před řešeními na konci procesu. Politická opatření by proto měla v první řadě co nejvíce omezit emise škodlivých látek, které se dostávají do životního prostředí a společnosti. Čištění městských odpadních vod funguje jako poslední filtr k ochraně vodních recipientů a ke splnění cílů právních předpisů EU v oblasti vody. EHSV proto vyzývá k větší součinnosti se strategiemi rozvoje měst (městská agenda EU, Lublaňská dohoda, různá tematická partnerství atd.).

3.6Je třeba vynaložit větší úsilí na podporu posílení postavení občanů v otázkách týkajících se odvádění a čištění městských odpadních vod a nakládání s nimi. Široká veřejnost by měla být zapojena do provádění čištění odpadních vod nejen pokud jde o informace, ale také pokud jde o účast: ve všech členských státech by měly být zavedeny mechanismy, které občanům umožní hlásit zjištěné nedostatky týkající se odvádění a/nebo čištění městských odpadních vod, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat nelegálnímu vypouštění průmyslových odpadních vod.

3.7Evropa má velký potenciál stát se lídrem v oblasti poskytování řešení pro odvětví čištění odpadních vod, a to od pokročilých technologií čištění až po energetická řešení. Rozvoj odvětví odpadních vod je možností pro inovace a technologie a příležitostí k vývozu znalostí a přilákání mladých podnikatelů.

4.Konkrétní připomínky

4.1Městské odpadní vody jsou stopou společnosti a našich vzorců spotřeby a výroby. Obsahují složitou směs vod vypouštěných z domácností, odtoku z ulic a budov a průmyslových a jiných než domácích odpadních vod, které vyžadují řádné čištění, aby nepředstavovaly hrozbu pro lidské zdraví a životní prostředí nebo neovlivňovaly vody sloužící k rekreačnímu využití. Klíčovou prioritou by měly být pracovní podmínky a bezpečnost a ochrana zdraví zaměstnanců pracujících v rámci systému městských odpadních vod.

4.2Celkový cíl pro rok 2040 s průběžnými cíli stanoví jasný postup čištění odpadních vod pro příští dvě desetiletí. Máme však jen omezené povědomí o rizicích, která představují směsi chemických látek v povrchových vodách pro vodní organismy, přičemž mnohé z těchto chemických látek pocházejí z výrobků používaných v našich domácnostech. Výstavba, údržba a provoz systémů odvádění a čištění odpadních vod jsou navíc spojeny s vysokými finančními náklady a náklady na emise skleníkových plynů. Přezkumy a hodnocení klíčových částí směrnice o čištění městských odpadních vod a směrnice o kalech z čistíren odpadních vod představují příležitost k modernizaci a zlepšení soudržnosti v celém odvětví a pomáhají naplnit ambice Zelené dohody pro Evropu.

4.3Antimikrobiální rezistence je pro společnost stále větším problémem a městské odpadní vody jsou bez ohledu na to, zda jsou či nejsou čištěny, ohniskem jejího šíření 4 . Antimikrobiální rezistence je způsobena nejen nadměrným používáním antibiotik, ale také dalšími antimikrobiálními látkami, jako jsou fungicidy, antivirotika, paraziticidy, jakož i některé dezinfekční prostředky a antiseptika, které se všechny používají v městském prostředí, zejména v nemocnicích. Pokud nebudou přijata opatření, jako je omezení nadměrného používání antimikrobiálních látek, předpokládá se, že do roku 2050 zemře na infekci rezistentní vůči antibiotikům 10 milionů lidí ročně, jak varuje zpráva OSN 5 .

4.4Městský srážkový odtok je hlavní cestou, jíž se do vodních ekosystémů dostávají toxické, biologicky nerozložitelné a nově vznikající kontaminující látky, včetně plastového odpadu, uhlovodíků, detergentů, hormonů, rozpouštědel, patogenů, pesticidů, těžkých kovů a umělých nanomateriálů 6 . Přestože je městský srážkový odtok znečištěn, kvůli nedostatečnému monitorování se s ním často zachází jako s čistou dešťovou vodou a před vypuštěním do vodních recipientů není čištěn. To představuje velké riziko pro ekosystémy – jako příklad lze uvést akutní mortalitu zaznamenanou u lososovitých ryb, která souvisí s toxickou látkou (6PPD-chinon) v pneumatikách 7 .

4.5Přetoky kanalizace jsou ohniskem, kde mikropolutanty, antimikrobiální rezistence 8 , mikroplasty a odpad vstupují do vodních recipientů. Představují hrozbu pro životní prostředí a lidské zdraví, ale také pro odvětví cestovního ruchu, které je závislé na čistých vodách sloužících k rekreačnímu využití. Zatížení kanalizace dešťovou vodou lze snížit zavedením modrozelených řešení, která zadrží vodu a umožní její pronikání do půdy, včetně zelených střech, dešťových zahrad a odstraňování nepropustných povrchů. Nejenže jsou nákladově efektivním způsobem, jak zadržet dešťovou vodu, ale mají také mnoho vedlejších přínosů pro městskou krajinu, včetně snížení rizika záplav, omezení tepelných ostrovů a zvýšení biologické rozmanitosti a dobrých životních podmínek ve městě. Dosažení přechodu na účinnější čištění odpadních vod a na oběhové hospodářství vyžaduje změny nejen v regulačních a institucionálních přístupech, ale také v tom, jak my jako občané oceňujeme naši individuální a kolektivní odpovědnost za nakládání s odpadními vodami.

4.6EHSV podporuje zavedení povinných integrovaných plánů pro nakládání s městskými odpadními vodami s cílem snížit přetoky kanalizace a znečištění z městského srážkového odtoku. Avšak i když je záměr plánů pro nakládání s městskými odpadními vodami dobrý, hrozí, že se stanou prázdnou formou, neboť obsah a cíl (snížení kombinovaných přetoků kanalizace na 1 % průtoku za suchého počasí) jsou pouze orientační. Řádné hospodaření s dešťovou vodou má zásadní význam nejen pro předcházení znečištění vodních recipientů, ale také pro přizpůsobení měst měnícímu se klimatu, kde jak intenzivní dešťové jevy, tak dlouhotrvající vlny veder budou součástí nového normálního stavu, neboť extrémní povětrnostní události a další klimatická rizika se v celé Evropě objevují stále častěji a v závažnější podobě.

4.7Bylo prokázáno, že pokročilé („kvartérní“) čištění snižuje zátěž vodních recipientů širokou škálou škodlivých látek 9 . Nové požadavky, aby velká a vybraná střední zařízení monitorovala a odstraňovala mikropolutanty, jsou proto vítány. Pozornost by však měla být věnována nákladům a účinkům odstraňování dosaženým různými metodami, jako je ozonizace nebo aktivní uhlí. Odpovídající financování výzkumu a vývoje nových technologií a vzdělávacích programů harmonizovaných na úrovni EU určených provozním pracovníkům pomůže předcházet novým znečišťujícím látkám a odstraňovat je.

4.8Zavedení rozšířené odpovědnosti výrobce je velkým krokem vpřed, pokud jde o zásadu „znečišťovatel platí“, a vítanou reakcí na zjištění Evropského účetního dvora, že náklady na znečištění stále z velké části nesou daňoví poplatníci 10 . Je rovněž v souladu se začleněním partnerství veřejného a soukromého sektoru do právních předpisů v oblasti životního prostředí, přičemž posiluje režim odpovědnosti za životní prostředí na úrovni EU a lépe chrání finanční prostředky EU před využíváním k financování projektů, které by měl financovat znečišťovatel.

4.9Problémem v EU zůstává eutrofizace, neboť v posledním desetiletí bylo zasaženo více než 30 % řek, jezer a pobřežních vod a 81 % mořských vod EU a nebylo dosaženo přílišného pokroku 11 . Je proto pozitivní, že ustanovení byla aktualizována a harmonizována, aby se zajistilo, že všechna velká zařízení budou muset snížit množství živin do roku 2035 a střední zařízení vypouštějící odpadní vody do oblastí citlivých na eutrofizaci pak do roku 2040. Ačkoli jsou lhůty velmi ambiciózní, pokud jde o výzvy a jejich provádění, investiční kapacitu odvětví a životnost stávajících aktiv, mnohé členské státy již takové požadavky na odstraňování živin zavedly a EHSV vítá harmonizaci v celé EU.

4.10V hodnocení směrnice o čištění městských odpadních vod byly malé aglomerace určeny jako ty, které představují významný podíl zbývajících zdrojů nevyčištěných odpadních vod a vyvíjejí tlak na vodní útvary 12 . I když by bylo pozitivní, kdyby bylo čištěno více odpadních vod, návrh s sebou nese několik výzev, neboť výstavba nových kanalizačních potrubí představuje v řídce osídlených oblastech značné náklady a její realizace vyžaduje intenzivní finanční podporu. Měla by být podporována decentralizovaná řešení a dobře fungující individuální systémy. Suché (kompostovací) toalety snižují spotřebu pitné vody pro splachování a mohou podpořit oběhové hospodářství tím, že do půdy vrátí lidské výkaly bez složitých, nákladných a energeticky náročných systémů sběru, čerpání a čištění. Organizace WHO vypracovala takové pokyny pro bezpečné opětovné používání odpadní vody, exkrementů a šedé vody 13 .

4.11Úniky z kanalizačního potrubí jsou často přehlíženým a z velké části neoznamovaným zdrojem nevyčištěných odpadních vod, který ohrožuje podzemní vody. To může představovat významný podíl znečištění životního prostředí způsobeného městskými systémy 14 . Tento problém se pravděpodobně bude ještě zhoršovat, neboť kanalizační síť stárne. Řádné monitorování a kvantifikace úniků z kanalizace jsou nezbytné a měly by být do směrnice zahrnuty jako požadavek.

4.12Čištění odpadních vod vyžaduje značné množství energie a často může tvořit významnou část účtů obcí za elektřinu. Odpadní vody zároveň obsahují energii v různých formách, včetně chemické, kinetické a tepelné energie, kterou je třeba využít, aby se snížila závislost na fosilních palivech v souladu s cíli EU. Je pozitivní, že je řešena energetická účinnost s cílem dosáhnout v tomto odvětví do roku 2040 energetické neutrality.

4.13Odvětví odpadních vod má velký potenciál stát se továrnami na zdroje. V EU již existují čistírny odpadních vod, které jsou energeticky pozitivní díky energeticky úsporným technologiím a výrobě energie z obnovitelných zdrojů, např. prostřednictvím anaerobní digesce kalů z čistíren odpadních vod a následného využití vyrobeného bioplynu 15 . Dalším potenciálem je dvojí využití čistíren spočívající v pokrytí jejich povrchu fotovoltaickými zařízeními, což by mělo být podporováno.

4.14Deset milionů lidí v EU stále nemá přístup k sanitačním zařízením. Je proto vítáno, že návrh vyžaduje, aby členské státy do roku 2027 zlepšily přístup k sanitačním zařízením, zejména pro zranitelné a marginalizované skupiny, včetně bezplatného poskytování veřejných toalet. Tento požadavek by však měl být posílen povinností členských států zajistit přístup k sanitačním zařízením pro všechny již v rané fázi městského plánování a zvážit cenovou dostupnost a sociální aspekt vodohospodářských služeb. To zahrnuje dlouhý životní cyklus zařízení pro odvádění a čištění odpadních vod a jejich přirozenou nepružnost, pokud jde o přizpůsobení nebo modernizaci.

4.15S ohledem na následnou cenovou dostupnost vodohospodářských služeb musí být výjimky ze systémů rozšířené odpovědnosti výrobce přísně omezeny. Výjimka pro výrobky uváděné na trh v množství menším než dvě tuny ročně by měla být pokud možno vypuštěna, neboť některé látky jsou účinné i v malých množstvích, a přinejmenším by mělo být upřesněno, že tyto dvě tuny se vztahují na trh EU, a nikoli na vnitrostátní úroveň. Mělo by být rovněž zajištěno, aby se rozšířená odpovědnost výrobce vztahovala i na internetové maloobchodníky.

4.16Náklady na čištění odpadních vod tvoří významnou část účtů za vodu, ale mnoho uživatelů vody si není vědomo služby, kterou čištění odpadních vod poskytuje, ani rozsahu, v jakém je čištění odpadních vod v jejich oblasti řádně prováděno. Nové ustanovení týkající se informování veřejnosti je proto vítáno, neboť by zajistilo šíření aktuálních informací o procentním podílu vyčištěných (a nevyčištěných) odpadních vod v dané oblasti, jakož i o zatížení znečišťujícími látkami vypouštěnými z čistíren městských odpadních vod a jednotlivých systémů, jakož i prostřednictvím přetoků kanalizace a městského srážkového odtoku.

V Bruselu dne 22. února 2023

Christa SCHWENG

předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru

_____________

(1)      European Water Association (EWA), Water Manifesto .

(2)    Organizace spojených národů, cíle udržitelného rozvoje, cíl č. 6: Zajistit přístup k vodě a sanitačním zařízením pro všechny .

(3)    OECD, Financing Water Supply, Sanitation and Flood Protection .

(4)    UNEP, How drug-resistant pathogens in water could spark another pandemic .

(5)      UNEP, Environmental Dimensions of Antimicrobial Resistance .

(6)      Lapointe a kol., Sustainable strategies to treat urban runoff needed , Nature Sustainability 5, 2022, s. 366–369.

(7)      Tian a kol., A ubiquitous tire rubber–derived chemical induces acute mortality in coho salmon , Science, sv. 371, 2021, s. 185–189.

(8)      EAWAG, Monitoring antibiotic resistance in wastewater .

(9)      Wilhelm a kol., Does wastewater treatment plant upgrading with activated carbon result in an improvement of fish health? , Aquatic Toxicology, sv. 192, 2017, s. 184–197.

(10)      EÚD, Zvláštní zpráva 12/2021: Zásada „znečišťovatel platí“: její uplatňování v environmentálních politikách a opatřeních EU není jednotné .

(11)      Evropská komise, Zpráva o provádění směrnice Rady 91/676/EHS .

(12)    Evropská komise, Evaluation of the Council Directive 91/271/EEC .

(13)      WHO, Guidelines for the safe use of wastewater, excreta and greywater .

(14)      Nguyen & Venohr, Harmonised assessment of nutrient pollution from urban systems including losses from sewer exfiltration: a case study in Germany , Environmental Science and Pollution Research, sv. 28, 2021.

(15)      Viz například Marselisborg WWTP – from wastewater plant to power plant .